Základní otázky obchodního práva

Prezentace na téma: "Základní otázky obchodního práva"— Transkript prezentace:

1 Základní otázky obchodního práva

2 Obchodní právo je považováno za součást soukromého práva.
Obchodní právo ČR lze charakterizovat jako soubor právních norem, které upravují majetkoprávní postavení podnikatelů a vztahy vznikající mezi nimi v souvislosti s jejich podnikatelskou činností.

3 Systém obchodního práva
Obecná část právní úprava postavení podnikatelů, obchodní firmy a dalších práv na označení, obchodního rejstříku, jednání podnikatelů, účetnictví podnikatelů, aj.

4 Zvláštní část právo obchodních společností právo obligační – závazkové právo soutěžní (právo hospodářské soutěže a nekalé soutěže) právo průmyslového a jiného duševního vlastnictví právo cenných papírů právo burzovní rozhodování obchodních sporů insolvenční právo (konkurz, vyrovnání)

5 Prameny Zákon o obchodních korporacích Občanský soudní řád
Zákon o cenných papírech Zákon o dluhopisech Zákon o ochraně hospodářské soutěže Zákon o zadávání veřejných zakázek Zákon o veřejných dražbách Insolvenční zákon Živnostenský zákon Autorský zákon Zákon o ochraně spotřebitele Zákon o ochranných známkách Zákon o regulaci reklamy Zákon o burze cenných papírů Zákon o komoditních burzách

6 Zásada autonomie vůle a smluvní slobody
Obchodní zvyklosti: určitá pravidla fakticky dodržována stranami aniž by byla zakotvená v právním předpise. Posuzují se ve vztahu k určitému území, odvětví, či konkrétnímu případu. Zásady OBZ: Zásada autonomie vůle a smluvní slobody Autonomie volby, zda učinit právní úkon či nikoli Autonomie výběru adresáta právního úkonu Autonomie volby obsahu právního úkonu Autonomie volby formy právního úkonu Zásada rovností účastníků Zásada dobré víry a ochrany třetích osob Zásada poctivého obchodního styku Zásada profesionality

7 Zákon o obchodních korporacích

8 Zákon o obchodních korporacích
Nový zákon o obchodních korporacích přebírá pouze tu část stávajícího obchodního zákoníku, která se týká fungování obchodních společností a družstev. ZOK dosavadní právní úpravu v mnohém modifikuje a doplňuje. Jeho cílem je přitom vytvořit moderní právní základ pro fungování obchodních korporací, který přispěje k podnikatelsky atraktivnějšímu právnímu prostředí.

9 Dne 1. 1. 2014 došlo ke zrušení obchodního zákoníku, a to bez náhrady.
Část jeho úpravy je přesunuta do nového občanského zákoníku, část je úplně zrušena. Úpravu obchodního rejstříku bude nově obsahovat zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (tzv. rejstříkový zákon).

10 Nový zákon o obchodních korporacích převevzal pouze část věnující se obchodním
společnostem a družstvům. Nestane se tedy nástupcem obchodního zákoníku v pravém slova smyslu, ale pouze úzce zaměřeným předpisem zabývajícím se specifickou oblastí právnických osob – obchodními korporacemi.

11 Konec dualizmu Se zrušením obchodního zákoníku dochází i k odstranění dvoukolejnosti závazkového práva, které je zcela nekoncepčně upraveno jak v občanském, tak i v obchodním zákoníku. Díky tomu odpadnou problémy s určováním toho, jakým zákoníkem se má řídit konkrétní závazek (např. kupní smlouva) a bude posílena právní jistota.

12 Přesun právní úpravy z obchodního zakoníku
Obchodní zákoník NOZ Obchodní tajemství Prokura Obchodní firma Většina smluvních typů (bankovní sml., sml. o prodeji podniku atd.) Nekalá soutěž ZOK Právní úprava obchodních společností a družstev Ruší se Duplicitní úprava obchodních závazků (použije se pouze obecná úprava NOZ) obchodního rejstříku Rejstříkový zákon

13 Moderní pojetí ZOK je postaven na východisku:
nezatěžovat tam, kde to není potřeba. Oproti obchodnímu zákoníku tak danou úpravu podstatně liberalizuje. Zároveň však posiluje ty instituty, které jsou nezbytné pro řádné fungování obchodních korporací – např. odpovědnost za jejich správu. Důraz je kladen i na funkční propojení zákona s dalšími předpisy, a to nejenom s NOZ, ale např. i s insolvenčním zákonem.

14 Koncepční změny Liberalizace Flexibilita Funkčnější ochrana
Systematika Snižuje se celkový V mnoha případech a přehlednost třetích osob počet donucujících je nabízeno více Oproti dosavadnímu Zákon je variant řešení stavu je dán větší důraz stavěn striktně ustanovení. (např. možnost na principu: dualistického či na odpovědnost osob, od obecného monistického které za obchodní ke konkrétnímu. systému řízení korporace jednají (např. akciové společnosti). pomocí ručení členů statutárního orgánu při úpadku obchodní korporace).

15 Corporate Governance Správa obchodních korporací
Jednou z nejdůležitějších oblastí práva obchodních korporací je bezpochyby oblast tzv. corporate governance, neboli správy obchodních korporací. Jejím ústředním tématem je systém rozložení práv a povinností mezi osobami zapojenými do činnosti obchodní korporace – tj. zejména společníky, statutárními orgány, výkonným managementem, věřiteli apod. Cílem je najít takové nastavení, které bude na jedné straně umožňovat efektivní řízení obchodní společnosti, a současně zajistí dostatečnou ochranu práv dalších zúčastněných subjektů.

16 ZOK v této oblasti přináší několik změn směřujících k funkčnější a ucelenější právní úpravě:
Koncept řádného hospodáře (§159 NOZ) je v ZOK doplněn o korektiv tzv. podnikatelského úsudku (§51 násl. ZOK). Členové orgánů jsou tedy při správě obchodní korporace povinni jednat s péčí řádného hospodáře (loajálně, pečlivě a informovaně), ale zároveň jim ZOK umožňuje, aby se případné povinnosti k náhradě škody zprostili, pokud prokáží, že vzhledem ke všem okolnostem jednali řádně a vznik újmy nemohli předpokládat (např. z důvodu selhání kapitálového trhu, neočekávatelných změn ceny ropy apod.)

17 ZOK nově připouští, aby byla členovi statutárního orgánu zapovězena možnost v budoucnu zastávat stejnou pozici, a to v jakékoliv korporaci po dobu tří, resp. deseti let. K této sankci může soud přistoupit, pokud člen statutárního orgánu zanedbal některé své povinnosti v souvislosti s prevencí úpadku obchodní korporace (§63 a násl.)

18 Zavádí se obecná pravidla o střetu zájmů.
Pokud se člen orgánu dozví, že by se při výkonu své funkce mohl dostat do střetu zájmů, měl by o tom obchodní korporaci informovat. Kontrolní (popř. nejvyšší) orgán pak může výkon jeho funkce pozastavit.

19 Více pozornosti je věnováno vzniku smlouvy o výkonu funkce,
tedy smlouvy, na jejímž základě členové orgánů obchodní korporace spravují její majetek, jde o otázky odměňování a odpovědnosti za škodu (§51 a násl.)

20 Koncernové právo ZOK opouští dosavadní silně formalizovaný model regulace podnikatelských seskupení (tzv. koncernů) a přiklání se k otevřenějšímu ekonomickému pojetí. Podnikatelské seskupení bere jako legitimní nástroj, který je schopen přispět k efektivnějšímu a levnějšímu řízení obchodních korporací.

21 Koncepce je postavena na třístupňovém režimu – prosté
ovlivnění, ovládání a koncern. V rámci ovlivnění např. platí, že ovlivní- li někdo podstatným způsobem jednání jiné osoby k její újmě, odpovídá za ni a zároveň ručí za splnění dluhů, které z důvodů jeho ovlivnění nemohly být uspokojeny. Stejný postih hrozí i u koncernu, nicméně v tomto stupni má řídící osoba možnost zprostit se odpovědnosti, prokáže-li, že újma je kompenzována jinými výhodami v rámci koncernu

22 Typy obchodních korporací
Pojem obchodní korporace zahrnuje obchodní společnosti a družstva Z hlediska konkrétních typů obchodních korporací zaznamenaly nejvíce změn tzv. kapitálové společnosti - tj. společnost s ručením omezeným a akciová společnost. Výrazně rozvedena a konkretizována byla i úprava družstev. Naproti tomu osobní společnosti (tj. komanditní společnost a veřejně prospěšná společnost) doznaly spíše dílčích upřesnění a doplnění.  

23 Přehled ZOK Společná ustanovení (§1–94) Společnosti (§95–551)
Družstva (§552–773) Veřejná obchodní Družstvo Založení společnost Bytové družstvo Vklad a podíl Komanditní Sociální družstvo Orgány obchodní korporace Společnost s ručením Vyloučení člena statutárního orgánu omezeným Podnikatelská uskupení (koncerny) Akciová společnost Zrušení, atd.

24 Přizpůsobení se nové právní úpravě
ZOK nabude, stejně jako nový občanský zákoník, účinnosti k Pokud budou stanovy (resp. společenská smlouva) korporace v rozporu s donucujícími ustanoveními ZOK, je korporace povinna přizpůsobit jejich znění nové právní úpravě do 6 měsíců od účinnosti zákona (tj. do ). Pokud tak neučiní, může jí v konečném důsledku hrozit až soudní zrušení (§777). Ta část stanov (resp. společenské smlouvy), která nebude v rozporu s donucujícími ustanoveními ZOK, zůstane nadále v platnosti

25 OPT-IN Z důvodu předcházení konfliktů staré a nové právní úpravy dává ZOK obchodním korporacím možnost, aby do dvou let od nabytí účinnosti rozhodly, že se plně podřizují nové úpravě (tzv. generální opt-in)

26 Podnikání, podnik, podnikatel

27 Podnikání Podnikání je definována jako soustavná činnost prováděna
samostatně podnikatelem  vlastním jménem a na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku.

28 Samostatnost Samostatná činnost spočívá v tom, že určitá právnická nebo fyzická osoba samostatně rozhoduje o tom: jaké statky bude na trhu poskytovat, jakým způsobem a kde bude vytvářet své produkty nebo provozovat své služby, s kým bude spolupracovat, jakým způsobem bude provoz financován, jaká bude právní forma podnikání, jakým způsobem se budou tvořit ceny, jakého zisku se má dosahovat.

29 Podnikání FO Fyzické osoby mohou podnikat na základě živnostenského listu, či koncesní listiny, podle toho, zda se jedná o živnost ohlašovací, či koncesovanou. Podnikat se může od zapsání do živnostenského rejstříku. Někdy jsou zapisovány do obchodního rejstříku i fyzické osoby.

30 Podnikání PO Obchodní společnosti (a. s., s. r. o., k. s. či v. o. s.), mohou podnikat také na základě živnostenského listu, ale osoby firmu zakládající musí sepsat společenskou smlouvu a společnost vzniká až zápisem do obchodního rejstříku.

31 Podnik Podnik je soubor hmotných, osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli a slouží k provozování podniku nebo vzhledem k své povaze mají tomuto účelu sloužit. V právním smyslu je podnik považován za věc, a to věc hromadnou. Protože firma (název) podnikatelského subjektu obvykle označuje celý jeho podnik, v obecném povědomí je slovo podnik vnímáno jako označení podnikatelského subjektu.

32 Základ samostatnosti právní – soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli a slouží k provozování podniku nebo vzhledem k své povaze mají tomuto účelu sloužit. ekonomická – na svoji činnost si musí podnik vydělat (výnosy musí pokrýt náklady) organizační – dělí se na organizační útvary (ředitelství, ekonomický úsek, dělnický úsek ...), podnik sám rozhoduje o struktuře

33 Podnikatelský subjekt
K podniku náleží věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které podnikateli slouží k provozování podniku, nebo vzhledem k své povaze mají tomuto účelu sloužit. Podnik je společenství lidí a prostředků spojených za účelem zabezpečování různých činností, jejichž cílem je zajištění vlastního prospěchu. Podnik vstupuje na trh a zabezpečuje pro jiné ekonomické subjekty (rodiny, jiné podniky ...) různé výkony (zboží nebo služby) za účelem dosažení zisku.

34 Podnikatelský záměr nápad průzkum
plán realizace (na základě průzkumu je nutné stanovit, jaké činnosti a jakým způsobem budou provedeny) zakladatelský rozpočet (jaké budou potřeba výrobní faktory) posouzení reálnosti založení podniku

35 Velikosti podniků drobné – do 100 zaměstnanců a obrat do 30 000 000 Kč
malé – 100- zaměstnanců a obrat do Kč střední – zaměstnanců a obrat do Kč velké – 500+ zaměstnanců a obrat nad Kč

36 Organizační složka podniku
Kromě vlastního podniku s určitým sídlem může podnikatel zřídit i jeho organizační složku, což může být: odštěpný závod – je takto zapisován do obchodního rejstříku a při jeho provozování se užívá firma s dodatkem, že jde o odštěpný závod jiná organizační složka – pokud je podle zákona zapisována do obchodního rejstříku Provozovnou se pak rozumí prostor, ve kterém je podnik provozován, přičemž i provozovna musí být označena firmou či jiným označením, případně i s rozlišujícím dodatkem

37 Živnost Živnost je soustavná podnikatelská činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku. V Česku provozování živností upravuje zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (tzv. Živnostenský zákon). Fyzická nebo právnická osoba, která chce živnost provozovat, musí získat živnostenské oprávnění pro danou činnost.

38 Ohlašovací živnosti Jsou to živnosti, které vznikají a jsou provozovány na základě ohlášení. Tyto živnosti jsou osvědčeny výpisem ze živnostenského rejstříku. Dělí se na: Řemeslné živnosti – Jsou to živnosti, pro jejichž získání a provozování je podmínkou výuční list, maturita v oboru, diplom v oboru, nebo šestiletá praxe v oboru. Vázané živnosti – Jsou to živnosti, pro jejichž získání a provozování je podmínkou prokázání odborné způsobilosti, kterou stanoví příloha živnostenského zákona. Volné živnosti – Jsou to živnosti, pro jejichž získání nepotřebuje podnikatel žádnou odbornou způsobilost.

39 Koncesované živnosti Jsou to živnosti, které vznikají a jsou provozovány na základě správního rozhodnutí. Tyto živnosti jsou také osvědčeny výpisem ze živnostenského rejstříku. Příkladem jsou provozování pohřební služby, provozování cestovní kanceláře, silniční motorová doprava, taxislužba.

40 Podmínky pro získání živnostenského oprávnění
Fyzická osoba, která chce získat živnostenské oprávnění, musí splnit všeobecné a někdy i zvláštní podmínky. Všeobecnými podmínkami jsou: plná svéprávnost, kterou lze nahradit přivolením soudu k souhlasu zákonného zástupce nezletilého k samostatnému provozování podnikatelské činnosti, a bezúhonnost (za bezúhonnou se pro účely živnostenského zákona nepovažuje osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže byl tento trestný čin spáchán v souvislosti s podnikáním, anebo s předmětem podnikání, o který žádá nebo který ohlašuje, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena). Zvláštní podmínky představuje odborná a jiná způsobilost, vyžaduje-li to živnostenský zákon nebo zvláštní právní předpisy.

41 Sídlo, místo podnikání, firma

42 Sídlo právnické osoby Místo zapsané jako sídlo v OR, při založení společnosti Určuje se adresou skutečného místa, kde je umístěna správa společnosti a kde je možné se s právnickou osobou setkat

43 Místo podnikáni fyzické osoby
Adresa zapsaná jako místo podnikání fyzické osoby v OR nebo v jiné evidenci Jedná se o skutečné místo podnikání U osob, které nejsou zapsány v OR je místo podnikání volitelné

44 Obchodní firma Název, pod kterým je podnikatel zapsán do OR
Podnikatel je povinen činit právní úkony pod svou firmou

45 Zásady tvorby obchodní firmy
1. Zásada firemní povinnosti – podnikatel zapsaný do OR je povinen mít zapsanou firmu 2. Zásada výlučnosti – firma nesmí byt zaměnitelná s firmou jiného podnikatele 3. Zásada pravdivosti a přiměřenosti – ve firmě nesmí být uvedeno nic nepravdivého o podnikateli nebo jeho podniku, ani nic přehnaného 4. Zásada jasnosti – nesmí tam byt obsaženo nic nepřesného o podnikateli, ani nic co by mohlo „zatemnit“ podnikatele nebo předmět jeho podnikání 5. Zásada jednotnosti – podnikatel může mít jen jednu firmu, bez ohledu na počet získaných podnikatelských oprávnění 6. Zásada zákazu klamavosti – jasnost a pravdivost 7. Zásada firemní přísnosti – podrobná pravidla pro tvorbu obchodní firmy

46 Obchodní firma má v zásadě význam jako:
Atribut právní subjektivity podnikatele Jeden ze základních pojmových znaků podnikání Ochranné označení Speciálni typ nehmnotného statku vyznačujúci osobnost podnikatele

47 Obchodní rejstřík Veřejný seznam, do kterého se zapisují stanovené údaje o podnikatelích Je veden v elektronické podobě Je veden zvláštními soudy – krajské soudy

48 Formální publicita zápisů: vyjadřuje veřejnou přístupnost údajů zapsaných v OR, každý má právo do OR nahlížet, pořizovat si kopie a výpisy, které jsou zpoplatněný podle zákona o soudních poplatcích; lze požadovat potvrzení, že se v OR nebo ve Sbírce listin určitý zápis nenaléza;

49 Materiální publicita zápisů – pozitivní: skutečnosti zapsané do OR jsou účinné vůči každému ode dne jejich zveřejnění, ledaže zapsaná osoba prokáže, že třetí osobě bylo provedení zápisu známo dříve (např. fúze) Materiální publicita zápisů – negativní: proti tomu kdo jedná v důvěře v zápis do OR, nemůže ten, jehož se takový zápis týká namítat, že neodpovídá skutečnosti.

50 Konstitutivní zápis: nabývají právní relevanci až okamžikem provedení zápisu do OR, účinek ex nunc, tj. odo dne zápisu Deklaratorní zápis: pouze uvádějí do souladu stav zápisu s objektivně existující skutečností, účinek zápisu ex tunc, tj. od okamžiku kdy skutečnost nastala

51 Právo obchodních korporací – základní otázky

52 Sdružení fyzických nebo právnických osob (obchodní korporace, družstvo, zájmové sdružení právnických osob, společenství vlastníků bytových jednotek) Účelová sdružení majetku (nadace, nadační fondy, občanská sdružení, církev, náboženská společnost) Jednotky územní samosprávy (obec, kraj) Jiné osoby, o kterých tak stanoví zákon (veřejná vysoká škola, Český rozhlas, Česká televize)

53 Zřízení (založení) PO Nutná písemná smlouva nebo zakládající listina
Vznikají dnem zápisu do OR Ode dne účinnosti zápisu mohou nabývat práva a povinnosti Způsobilost nabývat práva a povinnosti může byt u PO omezená jen zákonem

54 Obvykle se obchodní společnosti zakládají za účelem podnikání – tj
Obvykle se obchodní společnosti zakládají za účelem podnikání – tj. materiální účel Mohou byt založeny i za tzv. ideálním účelem – charitativní, humanitární, kulturní, apod.; to platí pro společnost s ručením omezeným a akciovou společnost; veřejná obchodní společnost a komanditní společnost mohou byt založený jen za účelem podnikání

55 Předmět podnikání, způsob podnikání
Obligatorní součásti zakladatelského dokumentu je vymezení předmětu podnikání Obchodní korporace mohou podnikat jako ekonomicky samostatné subjekty, nebo mohou být součásti skupiny majetkově nebo majetkově i personálně propojených společností Skupina takto propojených společností se nazývá koncern

56 Odpovědnost Korporace odpovídají za své závazky, resp. Za porušení svých povinností celým svým majetkem VOS – společně a nerozdílné celým svým majetkem KS – komplementáři celým svým majetkem, komanditisté do výše svého nesplaceného vkladu zapsaného v OR SRO – společně a nerozdílně do výše souhrnu nesplacených vkladů všech společníků; zápisem splacení všech vkladů ručení zaniká AS – akcionář neručí za závazky AS D – členové družstva neručí za závazky D

57 Název, sídlo, firma Základní vlastnosti

58 Jednáni PO Statutární orgán (likvidátor, insolvenční správce)
Zástupce na základě plné moci Zástupce na základě podnikové plné moci – prokurista Zákonný zástupce Zástupce na základě soudního rozhodnutí

59 Zrušení a zánik PO Dohodou Uplynutím doby nebo splněním účelu
Zaniká dnem výmazu, před zánikem se vyžaduje její likvidace, pokud celé její jmění nenabývá právní nástupce

60 Společné znaky korporací:
Jsou PO - mají vlastní právní status, který je odlišný od právního statusu společníků Zakládaný za účelem podnikání Jsou podnikateli Obecně jsou sdruženími osob – každá společnost se vyznačuje personálním prvkem Vytvářený na smluvním základě – právním titulem jejích vzniku je společenská smlouva, zakladatelská listina (u jednočlenných korporací‘ Pro obchodní společnosti jsou příznačné 4 rysy: obchodní firma, sídlo, účel založení (podnikání, činnost), statutární orgán

61 HAVE A NICE DAY 