Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Pojem a předmět občanského práva a soukromého práva JUDr. Petra Ščasná Advokátní kancelář advokátka JUDr. Davida Karabce

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Pojem a předmět občanského práva a soukromého práva JUDr. Petra Ščasná Advokátní kancelář advokátka JUDr. Davida Karabce"— Transkript prezentace:

1 Pojem a předmět občanského práva a soukromého práva JUDr. Petra Ščasná Advokátní kancelář advokátka JUDr. Davida Karabce Na Stráži 1306/5 Praha

2 Soukromé právo je odvětvím českého práva základní pilíře tvoří občanské a obchodní právo stěžejní význam má ochrana práv jednotlivce, osobních, majetkových práv

3 Pojem občanského práva základní a obecné odvětví soukromého práva základním předpisem je zákon č. 40/1964 Sb. (Občanský zákoník), ve znění předpisů pozdějších charakteristická metoda právní regulace občanskoprávních vztahů spočívající v rovnosti účastníků § 2 odst. 2 Obč. zák.,,V občanskoprávních vztazích mají účastníci rovné postavení“

4 Předmět úpravy občanského práva upravuje osobní a osobnostní práva a osobně majetkové vztahy, § 1 odst. 2 Obč. zák.,,Občanský zákoník upravuje majetkové vztahy fyzických a právnických osob, majetkové vztahy mezi těmito osobami a státem, jakož i vztahy vyplývající z práva na ochranu osob, pokud tyto občanskoprávní vztahy neupravují jiné zákony.“

5 Prameny občanského práva právní normy upravující společenské vztahy tvořící předmět občanského práva (právní předpisy) základním pramenem občanského práva je občanský zákoník zák. č. 40/1964 Sb. (Občanský zákoník), ve znění předpisů pozdějších u jednotlivých právních předpisů rozlišujeme odlišnou právní sílu zákony ústavní zákony obyčejné podzákonné právní předpisy na základě zákona a v jeho mezích (prováděcí předpisy) nařízení vlády, vyhlášky

6 Systém občanského práva 1.Obecná část – ustanovení společná pro celé občanské právo (právní úkony, promlčení, subjekty, zastoupení….) 2.Absolutní práva majetková – právo vlastnické, věcná práva k věci k cizí 3.Relativní práva majetková – tj. závazková práva, a to na právo smluvní a deliktní (odpovědnost za porušení právní povinnosti) 4.Právo na ochranu osobnosti 5.Právo duševního vlastnictví 6.Dědické právo současná systematika občanského zákoníku s ohledem na překotný polistopadový vývoj neodpovídá podanému výkladu (srov. Zák. č. 40/1964 Sb. Občanský zákoník, ve znění předpisů pozdějších)

7 Systém občanského zákoníku 1.Část první : Obecná část 2.Část druhá: Věcná práva 3.Část třetí, čtvrtá a pátá: zrušeny 4.Část šestá: odpovědnost za škodu a bezdůvodné obohacení 5.Část sedmá: Dědění 6.Část osmá: Závazkové právo 7.Část devátá: Závěrečná, přechodná a zrušovací ustanovení

8 Vztah občanského práva k ostatním odvětvím občanské právo představuje k obchodnímu právu lex generalis (§ 2 odst. 1 obchodního zákoníku,,Právní vztahy uvedené v odstavci 1 se řídí ustanoveními tohoto zákona. Nelze-li některé otázky řešit podle těchto ustanovení, řeší se podle předpisů práva občanského. Nelze-li je řešit ani podle těchto předpisů, posoudí se podle obchodních zvyklostí, a není-li jich, podle zásad na kterých spočívá tento zákon“ (obch. zák. – závazkové vztahy mezi podnikateli, pokud se tyto vztahy týkají jejich podnikatelské činnosti, závazkové vztahy mezi státem a samosprávnou jednotkou a podnikatelem v rámci jeho podnikatelské činnosti při zabezpečování veřejných potřeb, smluvní typy vypočteny v obch. zák., možnost prorogace – písemně se domluvit, že určitý právní vztah se budu řídit obchodním zákoníkem – ochrana spotřebitele) smlouvy o převodu nemovitostí – obč. zák.

9 Vztah občanského práva k ostatním odvětvím subsidiární platnost občanského zákoníku platí i vůči zákoníku práce (např. promlčení, prekluze- zákoník práce nemá vlastní úpravu) subsidiární platnost občanského zákoníku vůči zákonu o rodině – upravuje vztahy mezi manželi, rodiči a dětmi, vztahy mezi dalšími příbuznými, vůči třetím osobám, převažující kogentní charakter norem (§ 104 zák. o rodině,,Ustanovení občanského zákoníku se použijí tehdy, nestanoví-li tento zákon něco jiného.“) občanského zákoníku

10 Právo veřejné a soukromé objektivní právo se v kontinentálním pojetí třídí na právo soukromé a právo veřejné x právo anglické (common law a equity) dělení se označuje rovněž jako dualismus práva hranice nejsou ostré, dochází k prolínaní – např. v právu pracovním – soukromoprávní vztah mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem uzavřený pracovní smlouvou s prvky veřejnoprávními (ochrana zaměstnance – základní zásady § 13 – § 15 zák. č. 262/2006 Sb. (Zákoník práce), ve znění předpisů pozdějších – příklad,,zákaz přenášet riziko z výkonu závislé práce na zaměstnance, zákaz ukládat za porušení povinností vyplývajících z pracovněprávního vztahu peněžní postihy –pokuty za kouření na pracovišti“)

11 Právo veřejné a soukromé existuje řada teorií (teorie zájmová – původ v římském právu Ulpianus – rozdělení podle zájmu – veřejný zájem, obecné blaho – problém je s definicí předmětných pojmů- obecné pojmy, teorie mocenská (subordinační) – vztahy nadřízenosti a podřízenosti (veřejné právo), vztah rovnosti (soukromé právo), problém veřejnoprávní smlouvy ve správním právu, k tomuto pojetí se přiklání Ústavní soud ČR, nález Ústavního soudu ČR 147/1998 Sb. "Veřejnou mocí se rozumí taková moc, která autoritativně rozhoduje o právech a povinnostech subjektů, ať již přímo, nebo zprostředkovaně. Subjekt o jehož právech a povinnostech rozhoduje orgán veřejné moci není v rovnoprávném postavení... a obsah rozhodnutí tohoto orgánu nezávisí na vůli subjektu.“)

12 Právo veřejné a soukromé dominantní místo zaujala teorie organická (teorie subjektů), která jako rozlišovací znak mezi právem veřejným a soukromým používá odpověď na otázku, zda-li se určitý subjekt nachází v daném právním vztahu z důvodu svého členství ve veřejném svazu nebo výkonu funkce ve veřejném svazu (právo veřejné) či nikoliv (právo soukromé) příklady: darovací smlouva, stavební řízení

13 Právo veřejné a soukromé Právo soukroméPrávo veřejné rovnost subjektů právního vztahu (např. darovací smlouva) smluvní volnost- autonomie vůle (není neomezená, právo chrání slabší smluvní stranu – projevuje se typicky v spotřebitelských smlouvách – najít příklad) nerovnost a asymetrie mezi subjekty právního vztahu (neplatí bezvýjimečně omezení na ústavní úrovni čl. 4 Listiny,,Povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod“, § 159n zák. č. 500/2004 Sb. (Správní řád) institut veřejnoprávních smluv např. ve stavebním řízení smlouva o umístění stavby,

14 Právo veřejné a soukromé Právo soukroméPrávo veřejné dispozitivní právní normykogentní právní normy smlouvyjednostranné právní akty právo občanské, obchodní, rodinné, pracovní, právo duševního vlastnictví, mezinárodní právo soukromé právo ústavní, správní, finanční, trestní, procesní sankce – na návrh účastníka smluvního vztahu sankce z moci úřední (typicky trestní právo, přestupky)

15 Občanskoprávní komparatistika

16 Pojem srovnávací právní věda význam pro poznávání, aplikaci a tvorbu práva PETL – obecné principy deliktního práva

17 Velké právní systémy geografické třídění práva – právní zeměpis systém kontinentální x systém angloamerický x systém islámský občanské právo není chápáno stejně zahrnuje i právo pracovní, rodinné (nový Občanský zákoník již rovněž zahrnuje)

18 Kontinentální právní systém recepce práva římského dnešní podoba Francie počátek 19. století (VFR) kolonizace mimo Evropu systém práva psaného soudci právo aplikují, netvoří rozhodnutí v zásadě zavazuje pouze strany sporu vyšší soudy – interpretační význam

19 Francouzský okruh nejrozsáhlejší vliv mimo hranice (Západní Evropa, Blízký východ, Dálný východ, Latinská Amerika, jihovýchodní Asie, africké kolonie) Občanský zákoník (Code Civil) z roku 1804 – základní pramen práva vliv filozofie J.J.Rousseau

20 Okruh práva rakouského vliv v rakousko – uherské monarchii Allgemeines Bürgerliches Gesetzbuch z roku 1811 (ABGB) přirozenoprávní teorie § 16 ABGB,,Každý člověk má přirozená, již samým rozumem seznatelná práva a jest ho tudíž považovat za osob“

21 Okruh práva německého vliv za hranicemi Německa (Dálný východ, Čína, Japonsko) Bürgerliches Geseztbuch (BGB) – 1896, účinný od

22 Okruh práva švýcarského vliv za hranicemi obchodní zákoník (Turecko) občanský zákoník skládající se ze dvou zákonů občanský zákoník z roku 1907 zákon o obligacích z roku 1911

23 Další okruhy kontinentálního práva italský – jednotný komercionalizovaný občanský zákoník z roku 1942 nizozemský skandinávský – prvky práva soudcovského

24 Angloamerický právní systém systém common law původ v Anglii uplatňuje se v UK (výjimka Skotsko), USA odchylky mezi USA a UK common law a equity založeno na právu soudcovském writ – privilegium obrátit se na soud individuálně – systém obecných writů pro určité kauzy neexistoval writ – právo nemohlo být uplatněno u soudu – královské soudy

25 Angloamerický právní systém druhý westminsterský statut z roku 1285 – kompromis, zákaz rozšiřování writů o další, zachování stávajících podnět pro vznik Equity složitější hospodářský život – neexistence writů obraceli se na krále – pověřil Lord High Chancellor, který spory rozhodoval podle zásad spravedlnosti – vznik práva Equity Equity follows the law – primární common law equity doplňuje common law v současnosti dualismus práva jednotný systém soudnictví

26 Angloamerický právní systém Prameny anglického práva: právo soudcovské právo zákonné právo obyčejové právní literatura Prameny amerického práva právo soudcovské právo zákonné

27 Angloamerický právní systém I.Právo soudcovské závazná rozhodnutí soudu – precedenty,,the doctrine of precedent“,,,stare decisis‘‘ setrvání při rozhodnutém právní názor soudu závazný pro obdobné případy v budoucnosti pramen práva zavazuje soud, který ho vydal, soudy nižšího stupně USA – common law federální, připouští se i common law jednotlivých států II.Právo zákonné základ soudcovské normotvorby větší váha soudcovské vytváření práva III.Právo obyčejové a právní literatura některá díla z doby od 12. do 18. století subsidiární pramen práva

28 Islámský systém právo boží obecná pravidla (nejen právní) chování muslima (šaría) neměnná boží pravidla fikh – normativní systém, výklad islámskými učenci Šariá – neměnné boží právo interpretováno a aplikováno přes fikha

29 Vývoj občanského práva vznik ČSR (1918) – recepční zákon zák. č. 11/1918 – převzetí rakousko – uherského práva ABGB – rakouský občanský zákoník (1811) – platil na území Čech, Moravy, Slezska (pokrokový zákon) právo uherské (právo zvykové) – platnost na území Slovenska právní dualizmus do roku 1950

30 Občanské právo v období od roku vyhlášení právnické dvouletky 1950 – 1951 kodifikace všech právních odvětví (opoždění pracovního práva zák. č. 65/1965 Sb.) snaha o zjednodušení práva (zlidovění práva) nový občanský zákoník zák. č. 141/1950 Sb. sjednocení občanského práva na území ČSSR zjednodušení (vynětí rodinného, manželského práva, hospodářského práva, pracovního) vliv sovětského práva (systém, upřednostňování podniků před fyzickými osobami, plánů před smlouvami)

31 Občanské právo v období od roku přijetí nové ústavy – dosažení socializmu přijetí nového občanského zákoníku zák. č. 40/1964 Sb. kogentní povaha převaha veřejnoprávních prvků hluboký úpadek soukromého práva kodex spotřebitelského práva hospodářský zákoník zák. č. 109/1964 Sb. Zákoník mezinárodního obchodu zák. č. 101/1963 Sb. novela č. 131/1983 Sb. – oslabení úlohy veřejnoprávních prvků, návrat k relativní neplatnosti právních úkonů

32 Občanské právo po roku 1989 potřeba reagovat na změnu politických a společenských poměrů příprava nového občanského zákoníku novela zákon č. 509/1991 Sb. nový obchodní zákoník zák. č. 513/1991 Sb. rozsáhlé novelizace občanského zákoníku nesystematická, nepřehledná, provizorní úprava potřeba vypracování nového občanského zákoníku

33 Nový občanský zákoník reaguje na potřebu změn v soukromém právu komise pod vedením prof. Eliáše od roku 1999 věcný záměr schválen vládou dne 18. dubna 2001 zachování zákoníku práce jako speciálního předpisu práce na paragrafovém znění 2005 – připraven návrh-široká diskuse meziresortní připomínkové řízení – konec 2008 schválení vládou 2009 účinnost navržena k – předložení parlamentu – změna politické situace – zpětvzetí Vláda Petra Nečase – schválení vládou – předložení do parlamentu – účinnost navržena od

34 Nový občanský zákoník Osnova paragrafů rozdělení na pět částí: 1.Obecná část 2.Rodinné právo 3.Absolutní majetková práva (práva věcná, dědické právo) 4.Relativní majetková práva (závazková práva) 5.Ustanovení společná, přechodná a závěrečná

35 Nový občanský zákoník vrací se k původní terminologii (pozůstalost, svéprávnost) nahrazení občanského zákoníku, zákona o rodině, z části obchodního zákoníku zvíře – již nemá být věcí zrušení pevných tabulek pro odškodňování náhrady škody na zdraví možnost osvojení i dospělého prodloužení lhůty k popření otcovství

36 Základní zásady občanského práva Zásada rovnosti subjektů zákaz jednostranně ukládat práva a založit práva (PŘ. § 53 odst. 9 občanského zákoníku,,Poskytuje-li dodavatel plnění spotřebiteli bez objednávky, není spotřebitel povinen dodavateli jeho plnění vrátit ani jej o tom vyrozumět.“, žádná ze stran není oprávněna spor jednostranně rozhodnout (nikdo nemůže být soudcem ve své vlastní věci) – možnost obrátit se na soud, kde mají strany rovné procesní postavení § 4 občanského zákoníku,,Proti tomu, kdo právo ohrozí nebo poruší, lze se domáhat ochrany u orgánu, který je k tomu povolán. Není-li v zákoně stanoveno něco jiného, je tímto orgánem soud.“

37 Zásada autonomie vůle subjektů projevuje se v dispozitivním charakteru norem občanského práva (strany mohou svobodně vstupovat do soukromoprávních vztahů, omezení normami kogentního charakteru § 2 odst. 1 Obč.,,Účastníci občanskoprávních vztahů si mohou vzájemná práva a povinnosti upravit dohodou odchylně od zákona, jestliže to zákon výslovně nezakazuje a jestliže z povahy ustanovení zákona nevyplývá, že se od něj nelze odchýlit.“ Kogentní právní norma např. § 704 odst. 1 občanského zákoníku,,Stal-li se některý z manželů nájemcem bytu před uzavřením manželství, vznikne oběma manželům společný nájem bytu uzavřením manželství“(pronajímatel nemůže vyloučit), autonomie vlastnická, smluvní – volnost uzavírat smlouvy, volnost při volbě smluvního typu, kontrahenta, smluvního obsahu….

38 Pacta sunt servanta dodržovat již uzavřené smlouvy § 48 odst. 1 obč. zák.,,Od smlouvy může účastník odstoupit, jen jestliže je to v tomto zákoně stanoveno nebo účastníky dohodnuto.“ v případě porušení práva nastupuje odpovědnost za škodu

39 Neminem laedere tj. nikoho nepoškozovat jednak porušením smluvních povinností jakož i zákonných právních povinností § 415 obč. zák.,,Každý je povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, na majetku, na přírodě a životním prostředí.“ (odpovědnost lyžaře)

40 Prevence předcházení ohrožování a porušování práv z občanskoprávních vztahů např. § 3 odst. 2 obč. zák.,,Fyzické a právnické osoby, státní orgány a orgány místní samosprávy dbají o to, aby nedocházelo k ohrožování a porušování práv z občanskoprávních vztahů a aby případné rozpory mezi účastníky byly odstraněny především jejich dohodou.“ – obecná prevenční klauzule

41 Neminem laedit, qui iure suo utitur nikomu neškodí ten, kdo vykonává své vlastní právo § 3 odst. 1 obč. zák.,,Výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.“- exekuce, výjimka je šikanózní výkon práva – rozpor s dobrými mravy

42 Ochrana dobré víry zákon má být vždy vykládán tak, aby nebyl poškozen ten, kdo sám jednal s oprávněné dobré víře, že jedná po právu § 35 odst. 2 obč. zák.,,Právní úkony vyjádřené jinak než slovy se vykládají podle toho, co způsob jejich vyjádření obvykle znamená. Přitom se přihlíží k vůli toho, kdo právní úkon učinil, a chrání se dobrá víra toho, komu byl právní úkon určen.“

43 Nemo turpitudinem suam alegare potest nikdo nemůže mít prospěch ze zneužití práva či z porušení práva nebo z toho, že sám nejednal v dobré víře § 130 obč. zák.,,Je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná.“

44 Ochrana slabší smluvní strany institut spotřebitelských smluv § 52 a násl. Obč. zák.

45 Působnost občanského zákoníku věcná – odpověď na otázku jaké právní vztahy upravuje § 1 odst. 2 Obč. zák.,,Občanský zákoník upravuje majetkové vztahy fyzických a právnických osob, majetkové vztahy mezi těmito osobami a státem, jakož i vztahy vyplývající z práva na ochranu osob, pokud tyto občanskoprávní vztahy neupravují jiné zákony.“ osobní – odpověď na otázku pro které subjekty platí, univerzální osobní působnost, platí pro osoby fyzické, právnické, stát, cizince prostorová působnost- odpověď na otázku, na kterém území platí, zásadně na území České republiky

46 Působnost občanského zákoníku časová působnost – odpověď na otázku od kdy občanský zákoník platí, složitá odpověď s ohledem na četnost jednotlivých novelizací – pravá (nový zákon se vztahuje i na skutečnosti, které nastaly před nabytím účinností nového zákona, zakázána pouze v právu trestním, není žádoucí, prolamuje zásadu právní jistoty) x nepravá zpětná účinnost

47 Interpretace právních norem při aplikaci práva na konkrétní případy je potřebné objasnit skutkovou podstatu, dále vybrat konkrétní občanskoprávní normu, která se na daný případ vztahuje (tzv. subsumpce skutkové podstaty pod občanskoprávní normu) a objasnit její smyslu, k objasnění smyslu občanskoprávní normy slouží interpretace (výklad právní normy), j zaměřit se na jazyk normy, společenskou situaci, účel Podle subjektů: výklad autentický – orgánem, který normu vydal, všeobecně závazný v současné době neexistuje (důvodová zpráva) výklad soudní – výklad obsažený v pravomocném rozhodnutí v konkrétní věci působí mezi stranami řízení a je pro ně právně závazný, význam pro sjednocování judikatury výklad vědecký- není právně závazný, působí přesvědčivostí své argumentace

48 Interpretace právních norem Podle subjektů: výklad autentický – orgánem, který normu vydal, všeobecně závazný v současné době neexistuje (důvodová zpráva) výklad soudní – výklad obsažený v pravomocném rozhodnutí v konkrétní věci působí mezi stranami řízení a je pro ně právně závazný, význam pro sjednocování judikatury výklad vědecký- není právně závazný, působí přesvědčivostí své argumentace

49 Mezery v právu některé otázky právní řád neřeší (zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k družstevní garáži) § 853 Obč. zák.,,Občanskoprávní vztahy, pokud nejsou zvláště upraveny ani tímto, ani jiným zákonem, se řídí ustanoveními tohoto zákona, která upravují vztahy obsahem i účelem jim nejbližší.“ NS ČR, sp. zn. 26 Cdo 2588/99,,Užíva-li někdo byt bez právního důvodu, nelze zásadně jeho povinnost byt vyklidit vázat na zajištění bytové náhrady, ustanovení § 712 Obč. zák. tu ani analogicky použít nelze.

50 Analogie myšlenkový postup sloužící k vyplňování mezer v právu, analogie iuris (jestliže není možné postupovat podle analogie zákona, připouští se použití obecných právních principů, které jsou v určitém právním systému vyjádřeny, či na kterých tento systém spočívá) x analogie (legis na skutkovou podstatu zákonem neřešenou se aplikuje právní norma, která je obdobná (analogická) a se skutkovou podstatou co nejpodobnější) soud či jiný aplikační orgán nevytváří novou právní normu, ale na základě platného práva vytváří pravidlo pro daný případ

51 Analogie nepřípustná tam, kde jsou skutkové podstaty v právní normě taxativně vypočítány § 128 odst. 1, 2 obč. zák.,,Vlastník je povinen strpět, aby ve stavu nouze nebo v naléhavém veřejném zájmu byla na nezbytnou dobu v nezbytné míře a za náhradu použita jeho věc, nelze-li dosáhnout účelu jinak. Ve veřejném zájmu lze věc vyvlastnit nebo vlastnické právo omezit, nelze-li dosáhnout účelu jinak a to jen na základě zákona, jen pro tento účel a za náhradu.“ poena sine lege

52 Analogie je přípustná tam, kde je uveden příkladný (demonstrativní) výklad ( § 127 odst. 1 obč. zák.,,Vlastník věci se musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv. Proto zejména nesmí ohrozit sousedovu stavbu nebo pozemek úpravami pozemku nebo úpravami stavby na něm zřízené bez toho, že by učinil dostatečné opatření na upevnění stavby nebo pozemku, nesmí nad míru přiměřenou poměrům obtěžovat sousedy hlukem, prachem, popílkem, kouřem, plyny, parami, pachy, pevnými a tekutými odpady, světlem, stíněním a vibracemi, nesmí nechat chovaná zvířata vnikat na sousedící pozemek a nešetrně, popřípadě v nevhodné roční době odstraňovat ze své půdy kořeny stromu nebo odstraňovat větve stromu přesahující na jeho pozemek.“ typická zejména pro občanské právo nepřipouští se v trestním právu hmotném, platí princip nullum crimen sine lege, nulla poena sine lege

53 Struktura norem občanského práva právní norma – obecně závazné pravidlo chování, které je vyjádřenou zvláštní státem uznanou formou a jejíž zachování je státem vynutitelné znaky: obecná závaznost, zvláštní forma, právní vynutitelnost hypotéza- představuje kritérium, podle něhož se určí, zda se norma vztahuje či nevztahuje na konkrétní situaci, taxativní nebo demonstrativní výčet· dispozice - obsahuje pravidlo chování - stanoví, komu a jaká vznikají oprávnění či povinnosti, nastanou-li podmínky uvedené v hypotéze

54 Struktura norem občanského práva sankční hypotéza - stanovuje podmínky podmiňující uplatnění sankce sankce - důsledky porušení právní povinnosti z dispozice, jsou-li splněny všechny podmínky stanovené sankční hypotézou pro občanské právo hmotné je typické spojení dvou navzájem souvisejících norem normy dispoziční a normy sankční: Jestliže nastane hypotéza, má nastat dispozice. Nastala – li hypotéza nenastala – li dispozice, má nastat sankce § 417 obč. zák.,,Komu škoda hrozí, je povinen k jejímu odvrácení zakročit způsobem přiměřeným okolnostem ohrožení.“ – v případě porušení této povinnosti, dochází k spoluodpovědnosti subjektu

55 Právní úkony

56 Pojem právní skutečnost působící vznik, změnu nebo zánik občanskoprávních vztahů (výpověď smlouvy) legální definici nalezneme v § 34 Obč. zák. projev vůle směřující ke vzniku, změně nebo zániku práv a povinností nebo ke způsobení jiných právních následků, které právní předpisy s takovými projevy vůle spojují základní složky: jednota vůle + projev vůle vůle – psychický vztah jednajícího k následku, nedostatek vůle má za následek absolutní neplatnost § 38 odst. 2b Obč. zák.,,Rovněž je neplatný právní úkon osoby jednající v duševní poruše, která ji činí k tomuto právnímu úkonu neschopnou.“ projev vůle – sdělení vůle jiným osobám

57 Právní úkony projev vůle lze realizovat konáním (komisivní p.ú.) nebo nekonáním (omisivní p.ú) komisivní p.ú – p.ú. výslovné (neformálnost p.ú. – písemně, ústně) x konkludentní

58 Druhy právních úkonů 1.Dle subjektů jednostranné (závěť, výpověď) dvoustranné (darovací smlouva) – vzájemně se zavazují vícestranné (smlouva o sdružení)- dosažení výsledku 2.Dle adresáta adresované (výpověď) neadresované (veřejná soutěž, veřejný příslib) 3.Mezi živými x pro případ smrti (právní účinky nastanou po smrti (závěť) 4.Dle úplatnosti úplatné (kupní smlouva) bezúplatné (darovací smlouva) smíšení (prodej věci vyšší hodnoty za malou částku)

59 Druhy právních úkonů 5.Dvoustranné právní úkony Synallagmatické (plnění vzájemně podmíněné ve smyslu § 560 Obč. zák.,,Mají-li si ze smlouvy plnit účastníci navzájem, může se domáhat splnění závazku jen ten, kdo sám splnil svůj závazek dříve anebo je připraven jej splnit. I ten, kdo je povinen plnit předem, může své plnění odepřít až do té doby, kdy bude poskytnuto nebo zabezpečeno plnění vzájemné, je-li plnění druhého účastníka ohroženo skutečnostmi, které nastaly u druhého účastníka a které mu nebyly známy, když smlouvu uzavřel.“ ) x asynallagmatické 6.Kauzální a abstraktní kauza – sledovaný hospodářský účel (směna zboží za peníze) x právní důvod (kupní smlouva)

60 § 495 Občan. zák.,,Platnosti závazku nebrání, není-li vyjádřen důvod, na základě kterého je dlužník povinen plnit. Věřitel je však povinen prokázat důvod závazku, s výjimkou cenných papírů hromadně vydaných nebo jiných cenných papírů, pro které je zákonem stanoveno, že věřitel tuto povinnost nemá.“ 7.Formální a neformální – platí zásada neformálnosti právních úkonů (forma úředního zápisu - zúžení společného jmění manželů formou notářského zápisu) 8.Výslovně upravené x neupravené (nepojmenované) § 51 Občan. zák.,,Účastníci mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště upravena; smlouva však nesmí odporovat obsahu nebo účelu tohoto zákona.“

61 Náležitosti Náležitosti subjektu Náležitosti vůle Náležitosti projevu vůle Náležitosti předmětu

62 Náležitosti subjektu právní subjektivita x způsobilost k právům a povinnostem § 7 Obč. zák.,,Způsobilost fyzické osoby mít práva a povinnosti vzniká narozením. Tuto způsobilost má i počaté dítě, narodí-li se živé.“ § 8 Obč. zák.,,Způsobilost fyzické osoby vlastními právními úkony nabývat práv a brát na sebe povinnosti (způsobilost k právním úkonům) vzniká v plném rozsahu zletilostí.“ nedostatek způsobuje absolutní neplatnost právního úkonu

63 Náležitosti vůle skutečná vážná svobodná prostá omylu prostá tísně § 37 Obč. zák.,,Právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně, jinak je neplatný.“

64 Náležitosti vůle a.Skutečnost vůle – při neexistenci vůle, nedochází ke vzniku právního úkonu, vis absoluta – absolutní neplatnost právního úkonu b.Svoboda vůle – volnost subjektu rozhodovat o právních vztazích, kterých se účastní skrze právní úkony – fyzické násilí, bezprávní výhrůžka, tíseň c.Vážnost vůle – jednající subjekt nechce vyvolat následky, které jsou s takovým projevem vůle spojené, vůli učiněnou ve hře, v žertu, při výuce, simulované (předstírané) právní úkony-nechce způsobit právní následky, absolutní neplatnost p.ú., právní úkony učiněné s vnitřní mentální výhradou (chtěl učinit, ale nechtěl vyvolat následky) – nepřihlíží se

65 Náležitosti vůle c.Vážnost vůle – disimulace – právním úkonem simulovaným je zastírán jiný právní úkon (simulují smlouvu o půjčce, ve skutečnosti jde o smlouvu kupní – neplatný je právní úkon simulovaný, platný právní úkon disimulovaný (smlouva kupní), důležité je k čemu směřovala vůle subjektů

66 Náležitosti vůle d.Absence omylu – nesoulad mezi právními následky, které subjekt svým jednáním vyvolal a které zamýšlel vyvolat, musí se jednat o právně významný omyl : je skrytý (účastník jednající v omylu o něm nevěděl druhý účastník omyl vyvolal: úmyslně x nebo o něm, ač ho sám nevyvolal, se zřetelem ke všem okolnostem musel vědět dělení podstatného omylu: právní důvod – záměna jednoho právního úkonu za jiný (darovací smlouva za smlouvu kupní) předmět právního úkonu – omyl v totožnosti plnění (místo chleba koupí rohlík), omyl ve vlastnostech předmětu (koupě tokajského vína, které není tímto vínem) -následkem právně významného omylu je relativní neplatnost právního úkonu

67 Náležitosti vůle e.Absence tísně – tíseň je objektivní stav, který má vliv na svobodu rozhodování subjektu, nejen hospodářská tíseň, zjevný nepoměr ve vzájemně poskytnutém plnění § 49 Obč. zák.,,Účastník, který uzavřel smlouvu v tísni za nápadně nevýhodných podmínek, má právo od smlouvy odstoupit“ – zjevný nepoměr poskytnutého plnění, NS ČR sp. zn. 33 Cdo 350/2000,,Tíseň musí mít základ v objektivně existujícím a působícím stavu – musí tedy pro ni být objektivní důvod a současně se musí stát pohnutkou pro projev vůle jednající dotčené osoby tak, že jedná ke svému neprospěchu “

68 Náležitosti projevu vůle Srozumitelnost Určitost Forma (závěť) § 37 Obč. zák.,,Právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný.“

69 Náležitosti projevu vůle a.Nesrozumitelný právní úkon absolutní x relativní NS ČR, sp. zn. 21 Cdo 1760/2007,,Sama okolnost, že právní úkon je sepsán (projeven) v cizím jazyce, neznamená, že je bez dalšího neplatný pro nesrozumitelnost. O vadný (nesrozumitelný)projev vůle způsobující neplatnost právního úkonu půjde tehdy, jestliže cizí jazyk, v němž byl projev vůle učiněn, je nesrozumitelný osobě (druhému účastnu pracovněprávního vztahu), již byl adresován.“

70 Náležitosti projevu vůle b.Neurčitý právní úkon nelze určit jeho obsah nevyjadřuje určitou vůli stran lze odstranit výkladovými pravidly § 35 odst. 2, 3 Obč. zák.,,Právní úkony vyjádřené slovy je třeba vykládat nejenom podle jejich jazykového vyjádření, ale zejména též podle vůle toho, kdo právní úkon učinil, není-li tato vůle v rozporu s jazykovým projevem. Právní úkony vyjádřené jinak než slovy se vykládají podle toho, co způsob jejich vyjádření obvykle znamená. Přitom se přihlíží k vůli toho, kdo právní úkon učinil, a chrání se dobrá víra toho, komu byl právní úkon určen.“

71 Náležitosti projevu vůle Rozhodnutí NS ČR, sp. zn. 32 Odo 686/2005,,Ujednání stran ve smlouvě o dílo, že v závěrečném vyúčtování díla budou zohledněny případné legislativní, daňové nebo měnové vlivy, pokud by měly podstatný vliv na realizaci díla, není určité.“

72 Náležitosti projevu vůle c.Forma občanské právo je vystavěno na zásadě bezformálnosti právních úkonů lze učinit ústně, písemně, konkludentně výjimka § 46 odst. 1 Obč. zák.,,Písemnou formu musí mít smlouvy o převodech nemovitostí, jakož i jiné smlouvy, pro něž to vyžaduje zákon nebo dohoda účastníků.“ Nedodržení zákonné formy – absolutní neplatnost Nedodržení smluvené formy – relativní neplatnost

73 Náležitosti předmětu Možnost Dovolenost a.nemožnost právního úkonu nemožnost musí být počáteční musí existovat v době, kdy byl právní úkon učiněn rozhodnutí NS ČR sp. zn. 33 Odo 391/2006,,Smlouva, kterou se zprostředkovatel zaváže obstarat zájemci uzavření kupní smlouvy, jejímž předmětem má být družstevní byt, je neplatná pro nemožnost plnění“

74 Náležitosti předmětu b.nedovolenost právního úkonu § 39 Obč. zák.,,Neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.“ rozpor právního úkonu se zákonem obcházení zákona rozpor právního úkonu s dobrými mravy

75 Obsah právních úkonů určení práv a povinností a)složky podstatné – vyžadují se pro platnost právního úkonu (kupní smlouva: předmět koupě, určení ceny) b)složky pravidelné – většinou se vyskytují (ujednání o místě a času plnění) c)složky nahodilé – podmínky (nesmí být u závětí) Podmínka odkládací – účinnost jinak platného právního úkonu nastane, až se splní podmínka (Příklad) Podmínka rozvazovací - právní úkon je platný i účinný od počátku, nastane – li podmínka, účinnost zanikne zákon presumuje domněnku odkládací

76 Právní následky vadných právních úkonů 1.Neplatnost právního úkonu chybí náležitost stanovená pod sankcí neplatnosti zákonem rozlišujeme absolutní x relativní neplatnost právních úkonů relativně neplatné právní úkony jsou taxativně vypočteny v ustanovení § 40a Obč. zák. a)Absolutní neplatnost – přímo ze zákona, právní úkon není za neplatný prohlašován, zakládá odpovědnost za bezdůvodné obohacení, soud přihlíží z moci úřední, nepromlčuje se b)Relativní neplatnost – působí právní následky jako platný právní úkon do okamžiku uplatnění relativní neplatnosti, lze dodatečně schválit, konvalidovat, soud přihlíží na návrh, právo domáhat se relativní neplatnosti se promlčuje v obecné tříleté promlčecí lhůtě, nemůže se domáhat ten, kdo ji sám způsobil, částeční x celková neplatnost, na neplatný právní úkon se po dovolání neplatnosti hledí jakoby nikdy nevznikl

77 Právní následky vadných právních úkonů 2.Odporovatelnost právnímu úkonu právní úkony učiněné s úmyslem zkrátit uspokojení vymahatelné pohledávky věřitele věřitel disponuje exekučním titulem možnost odpůrčí žaloby ze strany věřitele na návrh věřitele vůči němu zbaveny právních následků relativní bezúčinnost právního úkonu podává se vůči osobě, v jejíž prospěch byl právní úkon učiněn

78 Odporovatelnost právního úkonu § 42 a Obč. zák.,,Věřitel se může domáhat, aby soud určil, že dlužníkovy právní úkony, pokud zkracují uspokojení jeho vymahatelné pohledávky, jsou vůči němu právně neúčinné. Toto právo má věřitel i tehdy, je-li nárok proti dlužníkovi z jeho odporovatelného úkonu již vymahatelný anebo byl-li již uspokojen. Odporovat je možné právním úkonům, které dlužník učinil v posledních třech letech v úmyslu zkrátit své věřitele, musel-li být tento úmysl druhé straně znám a právním úkonům, kterými byli věřitelé dlužníka zkráceni a k nimž došlo v posledních třech letech mezi dlužníkem a osobami jemu blízkými (§ 116, 117), nebo které dlužník učinil v uvedeném čase ve prospěch těchto osob, s výjimkou případu, když druhá strana tehdy dlužníkův úmysl zkrátit věřitele i při náležité pečlivosti nemohla poznat. Právo odporovat právním úkonům lze uplatnit vůči osobě, v jejíž prospěch byl právní úkon učiněn, nebo které vznikl z odporovatelného úkonu dlužník prospěch. Právní úkon, kterému věřitel s úspěchem odporoval, je vůči němu neúčinný potud, že věřitel může požadovat uspokojení své pohledávky z toho, co odporovatelným právním úkonem ušlo z dlužníkova majetku; není-li to dobře možné, má právo na náhradu vůči tomu, kdo měl z tohoto úkonu prospěch.“§

79 Právní následky vadných právních úkonů 3.Možnost jednostranného odstoupení od smlouvy předpoklad uzavření smlouvy v tísní za nápadně nevýhodných podmínek I.Právní úkony zdánlivé (nicotné) – vůbec nevznikly, chybí pojmový znak právního úkonu, např. ústní závěť

80 Smlouva dvoustranný, vícestranný právní úkon vzniká konsenzem tj. úplným a bezpodmínečným přijetím návrhu na uzavření smlouvy konsenzuální (vzniká okamžikem uzavření – příkazní smlouva) reálná smlouva (vzniká odevzdáním věci – nájemní smlouva) Možnost uzavřít smlouvu o smlouvě budoucí § 50 a Obč. zák. – musí se dohodnout na podstatných náležitostech, zákon vyžaduje písemnou formu, možnost domáhat se do jednoho roku uzavření smlouvy

81 Smlouva od samostatná úprava spotřebitelských smluv § 52 a násl. Obč. zák. nejsou samostatným smluvním typem § 52 odst. 1. Obč. zák.,,Spotřebitelskými smlouvami jsou smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel.“

82 Vznik smlouvy návrh smlouvy – přijetí smlouvy = jednostranné adresované právní úkony ústní nabídka učiněná vůči přítomnému adresátovi – účinná neprodleně, zaniká, není-li přijatá ihned ústní nabídka učiněná vůči nepřítomnému adresátovi – účinná od okamžiku kdy dojde do sféry, kdy se s ním mohl adresát seznámit, není rozhodný okamžik seznámení adresáta s jejím obsahem, závazná po dobu v ní výslovně uvedenou, jinak po dobu přiměřenou s vzhledem k povaze předmětné smlouvy a rychlosti prostředků, které navrhovatel použil pro zaslání oferty

83 Vznik smlouvy mlčení, nečinnost neznamenají přijetí návrhu § 43c odst. 2,3 Obč. zák.,,Včasné přijetí návrhu nabývá účinnosti okamžikem, kdy vyjádření souhlasu s obsahem návrhu dojde navrhovateli. Přijetí lze odvolat, jestliže odvolání dojde navrhovateli nejpozději současně s přijetím. Pozdní přijetí má přesto účinky včasného přijetí, jestliže navrhovatel o tom bez odkladu vyrozumí osobu, které byl návrh učiněn, a to ústně nebo odesláním zprávy.“

84 Vznik smlouvy zánik neodvolatelné nabídky na uzavření smlouvy zaniká a)uplynutím lhůty, která v něm byla určena pro přijetí b)uplynutím přiměřené doby s přihlédnutím k povaze navrhované smlouvy a k rychlosti prostředků, které navrhovatel použil pro zaslání návrhu, nebo c)dojitím projevu o odmítnutí návrhu navrhovateli.

85 Vznik smlouvy Odvolání návrhu: neodvolatelný návrh - může navrhovatel zrušit, dojde-li projev o zrušení osobě, které je určen, dříve nebo alespoň současně s návrhem. odvolatelný návrh - dokud nebyla smlouva uzavřena, může být návrh odvolán, jestliže odvolání dojde osobě které je určeno dříve, než tato osoba odeslala přijetí návrhu.

86 Vznik smlouvy Návrh na uzavření smlouvy nemůže být odvolán a.během lhůty určené pro její přijetí (výjimka – obsahuje právo na její odvolání) b.byla zaslána jako neodvolatelná

87 Vznik smlouvy účastníci se musí dohodnout na podstatných náležitostech (nabídka – obsahuje jiné náležitosti – musí se dohodnout i na těchto) smlouva nevzniká přijetím nabídky s dodatky, výhradami, změnami – odmítnutí nabídky jedná se o nový návrh na uzavření smlouvy Pacta sunt servanda § 493 Obč. zák.,,Závazkový vztah nelze měnit bez souhlasu jeho stran, pokud tento zákon nestanoví jinak“ od smlouvy lze odstoupit pouze v případě, kdy tak stanoví smlouva nebo zákon

88 Promlčení právo nezaniká oslabuje se jeho vymahatelnost a.uplynutí promlčecí doby b.neuplatnění práva § 100 odst. 1 Obč. zák.,,Právo se promlčí, nebylo – li vykonáno v době stanovené občanským zákoníkem“ -vztah mezi dlužníkem a věřitelem nadále trvá -soud přihlédne k námitce dlužníka a právo nepřizná -v případě dobrovolného plnění nejde o bezdůvodné obohacení -právo dlužníka dovolat se promlčení u soudu -soud nepřihlíží z úřední povinnosti -bdělým náleži-ti jejich práva -nelze se dopředu vzdát - § 574 odst. 2 Obč. zák. -nelze zkrátit ani prodloužit – kogentní ustanovení

89 nepromlčují se: právo vlastnické zástavní právo, pokud trvá zajištěná pohledávka práva z vkladů na vkladních knížkách, běžných účtech, pokud vkladový vztah trvá právo spoluvlastníků na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví osobnostní práva pohledávky mezi manželi

90 Promlčecí doba obecně v občanskoprávních vztazích tříletá, pokud není stanoveno jinak v obchodních vztazích čtyřletá stanovena objektivně x subjektivně § 101 Obč. zák.,,Pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé.“

91 Promlčecí doba kratší promlčecí doba – jednoroční x dvouletá delší promlčecí doba – desetiletá jednoroční promlčecí doba – práva z přepravy s výjimkou práv na náhradu škody u přepravy osob dvouletá promlčecí doba – náhrada škody na zdraví, bezdůvodné obohacení – subjektivní desetiletá promlčecí lhůta a.náhrada úmyslně vzniklé škody na zdraví, úmyslně vzniklého bezdůvodné obohacení – objektivní b.práva přiznaná pravomocným rozhodnutím státního orgánu c.práva uznaná co do důvodu a výše dlužníkem d.práva odpovídající věcnému břemenu e.úroky a opětující se dávky pravomocně přiznané nebo písemně uznané

92 Subjektivní x Objektivní promlčecí doba objektivní promlčecí lhůty – počínají od určité skutečnosti nezávislé na lidském vědomí–,,zásah do práva na ochranu osobnosti spočívající ve způsobení dopravní nehody – dopravní nehoda‘‘ subjektivní promlčecí lhůty – běh je spojen s vědomím o těchto lhůtách – odpovědnost za škodu, odpovědnost za bezdůvodné obohacení, kombinace subjektivní a objektivní promlčecí doby, promlčí se uplynutím, kterékoliv z nich právo na náhradu škody na zdraví – výlučné uplatnění promlčecí doby subjektivní

93 Počátek promlčecí doby základní pravidlo: § 101 Obč. zák.,,Promlčecí doba počíná dnem, kdy právo mohlo být poprvé uplatněno.“ (uplatněno u soudu, den splatnosti pohledávky) výjimka: práva odpovídající věcnému břemenu, nebudou – li deset vykonávána § 102 Obč. zák.,,U práv, která musí být uplatněna nejprve u fyzické nebo právnické osoby, počíná běžet promlčecí doba ode dne, kdy bylo právo takto uplatněno.‘‘ právo oprávněného dědice na vydání dědictví od okamžiku právní moci, jímž bylo dědické řízení skončeno náhrada škody, bezdůvodné obohacení – okamžik, kdy se poškozený dozví o škodě a kdo za ni odpovídá

94 Počátek promlčecí doby plnění ve splátkách – každá splátka zvlášť práva přiznaná pravomocným rozhodnutím státního orgánu – kdy mělo být plněno práva z uznání dluhu – kdy k uznání došlo, ve sjednaný den

95 Běh promlčecí doby změna v osobě dlužníka nebo věřitele nemá vliv na běh promlčecí doby stavení x přerušení stavení – promlčecí doba pro zákonnou překážku neběží a.promlčecí doba nepočne běžet – do doby ustanovení zákonného zástupce osobám, kterého musí mít, ustanovení opatrovníka, jde-li o práva mezi zákonnými zástupci a dětmi a jinými zastoupenými, rovněž neběží po dobu trvání manželství (rekonstrukce bytu ve výlučném vlastnictví jednoho manžela z výlučných prostředků druhého manžela) – neplatí pro úroky a opětující se plnění b.promlčecí doba nepokračuje – sčítá se před vznikem překážky a po jejím odpadnutí – zákonní zástupci a zastoupení a mezi manžely c.promlčecí doba neskončí – uplatnění práva u soudu nebo jiného orgánu (rozhodčí soud, mediace), právo je uplatněno včas – návrh dojde nejpozději v poslední den promlčecí lhůty k soudu (hmotněprávní lhůta)

96 Běh promlčecí doby přerušení promlčení – počne běžet nová promlčecí lhůta desetiletá, k dosud uplynulé se nepřihlíží a.přiznání práva pravomocným rozhodnutím soudu nebo jiného příslušného orgánu b.písemné uznání práva co do důvodu a výše právo lze uznat opakovaně – prodlužování promlčecí doby

97 Prekluze působí zánik práva a.uplynutí určité (zákonem přesně stanovené) doby b.neuplatnění práva v této době § 583 Obč. Zák.,,K zániku práva proto, že nebylo ve stanovené době uplatněno, dochází jen v případech v zákoně uvedených. K zániku soud přihlédne, i když to dlužník nenamítne.“ § 683 odst. 2 Obč.,,Domáhat se náhrady lze pouze do šesti měsíců od vrácení pronajaté věci; jinak nárok zanikne.“ – uplatnění u soudu soud přihlíží z moci úřední možnost požadovat bezdůvodné obohacení v případě plnění

98 Občanskoprávní vztahy druh právních vztahů upravených normami občanského práva obsah tvoří subjektivní práva a povinnosti upravené občanským právem § 1 odst. 2,,Občanský zákoník upravuje majetkové vztahy fyzických a právnických osob, majetkové vztahy mezi těmito osobami a státem, jakož i vztahy vyplývající z práva na ochranu osob, pokud tyto občanskoprávní vztahy neupravují jiné zákony“ charakteristickým znakem je rovnost subjektů

99 Občanskoprávní vztahy Dělení Absolutní – kumulace práv v jednom subjektu (právo vlastnické) Relativní – rovnováha v právech a povinnostech (závazky, smlouva kupní…) Věcné – vázanost subjektivních práv a povinností na předmět právního vztahu (např. právo zástavní) Závazkové – práva a povinnosti závisí na jejich účastnících Úplatné x bezplatné Kauzální x abstraktní Pojmenované x nepojmenované Synallagmatické x asynallagmatické

100 Vznik občanskoprávních vztahů § 2 odst. 1 Obč. zák.,,Občanskoprávní vztahy vznikají z právních úkonů nebo z jiných skutečností, s nimiž zákon vznik těchto vztahů spojuje.“ a.Ze zákona – výjimečné případy (zákonné zástavné právo § 672 odst. 1 obč. zák., vznik věcného břemene § 151o odst. 1) b.Z konstitutivního rozhodnutí soudu nebo správního orgánu – výjimečně, zřízení věcného břemene § 151o odst. 1) c.Z úkonů – typické úkony právní x protiprávní d.Z událostí – odpovědnost za škodu způsobenou provozem zvlášť nebezpečným e.Z protiprávních stavů f.Z jiných právních důvodů – vznik nálezcova práva na nálezné

101 Prvky občanskoprávního vztahu je složen ze tří prvků 1.Subjektů (účastníků)- nejméně dva subjekty, osoby fyzické, právnické včetně státu 2.Objektů (předmětů) – lidské chování, věci, práva a jiné majetkové hodnoty 3.Obsahu vztahu – vzájemná subjektivní práva a povinnosti subjektivní právo – právem zaručená míra možného chování subjektivní povinnost – objektivním právem stanovená míra nutného chování

102 Subjekty občanskoprávních vztahů nositeli práv a povinností v občanskoprávních vztazích jsou osoby fyzické, právnické včetně státu osoby v občanskoprávních vztazích mají dvě základní podoby : a)osoby fyzické – člověk, bytost b)osoby právnické – entita, které právo přiznává postavení osoby v právním smyslu Předpoklady pro účastníka občanskoprávních vztahů: a)právní subjektivita – způsobilost k právům a k povinnostem b)způsobilost k právním úkonům – způsobilost vlastními úkony působit právní následky c)Deliktní způsobilost – způsobilost k zaviněným protiprávním úkonům, založit svou odpovědnost a nést následky svého jednání

103 Osoby fyzické A.Právní subjektivita – způsobilost mít práva a povinnosti ústavní garance článek 5 Listiny,,Každý je způsobilý mít práva“ nelze omezit ani zbavit, nemění se v přůbehu života určující pro soudní řízení § 19 OSŘ,,Způsobilost být účastníkem řízení má ten, kdo má způsobilost mít práva a povinnosti; jinak jen ten, komu ji zákon přiznává.“ (státní zastupitelství, správce daně….) vzniká narozením, tj. narozením živého dítěte podmíněná právní subjektivita u nascitura (narodí-li se živý) – dědění

104 Osoby fyzické zaniká smrtí – prokázáním za mrtvého (prohlídka mrtvého, vystavení úmrtního listu, prohlášením za mrtvého – stejné právní následky jako smrt 1.smrt nelze prokázat úředně stanoveným způsobem, soud zjistí smrt jinými prostředky, subjektivita zaniká smrtí, nikoli prohlášením za mrtvého (pád letadla) 2. nezvěstná osoba – vzhledem ke všem okolnostem lze učinit závěr (věk, zdravotní stav, délka nezvěstnosti), že taková osoba již nežije, po marném uplynutí vyhláškové lhůty, soud prohlásí osobu za mrtvou, uvede předpokládaný den smrti) Zrušení i bez návrhu (od počátku) – výjimka manželství – obnoví se, neuzavřel –li v mezidobí druhý manžel nové manželství

105 Osoby fyzické B.Způsobilost k právním úkonům možnost vlastními právními úkony nabývat práv a zavazovat se k povinnostem v plném rozsahu zletilostí (dosažením věku 18 let, uzavřením manželství starší 16 mladší 18 let, a to i neplatného, nezaniká) nabývá se s rozumovou a volní vyspělostí posuzuje se dle věku a právního úkonu přihlíží se k dobré víře druhé osoby

106 Fyzické osoby Omezení způsobilosti k právním úkonům Zbavení způsobilosti k právním úkonům a.přímo ze zákona v důsledku nedostatku věku b.rozhodnutím soudu o zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům v důsledku duševní poruchy, která není jen přechodná nebo nadměrného požívání alkoholických či omamných látek (znalecký posudek, trvalost poruchy) c.přímo ze zákona podle § 38 odst. 2, jestliže osoba, jejíž způsobilost nebyla omezena, resp. vyloučena rozhodnutím soudu, vykonává právní úkon v duševní poruše, která ji činí k tomuto právnímu úkonu neschopnou ustanovení opatrovníka Omezení – ve výroku je uvedeno, které úkony nemůže činit

107 Fyzické osoby C.Deliktní způsobilost – způsobilost k zaviněným protiprávním úkonům upravena v souvislosti s odpovědností za škodu objektivní odpovědnost – nezkoumá se zavinění (ochrana osobnosti) nabývá se v plném rozsahu dosažením zletilosti schopnost ovládnout své jednání a posoudit jeho následky (složka určovací a rozpoznávací)

108 Příbuzenství osoby blízké § 116 Obč. zák.,, Osobou blízkou je příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel, partner; jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, jestliže by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní.“ význam při odporovatelnosti, převodech spoluvlastnického podílu řada přímá: předkové a potomci řada pobočná: sourozenci pokrevnímu příbuzenství je naroveň osvojení (nevzniká příbuzenský poměr mezi příbuznými osvojence a osvojitelem)

109 Příbuzenství manželé – po dobu trvání manželství, není rozhodné, zda spolu žijí partneři – po dobu trvání partnerství jiné osoby a.jsou v poměru rodinném nebo obdobném b.jestliže by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní

110 Domácnost § 115 Obč. zák.,,Domácnost tvoří fyzické osoby, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.“ Pojmové znaky: a.dvě či více fyzických osob, které spolu trvale žijí (a zároveň) b.společné uhrazování nákladů na své potřeby zpravidla i společné bydlení nestačí občasná návštěva, přespání zkoumá se úmysl osob

111 Domácnost KS 17 Co 189/178,,Je základním pojmovým znakem zákonného pojmu,,domácnost“, že musí jít o spotřební společenství trvalé povahy. O spotřební společenství jde tehdy, jestliže určité osoby hospodaří společně se svými příjmy, přičemž se nevyžaduje, aby tyto osoby byly v příbuzenském nebo jiném obdobném vztahu. Trvalost tohoto vztahu je dána tehdy, jestliže tu jsou objektivně zjistitelné okolnosti, které svědčí o úmyslu vést takové společenství trvale, nikoliv jen na přechodnou dobu.“

112 Osoby právnické umělá právem vytvořená entita právem přiznaná právní subjektivita, způsobilost k právním úkonům, deliktní způsobilost Pojmové znaky a.samostatná právní subjektivita (účelově zaměřená) b.způsobilost k právním úkonům – omezení, zbavení jen zákonem c.deliktní způsobilost – subjekt odpovědnosti za protiprávní jednání, není subjektem trestní odpovědnosti d.majetková samostatnost – oddělený majetek e.určitý stupeň formalizace organizační struktury

113 Právnické osoby § 18 Obč. zák. Právnické osoby: a)sdružení fyzických nebo právnických osob (obchodní společnosti, profesní komory) b)účelová sdružení majetku (nadace, obecně prospěšné společnosti, fondy) c)jednotky územní samosprávy (kraje, obce) d)jiné subjekty, o kterých to stanoví zákon (státní podniky, státní rozpočtové a příspěvkové organizace, Česká národní banka, Česká tisková kancelář, České dráhy, Český rozhlas, Bezpečnostní informační služba ) demonstrativní výčet

114 Založení a vznik právnické osoby 1.Založení – soukromoprávní akt (zřizovací listina, společenská smlouva, forma notářského zápisu) 2.Vznik – veřejnoprávní akt (zápis společnosti do obchodního rejstříku po splnění zákonem stanovených podmínek) Deliktní způsobilost, způsobilost k právním úkonům vzniká současně s právní subjektivitou Identifikační znaky právnické osoby : název, sídlo, předmět činnosti, zákonná forma vzniku Princip registrace – platí v ČR Princip koncese – výjimečně (předchozí souhlas státního orgánu) Princip volného zakládání – (politické strany)

115 Právnické osoby Zrušení právnické osoby: Dohodou Uplynutím doby Dosažením sjednaného účelu Zvláštní zákon nestanoví jinak (rozhodnutím orgánu veřejné moci, zákonem zák. č. 140/1950 Sb. - zrušil přežívající obchodní společnosti) Zánik – výmazem z obchodního rejstříku nebo jiného zákonem stanoveného rejstříku, likvidace – stanoví obchodní zákoník, formalizovaný postup vypořádání

116 Právnické osoby Identifikační znaky: a.Název - určen při založení, pouze jeden název, povinnost používat ho, schopnost individualizace právnické osoby, pravdivost, přiměřenost, nesmí být klamavý, nemravný, zaměnitelný § 19b Obč. zák.,,Při neoprávněném použití názvu právnické osoby je možné se domáhat u soudu, aby se neoprávněný uživatel zdržel jeho užívání a odstranil závadný stav; je možné se též domáhat přiměřeného zadostiučinění, které může být požadováno i v penězích.“ platí i pro dobrou pověst právnické osoby

117 Právnické osoby b.Sídlo – může mít pouze jedno sídlo, uvedeno při založení může být i v bytě, pokud to neodporuje povaze právnické osoby nebo rozsahu její činnosti v zakladatelském dokumentu může být určeno jako název obce např. (Praha) V obchodním rejstříku – plná adresa, platí presumpce správnosti § 19c Obč. zák.,,Každý se může dovolat skutečného sídla právnické osoby. Proti tomu, kdo se dovolá sídla zapsaného ve veřejném rejstříku, nemůže právnická osoba namítat, že má skutečné sídlo v jiném místě.“ skutečná adresa, kde je možné se sejít s právnickou osobou

118 Právnické osoby c.Předmět činnosti – určen při založení společnosti musí být dovolený nesmí být v rozporu s dobrými mravy povolení příslušného státního orgánu (živnostenský úřad)

119 Právnické osoby Jednání 1.osobně – jednání statutárního orgánu jménem společnosti (smlouva – uvést jednatel jednající) 2.prostřednictvím zástupců – zastoupení zákonné x smluvní zákonné zastoupení - pracovníci, nebo členové za předpokladů stanovených ve vnitřních předpisech, anebo je-li to vzhledem k jejich pracovnímu zařazení obvyklé Smluvní zastoupení – prokura, advokát jednání je přímo přičitatelné právnické osobě

120 Zastoupení zákon řeší případy, kdy fyzická osoba není z důvodu tělesné nebo duševní poruchy způsobilá konat právní úkony, případy, kdy fyzická nebo právnická osoba chce vystupovat v právních vztazích prostřednictvím jiné osoby Zastoupení přímé x nepřímé (svým jménem na účet zastupované osoby) občanský zákoník upravuje pouze zastoupení přímé

121 Zastoupení Přímé zastoupení a)Zastoupení zákonné vzniklé přímo na základě zákona (nezletilé děti) vzniklé rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu (opatrovnictví) a)Zastoupení smluvní – plná moc (jednostranný právní úkon adresovaný třetím osobám, osvědčení o existenci práva určité osoby zastupovat danou osobu)

122 Zastoupení Opatrovnictví – zákonné zastoupení vzniklé rozhodnutím soudu Opatrovní se ustanovuje: a.osobám zbaveným způsobilosti k právním úkonům, jejichž způsobilost byla omezena (příbuzný, vyslovení souhlasu, jinak orgán místní správy, zařízení) b.osobám, jejichž pobyt není znám, jestliže je to potřeba k ochraně jejich zájmů nebo to vyžaduje veřejný zájem, z jiného vážného důvodu c.Kolizní opatrovní – střet zájmů zákonného zástupce se zájmy dětí nebo ke střetu zájmů těch, kteří jsou zastoupeni týmž zákonným zástupcem (OSPOD)

123 Zastoupení Smluvní zastoupení – dohoda o plné moci a.speciální plná moc – konkrétní úkon, řízení (Ústavní soud – zákon vyžaduje speciální plnou moc) b.generální plná moc – všechny právní úkony Písemná forma a.udělována pro právní úkon, který vyžaduje písemnou formu (smlouvy o převodech nemovitostí) b.plná moc se netýká jen určitého úkonu počet zástupců není omezen, může být jeden, více (jednají společně) Prokura – speciální plná moc v obchodněprávních vztazích, provoz podniku, pouze FO, není zahrnuto oprávnění zcizovat a zatěžovat nemovitosti

124 Zastoupení Zánik plné moci a.provedením úkonu, na který byla omezena b.odvoláním ze strany zmocnitele, výpovědi ze strany zmocněnce c.smrtí zmocněnce, zmocnitele d.zánikem právnické osoby, která je zmocněncem nebo zmocnitelem, nedošlo –li k sukcesi e.uplynutím času vnitřní pokyny nemají vliv na právní účinky jednání, ledaže byly známy osobám, vůči kterým jednal

125 Zastoupení exces z dohody o plné moci dodatečné schválení § 33 odst. 2 Obč. zák.,,Neoznámí-li však zmocnitel osobě, se kterou zmocněnec jednal, svůj nesouhlas bez zbytečného odkladu po tom, co se o překročení oprávnění dozvěděl, platí, že překročení schválil.“ zavázán sám – odpovědnost za splnění závazku x náhrada škody neplatí v případě, že osoba se kterou je jednáno o nedostatku plné moci věděla (nedostatek dobré víry)

126 Zastoupení Obecné podmínky pro zastupování Zastupování vylučuje: 1.nezpůsobilost k právnímu úkonu 2.rozpor se zájmy zastupovaného 3.povinnost jednat osobně, zástupce může zvolit, pokud je to právním předpisem stanoveno nebo dohodnuto mezi účastníky 4.povinnost jednat v mezích svého oprávnění

127

128 Předmět občanskoprávních vztahů Předmět přímý – lidské chování, kterým se realizují subjektivní práva a povinnosti stra Předmět druhotný – nalezneme v § 118 Obč. zák. věci práva (pohledávka) nebo jiné majetkové hodnoty, pokud to jejich povaha připouští (obchodní podíl, cenné papíry, přírodní síly) byty nebo nebytové prostory

129 Předmět Věc v právním slova smyslu hmotné předměty, ovladatelné a užitečné (sloužící potřebám lidí) oba předpoklady musí být splněny kumulativně ovladatelnost posuzována objektivně NS ČR 22 Cdo 1118/2005,,Tenisový dvorec, představovaný navrstveným jednotlivých přírodních stavebních materiálů, vytvořený zpracováním a ztvárněním pozemku, není stavbou ve smyslu § 119 odst. 2 a 120 odst. 2 Obč. zák., ale součástí pozemku – jeho upraveným povrchem, který určuje, o jaký druh pozemku se jedná.“ Věc hromadná – více hmotných věcí tvoří jediný předmět občanskoprávních vztahů (podnik, pár rukavic, příborník)

130 Předmět věci movité x věci nemovité § 119 Obč. zák.,,Nemovitostmi jsou pozemky a stavby spojené se zemí pevným základem.“ pozemek – část povrchu zemského součást věcí x příslušenství věci součást věci - vše, co k ní podle její povahy náleží a nemůže být odděleno, aniž by se tím věc znehodnotila (přístavba rodinného domu, okna, dveře), oddělením od věci hlavní by došlo k znehodnocení, není samostatnou věcí, součástí pozemku jsou i trvalé travní porosty (vegetační doba je delší než dva roky), stavba není součástí pozemku!!!

131 Předmět příslušenství věci – věc náležející vlastníku věci hlavní a určena vlastníkem k tomu, aby byla trvale užívána s věcí hlavní (existence hlavní a vedlejší věci, společný vlastnický režim, záměr vlastníka určit a užívat příslušenství věci), s příslušenstvím je možné nakládat samostatně (autorádio, lékárnička, Příslušenstvím bytu jsou vedlejší místnosti a prostory určené k tomu, aby byly s bytem užívány (sklep, sklepní kóje, prádelna, dřevník, kůlna, spíže, šatny) Příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení, poplatek z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním (smluvní pokuta netvoří příslušenství pohledávky, taxativní výčet)

132 Obsah občanskoprávních vztahů vzájemná subjektivní práva a povinnosti subjektivní právo – právem zaručená míra možného chování subjektivní povinnost – objektivním právem stanovená míra nutného chování

133 Třídění subjektivních práv Absolutní subjektivní práva – působí erga omnes, vůči všem (právo vlastnické, všeobecná osobnostní práva) – práva věcná Relativní subjektivní práva – právu určitého, individuálně určeného subjektu odpovídá povinnost určitého individuálně určeného subjektu, působí mezi těmito subjekty, z porušení práva absolutního vzniká relativní právní vztah (porušení práva vlastnického – možnost podat žalobu) – práva závazková Práva k nehmotným statkům – zvláštní kategorie a.práva k výsledkům tvůrčí duševní činnosti b.všeobecná osobnostní práva

134 Výkon subjektivních práv realizuje uplatňováním subjektivních práv takovým chováním, které občanské právo svým subjektům dovoluje a míří k výsledku objektivním právem sledovanému konáním x nekonáním dare, facere, omitere, pati činností subjektu a.Dát – dare (kupní smlouva) b.Konat – facere (smlouva o dílo) nečinností subjektu a.Zdržet se – omitere b.Strpět – pati

135 Ochrana subjektivních práv


Stáhnout ppt "Pojem a předmět občanského práva a soukromého práva JUDr. Petra Ščasná Advokátní kancelář advokátka JUDr. Davida Karabce"

Podobné prezentace


Reklamy Google