Správní právo hmotné 2. seminář (Dr. Ing. Nový)

Prezentace na téma: "Správní právo hmotné 2. seminář (Dr. Ing. Nový)"— Transkript prezentace:

1 Správní právo hmotné 2. seminář (Dr. Ing. Nový)
Prameny správního práva a zdroje jejich poznání

2 Charakteristika pramenů správního práva
Písemná podoba – obecně závazné právní akty Objektivizace pravidel chování (norma a její forma) Mnohočetnost – dáno rozmanitostí právní úpravy, nekodifikovanost Hierarchičnost – různá právní síla, stupňovitost (pyramidální výstavba) Proměnlivost v čase – různé formy Autonomní normativní systémy – relativně oddělené (statutární předpisy) = právní řád veřejné správy

3 Charakteristika pramenů správního práva
Obecnost, abstraktnost Jednostrannost Presumpce správnosti, závaznost Vynutitelnost

4 Deficity zdrojů poznání práva
Mnohočetnost informačních zdrojů o právu – autentických i neautentických Diskvalifikace autentických zdrojů jako prostředků pohotového a pohodlného poznávání platného práva Úlohu flexibilněji suplují např. neautentická úplná znění právních předpisů, modifikované automatizované systémy právních informací, odborný tisk, internetové poradenství Skutečné informace o obsahu právního řádu většina adresátů nezískává studiem Sbírky zákonů, Věstníků či úředních desek, ale sledováním běžných sdělovacích prostředků  Odcizování autentických zdrojů poznání práva adresátovi ASPI, Codexys, Legsys

5 Hierarchie pramenů na úrovních
Nadstátní, příp. mezinárodní = právo komunitární → evropské, závazky mezinárodního práva Národní = právní řád ČR – prameny s celostátní působností Lokální = autonomní statutární předpisy s omezenou teritoriální působností Interní = „paraprávní“ systémy, nejsou prameny práva, ale mohou mít významné externí účinky vůči adresátům

6 Komunitární právo → právo EU
Primární prameny – zřizující, zakládající smlouvy Sekundární prameny – právní akty EU Nařízení - závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech („evropské zákony“) Směrnice - závazná pokud jde o výsledek, jehož má být dosaženo; volba formy a prostředků se ponechává vnitrostátním orgánům („evropské rámcové zákony“) Rozhodnutí - závazné v celém rozsahu, příp. jen pro ty, jimž je určeno Doporučení a stanoviska - nejsou závazná EU může uzavřít dohodu s jednou nebo více třetími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi, která zavazuje orgány EU i členské státy Ad mezinárodní závazky EU: Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 11. října 2004 byla v Lucemburku podepsána Dohoda o partnerství a spolupráci, kterou se zakládá partnerství mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Tádžickou republikou na straně druhé. S Dohodou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident ji ratifikoval. Dohoda vstoupila v platnost na základě svého článku 100 dne 1. února 2010 a tímto dnem vstoupila v platnost i pro Českou republiku.

7 Úřední věstník Evropské unie
vyhlašují se nařízení, směrnice a (obecná) rozhodnutí, u nichž není uvedeno, komu jsou určena vychází každý pracovní den ve všech oficiálních jazycích EU obsahuje dvě řady - L pro právní předpisy a C pro informace a oznámení a Doplňky (S pro veřejná nabídková řízení) částí řady L je Adresář platných právních předpisů, odkazuje též na dohody a smlouvy EU v rámci vnějších vztahů, smluvně závazné akty EU a jiné nezávazné, pro instituce relevantní akty v oddíle řady C jsou dokumenty publikovány pouze elektronicky dostupnost garantuje bezplatné online vydání (např. EUR-Lex, Portál veřejné správy) nebo placená objednávka tištěných a CD-ROM verzí u Úřadu pro úřední tisky Kraje a hlavní město Praha musí umožnit v pracovních dnech každému nahlížení do Úředního věstníku Evropské unie Evropské a vnitrostátní právo se sbližuje – aproximace, harmonizace, integrace, standardizace, kodifikace, unifikace – tzv. legislativní federalismus - Metodické pokyny pro zajišťování prací při plnění legislativních závazků vyplývajících z členství ČR v EU (schválených usnesením vlády č z 12. října 2005)

8 Právní řád ČR - právní předpisy s celostátní působností
Ústava a ústavní zákony včetně Listiny základních práv a svobod = ústavní pořádek (součástí např. ústavní zákon o bezpečnosti ČR) Zákony – pouze zákonem lze ukládat povinnosti, uplatňovat veřejnou moc (zákonná opatření – vydává Senát v případě rozpuštění Poslanecké sněmovny) Nařízení vlády – k provedení zákona a v jeho mezích, na základě generálního zmocnění v Ústavě Vyhlášky ministerstev a jiných ústředních správních úřadů – na základě a v mezích zákona, dle speciálního zmocnění v zákoně Zákonodárná iniciativa – poslanec (sk. poslanců), Senát, vláda, zastupitelstvo kraje Nejčetnější iniciativu uplatňuje vláda – viz zákon č. 2/1969 Sb.: Ministerstva pečují o náležitou právní úpravu věcí patřících do působnosti České republiky; připravují návrhy zákonů a jiných právních předpisů týkajících se věcí, které patří do jejich působnosti, jakož i návrhy, jejichž přípravu jim vláda uložila; dbají o zachovávání zákonnosti v okruhu své působnosti a činí podle zákonů potřebná opatření k nápravě.

9 Legislativní proces exekutivy
Dlouhodobě (tradičně) je upraven toliko usnesením vlády (Legislativní pravidla vlády), tj. vnitřním předpisem způsobilým úkolovat podřízené v exekutivě, ne subjekty, které legislativní proceduru završují nebo uplatňují zákonodárnou iniciativu (poslanci, senátoři, zastupitelstva krajů) při přípravě právního předpisu nutno dbát na přehlednost a formulační jednoznačnost, srozumitelnost, jazykovou a stylistickou bezvadnost, na soulad s právními předpisy vyšší právní síly, nálezy Ústavního soudu, mezinárodními smlouvami a evropským právem, aby se stal organickou součástí celého právního řádu z regulatorní politiky OECD vychází usnesení vlády č. 877 ze 13. srpna 2007 o Obecných zásadách pro hodnocení dopadů regulace (Regulatory Impact Assessment - RIA) kritické je usnesení Senátu č. 303 z 25. ledna 2006, dle nějž se právní systém „vzdaluje klasickým ideálům tvorby souladného, přehledného a předvídatelného práva;“ řada judikátů Ústavního soudu brojí např. proti zákonodárné praxi »přílepků« (viz analyzující nález Pl. ÚS 77/06 odkazující na názory právní nauky i na předchozí rozhodovací praxi) návrh zákona o legislativním stop-stavu uvozuje motto „Vláda a Parlament chrlí nové a nové zákony k regulaci všeho. Nechť tedy regulují i toto chrlení“ odborná literatura se nezdráhá nazývat recentní vývoj chaosem či džunglí a odkazovat na zprofanované obraty zaplevelení právního řádu nebo legislativní smršť Součástí návrhu zákona je důvodová zpráva, která má obecnou část a zvláštní část. (2) Obecná část důvodové zprávy obsahuje - závěrečnou zprávu z hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad, - zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky způsobem stanoveným v čl. 4 odst. 2, - zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, její slučitelnosti předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie (čl. 2 odst. 1 písm. a), f) a g) metodických pokynů), popřípadě i s legislativními záměry a s návrhy předpisů Evropské unie s tím, že zhodnocení se provede způsobem podle čl. 4 odst. 3 a 4 nebo se uvede, že předpisy Evropské unie, judikatura soudních orgánů Evropské unie nebo obecné právní zásady práva Evropské unie (čl. 2 odst. 1 písm. a), f) a g) metodických pokynů) se na danou oblast nevztahují; v důvodové zprávě se uvedou též výsledky jednání a konzultací s orgány Evropské unie o věcech týkajících se navržené právní úpravy, včetně závěrů a závazků, které z těchto jednání vyplynuly, odůvodnění návrhu, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvém čtení, pokud se to navrhuje. (3) Zvláštní část důvodové zprávy se člení podle jednotlivých paragrafů navrhovaného zákona, nebo v případě novely zákona podle jednotlivých článků a jednotlivých bodů novely. Výjimečně lze členit zvláštní část důvodové zprávy podle skupin paragrafů nebo podle skupin bodů novely. Zvláštní část důvodové zprávy obsahuje odůvodnění jednotlivých navrhovaných ustanovení zákona, vysvětlení jejich účelu, principů, nezbytnosti, případně obsahuje i srovnání s platným právním stavem. Do odůvodnění jednotlivých navrhovaných ustanovení se nepřejímá text těchto ustanovení, ani text a argumentace, obsažené v obecné části důvodové zprávy. Vyžaduje-li naléhavý obecný zájem, aby zákon nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení uvedou se důvody, které k tomu vedou, v odůvodnění ustanovení o nabytí účinnosti zákona.

10 Sbírka zákonů ČR Význam evidenční, informační, formálně publikační
vyhlašují se celostátní právní předpisy, dnem publikace se stávají platnými platný právní předpis se stává součástí právního řádu ČR, ale nikdo se jím ještě nemusí řídit, neboť není účinný účinným právním předpisem se musí všichni řídit a jeho normy jsou vynutitelné (účinnost formální nutno odlišovat od účinnosti sociální, kdy skutečně začne chování adresátů ovlivňovat) interval mezi platností a účinností se nazývá legisvakanční období - k seznámení se s normami právního předpisu Ve Sbírce zákonů se dále vyhlašují, pokud tak stanoví zákon nálezy Ústavního soudu rozsudky Nejvyššího správního soudu Viz zákon č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv: Ve Sbírce zákonů se dále vyhlašují: sdělení Ústavního soudu, jestliže o jejich vyhlášení Ústavní soud rozhodne, usnesení Poslanecké sněmovny o zákonném opatření Senátu, anebo sdělení předsedy Poslanecké sněmovny, že se Poslanecká sněmovna na své první schůzi o zákonném opatření Senátu neusnesla, rozhodnutí prezidenta republiky, oznámení prezidenta republiky o výsledku referenda, usnesení komor Parlamentu a usnesení vlády, pokud tak stanoví zvláštní zákon nebo jestliže o jejich vyhlášení tyto orgány rozhodnou, sdělení ministerstev, jiných ústředních správních úřadů nebo České národní banky o skutečnostech a přijatých rozhodnutích, pokud povinnost vyhlásit je ve Sbírce zákonů stanoví zvláštní zákon úplná znění ústavních zákonů a zákonů, zmocňuje-li k vyhlášení jejich úplného znění předsedu vlády ústavní zákon nebo zákon, Ve Sbírce zákonů se vyhlašují též sdělení Ministerstva vnitra o opravě tiskové chyby

11 Právní řád ČR a mezinárodní právo
ČR dodržuje závazky vyplývající z mezinárodního práva Vyhlášené, ratifikované mezinárodní smlouvy odsouhlasené Parlamentem jsou součástí právního řádu, mají automatickou aplikační přednost před zákonem Mezinárodní smlouvy sjednává a ratifikuje prezident - sjednávání může přenést na vládu nebo s jejím souhlasem na její jednotlivé členy S výhradou v jednotlivých případech prezident pod č. 144/1993 Sb. rozhodl, že přenáší sjednávání a schvalování mezinárodních smluv dvoustranných i mnohostranných Adresné zmocnění, jaký druh mezinárodních závazků může výkonná moc přijímat, v Ústavě výslovně chybí (lze dovodit negací čl. 49 Ústavy) Viz Ústava ČR (č. 1/1993 Sb.): Čl.10 Vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je Česká republika vázána, jsou součástí právního řádu; stanoví-li mezinárodní smlouva něco jiného než zákon, použije se mezinárodní smlouva. Čl.10a (1) Mezinárodní smlouvou mohou být některé pravomoci orgánů České republiky přeneseny na mezinárodní organizaci nebo instituci. (2) K ratifikaci mezinárodní smlouvy uvedené v odstavci 1 je třeba souhlasu Parlamentu, nestanoví-li ústavní zákon, že k ratifikaci je třeba souhlasu daného v referendu. Čl.49 K ratifikaci mezinárodních smluv a) upravujících práva a povinnosti osob, b) spojeneckých, mírových a jiných politických, c) z nichž vzniká členství České republiky v mezinárodní organizaci, d) hospodářských, jež jsou všeobecné povahy, e) o dalších věcech, jejichž úprava je vyhrazena zákonu, je třeba souhlasu obou komor Parlamentu. Pro veřejnou správu mají význam na půdě Rady Evropy sjednané: Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb.), ve znění protokolů Evropská charta místní samosprávy (č. 181/1999 Sb.) a navazující Evropská charta regionální samosprávy (ČR nepřistoupila) Evropská rámcová úmluva o přeshraniční spolupráci mezi územními společenstvími a úřady (č. 94/ 2000 Sb. m. s.)

12 Druhy mezinárodních smluv
Vláda rozlišuje mezinárodní smlouvy (úmluva, dohoda, pakt, ujednání, protokol, statut, memorandum o porozumění) Prezidentské - k ratifikaci třeba souhlasu obou komor Parlamentu nebo daného v referendu; takové smlouvy (čl. 10, 10a a 49 Ústavy) mají aplikační přednost před zákonem Vládní - neratifikované, bez souhlasu Parlamentu ČR či v referendu; sjednávání a schvalování přenesl prezident na vládu; upravují otázky přesahující působnost ministerstva Rezortní - neratifikované, bez souhlasu Parlamentu ČR či v referendu; sjednávání a schvalování přenesl prezident na jednotlivé členy vlády; významem nepřesahuje rámec působnosti ministerstva usnesení č. 131 z 11. února 2004 o Směrnici vlády pro sjednávání, vnitrostátní projednávání, provádění a ukončování platnosti mezinárodních smluv Převahu a přednost národního a mezinárodního práva může např. vyjadřovat formulace: „This Memorandum of Understanding is not intended to create any rights and obligations under international law, nor to conflict with the national or international law. In case such a conflict arises, applicable national and / or international law will prevail. The participants will notify each other promptly in any case of such conflict.“

13 Sbírka mezinárodních smluv
závazné mezinárodní smlouvy se vyhlašují sdělením ministerstva zahraničních věcí v českém překladu i v jazyce podle mezinárodního práva rozhodném pro jejich výklad mezinárodní smlouvy neschvalované Parlamentem ČR, vztahující se pouze na malý počet fyzických a právnických osob, se mohou vyhlásit bez uveřejnění plného znění jejich příloh, jen s odkazem, kde do nich lze nahlédnout a pořizovat si opisy a výpisy obdobně se to týká závazných rozhodnutí přijatých mezinárodními orgány a organizacemi

14 Administrativa a dostupnost Sb. a Sb. m. s.
Vydává, zajišťuje tisk a distribuci Ministerstvo vnitra Za správnost textů předaných k vyhlášení odpovídá ten, kdo je Ministerstvu vnitra předal Ministerstvo vnitra zveřejňuje dálkově stejnopis Sbírky zákonů a Sbírky mezinárodních smluv (stejnopis však není autentický) Kraje a hlavní město Praha musí umožnit v pracovních dnech každému nahlížení do Sbírky zákonů, Sbírky mezinárodních smluv a Úředního věstníku Evropské unie Obce, městské obvody a městské části územně členěných statutárních měst musí za stejných podmínek umožnit nahlížení do Sbírky zákonů

15 Právní řád ČR – lokální působnost
Statutární předpisy územní samosprávy Obecně závazné vyhlášky krajů Obecně závazné vyhlášky obcí Obecně závazná vyhláška hl. m. Prahy Výkon státní správy - přenesená působnost, dle speciálního zákonného zmocnění Nařízení krajů Nařízení obcí Nařízení hl. m. Prahy (tzv. spojený model správy) Obec vede evidenci právních předpisů, které vydala. Evidence právních předpisů obsahuje číslo a název právního předpisu, datum jeho schválení, datum nabytí jeho platnosti, datum nabytí jeho účinnosti, popřípadě i datum pozbytí jeho platnosti. Právní předpisy obce se označují pořadovými čísly. Číselná řada se uzavírá vždy koncem každého kalendářního roku. Právní předpisy obce a jejich evidence musí být každému přístupny u obecního úřadu v obci, která je vydala. Nařízení vydané obcí vykonávající rozšířenou působnost musí být každému přístupné též u obecních úřadů působících v jejím správním obvodu. Obec zašle obecně závaznou vyhlášku obce neprodleně po dni jejího vyhlášení Ministerstvu vnitra. Obec zašle nařízení obce neprodleně po dni jeho vyhlášení krajskému úřadu. Příklady zmocnění v rámci přenesené působnosti: Pro účely organizování dopravy na území obce může obec v nařízení obce vymezit oblasti obce s časovým a druhovým omezením zásobování. V nařízení obce stanoví obec druhy a kategorie silničních vozidel, časové vymezení a činnosti, které jsou předmětem omezení. Na návrh vlastníka lesa nebo z vlastního podnětu může orgán státní správy lesů z důvodu ochrany lesa nebo v zájmu zdraví a bezpečnosti občanů rozhodnout o dočasném omezení nebo vyloučení vstupu do lesa, nejvýše však na dobu tří měsíců. Totéž lze stanovit nařízením obce s rozšířenou působností. Rada obce může ve svém územním obvodu nařízením určit místa, kde lze konat shromáždění k účelu uvedenému v § 1 odst. 2 bez oznámení. Přitom může stanovit dobu, v níž se taková shromáždění konat nesmějí.

16 Publikace lokálních pramenů
Obecně závazná vyhláška kraje a nařízení kraje nabývá platnosti dnem vyhlášení ve Věstníku právních předpisů kraje, účinnosti nejdříve patnáctým dnem po vyhlášení Obecně závazné vyhlášky a nařízení obce se vyhlašují vyvěšením na úřední desce obecního úřadu po dobu 15 dnů, příp. také způsobem v místě obvyklým Vyhlášení právního předpisu hlavního města Prahy se provede uveřejním ve Sbírce právních předpisů hlavního města Prahy

17 Další „prameny“ správního práva
Judikatura Ústavního soudu Nálezy, jimiž se zrušuje právní předpis (tzv. negativní zákonodárce) „Překvalifikování“ některých aktů veřejné správy na právní předpis Judikatura správních soudů Právním názorem, který vyslovil soud ve zrušujícím rozsudku nebo rozsudku vyslovujícím nicotnost, je v dalším řízení správní orgán vázán Ústavní soud: Rozhodnutí vlády o hodnotě bodu za zdravotnický úkon - 167/2000 Sb. Dle přesvědčení pléna Ústavního soudu klasifikaci pramenů práva nutno odvinout v první řadě od obsahu právní normy, jež je vytvářena abstrahováním z rozdílných částí jednoho právního předpisu, resp. z mnoha právních předpisů, nebo i rozdílných forem pramenů práva… Rozhodnutí vlády dle § 17 odst. 5 zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nutno považovat za nahrazení projevu vůle smluvních stran aktem státního orgánu, jež je obecné, tj. má právně normativní obsah. Stupeň obecnosti vlastní právní normě je přitom vymezen tím, že právní norma určuje svůj předmět a subjekty jako třídy definičními znaky, a nikoli určením (výčtem) jejich prvků. Cenový výměr ministerstva financí usměrňující nájemné v bytě - 528/2002 Sb. Ústavní soud proto zastává stanovisko, že v případě, kdy forma požadovaná pro právní předpis nesplňuje všechny požadavky, kdežto obsah a právní funkce ano, je rozhodující splnění obsahových náležitostí právního předpisu.

18 Další „prameny“ správního práva
Principy dobré (zdravé, řádné, náležité) správy: např. principy právnosti, proporcionality, transparentnosti, nestrannosti, odpovědnosti, legitimního očekávání, předvídatelnosti práva Obecné zásady právní – např. důvěra v právo, ochrana základních lidských práv, právní jistota, ochrana dobré víry, zákaz retroaktivity Ústavní soud: 30/1998 Sb. I v českém právu takto platí a je běžně aplikována řada obecných právních principů, které nejsou výslovně obsaženy v právních předpisech. Příkladem je právní princip, dle něhož neznalost práva neomlouvá, nebo princip nepřípustnosti retroaktivity, a to nejenom pro odvětví práva trestního. Jiným příkladem jsou výkladová pravidla a contrario, a minore ad maius, a maiore ad minus, reductio ad absurdum apod. Dalším, a to moderním ústavním nepsaným pravidlem, je řešení kolize základních práv a svobod principem proporcionality. Mezi tyto obecně uznávané právní principy bez jakékoli pochybnosti patří v oblasti práva ústavního pravidla počítání času, jak jsou v evropském právním myšlení srozumitelně a smysluplně vymezena od dob římských. 41/2001 Sb. Jedním z pramenů primárního komunitárního práva jsou totiž i obecné zásady právní, jež excerpuje Evropský soudní dvůr z ústavních tradic členských států Evropské unie. Jejich obsahem jsou základní hodnoty společné všem jejím členům. Obecné zásady právní naplňují koncepty právního státu, tedy i základních lidských práv a svobod a spravedlivého řízení v rámci nich. Rovněž Ústavní soud České republiky opakovaně aplikoval obecné zásady právní, jež nejsou v právních předpisech výslovně obsaženy, avšak v evropské právní kultuře se bezezbytku uplatňují (např. princip proporcionality) II. ÚS 2048/09 Bez jasnosti a určitosti pravidel nejsou naplněny základní charakteristiky práva, a tak nejsou ani uspokojeny požadavky formálního právního státu. Každá právní úprava proto musí vyjadřovat respekt k obecným zásadám právním (principům), jako je důvěra v právo, právní jistota a předvídatelnost právních aktů, které strukturují právní řád demokratického právního státu, resp. jsou z něj odvoditelné. Na právní normy je nutno klást také požadavky obsahové, neboť v materiálním právním státě založeném na myšlence spravedlnosti představují základní práva korektiv, jak obsahu právních norem, tak i jejich interpretace a aplikace. Proto je úkolem soudce v podmínkách materiálního právního státu nalézt řešení, které by zajišťovalo maximální realizaci základních práv účastníků sporu, a není-li to možné rozhodnout v souladu s obecnou ideou spravedlnosti, resp. dle obecného přirozenoprávního principu.

19 Další „prameny“ správního práva
opatření obecné povahy - není právním předpisem ani rozhodnutím, správní orgán oznamuje veřejnou vyhláškou České účetní standardy - použití účetními jednotkami se považuje za naplnění účetních metod podle zákona České technické normy – nejsou obecně závazné Zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb. - Konsolidující účetní jednotky, které jsou emitentem cenných papírů registrovaných na regulovaném trhu cenných papírů v členských státech Evropské unie, použijí pro sestavení konsolidované účetní závěrky a vyhotovení výroční zprávy Mezinárodní účetní standardy upravené právem Evropských společenství. (Nařízení (ES) č. 1606/2002 Evropského parlamentu a Rady ze dne 19. července 2002, o používání Mezinárodních účetních standardů.) Ústavní soud: 241/2009 Sb. Z výše citované pozitivní právní úpravy (zákon č. 22/1997 Sb.) vyplývá, že české technické normy nejsou obecně závazné. Technické normy jsou považovány za kvalifikovaná doporučení (nikoliv příkazy) a jejich používání je nezávazné, jen dobrovolné. Existuje však celá řada případů, kdy je dodržení požadavků konkrétních českých technických norem vyžadováno zákonem nebo vyhláškou. Povinnost postupovat při určité činnosti v souladu s českými technickými normami může vzniknout především na základě ustanovení právního předpisu, které stanoví, že ve vztazích upravených tímto právním předpisem je nutno dodržovat české technické normy. V těchto případech již lze o určité závaznosti těchto norem hovořit. Technické normy tedy nejsou obecně závazné, v určitých případech se však stanou obecně závaznými, pokud na ně konkrétní právní předpis výslovně odkáže. Existence technických norem a odkaz na ně v právních předpisech jsou nezbytné pro to, aby právní předpisy České republiky nebyly neúčelně zatěžovány množstvím detailních právních požadavků. Právní předpis nemůže jít do podrobností (způsobů výpočtů různých hodnot apod.) uvedených na mnoha stránkách norem.

20 Vnitřní předpisy a řídící akty
Nejsou prameny práva, zavazují jen vzájemně nadřízené a podřízené osoby či orgány (služební, pracovní či odborně motivovaný vztah) Právní předpisy jejich tvorbu až na výjimky (pracovní řád, spisový řád, badatelský řád) nekorigují Mohou mít externí a diskutabilní účinky vůči adresátům – obsahují totiž pokyny k aplikaci obecně závazných předpisů Aplikační posloupnost: zákon → prováděcí právní předpis (nařízení, vyhláška) → interní instrukce → aplikace Publikačními nástroji jsou různé věstníky (např. Věstník vlády pro orgány krajů a orgány obcí, věstníky ministerstev) Pracovní, spisové, jednací řády, směrnice, metodické pokyny, interní pokyny, rozkazy badatelské, knihovní, hřbitovní, ubytovací, disciplinární a kázeňské řady aj. Ústavní soud: Č. 107/1996 Sb. RMO č. 35/1995 je interní normativní směrnicí (instrukcí). Jimi lze zavazovat v příslušných oblastech podřízené subjekty. Z hlediska právní teorie jde o podřízené orgány či úřady a osoby ve veřejné službě. Tyto instrukce nemusí být veřejně vyhlášeny; stačí, když jsou vhodným způsobem sděleny těm, jichž se týkají. Interní instrukce nejsou prameny práva. Jejich vydávání je uskutečňováním oprávnění řídit činnost podřízených, jejich plnění je zachováním právní povinnosti řídit se pokyny nadřízených. Toto oprávnění a povinnost vyplývá z obecně závazných právních aktů, jež jsou prameny práva. Ve skutečnosti mají mnohé interní instrukce fakticky externí důsledky, neboť často obsahují pokyny, jak postupovat při aplikaci obecně závazných předpisů. To je i případ RMO č. 35/1995. Při ochraně práv fyzických a právnických osob je podstatné, že interními instrukcemi nejsou vázány orgány nepodřízené a orgány uplatňující určité právní záruky zákonnosti (např. obecné soudy). To má význam pro případy nesouladu mezi obecně závaznými právními předpisy a interními instrukcemi.

21 Druhy interních dokumentů
Usnesení vlády Národní a resortní koncepční, strategické a programovací materiály Správní smlouvy podobné veřejnoprávním smlouvám Provozní řády veřejných podniků a ústavů Interní instrukce a pokyny (návody) úřadů Statutární předpisy zájmové samosprávy Např. advokátní kárný řád je však vydán vyhláškou ministerstva spravedlnosti č. 244/1996 Sb. profesní předpisy, zejména organizační řád, disciplinární řád, volební řád, jednací řády představenstva a komisí, pravidla profesní etiky Každý člen komory má povinnost a) vykonávat své povolání odborně, v souladu s jeho etikou a způsobem stanoveným zákony, b) dodržovat organizační, jednací, volební a disciplinární řád komory, c) řádně platit stanovené příspěvky, Vnitřní předpisy veřejné vysoké školy – např. statut veřejné vysoké školy, volební a jednací řád akademického senátu veřejné vysoké školy, vnitřní mzdový předpis, jednací řád vědecké rady veřejné vysoké školy, řád výběrového řízení pro obsazování míst akademických pracovníků, studijní a zkušební řád, stipendijní řád, disciplinární řád pro studenty, Vnitro - Interními akty řízení jsou a) nařízení Ministerstva vnitra, b) interní pokyn, c) akt metodického usměrňování Spravedlnost - instrukce, pokyny, sdělení a oznámení Kultura – řád, směrnice, opatření, metodický pokyn Finance - Normativními akty řízení ministra jsou: a) řády (organizační, pracovní, spisový, skartační, konkurzní, případně jiný), b) směrnice ministra financí. 3. Individuálními akty řízení ministra jsou: a) rozhodnutí ministra financí, b) příkazy ministra financí, c) rozkazy ministra financí. Obrana – rozkaz prezidenta republiky, základní řád, rozkaz ministra, normativní výnos ministerstva, vojenský předpis, vojenská doktrína, služební pomůcky (odborné nařízení, metodický pokyn, prozatímní směrnice)

22 Deficity interní normotvorby
provázanost právních a vnitřních předpisů není vždy zřetelná, neboť k interní normotvorbě není třeba zvláštního zmocnění vnitřní normotvorba neumí pružně a zavčas reagovat na neustálý pohyb a časté výkyvy platného právního řádu vnitřní předpisy často přežívají navzdory derogačnímu principu, že s vydáním a účinností nadřazeného právního předpisu by měly pozbýt aplikovatelnosti vnitřní předpisy mohou obsahovat limitující podmínky a povinnosti bez výslovné opory v právních předpisech přezkoumatelnost souladu vnitřních předpisů s právními předpisy autoritou odlišnou od původce vnitřního předpisu je minimální Vnitřní předpisy mají různorodou hierarchii, názvosloví a četnost – vyplývá to z tradice příslušného resortu