Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Správní právo hmotné 2. seminář (Dr. Ing. Nový) Prameny správního práva a zdroje jejich poznání.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Správní právo hmotné 2. seminář (Dr. Ing. Nový) Prameny správního práva a zdroje jejich poznání."— Transkript prezentace:

1 Správní právo hmotné 2. seminář (Dr. Ing. Nový) Prameny správního práva a zdroje jejich poznání

2 Charakteristika pramenů správního práva  Písemná podoba – obecně závazné právní akty  Objektivizace pravidel chování (norma a její forma)  Mnohočetnost – dáno rozmanitostí právní úpravy, nekodifikovanost  Hierarchičnost – různá právní síla, stupňovitost (pyramidální výstavba)  Proměnlivost v čase – různé formy  Autonomní normativní systémy – relativně oddělené (statutární předpisy) = právní řád veřejné správy

3 Charakteristika pramenů správního práva  Obecnost, abstraktnost  Jednostrannost  Presumpce správnosti, závaznost  Vynutitelnost

4 Deficity zdrojů poznání práva  Mnohočetnost informačních zdrojů o právu – autentických i neautentických  Diskvalifikace autentických zdrojů jako prostředků pohotového a pohodlného poznávání platného práva  Úlohu flexibilněji suplují např. neautentická úplná znění právních předpisů, modifikované automatizované systémy právních informací, odborný tisk, internetové poradenství  Skutečné informace o obsahu právního řádu většina adresátů nezískává studiem Sbírky zákonů, Věstníků či úředních desek, ale sledováním běžných sdělovacích prostředků  Odcizování autentických zdrojů poznání práva adresátovi

5 Hierarchie pramenů na úrovních  Nadstátní, příp. mezinárodní = právo komunitární → evropské, závazky mezinárodního práva  Národní = právní řád ČR – prameny s celostátní působností  Lokální = autonomní statutární předpisy s omezenou teritoriální působností  Interní = „paraprávní“ systémy, nejsou prameny práva, ale mohou mít významné externí účinky vůči adresátům

6 Komunitární právo → právo EU  Primární prameny – zřizující, zakládající smlouvy  Sekundární prameny – právní akty EU  Nařízení - závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech („evropské zákony“)  Směrnice - závazná pokud jde o výsledek, jehož má být dosaženo; volba formy a prostředků se ponechává vnitrostátním orgánům („evropské rámcové zákony“)  Rozhodnutí - závazné v celém rozsahu, příp. jen pro ty, jimž je určeno  Doporučení a stanoviska - nejsou závazná  EU může uzavřít dohodu s jednou nebo více třetími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi, která zavazuje orgány EU i členské státy

7 Úřední věstník Evropské unie  vyhlašují se nařízení, směrnice a (obecná) rozhodnutí, u nichž není uvedeno, komu jsou určena  vychází každý pracovní den ve všech oficiálních jazycích EU  obsahuje dvě řady - L pro právní předpisy a C pro informace a oznámení a Doplňky (S pro veřejná nabídková řízení)  částí řady L je Adresář platných právních předpisů, odkazuje též na dohody a smlouvy EU v rámci vnějších vztahů, smluvně závazné akty EU a jiné nezávazné, pro instituce relevantní akty  v oddíle řady C jsou dokumenty publikovány pouze elektronicky  dostupnost garantuje bezplatné online vydání (např. EUR-Lex, Portál veřejné správy) nebo placená objednávka tištěných a CD- ROM verzí u Úřadu pro úřední tisky  Kraje a hlavní město Praha musí umožnit v pracovních dnech každému nahlížení do Úředního věstníku Evropské unie

8 Právní řád ČR - právní předpisy s celostátní působností  Ústava a ústavní zákony včetně Listiny základních práv a svobod = ústavní pořádek (součástí např. ústavní zákon o bezpečnosti ČR)  Zákony – pouze zákonem lze ukládat povinnosti, uplatňovat veřejnou moc  (zákonná opatření – vydává Senát v případě rozpuštění Poslanecké sněmovny)  Nařízení vlády – k provedení zákona a v jeho mezích, na základě generálního zmocnění v Ústavě  Vyhlášky ministerstev a jiných ústředních správních úřadů – na základě a v mezích zákona, dle speciálního zmocnění v zákoně

9 Legislativní proces exekutivy  Dlouhodobě (tradičně) je upraven toliko usnesením vlády (Legislativní pravidla vlády), tj. vnitřním předpisem způsobilým úkolovat podřízené v exekutivě, ne subjekty, které legislativní proceduru završují nebo uplatňují zákonodárnou iniciativu (poslanci, senátoři, zastupitelstva krajů)  při přípravě právního předpisu nutno dbát na přehlednost a formulační jednoznačnost, srozumitelnost, jazykovou a stylistickou bezvadnost, na soulad s právními předpisy vyšší právní síly, nálezy Ústavního soudu, mezinárodními smlouvami a evropským právem, aby se stal organickou součástí celého právního řádu

10 Sbírka zákonů ČR  Význam evidenční, informační, formálně publikační  vyhlašují se celostátní právní předpisy, dnem publikace se stávají platnými  platný právní předpis se stává součástí právního řádu ČR, ale nikdo se jím ještě nemusí řídit, neboť není účinný  účinným právním předpisem se musí všichni řídit a jeho normy jsou vynutitelné (účinnost formální nutno odlišovat od účinnosti sociální, kdy skutečně začne chování adresátů ovlivňovat)  interval mezi platností a účinností se nazývá legisvakanční období - k seznámení se s normami právního předpisu  Ve Sbírce zákonů se dále vyhlašují, pokud tak stanoví zákon  nálezy Ústavního soudu  rozsudky Nejvyššího správního soudu

11 Právní řád ČR a mezinárodní právo  ČR dodržuje závazky vyplývající z mezinárodního práva  Vyhlášené, ratifikované mezinárodní smlouvy odsouhlasené Parlamentem jsou součástí právního řádu, mají automatickou aplikační přednost před zákonem  Mezinárodní smlouvy sjednává a ratifikuje prezident - sjednávání může přenést na vládu nebo s jejím souhlasem na její jednotlivé členy  S výhradou v jednotlivých případech prezident pod č. 144/1993 Sb. rozhodl, že přenáší sjednávání a schvalování mezinárodních smluv dvoustranných i mnohostranných  Adresné zmocnění, jaký druh mezinárodních závazků může výkonná moc přijímat, v Ústavě výslovně chybí (lze dovodit negací čl. 49 Ústavy)

12 Druhy mezinárodních smluv  Vláda rozlišuje mezinárodní smlouvy (úmluva, dohoda, pakt, ujednání, protokol, statut, memorandum o porozumění)  Prezidentské - k ratifikaci třeba souhlasu obou komor Parlamentu nebo daného v referendu; takové smlouvy (čl. 10, 10a a 49 Ústavy) mají aplikační přednost před zákonem  Vládní - neratifikované, bez souhlasu Parlamentu ČR či v referendu; sjednávání a schvalování přenesl prezident na vládu; upravují otázky přesahující působnost ministerstva  Rezortní - neratifikované, bez souhlasu Parlamentu ČR či v referendu; sjednávání a schvalování přenesl prezident na jednotlivé členy vlády; významem nepřesahuje rámec působnosti ministerstva

13 Sbírka mezinárodních smluv  závazné mezinárodní smlouvy se vyhlašují sdělením ministerstva zahraničních věcí v českém překladu i v jazyce podle mezinárodního práva rozhodném pro jejich výklad  mezinárodní smlouvy neschvalované Parlamentem ČR, vztahující se pouze na malý počet fyzických a právnických osob, se mohou vyhlásit bez uveřejnění plného znění jejich příloh, jen s odkazem, kde do nich lze nahlédnout a pořizovat si opisy a výpisy  obdobně se to týká závazných rozhodnutí přijatých mezinárodními orgány a organizacemi

14 Administrativa a dostupnost Sb. a Sb. m. s.  Vydává, zajišťuje tisk a distribuci Ministerstvo vnitra  Za správnost textů předaných k vyhlášení odpovídá ten, kdo je Ministerstvu vnitra předal  Ministerstvo vnitra zveřejňuje dálkově stejnopis Sbírky zákonů a Sbírky mezinárodních smluv (stejnopis však není autentický)  Kraje a hlavní město Praha musí umožnit v pracovních dnech každému nahlížení do Sbírky zákonů, Sbírky mezinárodních smluv a Úředního věstníku Evropské unie  Obce, městské obvody a městské části územně členěných statutárních měst musí za stejných podmínek umožnit nahlížení do Sbírky zákonů

15 Právní řád ČR – lokální působnost  Statutární předpisy územní samosprávy  Obecně závazné vyhlášky krajů  Obecně závazné vyhlášky obcí  Obecně závazná vyhláška hl. m. Prahy  Výkon státní správy - přenesená působnost, dle speciálního zákonného zmocnění  Nařízení krajů  Nařízení obcí  Nařízení hl. m. Prahy (tzv. spojený model správy)

16 Publikace lokálních pramenů  Obecně závazná vyhláška kraje a nařízení kraje nabývá platnosti dnem vyhlášení ve Věstníku právních předpisů kraje, účinnosti nejdříve patnáctým dnem po vyhlášení  Obecně závazné vyhlášky a nařízení obce se vyhlašují vyvěšením na úřední desce obecního úřadu po dobu 15 dnů, příp. také způsobem v místě obvyklým  Vyhlášení právního předpisu hlavního města Prahy se provede uveřejním ve Sbírce právních předpisů hlavního města Prahy

17 Další „prameny“ správního práva  Judikatura Ústavního soudu  Nálezy, jimiž se zrušuje právní předpis (tzv. negativní zákonodárce)  „Překvalifikování“ některých aktů veřejné správy na právní předpis  Judikatura správních soudů  Právním názorem, který vyslovil soud ve zrušujícím rozsudku nebo rozsudku vyslovujícím nicotnost, je v dalším řízení správní orgán vázán

18 Další „prameny“ správního práva  Principy dobré (zdravé, řádné, náležité) správy: např. principy právnosti, proporcionality, transparentnosti, nestrannosti, odpovědnosti, legitimního očekávání, předvídatelnosti práva  Obecné zásady právní – např. důvěra v právo, ochrana základních lidských práv, právní jistota, ochrana dobré víry, zákaz retroaktivity

19 Další „prameny“ správního práva  opatření obecné povahy - není právním předpisem ani rozhodnutím, správní orgán oznamuje veřejnou vyhláškou  České účetní standardy - použití účetními jednotkami se považuje za naplnění účetních metod podle zákona  České technické normy – nejsou obecně závazné

20 Vnitřní předpisy a řídící akty  Nejsou prameny práva, zavazují jen vzájemně nadřízené a podřízené osoby či orgány (služební, pracovní či odborně motivovaný vztah)  Právní předpisy jejich tvorbu až na výjimky (pracovní řád, spisový řád, badatelský řád) nekorigují  Mohou mít externí a diskutabilní účinky vůči adresátům – obsahují totiž pokyny k aplikaci obecně závazných předpisů  Aplikační posloupnost: zákon → prováděcí právní předpis (nařízení, vyhláška) → interní instrukce → aplikace  Publikačními nástroji jsou různé věstníky (např. Věstník vlády pro orgány krajů a orgány obcí, věstníky ministerstev)

21 Druhy interních dokumentů  Usnesení vlády  Národní a resortní koncepční, strategické a programovací materiály  Správní smlouvy podobné veřejnoprávním smlouvám  Provozní řády veřejných podniků a ústavů  Interní instrukce a pokyny (návody) úřadů  Statutární předpisy zájmové samosprávy

22 Deficity interní normotvorby  provázanost právních a vnitřních předpisů není vždy zřetelná, neboť k interní normotvorbě není třeba zvláštního zmocnění  vnitřní normotvorba neumí pružně a zavčas reagovat na neustálý pohyb a časté výkyvy platného právního řádu  vnitřní předpisy často přežívají navzdory derogačnímu principu, že s vydáním a účinností nadřazeného právního předpisu by měly pozbýt aplikovatelnosti  vnitřní předpisy mohou obsahovat limitující podmínky a povinnosti bez výslovné opory v právních předpisech  přezkoumatelnost souladu vnitřních předpisů s právními předpisy autoritou odlišnou od původce vnitřního předpisu je minimální  Vnitřní předpisy mají různorodou hierarchii, názvosloví a četnost – vyplývá to z tradice příslušného resortu


Stáhnout ppt "Správní právo hmotné 2. seminář (Dr. Ing. Nový) Prameny správního práva a zdroje jejich poznání."

Podobné prezentace


Reklamy Google