Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Sestavení energetické a emisní bilance Moravskoslezského kraje Zmapování datových toků, sběr dat Volba nástrojů a zpracování dat Ukázka zpracování vstupních.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Sestavení energetické a emisní bilance Moravskoslezského kraje Zmapování datových toků, sběr dat Volba nástrojů a zpracování dat Ukázka zpracování vstupních."— Transkript prezentace:

1 Sestavení energetické a emisní bilance Moravskoslezského kraje Zmapování datových toků, sběr dat Volba nástrojů a zpracování dat Ukázka zpracování vstupních dat Stav sběru dat a zpracování bilancí Otakar Hrubý – HO Base

2 Zmapování datových toků, sběr dat Důraz na maximalizaci využití již zpracovaných, verifikovaných a pravidelně aktualizovaných relevantních podkladů Využití standardizovaných „oficiálních“ vstupů (např. údaje souhrnné provozní evidence stacionárních zdrojů z ČHMÚ v podobě typizovaných sestav, statistiky ERÚ, ČSÚ, geodata ÚAP...) Zdokumentování zdrojů datových podkladů pro zajištění metodické opakovatelnosti a věcné porovnatelnosti (vyhodnocení trendů, monitoring dopadu navržených opatření) Minimalizace individuálních „vlastních“ modelových dopočtů (minimalizace závislosti řešení na konkrétním zpracovateli)

3 Volba nástrojů a zpracování dat Alfanumerická databáze (datový sklad) databázové prostředí – normalizace vstupních údajů, napojení na společné číselníky, koeficienty, faktory Programová nadstavba (model) porovnatelnost výsledků v důsledku „normalizace“ struktury a obsahu výstupů, sjednocení metodiky výpočtů bilancí Geodata (mapy) projekce územně zobrazitelných informací z databázové části nad mapovými podklady (sítě, zdroje, bilanční souhrny apod.) Výstupy (souhrnné zprávy) Prezentace (web)

4 Ukázka zpracování vstupních dat Vývoj počtu provozoven stacionárních zdrojů REZZO 1 a REZZO 2 v letech , Moravskoslezský kraj Kromě reálných přírůstků a úbytků evidovaných stacionárních zdrojů mají na vývoj počtu těchto zdrojů výrazný vliv i formální změny v evidenci. Data o provozu stacionárních zdrojů Od roku 2010 již nejsou emise NH 3 z chovů hospodářských zvířat u zdrojů REZZO 1 a REZZO 2 sledovány prostřednictvím Souhrnné provozní evidence (SPE). Tyto emise, vypočítávané modelově dle metodiky VÚZT Praha, jsou od roku 2010 prezentovány výhradně v rámci REZZO 3. Úbytek počtu zdrojů REZZO 2 v roce 2010 byl zapříčiněn tím, že původně zvlášť evidované zdroje v rámci jednoho areálu byly v od tohoto roku vykazovány jako jeden zdroj. Další výrazný pokles evidovaného počtu nastal v roce 2012 v důsledku změny ohlašovací povinnosti provozovatelů spalovacích zdrojů, zakotvené v nejnovějším zákoně o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb.

5 Instalovaný tepelný výkonLokalizace evidovaných provozoven

6 Vývoj spotřeby paliv ve stacionárních zdrojích REZZO 1 a 2 [TJ], Moravskoslezský kraj Spotřeba paliv ostatní pevná paliva: černé uhlí tříděné a prachové, hnědé uhlí tříděné a prachové, brikety, proplástek, jiná tuhá palivakapalná paliva: těžký topný olej, lehký topný olej, extralehký topný olej, nafta, jiná kapalná palivaplynná paliva: zemní plyn, propan-butan, jiná plynná palivaODZE: koksárenský plyn, vysokopecní plyn, bioplyn, komunální odpad, dřevo, sláma, jiný druh biomasy

7 Podíl jednotlivých kategorií na celkové spotřebě ze stacionárních zdrojích REZZO 1 a 2 [%], Moravskoslezský kraj Spotřeba paliv

8 ORP Ostrava, Třinec, Karviná a Frýdek-Místek: tyto 4 územní celky zahrnují cca 94 % z celkové spotřeby kraje ve zdrojích této kategorie.

9 Emise škodlivin ze zdrojů REZZO 1 a REZZO 2 [t/r], Moravskoslezský kraj Emise základních znečišťujících látek

10 Vliv produkce železa a oceli v ArcelorMittal a Třineckých železárnách [kt/r] na celkové emise z technologických procesů [t/r] Vliv produkce železa a oceli na emise Nejvyšší pokles emisí TZL zaznamenaly v uplynulém pětiletí provozy ArcelorMittal Ostrava a.s. (závod 12-Vysoké pece: pokles o 533,88 t, závod 10-Koksovna: pokles o 166,56 t, závod 13-Ocelárna: pokles o 124,36 t a ostatní provozy). Odprášení bylo výsledkem opravy elektrostatických odlučovačů a instalace tkaninových filtrů v provozech Aglomerace (spékání železné rudy).

11 Emise sledovaných znečišťujících látek a CO 2

12 Vybrané údaje ze SLDB 2011

13 Vývoj spotřeby elektřiny brutto v sektorech národního hospodářství [GWh], Moravskoslezský kraj Spotřeba elektřiny

14 Porovnání výroby a spotřeby elektřiny [GWh], Moravskoslezský kraj Výroba elektřiny

15 Instalovaný výkon zdrojů [MW e ], Moravskoslezský kraj Instalovaný elektrický výkon Z původních cca 0,3 % v roce 2001 se v roce 2013 zvýšil podíl instalovaného elektrického výkonu elektráren využívající OZE (vodní, větrné a solární elektrárny) na 5,5 %.

16 Vývoj dodávky elektrické energie [GWh/r], členěno dle kategorie odběratele, Moravskoslezský kraj Distribuce elektřiny Množství distribuované elektřiny, prostřednictvím soustavy ČEZ Distribuce, a.s., se v posledních 3 letech pohybuje ve výši kolem 6 TWh. Na celkové spotřebě se cca 22 % podílejí domácnosti (MOO), 13 % podnikatelský maloodběr (MOP) a 65 % velkoodběratelé (VO).

17 Distribuce elektřiny

18 Podíl tarifních sazeb na dodávce elektrické energie ze sítí ČEZ Distribuce, a.s. v rámci jednotlivých odběrových kategorií, Moravskoslezský kraj, rok 2011 Distribuce elektřiny Nejvyšší spotřebu v domácnostech vykazují zákazníci se sazbou D02D (Standard - 45,5 %) – což je sazba, vhodná pro odběrná místa s běžnými elektrickými spotřebiči, např. byty nebo rodinné domy, které nemají elektrické vytápění ani elektrický ohřev vody. Další významnou skupinu odběratelů tvoří odběratelé se sazbou D25D (Aku8 - 28,41 %), která je vhodná pro odběrná místa s akumulačním vytápěním a ohřevem vody. Provoz akumulačních spotřebičů je operativně řízen a musí být v době platnosti vysokého tarifu blokován. Nízký tarif trvá 8 hodin denně. Třetí významnou skupinu domácností pak tvoří zákazníci v sazbě D45D (Přímotop – 18,26 %), která je vhodná pro odběrná místa s elektrickým přímotopným vytápěním. Provoz přímotopných spotřebičů je operativně řízen a musí být blokován v době platnosti vysokého tarifu. Nízký tarif trvá 20 hodin denně. Z hlediska struktury sestavení výsledné energetické bilance jsou pak u domácností významné ještě sazby D55D a D56D (TČ – 2,9 %), což jsou sazby pro odběrná místa s vytápěním pomocí tepelného čerpadla. Sazby u podnikatelského maloodběru (MOP) mají obdobný charakter využití, jako v případě domácností. Sazby C01D, C02D a C03D (standard) jsou jednotarifové sazby, využívané pro krytí spotřeby bez akumulace, odstupňované dle celkové výše odběru (malý, střední, vyšší). U dvoutarifové sazby C25D a C26D trvá nízký tarif 8 hodin, sazby C35D 16 hodin a C45D 20 hodin denně. Sazby C55D a C56D jsou využívány pro provoz tepelných čerpadel. Navíc se v kategorii podnikatelského maloodběru vyskytuje spotřeba elektřiny v sazbě C62D (8,29 %), která určena pro účely osvětlování veřejných prostranství.

19 Tepelná čerpadla

20 Stav sběru dat a zpracování bilancí Bilance roční spotřeby primárních paliv a energie +Vyjmenované zdroje dle Přílohy č. 2 k zákonu o ovzduší č. 201/2012 Sb. (REZZO 1 + REZZO 2: SPE-ISPOP): ČHMÚ předána typizovaná sestava (roky ) +Hromadně sledované zdroje: lokální topeniště: Proveden modelový výpočet spotřeby pevných a kapalných paliv ze SLDB 2011 s využitím průměrných kvalitativních znaků pevných paliv, spalovaných v domácnostech (TEKO) -Distribuce zemního plynu – zažádáno o data dodávek ZP v členění dle kategorie odběratele (VO+SO, MO, DOM) v detailu za jednotlivé obce +Spotřeba a výroba elektřiny na území Moravskoslezského kraje: podklady ERÚ +Distribuce elektřiny: předány vstupy od ČEZ distribuce, a.s. o dodávkách v členění dle odběratelských kategorií (VO, MOP, MOO) a sazby v detailu za jednotlivé obce (roky ±Využití ODZE na území Moravskoslezského kraje: + parciální vstupy ze SPE (bioplyn, dřevo, biomasa, vysokopecní a koksárenský plyn), odhad využití nízkopotenciálního tepla TČ, FVE, MVE, VTE (ERÚ) – odhad využití solární energie pro solární termické systémy ±Klimatické podmínky na území Moravskoslezského kraje: denostupně - podklady ČHMÚ

21 Stav sběru dat a zpracování bilancí Bilance emisí sledovaných znečišťujících látek a CO 2 +Údaje o emisích z evidovaných, vyjmenovaných zdrojů dle Přílohy č. 2 k zákonu o ovzduší č. 201/2012 Sb. (REZZO 1 + REZZO 2 ze SPE-ISPOP) +Dopočet emisí ze spotřeby pevných a kapalných paliv v lokálních topeništích (emisní faktory převzaty z Přílohy č.2 k vyhlášce č. 205/2009 Sb. „Emisní faktory“) +Emise TZL ze stavební činnosti - z výstavby bytových a nebytových budov (ČHMÚ) +Emise TZL ze zemědělství - z chovů hospodářských zvířat a polních operací při pěstování zemědělských plodin (ČHMÚ, VÚZT) +Emise VOC z plošného použití organických rozpouštědel (SVÚOM) +Dopočet emisí CO 2 ze spotřeby paliv - použity „standardní“ emisní faktory v souladu se zásadami IPCC. Emisní faktory pro výpočty emisí CO 2 ze spalovacích procesů byly převzaty z emisní databáze Registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší, vedeného pro potřeby emisních bilancí ČHMÚ -Dopočet emisí ze spotřeby zemního plynu v domácnostech a malých podnikatelských zdrojích -Dopočet emisí CO 2 z dodávky elektřiny ze systémových elektráren

22 Stav sběru dat a zpracování bilancí Bilance konečné spotřeby energie (po přeměnách) +Dodávka tepla ze sítí CZT Dalkia, a.s. v jednotlivých městech v členění na byt/nebyt a způsob využití (otop, ohřev TV)

23 Stav sběru dat a zpracování bilancí Bilance konečné spotřeby energie (po přeměnách) +Dodávka tepla ze sítí CZT Dalkia, a.s. v jednotlivých městech v členění na byt/nebyt a způsob využití (otop, ohřev TV)


Stáhnout ppt "Sestavení energetické a emisní bilance Moravskoslezského kraje Zmapování datových toků, sběr dat Volba nástrojů a zpracování dat Ukázka zpracování vstupních."

Podobné prezentace


Reklamy Google