Hodnocení znalostí žáků a pilotáž na základě výsledků Philippe Claus generální školní inspektor vedoucí skupiny Primární vzdělávání.

Prezentace na téma: "Hodnocení znalostí žáků a pilotáž na základě výsledků Philippe Claus generální školní inspektor vedoucí skupiny Primární vzdělávání."— Transkript prezentace:

1 Hodnocení znalostí žáků a pilotáž na základě výsledků Philippe Claus generální školní inspektor vedoucí skupiny Primární vzdělávání

2 Zásadní prvek v procesu vzdělávání a pilotáže Hodnotit dovednosti žáků v průsečíku dvou zásadních vývojů: narůstající význam pojmu výkonnost ve vztahu ke správě a řízení školství a role evaluace v procesu výuky (evaluační strategie ve 3 klíčových momentech: na začátku, v průběhu a na konci procesu). Termín známkování označuje ohodnocení produkce žáka známkou vyjádřenou číslicí. Známkování zůstává součástí závěrečných a certifikačních evaluací (na konci 9. třídy ZŠ). Průměrnou hodnotu získanou na konci procesu ovšem nelze chápat jako nabytí dovedností. Hodnocení a známkování jsou dva rozdílné pojmy stejně jako validace a certifikace.

3 Nejnovější odkazy (výběr) Účetní dvůr: Řízení vzdělávacího systému, Věstník duben 2003, květen 2010 Znalosti žáků…Generální inspektorát, červenec 2005 Využívání nástrojů pilotáže na úrovni krajů, Generální inspektorát, červenec 2005 Hodnocení na 2. stupni ZŠ a na SŠ ve Francii, Generální inspektorát, červenec 2004 10 dovedností, kterých mají dosáhnout vyučující (vyhláška z 12. 5. 2010) Inspekční cesty (Věstník č. 22 z 18. 5. 2009) Oběžníky (příprava na zahájení šk. roku 2010/2011, 2011/2012 a 2012/2013) Vyhláška ze 14. 6. 2010 a oběžník z 18. 6. 2010 (osobní knížka kompetencí, tzv. „livret personnel de compétences“)

4 Změřit výkonnost vzdělávacího systému Zákonná povinnost a nutný předpoklad každé politiky boje proti školnímu selhání: organický zákon o financování státní správy (tzv. „LOLF“) a uskutečňování společného základu znalostí a kompetencí

5 Od pilotáže prostřednictvím norem k pilotáži na základě výsledků Referovat o výsledcích Nové způsoby přerozdělování zdrojů Jaké ukazatele poskytnout parlamentu? Jaké ukazatele pro uzavření smluv se školami a dalšími aktéry?

6 Dovednosti žáků: hlavní ukazatel výkonnosti ve všech úrovních vzdělávání Příklad: „radar“ dovedností žáků na školách v regionu Franche-Comté („académie de Besançon“)

7

8 Hodnotit s cílem lépe pochopit neúspěch ve škole Boj proti školnímu selhání v centru veřejných vzdělávacích politik Cíle hodnocení ve službách těchto politik

9 Účel evaluačních testů dovedností žáků Funkce testu (k čemu slouží?): – vyhodnocovat žáky – diagnostikovat potíže ve výuce – kontrolovat, zda očekávané dovednosti jsou ovládány – určit, zda mají žáci dovednosti k tomu, aby absolvovali specializované vzdělávání... Užitečnost testu (komu slouží?): – žákům: získají certifikát (certifikující test) – žákům: naučí se (formativní hodnocení) – učitelům: poznají své žáky (diagnostikující hodnocení) – politikům: pilotovat systém

10 Hodnocení a politiky boje proti školnímu selhání: dva příklady Společný základ a nástroj k jeho validaci: osobní knížka dovedností (tzv. „livret personnel de compétences“) Personalizace a národní hodnocení všech žáků

11 Společný základ Závazek, který předpokládá: hodnocení, validaci, certifikaci... a zejména konkrétní výukové hodiny

12 Společný základ: závazek Programový a orientační zákon pro budoucnost školství ze dne 24. 4. 2005: § 9, § 16 a § 32 (rámec a funkce společného základu) Nařízení ministerstva školství ze dne 11. 7. 2006 upravující obsahovou náplň společného základu znalostí

13 Osobní knížka dovedností: nástroj pro validaci –souhrnný přehled úspěchů žáka: jako takový nevytváří nástroj použitelný pro vzdělávání, ale pomáhá při volbě dalšího aktivního studia žáka v závislosti na jeho potvrzených a tedy validovaných znalostech... –nástroj pro komunikaci s rodiči: jednotným (normalizovaným) způsobem referovat rodinám o znalostech žáků v určitých kompetencích a v určitých etapách –nutnost společné práce pro učitele Lokální nástroj opřený o národní hodnocení

14 Národní hodnocení všech žáků 2. a 5. ročníků ZŠ a personalizace Personalizace výuky: přizpůsobit se potřebám žáků znamená tyto žáky poměřit

15 Národní hodnocení všech žáků: šest možných využití na lokální úrovni 1)Dát smysl podpůrným prostředkům na úrovni třídy a školy (vzdělávací jednotky) 2) Prohloubit dialog s rodiči 3) Objasnit úvahy týkající se výuky francouzštiny a matematiky 4) Reference pro projekty škol a uzavírání smluv mezi krajským školským úřadem a konkrétní školou v zónách prioritního vzdělávání (tzv. „contrat de réussite“)

16 Národní hodnocení všech žáků: šest možných využití na lokální úrovni 5) Reference pro ohodnocení efektivnosti práce učitelů a výsledků školy 6) Prostředek ke správné identifikaci vzdělávacích potřeb vyučujících

17 Závěry získané z národního hodnocení všech žáků Příklad hodnocení žáků 5. ročníků ZŠ z matematiky (2010)

18 Poznámky k těmto výsledkům Nevýraznějších úspěchů bylo dosaženo v případech, kdy se znalosti začaly nabývat dlouho dopředu. Zejména se jedná o násobilku čísel menších nebo se rovnajících 5. Také o pravoúhlém trojúhelníku se žáci učí již velmi brzy. Je třeba zdůraznit, že testy citelně reagují na proměny obtížnosti, jež jsou známy předem (např. násobení: omezit dva prvočinitele na čísla menší nebo se rovnající 5 výrazně zvyšuje správný výsledek). Stejně tak je velký rozdíl mezi tím, jestli se dělí trojciferné číslo dvojciferným číslem nebo jestli je dělitel jednociferné číslo. Jako další příklad lze uvést odečítání čísel s desetinnou čárkou.

19 Hlavní obtíže se týkají: nových znalostí ve 4. a 5. třídě ZŠ, jejichž osvojení připadá na několik ročníků: desetinná čísla, zlomky, úměrnost slovních úloh (umět rozlišit jednotlivé kroky při řešení úloh, provést úvahu) Větší respektování nárůstu obtížnosti učiva, stanoveného učebními osnovami, by mělo vést k jistému zlepšení výsledků.

20 Obecné závěry: dovednosti žáků v matematice na konci primárního vzdělávání (2010) Informační bulletin č. 10 (17. 10. 2010), Odbor evaluace, prognostiky a výkonnosti (ministerstvo školství) Více než 1/4 žáků dosáhla výkonnosti vykazující optimální zvládnutí všech požadavků stanovených učebními osnovami na konci primárního vzdělávání (5. ročník ZŠ) v předmětu matematika. Žáci získali dovednosti abstrakce, které jim umožňují řešit komplexní slovní úlohy a volit příslušné strategie bez ohledu na konkrétní situaci. K tomu je potřeba připočítat 30 % žáků, jejichž výkonnost opravňuje k úvaze, že dostatečným způsobem zvládají očekávané kompetence. Tito žáci vyvinuli koncepty v matematice, díky kterým by měli zdárně pokračovat na 2. stupni ZŠ. Na druhé straně zůstává 15 % žáků s obtížemi (a mezi nimi 3 % s velkými obtížemi), u kterých lze tvrdit, že neovládají (nebo ovládají velice špatně) dovednosti nutné k postupu do 6. ročníku ZŠ. Zbývající čtvrtina žáků si začíná již vytvářet automatismy, ovšem jejich schopnosti v počtech zůstávají neúplné a žáci ještě nejsou schopni přenést své dovednosti na nové situace.