Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

David Greger a Jana Straková Ústav výzkumu a rozvoje vzdělávání Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v Praze

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "David Greger a Jana Straková Ústav výzkumu a rozvoje vzdělávání Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v Praze"— Transkript prezentace:

1 David Greger a Jana Straková Ústav výzkumu a rozvoje vzdělávání Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v Praze Asociace ředitelů gymnázií ČR, , Přerov

2 O projektu CLoSE • Projekt GA ČR: „Vztahy mezi dovednostmi, vzděláváním a výsledky na trhu práce: longitudinální studie“ • Spolupráce NHÚ AV ČR, PedF UK a NVF (spolupráce ekonomů, pedagogů a sociologů) • Roky řešení: 2012 – 2018 (7 let) • První longitudinální (panelová) studie v ČR zahrnující měření výsledků vzdělávání

3 O projektu CLoSE II. • Panelová studie • Zapojení více kohort (tzv. multi-cohort sequence design) umožňuje sledovat hlavní tranzice v životních/vzdělávacích drahách jedince: KOH1vstup do 1. třídy / volba školy KOH2přechod na víceletá gymnázia KOH2přechod na střední školu KOH3vstup na trh práce

4

5 Rozsah vzorků • Kohorta 1: Předškoláci a přechod do základní školy (N=1200, pro všechny 3 vlny šetření min. 600 respondentů) • Kohorta 2: „Školáci“, 4. ročník ZŠ až 3. ročník SŠ. Vzorek TIMSS & PIRLS 2011: 177 škol, téměř 5000 žáků 4. ročníku ZŠ. • Dotazování v 5. ročníku ZŠ CLoSE: 4438 žáků, ze 163 ZŠ (215 tříd), z toho se 870 (19,6 %) žáků hlásilo na 8G a 507 (11,4 %) žáků bylo ke studiu na 8G přijato (58% úspěšnost přijetí na 8G). • Pro 6. ročník ZV rozšíření vzorku o žáky 8G: celkem 6221 žáků: 141 ZŠ (4589 žáků) a 43 8G (1632 žáků), 4 testy: matematika, čtenářská gramotnost, český jazyk (mluvnice, pravopis), kompetence k učení a žákovský dotazník. • Po přechodu na střední školu počítáme s rozsahem vzorku 4000 studentů SŠ (1. a 3. ročník SŠ) • Kohorta 3: Dospělí (16 – 65 let): PIAAC 2012 cca 6000 respondentů, follow up po 4 letech na podsouboru 2000 respondentů

6 Cíle výzkumu CLoSE - obecně • Zjišťování znalostí, dovedností a kompetencí žáků a studentů a jejich vývoj v čase. • Zachycení vývoje osobnostně-sociálních (nekognitivních) charakteristik žáků a vliv větvení vzdělávacích drah na ně (Big Fish Little Pond Effect – academic self-concept) • Zmapování mechanismů procesu volby školy v základních tranzitivních bodech a jednání jednotlivých aktérů a jejich sociálně-ekonomická podmíněnost (RAT) • Zjištění dopadu časné diferenciace žáků na vzdělávací systém a měření přidané hodnoty (typu) školy.

7 Cíle výzkumu CLoSE – k diskusi o diferenciaci na úrovni povinného vzdělávání • Cílem výzkumu je zkoumat dopady struktury vzdělávacího systému (vysoké a časné diferenciace) na výsledky vzdělávání. V České republice je problematika diferenciace hodně diskutována, nejen ve vztahu k víceletým gymnáziím, ale například i ve vztahu k odborným učilištím či školám praktickým. Nejsou k dispozici žádné studie, které by umožnily vést tuto debatu na základě věcných argumentů a nestavět pouze na osobních přesvědčeních, případně zkušenostech ze zahraničí. Náš výzkum se snaží tento nedostatek odstranit a přinést do debaty o diferenciaci systému faktické poznatky, které budou získány zkoumáním českých škol a českých žáků.

8 Cíle výzkumu CLoSE – k diskusi o diferenciaci na úrovni povinného vzdělávání • Přestože máme řadu informací z mezinárodních výzkumů (TIMSS, PISA, PIRLS), i některých domácích dat (CERMAT - maturity, ČŠI – testování 5. a 9. ročníků, SCIO), výzkum CLoSE představuje posun v kvalitě dat a tím i kvalitě odpovědí, které může přinést. Především díky následujícím charakteristikám výzkumu…

9 Charakteristika (výjimečnost) dat CLoSE v českém prostředí • Longitudinální výzkum: sledování panelu žáků od 4. roč. ZŠ (TIMSS a PIRLS) až do 3. roč. SŠ (a snad i dále) • Reprezentativní výběr žáků • Standardizovaná administrace testů tazatelem ve všech školách. Došetřování chybějících žáků. • Podrobné informace o rodinném zázemí žáků (včetně dat z rodičovských dotazníků TIMSS a PIRLS 2011) • Podrobné informace o kritériích volby školy • Didaktické testy využívají ve velké míře otevřených úlohách s tvorbou odpovědi (zvláště v ČG), • Díky těmto charakteristikám CLoSE umožní lépe porozumět výsledkům českých žáků a tomu, jak funguje diferenciace v povinném vzdělávání (nejen VG, ale také výběrové ZŠ aj.), za hranice současného poznání.

10 Základní otázky ve vztahu k VG Fungují víceletá gymnázia v souladu s všeobecnými očekáváními? – Studují na nich ti nejnadanější? – Dostává se jim tam kvalitnějšího vzdělání? Jaká je přidaná hodnota studia na VG?

11 Studují na 8G ti nejnadanější žáci? Aneb kdo se na 8G hlásí a kdo se tam dostane?

12 Žáci 4. ročníků aspirující a neaspirující na studium na víceletém gymnáziu. (PIRLS 2001)

13 Studují na VG Ti nejnadanější? Již letos výzkum CLoSE po spojení s daty z TIMSS a PIRLS 2011 umožní odpovědět na tyto otázky: 1)Kdo se (ne)hlásí na VG (výsledky žáků, aspirace)? … včetně charakteristik těch žáků, kteří patří k nejlepším a na studium na 8G neaspirují (proč)? 2)Jak efektivní je přijímací řízení (vybírá skutečně ty nejlepší uchazeče?) Umíme vybrat ty nejlepší uchazeče? 3)V delší perspektivě (při zohlednění testování žáků v 9. ročníku ZV) můžeme sledovat, jak se vede dětem, které se na 8G nedostaly (z hlediska vzdělávacích výsledků – kognitivních i jejich sebepojetí apod.)

14 A dále CLoSE přináší řadu informací o tom proč, žáci/rodiče volí studium na VG, co od něj očekávají apod.

15 Proč ses hlásil/a na 8G? (v %) CLOSE 2012

16 Jaká jsou tvá očekávání od studia na 8G (v %) CLoSE 2012

17 Jaká je přidaná hodnota studia na VG? Měřeno jako efekty vzdělávání, ale také z pohledu jednotlivých žáků (vztažení jejich očekávání a jejich hodnocení přínosů)

18 Přidaná hodnota VG? Dosavadní pokusy od určení měření přidané hodnoty jednotlivých typů škol v ČR jsou neuspokojivé a nespolehlivé, ať již metodologickými/statistickými přístupy, kvalitou dat (reprezentativita, dostatek informací o žácích, zvláště o rodinném zázemí SES, nebo data nebyla longitudinální – usuzování z mezinárodních výzkumů), a proto na otázku o přidané hodnotě VG (ale také výběrových ZŠ a ZŠ) nelze zatím spolehlivě odpovědět. I přesto máme již řadu zajímavých informací.

19 Přidaná hodnota a její měření (definice OECD) • „Modely přidané hodnoty měří příspěvek školy k pokroku žáka vůči předem určeným školním vzdělávacím cílům. Příspěvek je očištěná hodnota od jiných faktorů, které také přispívají k pokroku žáka v učení.“ • „Modely zjišťování přidané hodnoty jsou třídou statistických modelů, které se užívají k určení odhadu příspěvku školy k žákově učení měřenému pomocí trajektorií testových skóre.“

20 Výsledky žáků se zhoršují, zvětšují se rozdíly ve výsledcích žáků jednotlivých škol Koeficient mezitřídní korelace pro výsledek v matematice + "science" MATSCI 8. Ročníkv % rozd í ly mezi školami se zvyšuj í v % TIMSS TIMSS TIMSS

21 Rozdíly mezi školami se zvyšují (Vývoj rozdílů ve složení žáků jednotlivých škol a ve výsledku testu čtenářské gramotnosti, koeficient mezitřídní korelace, PISA 9. ročník)

22 V mezinárodním srovnání jedna z nejsilnějších souvislostí mezi výsledky žáků a rodinným zázemím na úrovni školy (Přírůstek skóru ve čtenářském testu s jednotkovým nárůstem indexu rodinného zázemí na úrovni žáka a na úrovni školy – PISA 2009)

23 Rozdělení výsledků žáků 9. ročníků ZŠ a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií v testu čtenářské gramotnosti (PISA 2006).

24 Profily škol v ČR 8.ročník (TIMSS 2007)

25 Profily škol v ČR – 10. ročník (PISA 2003)

26 Přínosy víceletých gymnázií • Ve výzkumu CLoSE budeme moci zjišťovat po testování v 9. ročníku ZŠ/kvartě 8G. Jednak měřením přírůstku ve vědění žáků v matematice, čtenářské gramotnosti, českém jazyce a v kompetencích k učení. • Dále budeme moci popsat přínos gymnázií z pohledu studentů v dotazníku v kvartě 8G.

27 Další kroky? 2013 a dále

28 Další kroky 2013 a dále • Duben/květen 2013 – zprávy z testování pro školy (srovnání výsledků školy v rámci ostatních VG i v rámci ZŠ na reprezentativních datech, výsledky jednotlivých žáků) • Přípravný týden – srpen 2013 – další zpráva pro školy, srovnání výsledků školy se zohledněním sociálního složení žáků a další podrobnější analýzy dat. • Napojení dat TIMSS a PIRLS 2011 a CLoSE 5. a 6. ročník a hledání odpovědi na otázku efektivity výběru žáků na 8G, analýza kritérií a podob přijímacího řízení na 8G. • V roce 2015 pak 2. vlna testování a dotazování žáků.

29 Možnosti spolupráce s AřG • Nabízíme další možnosti diskuse nad zjištěními z výzkumu CLoSE a jejich interpretacemi. • Inspirace od AřG a případná ochota pomoc při hledání odpovědí na otázky, které si ředitelé gymnázií kladou (můžeme Vám pomoci je zodpovědět s využitím dat CLoSE?) • Spolupráce na vybraných analýzách – např. analýza přijímacích kritérií na 8G všech gymnázií v ČR

30 Děkujeme za pozornost!


Stáhnout ppt "David Greger a Jana Straková Ústav výzkumu a rozvoje vzdělávání Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v Praze"

Podobné prezentace


Reklamy Google