Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Problémy sekundárního a terciárního vzdělání v ČR Igor Pleskot.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Problémy sekundárního a terciárního vzdělání v ČR Igor Pleskot."— Transkript prezentace:

1 Problémy sekundárního a terciárního vzdělání v ČR Igor Pleskot

2 Problematika Roste úroveň znalostí, nebo klesá? Roste úroveň schopností studentů nebo klesá? Kompetence nebo znalosti? „Dohnat a předehnat“= Kvantita nebo kvalita? Platit či neplatit? Veřejné a soukromé školství? „Elitní“ a „průměrné“ školství Co jsou sociálně-ekonomické a sociálně- psychologické bariéry přístupu na VŠ

3 Nejen pokles znalostí,ale i průměru schopností studovat Nízký podíl těch, kteří umějí samostatně studovat, pracovat s textem, knihou Vysoký podíl těch, pro které studium je memorování Nízké schopnosti abstrakce,kategorizace, zobecnění Nízké formulační schopnosti,chybějící přesnost vyjadřování, neznalost mateřštiny Chybějící „dobrodiní pochybnosti“

4 Příčinou = kapacitní bariéra Dva prameny obtíží: Na straně pedagogů a systému = –Objektivní nepoměr počtu posluchačů na pedagoga blokuje osobní kontakt (a tedy i zpětnou vazbu posluchače) mezi nimi Na straně studentů: Snížení „ průměrné úrovně rozvinutých dispozic ke studiu“ + snížení rozsahu a úrovně znalostí přijímaných studentů (=rozuměj nízká úroveň)

5 Český paradox ( a možná nejen český) Od roku 1990 se zvýšila kapacita studia na vysokých školách více než 2,5tinásobně.(z studentů na studentů v roce 2006) Nůžky sociální nerovnosti v zastoupení sociálních vrstev se však – na rozdíl od jiných vyspělých zemí - rozevřely

6 Podíl terciárního vzdělání v České republice Je stále nižší než v rozvinutých zemích přes růst počtu vysokoškoláků a to zvláště v regionu Severozápad – tzv. „starém průmyslovém regionu“ Růst celkového podílu v populaci je pomalejší, než bychom si přáli a je realizovatelný v dlouhodobém horizontu S jeho růstem se prozatím otevíraly zmíněné „nůžky“ Úroveň nově příchozích studentů se všeobecně a zvláště mimo tradiční univerzitní centra, (Praha, Brno – kde je širší výběr), snižuje a to dosti značně Roste především zájem o humanitní, ekonomická, právnická a umělecká studia a počet zájemců o technické a přírodovědné zaměření je nízký

7 Kapacitní problém českého vzdělávacího systému Rostoucímu počtu studentů neodpovídá vesměs nejen růst materiálního vybavení, ale především personální zabezpečení = Stoupající počet studentů na 1 vyučujícího důsledky : - vysoký podíl pasivního učení - slabá zpětná vazba studenta - snížená kvalita studia

8 Aktivní a pasivní formy výuky Před 130 lety napsal jeden z profesorů tehdejší Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze, že výuka při které student pasivně sedí a poslouchá je chybná a zaostalá: „Student má studovat, číst literaturu a dotazovat se svých učitelů“ Byl to pozdější první prezident ČSR – TGM v knize „Jak pracovat?“ Dnes je situace často horší

9 Metafora nafty vysvětluje přičiny Je-li v počátku nízká poptávka – těží se z nejvýhodnějších, snadno přístupných vrtů Vzestup poptávky nutí k těžbě z méně dostupných zdrojů = hluboké vrty + odsiřování atd. = vyšší náklady, složitější operace To však u vzdělávání není doceňováno !! Rozšíření počtu studentů = „čerpání“ z méně připravených zdrojů – větší důraz na „učit se učit“

10 Důsledky růstu počtu studujících Protože podíl „okamžitě disponovaných“ je limitován - s růstem podílu studujících v populaci dochází ke zvýšenému vyčerpávání zdroje „okamžitě disponovaných“ uchazečů Protože lze předpokládat, že v celé populaci jsou značné rezervy „potencionálně disponovaných ke studiu“ - limit „okamžitě disponovaných“ může být změněn vyšší péčí o „potencionálně disponované“ Vznikají však nové a širší kapacitní problémy spojené s přeměnou těchto „potenciálních dispozic“ v „okamžitě realizovatelné

11 ,Faktor počtu a úrovně „připravenosti“ ke studiu uchazečů Nejde tedy jen o rostoucí počty studentů Jde i o nižší (snižující se) úroveň „připravenosti ke studiu“ Proto kapacitní personální nároky rostou mnohonásobně Mylný dojem, že řešení je v dálkovém či distančním studium - zde kapacitní nároky vyšší – fiktivní uplatňovaná řešení = podvod na účastnících i veřejnosti

12 Zdroje problémů v chápání a koncipování cílů vzdělávacího systému Formální a černobílý přístup k aplikaci principu rozvoje kompetencí ( k problematice tzv. nové gramotnosti) = opomíjení skutečnosti: Mám-li umět aplikovat vědomosti, nestačí jen kompetence, ale je nutné ty vědomosti ovládat, znát je Nestačí jen informace najít – musím jim rozumět

13 Principy a vazby úrovní vzdělávacího školského systému a jejich problémy a rozpory: Problematika cílů úplného středoškolského vzdělání = maturita = brána na VŠ? = brána do praxe? Silný trend pokládat středoškolské vzdělání s maturitou bez rozdílů zaměření za předstupeň vstupu na VŠ (volba je limitována dosažitelností konkr.škol a předpokládanou snadností maturity)

14 Naučit „učit se učit“ Vysoké školy se dnes nemohou vyhnout tomuto úkolu, který v dobách před 50 lety plnilo gymnaziální vzdělání Řešením nejsou „pedagogické kurzy pro vědce“ (většinou jde o deklarativní „prázdné systémy“) Katedry těžištěm analýzy výsledků a úrovně výuky

15 Klíčem Je přístup k sociálně-ekonomickým a sociálně- psychologickým bariérám při řešení kompromisu mezi „rovností šancí“ a dnešními zdroji na bázi reálně existujícího politického spektra v dlouhodobém horizontu Pak lze teprve odpovědět zda neplatit či platit a jak, zda školy pro elitu či obecně kvalitní školy, jaký podíl veřejného a soukromého školství atd

16 Rovné šance a ekonomická bariéra přístupu ke vzdělání Zvýšení kapacity školských systémů znamená zvýšení příležitostí ke studiu pro větší počet uchazečů o studium, včetně ekonomicky slabších vrstev Neznamená však odstranění sociálně ekonomické nerovnosti v přístupu ke vzdělání = stejné náklady na studium tvoří různě velký podíl příjmů bohatých a chudých domácností

17 Možnosti snížení vlivu sociálně- ekonomické bariéry na šance přístupu ke vzdělání Nerovnost reálných šancí přístupu ke vzdělání školným, či úvěrem na studium se nezmenšuje Problém není pouze v sociálně- ekonomické bariéře příjmově slabších skupin, ten lze částečně mírnit velkorysou stipendijní politikou, založenou i na principu sociální solidarity

18 Sociální bariéry Přirozené dispozice k učení, dané geneticky se rozvíjejí díky impulzům a nápodobě socializací, v daném sociálním prostředí, zvláště v raném dětství a mládí Při rostoucím významu teoretického vzdělání je výhodou rodinné prostředí „bohatší“ na práci s informacemi – tedy spíše prostředí středních a vyšších vrstev. Větší podíl učení cestou získávání empirických zkušeností a zručností, typické pro dělnické profese, je jistým handikapem dětí z těchto vrstev v soutěži o přístup ke školnímu vzdělání. Je nutnost učit se učit a její intenzita je sociálně také podmíněna

19 Sociálně psychologické bariéry I když v současných demokratických a relativně vyspělých společnostech se mobilita značně zvýšila a individualizovala a význam vzdělání je výše oceňován motivace využití šancí pro vzdělání je sociálně podmíněna Motivace ke studiu je ovlivněna dosavadní individuální a rodovou zkušeností, tradicí a odlišným žebříčkem hodnot Značnou roli hraje též schopnost dlouhodobé osobní strategie Ambivalentně v těchto směrech působí současné mediální prostředí

20 Závěry - podporovat priority vzdělání a vzdělávání v hodnotových postojích všech vrstev - vyvíjet tlak na koncepční politiky růstu vzdělání a vzdělávání ve všech sociálních vrstvách = - podporovat zvyšování kvality a efektivity systémů školského vzdělání i celoživotního vzdělávání - řešit kapacitní problém zvýšením atraktivity a prestiže na základě výrazného zvýšení platů


Stáhnout ppt "Problémy sekundárního a terciárního vzdělání v ČR Igor Pleskot."

Podobné prezentace


Reklamy Google