Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Liberalizace světového obchodu Sandra Rostková Martin Tomašťík.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Liberalizace světového obchodu Sandra Rostková Martin Tomašťík."— Transkript prezentace:

1 Liberalizace světového obchodu Sandra Rostková Martin Tomašťík

2 Proč globální liberalizace Vznik světové ekonomiky – prohlubování specializace a dělby práce Postupné vytvoření trhu místního → regionálního → národního Teorie komparativní výhody

3 Cesta k WTO 1944 – Breton Woodská konference – návrh na vytvoření mezinárodní obchodní organizace (ITO) – nakonec zablokováno senátem USA – strach že ITO bude spíše nástrojem protekcionalismu než liberalismu světového obchodu. Po neúspěšném jednání o založení ITO vznikla roku 1948 GATT (General Agreement on Tariffs and Trade) jako provizorní organizace upravující obchod a cla (proti WTO byla GATT smlouva se smluvními stranami. WTO je mezinárodní organizace a má členy). Následně probíhala v rámci GATT vyjednávací kola, která vedla ke vzniku WTO

4 Uruguayské kolo Na počátku Uruguayského kola mělo GATT několik slabin: - vynětí hlavních odvětví rozvojových zemí = zemědělství + textil - nedrželo krok s rozvojem regionálních obchodních bloků - neudělení hlasovacího práva rozvojovým zemím v procedurách GATT Proto Uruguayské kolo začalo závazkem k 5 principům jednání: jednání probíhala jako jeden celek, tj. přistoupení ke každé sjednané dohodě bylo předmětem přistoupení k celému konečnému balíku otevřená jednání probíhala v 15 skupinách všechna jednání probíhala zároveň kvůli chybějící reciprocitě nebyly rozvojové země požádány o otevření svých trhu do téže míry jako u rozvinutých zemí jednání se týkala čtyř témat: přístup na trh, tvorba pravidel, institucionální reforma a nové otázky.

5 Témata jednání: Tarify, Bezcelní bariéry, Přírodní zdroje produkty, Textil a oděvy, Zemědělství, Tropických produktů, Revize původních článků GATT, Tokijské kódy, Anti-dumping, Dotace, Duševní vlastnictví, Investiční opatření, Urovnání sporů, Systému GATTu, Služby Tohoto kola se účastnilo 123 zemí

6 Výsledky Uruguayského kola 38% snížení vážených průměrných celních sazeb Uzavření Dohody o zemědělství Přijetí dohod TRIPS (dohody o průmyslovém a duševním vlastnictví) vznik jednotného a předvídatelného systému řešení sporů Ustavení WTO – dohody, které tvoří právní základ WTO (podepsalo 141 zemí) Zesílení antidumpingových opatření Dohoda o textilu a oděvech

7 WTO – hlavní funkce a zásady dohlížet a vynucovat realizaci dohod z Uruguayského kola (oproti GATT kde státy podepsaly jen ty dohody které chtěly, členové WTO musejí dodržovat všechny dohody uzavřené během Uruguayského kola). působit jako fórum pro trvalá jednání o obchodních a investičních pravidlech (podle GATT vstupují dohody v platnost jen na konci každého kola; v rámci WTO jsou vytvářeny průběžně). řešit spory mezi členskými státy prostřednictvím orgánu pro urovnání sporů, který brání státům ignorovat pravidla stanovená dohodami WTO. Zásady odstraňování diskriminace (doložka nejvyšších výhod) svobodnější obchod díky stále menším obchodním bariérám předvídatelný obchodní systém bez svévolně vytvářených obchodních bariér podpora konkurence zvláštních ujednání ve vztahu k méně rozvinutým zemím

8 Rozvojový program z Dauhá(DDA) Upřesnění mnohostranných pravidel obchodu Byl přijat princip jednotného závazku Deklarován byl záměr postupně rušit zemědělské subvence a dotace na vývoz agrárních produktů Uvolnit obchod se službami Princip zvláštního a diferenciovaného zacházení ve prospěch rozvojových zemí Snižovat cla u vybraných skupin nezemědělské produkce(textil)

9 Zájmy skupin v rámci WTO Rozvinuté státy –Zájmy EU, USA Rozvojové státy –G20 – nejvýznamnější Brazílie, Čína, Indie, Argentina, Mexiko –Cairns group – skupina vývozců zemědělských produktů s víc než 25% podílem na trhu Nejméně rozvinuté státy –G90

10 Obchod se zemědělstvím Nejproblematičtější oblast vyjednávání Priorita pro rozvojové země V rozvojových zemích tvoří 11% HDP, ve vyspělých pouze 1,8% HDP Protekcionismus je stále vysoký

11 Problematika zemědělství Přístup na trhy Exportní dotace Domácí podpora

12 Přístup na trhy Již v Uruguayském kole Všechna necelní opatření přeměněna na cla(tzv. tarifikace) → vyšší předvídatelnost trhu se zemědělstvím Tyto cla byly postupně redukována v rozvojových zemích o 36% za šest let u rozvinutých o 24% za deset let Nejméně rozvninuté země tento závazek neměly, musely však svá cla uvázat, tyto vázaná cla nemohla být v budoucnu zvednuta

13 Nevýhody tarifikace Vyšší omezení obchodu, vyjádřené v nové celní sazbě Některé státy poškozené klesajícími cenami jednotlivých zemědělských produktů → speciální ochranná opatření(podpora nově se rozvíjejícího sektoru průmyslu, antidumpingová nebo vyrovnávací cla) Lze použít pouze pokud dovozní ceny prudce klesnou nebo naroste objem dovozu

14 Celní eskalace Clo roste více u zpracované komodity Př.: Clo na dovoz kakaových bobů je téměř nulové, ale u čokolády je několikanásobně vyšší Toto jednání odrazuje rozvojové země od zpracování surovin a jejich ekonomiky jsou závislé na primárních zemědělských produktech

15 Konference ministrů, Hongkong 2005 Rozvinuté země se zavázaly k poskytnutí bezcelního dovozu z 97% celkového objemu produkce U některých rozvinutých zemí nepředstavuje dovoz citlivých zemědělských produktů z nejméně rozvinutých zemí výši 3% celkového objemu dovozu. Na tyto výrobky pak aplikují výjimku.

16 Exportní dotace Ochranářská opatření používaná rozvinutými zeměmi(RZ) RZ dotují export za účelem vývozu přebytků Uměle zvyšují ceny mnoha zeměd. Produktů → vytlačují konkurenci z rozvojových zemí, které se dotaci nemohou dovolit

17 Cukr jako příklad Cukr vyráběný z cukrové třtiny je jedním z mála produktů, ve kterém mají velmi chudé tropické země komparativní výhodu. Ačkoliv SZP omezuje produkci cukrové řepy prostřednictvím produkčních kvót, její vysoké ceny cukru přimějí farmáře EU produkovat daleko více cukru, než by produkovali na volném, konkurenčním trhu. Tato uměle vytvořená produkce, která je chráněna vysokými cly a vývozními dotacemi EU, zvyšuje světovou nabídku, a tím poškozuje producenty cukru v nejchudších zemích světa V 90. letech cena cukru na světovém trhu 115–260 EUR/t. Cena se vlivem neprodaných zásob trvale snižovala. Do 1996 EU15 nejvýznamnějším světovým vývozcem cukru. Cena cukru v EU více než třikrát vyšší než cena světová – 725 EUR/t. Subvence na vývoz z EU je 480 EUR/t a výše dovozního cla 419 EUR/t. Vývozem subvencovaného cukru z EU se dále zvyšují jeho neprodané zásoby v jiných zemích a tímto vývozem se paradoxně přispívá k dalšímu snižování světových cen.

18 Domácí podpora Úzce spjata s exportními dotacemi EU – dotace jsou žádoucí z důvodů zachování práce farmářů, podpory osídlení venkova, pro ochranu a tvorbu krajiny X Kritizováno USA – ospravedlnění protekcionistických zájmů EU

19 Domácí podpora Dělení podle toho jak deformují trh, ovlivňují výši ceny a jak je důležité jeho odstranění Zelená skupina(povolená podpora – programy na podporu výzkumu a infrastruktury, regionální a ekologické programy, přímé platby zemědělcům → nedeformují trh) Jantarová skupina(opatření se silným vlivem na trh a produkci – garance určité výše ceny, dotace vstupů i výstupů), závazek omezit tyto dotace Modrá skupina(podpora, která by měla být v jantarové skupině, ale státy přijaly opatření pro omezení nárůstu), závazek stanoven nebyl

20 Reforma zemědělské politiky EU Reforma sleduje posílení konkurenceschopnosti EU(cukr, mléko, maso) r Zahrnuje oddělování výše přímých plateb od objemu produkce Tyto platby byly dříve v jantarové skupině. ¾ podpor se přesune do zelené skupiny a nebude podléhat žádné redukci X Kritika všech členů WTO, hl. USA, ale i vnitřní kritika – Francie nesouhlasí s odbourávnáním dotací do zemědělství Severní křídlo zemí EU – Švédsko, Dánsko, VB podporují liberalizaci Jižní křídlo zemí EU – Itálie, Španělsko, Francie – obhajoba zemědělských dotací a co nejmenšího snižování cel

21 Problém bavlny r Skupina Cotton 4 – Benin, Burkina Faso, Čad a Mali Jsou závislé na exportu bavlny Poškozováni vysokými exportními i domácími dotacemi ze strany rozvniutých států(především USA) Požadovali odstranění exportních dotací a náhradu škody do r – nebylo splněno Stále probíhají jednání

22 Dopady liberalizace zemědělství Zvýšil by se celosvětový reálný příjem o 178 mld. USD ročně Podíl rozvojových zemí by byl 30% Čistí dovozci potravin by byli liberalizací poškozeni navýšením cen → prohloubila by se závislost na celosvětové pomoci Země s preferenčními smlouvami by přišly o výhody z nich plynoucí

23 Obchod se službami 62% celkové světové produkce Nejrychleji rozvíjející se odvětví mezinárodního obchodu Tvoří 1/3 světové zaměstnanosti Významný pro rozvinuté země, patří k největším zdrojům ekonomického růstu Většina rozvojových zemí nemá sektor služeb dostatečně rozvinutý

24 GATS Všeobecná dohoda o obchodu se službami V rámci Uruguayského kola Zahrnuje všechny obchodovatelné služby(turismus, bankovnictví, zdravotnictví, vzdělávání…)

25 Základní režimy služeb 1)Přeshraniční služby 2)Spotřeba v zahraničí 3)Komerční přítomnost 4)Přítomnost FO

26 Dopad 4. režimu služeb Nejvíce sporů mezi rozvinutými a rozvojovými zeměmi Lepší přístup na trhy rozvinutých zemí → vyšší výdělky pracovníků Remitence – významný zdroj příjmů mnoha lidí v rozvojových zemích Většina rozvojových zemí požaduje dočasný přístup, rozvinuté státy se přesto bojí trvalé migrace

27 Systém jednání Systém požadavků a návrhů Od Hongkongu přibylo plurilaterální jednání(znevýhodnění zemí se specifickými požadavky) Právo státu regulovat trh služeb nebo omezit okruh služeb, které budou zahraniční subjekty poskytovat na domácím trhu

28 Výhody liberalizace služeb Služby zlevňují a zlepšuje se jejich kvalita Rychlejší vývoj Transparentnost poskytování Z liberalizace služeb těží rozvinuté státy Rozvojové země doufaly že výměnou dosáhnou kompromisu v zemědělství → zatím se tak nestalo. Rozvojové země jsou opatrné – nedokáží zhodnotit dopady či přínosy liberalizace

29 NAMA – přístup na nezemědělské trhy Průmyslové výrobky, rybolov, dřevařství Méně problematický sektor než zemědělství Cla na nízké úrovni, většina odstraněna ještě v rámci GATT V rozvojových zemích vysoké necelní bariéry

30 Cíl DDA Zvýšit vázanost cel Snížit eskalaci cel Snížit celní vrcholky a necelní opatření, především na zboží, které je významné pro export rozvojových zemí

31 Celní vrcholky Vysoká cla uvalovaná na citlivé výrobky(u rozvinutých zemí vyšší než 15%) Převážně v oděvní a textilní výrobě(pro rozvojové země významné odvětví – vysoká komparativní výhoda)

32 Sektorové iniciativy Iniciativy v rámci určitých skupin výrobků, pro které by měly být eliminovány celní sazby Je nutná „kritická hodnota sektoru“ Převažují zájmy jednotlivých států(USA, Kanada, Švýcarsko) získat přístup na trh pro svoje stěžejní výrobky(elektronika, léky)

33 Návrh USA odstranit všechna nezemědělská cla do r X Neochota rozvojových zemí, jsou závislé na svých chráněných odvětvích a příjmy z cel tvoří významnou část rozpočtu

34 Liberalizace v rámci NAMA by nejvíce pomohla středně rozvinutým zemím jako je Čína, Indie a Brazílie Naopak nejméně rozvinuté země se obávají eroze preferencí a kompletní zrušení cel v NAMA by pro ně vyvolalo negativní důsledky


Stáhnout ppt "Liberalizace světového obchodu Sandra Rostková Martin Tomašťík."

Podobné prezentace


Reklamy Google