Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Bruno Sopko, Jana Novotná.  Úvod  Makronutrienty ◦ Aminokyseliny, proteiny ◦ Sacharidy ◦ Mastné kyseliny, cholesterol  Regulace příjmu makronutrientů.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Bruno Sopko, Jana Novotná.  Úvod  Makronutrienty ◦ Aminokyseliny, proteiny ◦ Sacharidy ◦ Mastné kyseliny, cholesterol  Regulace příjmu makronutrientů."— Transkript prezentace:

1 Bruno Sopko, Jana Novotná

2  Úvod  Makronutrienty ◦ Aminokyseliny, proteiny ◦ Sacharidy ◦ Mastné kyseliny, cholesterol  Regulace příjmu makronutrientů  Mikronutrienty ◦ Vitamíny rozpustné v tucích ◦ Vitamíny rozpustné ve vodě ◦ Minerály

3  Energetická a nutriční homeostasa ◦ Exogenní vstupy –Signály prostředí ◦ Metabolické Signály ◦ Endokrinní Signály ◦ Nervové Signály  Geny a interakce genů s prostředím

4

5

6

7

8  Aminokyseliny, proteiny  Sacharidy  Mastné kyseliny, cholesterol  Vláknina

9  Trávení, absorpce proteinů  Metabolický obrat bílkovin  Esenciální AK  Meziorgánová kooperace  Transport aminokyselin do buňky  Regulace metabolismu AK - anabolická  Regulace metabolismu AK - katabolická  Vliv AK na sekreci glukagonu a insulinu  Dusíková bilance

10

11

12

13

14

15

16

17  Glukagon aktivuje fenylalaninovou hydroxylasu cestou adenosine 3′5′-cyclic monophosphate (cAMP)-dependentní dráhy.  Glukagon aktivuje glutaminasu a glycin štěpící enzym, tento mechanismus je zatím neznámý.  Glukagon a glukokortikoidy indukují the syntesu řady aminkyseliny katabolizujících enzymů.

18

19

20

21  Sacharidy - příjem  Sacharidy - regulace

22

23

24

25

26  Hormony tukové tkáně ◦ Leptin  Pankreatické hormony  Hormony GIT

27

28

29  Glukagon  Insulin  Pankreatický Polypeptid ◦ Snižuje apetit neznámým mechanismem  Amylin ◦ Snižuje příjem potravy

30  Ghrelin (produkován hlavně P/D1 buňkami lemující fundus lidského žaludku a epsilon buňkami pankreatu) ◦ apetit-regulující hormon (antagonista leptinu) ◦ sekretagog růstového hormonu  Peptid YY (ileum a tlusté střevo) ◦ potenciální proabsorbční hormon ◦ reduktant apetitu  Inkretiny: Glucagon –simulující Peptidy (GLP-1,2) a Glukosa - Dependentní Insulinotropní Peptid Stimulace produkce inzulínu Inhibice produkce glukagonu Snížení Glc v krvi Inkretin, GLP 1 Inhibitory DPP-4 blokují DPP-4 a snižují koncentraci Glc Enzym DPP-4 inaktivuje GLP-1

31  Oxyntomodulin (Parietální buňky - buňky žaludečního epitelu, které sekretují žaludeční kyselinu (HCl) a vnitřní faktor – intrinsic factor) ◦ tlumí apetit  Cholecystokinin (I-buňky v mukozálním epitelu) ◦ Sekrece trávicích enzymů a žluči z pankreatu a žlučníku ◦ Supresant hladu ◦ Indukuje zvýšenou opiátovou toleranci  Bombesinu - podobné Peptidy ◦ gastrin-uvolňující peptid (GRP) ◦ Neuromedin B (NMB)  Apo A-IV (tenké střevo) ◦ aktivuje lecitin-cholesterol acyltransferasu a cholesterylester přenášející protein in vitro; ◦ Hraje důležitou roli v regulaci apetitu a sytosti při testech na hlodavcích; ◦ projevuje anti-oxidanční a anti-atherogenní vlastnosti in vitro a při testech na hlodavcích; ◦ Moduluje efektivitu enterocytů a hepatického transcelulárního transportu lipidů in vitro.  Enterostatin (tenké střevo pancreatickou procolipasou) ◦ Redukce sekrece insulinu ◦ zvýšení in sympathetic drive to brown adipose tissue ◦ Stimulace adrenální sekrece kortikosteroidů ◦ iniciuje a pocit plnosti žaludku  Obestatin (produkován ze stejného prohormonu jako ghrelin) ◦ antagonista pro sekreci růstového hormonu a příjmu potravy indukovaných ghrelinem

32

33

34  Vitaminy rozpustné v tucích ◦ Vitamin A  Vitaminy rozpustné ve vodě vitamins  Minerály

35

36

37

38  hydrofobní sloučeniny, absorbovatelné s lipidy,  transport krví ve formě lipoproteinů nebo navázány na specifické proteiny,  zvýšená pravděpodobnost akumulace,  zvýšená možnost hypervitaminosy

39 Vitamin A - retinol  Biologicky aktivními formami jsou retinoidy: retinol, retinal, kyselina retinová.  Prekurzory – provitaminy, karotenoidy.  V živočišné potravě většinou ve formě esterů – retinol a douhá mastná kyselina (retinylpalmitát) Cyklohexanové jádro a isoprenoidní řetězec

40  Estery retinolu → hydrolýza pankreat. enzymy.  Absorpce s účinností 60% -90%.   -karoten štěpen  -karotendioxy- genasou na retinal.  Střevní buňky → esterifikace retinolu a ten transport chylomikrony.  Remnants chylomikronů → játra→ esterifikace (pokud koncentrace esterů převýší 100 mg, jsou skladovány).  Transport retinolu (retinol-binding protein, RBP) do mimojaterních tkání.

41 Transkripce a diferenciace  Kyselina retinová reguluje přepis genů – působí přes jaderný receptor (podobně jako steroidní receptory).  Vazbou na různé jaderné receptory stimuluje ( RAR – retinoid acid receptor) nebo inhibuje (RXR- retinoid „X“ receptor) transkripci. Na RAR se váže all-trans-retinová kyselina a na RXR 9-cis-retinová kyselina.  Kyselina retinová je nezbytná pro funkci a udržování epitelových tkání. Retinolretinalkyselina retinová retinoldehydrogeasaretinaldehyddehydrogenasa

42

43  Vidění  Genová transkripce  Imunitní funkce  Vývoj v embryonálním období a reprodukce  Metabolismus kostní tkáně  Hematopoeza  Metabolismus kůže  Antioxidant

44  játra  maso  vejce  mléko  mléčné výrobky  mrkev  brokolice  špenát  papája  meruňky

45  Kalciol, vitamin D 2 (cholekalciferol) → prekurzor kalcitriolu, D 3 (1,25- dihydroxykalciferol).  Reguluje spolu s PTH hladinu vápníku a fosfátů.  Syntéza v kůži (7-dehydrocholesterol) UV zářením → další přeměna v játrech a v ledvinách.

46 Kromě slunění:  ryby různých druhů (losos, makrela sardinky, tuňák, sumec, úhoř), rybí tuk (z jater tresky)  vejce, hovězí játra, houby  Absorbován společně s tuky. Absorpce závisí na přítomnosti žlučových kyselin (všechny nemoci snižující resorpci tuků snižují také resorpci vitaminu D)  Absorpce je pasivní a je ovlivněna obsahem střev (skladbou stravy).  Absorbován společně s mastnými kyselinami s dlouhým řetězcem a je přítomen v chylomikronech v lymfatickém systému.

47  Existují čtyři tokoferolové (  a čtyři tokotrienolové izomery (  -), které mají biologickou aktivitu.  Všechny jsou tvořené chromano lo vým kruhem a hydrof ó bním fytylovým vedlejším řetězcem.  Nejvyšší biologickou aktivitu vykazuje  - tokoferol.

48 Fosfolipasa A 2 Glutathionperoxidasa Katalasa superoxiddismutasa Radikálová řetězová reakce PUFA-H = polynenasycená mastná kyselina PUFA-OO  = peroxylový radikál polynenasycených mastných kyselin PUFA-OOH = hydroperoxypolynenasycená mastná kyselina PUFA-OH = hydroxypolynasycená MK

49  Absobován v tenkém střevě, příjem je vázán na fungující vstřebávání tuků.  Krví přenášen v lipoproteinech → vychytáván v játrech receptory pro apolipoprotein E.  Navázán na  -tokoferol transportní protein (  - TTP) → přenášen do cílových orgánů (přebytek uložen v adipocytech, ve svalech, játrech).   a  tokoferoly přenášeny do žluče a degradovány.

50  Součinnost s vitaminem C → chromano lo vý kruh s –OH skupinou je natočen do hydrofilní části membrány → na rozhraní vodné a hydrofóbní fáze reaguje s vit. C nebo glutathionem.  Tokoferolový radikál v lipidové části membrány → rozštěpení chromano lo vého jádra → vznik chinonů a hydrochinonů (nevratné metabolity lipoperoxidace), vit. E se již neobnoví.  Obsah vyšších mastných kyselin značně převyšuje obsah  -tokoferolu → během lipoperoxidace se vit. E rychle vstřebává.

51   -tokoferolchinon vzniklý oxidací  -tokoferolu může působit jako kofaktor vzniku nenasycených mitochondriálních mastných kyselin.   -tokoferolchinon + cytochrom B 5 + NADH+H + iniciuje tvorbu dvojné vazby MK – přechodně se mění na  -tokoferolhydrochinon (za přítomnosti O 2 se mění zpět na  -tokoferolchinon).

52  Rostlinné oleje – sojový, kukuřičný, slunečnicový, olivový,  pšeničné klíčky,  hlávkový salát,  zelí,  celer,  ořechy

53  Označení "K" je odvozeno z německého slova "Koagulation", srážení krve.  Je nezbytný pro funkci několika proteinů podílejících se na srážení krve.  Nezbytný v procesu mineralizace kostí, buněčného růstu a metabolismu proteinů cévní stěny.

54 Vitamin K 1 Vitamin K 2  Vitamin K 1 (fylochinon) – rostlinný původ.  Vitamin K 2 (menachinon) – produkován střevními bakteriemi.  K 1 a K 2 jsou v organismu využívány rozdílným způsobem ◦ K 1 - hlavně pro srážení krve a jeho hlavním orgánem působení jsou játra, ◦ K 2 – důležitý v nekoagulačních dějích, v metabolismu a mineralizaci kostí, v buněčném růstu a v metabolismu buněk cévní stěny. Syntetické deriváty Vit.K

55  zelená listová zelenina  rostlinné oleje  brokolice  cereálie

56 Vitamin C  Vitamin C je vitamin rozpustný ve vodě.  Téměř všechna zvířata jsou schopna syntetizovat svůj C.  Vitamin C byl poprvé izolován roku 1928 a roku 1932 byl prokázán jeho protikurdějový účinek.

57 Vitamin C  Vitamin C má slabě kyselý charakter, nazýva se kyselinou askorbovou “askorbáty”.  Jedná se o L-enanciomer kyseliny askorbové.  D-enanciomer neprokazuje žádnou biologickou aktivitu.  Absorbován v tenkém střevu, primárně v ileu, aktivním transportem – závislý na sodíku a energii.

58  Cytochrom P 450 oxidasy (některé)  Dopamine-β-monooxygenasa  Peptidyl glycine α-amidating monooxygenase  Cholesterol 7-α-hydroxylasa  4 Hydroxyphenylpyruvate oxidasa  Homogentisate 1,2-dioxygenasa  Proline hydroxylasa  Procollagen-proline 2-oxoglutarate-3-dioxygenasa  Lysine hydroxylasa  γ-Butyrobetaine, 2-oxoglutarate-4-dioxygenasa  Trimethyllysine-2-oxoglutarate dioxygenasa

59 Nedostatek vitaminu C  Únava, změna osobnosti snížení psychmotorických schopností a motivace.  Nedostatek vitamínu C trvající déle, než 3-5 měsíců vyústí v symptomatické kurděje.  Kurděje vedou k tvorbě „jaterních skvrn“ na kůži, otoky a krvácení dásní a dalších mukosních tkání.  Pokročilé kurděje jsou charakteristické vznikem otevřených ran a ztrátou zubů. Velmi těžké případy se mohou projevovat neuritidami, žloutenkou, horečkami, dušností až smrtí.

60 AbsorptionPlace B 1 -thiamin specifický aktivní transport tenké střevo B 2 -riboflavin aktivní transport závislý na sodíku a energii jejunum B 3 -niacin přímá a usnadněná difuse tenké střevo B 5 -panthotenová kyselina usnadněná difuse tenké střevo B6B6 pravděpodobně usnadněná difuse tenké střevo B 7 -biotin usnadněná difuse jejunum B 9 - kyselina listová Specifický přenašeč, pH-dependentní jejunum B 12 -kobalamin B 12 se váže na přenášející protein, nazývaný vnitřní faktor (produkovaný žaludečním epitelem) distální část ilea

61  Cholin  Karnitin  Inositol  Pyrolohinolin Chinon  Ubichinone  Orotová kyselina  Kyselina para-aminobenzoová (PABA)  Kyselina lipoová  Bioflavonoidy  Pseudovitaminy

62  Sodík ◦ Transportován s dalšímy sloučeninami  Draslík ◦ Pasivní transport  Chlorid ◦ Pasivní transport  Vápník (20% - 50 %) ◦ Vitamin D dependentní ◦ Pasivní difuse  Fosfor ◦ Aktivní, se saturačním maximem, sodík-dependentní mechanismes (vitamin D též ovlivňuje)  Hořčík (30 % - 70 %) ◦ Pasivní difuse ◦ Usnadněná difuse

63  Železo ◦ Hemově vázané ◦ Volné ◦ Laktoferrin  Zinek ◦ Pasivní difuse i když může zahrnovat zinek-vážící metalothioneinový protein a/nebo střevní protein s vysokým obsahem cysteinuMěď ◦ Usnadněná difuse  Selen ◦ Selenocystein  Jod ◦ Jodidový iont, difuse  Molybden ◦ Difuse  Mangan ◦ Neznámé  Kobalt ◦ Interferuje s absorpcí železa a může jí úplně zastavit ◦ kobalamin

64

65  Pyruvát karboxylasa  Acetyl CoA karboxylasa  Isocitrát dehydrogenasa  Mitochondriální superoxid dismutasa  Arginasa  Glukokinasa  Galakto-transferrasa  Hydroxymethyl-transferasa  Superoxid dismutasa

66  Thomas M. Devlin ed. Textbook of biochemistry with clinical correlations, Fourth edition (1997), Wiley and sons.  Christos S. Mantzoros, NUTRITION AND METABOLISM, Underlying Mechanisms and Clinical Consequences (2009), Humana Press, a part of Springer Science+Business Media  Other are cited directly on the pages


Stáhnout ppt "Bruno Sopko, Jana Novotná.  Úvod  Makronutrienty ◦ Aminokyseliny, proteiny ◦ Sacharidy ◦ Mastné kyseliny, cholesterol  Regulace příjmu makronutrientů."

Podobné prezentace


Reklamy Google