Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Důležité ekosystémy a struktura jejich společenstev.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Důležité ekosystémy a struktura jejich společenstev."— Transkript prezentace:

1 Důležité ekosystémy a struktura jejich společenstev

2 Ekosystém LES Bor, Hracholusky, 2006

3 Ekosystém LES původně na většině území střední Evropy jako klimaxový typ vegetace původně na většině území střední Evropy jako klimaxový typ vegetace v nižších polohách lesy listnaté v nižších polohách lesy listnaté ve vyšších polohách lesy smíšené až jehličnaté ve vyšších polohách lesy smíšené až jehličnaté dnes u nás lesy zaujímají 33,3 % rozlohy území, tj. asi km 2 dnes u nás lesy zaujímají 33,3 % rozlohy území, tj. asi km 2

4 Ekosystém LES Duběnky – hálky na dubech působené žlabatkami, Rokycany, Kotel, 2007

5 Ekosystém LES Bor, podrost kapraďorostů, Mostek, 2007

6 Ekosystém LES Čarověník na smrku, Klabava, 2006

7 Ekosystém LES „Nádor“ na smrku, způsobený pravděpodobně václavkou, Klabava, 2006

8 Ekosystém LES Listy jírovce maďalu poškozené larvami klíněnky jírovcové, Březina, 2006

9 Ekosystém LES Střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus), Ročov, 2007 Orlíček obecný (Aquilegia vulgaris), Ročov, 2007

10 Ekosystém LES Lapač Lýkožrout smrkový (Ips typographus) Lapák Závrty lýkožrouta

11 Ekosystém LES Prosychání dubu způsobené houbami, Březina, 2006

12 Ekosystém LES Hálky bejlomorky bukové (Mikiola fagi), Ročov, 2006

13 Ekosystém LES Lesník hledající …, Brdy, 2004

14 Ekosystém LES … a o nalezeném vykládající, Brdy, 2004

15 Ekosystém LES primárními konzumenty hlodavci (norník rudý, myšice), lesní sudokopytníci primárními konzumenty hlodavci (norník rudý, myšice), lesní sudokopytníci velmi důležitou úroveň tvoří sekundární konzumenti – pavouci, lumci, blanokřídlí, střevlíkovití, slunéčkovití, síťokřídlí … velmi důležitou úroveň tvoří sekundární konzumenti – pavouci, lumci, blanokřídlí, střevlíkovití, slunéčkovití, síťokřídlí … hmyzožraví ptáci – šplhavci, sýkorovití, drozdovití, pěnicovití hmyzožraví ptáci – šplhavci, sýkorovití, drozdovití, pěnicovití savci (hmyzožravci, letouni), dravci, sovy savci (hmyzožravci, letouni), dravci, sovy

16 Ekosystém LES na všechny úrovně napojeni četní parazité – prvoci, ploštěnci, hlístice, roztoči, vši, blechy na všechny úrovně napojeni četní parazité – prvoci, ploštěnci, hlístice, roztoči, vši, blechy bohatá je fauna půdních dekompozitorů bohatá je fauna půdních dekompozitorů vegetační lesní stupně: dub – buk – hercynská směs – jedle – smrk – kleč vegetační lesní stupně: dub – buk – hercynská směs – jedle – smrk – kleč horní hranice lesa (v ČR) = m n. m. horní hranice lesa (v ČR) = m n. m. pak – pásmo kleče, alpínské bezlesí (např. Krkonoše) pak – pásmo kleče, alpínské bezlesí (např. Krkonoše)

17 Ekosystém LES Krkonošská tundra, hranice lesa

18 Ekosystém LES norník rudý (Clethrionomys glareolus)

19 Ekosystém LES myšice lesní (Apodemus flavicolis)

20 Ekosystém LES lesní sudokopytníci

21 Ekosystém LES sýkora koňadra (Parus major) strakapoud velký (Dendrocopus major) pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla)

22 Ekosystém LES netopýr večerní (Eptesicus serotinus) rejsek malý (Sorex minutus)

23 Ekosystém LES vegetační lesní stupně vegetační lesní stupně klimatické lesní vegetační stupně vyjadřují vztah mezi klimatem a rostlinnými společenstvy zastoupenými tzv. klimaxovými dřevinami - dubem (zimním), bukem, smrkem a klečí, případně i jedlí nebo borovicí. Rozdíly vegetační stupňovitosti jsou ovlivněny především mezo-klimatem (místními klimatickými podmínkami) s vazbami na tvar terénu, expozici a půdní prostředí. klimatické lesní vegetační stupně vyjadřují vztah mezi klimatem a rostlinnými společenstvy zastoupenými tzv. klimaxovými dřevinami - dubem (zimním), bukem, smrkem a klečí, případně i jedlí nebo borovicí. Rozdíly vegetační stupňovitosti jsou ovlivněny především mezo-klimatem (místními klimatickými podmínkami) s vazbami na tvar terénu, expozici a půdní prostředí.

24 Ekosystém LES

25 borovice lesní (Pinus sylvestris)

26 Ekosystém LES dub zimní (Quercus petraea)

27 Ekosystém LES buk lesní (Fagus sylvatica)

28 Ekosystém LES jedle bělokorá (Abies alba)

29 Ekosystém LES smrk ztepilý (Picea abies, syn. Picea excelsa)

30 Ekosystém LES borovice kleč (Pinus mugo)

31 Ekosystém LOUKA vytrvalý bylinný porost, převládají trávy vytrvalý bylinný porost, převládají trávy někdy mechové patro (zadržování vody) někdy mechové patro (zadržování vody) přirozeně pouze nad horní hranicí lesa přirozeně pouze nad horní hranicí lesa intenzivní obhospodařování – kosení, spásání  nutná regulace intenzivní obhospodařování – kosení, spásání  nutná regulace květnaté louky – chráněny, Bílé Karpaty květnaté louky – chráněny, Bílé Karpaty

32 Ekosystém LOUKA primární produkce je potravou četným býložravcům, po odumření též rozkladačům (žížaly) primární produkce je potravou četným býložravcům, po odumření též rozkladačům (žížaly) 1 ha louky uživí 1 – 5 ks tura domácího 1 ha louky uživí 1 – 5 ks tura domácího výrazný podíl nejrůznějších druhů hmyzu (larvy dvoukřídlých, housenky motýlů, rovnokřídlí, ploštice, křísi, brouci), plžů a hlístic výrazný podíl nejrůznějších druhů hmyzu (larvy dvoukřídlých, housenky motýlů, rovnokřídlí, ploštice, křísi, brouci), plžů a hlístic konzumují nadzemní i podzemní rostlinné orgány konzumují nadzemní i podzemní rostlinné orgány

33 Ekosystém LOUKA větší býložravci – např. sysel obecný, hlodavci větší býložravci – např. sysel obecný, hlodavci masožravci – zejm. členovci (stonožky, pavouci, parazitoidní dvoukřídlí a blanokřídlí, střevlíkovití, drabčíkovití aj.) masožravci – zejm. členovci (stonožky, pavouci, parazitoidní dvoukřídlí a blanokřídlí, střevlíkovití, drabčíkovití aj.) velké druhy u nás luční ekosystémy většinou neobývají trvale, ale pronikají sem z okolí velké druhy u nás luční ekosystémy většinou neobývají trvale, ale pronikají sem z okolí

34 Ekosystém LOUKA

35 „kyselá“ lesní louka, Březina 2008

36 Ekosystém LOUKA žížala obecná (Lumbricus terrestris)

37 Ekosystém LOUKA pastvina, tur domácí (Bos taurus)

38 Ekosystém LOUKA sysel obecný (Spermophilus citellus)

39 Ekosystém LOUKA babočka kopřivová (Aglais urticae)

40 Ekosystém LOUKA perleťovec stříbropásek (Argynnis paphia), Ročov, 2006

41 Ekosystém LOUKA řád Brouci (Coleoptera) čeleď Drabčíkovití (Staphylinidae)

42 Ekosystém POLE ekosystém pole + agroekosystém ekosystém pole + agroekosystém vytvořený člověkem za účelem produkce zemědělských plodin vytvořený člověkem za účelem produkce zemědělských plodin prostorově (obvykle i časově) účelově vymezený prostorově (obvykle i časově) účelově vymezený agroekosystém = soubor všech ekosystémů zemědělské farmy (dokonce „celá farma“), pojem zahrnuje i sociálně-ekonomické aspekty agroekosystém = soubor všech ekosystémů zemědělské farmy (dokonce „celá farma“), pojem zahrnuje i sociálně-ekonomické aspekty

43 Ekosystém POLE jednoduchý ekosystém jednoduchý ekosystém řízení směřuje k dosažení maximální produkce řízení směřuje k dosažení maximální produkce omezení nebo likvidace populací všech ostatních druhů omezení nebo likvidace populací všech ostatních druhů drastické omezování navazujících trofických úrovní drastické omezování navazujících trofických úrovní nejčastěji pěstována – jednoletá bylina, někdy i dvouletá nejčastěji pěstována – jednoletá bylina, někdy i dvouletá

44 Ekosystém POLE podle přírodních podmínek u nás rozlišujeme čtyři zemědělské výrobní oblasti: podle přírodních podmínek u nás rozlišujeme čtyři zemědělské výrobní oblasti: kukuřičná kukuřičná řepařská řepařská bramborářská bramborářská horská horská

45 Ekosystém POLE

46 pšenice, Ročov, 2007

47 Ekosystém POLE větší býložravci – hraboš polní, zajíc polní, křeček polní větší býložravci – hraboš polní, zajíc polní, křeček polní někteří pravidelně nebo příležitostně pronikají z okolních ekosystémů – srnec obecný, prase divoké, myšice malooká, myšice křovinná někteří pravidelně nebo příležitostně pronikají z okolních ekosystémů – srnec obecný, prase divoké, myšice malooká, myšice křovinná rostlinožraví bezobratlí (správně „fytofágní“) – háďátka, roztoči, hmyz – jejich vysoké hustoty mohou snižovat výnosy zemědělských plodin, různě regulovány člověkem rostlinožraví bezobratlí (správně „fytofágní“) – háďátka, roztoči, hmyz – jejich vysoké hustoty mohou snižovat výnosy zemědělských plodin, různě regulovány člověkem

48 Ekosystém POLE hraboš polní (Microtus arvalis)

49 Ekosystém POLE zajíc polní (Lepus europaeus)

50 Ekosystém POLE křeček polní (Cricetus cricetus)

51 Ekosystém POLE srnec obecný (Capreolus capreolus)

52 Ekosystém POLE prase divoké (Sus scrofa)

53 Ekosystém POLE myšice malooká (Apodemus uralensis)

54 Ekosystém POLE myšice křovinná (Apodemus sylvaticus)

55 Ekosystém POLE masožravci a všežravci zastoupeni četnými parazity a predátory pavouci, roztoči, brouci, hlístice masožravci a všežravci zastoupeni četnými parazity a predátory pavouci, roztoči, brouci, hlístice obojživelníci obojživelníci hmyzožravci hmyzožravci šelmy – lasice kolčava, lasice hranostaj, tchoř světlý, liška obecná šelmy – lasice kolčava, lasice hranostaj, tchoř světlý, liška obecná

56 Ekosystém POLE dravci – poštolka obecná, káně lesní dravci – poštolka obecná, káně lesní kurovití – křepelka polní, koroptev polní kurovití – křepelka polní, koroptev polní

57 Ekosystém POLE ropucha obecná (Bufo bufo)

58 Ekosystém POLE krtek obecný (Talpa europaea)

59 Ekosystém POLE lasice kolčava (Mustela nivalis) lasice hranostaj (Mustela erminea) tchoř světlý (Mustela eversmanni)

60 Ekosystém POLE liška obecná (Vulpes vulpes)

61 Ekosystém POLE poštolka obecná (Falco tinnunculus) Rokycany, 2006

62 Ekosystém POLE káně lesní (Buteo buteo)

63 Ekosystém POLE křepelka polní (Coturnix coturnix)

64 Ekosystém POLE koroptev polní (Perdix perdix)

65 Ekosystém POLE rozklad organické hmoty urychlen rozklad organické hmoty urychlen půdní fauna a mikroflóra agrotechnickými zásahy značně ochuzována půdní fauna a mikroflóra agrotechnickými zásahy značně ochuzována značnou část primární produkce odebírá člověk značnou část primární produkce odebírá člověk

66 Ekosystém RYBNÍK uměle vytvořený, prostorově zřetelně vymezený ekosystém uměle vytvořený, prostorově zřetelně vymezený ekosystém prostorové členění závislé na velikosti a dále na hloubce vody prostorové členění závislé na velikosti a dále na hloubce vody oblast volné vody – pelagiál dno – bentál část dna s kořenící vegetací – litorál neosvětlená část dna – profundál

67 Ekosystém RYBNÍK prostorové členění stojatých vod

68 Ekosystém RYBNÍK prostor nádrže obývají dílčí společenstva organismů, z nichž nejvýznamnější jsou: prostor nádrže obývají dílčí společenstva organismů, z nichž nejvýznamnější jsou: plankton plankton společenstvo drobných, málo pohyblivých a většinou pasivně přenášených organismů

69 Ekosystém RYBNÍK nekton nekton společenstvo aktivně pohyblivých živočichů, patří sem především ryby

70 Ekosystém RYBNÍK neuston neuston společenstvo organismů povrchové vodní blanky (prvoci, vířníci)

71 Ekosystém RYBNÍK pleuston pleuston společenstvo žijící na hladině (vodoměrky, bruslařky)

72 Ekosystém RYBNÍK bentos bentos společenstvo organismů dna nádrže

73 Ekosystém RYBNÍK

74 primární produkci zajišťují zástupci tzv. fytoplanktonu – zelené řasy, sinice, rozsivky primární produkci zajišťují zástupci tzv. fytoplanktonu – zelené řasy, sinice, rozsivky plovoucí nebo kořenící vyšší rostliny – okřehek, leknín, rdest, rákos, orobinec plovoucí nebo kořenící vyšší rostliny – okřehek, leknín, rdest, rákos, orobinec velikost primární produkce ovlivněna teplotou a množstvím živin (N, P, K, Ca) velikost primární produkce ovlivněna teplotou a množstvím živin (N, P, K, Ca) primární produkce konzumována množstvím pelagických a bentálních živočichů a rozkládána mikroorganismy primární produkce konzumována množstvím pelagických a bentálních živočichů a rozkládána mikroorganismy

75 Ekosystém RYBNÍK mezi bentickými druhy převládají formy dravé a saprofágní mezi bentickými druhy převládají formy dravé a saprofágní biomasa ryb je 100 – 400 kg/ha, roční produkce průměrně 70 – 290 kg/ha biomasa ryb je 100 – 400 kg/ha, roční produkce průměrně 70 – 290 kg/ha

76 Ekosystém ŘEKA proudění vody, obsah kyslíku, horizontální členění toku proudění vody, obsah kyslíku, horizontální členění toku pramen a pramenná stružka horní tok pásmo pstruhové střední tok pásmo lipanové pásmo parmové dolní tok pásmo cejnové

77 Ekosystém ŘEKA primární produkci zajišťují vodní rostliny, značné množství organické hmoty je však také z okolních ekosystémů primární produkci zajišťují vodní rostliny, značné množství organické hmoty je však také z okolních ekosystémů horní a střední tok – ryby především lososovité horní a střední tok – ryby především lososovité dolní tok – méně náročné na množství a kolísání kyslíku, snášející nebo vyžadující vyšší teplotu, zejm. kaprovití dolní tok – méně náročné na množství a kolísání kyslíku, snášející nebo vyžadující vyšší teplotu, zejm. kaprovití

78 Ekosystém ŘEKA přísun živin a celkové znečištění ovlivňují i složení biocenóz přísun živin a celkové znečištění ovlivňují i složení biocenóz přítomné společenstvo ukazatelem stavu znečištění přítomné společenstvo ukazatelem stavu znečištění byla vypracována stupnice znečištění vod byla vypracována stupnice znečištění vod

79 Ekosystém ŘEKA

80 Lužnice

81 Důležité ekosystémy Les Les Louka Louka Pole Pole Rybník Rybník Řeka Řeka Příště „Biomy – hlavní ekosystémy Země“ Příště „Biomy – hlavní ekosystémy Země“ Konec Konec


Stáhnout ppt "Důležité ekosystémy a struktura jejich společenstev."

Podobné prezentace


Reklamy Google