Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Zavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově 07_4_Elektrický proud v kapalinách a plynechIng. Jakub.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Zavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově 07_4_Elektrický proud v kapalinách a plynechIng. Jakub."— Transkript prezentace:

1 Zavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově 07_4_Elektrický proud v kapalinách a plynechIng. Jakub Ulmann

2 4.1 Elektrický proud v kapalinách Sestavíme obvod: zdroj, žárovka, ampérmetr. Na jednom místě ho přerušíme tím, že vodiče vyvedeme na měděné plechy, které ponoříme do akvária s kapalinou. Měříme proud: Výsledky závisí na tom, jaká kapalina je v akváriu:  voda z vodovodu ⇒ žárovka nesvítí, obvodem teče malý proud 5 mA (destilovaná voda – ještě menší proud),  minerálka Magnesia ⇒ žárovka nesvítí, proud 7mA,  voda se solí ⇒ žárovka svítí, proud 200 mA.

3 Př. 1: Nakresli obrázek akvária z předchozího pokusu po přidání soli. Zapiš reakce, které v roztoku probíhají. Jakým způsobem prochází vodou proud? Sůl se rozpadá na ionty NaCl  Na + + Cl – (disociace soli). Kladný iont odebere elektron, záporný přejde na anodu. + - NaCl AnodaKatoda Cl - Na +

4 Většina kapalin v čistém stavu jsou izolanty. Rozpouštění soli ve vodě a následné děje - elektrolytická disociace. Kapaliny, které vedou el. proud, se nazývají elektrolyty (vodné roztoky kyselin, zásad a solí). Elektrické pole, které vznikne mezi elektrodami, vyvolá usměrněný pohyb iontů – elektrický proud. Kladné kationty se pohybují směrem k záporné elektrodě katodě a záporné anionty se pohybují směrem ke kladné elektrodě anodě. Kladná elektroda – ve slově anoda je obsažen dvojitý klad: ano a да. Aniont je přitahován anodou. Aniont je tedy záporný iont. Kationt – kladný iont, ale katoda je záporná.

5 Na elektrodách odevzdají ionty své náboje a vyloučí se v podobě atomů či molekul. Vyloučené látky mohou reagovat s elektrodami nebo elektrolytem. Tento děj se nazývá elektrolýza. Oxidace vzniká na anodě (začínají samohláskou). V elektrochemii se pojmem katoda označuje ta elektroda, na které probíhá redukce (odevzdává elektrony). Při elektrolýze je připojena na záporný náboj. U elektrického článku má kladný náboj. Pokud kapalina obsahuje ionty vede elektrický proud.

6 Je přitahován anodou. Anoda Kationt Elektrolýza Katoda Elektrolyt Elektrolytická disociace Aniont Probíhá zde při elektrolýze redukce. Kapalina, která vede el. proud. Rozpouštění soli ve vodě... Kladný iont. Chemické změny na elektrodách…

7 4.2 Galvanické pokovování (příklad elektrolýzy) Na vodivý předmět nanášíme tenkou vrstvu kovu – chromu, mědi, zlata apod. Např. síran měďnatý: CuSO 4  Cu 2+ + SO 4 2– Př. 1: Nakresli obrázek kádinky a děje při pokovování mědí. + - SO 4 2- Cu 2+ CuSO 4

8 Předmět, na který chceme nanést měď, umístíme na místo katody. Probíhá zde redukce, iont přijme 2 elektrony. Druhou elektrodu zvolíme z mědi. Probíhá zde oxidace, iont odevzdá 2 elektrony. Ubývá materiál na anodě… + - SO 4 2- Cu 2+ Cu + SO 4 2-  CuSO 4 + 2e - CuSO 4

9 4.3 Dobíjení akumulátoru Př. 1: Nakresli pomocí postupu proces nabíjení autobaterie:  Nakresli kádinku a elektrody napojené na zdroj napětí. Katodu vpravo.  Obě elektrody jsou z olova, po nalití kyseliny sírové se vytvoří na elektrodách vrstva síranu olovnatého. Zakresli vrstvičku a označ.  Disociací kyseliny sírové se vytvářejí kationty a anionty, které jsou přitahovány k elektrodám. H 2 SO 4  2H + + SO 4 2–  Na katodě vzniká oxidací čisté olovo a kyselina sírová, na anodě oxid olovičitý a kyselina sírová (spotřebovává se voda). Zapište obě rovnice.

10 + - SO H + SO PbSO 4 + 2H 2 O  PbO 2 + 2H 2 SO 4 + 2e - H 2 SO 4 PbSO 4 2H + + PbSO 4 + 2e -  H 2 SO 4 + Pb Elektrolyt houstne. Po spotřebování vrstvy síranu olovnatého vznikly dvě různé elektrody – galvanický článek s napětím 2 V.

11 4.4 Galvanické články Př. 1: Popiš chování baterie, když vypnu nabíjecí proud. Všechny reakce se obrátí (článek se chce vrátit ze stavu vynuceného vnějším proudem do původního stavu). H 2 SO 4 + Pb  PbSO 4 + 2H + + 2e - PbO 2 Pb 2H 2 SO 4 + PbO 2 + 2e -  PbSO 4 + SO H 2 O - +

12 Elektrody se nabíjí a jejich nabití způsobí zastavení reakcí. Pokud necháme baterii takto zůstane nabitá. Př. 2: Rozhodni, co je nutné udělat, aby se nabitá baterie vybila. Musím zajistit, aby se snižovalo napětí dvojvrstev u elektrod  spojím elektrody drátem, začne probíhat proud  elektrody se vybijí a reakce se opět rozběhnou. V elektrolytu přibývá H 2 O a ubývá H 2 SO 4  řídne. Proces vybíjení probíhá tak dlouho, dokud se nespotřebuje vrstva Pb nebo PbO 2. Př. 3: Která z elektrod je katodou, když se baterie vybíjí? Elektrony vstupují do reakce vlevo (redukce), katoda je nyní kladně nabitá.

13 Olověný akumulátor zde popsaný patří mezi zdroje napětí - galvanické články. Pro jeho schopnost dodávat najednou vysoký výkon je např. při startování automobilů nenahraditelný. Galvanické články se liší chemickým složením elektrod i elektrolytu. Některé články se nedají nabíjet - probíhají v nich i nevratné chemické reakce. Napětí článků určuje materiál elektrod. Ostatní chování článku (vnitřní odpor, množství energie, dodávaný proud) závisí i na elektrolytu, ploše elektrod a dalších vlastnostech. Baterie je zapojení více článků za sebou.

14 Suchý článek (klasické monočlánky) Záporná elektroda – zinková nádobka (kvůli rozpouštění zinkové elektrody článek vyteče). Kladná elektroda – uhlík, obalený směsí MnO 2 a koksu. Elektrolyt – roztok salmiaku zahuštěný škrobem. Alkalický článek Záporná elektroda – zinkový prášek v elektrolytu. Kladná elektroda – MnO 2 oddělený membránou od zbytku článku. Elektrolyt – roztok hydroxidu draselného. V současnosti různé akumulátory…

15 4.5 Elektrický proud v plynech - nesamostatný výboj Př. 1: Najdi ve třídě látky, u kterých můžeš snadno dokázat, že patří mezi nevodiče. Plasty, sklo, …, vzduch. Za normálních podmínek plyny elektrický proud nevedou. Pokus: Nabijeme elektroskop tyčí. Sledujeme, že zůstává nabitý. Přiblížíme plamen a vybije se. Předvedli jsme jeden ze způsobů ionizace. Ionizace - rozštěpení elektricky neutrálních molekul na kladné ionty a elektrony. Elektrický proud v plynech je pohyb kladných iontů a záporných elektronů.

16 Př. 2: Jakým jiným způsobem může dojít k ionizaci plynu. Plyn se ionizuje dodáním energie – kromě plamene také rentgenovým nebo radioaktivním zářením, silným elektrickým polem. Vzduch je běžně alespoň částečně ionizován účinkem kosmického záření a radioaktivity zemské kůry (v 1 cm 3 vzduchu vzniká každou sekundu asi 10 kladných iontů a elektronů). Př. 3: Porovnej elektrolytickou disociaci a ionizaci. Př. 4: V plynech vedou proud také záporné ionty. Jak vzniknou?

17 Rühmkorffův induktor (v 19. stol.) Zařízení slouží jako zdroj vysokého napětí. Používá se k demonstraci elektrické jiskry, k výbojům ve vakuových trubicích, k napájení rentgenových trubic atp. Jeden milimetr dlouhá jiskra je způsobena napětím 3 kV.

18 Ruhmkorffův induktor – princip Na vstupní svorky se přivádí zpravidla stejnosměrné napětí 6 až 8 V, na výstupu vzniká pulsující napětí se špičkami až několika desítek kV. Těleso s cívkami slouží jako transformátor a elektromagnet současně. Kladívko rychle kmitá (jako u elektrického zvonku) a přerušuje tak primární obvod…

19 Pokus: Při určité vzdálenosti elektrod neprochází žádný měřitelný proud. Vložíme mezi elektrody zapálenou svíčku a začne procházet proud a plamínek se vychýlí k desce se záporným napětím. Plamínek obsahuje velké množství kladných iontů a ty jsou přitahovány k záporné elektrodě. Pokud se proud udržuje jen po dobu působení ionizátoru, mluvíme o nesamostatném výboji. Značně ionizovaný plyn nazýváme plazma.

20 V ionizační komoře můžeme měřit vlastnosti ionizovaného plynu. Vzduch uzavřeme do kovové baňky a okénkem ozařujeme. Měníme napětí od nuly a dostáváme voltampérovou charakteristiku. Př. 1: Nakreslete VA charakteristiky některých součástek. 4.6 Voltampérová charakteristika

21 V první části se proud udržuje jen po dobu působení ionizátoru a přímo úměrně stoupá (Ohmův zákon). Ve druhé části je proud konstantní i při zvyšování napětí – ionizátor nestačí vytvářet větší počet volných iontů.

22 Jestliže však napětí mezi elektrodami přesáhne velikost tzv. zápalného napětí U Z, získají v elektrickém poli vzniklé ionty dostatek pohybové energie a nárazy mohou samy ionizovat další neutrální molekuly. Ty se rozštěpí, urychlí… Výboj pak pokračuje i bez přítomnosti vnějšího ionizátoru, vznikne samostatný výboj.

23

24 Které z následujících tvrzení je správné? 1.Vedení elektrického proudu v kapalinách je způsobeno přenosem elektronů v elektrolytu. 2.Vedení elektrického proudu v kapalinách je způsobeno přenosem kationtů a aniontů. 3.Vedení elektrického proudu v kapalinách je způsobeno přenosem elektronů, kationtů a aniontů. 4.Vedení elektrického proudu v kapalinách není vázáno na přenos látek.

25 4.7 Samostatný výboj Za normálního tlaku Za sníženého tlaku Samostatný výboj Doutnavý výboj Jiskrový výboj Obloukový výboj

26 4.7.1 Samostatný výboj za atmosférického tlaku Jiskrový výboj Krátkodobý intenzivní výboj v silném elektrickém poli je provázen světelným zábleskem - jiskrou. Jiskrový výboj můžeme pozorovat mezi póly zdrojů vysokého napětí (van de Graaffův generátor, Ruhmkorffův induktor). Vzduch se rozžhaví a vidíme jiskru. V zážehovém motoru se směs benzínu se vzduchem zapaluje elektrickou jiskrou, která přeskočí mezi kontakty zapalovací svíčky. Potřebné vysoké napětí několik kilovoltů vytváří zapalovací cívka.

27 Monumentálním příkladem jiskrového výboje je blesk, kterým se vyrovnává obrovské napětí 10 9 V (proud 10 5 A) mezi dvěma mraky nebo mezi mrakem a zemí. Trvá 0,001 s a dosahuje teploty až °C. Na dráze blesku se ionizovaný vzduch silně zahřívá a prudce se rozpíná. Tak vzniká krátkodobý zvukový efekt - hrom.

28 Při elektrolýze síranu měďnatého se na: 1.anodě vylučuje měď 2.anodě vylučuje kyselina sírová 3.katodě vylučuje kyselina sírová 4.katodě vylučuje měď

29 Doutnavý výboj Tento výboj se projevuje v okolí vodičů s velmi vysokým napětím (nad 100 kV) a nazývá se koróna. Jde o neúplný samostatný výboj na jedné elektrodě. Projevuje se jako světélkování, zejména na hrotech a hranách a může způsobit značné ztráty při dálkovém přenosu elektrické energie.

30 Při elektrolýze: 1.kationt na katodě přijímá elektron 2.kationt na anodě přijímá elektron 3.kationt na anodě odevzdává elektron 4.kationt na katodě odevzdává elektron

31 Obloukový výboj - je nejdůležitější pro technickou praxi – svařování elektrickým obloukem. Při dotyku elektrod jimi začíná procházet vysoký proud. Zdaleka největší elektrický odpor je v místě dotyku tyčinek, proto se toto místo značně zahřívá - teplota např °C. Tak se ionizuje vzduch v blízkosti tyčinek a po jejich oddálení mezi nimi i nadále protéká proud - výboj v plynu.

32 Elektrody poměrně rychle uhořívají. Výboj vydává intenzivní světlo, které obsahuje ultrafialovou složku a je nebezpečné pro lidský zrak.

33 Obloukový výboj se dříve používal na svícení – nejstarší elektrický zdroj světla. Obloukovou lampu význačně zdokonalil na konci 19 stol. český vynálezce František Křižík. Používaly se také v promítačkách (viz následující obr.). Byly náročné na obsluhu a skýtaly horší kvalitu obrazu než xenonové výbojky, které je v druhé polovině 20. století nahradily.

34

35

36 Xenonové výbojky Při běžném provozu kin má xenonka životnost několik let. Ovšem při výměně je nutno dbát velkého nebezpečí kvůli hrozícímu výbuchu při nevhodné manipulaci. Oděv promítačů se v té době podobá oděvu pyrotechniků. Baňka je naplněna xenonem pod vysokým tlakem. Zdrojem světla je oblouk mezi elektrodami. Zážeh oblouku obstarává impuls vysokého napětí o hodnotě až 60 kV, který pomůže vytvořit ionizovanou cestu. Zvláštností xenonových výbojek je velmi nízké napětí oblouku a vysoká proudová intenzita.

37

38 Xenonová světla u aut jsou také výbojky. Potřebují ke svému startu vysoké napětí přes 20 kV a proto potřebují vysokonapěťové trafo.

39 Doutnavý výboj Obloukový výboj Jiskrový výboj Vysoké napětí Vysoký proud Vysoká teplota Svíčky v autě Svařování Vysoké napětí Ztráty při přenosu elektřiny Blesk Krátkou dobu Za normálního tlaku

40 4.7.2 Samostatný výboj za sníženého tlaku Při zřeďování plynu (snižování tlaku) se v elektrickém poli dráha iontů mezi dvěma srážkami zvětšuje a na delší dráze získávají ionty větší energii. Př. 1: Co to bude znamenat pro samostatný výboj např. v trubici se sníženým tlakem? Dochází snadněji k nárazové ionizaci a výboj vzniká už při nižším napětí. Pokus: K Rühmkorffovu induktoru připojujeme postupně trubice se vzduchem, jehož tlak se postupně snižuje. 10 torr 1,3 kPa – objevuje se úzký vlnící se pruh výboje další snižování tlaku ⇒ výboj se rozšiřuje ⇒ výboj vyplňuje celou trubici - doutnavý výboj.

41 Př. 2: Čím se liší doutnavý výboj od obloukového?  protéká malý proud (nízká spotřeba energie)  při nízké teplotě Pokus: K Rühmkorffovu induktoru připojujeme postupně trubice s různými plyny. Různé světelné jevy závisí na tlaku plynu v trubici, barva světla je dána druhem plynu. Svítící trubice nazýváme výbojky. Použití v různých typech světelných zdrojů a v barevných reklamních trubicích.

42 Při elektrolýze kyseliny sírové se vodíkový iont: 1.oxiduje na katodě 2.oxiduje na anodě 3.redukuje na katodě 4.redukuje na anodě

43 Doutnavky Jsou plněné neonem, sériově zapojené s odporem v M  (téměř nulový odběr). Zkoušečka s doutnavkou Nízké napětí kolem 70 V a proud nezjistitelný lidským tělem.

44 Zářivky Jsou rtuťové nízkotlaké výbojky. Trubice je plněna směsí par rtuti a argonu, tlak 400 Pa. Aby vznikl elektrický výboj, musí se nejprve páry rtuti ionizovat. Sepnutím spínače se nejprve rozžhaví vlákna V na obou koncích zářivkové trubice. Z rozžhavených vláken se uvolňují elektrony, které předají část své energie molekulám rtuti.

45 Molekuly rtuti energii vyzáří ve formě ultrafialového záření (výboj v neviditelné oblasti), které se po dopadu na stěny pokryté luminoforem přemění na viditelné světlo. Startér zářivky S je miniaturní bimetalový spínač, který se po zahřátí rozpojí a odpojí žhavicí vlákna. Rozpojením obvodu se na koncích cívky T (tlumivky) indukuje napětí kolem 400 V, které se sčítá se síťovým napětím 230 V. Výsledné napětí se objeví na elektrodách zářivky a stačí k zapálení trvalého výboje - zářivka se rozsvítí. Tento systém však je v současnosti nahrazen moderními předřadníky.

46

47

48 Zkoušečka s doutnavkou Svařování Svíčky v autě Vysoké napětí Vysoký proud Vysoká teplota Doutnavý výboj Krátkou dobu Za normálního tlaku Za sníženého tlaku Zářivka Neonová trubice Nízký proud Obloukový výboj Nízká teplota

49 4.8 Katodové záření Opatříme-li anodu otvorem, budou elektrony prolétávat za anodu jako katodové záření. Katodové paprsky byly objeveny v polovině 19. stol. Jejich trajektorii je možné ovlivňovat elektrickým a magnetickým polem (bývalé obrazovky televizorů). Proudem elektronů je také tvořeno záření  -, které patří mezi radioaktivní záření (má větší energii).

50 Autor prezentace a ilustrací: Ing. Jakub Ulmann Fotografie použité v prezentaci: Na snímku 1: Ing. Jakub Ulmann Na snímku 18: coil.png?uselang=cs Na snímku 19: inductor_ schem.svg?uselang=cs Na snímku 23: DBelectrified.JPG Na snímku 27: B%C5%82yskawica.jpg Na snímku 32: Na snímku 33: B00034.jpg Na snímku 34: B00030.jpg Na snímku 35:

51 Použitá literatura a zdroje: [1] RNDr. Milan Bednařík, CSc., doc. RNDr. Miroslava Široká, CSc.: Fyzika pro gymnázia – Elektřina a magnetismus, Prometheus, Praha 2007 [2] Doc. RNDr. Oldřich Lepil, CSc., RNDr. Milan Bednařík, CSc., doc. RNDr. Miroslava Široká, CSc.: Fyzika – Sbírka úloh pro střední školy, Prometheus, Praha 2010 [3] Mgr. Jaroslav Reichl: Klíč k fyzice, Albatros, Praha 2005 [4] Mgr. Jaroslav Reichl, [5] Mgr. Martin Krynický,


Stáhnout ppt "Zavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově 07_4_Elektrický proud v kapalinách a plynechIng. Jakub."

Podobné prezentace


Reklamy Google