Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Pohybová (kinetická) energie (Učebnice strana 30 – 33) Pohybující se koule narazí do kuželek a uvede je do pohybu. Koule vykoná práci. Pohybující se vagon.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Pohybová (kinetická) energie (Učebnice strana 30 – 33) Pohybující se koule narazí do kuželek a uvede je do pohybu. Koule vykoná práci. Pohybující se vagon."— Transkript prezentace:

1 Pohybová (kinetická) energie (Učebnice strana 30 – 33) Pohybující se koule narazí do kuželek a uvede je do pohybu. Koule vykoná práci. Pohybující se vagon může uvést po nárazu do pohybu jiný vagon stojící na kolejích. Tím vykoná práci. Pohybová energie je fyzikální veličina, se značí E k, vyjadřuje se v joulech (J). Pohybující se těleso má pohybovou (kinetickou) energii. Jestliže se pohybující vagon ihned zastaví, je jeho pohybová energie nulová. Vagon předal pohybovou energii jinému vagonu vykonáním práce. Velikost pohybové energie posuzujeme podle práce, kterou může pohybující se těleso vykonat, než se zastaví.

2 Pohybující se těleso má pohybovou (kinetickou) energii. Působením na jiné těleso po určité dráze může vykonat práci. Pohybovou energii tělesa posuzujeme podle práce vykonané tělesem až k jeho zastavení. Řešení: Pohybová energie E K sekery těsně před dopadem je stejně velká jako práce W, kterou sekera vykonala, než se zastavila. F = 700 N s = 15 cm = 0,15 m E K = ? J E K = W = F · s E K = 700 · 0,15 E K = 105 J Sekera měla těsně před dopadem pohybovou energii 105 J. Příklad: Jakou pohybovou energii měla sekera těsně před dopadem, když na špalek působila silou asi 700 N a zarazila se do hloubky 15 cm?

3 Na dráhu se žlábkem umístíme váleček. Žlábkem se pohybuje plastová kulička rychlostí v 1. Pohybující kulička má pohybovou energii. Po nárazu na váleček ho posune po určité dráze a spolu s ním se zastaví. Kulička při nárazu na váleček vykonala určitou práci, podle níž posuzujeme pohybovou energii kuličky před nárazem. Žlábkem se pohybuje plastová kulička větší rychlostí v 2 (v 2 > v 1 ). Po nárazu na váleček ho posune po delší dráze než v předchozím pokusu. Při větší rychlosti měla pohybující kulička větší pohybovou energii, vykonala větší práci. Těleso v klidu má nulovou pohybovou energii.

4 Pokus zopakujeme, ale použijeme dvě kuličky s rozdílnou hmotností. Žlábkem se pohybuje plastová kulička rychlostí v. Nyní se pohybuje žlábkem ocelová kulička rychlostí v, hmotnost ocelové kuličky je větší než hmotnost plastové kuličky. Váleček se posune po delší dráze než v předchozím pokusu. Pohybující se ocelová kulička vykonala větší práci, měla před nárazem na váleček větší pohybovou energii. Pohybová energie tedy závisí na hmotnosti tělesa. Pohybují-li se dvě tělesa stejnou rychlostí, má těleso o větší hmotnosti větší pohybovou energii.

5 Do vagonu, který stojí na kolejích, narazí další vagon stejné hmotnosti, který se pohybuje rychlostí v. Pohybující se vagon má pohybovou energii, může konat práci. Tím uvede stojící vagon do pohybu, předá mu svou energii. Jeho pohybová energie je potom nulová, zůstane v klidu. Do vagonu, který stojí na kolejích, narazí další vagon větší hmotnosti než stojící vagon. Pohybující se vagon má pohybovou energii, může konat práci. Tím uvede stojící vagon do pohybu, ale vzhledem k tomu, že má větší hmotnost, předá mu jen část své energie, kterou uvede vagon do pohybu. Proto se oba vagony budou pohybovat do zastavení společně.

6 Pohybová energie tělesa závisí na jeho rychlosti a hmotnosti. Pohybuje-li se těleso větší rychlostí, má větší pohybovou energii. Těleso v klidu má nulovou pohybovou energii. Pohybují-li se dvě tělesa stejnou rychlostí, má těleso o větší hmotnosti větší pohybovou energii. Pro velikost pohybové energie platí : m = 20 g = 0,02 kg v = 600 m/s E K = ? J E K = J Náboj získal kinetickou energii J. Příklady: 1)Náboj o hmotnosti 20 g byl vystřelen z hlavně rychlostí 600 m/s. Určete jeho kinetickou energii.

7 2)Kladivo o hmotnosti 0,5 kg dopadne na hřebík rychlostí 3 m/s. Jaká je průměrná síla úderu na hřebík, vnikne-li do desky do hloubky 45 cm? Řešení: Pohybová energie E K kladiva těsně před dopadem je stejně velká jako práce W, kterou kladivo vykonalo tím, že hřebík vnikl do desky. m = 0,5 kg v = 3 m/s s = 45 cm F = ? N E k = W Průměrná síla úderu kladiva na hřebík je 50 N. = 0,45 m

8 Pohybová energie tělesa závisí na jeho rychlosti a hmotnosti. v1v1 v2v2 m m v v m1m1 m2m2

9 Předání energie a schopnost tělesa konat práci si můžeme předvést na rázostroji neboli Newtonově houpačce. Jde o řadu kyvadel na dvojitém závěsu, aby se odstranila možnost boční výchylky. Jako závaží těchto kyvadel se používají pravidelné koule (stejně velké a se stejnou hmotností), které se navzájem dotýkají.

10 Co se stane, když první koule narazí do prostřední koule a co se bude dít při srážce dál? Koule, kterou demonstrátor vychýlil, narazí do prostřední koule, která je v klidu, předá jí svou energii a sama se zastaví. Prostřední koule předá svou energii druhé krajní kouli a sama se zastaví. Výsledkem tudíž je, že původně pohybující se koule a prostřední koule jsou v klidu a druhá krajní koule se odrazí stejnou rychlostí, jakou měla první koule těsně před srážkou. Tento děj se opakuje i opačným směrem.

11 Co se stane, když obě vychýlené koule narazí do zbývající (nevychýlené) koule? Prostřední i krajní vychýlená koule mají těsně před srážkou určitou hybnost. Prostřední koule narazí do krajní koule, která je v klidu, předá ji svou hybnost. Tím se ale sama zastaví a tak do ní narazí první koule. První koule předá prostřední kouli svou hybnost a zastaví se. Odskočí tedy prostřední a krajní (původně nevychýlená) koule.

12 Co se stane, když vychýlíme souměrně dvě koule proti sobě a obě vychýlené koule narazí ve stejný okamžik do prostřední koule? Obě krajní koule mají těsně před srážkou určitou rychlost a pohybovou energii. Při srážce předají svou energii prostřední kouli a sami se zastaví, zároveň však prostřední koule předá získanou energii dál a zastaví se. Výsledkem je, že krajní koule si vyměnili svoje energie, které byly stejně veliké. Odráží se tedy se stejně velkými rychlostmi, jako měli těsně před srážkou.

13 Otázky a úlohy k opakování – učebnice strana 33. Když popisujeme pohyb tělesa, měli bychom upřesnit, vzhledem k čemu se těleso pohybuje. Např. cyklista je v klidu vzhledem k sedadlu kola, ale současně se pohybuje vzhledem k silnici. To znamená, že i pohybová energie cyklisty vzhledem k sedadlu je nulová, ale vzhledem k silnici má pohybovou energii. Většinou popisujeme pohyb a tudíž i pohybovou energii vzhledem k povrchu Země, např. k povrchu silnice. Pokud nemůže dojít k omylu, tak neuvádíme, vzhledem k čemu pohybovou energii vztahujeme.


Stáhnout ppt "Pohybová (kinetická) energie (Učebnice strana 30 – 33) Pohybující se koule narazí do kuželek a uvede je do pohybu. Koule vykoná práci. Pohybující se vagon."

Podobné prezentace


Reklamy Google