Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Vysoká škola finanční a správní Předmět Vývoj médií Vyučující: Prof. MgA. Jiří Svoboda.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Vysoká škola finanční a správní Předmět Vývoj médií Vyučující: Prof. MgA. Jiří Svoboda."— Transkript prezentace:

1 Vysoká škola finanční a správní Předmět Vývoj médií Vyučující: Prof. MgA. Jiří Svoboda

2 Osobní poznámka přednášejícího 1.Přednášky nejsou vyčerpávajícím pokrytím látky, kterou by studenti měli při absolvování předmětu ovládnout 2.Přednášky jsou pouze návodem, narativní osou, kterou je třeba významně doplnit samostudiem 3.V přednáškách je spíše to, co v doporučené literatuře studenti nenajdou 1.Přednášky nejsou vyčerpávajícím pokrytím látky, kterou by studenti měli při absolvování předmětu ovládnout 2.Přednášky jsou pouze návodem, narativní osou, kterou je třeba významně doplnit samostudiem 3.V přednáškách je spíše to, co v doporučené literatuře studenti nenajdou

3 Hodnocení • Předmět bude ukončen při splnění těchto podmínek: • Zpracování odborné studie, v níž student detailněji analyzuje některý historický jev z přednášené látky v rozsahu min. 8, max. 12 stran. Studie bude odevzdána v písemné nebo elektronické podobě jako dokument Word. Její zpracování je podmínkou k možnosti vyplnit zápočtový test. Témata studií budou zadána na první konzultaci. • • Vyplněním testu, který bude obsahovat 24 uzavřených otázek. Odpověď bude u otázky vybírána z několika variant, z nichž pouze jedna bude správná. Za každou správnou odpověď student získá 2 body. Celkem jich může získat 48. K úspěšnému vyplnění testu musí student získat min. 32 bodů.

4 Průběh výuky 1. • 1. přednáška • Historické předpoklady vývoje sociální komunikace • Epocha znamení a signálů • Epocha mluvení a jazyka, Vznik a vývoj jazyka • Vznik písma a forem jeho zachycení • Charakteristika prvních civilizací a jejich kultury • Mediální komunikace a vývoj struktury moci • Kmenová kooperace • Papyrus a distribuce centrální moci • Komunikační struktura dominance Říma (vertikální struktura toku informací).

5 Průběh výuky 2. • 2. přednáška • Vznik měst – urbanizace Evropy • Vznik trhů, souvislosti s urbanizací země, mocenské aspekty organizace komerčního života země • Čtyři generace trhů (veletrhů), jejich specifika, formy komunikace, vliv na sociální organizaci • Internetové veletrhy – ambice, realita, soupeření a spolupráce • Světové výstavy EXPO – Londýn, Paříž, Brusel, Montreal, Šanghai • Perspektiva světových výstav v konkurenci moderních médií globální vesnice.

6 Průběh výuky 3. • 3. přednáška • Gutenbergova galaxie • Epocha tisku - vynález pohyblivých liter – předpoklad rozšíření tisku • Kniha jako nositel kulturní paměti. • Předchůdci periodického tisku – letákové noviny a novinové letáky • Vznik periodického tisku • Výroba papíru, tiskárenská technika • Tisk a demokratizace distribuce informací • Knihtisk a rozpad moci Říma a dominance latiny • Sjednocení národních jazyků a vznik národních států.

7 Průběh výuky 4. • 4. přednáška • Epocha masového tisku - periodický tisk jako nové masové médium • 16. / 17. století – vznik prvních tištěných periodik – Evropa a Amerika • První německé a české noviny v zemích Koruny české • Průmyslová revoluce • Tiskové agentury – centra zpravodajské práce • Rozvoj sociálních, ekonomických a technologických podmínek masové komunikace • Sociální a psychologická paradigmata • Vývoj periodického tisku v období do 1. světové války • Vznik samostatné republiky v roce 1918 a nové podmínky pro vznik a existenci periodického tisku.

8 Průběh výuky 5. • 5. přednáška • Inzerce v evropském tisku – nový fenomén komunikace • První inzerát na našem území – V. M. Kramerius • Význam inzerce pro ekonomiku vydavatelství – rozvoj inzerce v 18. a 19. století • Technologický pokrok v polygrafické technice – základ masového tisku • Způsob financování novin – od předplatného k „penny press“ • Místní, regionální, celostátní distribuce (vazba na distribuce ekonomických informací) • Tabloidy a společenská kontrola • Etické kodexy

9 Průběh výuky 6. • 6. přednáška • Vývoj periodického tisku v meziválečném a válečném období • Cenzura v průběhu času od Index Librorum Prohibitorum v 16. století do roku 1966 • Cenzura v zemích Koruny české a v Československu do roku 1945 • Tisk a ostatní media v Československu po okupaci do roku 1967 • Pražské jaro v mediální sféře, normalizace a její důsledky, exilová žurnalistika, samizdat • Vývoj do roku 1989.

10 Průběh výuky 7. • 7. přednáška • XIX. století – věk vynálezů • Telefon, mikrofon, telegraf, gramofon – možnost záznamu a přenosu informací na dálku • Epocha obrazové evidence – revoluce ve vizuálních představách • Fotografie • Camera obscura, litografie, heliografie, daguerrotypie, • svitkový film, Kodak, Polaroid, digitální fotoaparáty • Využití fotografie v žurnalistice a médiích – žánrová pestrost • • Počátky filmu • setrvačnost vjemu pohybu technický; princip filmové kamery • kinematografie jako zábava, edukace a reklama • kinematograf jako masové médium • film jako umění, jako zábava, jako účinný nástroj propagandy

11 Průběh výuky 8. • 8. přednáška • Vznik médií s vysílaným signálem – globalizace • Historie rozhlasového vysílání • Rádio jako symbol sociálního statusu • Vývoj programové struktury (oblasti programové dominance a vliv na tištěná média) • Televize • Principy rozkladu obrazu (Bain, Nipkow, Braun, Zworykin) • První pravidelná televizní vysílání ve světě, vývoj v Československu • Televize ve službách hákového kříže • Expanze TV vysílání po II. světové válce • Televizor jako symbol sociálního statusu (potlačení dominance rozhlasu a změna programové struktury)

12 Průběh výuky 9. • 9. přednáška • médium je poselství (M. McLuhan) • Technologický vývoj a jeho vliv na zásadní změny informačních toků • Televize ve službách reklamy • kabelová televize • videorekordéry • satelitní televize (televize bez cenzury) • globální vesnice • digitalizace • duální model rozhlasového a TV vysílání v ČR (správní a kontrolní orgány) • dvoustupňový proces komunikace a ovlivnění (opinion leaders)

13 Průběh výuky 10. • 10. přednáška • Sociální funkce médií • Čtyři teorie tisku a jejich kritika • Torontská škola (M. McLuhan, horká a chladná média) • Frankfurtská škola (T. W. Adorno, M. Horkheimer, J. Habermas) • Birminghamská škola (zkoumá především mládež a subkultury z hledisek vzdělání, rasy, etnika a gender) • U. Eco: Skeptikové a těšitelé • N. Postman: Ubavit se k smrti • Mediální obrazy jako zdroje sociálního očekávání • Symbolická interakce a pojetí reality • Kultivační teorie – G.Gerbner: Mainstreaming • Realita a sociální konsensus (W.Lippmann – stereotypizace).

14 Průběh výuky 11. • 11. přednáška • Komodifikace informací • Média jako podnikání • Internet jako principiálně nové médium, vznik, vývoj, změny mediálních zvyklostí • On-line média, sociální sítě, internetová marketingová komunikace • Vliv na reprofilaci tisku, rozhlasu a televize a přerozdělení mediálních reklamních investic • Základní směry vývoje mediálního trhu v ČR po roce 1989 • Specifické zpravodajské servery, specializované servery, blogy, YouTube • Vývoj mediálních systémů – interaktivita a multimedialita.

15 Průběh výuky 12. • 12. přednáška • Vyhodnocení výsledků studia + zápočet • Tato přednáška bude věnována zejména diskusi nad návrhy informačních a propagačních projektů, jejichž obhajoba bude součástí závěrečné seminární zkoušky.

16 Povinná literatura • Bednařík P., Jirák J., Köpplová B.: Dějiny českých médií, Grada Publishing 2011, ISBN • McLuhan, M.: Jak rozumět médiím: Extenze člověka, 2. vydání, Mladá fronta 2011, ISBN • Pavlů, D.: Veletrhy a výstavy, Kultura, komunikace, multimedialita, marketing, 1. kapitola, Professional Publishing 2009, ISBN: • Reifová I. a kolektiv: Slovník mediální komunikace, Portál 2004, ISBN • Thompson, J. B.: Média a modernita – sociální teorie médií. Praha Karolinum, 2004, ISBN

17 Doporučená literatura • Doporučená literatura: • BERÁNKOVÁ, M.: Dějiny československé žurnalistiky I., Praha Novinář 1981, , • ČERNÝ, J.: Malé dějiny lingvistiky, Praha Portál 2005, ISBN , • GEISS,I.: Dějiny světa v souvislostech, Praha Ivo Železný 2005, ISBN , • Giddens, Anthony: Důsledky modernity. Vyd. 1. Praha : Sociologické nakladatelství, ISBN • Jirák J., Köpplová B.: Média a společnost, Portál, Praha 2007, ISBN • Končelík, J., Večeřa, P., Orság, P.: Dějiny českých médií 20. století, Portál 2010, ISBN • McLuhan, Herbert Marshall: Člověk, média a elektronická kultura :výbor z díla. Vyd. 1. Brno: Jota, s. ISBN • McQuail, D.: Úvod do teorie masové komunikace 2. vydání, PORTÁL ISBN • OSVALDOVÁ, B. a kol.: Praktická encyklopedie žurnalistiky a marketingové komunikace, Praha Libri 2007, ISBN • KOLEKTIV: Dějiny českých médií v datech, Praha Karolinum 2003, ISBN , • KOLEKTIV: 10 let v českých médiích, Praha Portál 2005, ISBN • • Další prameny •

18 Teorie masové komunikace obecná východiska • Komunikace – produkce a výměna sdělení a významů sdělení prostřednictvím znakových systémů, verbální i neverbální komunikační proces • komunikátor – člověk, který mluví • komunikant – člověk, který naslouchá • komuniké – obsah sdělovaného (co říkáme) • komunikační kanál – různě velký a dlouhý • komunikační šum – z vnějšího prostředí (způsobené komunikátorem i komunikantem) – ruch z okolí, porucha řeči a sluchu, nepozornost • zpětná vazba – slouží ke kontrole pochopení komuniké • komunikační dopad – okamžitý (hned rozumím a chápu), s odstupem (po nějaké době mi to dochází), momentální (pro tento okamžik), trvalý (pamatuji si to po celý život) • komunikační média: – primární – přirozený jazyk (kódy) – sekundární – obrázky, písmo, znaky, nahrávky, signalizace aj. – terciární – elektronická média

19 Shannon – Weaver 1949 přenosový model komunikace

20 Harold Laswell Kdo sděluje? Co sděluje? Jakým médiem Komu sděluje? S jakým účinkem?

21 Modely masové komunikace • přenosový model – vychází z Lasswellovy teorie „Kdo říká Co Komu Jakým kanálem a s Jakým účinkem“, model doplnili Westley a McLean o interpolaci (roli komunikátora – zprostředkovatele) – Událost přijímá Komunikátor a ten předává Kanálem Sdělení Příjemcům – masoví podavatelé tudíž nejsou původci sdělení, pouze vybírají (gatekeeping) a zprostředkovávají události podle předpokládaných zájmů a požadavky publika – jde o účelové využití • rituálový model – podle J. Careye je komunikace spojena s pojmy sdílení, účast, sdružování, společenství a společná víra. Rituálové pojetí se soustředí na udržení společnosti v čase, jde o reprezentování sdílených představ společnosti – jde o vnitřní uspokojení uživatele • propagační model – komunikace jako předvádění se a upoutání pozornosti za účelem naplnění obvykle ekonomického cíle média – model vychází ze soutěživosti médií s cílem upoutání pozornosti co největšího počtu recipientů, existuje pouze v přítomnosti a nedává prostor pro otázky příčiny a důsledku • kulturální model – kódování a dekódování mediálního obsahu – vychází z kritické teorie masové komunikace a dává důraz na zkoumání moci publika – význam je interpretován podle kontextu a kultury publika – sdělení je konstruováno ze znaků, které mají svůj denotát a konotované významy závisejí na volbě příjemce, který však nemusí sdělení přijmout tak, jak bylo vysláno • nová schémata – s vývojem telematických médií se do masové komunikace dostává prvek interaktivity – model J. L. Bordewijka a B. van Kaama vymezuje vztahy mezi projevem, konverzací, konzultací a registrací

22 Teorie poznání • Poznání jako osvojení • Emocionální ocenění a paměťové stopy • Racionální poznání – operacionistické • Konrad Lorenz píše v kapitole, kterou příznačně pojmenuje „Nezpochybnitelnost prožívání“ toto: • „Pro scientisticky orientovanou přírodovědu je téměř zakázáno hovořit o citových kvalitách, protože ty nejsou jazykem exaktních přírodních věd ani definovatelné, ani kvantitativně postižitelné. Čím přísněji se definuje lidské poznání jako to, co lze vyjádřit slovy, tím se stává jasnějším, jak mnoho podstatných fenoménů se slovy bezprostředně vyjádřit nedá.“ • Původ emocionálního ocenění

23 Epocha znamení a signálů prostor a čas – sociální podmínky

24 Vědomí prostoru a času

25 Neverbální a verbální komunikace 1. • magický rozměr • rituály – koloběh ročních dob; návrat slunce a návrat jara • znamení a signály – médium je poselství (McLuhan: prostřednictvím kouřového signálu nelze vést filosofický diskurs) • Neverbální komunikace (atavismus) - důraz na EMOCE a ) mimika – výrazy obličeje b ) gestika – pohyby těla a jeho částí c ) posturologie – řeč postojů těla d ) proxemika – vzdálenost v prostoru a vzájemná poloha těl e ) haptika – doteky f ) zrakový kontakt – zaměření, trvání, častost pohledu Tanec a zpěv - rytmus

26 • Intimní zóna – pohybuje se v rozpětí od 15 cm – do 50 cm. Tato zóna je tzv. emocionální zónou, kterou si každý jedinec chrání a druhým ( jemu cizím osobám ) v běžném kontaktu nedovolí vstup do tohoto prostoru. Do tohoto prostoru • mohou vstupovat opravdu jen ti nejbližší. Jestliže je intimní zóna narušena vstupem nežádaného člověka, poškozený jedinec na sobě projeví svůj silně negativní postoj. • Osobní zóna – pohybuje se v rozpětí od 50 cm – do 1,5 m. Na tuto vzdálenost se lidé staví při přátelské komunikaci mezi známými, kamarády a na různých oslavách a obdobných setkáních. • Sociální zóna – pohybuje se v rozpětí od 1,5 m – 3,5 m. Sociální zóna představuje odstup od cizích a neznámých lidí. Většinou se do této vzdálenosti staví ten, kdo vstoupil do neznámé společnosti či neznámého prostředí. • Veřejná zóna – pohybuje se v rozpětí od 3,5 m do vzdálenosti na kterou jde v daném prostředí komunikovat. Tato vzdálenost je obvyklá, když hovoříme ke skupině lidí při veřejném projevu. Neverbální a verbální komunikace 2. zóny prostorové komunikace

27 Neverbální a verbální komunikace 3. Obrazové sdělení. Kromaňonci – Altamira Motivace pro projev kresbou • sociální organizace kolektivního jednání - strategie lovu • magické zmenšení – odstranění strachu • záznam vlastní existence – pečeť; vzdor zániku • rytmus linie – estetický aspekt • budování osvětí

28 Neverbální a verbální komunikace 4. Piktogram – obrázkové písmo • Už prehistorické civilizace kreslily na zdi piktogramy, z kterých se později vyvinula obrázková písma. • Linie mezi piktogramem a písmem spočívá na zlomu, kdy se znaky vážou v narativním uspořádání • (V roce 1849 žádali pomocí piktogramů Indiáni o navrácení lovišť Kongres USA)

29 Od piktogramů k písmu Za nejstarší známé písmo považováno písmo staroevropské civilizace, datované do 5. tisíciletí př. n. l. • Bylo rozeznáno již asi 230 znaků • Další písmo bylo klínové písmo, které vzniklo u Sumerů koncem 4. tisíciletí př. n. l. • Záhy bylo následováno písmem v Egyptě a Induské dolině a od toho času se písmo objevilo nezávisle mnohokrát, spojeno s různými civilizacemi

30 Znakové systémy 1.Logografická písma1.Logografická písma 2.Sylabická (slabičná) písma2.Sylabická (slabičná) písma 3.Hlásková (abecední, alfabetická) písma3.Hlásková (abecední, alfabetická) písma 4.Písmo, typografický objekt4.Písmo, typografický objekt • objektivní (lexikální) význam slova je dán konsensem: průměrný člověk používá asi 8 – slov, jejichž význam je téměř všeobecně znám – jde tedy od denotativní význam řeči • Užívání mluvené a psané řeči se opírá o slovník, syntaktická a gramatická pravidla. • subjektivní (osobní) význam, který je dán emocionálně zabarvenými asociacemi, tj. konotativní význam řeči.

31 Rozdíl mezi jazykem a ikonickou bezprostředností Obrázek (fotografie, film) = evidence Jazykové vyjádření pracuje se zprostředkováním (konvencionalita)

32 Nauka o znakových systémech Sémiotika (z řec. σημειον sémeion, znak, označení) je nauka o znakových systémech Sémiotika se podle obecně uznávaného rozdělení Charlese Morrise dělí na: 1.sémantiku, která se zabývá významem znaků1.sémantiku, která se zabývá významem znaků 2.syntaktiku, syntax, jenž zkoumá vzájemné vztahy mezi znaky2.syntaktiku, syntax, jenž zkoumá vzájemné vztahy mezi znaky 3.pragmatiku, jejíž náplní je užívání znaků, vztahy mezi znaky a jejich uživateli Významní teoretici sémiotiky Významní teoretici sémiotiky • Roland Barthes, Umberto Eco, Louis Hjelmslev, Charles W. Morris, Charles Peirce, Ferdinand de Saussure

33 Klasifikace znaků Na konci 19. a na začátku 20. století sa otázkami semiotiky zabývali zejména F. de Saussure (1857 –1913) – zakladatel moderní evropské jazykovědy a americký filozof, později považovaný za zakladatele semiotiky Ch. S. Peirce (1839 –1914). Peirce podle povahy vztahu mezi označujícím a označovanou (označenou) věcí rozlišoval tři druhy znaků: • Ikony, ikonické znaky • Indexy, indexové znaky • Symboly, symbolické znaky

34 Architektura jako sjednocující společenské sdělení Pyramidy – výsostná pozice panovníka, která přetrvá jeho fyzický život. Je spřízněn s božstvy. Základní znaky helénské architektury – člověk a jeho vztah k transcendenci: • kompozice chrámu • lidská míra • princip nepsychologického sdělení ideálu (osud Sokratův a Feidiův – Perikles) Římská architektura: • velikost Římanů v pozemském světě – princip dominance (zajímavý vztah k nacistické architektuře)

35 Komunikace jako zdroj moci

36

37 Papír Čína – od 8 stol. Přes islámský svět (Maurové) do Evropy  Klíčový vynález pro možnost knihtisku 1448 (Almanach auf das Jahr 1448) Mohuč Dynamický rozvoj  na počátku 16. stol. existují již tisíce knih  národní jazyky  spisovná norma národních jazyků  předpoklad vzniku národních států  decentralizace Evropy – postupná ztráta moci církevní hierarchie

38 Martin Luther  1507 vysvěcen na katolického kněze  říjen 1517 – 95 artikulí (údajně přibil na dveře kostela ve Wittenbergu)  zejména proti „odpustkům“, které začal vydávat papež Lev X. jako zdroj pro financování výstavby chrámu sv. Petra  Luther zpochybňuje neomylnost papeže a koncilů  Lev X. nařídil spálit jeho spisy (analogie Hus)

39 Martin Luther II.  Luther spálil papežskou bulu  Lev X. Luthera exkomunikuje (1521)  V exilu na hradu Wartburgu překládá do Němčiny Nový zákon  Se svým spolupracovníkem Philippem Melanchthondem pokládá Martin Luther základy institucializované Evangelické církve (Melanchthonovo Augsburské vyznání 1530).  Překlad Starého zákona Luther dokončuje za spolupráce jiných wittenberských teologů v roce 1534

40 Gutteberg – od středověku k novověku • Victor Hugo vynález knihtisku (1450) za jednu z největších událostí dějin • objevení Ameriky (1492) • pád Cařihradu do rukou Turků (1453) • konec byzantské říše • Victor Hugo vynález knihtisku (1450) za jednu z největších událostí dějin • objevení Ameriky (1492) • pád Cařihradu do rukou Turků (1453) • konec byzantské říše

41 Inspirace před knihtiskem • nápisy razidly na kožených vazbách knih. • (za nejstarší se považuje nápis na gotické vazbě norimberského dominikána Conrada Forstera z Ansbachu z let ) • tisk na látku • na konci 14. století deskotisk • (otisk dřevořezových štočků na papír ) • spojením jednotlivých stran deskotisků vznikly tzv. blokové knihy • (z Nizozemí se dále rozšířily i do Německa) • Obdobou dřevořezu byl kovořez

42 Podmínky vzniku nových médií

43 Podmínky vzniku nových médií II

44 Podmínky vzniku nových médií III

45 Předchůdci novin • Acta urbis • řimské státní noviny • - obecné (veřejně) přístupné (pro ty, kdo uměli číst) • zprávy v podobě desek potřených sádrou (umístěné na Kapitolu) • - oficiální (protokoly senátních zasedaní) • - zprávy přebrané z kroniky • - „bulvár“ - informace o rvačkách, narozeních… • - prostřednictvím poslů se dostávaly do provincii • - zaznamenávaly bitvy • Čína • - už před Římem existovaly Di-bau • - spíše kuriozity

46 Předchůdci žurnalistů ve středověké Evropě • potulní zpěváci, kteří vyprávěli aktuálních událostech a komentovali je • poslové a městští písaři • knihtiskaři, poštovní úředníci, obchodníci, diplomaté (snadný přístup k informacím) • prvními píšícími žurnalisty byli korespondenti knížat a říšských měst • 16. století „scrittori d´avisi“ sbírali informace opisovali je a prodávali • komodifikace informací

47 Dopisy. Ručně psané noviny • dopisy – část soukromá a část veřejná (informace o místech, kde se pisatel nalézá; o mravech a vztazích – Marco Dannini – 1400 – celkem 150 dopisů) • ručně psané noviny se mohly lépe vyhnout cenzuře • mohly pracovat s exkluzivními zprávami • „Nürnberger Nachrichten“ • v Augsburku Fuggery • ručně psané „Ordinari – Zeitungen“

48 Fugerovské noviny ( ) • korespondence bankéřské rodiny Fugeru (Severní Itálie) • - pro ucel rozvoje bankovnich obchodnich styku • kopií • - vlastni síť korespondentů po cele Evropě • - neprověřené zprávy označovaly „in blanco“ (serióznost) • nejvíce zpráv z Antwerp a také z Prahy (1500)

49 Letáky v 16. století • tisk knih byl drahý (s vazbou atd.) • kompenzace letáky prodávanými na tržištích • 15 – 16 stran za 9 krejcarů • Hlavní náplň letaků v 16.st • 98 zprav (26%) pocasi • 22% zrudy • 10% politika • 7,6% zlociny • 6% valka s Turky

50 Hlavní příjemci zpráv • klerus (od středověku dobře vybudovaná distribuční síť) • banky, obchodnici (zpravodajství o trhu) • lokalní politická autorita • univerzity (vzdělávání)

51 Čtyři znaky moderních novin 17. století 1. dostupnost veřejnosti 2. aktuálnost (informace se vztahuje k současnosti a ovlivňuje ji) 3. univerzalita (žádné téma není ponecháno stranou) 4. periodicita 1. dostupnost veřejnosti 2. aktuálnost (informace se vztahuje k současnosti a ovlivňuje ji) 3. univerzalita (žádné téma není ponecháno stranou) 4. periodicita

52 Podmínka distribuce • Pošta – od počátku 17 století • ustálené trasy • pravidelné intervaly • přepřehací stanice • Thurn Taxi – 1615 jmenován „vrchním pošmistrem“

53 Periodicita – první deník • první pravidelně vycházející noviny: • 1605 týdeník v rytmu pošty „Relationen“ (Štrasburk) (Aviza relationen oder Zeitung) • 1609 v Německu„Aviso“ ve Wolfenbuttelu (Aviza relationen oder Zeitung) Nieuwe Thidingen“ • Holandsko „Nieuwe Thidingen“ • 1622 v Anglii „Weekly News“ • 1625 ve Francii „Gazzette“ (tisk je podporován vládou) • 1631 v Holandsku „Ordinari“ (protestantismus) • 1636 v Itálii První deník • 1650 „Einkommende Zeitung“ v Lipsku • Náklad novin v 17. století 100 až 200 exemplářů • 1680 Frankfurtské noviny dosáhly nákladu 1500 výtisků.

54 Boj o svobodu tisku 17. století • Hvězdná komora (cenzurní úřad) založena 1487 • MILTON • 1. svoboda morální • 2. svoboda náboženská • 3. svoboda intelektuální – smyslem života je hledat pravdu • 4. svoboda politická • (ke konci života se Millton stává cenzorem)

55 Francie před revolucí • 1789 do 1830 • sociální napětí • ilegální a pololegální brožury, tisky a pamflety • Ludvík XVI. – tisková svoboda jako lákadlo na udržení režimu • vlna tiskovin, až nezastavitelná anarchie (založeno přes 150 nových listů i mimo Paříž) • některé předrevoluční listy zanikaly (Journal de Paris, Gazette de France) • “Moniteur universel“ – první fr. List velkého formátu 4 strany po 3 sloupcích • - politické zprávy nabývaly na objemu • - přetiskování poslaneckých projevů • Hrabě Mirabeau “lev revoluce“ – „Journal des États Génereux“

56 Francouzská revoluce Velká francouzská revoluce • Velká francouzská revoluce je označení pro období dějin Francie mezi lety 1789 – 1799, tedy zhruba od svolání generálních stavů králem Ludvíkem XVI. Do uchopení moci Napoleonem Bonapartem. • Absolutní monarchie byla nahrazena lidovládou a republikánstvím, byť s černými remisemi • Římskokatolická církev byla donucena přikročit k zásadní restrukturalizace • Revoluce znamenala definitivní konec pro starý režim. • 14. července 1789 byla po pěti hodinách dobyta Bastila – věznice, symbol útlaku. • pro psychiku lidí to mělo význam obrovský. „Půjde to!!!“ se stalo heslem dne.

57 Francie po revoluci • Opojení svobodou • Jeanem-Paul Marat „L ´Ami du peuple“ Přítel lidu (Engels uváděl za vzor revoluční publicistiky ) • - osobní žurnalistika • - důraz na komentáře, polemiky, ne aktuálnost • - psal svůj list sám • Obecné rysy: • - vědomí dosahu novinářských odhalení • - využívání listů jako hrozby před zveřejnění soukr. afér politiků (šlo o život) • - otevřené skandalizování a vydírání • - úplatnost žurnalistů –podryla společenské postavení žurnalistů •

58 Francie • Pro lidové vrstvy: • Jacques René Hébert, Gracchus Babeuf – „Le Tribun de Peuple“ –ústy pařížské figurky, • tatíka Duchense zaujímal stanovisko k jednotlivým událostem, vysvětloval souvislosti – rozvoj žánrů • • 1797 – konec svobody tisku, 44 listů zakázáno, zavedení kolkovací daně

59 USA The Boston News Letter“ – pravidelná inzerce za poplatek (prodej otroků) • až 1704 – „The Boston News Letter“ – pravidelná inzerce za poplatek (prodej otroků) • Pennsylvani Gazette - Benjamin Franklin pravidelně od 1721


Stáhnout ppt "Vysoká škola finanční a správní Předmět Vývoj médií Vyučující: Prof. MgA. Jiří Svoboda."

Podobné prezentace


Reklamy Google