Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Sociální dopady předlužení na nezaměstnané

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Sociální dopady předlužení na nezaměstnané"— Transkript prezentace:

1 Sociální dopady předlužení na nezaměstnané
Pavel Zdražila Úřad práce v Ostravě …lze předluženého člověka zaměstnat? Praha,

2 Pavel Zdražila – Úřad práce v Ostravě
Nezaměstnanost Nezaměstnanost přirozený znak svobodné společnosti založené na tržním hospodářství a demokracii není rozložena rovnoměrně, postihuje některé oblasti více než jiné stav, kdy lidé chtějí pracovat a hledají si práci, která je pro ně běžným zdrojem obživy a nemohou žádnou přiměřenou a placenou práci získat Z hlediska konceptu pracovní kariéry ztrácejí zaměstnání některé skupiny osob snadněji než jiné a nacházejí uplatnění spíše na sekundárním trhu práce, zaměstnání s méně jistou budoucností, hůře placená. Jsou tedy vystaveni i větším rizikům opakované a dlouhodobé nezaměstnanosti. K těmto rizikovým skupinám je zacílena politika zaměstnanosti i sociálního státu. Nezaměstnanost se v České republice vyskytuje ve větší či menší míře již od poloviny 90. let, a protože není rozložena rovnoměrně, postihuje některé oblasti více než jiné. Nezaměstnanost můžeme označit jako stav, kdy lidé chtějí pracovat a hledají si práci, která je pro ně běžným zdrojem obživy a nemohou žádnou přiměřenou a placenou práci získat. Toto vymezení má svá úskalí, protože snaha najít si zaměstnání může mít pouze demonstrativní charakter. Nezaměstnaný není ten, kdo nemá práci, ale člověk, který nemá placené zaměstnání, tedy práci na smluvním základě za mzdu. Pavel Zdražila – Úřad práce v Ostravě

3 Pavel Zdražila – Úřad práce v Ostravě
Vzdělanostní struktura evidovaných uchazečů o zaměstnání v MS kraji stupeň vzdělání stav k stav k stav k absolutně % bez vzdělání 240 0,4 250 0,5 247 základní vzdělání 21 428 32,6 18 259 33,5 18 537 32,3 střední odborné (SOU+OU+OŠ) 29 745 45,2 23 837 43,7 25 372 44,2 střední odborné s maturitou (SOU+SOŠ) 10 630 16,2 8 750 16,0 9 568 16,7 střední všeobecné 1 792 2,7 1 579 2,9 1 585 2,8 vysokoškolské 1 981 3,0 1 853 3,4 2 146 3,7 celkem 65 816 100,0 54 528 57 455 Důležitými ukazateli v oblasti řešení nezaměstnanosti jsou struktura nezaměstnaných dle vzdělání a dle délky evidence. Podle průzkumu agentury STEM/MARK je finanční gramotnost vzdálená skupině lidí se základním vzděláním, která tvoří druhou nejpočetnější skupinu všech nezaměstnaných v celém MS kraji (tj. 32%). Stejně tak je tato oblast finanční gramotnosti vzdálená skupině lidí s odborným vzdělání bez maturity, vyučeným, kteří v MS kraji tvoří nejpočetnější skupinu, čítající 44%. Dohromady tvoří lidé se základním vzděláním a vyučení 76% (3/4) všech nezaměstnaných v MS kraji, což je velmi významná skupina, na niž by mělo být především zaměřeno jak vzdělání v oblasti finanční gramotnosti, tak i pomoc v případě předlužení. otázka finanční gramotnosti není blízká zejména lidem v nižších příjmových kategoriích, důchodcům a lidem se základním vzděláním* nedostatečná úroveň vzdělanosti v oblasti finanční gramotnosti již v primárním školství, a to právě u lidí se základním vzděláním a středním odborným vzděláním bez maturity *Zdroj: STEM/MARK Pavel Zdražila – Úřad práce v Ostravě

4 Délka evidované nezaměstnanosti v MS kraji
délka evidence stav k stav k  stav k  absolutně % do 3 měsíců 14 765 22,4 12 486 22,9 17 705 30,8 3 – 6 měsíců 9 142 13,9 7 839 14,4 9 165 16,0 6 – 9 měsíců 5 143 7,8 4 365 8,0 4 625 9 – 12 měsíců 4 500 6,8 3 430 6,3 3 179 5,5 12 – 24 měsíců 9 043 13,7 7 147 13,1 6 097 10,6 nad 24 měsíců 23 223 35,3 19 261 16 684 29,0 celkem 65 816 100,0 54 528 57 455 Kategorii dlouhodobě evidovaných nezaměstnaných tvoří především: uchazeči - OZP fyzické osoby starší 50 let věku lidé bez vzdělání, popřípadě pouze s ukončenou základní školní docházkou příslušníci národnostních menšin fyzické osoby pečující o malé dítě či o dlouhodobě zdravotně postiženého člena rodiny fyzické osoby společensky nepřizpůsobené Nejvážnějším problémem nezaměstnanosti nejen v MSK a výrazně negativním rysem je stále délka evidence. Průměrná doba setrvání uchazečů o zaměstnání v evidenci úřadu práce sice v porovnání let 2007 a 2008 klesla na 815 dní, je to však o 276 dní více, než činil celorepublikový průměr (539 dní). Počet UoZ evidovaných déle než 24 měsíců (tzv. „tvrdé jádro“) se v minulém roce meziročně snížil o 6 539 (-28,2 %). Jejich podíl na celkové nezaměstnanosti byl i přes relativně výrazný pokles velmi vysoký a na konci roku 2008 činil 29,0 % (republikový průměr byl v závěru roku ,3 %). Znamená to, že téměř třetina uchazečů o zaměstnání v MSK je bez práce déle než dva roky a převážně jsou závislí na výplatě sociálních dávek. Pavel Zdražila – Úřad práce v Ostravě

5 Předpokládaný vývoj z celorepublikového pohledu
očekávaný pokles všech klíčových světových ekonomik ekonomika eurozóny v recesi i v roce 2009 (pokles HDP o 1,0%) mezi nejohroženější odvětví již nyní patří automobilový, hutní, strojírenský, sklářský a textilní průmysl předpoklad zvýšení míry nezaměstnanosti v r prům. kolem 6,3% (7-7,5%) rozdílná situace v jednotlivých regionech ČR útlum v realizaci podnikatelských záměrů developerských společností, ale i aktivit domácích a zahraničních investorů nedostatek zakázek nutí zaměstnavatele omezovat výrobu - propouštět Ne příliš optimistický se jeví vývoj české ekonomiky během letošního roku, zejména s ohledem na dopady v oblasti zaměstnanosti. Z tohoto pohledu mohou být o to větší i sociální důsledky, které sebou nezaměstnanost přináší. Prognózy z konce roku 2008 očekávají v letošním roce pokles všech klíčových světových ekonomik od USA přes Japonsko až po Německo. Vlivem nepříznivých vnějších podmínek, tvrdším úvěrovým podmínkám a poklesu na trhu nemovitostí je ekonomika eurozóny (EA 12) v recesi a měla by v ní zůstat i v roce podle MF ČR by u ní mělo dojít k poklesu HDP o 1,0 %. Také se zpomaluje hospodářský růst našich obchodních partnerů Slovenska a Polska. V roce 2009 bude pokračovat zvolnění tempa růstu HDP se snížením exportu, protože zahraniční poptávka po českém zboží bude opadat. Bude klesat poptávka po domácím zboží i ze strany domácích spotřebitelů, kteří svou spotřebu omezí nejen v důsledku jejich skutečně ztížené situace, ale hlavně také z opatrnosti pod vlivem zpráv ze světa. Domácnosti mohou vytvářet vyšší úspory na pokrytí rizik vyplývajících z budoucího krizového vývoje. Podle MF ČR by se měl v roce 2009 meziroční růst HDP zpomalit k 1,4 %. Z pohledu odvětví mezi nejohroženější již patří automobilový, hutní, strojírenský, sklářský a textilní průmysl. V první polovině roku 2009 počítáme s výraznější stagnací, postupné oživení by se mohlo začít projevovat od druhé poloviny roku, ale pravděpodobnější je až začátek roku Inflace bude výrazně zpomalovat, její průměrná míra by v roce 2009 měla podle MF ČR dosáhnout jen 1,3 %. K tomu by měly přispět zejména nižší ceny potravin, ropy a ostatních surovin, ale i očekávaný pokles světové poptávky. Předpokládáme, že míra nezaměstnanosti se zvýší. Již prosincový nárůst nezaměstnanosti byl u nás skoro dvakrát vyšší než před rokem. Situace se dále zhoršovala i v letošních prvních dvou měsících. Zaměstnavatelé se potýkají s propadem počtu zakázek. MF ČR podle své lednové predikce očekává, že průměrná míra nezaměstnanosti se bude za celý rok 2009 pohybovat kolem 6,3 %. Ale některé názory předních ekonomů však uvažují i s nezaměstnaností vyšší - kolem 7 % nebo spíš 7,5 %. Pro další období předpokládáme snahu a součinnost jak samotných zaměstnanců, tak podniků a úřadů práce o zachování maxima možných pracovních příležitostí. Nárůst počtu nezaměstnaných osob by mohl být přibrzděn jednak úpravou legislativy v této oblasti, ale i využitím nástrojů a opatření aktivní politiky zaměstnanosti, které jsou financovány z domácích zdrojů, ale i za spoluúčasti Evropského sociálního fondu. MF ČR předpokládá letos meziroční pokles zaměstnanosti o 0,3 %. Z celorepublikového hlediska by růst nezaměstnanosti nemusel být tak dramatický, rozdílná situace může nastat v regionech, kde je malý počet zaměstnavatelů, kteří jsou navíc závislí na zahraničních partnerech. Pozitivně bude nadále přispívat demografický vliv, tzn. že trh práce opouští silné poválečné ročníky a na jejich místo nastupují slabé ročníky z konce osmdesátých let. Kromě toho také roste počet mladých lidí, kteří chtějí studovat, a tím odkládají svůj první vstup na trh práce. Světová finanční a na ni navazující hospodářská krize se začala pozvolna promítat nejen do realizace podnikatelských záměrů developerských společností (např. prozatímní pozastavení převážné většiny stavebních prací na projektu Nové Karoliny v Ostravě), ale i do plánovaných podnikatelských aktivit domácích a zahraničních investorů v průmyslových zónách MSK. Nedostatek zakázek nutí i další zaměstnavatele omezovat výrobu. Ruší provoz některých směn, vypovídají smlouvy s agenturami práce na pronajímání pracovníků, kmenoví zaměstnanci si musejí vybírat dovolenou nebo je jim poskytována snížená náhrada mzdy, a to ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku. Omezení výroby velkých firem pociťují i jejich subdodavatelé, kteří postupně zavádějí podobná opatření. Zpočátku nejdříve přistoupí ke skončení pracovních poměrů se zaměstnanci, kterým končí zkušební doba nebo neprodlouží pracovní smlouvy uzavřené na dobu určitou. Podniky se maximálně snaží udržet kvalitní a výkonné zaměstnance a pokud se jim nedaří najít i jiná řešení (nové možnosti odbytu, nový výrobní program aj.), jsou nuceni v některých případech přikročit i k hromadnému propouštění. Současnou situaci na trhu práce přiostřilo i chladnější zimní počasí, které s sebou přineslo pozastavení některých stavebních prací. Pavel Zdražila – Úřad práce v Ostravě

6 Důsledky nezaměstnanosti
Důsledky na úrovni zdraví úzký vztah mezi nezaměstnaností a duševním, fyzickým zdravím existencionální stres šetření zdravotního stavu nezaměstnané populace v Ostravě v roce 2004 (u 40% respondentů se začaly projevovat psychické problémy v souvislosti s nezaměstnaností)* obecně platí, čím déle nezaměstnanost trvá, tím větší jsou psychické změny, které jsou jejím důsledkem Sociální důsledky Nezaměstnanost má své důsledky pro život na úrovni jedince, tak i celé společnosti. Z ekonomického hlediska dochází v důsledku nezaměstnanosti ke snížené efektivitě ekonomického systému, k mrhání lidskými zdroji, k rostoucímu deficitu státního rozpočtu a měnové nestabilitě. Na úrovni sociálních důsledků jde o růst sociálního napětí a sociální krize, které se projevují ve zhoršení veřejného zdraví, nárůstu chudoby, krizí komunitního i rodinného života, růst kriminality a dalších sociálně patologických jevů. Nezaměstnanost vytlačuje zvyšující se počet osob mimo hlavní proud společenského života a činí z nich klienty sociálního státu. Literatura popisuje celou řadu důsledků nezaměstnanosti. Uvádím proto pouze dva nejvýznamnější, zejména z pohledu navrácení nezaměstnaného zpět na trh práce. Jsou to důsledky na úrovni zdraví a sociální důsledky. Ztráta zaměstnání zhoršuje psychickou pohodu, někdy může dojít až k narušení psychického zdraví. Dlouhodobá nezaměstnanost zanechává trvalé následky na úrovni zdraví, nejen v oblasti psychiky. S psychickými problémy jsou spojeny i somatické obtíže, a tehdy již hovoříme o existencionálním stresu. Člověka s těmito zdravotními problémy je pak téměř nemožné integrovat zpět na trh práce. Sociální důsledky, které přináší zejména dlouhodobá nezaměstnanost mohou vyústit až v chudobu a sociální izolaci jedince. Důsledkem takového propadu může být i předlužení. Proč právě předlužení? Ztráta (ekonomické) jistoty do budoucna vede: ke snížení životní úrovně nezaměstnaného (jeho rodiny) ke ztrátě sociálních kontaktů a sociální izolaci déle trvající nezaměstnanost může vést k chudobě k sociálně-patologickým jevům, jako snaha o únik realitě *Zdroj:Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě Pavel Zdražila – Úřad práce v Ostravě

7 Dopady na nezaměstnaného
Životní úroveň nezaměstnaného status nezaměstnaného pokles příjmů nezaměstnaného snížení životní úrovně nezaměstnaného (jeho rodiny) vyloučení nezaměstnaného z konzumu získaný zvyk žít ze sociálních dávek (upadnutí do sociální pasti) ztráta sociálních kontaktů a sociální izolace Příčiny vyloučení z trhu práce nízká vzdělanost (kvalifikace) nízké kompetence (slabé sociální kompetence, zejména u sociálně vyloučených) špatný zdravotní stav „syndrom dlouhodobé nezaměstnanosti“ (ztráta pracovních návyků, pasivita, rezignace na řešení své situace) zadlužování (jednotlivců – rodin) Abychom lépe postihli souvislost mezi předlužením a nezaměstnanosti, je nutné zmínit životní úroveň nezaměstnaného. Ztráta zaměstnání je vždy spojena se změnou sociální role nezaměstnaného, se změnou jeho sociálního statusu i jeho životní úrovně. Status nezaměstnaného bývá veřejností obecně vnímán jako podřadný. V důsledku poklesu příjmů pak nezaměstnaný často není schopen dlouhodobě udržovat obvyklou úroveň spotřeby a jeho životní úroveň i jeho rodiny, se z tohoto důvodu zpravidla výrazně snižuje. Vyloučením nezaměstnaného z konzumu, jako centrální aktivity dnešní společnosti, na něj působí jako tíživá forma deprivace ,která vede k jeho úpadku a dostává jej velmi často do sociální pasti. Mezi příčiny vyloučení z trhu práce se tak dostává i zadlužování. Zadlužování může mít různé příčiny, od dluhů za různé půjčky, dluhů na nájemném, nedoplatcích za energie, až po dluhy na výživném, pojistném, pokutách. Zadlužení samo o sobě ještě nemusí znamenat vyloučení z trhu práce, stejně jako nemusí mít významnější sociální dopady. Situace se významně mění přejde-li zadlužení v předlužení. Pavel Zdražila – Úřad práce v Ostravě

8 Zadlužení neznamená předlužení
stejně jako nezaměstnanost, může být i zadlužení pro ekonomiku zdravé umožňuje pořízení hmotných statků-uspokojování potřeb pomáhá ekonomice ¾ lidí považují život na dluh za normální a běžnou součást dnešního života* Předlužení negativní patologická forma zadlužení, která vede k ekonomickému zhroucení dlužníka silné sociální, zdravotní a psychické dopady může vést k sociální exkluzi dlužníka i jeho rodiny v případě nezaměstnanosti vede k nezájmu nezaměstnaných legalizovat své příjmy z důvodů exekucí, placení výživného nebo jiných závazků, kterým se vyhýbají Stejně jako nezaměstnanost, je i zadlužení v dnešní společnosti přirozeným jevem. Naopak předlužení je již patologickou formou zadlužení, které vede k ekonomickému zhroucení dlužníka. V případě předlužení dochází k neplnění závazku splácet dluh. Začne tak hrozit i postih za neplnění takovéhoto závazku. V této chvíli si začne dlužník dále půjčovat, dále se zadlužovat. Nejčastěji u společností, které poskytují půjčky bez nutnosti prokazování příjmu, nebo jakéhokoliv zajištění. Zejména v sociálně vyloučených lokalitách, ale nejen tam, pak působí lichváři, kteří půjčují finanční prostředky na velmi vysoký úrok. Výše dlužných částek se tak stává fakticky nezaplatitelná, a to zejména z důvodu závislosti dlouhodobě nezaměstnaných na sociálních dávkách. Nezaměstnaný se ocitá v koloběhu dluhů, ze kterého se často není schopen sám dostat. Právě tento stav bývá hlavní příčinou vyloučení z trhu práce a nese sebou negativní sociální důsledky jak pro konkrétního jedince, tak pro celou společnost. *Zdroj: STEM/MARK Pavel Zdražila – Úřad práce v Ostravě

9 Rizikové jevy zadlužení nezaměstnaných
Nejčastější příčiny předlužení rozvod nemoc úraz narození dítěte ručitelství neuvážené zadlužení ztráta zaměstnání Rizika Vytváření alternativních životních strategíí, pomocí kterých zajišťují někteří nezaměstnaní svou obživu. Především se jedná: faktickou závislost na sociálních dávkách nelegální práci zadlužování, které vede k předlužení Ztráta zaměstnání, zejména s ohledem na pokles příjmů a životní úroveň nezaměstnaného, je jednou z příčin předlužení a jak již bylo řečeno, vede k jeho vyloučení z trhu práce. Významným a velmi negativním jevem předlužení je snaha nezaměstnaných hledat alternativní způsob obživy. Jedná se především o vytvoření faktické závislosti na sociálních dávkách, nelegální zaměstnávání a další neformální ekonomické aktivity, které mohou hraničit až z porušováním zákona. Dalším rizikovým jevem předlužení jsou různé formy jednání, zneužívající nepříznivé situace nezaměstnaných k vlastnímu obohacení (zejména v sociálně vyloučených lokalitách) . Příkladem je lichva a organizování úvěrových podvodů (např. zájem některých skupin o vyřízeni úvěru bez nutnosti prokázat příjem, dochází i k falšování dokladů o zaměstnání a o příjmu) Různé formy jednání (jednotlivců i skupin), zneužívající nepříznivé situace nezaměstnaných Pavel Zdražila – Úřad práce v Ostravě

10 Dávky podléhající exekucím
Dávky vyplácené úřady práce podléhající exekucím podpora v nezaměstnanosti, podpora při rekvalifikaci dávky státní sociální podpory z 10 dávek státní sociální podpory lze exekuovat 4 v 1. pololetí 2008 se uskutečnilo v okrese Ostrava cizích exekucí na Úřad práce v Ostravě eviduje 971 uchazečů o zaměstnání, kterým je, nebo má být prováděna srážka na základě exekuce (tento údaj úřady práce statisticky nesledují) Je vhodné exekuovat sociální dávky vyplácené státem? Pro základní přehled o dávkách vyplácených úřady práce lze doplnit, že jednorázově vyplácené dávky Státní sociální podpory nelze exekuovat. Exekuci podléhají pouze opakující se dávky, kterými jsou: sociální příplatek, rodičovský příplatek, odměna pěstouna a výjimečně i přídavek na dítě a dále pak podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci. Exekuce jsou prováděny pouze částečně, srážkami ze mzdy. Z předlužení plynou exekuce, a to nejen na majetek, ale i na příjmy, kterými jsou také sociální dávky. V důsledku exekuce na vyplacené dávky se jednotlivci nebo celé rodiny ocitají prakticky bez prostředků. Předlužení pak působí jako významná demotivační složka při jakékoliv snaze o hledání zaměstnání na oficiálním pracovním trhu. O peníze získané z legálního zaměstnáni připraví dlužníka exekutoři nebo lichváři. Peníze, které však nezaměstnaný získá nelegální prací, může alespoň z části uchránit. Nabízí se otázka: je vhodné postihovat exekucemi také sociální dávky? Snižuje se tím jednak životní úroveň nezaměstnaných pod hranici základních životních potřeb a opět vede pouze k hledání alternativních způsobů obživy jak na uspokojení věřitelů, tak na vlastní obživu. Tato situace nahrává i některým společnostem a jedincům, kteří své aktivity zakládají na vytvoření tzv. „trvale udržitelného dluhu“. Tzn. dopředu počítají s tím, že pokud jim dlužník nebude platit splátky, budou jejich pohledávky uspokojeny alespoň zčásti ze sociálních dávek, které bývají vypláceny pravidelně a stávají se tak jejich „jistým měsíčním příjmem“. Avšak dlužníka de facto nutí přežívat pouze na těchto dávkách, jelikož výše dluhu stále neúměrně stoupá. Představa toho, že najde zaměstnání s takovým příjmem, aby uspokojilo věřitele a pokrylo náklady na život, je prakticky nereálná. Nezaměstnaný se tak stává pouze „průtokovým potrubím“ mezi těmito společnosti a prostředky daňových poplatníků. Pavel Zdražila – Úřad práce v Ostravě

11 Pavel Zdražila – Úřad práce v Ostravě
Návrhy na nařízení exekuce a na pověření exekutorského úřadu provedením této exekuce Okresním soudem v Ostravě Pro doplnění uvádím údaj, dle kterého Okresní soud v Ostravě vykazoval v roce 2007 přes návrhů na nařízení exekuce a na pověření exekutorského úřadu provedením exekuce (http://portal.justice.cz/soud/soud.aspx?j=167&o=157&k=1618). Pro úplnost zmiňuji, že nebyl prezentován přehled návrhů na nařízení a provedení výkonu rozhodnutí přímo Okresním soudem v Ostravě (tzn. bez pověřeného exekutorského úřadu). Těchto návrhů bylo něco málo přes Celkem pak Okresní soud v Ostravě z tzv. hlavních agend rozhodl v roce 2007 o věcech exekučních. Agenda E – Nc od (návrhy dle zák. č. 120/2001Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád). Údaje z přehledu vyřizování hlavních agend u Okresního soudu v Ostravě Pavel Zdražila – Úřad práce v Ostravě

12 Pavel Zdražila – Úřad práce v Ostravě
Doporučení Problematika nezaměstnanosti úzce souvisí s kvalitou života člověka, proto její řešení patří nepochybně do aktivit sociální práce. Obecným smyslem sociální práce s nezaměstnanými je snížení rizika jejich sociálního vyloučení v rovině psychologické, sociální a ekonomické. Dva základní způsoby pomoci první okruh zaměřen na získání nového pracovního místa druhý okruh pomáhá řešit problémy, které v důsledku nezaměstnanosti vznikly (zdravotní, psychické, závislostní, rodinné, ekonomické – předlužení, zadlužení) Těsnější propojení obou způsobů Je zřejmé, že problém zadlužování představuje významnou překážku pro integraci nezaměstnaných na trh práce a je příčinou dalšího sociálního propadu v případě předlužení. Jako vhodné vidím rozdělení způsobu pomoci nezaměstnaným v případě předlužení na dva okruhy: Zaměřit se na získání zaměstnání a zároveň pomáhat odstranit problémy, které brání v návratu na trh práce, mezi něž patří také pomoc v případě předlužení. Prvý okruh zabezpečují ÚP. Druhý okruh jsou úřady práce schopny zabezpečit jen částečně nebo vůbec. Jelikož v ČR nebyl dosud proveden kvalitativní výzkum, který by postihl konkrétní sociální dopady předlužení na nezaměstnané (mimo výzkum provedený v sociálně vyloučených lokalitách), je v této oblasti vycházeno zejména ze statistických údajů a ze zkušeností, z praxe. Mnohé skutečnosti, které jsem zde zmiňoval jsem si mohli prakticky ověřit v minulém roce, v době, kdy by realizován projekt s názvem „Pomoc dlouhodobě nezaměstnaným na Ostravsku a Mostecku“ DDŠ-FG. Pozitivní byl především zájem lidí o tuto problematiku. Zejména v případě, kdy si mohli sami ověřit, že jim znalost základních pojmů v oblasti finanční gramotnosti může pomoci při řešení již vzniklé životní situace. Dalším významným pozitivem byla skutečnost, že došlo k nabídce a realizaci první takovéto aktivity v ČR relativně početné skupině populace, byť pouze ve dvou městech. Významnou byla rovněž skutečnost, že projekt byl zaměřen na nezaměstnané, kteří jsou hrozbou předlužení právě v důsledku ztráty zaměstnání reálně ohrožení nebo se již v situaci předlužení, díky ztrátě zaměstnání, ocitli. Problém zadlužování představuje významnou překážku pro integraci nezaměstnaných na trh práce a je příčinou dalšího sociálního propadu v případě předlužení. Pavel Zdražila – Úřad práce v Ostravě

13 Pavel Zdražila – Úřad práce v Ostravě
Doporučení při řešení problematiky předlužení vzájemně spolupracovat se všemi partnery zainteresovanými na řešení sociální situace nezaměstnaných pracovat zejména s mladými lidmi předcházet předlužení (prevence) podpořit vznik sítě poradenských středisek Proto je více než vhodné, spolupracovat při řešení problematiky předlužení se všemi partnery, kompetentními k řešení sociální situace nezaměstnaných. Nezastupitelný význam má práce s mladými lidmi, a to již na úrovni primárního, ale i sekundárního a terciálního vzdělávání. Vzdělávání lidí v oblasti finanční gramotnosti je důležitým preventivním opatřením před negativními dopady předlužení, mezi něž patří vyloučení z trhu práce, respektive velmi obtížný návrat zpět na trh práce. Pokud bych měl odpovědět na řečnickou otázku z úvodu, zda je možné vrátit předluženého člověka zpět na trh práce, musím konstatovat, že je to dosud velmi obtížné, v mnoha případech pak téměř nemožné. Dá se očekávat, že kvůli hospodářskému poklesu a růstu nezaměstnanosti bude počet předlužených stoupat, stejně jako žádosti o oddlužení. Domnívám se proto, že prevence a obrana před zadlužením, respektive předlužením, představují jednu z klíčových aktivit na cestě k integraci nezaměstnaných na trh práce. Dle informací Krajského soudu v Ostravě bylo za rok 2008 rozhodnuto o oddlužení ve 199 případech. Prevence a obrana před zadlužením představují jednu z klíčových aktivit na cestě k integraci nezaměstnaných zpět na trh práce. Pavel Zdražila – Úřad práce v Ostravě

14 Děkuji Vám za pozornost
Úřad práce v Ostravě Pavel Zdražila – Úřad práce v Ostravě


Stáhnout ppt "Sociální dopady předlužení na nezaměstnané"

Podobné prezentace


Reklamy Google