Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Formování veřejného mínění 1.Co je veřejné mínění – vývoj problematiky a pojmu 2.Formování – cílevědomé vytváření veřejného mínění.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Formování veřejného mínění 1.Co je veřejné mínění – vývoj problematiky a pojmu 2.Formování – cílevědomé vytváření veřejného mínění."— Transkript prezentace:

1 Formování veřejného mínění 1.Co je veřejné mínění – vývoj problematiky a pojmu 2.Formování – cílevědomé vytváření veřejného mínění

2 Pojem veřejnost, veřejné mínění 1. Co je vlastně veřejnost? Vznik veřejnosti Kdo vytváří veřejnost? Vliv sdělovacích prostředků Úloha marketingové komunikace Politický marketing 2. Co je mínění ? Mínění, postoj hodnoty

3 Veřejnost Veřejností se rozumí „…větší část společnosti zainteresovaná na výsledcích ekonomických a společenských aktivit s obecnějším dopadem, na řešení určitého společenského problému, respektive na společenském dění jako takovém“ (Velký sociologický slovník, Academia, Praha 1996, s. 1382) Veřejnost jako „část společnosti“ není homogenní, ale je strukturovaná, tj. zahrnuje různé třídy a sociální skupiny, instituce, organizace, místní komunity, obce apod.

4 Veřejnost jako aktivní část populace Teorie veřejnosti podle J. Habermase –aktivní část společnosti Prostorové vymezení veřejnosti – místní, národní, evropská… Tematické členění veřejnosti (politická, kulturní, sportovní, odborná …) Veřejná sféra. Jedna nebo více veřejností?

5 Národní a evropské veřejnosti Evropská veřejnost –Dílčí veřejnosti Lidé mimo veřejnost Jiné národní státy

6 Vytváření veřejnosti Deliberativní praxe tj. veřejná diskuse na základě publicity a racionální argumentace V užším pojetí jde o diskusi v rámci příslušné odborné, nebo zainteresované skupiny - elity V širším pojetí – diskuse probíhá v rámci různých institucí (např. parlamentu). V tom případě vzniká jako součást i tzv. kritická veřejnost. Problém objektivnosti veřejné diskuse v souvislosti s manipulativním obsahem sdělovacích prostředků

7 Role sdělovacích prostředků Vstup do diskuse (deliberativní praxe) Problém hodnocení (objektivita zaměření) Způsob informování - strategie informování - struktura sdělování, místo - jazyk

8 Komitologie příklad vytváření silné veřejnosti na úrovni EU Deliberativní interakce znamená že účastníci diskutují dokud se nedosáhnou dohody Diskuse se zúčastňují zástupci všech zainteresovaných stran Komise jsou schopny přijmou konečné rozhodnutí

9 Slabá a silná veřejnost Slabá a silná veřejnost (Fraserová) Slabá veřejnost má vypracovaný a sdílený názor- tedy veřejné mínění Silná veřejnost vedle toho má k dispozici rovněž instituce jimiž může učinit rozhodnutí

10 Co je „mínění“ člověka? postoj hodnoty postoje Názor,, hodnota

11 Proč veřejné mínění? Je veřejné mínění sumou mínění jednotlivců? Struktura veřejného mínění - obsahové hledisko - souvislost se sociální strukturou

12 Veřejné mínění –tradiční pojetí Tradiční chápání veřejného mínění – mínění lidstva Nereflektované, tj. neodráží společenskou realitu Nezprostředkované kritikou a diskusí Pasivně přejímané od předcházejících generací

13 Veřejné mínění moderní společnosti Moderní veřejné mínění (Taylor) Je produktem reflexe společenských situací Je vypracováváno v diskusích a debatách Většina společnosti ho vnímá jako společně a aktivně formovaný konsenzus

14 Tvůrci veřejného mínění (opinion leader) 1. Osobnosti Elity Celebrity Neformální autoritativní osobnosti (vůdci ) 2. Prostředí Organizace Sociální struktura Sociální klima – důvěra, aktivita 3. Prostředky

15 Vůdcovství a následovnictví -obecně Vůdcem je ten kdo jedná jako vedoucí síla nějaké změny Vůdci překračují horizont pasivní adaptace, přinášejí myšlenky o aktivním přetváření podmínek Skutečnou změnou je jen inovace, nebo i návrat ke starým pořádkům Následovníci jsou ti, kteří usilují o uskutečnění této změny (realizují)

16 Vůdcovství a následovnictví ve veřejném prostoru Struktura veřejného prostoru např. města Občané Instituce veřejné správy Ekonomické instituce Občanské …. Situace, podněty, problémy – podněty pro vize Ideologický aspekt - stranictví Konkurence vizí (veřejný zájem) Konkurence

17 Vůdce a manažer Manažeři dělají věci správně – vůdci dělají správné věci (Riesman) Management se zabývá rutinními záležitostmi zatímco vůdcovství znamená vedení jiným směrem, hledá jiné volby, alternativy Management je omezován pravidly, organizací, vůdce na tato omezení většinou nebere ohled Může být manager současně vůdcem ?

18 Související pojmy Veřejný zájem Veřejný prostor (veřejně přístupný prostor) Veřejné záležitosti Veřejné finance Veřejný sektor Veřejné statky Veřejné právo Veřejné mínění Veřejná politika

19 Veřejný zájem není přesně formulován veřejný zájem je celoskupinový zájem, tj. takový zájem, který přesahuje zájem jednotlivce či pouhé frakce. Ačkoli veřejný zájem patří mezi důležité právní instituty a operuje s ním celá řada právních norem, platné právo neobsahuje jeho definici; veřejný zájem se proto řadí mezi tzv. neurčité pojmy

20 Další definice veřejný zájem je zřejmě tím, co by si lidé vybrali, kdyby viděli jasně a racionálně, a jednali nezaujatě a benevolentně veřejný zájem je sumou zájmů individuálních obecně je veřejný zájem taková orientace politiky, která podporuje rozvoj společnosti a řešení jejích reálných problémů

21 Veřejný zájem v zákonech zákon č. 500/2004 Sb., správní řád zákon č. 179/2010 Sb. o veřejných zakázkách zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu – neboli stavební zákon zákon o veřejných službách v přepravě cestujících zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení

22 Veřejný zájem v zákoně č. 500/2004 Sb., správní řád správní orgán dbá, aby přijaté řešení bylo v souladu s veřejným zájmem a aby odpovídalo okolnostem daného případu, jakož i na to, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly správní orgán může odkladný účinek odvolání vyloučit, jestliže to naléhavě vyžaduje veřejný zájem

23 Nejednoznačnost pojmu veřejný zájem Veřejný zájem je strukturovaný, často nejednoznačný. Je zpravidla výsledkem konfrontace zájmů různých skupin. Veřejný zájem obsahuje i rozpor části – a celku. Mohou tedy existovat protikladné „veřejné zájmy“? V demokratické společnosti bývá za veřejný zájem považováno to co chce většina, ale ani většina není zárukou užitečnosti a smysluplnosti zastávaného většinového zájmu. Veřejný zájem obsahuje etický (humanistický) rozměr

24

25 Řešené problémy a pohled veřejného mínění Rozhodnutí o povolení skládky Stavba obchvatu obce Placení školného Zákaz extremistických hnutí Kontrola sdělovacích prostředků Poplatky ve zdravotnictví

26 Shrnutí o pojmu veřejnost Veřejnost - pojetí - politická - občanská Nediferencovaná (redukovaná) veřejnost - masy, dav

27 Struktura veřejného mínění Vrstvy veřejného mínění. - „povrchová“ – obsahově proměnlivá podle podnětů - „hlubinná“ – relativně stálá (rovina postojů, hodnotová orientace, vliv společných dějin…) Podle sociální struktury - třídy, vrstvy, muži- ženy, venkov- město, generace Podle obsahu - kultura, sport, politika, náboženství… Podle důvěryhodnosti (shody se skutečností) - pravdivé - nepravdivé, fámy,

28 Funkce veřejného mínění Stabilizační – sjednocuje společnost Konfrontační – umožňuje diskusi, vyhraňování názor Reflexivní – citlivost veřejnosti na různé události, podněty je rozdílná Kontrolní – ve vztahu k jednotlivcům skupinám - ve vztahu k politickým strukturám Svobodné veřejné mínění (otevřenost diskuse) je předpokladem i ukazatelem stavu demokracie

29 Stav veřejného mínění -Kontinuální povaha veřejného mínění -Stav je veřejné mínění v určité době (veřejné mínění roku 1989 a dnes) -Stav je výsledkem předcházejících procesů -Převládající téma – v dané době -Nálada – pozitivní, negativní orientace

30 Dynamika veřejného mínění -Schopnost reakce na veřejné záležitosti (podněty) - změna -Krátkodobé- změny jako reakce na podněty -Dlouhodobé trvání změny, vytváření nového postoje v hloubkové vrstvě veřejného mínění

31 Vlastnosti veřejného mínění a)Povrchová vrstva – proměnlivost, neúplnost, schopnost reflexivní změny, citlivost, nestálost b)Hloubková vrstva – stabilnost, propracovanost, (zdůvodnění, ověření) souvislost s kulturou a historií..

32 Stadia vývoje veřejného mínění Historický pohled – tradiční, moderní, postmoderní, globální společnost Pohled z hlediska vytváření mínění na určitý podnět např. zprávu o politické události - přijetí informace, předběžné hodnocení - ověřování, další informace, ohlasy okolí - korekce a upevnění názoru – postoj (jednotlivec) - veřejný diskurz, skupinový názor - postoj - aktivní prezentace, obhajoba - přeměna v jednání

33 Utváření veřejného mínění Význam kulturního (ideového) základu společnosti Spontánní proces – „neřízená“ reakce na podněty Záměrná, plánovaná cílená akce, proces – formování veřejného mínění – zveřejňování zpráv, podnětů - Většinou jde o formování mínění parciální povaha, týká se nějakého konkrétního záměru – souvislost s MK - Objekt působení

34 Plánované formování veřejného mínění Stanovení cílů, (smysl akce, prostředky) Výchozí situace – znalost stavu veřejného mínění Činitelé (subjekty ) vytváření veřejného mínění - instituce (sdělovací prostředky, firmy, agentury MK) - jednotlivci – experti, politici - nositelé (tvůrci mínění – mezi veřejností) Objekt působení – veřejnost, jako celek, nebo skupiny (cílové skupiny), jednotlivci

35 Prostředky formování veřejného mínění Prostředky působení – obsahově, informace, slovo, jazyk, interpretace, obraz – reklama - jednorázově, - kampaně, pozitivní, negativní orientace Význam zpětné vazby – sledování efektů, výzkum

36 Který svět zkoumáme vědomí jednotlivce Reálný svět – takový jaký skutečně je Vědecká znalost světa Virtuální svět Přirozený svět – tak jak ho běžně vnímáme

37 Výzkum veřejného mínění Instituce v ČR, Dostupnost informací Postup realizace výzkumu veřejného mínění - projekt, záměr, organizace, hypotézy, metoda, výběr respondentů - sběr dat – tazatelské sítě - zpracování dat – závěrečné zprávy využitelnost

38 Sociologie veřejného mínění Zahrnuje zkoumání jak teoretické, tak empirické Rozmach sociologie VM nastal v 20. století Projevy veřejného mínění vnímali autoři od 17.století

39 Empirické a teoretické přístupy k veřejnému mínění Úvodní charakteristika sociologických pohledů na VM Ke koncepcím zabývajícím se společenskou podmíněností vědomí Pohled empirie a teorie na VM

40 Teorie a koncepce veřejného mínění Modernistická teorie veřejného mínění – uvažuje s veřejným míněním v moderní společnosti, v rodících se nebo stabilizovaných demokratických systémech. Monistické pojetí veřejného mínění. Chápe veřejné mínění jako projev společné, obecné vůle.

41 Nominalistický přístup k veřejnému mínění Chápe veřejné mínění jako seskupení nebo souhrn individuálních mínění Pluralistické pojetí veřejného mínění – nahlíží na veřejné mínění jako na pluralitní mínění.

42 Primordialistická teorie veřejného mínění Uvažuje s existencí veřejného mínění ve společnosti od jejího vzniku, prvotně. Realistický přístup k veřejnému mínění- posuzuje veřejné mínění jako nadindividuální, reálně eistující jev.

43 Běžné chápání VM VM se rozumí projevy od názorů až po chování. Rovněž teoretici se různí. W.Lippmann pokládá za VM názory, které se dotýkají veřejných záležitostí a jsou veřejně projevovány. J.Stoetzel- VM je pojato do organizovaného rámce.W.Albig - vyjádření názoru v sporné otázce.

44 Běžné chápání VM J.Wiatr : VM je organizované, veřejně projevované a masově sdělované mínění o otázce, která má veřejný význam, má v dané společnosti sporný charakter a diskutuje se o ní relativně svobodně.

45 Historický přehled

46 John Locke V 17. stol. byl vliv VM natolik zřejmý, že ve svém Eseji o lidském poznání přiřadil k zákonům božskému a občanskému, ještě „zákon mínění či reputace“ podle něhož lidé soudí správnost jednání jiných, jejich neřesti a ctnosti. J. Locke Rozprava o ľudskom rozume Bratislava s.299.

47 Zákon mínění se prosazoval v mezilidských vztazích prostřednictvím skupinových způsobů myšlení a chování. Dopad byl účinnější, než formální hrozba plynoucí z církevních a státních sankcí. Šlo o mechanismy, které vyvíjely nátlak na jednotlivce. Neformální skupina vtiskovala mínění určitou prestiž, zajišťovala jeho závazný charakter.

48 Mínění populace se postupně rozvinulo ve veřejné mínění, tak jak se chápalo koncem 18. století, kdy rozvažující publikum získalo schopnost vynášet soudy. Hobbes Thomas při posuzování projevů lidí zařazoval na stejnou úroveň všechny akty od důvěry až po úsudek.

49 Koncepce zdůrazňující společen. podmíněnost vědomí Jedním z prvních K. Marx, potvrdil tezi o podmíněnosti vědomí materiálním životem jedince a společnosti. Další E. Durkheim stoupenec principu společenské podmíněnosti vědomí, zavedl pojem kolektivní vědomí. Weber-pod vlivem kultury se proměňují myšlenky

50 Koncepce zdůr….. Dilthey Wilhelm, zážitek, životní zkušenost pokládá za východisko lidského poznání. Světový názor představuje základ, na němž je postaveno vědomí společnosti. Manheim Karl zkoumal vztah poznání a společenského života, třídní struktury a ekonomických forem.Vyjádřil se k pojmu ideologie.

51 Koncepce zdůr…. Mills- ať je člověk cokoli, je především historickým a společenským činitelem. Petr Berger. Struktury společnosti se stávají strukturami našeho vědomí. Zygmund Baumam Od „zdravého rozumu“ prostředníctvím něhož řešíme každodenní záležitosti se odvíjí každodenní, běžné vědomí.

52 K podrobnějšímu „odhalení“ hlavních rysů názorových projevů veřejnosti došlo až v souvislosti se zkoumáním mínění, s jejich bohatě se rozvíjející teoretickou reflexí a empirickým výzkumem. Jednu z prvních koncepcí představil F Tőnnies, když charakterizoval VM jako společenský soud, vznikající ve společenství, výrazně odlišný od lidové víry,

53 Kritik der őffentlichen Meinung Rozdělil jej na neorganizované, vzájemně si odporující a organizované, základní mínění. Ve svém díle vymezil 3 formy VM. 1.Zveřejněné mínění- veřejně vyjádřené názory. 2.Veřejné mínění, jestliže zveřejněné mínění se stává většinovým názorem. 3. Mínění veřejnosti jako forma společenské vůle.

54 Pokračování Tőnnies Mínění veřejnosti je dohoda dosažena vlastními nezávislými úvahami občanů. Tato dohoda je přijata všemi, nebo téměř všemi členy, i když u některých se může jednat o pasivní přijetí nebo o tichý souhlas s většinovým míněním ostatních. Mínění veřejnosti se projevuje ve třech agregovaných stavech :

55 Pojmy z fyziky Pevné mínění se týká dosažených dohod o nesporných otázkách a obecních hodnotách.Vyznačuje se rozumem, tolerancí odmítnutím předsudků a je tvořeno hlavně intelektuály. Kapalný stav nastává, jestliže v čase dochází ke změnám, v důsledku nezaujatého kritického posouzení. Plynné, prchavé mínění je povrchní, rychle se mění.

56 Teorie Tőnniese ale i ono má svůj základ v kapalném a zčásti pevném stavu. Plynná forma nejzřetelněji představuje dynamiku změn a je ve společnosti nejvíce viditelná. V historickém vývoji stojí vždy na počátku prchavý stav, který se nakonec přetváří v pevnou formu.

57 Tarde G. Rozdílné kvality v projevech lidí Do oblasti mínění veřejnosti zařazoval racionální a věcné reakce vyplývající z myšlenkové sounáležitosti, zatímco přecitlivělé a emocionální odezvy z této sféry vylučoval. Jeho teorie se staly blízké americkému behaviorismu. Jeho představitelé (J.B. Watson( ) pokládali veřejné

58 Empirismus v sociologii mínění ve svém celku za reakce obsahující kolektivní úvahy, jenž ovlivňují systém postojů udržujících společnost pohromadě. Veřejné mínění přestává být chápáno jako sociální proces odehrávající se ve skupinové interakci a je vnímáno jako měřitelná kvantita, která může být zaznamenána průzkumem.

59 Stereotypy jako součást VM Pojem zavedl W.Lippman - novinář (1922): Jde o představy,které hrají významnou úlohu, jako předem dané schéma vnímání, uvažování, hodnocení nových jevů. Na jejich utváření se podílí přenos skupinových poznatků.

60 Symbolický interakcionismus Blumer propagátor s.i. vychází z toho, že lidé jednají vůči objektům podle toho, jaký jím přikládají význam. Lidé jsou, nebo se stávají tím, co si o sobě myslí, nebo vypovídají.Předmětem s..i. Jsou především procesy interpretace osobnosti,interpretace interakce a vztahů.

61 Blumer se pokusil vrátit teoretické úvahy o VM k otázkám skupinové interakce. Formování mínění se může dít jen jako funkce společnosti v akci, převážně interakcí skupin než jednotlivců a proto je důležité funkční složení a organizace společnosti.

62 Spojitost VM a kultury Směr založilv 50. letech L.W Doob. Současně posuzoval existenci názorů z hlediska času a začal rozlišovat krátkodobé a trvalé veřejné mínění. Pokračoval J.Habermas. Podle stupně závaznosti pro jednotlivce uvažoval o oblasti kulturní samozřejmosti, typu přirozeného opinion a často diskutovaných

63 VM a kultura samozřejmostí, jako výsledků publicistického mlžení, vrstvy mínění řízené z vnějšku. Grušin uvažuje o 2 základních vrstvách: jedna povrchová, maximálně aktualizovaná, odpovídající reakci na rychlé změny událostí, druhá hloubková vrstva, fundamentální povahy, závislá na kultuře.

64 Vliv politické informovanosti Rovněž politická informovanost se pokládala za zdroj vrstev VM. Am. sociolog Key rozeznával 2 vrstvy: s jasným a nejasným míněním. Lidé pohotoví, pozorní, informovaní se stali nositelem jasného mínění, občané s nižší mírou zájmu, nejasného mínění.

65 Strukturovanost názorů pociťovali i další autoři. Berger vnímal souvislosti hodnot a názorů,jednak vazby mezi samotnými názory. Nejvýstižnější se mu zdál výraz svazek. Sartori. J hovoří o názorových vlnách Část se tvoří na základě informací, další vzniká z neinformační složky, ideologických orientací, citových, etických a jiných podobných vazeb.

66 Struktura veřejného mínění V pozadí formování struktury stojí snaha jednotlivce sladit své postoje, harmonizovat je, upevnit je a uvést do rovnováhy, vnější informace promítnout do vnitřní skladby mínění. Howard a Bibb: VM je komplexním výsledkem dynamických procesů zahrnujících jak vědomí jednotlivce,

67 Struktura veřejného mínění tak sociální interakci a komunikaci. Podle nich tvoří VM jev, jehož podstata je společně determinovaná pevností poznání a vlivem společenských procesů.

68 Významní sociologové v oblasti teorie a výzkumu veřejného mínění

69 Berger P.L Am. sociolog představitel fenomenologické sociologie. Zabývá se sociologií vědění, morálky, náboženství. Vyjadřuje se k filosofickým a teoretickým problémům sociologie, i politickými a morálními důsledky jejího použití v praxi. V češtině Pozvání do sociologie Správa sociálního řízení FMO.

70 Blumer Herbert nar Americký profesor sociologie. Jeho práce jsou zaměřeny především sociálně psychologicky. Zabýval se různými formami kolektivního chování.Zastával stanovisko úzkého spojení sociologické teorie a každodenní zkušenosti. Hlavní díla:Collective Behavior in New Outlinesof the Principlesof Sociology What is wrong with Social Theory 1954

71 Comte Auguste Francouzský filosof a sociolog, sám se označoval za zakladatele sociologie. S jeho jménem je spojen vznik pozitivizmu. Sociologii nazval sociální fyzikou a dělil ji na sociální statiku a dynamiku. Hlavní díla: Sociologie 1927, Kurz pozitivní filosofie 1946

72 Durkheim Emile Francouzský sociolog. Je zakladatelem sociologické metody.Odstranil izolovanost sociologie a umožnil její použitelnost v soustavě společenských věd.Hlavní díla: La division du travail social Česky Pravidla sociologické metody 1926, Sociologie a sociální vědy 1948

73 Grušin Boris Andrejevič 1929 Ruský odborník na výzkum veřejného mínění. Mněnija o mire i mir mnenij Massovoje soznanije V češtině: Veřejné mínění a jeho výzkum Praha. Svoboda.

74 Habermas Jürgen 1929 Německý sociální filosof a sociolog. Zabývá se problematikou ideiologie, politiky, VM, komunikace:Nejvlivnější představitel druhé generace frankfurtské školy. V češtině Strukturální proměny veřejnosti 2000, Problémy legitimity v pozdním kapitalismu 2000.

75 Lazarsfeld Paul Felix Profesor sociologie na kolumbijské univerzitě. Později v Oslu a jiných místech. Je jedním z představitelů školy pluralistického behaviorismu. Pracoval zejména v oblasti zkoumání veřejného mínění. Hlavní díla: The Peopleś Choise 1944, Reading in Mathematical Social Science 1968, The Uses of Sociology 1968

76 Le Bon Gustave Původně lékař. Pokoušel se studovat dav, masu lidí jako svébytnou jednotku. Právě ovládání davu považuje za důležité pro stát a pro každou vládu.Hlavní díla: Psychologie des foules 1895, Psychologie des temps nouveaux 1920, The Crowd. A study of the Popular Mind 1947.

77 Marx Karel Německý ekonom, filosof a sociolog. Spolu s F. Engelsem zakladatel historického a dialektického materialismu a vlivného směru marxismu.Zavedl takové kategorie jako společenské bytí, společenské vědomí, společensko- ekonomická formace.

78 Mills Charles Wright Americký sociolog, učil na kolumbijské univerzitě.Měl rovněž praktické zkušenosti z průmyslu, odborů a ústředních úřadů.Zabýval se sociálním rozvrstvením a mechanismy moci.Napsal knihu o „bílých límcích“ Hlavní díla: Mocenská elita 1966, Sociologická imaginace 1968

79 Park Robert E Americký sociolog. Byl profesorem na různých univerzitách v USA, Evropě a Asii.Zabýval se zejména psychologií mas, veřejným míněním, rasovými a kulturními vztahy. Hlavní díla: Intoduction to the Science of Sociology 1921, The City and Human Ecology 1950, On Social Control and Collective Behavior

80 Tarde Gabriel Francouzský sociolog, zakladatel psychologismu. Považoval za nutné definovat v rámci sociologie elementární sociální fakt. Tím byl psychický stav jednotlivce. Sociální jevy považoval za jevy vznikající na základě vzájemného vztahu individuí. Etudes de psychologie sociale 1898, Lópinion et la foule 1901.

81 Tőnnies Ferdinand Německý sociolog, který dělí sociologii na :1. Čistou. Teoretickou, 2. Užitou, 3. Empirickou.Teoretická sociologie je čistá pojmová konstrukce. V rámci společnosti rozlišuje1. Společenské vztahy, 2. Společenské celky- společenství, 3. Společenské korporace. Gemeinschaft und Gesellschaft 1887, Kritik der ő ffentlichechen Meinung 1922

82 Wiatr Jerzy Józef 1931 Polský sociolog a publicista. Zabývá se obecnou sociologickou teorií a sociologií politiky. V češtině: Společnost. Úvod do systematické sociologie SPN. Praha. Angažovaná sociologie. Črty o sociologii a politice MF Praha

83 Weber Max Německý ekonom, historik, sociolog a politik,jeden z nejvýznamnějších reprezentantů německé sociologie. Má dodnes velký vliv.Od společenské vědy žádá naprostou objektivitu a oproštění od hodnotících soudů.Teorie organizace a byrokracie. Die protestantische Ethik and der Geist des Kapitalismus Politika jako povolání1929, Výbor z díla 1965.


Stáhnout ppt "Formování veřejného mínění 1.Co je veřejné mínění – vývoj problematiky a pojmu 2.Formování – cílevědomé vytváření veřejného mínění."

Podobné prezentace


Reklamy Google