Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Analýza tržních selhání Co to je tržní selhání? Jde o jakýkoli projev neefektivního fungování trhů tržní selhání jako systémová chyba – tj. trh jako systém.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Analýza tržních selhání Co to je tržní selhání? Jde o jakýkoli projev neefektivního fungování trhů tržní selhání jako systémová chyba – tj. trh jako systém."— Transkript prezentace:

1 Analýza tržních selhání Co to je tržní selhání? Jde o jakýkoli projev neefektivního fungování trhů tržní selhání jako systémová chyba – tj. trh jako systém tenduje sám o sobě k neefektivnosti – nedokonalá konkurence tržní selhání jako morální problém – nejde o chybu systému, ale o selhání v lidském jednání – externality, veřejné statky, asymetrické informace

2 Systémové selhání tendence dokonale konkurenčních trhů ke koncentraci cílem firem je maximalizace zisku DoKo. je pouze teoretickou situací – předpokládá homogenitu firem na trzích v realitě jsou firmy heterogenní – např. už jen tím, že firmy mají různě schopný management na trzích přežijí jen ty nejsilnější firmy výsledkem je koncentrace v odvětvích a přeměna tržních struktur v NedoKo.

3 NedoKo. firma je výrobně i alokačně neefektivní výrobní neefektivnost – firma nevyrábí s minimálními náklady alokační neefektivnost – firma vyrábí nižší výstup za vyšší cenu než odpovídá podmínkám DoKo. – existence DWL (ztráty mrtvé váhy) snaha o řešení: cenová regulace, antimonopolní politika Systémové selhání

4 Selhání v lidském jednání - Externality EXTERNALITA = efekt, plynoucí z činnosti daného subjektu, a to ve prospěch (či v neprospěch) subjektu jiného negativní externalita – původce způsobuje jinému subjektu nežádoucí efekt (náklady), který ovšem původce neodstraní na své náklady pozitivní externalita – původce způsobuje jinému subjektu užitek, aniž by původci bylo za tento užitek zaplaceno

5 Negativní externalita u zboží s negativní externalitou dochází k produkci většího objemu než v případě zohlednění nákladů na odstranění externality jak zohlednit náklady na odstranění externality? řešení: např. zdanění spotřeby zboží způsobující negativní externalitu

6 Negativní externalita – grafický rozbor Křivka D je křivkou poptávky po produktech subjektu způsobujícího negativní externalitu (tato křivka je zároveň rovna křivce mezního užitku). Křivka Si = MCi je křivkou nabídky subjektu způsobujícího negativní externalitu, tato křivka je rovna křivce jeho mezních nákladů, které producent vskutku hradí. Křivka Se obsahuje náklady, které producent nemusí hradit. Křivka S potom zahrnuje jak náklady, které subjekt způsobující negativní externalitu, hradí (Si = MCi), tak náklady, které nehradí (Se = MCe), tj. platí: S = Si + Se = MCi + MCe Pokud subjekt způsobující negativní externalitu není povinen škodu kterou, jako negativní externalitu způsobuje, hradit, produkuje Q´1 jednotek statku, pokud by však náklady ve formě negativní externality hradil, produkoval by pouze Q´2 jednotek statku. Vidíme tedy, že neúhrada negativní externality vede k produkci většího než společensky optimálního množství.

7 u zboží s pozitivní externalitou dochází k produkci nižšího objemu produkce než v případě kdy by bylo za externí užitek původci zaplaceno řešení: např. dotace subjektům produkujícím zboží s pozitivní externalitou Pozitivní externalita

8 Pozitivní externalita – grafické řešení Křivka S = MC je nabídkovou křivkou subjektu poskytující statek s pozitivní externalitou (připomeňme si, že individuální nabídková křivka je křivkou mezních nákladů). Křivka Di znázorňuje poptávkovou křivku po tomto statku těch osob, kteří za daný statek platí. (připomeňme si, že individuální poptávková křivka je křivkou mezního užitku). Křivka De znázorňuje poptávkovou křivku po tomto statku těch osob, kteří za daný statek neplatí (tj. těch osob, kterým daný statek přináší užitek, aniž by za tento užitek platili). Křivka D = Di + De = MCi + MCe znázorňuje poptávku po statku přinášející pozitivní externalitu jak osob, kteří za daný statek platí (Di), tak osob, kteří z něj mají užitek, aniž by za něj platili (De). Pokud budou producenti dostávat peníze pouze od platících spotřebitelů, budou produkovat množství Q´1. Pokud by však dostávali i od lidí, kteří za něj neplatí, produkovali by množství Q´2. Jinými slovy, pokud existují osoby, které z nějakého statku mají užitek, ale neplatí za něj, tak takový statek není produkován v dostatečné míře.

9 Existence veřejných statků VEŘEJNÝ STATEK = takový, který je charakteristický splněním dvou podmínek jeho spotřeba je nerivalitní – tj. pokud někdo daný statek spotřebovává, nesníží se jeho množství (např. užívání silnice, veřejného osvětlení apod.). Rovněž lze v daném smyslu hovořit o nedělitelnosti ve spotřebě nevyloučitelnost ze spotřeby – všechny neplatící spotřebitele nelze, nebo je velmi nákladné, vyloučit ze spotřeby (např.užívání MHD) POZOR! veřejný statek ≠ veřejně poskytovaný statek

10 trh zpravidla není sám o sobě schopen zajistit efektivní produkci veřejných statků bude-li na trhu ponechána např. výstavba silnic, pravděpodobně se neuskuteční, protože: spotřebitelé budou chtít silnici využívat, ale téměř nikdo za ni nebude ochoten zaplatit, popř. jen relativně malou částku (problém černého pasažéra) řešení: veřejné statky zpravidla poskytují vlády, které disponují příslušnými nástroji (vybírání daní a vymáhání placení daní) Veřejný statek a neefektivnost

11 Poručnické a obecně prospěšné statky Jejich spotřeba je pro občany prospěšná, pokud by ale občané měli za jejich spotřebu platit (nebo platit celou cenu), tak by je nespotřebovávali. Poručnické statky = spotřeba je povinná (povinná školní docházka, povinné očkování), jsou poskytovány (v naprosté většině případů) zdarma Obecně prospěšné statky = spotřeba je dobrovolná, jsou poskytovány buď zdarma nebo nikoliv za tržní cenu (cenu kryjící všechny náklady spojené s poskytováním). Příklady: kulturní statky – státem podporovaná divadla, galerie, kulturní domy apod. Otázka: nejsou v některých případech poručnické statky poskytovány nadměrně? Např. není povinná školní docházka příliš dlouhá? Jedná se o normativní otázku a normativní soudy (normativní = „co by mělo být“). Ekonomicky má smysl zkoumat mezní náklady spojené s dodatečným rokem školní docházky žáka s mezním užitkem/příjmem z něj pro žáka plynoucí – mezní užitek/příjem je ale obtížně vyčíslitelný, navíc se projevuje v dlouhém časovém období (povinná školní docházka ovlivňuje celoživotní užitek/příjem žáků).

12 Asymterické informace 1. Vztah principal-agent (nájemce- zmocněnec) 2. Nepříznivý výběr

13 Principal – agent principal deleguje část svých rozhodovacích pravomocí na svého zástupce (agenta) agent je zpravidla lépe informovaný než principal, takže: agent zvyšuje svůj užitek na úkor principala např.: akcionáři (principals) delegují svou rozhodovací pravomoc na management (agents) při správě a řízení akciové společnosti management má lepší informace než akcionáři, a tak může zvyšovat svůj užitek na úkor vlastníků (akcionářů)

14 Nepříznivý výběr díky nedokonalé informovanosti mohou spotřebitelé nakupovat nekvalitní zboží byla-li by informovanost dokonalá, spotřebitelé by nakupovali pouze zboží kvalitní firmy produkující nekvalitní zboží by trh dokázal eliminovat např.: nákup automobilu v autobazaru – autobazar je lépe informován o stavu vozidla než kupující – prodá i nekvalitní vůz

15 Řešení tržních selhání věc názoru část ekonomů (a politiků) volá po státních zásazích do trhu – intervencionistické proudy ekonomického myšlení část ekonomů (a politiků) chce přesto nechat volně působit trh – argument: státními zásahy nelze zvýšit celospolečenský užitek, pouze ho redistribuovat – např. Rakouská škola (Rothbard)

16 Coaseho teorém důraz na vymáhání vlastnických práv Coaseho teorém: při nulových transakčních nákladech je nejefektivnějším řešením vymáhat svá vlastnická práva tj. zajistit, aby např. původce negativní externality tuto odstranil na své náklady, nebo: aby příjemce užitku z pozitivní externality za tento užitek platil tomu, kdo mu jej způsobil pokud transakční náklady nejsou nenulové, ale naopak jsou značné, je efektivnější selhání trhu řešit na celospolečenské úrovni

17 Úkoly (funkce) státu Legislativní a regulační Alokační Redistribuční Stabilizační (je řešena v rámci makroekonomie)

18 Legislativní a regulační funkce státu zejména chránit vlastnická práva, chránit pohledávky a závazky z dobrovolně uzavřených smluv, chránit volný vstup do odvětví. Pokud toto stát dělá, přispívá k ekonomické efektivnosti. Obecně vytvářet a dbát na dodržováním „pravidel hry“. Zásady: Neměnit pravidla hry příliš často. Nemít příliš těsná pravidla – podlamuje to iniciativu ekonomických subjektů Mít obecná pravidla – jinak dochází k zvýhodnění či diskriminaci některých subjektů Mít efektivní soudnictví, policii a státní aparát. Jinak se jedná pouze o pravidla hry na papíře.

19 Alokační funkce státu Viz výše: řeší mikroekonomická selhání trhu, tj. Veřejné (nedělitelné) statky Poručnické a obecně prospěšné statky Pozitivní a negativní externality Asymetrie informací Nedokonalá konkurence (zejména regulace monopolu) Apod.

20 Redistribuční funkce státu I Přerozdělování prostředků. Na jednu stranu jsou někomu prostředky odebírány, na stranu druhou jsou jinému přidělovány. Podpora těch, kteří si nejsou schopni zajistit dostatečný příjem pro krytí svých základních životních potřeb nebo nejsou schopny se o sebe postarat Souvisí s otázkou „lidství“ – nepříznivé životní situace druhých by nám neměly být lhostejné, můžeme je navíc též zakusit. Měl by být uplatňován princip: pokud je to možné, podporovat zároveň příjemce podpory, aby si příjem dokázali zajistit, respektive, aby se o sebe dokázali postarat. Jinak hrozí růst moci státu a deficity veřejných rozpočtů – příjemci podpory se na státu stávají závislými, nejsou stimulováni k vlastní ekonomické aktivitě. Pokud roste počet příjemců podpory, klesá počet ekonomicky aktivních. Roste tak částka vyplacená na podporách a zároveň klesá vybraná částka (zdroje podpor), což logicky způsobuje deficit.

21 Redistribuční role státu II Zahrnuje řadu oblastí - sociální pojištění - sociální podpora - sociální pomoc - sociální služby

22 Sociální pojištění Pojištění proti nepříznivým životním situacím, kdy člověk není schopen si vydělat dostatek peněz Situace: stáří, invalidita, úmrtí živitele, nemoc vlastní či v rodině, těhotenství a mateřství, nezaměstnanost V ČR (a ve většině zemí) je povinné: jsem-li ekonomicky aktivní, platím pojistné, pokud mne postihne pojistná událost, neplatím a naopak dostávám pojistné plnění (např. starobní důchod, nemocenskou, příspěvek v nezaměstnanosti) V ČR funguje na průběžném systému (tzv. PAYG systém): ekonomicky aktivní přispívají na v dané době ekonomicky neaktivní. Tj. z právě odvedených plateb ekonomicky aktivních se hradí např. právě vyplácené důchody současných důchodců.

23 Sociální podpora Z různých důvodů nevydělává občan tolik, aby mohl krýt všechny své potřeby. Tj. sice má nějaký příjem, nikoliv ale dostatečný. Stanovení výše příjmu od kterého má občan nárok na sociální podporu, je věc diskuse! Jedná se o normativní otázku – „co by mělo být“! V ČR řešena systémem státní sociální podpory – orientována zejména na rodiny s dětmi. Narozením dítěte rodině rostou náklady, zároveň zpravidla klesá příjem (jeden z rodičů obvykle není po nějaký čas ekonomicky aktivní). Mít dítě tak je ekonomicky nevýhodné. Konkrétní dávky: např. rodičovský příspěvek, přídavky na dítě, dávky pěstounské péče Hrazena přímo z veřejných rozpočtů, tj. zdrojem dávek jsou daně Z hlediska veřejných rozpočtů se jedná o mandatorní (povinný) výdaj: každý, kdo splňuje nárok na dávky, je musí dostat.

24 Sociální pomoc Člověk si nevydělává – buď si nevydělává vůbec nebo vydělává velmi málo Příčinou daného stavu není některá z událostí uvedená v sociálním pojištění Lidově řečeno: daný člověk si nechce vydělávat nebo nemá dostatečné schopnosti (vzdělání, vůli apod.) Potom jsou mu poskytovány dávky na úhradu základních životních potřeb – do výše životního minima. Tyto dávky jsou hrazeny z veřejných rozpočtů, čili z daní ekonomicky aktivních subjektů. Platí výše uvedené: kromě poskytování dávek je třeba zároveň podporovat příjemce podpory, aby si příjem dokázali zajistit, respektive, aby se o sebe dokázali postarat.

25 Sociální služby Člověk není schopen se sám o sebe postarat –buď vůbec nebo částečně (příklad: starý nemohoucí člověk). Pokud by měl ze svého příjmu/majetku krýt všechny náklady spojené s tím, že se o něj někdo stará, často by mu tento příjem/majetek nestačil. Proto buď daný člověk (jeho zákonný zástupce) přímo dostává peníze, aby se o něj někdo staral, nebo tyto peníze dostává subjekt, který tak činí (např. domov důchodců). Tyto peníze jsou hrazeny z veřejných rozpočtů, čili z daní ekonomicky aktivních subjektů. Má smysl podporovat konkurenci v sociálních službách – služby jsou potom kvalitnější. Platí výše uvedené: kromě poskytování peněz je třeba, pokud to je možné, zároveň podporovat příjemce podpory, aby si příjem dokázali zajistit, respektive, aby se o sebe dokázali postarat.


Stáhnout ppt "Analýza tržních selhání Co to je tržní selhání? Jde o jakýkoli projev neefektivního fungování trhů tržní selhání jako systémová chyba – tj. trh jako systém."

Podobné prezentace


Reklamy Google