Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Znalostní a inovační management ve VaV Ing. Jiří Franek Olomouc, 3.11.2010.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Znalostní a inovační management ve VaV Ing. Jiří Franek Olomouc, 3.11.2010."— Transkript prezentace:

1 Znalostní a inovační management ve VaV Ing. Jiří Franek Olomouc,

2 Osnova • Úvod • Základní pojmy, zdroje a typy inovací • Praxe managementu vědeckovýzkumné činnosti • Modulární pojetí řízení inovací • Znalostní management • Koncepce vědy a výzkumu v ČR, ochrana duševního vlastnictví 2

3 Osnova • Úvod • Základní pojmy, zdroje a typy inovací • Praxe managementu vědeckovýzkumné činnosti • Modulární pojetí řízení inovací • Znalostní management • Koncepce vědy a výzkumu v ČR, ochrana duševního vlastnictví 3

4 Úvod • Role vědy a výzkumu při tvorbě inovací. • Věda a výzkum bývá poslední a často jediná možnost jak uspět ve světě měnících se technologií. 4

5 Osnova • Úvod • Základní pojmy, zdroje a typy inovací • Praxe managementu vědeckovýzkumné činnosti • Modulární pojetí řízení inovací • Znalostní management • Koncepce vědy a výzkumu v ČR, ochrana duševního vlastnictví 5

6 Základní pojmy, zdroje a typy inovací • Základní pojmy – Idea – Invence (nápad) – Inovace • Strategické argumenty inovační činnosti • Případová studie • Zdroje a typy inovací – Inovační prostředí – Inovační příležitosti – Typy inovací – Inovační cyklus 6

7 Základní pojmy • Myšlenka (idea) související s uvědoměním si nějaké souvislosti nebo příležitosti v kontextu s určitou situací. • Invence je nová myšlenka, nový poznatek který má za následek změny ve struktuře podniku i společnosti. • Inovaci lze chápat jako invenci, která má nějaké tržní uplatnění. 7

8 Základní pojmy Další pohledy na inovace: • Inovace jsou specifickým nástrojem podnikatelů, prostředkem, jehož pomocí využívají změn jako příležitostí pro podnikání v odlišné oblasti nebo poskytování odlišných služeb. Jsou aktem, který dodává zdrojům novou schopnost tvorby bohatství. (Drucker, 1993) • Inovace je výsledek kreativity pracovníků organizace a musí být vždy zaměřena na zákazníka a nabízet vyšší hodnotu. (Pitra, 2006) • Inovace je schopnost vidět souvislosti, všimnout si příležitostí a využít jich. (Tidd a kol., 2007) 8

9 Základní pojmy Osm mýtů o inovacích (podle G. Hammela): • Inovace vycházejí z velkých myšlenek. • Inovace se týkají tvorby nových produktů.. • Inovačnímu řešení se nezle naučit, je výsledkem kreativních nápadů. • Inovace jsou věcí specialistů z útvarů výzkumu a vývoje. • Inovace jsou riskantní. • Inovace jsou nákladné. • Úspěch inovačních aktivit je úměrný objemu investic organizace do výzkumu a vývoje. • Inovace je výsledkem souhry příznivých okolností. 9

10 Základní pojmy • U inovací klaďte důraz na silný nápad – jen málokterý nápad se stane inovací. Nápady jsou jako děti – malé, beztvaré a nezralé, jsou spíše příslibem než naplněním. • Hledáme změny ve vnějším prostředí (kultura, znalosti, průmysl, ekonomika). Úkolem je: řídit to co je, pracovat na tom co by mohlo být. Tvorba plánů, které kopírují nastávající změny. 10

11 Základní pojmy • Každá organizace musí inovovat, každá organizace má jiné klíčové způsobilosti. Každá organizace bez výjimky potřebuje jednu klíčovou způsobilost: inovační schopnost. • Je nutné odstraňovat problémy a podněcovat příležitosti. Úspěchy se musí rozvíjet a podněcovat další. • Organizace se musí stát vůdcem změn a soustředit se na příležitosti. Je nutné systematicky vyhledávat příležitosti a na ty nejslibnější požít dostatek zdrojů (lidé, kapitál, atd.). 11

12 Základní pojmy Varování: • Inovace nesmí být příliš složitá na pochopení. Musí ji umět používat i obyčejní lidé • Vyhýbat se diverzifikaci sil a činností. • Nesnažit se inovovat budoucnost. Inovovat se musí pro současnost 12

13 Základní pojmy Tři podmínky: • Inovace znamenají práci a vynalézavost. Většinou je mají na svědomí specialisté, kteří se věnují výhradně jednomu oboru • Musíme stavět na svých přednostech. Inovační činnost musí mít určitý seriózní status. • Inovace mají dopad na ekonomiku a společnost, mění chování zainteresovaných stran. 13

14 Základní pojmy Základní principy inovací podle P. Druckera: • Musíme provádět důkladnou analýzu příležitostí. • Je třeba vnímat koncepční a percepční charakter inovací – naslouchat a pozorovat. • Efektivní inovace musí být jednoduchá a musí mít jasné zaměření. • Efektivní inovace začínají v malém měřítku a snaží se dosáhnout konkrétního cíle • Cílem úspěšné inovace je získání vedoucího postavení. 14

15 Základní pojmy • Inovace nesmí být příliš složitá na pochopení. • Je dobré vyhýbat se diverzifikaci sil a činností. • Nesnažit se inovovat budoucnost. Inovovat se musí pro současnost. • Inovace znamenají práci a vynalézavost. Většinou je mají na svědomí specialisté, kteří se věnují výhradně jednomu oboru. • Musíme stavět na svých přednostech. Inovační činnost musí mít určitý seriózní status. • Inovace mají dopad na ekonomiku a společnost, mění chování zainteresovaných stran. 15

16 Základní pojmy Inovace musí zapadnout mezi ostatní i do reálného světa. Jedná se o: • komplexní systém (veškeré příslušenství a služby), • tržní zaměření (vytvoření nového trhu), • zaujetí strategického postavení (jediná funkce, činnost). 16

17 Základní pojmy Specificky můžeme inovace rozdělit několik typů: • inovace produktu, • inovace procesu, • inovace pozice, • inovace paradigmatu (změna mentálního modelu např. low-cost podniky, nový průmyslový sektor apod.). 17

18 Základní pojmy Řády inovace: 0. Regenerační změna (obnova původních kvalit) 1.Kvantitativní změna (zvyšováním využitelnosti kapacit ) 2.Organizační změna (nové úkoly, reorganizace pro využití všech kapacit) 3.Adaptační změna (významného zvýšení kvalitativní stránky výrobního procesu ) 4.Nová varianta (modernizovaného výrobku se zlepšenými užitnými vlastnostmi.) 5.Nová generace (novinka s původní konstrukční koncepcí) 6.Nový druh (uplatnění nových konstrukčních a návrhových koncepcí ) 7.Nový rod (progresivní technologie, vynálezy) 18

19 Základní pojmy Dva přístupy k hledání inovací: • Zpozorování a zužitkování časové prodlevy mezi určitými zlomy (předjímání budoucnosti) • Promítnutí nové myšlenky – uskutečnění budoucnosti Případová studie Crescordia 19

20 Zdroje a typy inovací • Inovační příležitosti – nečekané události (úspěch, neúspěch), – rozpory, – potřeby procesu, – oborové a tržní struktury, – demografické faktory, – změny v pohledu na svět, – nové znalosti. 20

21 Zdroje a typy inovací • Odpovědi na klíčové otázky – Co? – Jak? – Pro koho? – Za kolik? 21

22 Zdroje a typy inovací • Typy inovací – výrobkové, – výrobní (procesní, technicko-technologické), – marketingové, – finanční, – personální, – organizační, – řídící. 22

23 23

24 Crescordia • Spolehlivé a precizní výrobky, vedoucí postavení na trhu a silná značka. • Konkurence nabízí alternativní nové výrobky s méně spolehlivou a dostatečně nevyzkoušenou technologií s velkým potenciálem • Rozhodování o snaze zachytit trend nebo vyčkávat jak se technologie osvědčí. 24

25 Crescordia • Šéf VaV si není 100% jistý, ale přivítal by vyzkoušení v praxi • CEO by raději podpořil další výzkum • Obchodní vedoucí prosazovala následování konkurence • Marketing upozornil na riziko ztráty prestiže • Právní oddělení na možnost ztrát z právních procesů. • Finanční oddělení zvažuje zda se náklady vrátí, zda inovace nezničí současnou produkci 25

26 26

27 Crescordia • Řešení ??? • R. A. Lutz GM • C. Christensen z HBS • J. Wittes z odvětví produktů pro medicínu 27

28 Zdroje a typy inovací Inovační prostředí • Organizační kultura – Poslání, vize, strategie a cíle – Sdílené hodnoty – Pracovníci 28

29 Zdroje a typy inovací Změny firemní kultury lze dosáhnout: • kompetentním řízením lidských zdrojů (od výběru pracovníků až po jejich propouštění), • výchovou a vzděláváním, • účinným motivováním a odměňováním, • stylem vedení a řízení manažerů ( resp. leaderů). 29

30 Zdroje a typy inovací • Cesta ke změně proinovační kultury – Situační analýzou zjistíme nutnost inovací s reálnými schopnostmi firmy. – Formulování inovační strategie firmy. – Vytvoření specifických schopností pro vznik inovace. – Vytvoření proinovační organizační struktury. – Inovační manažer jako koordinátor nového výrobku. 30

31 Zdroje a typy inovací Pro manažera VaV (inovací) je klíčovou schopností pozitivní komunikace skládající se ze: • zaměření na problémy a jejich řešení (nikoliv osoby), • individuálního přístupu (pokud je možný), • je spíše popisná než hodnotící, • zdůrazňuje pozitivní výsledky, negativní bere s nadhledem, • je konkrétní, • vedená v osobní rovině, • a je oboustranná (musí i naslouchat a dle toho plynule měnit přístup). 31

32 Případová studie RKL Media • RKL Media vyrábí high-end reprosoustavy pro domácí kina. Jedná se o malosériovou výrobu se zaměřením na vynikající vlastnosti a inovace. • Konkurencí na trhu jsou japonští výrobci s masovou produkcí levnějších domácí audiovizuální techniky 32

33 Případová studie RKL Media • Top manažer firmy je nadšenec inovací, avšak uvědomuje si, že bez konkurenceschopnějších výrobků nebo převratných novinek nemůže dále uspět. • Dochází ke konfliktu zájmů: – VaV – Majitele – Odpovědnosti top manažera za výkonnost firmy 33

34 Případová studie RKL Media • Varianty řešení: – Dle VaV nábor dalších expertů k vývoji převratného systému iVid – Dle majitele zvýšení obratu a konkurenceschopné řady výrobků – Dle top manažera využití možnosti outsourcingu VaV 34

35 Případová studie RKL Media • Řešení: ??? • L. Huston, manažer P&G • J. Lipman-Blumen, professor • A. Premji z Indické poradenské firmy 35

36 Případová studie RKL Media L. Huston • PG například zvolila strategie otevřené inovace, z VaV na spojit a vyvíjet aby pomocí sítí výzkumníků rozšířila řady VaV, sama pak vytvořila vlastní sítě výzkumníků, podpořila 50 podnikavých technologů a by hledali příležitosti na trhu. Až 30% inovací přichází z externích trhů. • Tento přístup však vyžaduje změnu firemní kultury a chování. • Problémem mohou být také výzkumníci kteří jsou proti novým postupům a nedůvěřují externím inovátorům, na druhou stranu jsou to klíčoví zaměstnanci a je potřeba je udržet. 36

37 Případová studie RKL Media J. Lipman-Blumen professor • manažer by měl zvážit dlouhodobé dopady spolupráce s indickou firmou, která se zdá jako levné a rychlé řešení. Rozdíly v pracovní morálce a kultuře jsou velké riziko. • měl by zvážit riziko úniku intelektuálního vlastnictví • zdá se že manažer nepochopil zcela situaci a klima ve společnosti, měl by se více zamyslet nad organizačním chováním a kulturou A. Premji z Indické poradenské firmy • Prosadit optimální kombinaci outsourcingu a vylepšení vlastní VaV 37

38 Osnova • Úvod • Základní pojmy, zdroje a typy inovací • Praxe managementu vědeckovýzkumné činnosti • Modulární pojetí řízení inovací • Znalostní management • Koncepce vědy a výzkumu v ČR, ochrana duševního vlastnictví 38

39 Praxe managementu vědeckovýzkumné činnosti • Pozice VaV v organizaci • Intelektuální kapitál • Metody a techniky řízení intelektuálního kapitálu • Pojetí inteligence pracovníků vědy a výzkumu • Řízení pracovníků vědy a výzkumu • Základní prvky rozhodovacího procesu manažera • Současné trendy managementu vědeckovýzkumné činnosti 39

40 Pozice VaV v organizaci • Garantem strategie VaV by měl být vrcholový management, musí být v souladu s ostatními strategiemi. • Rozhodování o strategii výzkumných programů musí být vždy na nejvyšší úrovni, protože je součástí celkové obchodní strategie firmy. 40

41 Pozice VaV v organizaci Typické otázky, kterým VaV čelí: • Na čem pracujete? • Jaké výsledky můžeme očekávat? • Vyplatí finančně se tento program VaV? • Jak měříte svou produktivitu? • Nebude lepší celý program VaV uzavřít? 41

42 Pozice VaV v organizaci Program VaV má široké souvislosti napříč firmou. • Nákupní oddělení zajišťuje suroviny, • výroba zajišťuje zavádění výrobků do výrobního procesu (výsledků VaV),a odpadové hospodářství, • finanční oddělení musí odhadnout kolik bude VaV skutečně stát, • marketingové oddělení musí pochopit podstatu inovace nebo nového produktu aby mohlo správě formulovat strategii a novinku prodat, • prodejní oddělení musí odhadnout kolik bude schopno výrobků prodávat a kolik zákazníků může uspokojit. • Personální oddělení musí být správně informováno o potřebách odborníků, školení apod. 42

43 Intelektuální kapitál Skladba intelektuálního kapitálu • lidského kapitál, • zájmového kapitál, • inovační infrastruktura. Snaha převést lidský a zájmový kapitál na zisk a finanční kapitál. 43

44 Metody a techniky řízení intelektuálního kapitálu • Rozvoj lidského kapitálu • Spolupráce • Pracovní prostředí • Tvůrčí přístup 44

45 Metody a techniky řízení intelektuálního kapitálu • Konstruktivní přístup k řešení problémů • Učení se jako celoživotní proces • Pozitivní přístup k hledání nedostatků • Využívat konfliktů • Kultura tvůrčího chaosu • Maticová struktura • Řízení času, nižších nákladů, vysoké jakosti, produktivity a inovativnosti než konkurence 45

46 Pojetí inteligence pracovníků vědy a výzkumu (IQ) Kreativní podstata (SQ) Sdílené lidské hodnoty (PQ) Ohodnocení fyzické práce (EQ) Spravedlivé zacházení 46

47 Řízení pracovníků vědy a výzkumu • Úspěšný manažer VaV musí nejen umět vybrat své spolupracovníky a efektivně je řídit, měl by být také vynikajícím odborníkem. • Měl by být v kontaktu se špičkovou vědou ve svém oboru a udržovat si široký rozhled. • Jejich pozice by měla být více „vůdčí“ (leader). Dělají totiž konečná rozhodnutí a mohou se spolehnout na své znalosti a úsudek. 47

48 Řízení pracovníků vědy a výzkumu • Role manažera VaV – Motivace – Řešení konfliktů – Znalostní a informační management – Podnikání vs. VaV 48

49 49

50 Řízení pracovníků vědy a výzkumu • Principy vedení týmu ve vědeckovýzkumné činnosti – Spolupráce – Komunikace – Míra volnosti – Talent management – Rozvoj a sebevzdělávání – Vize, hodnoty – …..? 50

51 Řízení pracovníků vědy a výzkumu • Manažer by se měl vyvarovat: – Negativní přístup ke konfliktům – Individuálních preferencí – Nerozhodnost – Bránit změnám – Mikromanagement 51

52 Řízení pracovníků vědy a výzkumu • Hodnocení zaměstnanců je založené nejen na oslavování úspěchů ale někdy i neúspěchů, z důvodu uvolnění napětí. • Pokud je možnost neúspěch napravit či vynahradit v budoucnu, neměl by být postih ultimativní. 52

53 Řízení pracovníků vědy a výzkumu • Nevyhovující zaměstnanec neměl být vůbec přijat, podprůměrný zaměstnanec bývá demoralizován a deprimován, měl by mít šanci se zlepšit. Klíčovými hledisky hodnocení jsou: – Kvalita práce a výsledků – Kvantita práce a výsledků – Jak zaměstnanec vychází s ostatními a jak jim pomáhá 53

54 Řízení pracovníků vědy a výzkumu • Odměny by měly být směřovány za úspěšné uvedení nových produktů a technologií do výroby a za jejich úspěšný prodej zákazníkům. • Odměňování by mělo směřovat zaměstnance k určitému typu chování, které má mířit ke konkrétním cílům, které jsou pro firmu důležité. • Lidé si budou chtít nabídnuté odměny vydělat. 54

55 Řízení pracovníků vědy a výzkumu • Podpora patentové činnosti odměnami může vést ke zvýšení počtu patentů ale jejich kvalitu to nezaručí. Podíly na zisku jsou problémové z hlediska vyúčtování a jsou jádrem sporů. 55

56 Základní prvky rozhodovacího procesu manažera • Rozhodování – Zásadní pro jakéhokoliv vedoucího pracovníka – Odpovědnost – Ovlivňující faktory – Integrita 56

57 Základní prvky rozhodovacího procesu manažera Obecný rozhodovací proces leadera (vůdce) 1.Důkladná definice problému 2.Vymezení požadavků 3.Tvorba variant 4.Analyzování rizik 5.Rozhodnutí - řešení 6.Uplatnění rozhodnutí v procesu 7.Zajištění zpětné vazby 57

58 Základní prvky rozhodovacího procesu manažera Rozhodovací proces projektového manažera 1.Identifikace problému 2.Charakteristika prvků a vazeb problému 3.Tvorba variant řešení 4.Kvalifikovaný rozbor 5.Výběr řešení 6.Implementace vybrané varianty 7.Měření dosažených výsledků 8.Rozhodnutí o dalším postupu 58

59 Základní prvky rozhodovacího procesu manažera Základní prvky rozhodovacího procesu podle P. Druckera v praxi: 1.Podstata problému 2.Vymezení cíle rozhodnutí 3.Následovat správné a podstatné, kompromis až později 4.Vykonání rozhodnutí 5.Zabudování zpětné vazby 59

60 Základní prvky rozhodovacího procesu manažera • Metody a techniky používané při rozhodování – „cost-benefit“ – Párové srovnávání – Analytická hierarchie – Rozhodovací strom – Brainstormingové metody – Myšlenkové mapy – Speciální software na podporu rozhodování 60

61 Základní prvky rozhodovacího procesu manažera • Další aspekty rozhodovacího procesu – Co je důležité? – Rizika, nejistota – Držet se jednoho směru – Anarchie • Rozhodovací proces v kolektivu – Společné cíle – Efektivní porady – Zdroje, omezení termíny … 61

62 Současné trendy managementu vědeckovýzkumné činnosti • Případová studie Shionogi a Purdue Pharma • Otevřená inovace 62

63 Shionogi a Purdue Pharma • Otevřená inovace • Záměrné toky vědomostí a z a dovnitř organizace k urychlování vývoje a inovací a rozšiřovat své trhy. Toto paradigma znamená, že firmy mohou externí i interní invence, externí i interní přístupy na trh při hledání zdokonalování technologie. 63

64 Shionogi a Purdue Pharma • Shionogi bude hradit náklady během tříletého výzkumu a další náklady spojené s výsledky výzkumu • Purdue Pharma pak bude hradit specifické náklady během výzkumu a podílem ze zisku. • Náklady po výzkumu a klinické testování bude hrazeno půl na půl. • Všechny vyvinuté přípravky mohou být uváděny na trh pod oběma firmami 64

65 Shionogi a Purdue Pharma Shionogi byla zavedená firma na trhu s léky na bolest. Hledala partnera pro další VaV v této oblasti. Kritéria byla: • Produkty zaměřené na tlumení bolesti • Výzkum v podobném směru • Komplementarita odbornosti ve výzkumné technologii • Podobná firemní kultura a velikost byly dodatečné faktory 65

66 66

67 Shionogi a Purdue Pharma Management • Průběžné školení, mentorování a koučink vedoucích týmů pracovníků (mítinky, agenda, rozhodování aj.) • Školení kulturních a jazykových rozdílů • Implementace IT systému Purdue u Shionogi na real-time výsledky 67

68 Shionogi a Purdue Pharma Zdroje a technologie • Společný přístup ke zdokonalování VaV, počítače, informatika, vizualizace dat a další nástroje ke zvyšování efektivity laboratoří. • Otevřená upřímná diskuse a brainstorming mezi manažery a členy týmů. • Zlepšování administrativy, logistiky, plánování a komunikace. • Investice také dovolily používání automatických systémů. • Oboustranná důvěra a potřeba se učit novým věcem, sdílená vize a cíle. Vznik nových příležitostí, profesionální satisfakce a pokroku přispěly k úspěchu aliance. 68

69 Shionogi a Purdue Pharma Obě společnosti: • Následovaly stejnou vizi výzkumu, která byla klíčová pro obě společnosti • Získaly potenciál expanze mimo zavedené oblasti • Výzkumníci z Japonska na čas přesídlili do USA • Investice budou mít dlouhodobé pozitivní přínosy 69

70 Osnova • Úvod • Základní pojmy, zdroje a typy inovací • Praxe managementu vědeckovýzkumné činnosti • Modulární pojetí řízení inovací • Znalostní management • Koncepce vědy a výzkumu v ČR, ochrana duševního vlastnictví 70

71 Modulární pojetí řízení inovací • Přístupy k managementu inovací • Řízení inovací v podniku • Výzkum, vývoj a inovační cyklus • Transfer technologií 71

72 Modulární pojetí řízení inovací • Přístupy k managementu inovací – Role VaV v inovační činnosti – Podnik, management, spolupráce, konkurence. • Management inovační činnosti hraje roli garanta celého procesu zaváděné nového produktu. – Zajištění zdrojů (lidské zdroje, materiály, technologie atd.) – Celopodniková inovační činnost 72

73 Modulární pojetí řízení inovací • Klíčové faktory – Vize, strategie podniku – Tlak na snižování nákladů – Tlak na urychlování inovačních procesů 73

74 Modulární pojetí řízení inovací Soudobé trendy řízení výzkumu a vývoje • Sdílená vývojová střediska • Outsourcing • Dočasné výzkumné a vývojové jednotky • Automatizovaná vědeckovýzkumná střediska • Vývojová pracoviště zapojující zákazníky • Střediska výzkumu a vývoje s institucionální podporou 74

75 Řízení inovací v podniku • Inovační cyklus 75

76 Design Thinking Vývoj inovací dle „myšlení designéra“ (IDEO): • Rozpoznání problému • Výzkum • Specifikace požadavků • Tvorba konceptu • Prototypizace • Zapojení do praxe, reálného světa • Testování • Revize a zlepšování 76

77 Řízení inovací v podniku Struktura úspěšného inovačního procesu musí zahrnovat tyto fáze: • Průzkum • Výběr • Implementace – Získávání znalostních zdrojů – Realizace inovačního projektu – Uvedení inovace na trh • Učení a opětovná inovace 77

78 Řízení inovací v podniku Vztah marketingu a procesu tvorby nového výrobku: • Podniková strategie podniku →Inovační strategie • Marketingová strategie sortimentního mixu podniku → Inovační strategie sortimentního mixu • Definice cílového trhu, segmentace trhu→Tvorba idejí výrobku • Marketingová strategie nového výrobku → Konstrukční a technologický výzkum a vývoj výrobku, design • Testování trh → Příprava výroby • Strategie zavádění na trh → Uvedení výrobku na trh 78

79 Případová studie HomeStar • Inovace technologií vs. inovace výrobků • Zaměření na VaV vs. Zaměření na zákazníka • Geniální vynálezce vs. požadaky spotřebitelů 79

80 Případová studie HomeStar HomeStar varianty řešení • Změnit přístup k VaV, změna na pozici vedoucího výzkumu • Přijmout dalšího výzkumníka s podnikatelskými schopnostmi, založit novou divizi • Zlepšit komunikaci s marketingovým oddělením 80

81 Případová studie HomeStar Whirlpool má jiný přístup k inovacím v pěti základních principech 1.Zaměření na spotřebitele (výrobce spotřebičů musí být zaměřen na zákazníky!), inovace začíná u zákazníka 2.Získávat inovace odevšad, na všech úrovních nejen v VaV 3.Produkty jako portfolio, je důležité je vyvážení. 4.Rychlost (tři kroky vývoje produktů: rozsah a velikost, rozpočet, provedení.) 5.Řízení intelektuálního vlastnictví, tvorba patentů vytváří základ pro budoucí úspěch a rozvoj 81

82 82

83 Osnova • Úvod • Základní pojmy, zdroje a typy inovací • Praxe managementu vědeckovýzkumné činnosti • Modulární pojetí řízení inovací • Znalostní management • Koncepce vědy a výzkumu v ČR, ochrana duševního vlastnictví 83

84 Znalostní management • Pojetí znalostí • Znalostní principy • Znalostní management 84

85 Znalostní management • znalostní řízení → znalostní management. • znalostní management, jako obecná oblast managementu, a management znalostí jako oblast managementu zaměřenou na řízení dat, informací a znalostí s podporou informačních technologií. 85

86 Znalostní management • Nové znalosti nejsou nejspolehlivějším a nejpředpověditelnějším zdrojem úspěšných inovací. • Inovace založené na nových znalostech mají nejdelší zaváděcí dobu. • Model informačních a znalostních toků v organizaci 86

87 87

88 Model znalostního managementu v HP 88

89 Systém K-net v HP • aplikace pro uchovávání a sdílení znalostí v HP • K-Net Solution Store (uchovávání typizovaných dokumentů a odkazů na dokumentaci jednotlivých produktů), • K-Net Contribution Repository (místo pros sdílení znalostí), • K-Net HPC Collaborative Workspace (společná pracovní plocha pro organizační skupiny či témata), • K-Desk (znalostní přepážka, poskytující informace z vnitřku HP, analýzy a průzkumy, informační výpomoc), • K-Link (učící se skupiny, sociální síť uvnitř HP), Projektová dokumentace, • Project Profiles Repository (revidované projekty). 89

90 Znalostní management Co jsou to znalosti • Data: fakta, obrázky, zvuky (+ interpretace + význam = ) → • Informace: formátovaná, filtrovaná a sumarizovaná data (+ akce + aplikace = ) → • Znalosti: instinkty, ideje, pravidla a procedury které vedou akce a rozhodnutí 90

91 Znalostní management • Znalosti se vyskytují ve třech formách: – Tacitní (zkušenosti a odborné znalosti v hlavách pracovníků) – Explicitní (kodifikované jako manuály, pravidla, rutinní činnosti) – Kulturní znalost (zahrnuje představy, mínění, hodnoty) 91

92 Znalostní management Znalostní pracovníci • Vnímáni jako aktivum nikoliv nákladová položka. Jsou to vlastníci výrobních prostředků tzn. znalostí. Jedná se o kapitálové aktivum. • Jsou vysoce mobilní. Organizace je potřebuje více než oni ji. • Organizace o ně musí pečovat jako o nejcennější aktiva. 92

93 Znalostní management • Znalosti neodstraňují potřebu dovedností, bez nich jsou neproduktivní. • Znalostí pracovník se mylně používá jako označení teoreticky vzdělaného člověka. • Pracovní nasazení znalostních pracovníků si vybírá svou cenu vysoké napětí, stres a konkurenci, emocionální traumata. 93

94 Znalostní management Produktivita znalostního pracovníka je ovlivněna: – Jednoznačně stanovený úkol – Samořízení a samokontrola – Nepřetržité inovace – Nepřetržité učení a vyučování druhých – Není úměrná množství vykonané práce, důraz na kvalitu a příslib dalšího rozvoje – Musí být stanoven úkol, výsledek a kvalita. 94

95 Znalostní management • Znalostní pracovníci požadují ekonomické odměny. Avšak jejich nabídka nepostačuje, potřebují příležitosti, potřebují osobní úspěch, osobní naplnění a hodnoty. • Učící se a vyučující organizace. Integrace neustálého vzdělávání a vyučování kolegů. 95

96 Znalostní management • Musí existovat systém, který umožní mít přehled o intelektuálním vlastnictví organizace (technologie, odborné a technické znalosti pro každodenní práci). • Efektivní a zabezpečený tok odborných znalostí je klíčový. 96

97 Znalostní management • Vytvoření celofiremní databáze intelektuálního vlastnictví (reporty, nové koncepty, záznamy z jednání, další relevantní informace) on-line. • Znalost musí být využití pro organizaci jinak nemá cenu ji platit. 97

98 Znalostní management Znalostní principy 1.Znalostní management je drahý (ale taková je i hloupost!). 2.Efektivní management znalostí vyžaduje hybridní řešení, zahrnující lidi i technologii 3.Znalostní management je vysoce politický. 4.Znalostní management vyžaduje znalostní manažery. 5.Znalostní management získává víc z map než z modelů, víc z trhů než z hierarchií. 6.Sdílení a použití znalostí jsou často nepřirozené činnosti. 7.Znalostní management znamená zlepšení procesů znalostních činností. 8.Přístup k znalostem znamená pouze začátek. 9.Znalostní management nikdy nekončí. 10.Znalostní management vyžaduje znalostní smlouvy (tj. řešit problémy intelektuálního vlastnictví). 98

99 Znalostní management • Tvorba znalostí • Sdílení znalostí • Ukládání znalostí • Využívání znalostí • Znalostní management jako součást IT • Informační management • Kritika 99

100 Osnova • Úvod • Základní pojmy, zdroje a typy inovací • Praxe managementu vědeckovýzkumné činnosti • Modulární pojetí řízení inovací • Znalostní management • Koncepce vědy a výzkumu v ČR, ochrana duševního vlastnictví 100

101 Koncepce vědy a výzkumu v ČR Inovační infrastruktura ČR • Tvoří systém vztahů mezi jednotlivými výzkumnými, vývojovými, výrobními, obchodními a dalšími specializovanými subjekty, charakterizovaný jejich vzájemnou spoluprací s cílem komercializovat výsledky výzkumu – od analýzy a legislativy, přes výzkum po technologický transfer, finální výrobu a marketing. 101

102 Koncepce vědy a výzkumu v ČR • Kategorie výzkumu • Vyhledávací (Základní) výzkum • Aplikovaný výzkum • Vývoj (podnikový výzkum) • Transfer know-how 102

103 Koncepce vědy a výzkumu v ČR Základní dokumenty České republiky pro oblast inovací se skládají z Národní inovační strategie, která je do hloubky rozvíjená v: • Národní inovační politice České republiky na léta 2010 – 2015 a • Koncepce inovací pro oblast průmyslu a podnikání na období 2008 – Priority koncepce inovací: • Rozvoj infrastruktury pro průmyslový výzkum, vývoj a inovace • Vznik, rozvoj a spolupráce inovačních podniků • Rozvoj lidských zdrojů 103

104 Koncepce vědy a výzkumu v ČR Systém podpory výzkumu, vývoje a inovací (VaVaI) ČR: Složení Řídící skupiny pro přípravu Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací ČR na léta 2009 – 2015: • Rada pro výzkum a vývoj, • Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, • Ministerstvo průmyslu a obchodu, • vysoké školy, • Akademie věd ČR, • podnikový sektor a uživatelé, • Experti (TC AV ČR, Zelená kniha VaVaI a Bílá kniha VaVaI, NVF, lidské zdroje, politiky VaV EU). 104

105 Koncepce vědy a výzkumu v ČR Přehled cílů a hlavních aktivit Národní politiky VaVaI: • CÍL 1: Zavést strategické řízení VaVaI na všech úrovních. • CÍL 2: Zacílit veřejnou podporu VaVaI na potřeby udržitelného rozvoje. • CÍL 3: Zvýšit efektivitu systému věřejné podpory VaVaI. • CÍL 4: Využívat výsledky VaV v inovacích a zlepšit spolupráci veřejného a soukromého sektoru ve VaVaI. • CÍL 5: Zlepšit zapojení ČR do mezinárodní spolupráce ve VaVaI. • CÍL 6: Zajistit kvalitní lidské zdroje pro VaVaI. • CÍL 7: Vytvořit v ČR prostředí stimulující VaVaI. • CÍL 8: Zajistit účinné vazby na politiky v jiných oblastech. • CÍL 9: Důsledně hodnotit systém VaVaI. 105

106 Koncepce vědy a výzkumu v ČR • Operační programy podporující výzkum, vývoj a inovace – OP Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI), – OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK) – OP Podnikání a inovace (OP PI) – OP Praha Konkurenceschopnost (OP PK) – OP Praha Adaptabilita (OP PA) 106

107 Koncepce vědy a výzkumu v ČR • SWOT analýza současného inovačního prostředí ČR – Silné stránky – Slabé stránky – Hrozby – Příležitosti 107

108 Ochrana duševního vlastnictví v ČR • Představuje nehmotný statek (nemusí existovat v materiální podobě). • Je to výsledek tvůrčí činnosti člověka, který nevzniká náhodou (uvažování je jen postupem nikoliv výsledkem). • Je nespotřebovatelné a lze opakovaně používat. 108

109 Ochrana duševního vlastnictví v ČR Systém právní ochrany duševního vlastnictví • Duševní vlastnictví lze právně chránit podle zákona 513/1991Sb. §118. – Utajením §17 (o obchodním tajemství) – Zpřístupněním – Tvůrčím právem – Netvůrčím právem – Autorským zákonem 109

110 Ochrana duševního vlastnictví v ČR • Tvůrčí právo – patent (zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích), – užitný vzor (zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech), – topografie polovodičového výrobku (zákon č. 529/1991 Sb., o ochraně polovodičových topografií. 110

111 Ochrana duševního vlastnictví v ČR • Netvůrčí právo – Ochranná známka (zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách) – Označení původu (zákon č. 452/2001 Sb., o označení původu) 111

112 Ochrana duševního vlastnictví v ČR • Autorský zákon – autorský zákon č. 121/2000 Sb., – zákon č. 273/1993 Sb., o některých podmínkách výroby, šíření a archivování audiovizuálních děl a o změně a doplnění některých zákonů. 112

113 Děkuji za pozornost 113


Stáhnout ppt "Znalostní a inovační management ve VaV Ing. Jiří Franek Olomouc, 3.11.2010."

Podobné prezentace


Reklamy Google