Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n."— Transkript prezentace:

1 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Rozvoj a internacionalizace chemických a biologických studijních programů na Univerzitě Palackého v Olomouci CZ.1.07/2.2.00/

2 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Věda a společnost na přelomu tisíciletí

3 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Studia vědy a techniky (STS) od 70. let 20. století rozvoj science and technology studies, multidisciplinární obor, který lze charakterizovat „sociálním obratem“ (social turn) v pohledu na vědu: věda je sociální konstrukce, která produkuje fakta a technologie, ale i samotnou společnosti, která je umí přijímat a užívat přebírá mj. podněty Kuhnovy Struktury vědeckých revolucí (1962), Frankfurtské školy a feminismu; důležitosti nabývá tzv. etnometodologický přístup ( Bruno Latour ad.), zkoumající „vědu v akci“

4 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Studia vědy a techniky (STS) teoretická a aktivistická větev, hranice mezi nimi je ale čím dál průchodnější pro dnešní STS autorita vědce vychází z toho, co umí udělat, ne z toho, co ví; rozdíl mezi inženýrem a vědcem ztrácí smysl nesdílí novopozitivistický důraz na rozlišení „kontextu objevu“ (sociální, politické či kulturní podmínky, v nichž se poznání odehrává) a „kontextu důkazu“ (logické vztahy mezi vědeckými tvrzeními)

5 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Feminismus věda byla podle některých feministek historicky definována proti ženám, resp. jejich nepřítomností racionalita, objektivita, schopnost abstrakce jako maskulinní rysy, ženám připisována emocionalita, hysteričnost, konkrétnost emoce podřízeny rozumu = žena podřízena muži; distance od objektu je maskulinně panská, určitá „tvrdost“ vůči předmětu bádání podle Donny Haraway (1944) lze rozlišit dvě formy kritiky – androcentrismus jako bad science (i takto se věda dělá, ale je to pak špatná věda) a androcentrismus jako normal science (věda je taková ze své podstaty)

6 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Feminismus Herta Nagl – Docekal : vědecká teze je tím lépe prokázána, čím více námitek vypořádá; z nutnosti reflektovat situovanost bádání plyne silnější nárok na objektivitu stále má smysl rozdíl mezi „kontextem bádání“ a „kontextem dokazování“; teorii nelze vyvrátit tím, že dokážeme její původ v určitém prostředí – Sandra Harding : „Newtonova mechanika,funguje‘, i když je produktem specificky moderního a západního mechanistického systému.“ kdyby feminismus odmítl vědu jako mužskou, přistoupil by právě na jedno z genderových klišé, které brání ženám v plném rozvoji jejich schopností

7 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Feminismus otázka rovnoprávnosti vědkyň v akademickém provozu: nízký počet ( under-representation ), zejména v prestižních oborech a vedoucích pozicích přetrvávání tradičních genderových klišé – např. ženy mají „jemné ruce“, hodí se spíš na pomocné práce, ne na samotné formulování hypotéz a teorií „kultura dlouhých pracovních dní“, žádající si maximální nasazení; chová-li se takto muž, je vnímán jako cílevědomý, jde-li o ženu, může být okolím viněna ze zanedbávání rodinných povinností problém přerušení kariéry – po odchodu na mateřskou „ujede vlak“ (nemusí se týkat jen žen)

8 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Feminismus slova vedoucího pracovníka o výběru kolegů do týmu (z nedávného výzkumu M. Szapuové na Slovensku): „…nesmierne schopných chlapcov, úžasne talentovaných, čiže bystrých, ale zároveň chlapi po každej stránke. Čiže chlapi schopní a pekné dievčence. Keď už nemuseli byť až tak šikovné, ale museli byť pekné. A to si neviete predstaviť, čo to znamenalo pre ten kolektív z hľadiska práce. Proste tých chlapcov ťahali tie dievčence, čiže ja ten rodový prvok vidím ako ohromne dôležitý, veľmi podstatný.“

9 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Riziková společnost první vydání slavné knihy Ulricha Becka Riziková společnost vyšlo v roce 1986, krátce po katastrofě v Černobylu, která se zdála potvrzovat hlavní teze knihy

10 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Riziková společnost zpochybnění protikladu příroda – kultura; symbolem atomový mrak, propojení technologie a počasí riziková společnost vymezena vůči industriální společnosti tzv. první (jednoduché) moderny, kterou určoval spor o distribuci vyprodukovaného bohatství – rozvoj průmyslu a vědy jednoznačně pozitivní druhá moderna reaguje na to, že vědeckotechnický komplex svými vedlejšími efekty společnost ohrožuje; klíčová je nyní distribuce rizik, která jsou až do okamžiku katastrofy neviditelná, často jde o důsledky rozhodnutí přijatých před desetiletími (např. se projeví až u dětí těch, kdo byli postiženi znečištěním)

11 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Riziková společnost vědecký princip dostatečného důkazu – neuznání rizika může ale vést k jeho zvyšování dalším problémem specializace – rizika jsou „mezi“ specializacemi postižení jsou odkázáni na úsudek specialistů; obrovská politizace expertního vědění „Přiznat dnes, že byly chybně stanoveny mezní hodnoty pro bezpečné užití pesticidů – což by ve vědě bylo v zásadě normálním postupem –, znamená vyvolat politickou (příp. hospodářskou) katastrofu, a již proto je třeba tomu zabránit.“

12 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Riziková společnost reflexivita - obecně vlastnost nějakého procesu, kdy mezi příčinami a účinky funguje zpětná vazba v sociologii typická vlastnost moderní společnosti vůbec: vše je podrobováno neustálému přezkoumávání na základě kritické racionality – i východiska samotné kritiky v kontextu rizikové společnosti: vedlejší důsledky industrialismu zpětně dopadají na sebechápání moderny modernizace se stává reflexivní do té míry, jak zpochybňuje vlastní východiska – včetně autority vědy, do níž např. vstupují aktéři dotčené veřejnosti

13 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Věda a veřejnost Bruno Latour (1947) – dvojí tvář vědy: první tvář = výzkum, experiment, nejistota; nejrůznější propojení s průmyslovými a politickými zájmy; nebo logika vědeckých kariér; zkrátka věda v akci, sycená z různorodých zdrojů a motivací; druhá tvář - ideály nezaujatosti, univerzality a vědy jako ryze poznávací činnosti síla moderní vědy se rodí z této podvojnosti : věda má obě tváře, vyhýbá se ale jejich konfrontaci

14 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Věda a veřejnost reakce veřejnosti na vědu je klíčovou formou reflexivity – společnost je ovlivňována vědotechnickým pokrokem, její reakce však zpětně ovlivňují dění ve vědě samotné veřejnost se snaží vstupovat do rozhodování o vědeckém výzkumu a technických inovacích, které ovlivňují její život, osvojuje si specializované vědění, předkládá alternativní expertízy věda je vtažena do veřejných debat, mnoho vědců „přebíhá na druhou stranu“

15 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Věda a veřejnost postoje konzervativnější části vědců k veřejnosti odpovídají tzv. „modelu nedostatečnosti“ ( deficit model ), v němž se veřejnost jeví jako nedostatečně informovaná či tíhnoucí k iracionalitě a manipulaci ze strany ideologických fanatiků; je prý třeba více osvěty v pozadí mj. dávná osvícenská naděje, že věda zbaví společnost nepodložených předsudků a iluzí – vč. náboženských představ vědecký světový názor ale nikdy nezvítězil – v roce 1916 podle jednoho průzkumu 40% náhodně vybraných amerických vědců věřilo v Boha; v roce 1997 (v Nature ) stejné číslo (45% se deklarovalo jako nevěřící)

16 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Věda a veřejnost Brian Wynne (1947) psal ve slavné studii May the Sheep Safely Graze? (1996) o „radioaktivních ovcích“; po havárii Černobylu vládní komise zkoumala riziko radioaktivity v Cumberland, mělo být minimální, ale nakonec se správné ukázaly odhady farmářů, založené na každodenní interakci s prostředím

17 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Věda a veřejnost Wynne mj. říká, že laické vědění nemusí být oproti expertnímu ochuzené, je kvalitativně odlišné vědu může veřejnost ignorovat jako irelevantní vůči svým potřebám, nebo nedůvěryhodnou; lidé jsou přesvědčeni, že věda reprezentuje jiné než jejich zájmy „technická nevědomost se stává funkcí sociální inteligence, skutečného porozumění vědě ve smyslu jejích institucionálních dimenzí“

18 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Věda a veřejnost model „hybridních fór“ – ko-produkční model, v němž laické pohledy nejsou překážkou, jež má být překonána (jako v deficitním modelu ), ani dodatečný prvek, který jen obohacuje vědění expertů (tzv. kriticko-interpretativní model ), ale má zásadní roli pro produkci vědění samotného příkladem aktivní role organizací pacientů v medicínském výzkumu či science shops, pořádané univerzitami nebo NGOs (aby výzkum mohl být přizpůsoben doporučením z občanské společnosti) role soudních procesů – neshody mezi experty ukázaly jejich hodnotové a sociální vazby, což relativizovalo rozdíl mezi expertním a laickým věděním

19 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Věda a veřejnost dnes zdůrazňování participace veřejnosti: od „veřejného povědomí o vědě“ k „zahrnutí občanů“; od „komunikace“ k „dialogu“; od „vědy a společnosti“ k „vědě ve společnosti“ od knowledge based society k society based knowledge následující tabulka ukazuje některé formy účasti veřejnosti na vědecké produkci

20 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Věda a neoliberalismus nejde jen o nezasahování do trhu, nýbrž o aktivní prosazení tržních principů i do ostatních sfér; chápat sebe sama jako firmu, být konkurenceschopný v současné vědní politice zaměření vědeckého výzkumu na „manažerské řízení“ vědy, kvantifikaci jejích výsledků tak, aby bylo možno měřit efektivnost investic do ní vložených; tzv. audit society rétorika excelence; „dohnat a předehnat“ ostatní důraz kladen na ekonomický přínos výzkumu, ne na rizika; role kritické veřejnosti spíš potlačována privatizace vědění – např. patentování genů, včetně lidských

21 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Věda a neoliberalismus v květnu 2009 podaly American Civil Liberties Union (ACLU) a Public Patent Foundation (PPF) stížnost na patentování DNA izolované ze dvou genů, BRCA1 a BRCA2, zvyšujících riziko rakoviny prsu a vaječníků napadenou stranou Myriad Genetics Corporation, vlastník 7 patentů na DNA i soubor testů pro detekování přítomnosti dotyčných genů (20 let) může ostatní vyloučit z používání těchto genů při výzkumu rakoviny, diagnostice a léčbě; spolu s ní University of Utah Research Foundation a United States Patent and Trademark Office (PTO) na straně žalujících; výzkumníci, lékaři, bojovnice za ženské zdraví, ženy s rakovinou prsu či predispozicí

22 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Věda a neoliberalismus historie: již mezi americkými Otci zakladateli velká debata – T. Jefferson proti, nakonec převážil názor J. Madisona tzv. Progress Clause (Čl. I, sekce 8, kl. 8 Ústavy) „to promote the Progress of Science and useful Arts, by securing for limited Times to Authors and Inventors the exclusive Right to their respective Writings and Discoveries.“ na základě sekce 101 patentového zákona později vyloučeno patentování produktů přírody, i když jsou chemicky izolovány z původního prostředí (těžební průmysl); patent jedině na něco nově vytvořeného

23 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Věda a neoliberalismus v roce 1980 ( Diamond vs. Chakrabarty ) soudní interpretce, že přírodní produkty lze patentovat, pokud nesou „výrazně odlišné charakteristiky od těch, co se nechází v přírodě“; již 1911 patentován adrenalin, izolovaný z těla, očištěný a koncentrovaný (Parke-Davis) od roku 1980 vydávány patenty na tři typy DNA, především tzv. „komplementární DNA“ (cDNA) – jen některé páry v dvoušroubovici genu jsou aktivní či vyjádřené (produkují aminokyseliny, které pak buňky promění v proteiny); cDNA vytvořena jen z těchto

24 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Věda a neoliberalismus oponenti Myriadu: proces spočívá v podstatě v tom, že se podíváme na tu strukturu a porovnáme příslušné sekvence – takže jde vlastně o patentování abstraktní ideje navíc patent pokrývá nejen normální verze genů, ale všechny potenciální mutace, včetně dosud neznámých; veškeré nové výsledky výzkumu dotyčných genů může do diagnostických testů zařadit jen Myriad Myriad si může účtovat poplatky za testy, znemožňuje pacientovi opatřit si druhý posudek z nezávislé laboratoře, patent nutí lékaře nesdělovat pacientkám výsledky testu

25 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Věda a neoliberalismus spor dvou pohledů na patentové právo: první, striktní pojetí: jde o ochranu vlastnických práv a legitimních očekávání investora versus expanzívní pojetí: patent by neměl bránit dalšímu poznání současný názor ministerstva spravedlnosti: DNA extrahovaná z těla je v principu totéž jako např. chemický prvek izolovaný z půdy 30. listopadu 2012 akceptoval Nejvyšší soud žádost stěžovatelů o revizi (Association for Molecular Pathology vs. Myriad Genetics ) ; své rozhodnutí chce vztáhnout na jednu jedinou otázku: l ze patentovat geny ?

26 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Beck, U., Riziková společnost. Na cestě k jiné moderně, Praha Bucchi, M. – Neresini, F., „Science and Public Participation“, in: The Handbook of Science and Technology Studies, Cambridge – London Nagl-Docekal, H., Feministická filozofie, Praha Shapin, S., „Science and the Modern World“, in: The Handbook of Science and Technology Studies, Cambridge – London Stöckelová, T. (ed.), Akademické poznávání, vykazování a podnikání, Praha Szapuová, M. (ed.), Situovaná veda. Podoby a kontexxty tvorby poznania, Bratislava 2009.


Stáhnout ppt "Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n."

Podobné prezentace


Reklamy Google