Východiska ZK pro zaměření priorit ve vazbě na kohezní politiku 2014+ Libor Lukáš statutární náměstek hejtmana Zlínského kraje Setkání starostů ORP a partnerů.

Prezentace na téma: "Východiska ZK pro zaměření priorit ve vazbě na kohezní politiku 2014+ Libor Lukáš statutární náměstek hejtmana Zlínského kraje Setkání starostů ORP a partnerů."— Transkript prezentace:

1 Východiska ZK pro zaměření priorit ve vazbě na kohezní politiku 2014+ Libor Lukáš statutární náměstek hejtmana Zlínského kraje Setkání starostů ORP a partnerů Luhačovice 7. 6. 2012

2 2 Dosavadní přístup k politice soudržnosti  Politika hospodářské a sociální soudržnosti - představuje nejvýznamnější nástroj pro řešení ekonomické, sociální a územní soudržnosti rozvoje regionů  z hlediska využití fondů EU v letech 2007 – 2013 se politika soudržnosti v ČR zaměřila výhradně na tematické zaměření intervencí, včetně tzv. ROPů (řešeno tzv. překryvy)  výše podpory a výše podpory připadající na 1 km2 rozlohy kraje – intenzita podpory ukazuje, že na úrovni regionů NUTS III je jejich rozložení nerovnoměrné.

3 3 Realizace NSRR

4 4

5 5 VÝVOJ NEZAMĚSTNANOSTI V ČR A VE ZK V OBDOBÍ 2000 - 2012 Dlouhodobý vývoj nezaměstnanosti 8. pozice kraje v rámci ČR Od roku 2002 je nezaměstnanost v regionu mírně vyšší než průměr ČR, od roku 2008 došlo k výraznému nárůstu a nedaří se snížit míru nezaměstnanosti pod průměrnou hodnotu ČR Problém celé EU – jak generovat nová pracovní místa? Je třeba zvýšit zvýšit potenciál firem zejména v průmyslu a službách a přilákat do regionu nové, dlouhodobě stabilizované investice Zdroj: MPSV

6 6 Výsledky hodnocení přínosů - intenzita podpory a dosažená ekonomická úroveň  Vazba mezi intenzitou podpory a dosaženou ekonomickou úrovní v jednotlivých regionech není jednoznačná.  Některé průměrné regiony získaly vyšší podporu, některé z nich však naopak nízkou.  Nejslabším regionům (tj. zejména Karlovarskému, Moravskoslezskému a Ústeckému kraji) se daří získat mírně vyšší podporu než některým regionům ekonomicky silnějším. Teze pro nové období  Nemusí docházet k dalšímu posilování nejsilnějších regionů s tím, že prostředky OP by mohly posílit územní soudržnost regionů.  Cíleně alokované prostředky na ekonomicky slabé regiony by PŘI SPRÁVNÉM ZAMĚŘENÍ INTERVENCÍ (aktivity s vysokým rozvojovým potenciálem) mohou přispět k posílení pozice těchto nejslabších regionů či k zastavení jejich dalšího propadu.

7 7 Zkušenosti, poznatky - období 2007-2013  V regionech jsou díky ROP úspěšně rozvíjeny kapacity a získávány zkušenosti s plánováním a s realizací kohezní politiky.  Bude důležité, abychom využili získané zkušenosti nejen z implementace, ale i s plánováním a s realizací projektů ze všech programů.  Ukazuje se, že jsou významné odlišnosti z pohledu potenciálu obcí, měst a krajů ve vztahu k využití stávající příležitostí z Kohezní politiky.  Neefektivní administrace - rozdílné nastavení jednotlivých OP, přeceňování soutěže projektů, nedostatečná koncentrace zaměření výzev, přílišná závislost na poradenských firmách.

8 8 Úkoly pro nové období 2014+  Zacílením na co největší přidanou hodnotu - koncentrace na výsledky,  provést řadu úprav současného přístupu s cílem zvýšit přínosy,  jasnější orientace na cíle a prosazení územní soudržnosti,  územní soudržnost promítnout cíleně do průřezových a odvětvových politik,  uplatnit územní přístup (tzv. „place-based“ ) - místně orientovaný model rozvoje, realizovaný dlouhodobou strategií území, města.

9 9 Příčinné vztahy rozvoje ZK  vztahy vyplývající z demografie Existuje narůstající problém stárnutí obyvatel s významnými rysy migrace zejména osob se vzděláváním a ekonomickou výkonností, narůstají problémy veřejné infrastruktury jak dostupnosti, tak ale i kvality služeb zdravotnictví, sociálních služeb, nárůstem migrace bez významného nárůstu migrantů, neřešení problému vzniku lokalit zasažených chudobou.  vztahy vyplývající z ekonomické výkonnosti Významným příčinným vztahem je vztah mezi ekonomickou výkonností, výší průměrných mezd a důchodů, zvýšenými cenami zejména služeb, neřešením zátěží na životní prostředí spojených s ekonomickou aktivitou (nevyužití průmyslových areálů a lokalit, neřešení likvidace ekologických zátěží), úrovní kvality dostupnosti problémy spojené s dostupností, dopravní infrastruktura, problémy energetických zdrojů, významným postavením a funkcemi měst jako přirozených center výkonnosti (existuje příčinná souvislost mezi výkonností měst a tím i ORP a okresů, čímž dochází k významným disparitám v rámci regionu NUTS III (narůstají rozdíly).  vztahy vyplývající z charakteru území Významný vztah narušující rovnováhu mezi regiony jak na úrovni ČR, tak i v rámci vnitřní úrovni subregionů, mezi městem a venkovem, nároky na dopravní infrastrukturu a služby obyvatelstvu.

10 10 Zaměřit se na snížení disparit území  Sociální oblast Disparity se týkají obyvatelstva a kvality jeho života - projevují se příjmy a životní úrovní obyvatelstva a sociální vybaveností služeb pro obyvatele.  Ekonomická oblast Jsou projevem stavu ekonomiky a jeho rozvojovým potenciálem, schopností nabídky pracovních míst, průměrných mezd, zaměstnanosti, potenciálu vědy a výzkumu.  Územní sféra Týkají se geografických, přírodních a technických podmínek. Projevují se zejména dostupností trhů (vazba na dopravní systém), systémem vzdělání, technickou infrastrukturou, životním a přírodním prostředím.

11 11 Rozvoj obcí, měst a krajů  Kohezní politika není „dodatečným posílením veřejných či soukromých rozpočtů“. Jde o cílenou podporu zaměřenou na naplnění strategických cílů rozvoje regionů s měřitelnými efekty a dopady.  Výrazné přiblížení se národní hodnoty ukazatele HDP na obyvatele ve vztahu k průměru EU a podstatnému zvýšení jeho hodnot na úrovni regionální.  Rozvojové priority by měly reflektovat jak naplnění Strategie 2020, tedy společné cíle politiky soudržnosti EU, tak ale i specifické podmínky a potřeby České republiky, které odrážejí reálné potřeby České republiky a jejích regionů.

12 12 Jakou chceme kohezní politiku v ČR pro rozvoj obcí, měst Zlínského kraje ?  Místně orientovaný přístup (chceme strategie zaměřené na dané území) tak, aby byly efektivně řešeny jeho problémy či využit existující potenciál. V praxi to musí znamenat vedle plošně realizovaných opatření finanční alokaci vázanou přímo na konkrétní regiony. Rozvojové strategie budou potom vztaženy na menší území – např. souměstí, souvislé venkovské oblasti apod.  Kohezní politika musí být flexibilní tak, aby byly setřeny bariéry mezi zdroji financování (ERDF, ESF, Kohezní fond a EAFRD) a mohl být uplatněn integrovaný přístup

13 13 Rozvoj obcí a měst Zlínského kraje  Rozvíjet spolupráci mezi obcemi, městy a krajem jako nezbytnou podmínku efektivně realizovaných investic v území.  S ohledem na místní podmínky definovat logická území, na něž budou zaměřeny rozvojové strategie.  Na úrovni obcí, měst a krajů zkvalitnit strategické plánování s důrazem na stanovení měřitelných cílů při využití potenciálu území s důrazem na monitorování a hodnocení.

14 14 Jakou chceme kohezní politiku v ČR pro rozvoj obcí, měst a Zlínského kraje ?  V oblasti implementace je nutné zvolit model, který se oprostí od stávajících negativních zkušeností a naopak využije pozitivní znalosti a zkušenosti, aby bylo možné naplnit úspěšnou implementaci definovanou výše uvedenými tezemi.  Výrazné zjednodušení nejen co do počtu Operačních programů, ale i z pohledu výrazného zjednodušení pojetí a struktury řízení OP; plánovací a projektový proces by se měl stát po všech stránkách výrazně transparentnější a efektivnější.  orientace na výsledek a dosažení cílového stavu  posílení synergických efektů přístupem, obsaženém v přijetí místně zaměřené strategie

15 15 Návrh zaměření rozvoje Zlínského kraje – NUTS III Priority – vazba na Tematické priority EU ERDFESFEZRF -aplikace výzkumu a vývoje; regionální inovační projekty, -zesílení sektoru služeb v regionálních a lokálních ekonomikách, -posílení role malých a středních podniků, -konkurenceschopnost stávajících průmyslových sektorů, -maximální schopnost využití regionálních a lokálních zdrojů, -kvalitativní aspekty rozvoje cestovního ruchu, kulturního a přírodního dědictví, -diverzifikace ekonomických činností na venkově, -kvalitativní stránky rozvoje dopravy. -konkurenceschopnost založit na schopnosti prodávat znalosti, -zefektivnění sítě sociálních a zdravotních služeb v závislosti na reálné poptávce, -zesílení kooperace firemního sektoru.

16 16 Na čem je nutné začít pracovat – Kohezní politika 2014+ Aktivity kraje k prosazení alokace na Zlínský kraj:  Konkurence v jiných regionech, krajích, městech, obcích nespí – nesmíme promarnit naši příležitost.  Projednali jsme ve Výboru Regionální rady návrh postupu přípravy Zlínského a Olomouckého kraje 2014+  Ve vládě jsou právě projednávány základní směry Kohezní politiky 2014+ Aktivity na úrovni Zlínského kraje:  Do srpna Vám bude – jako klíčovým partnerům ve Zlínském kraji - zaslán návrh postupu zapojení klíčových aktérů při přípravě zpracování investiční strategie Zlínského kraje na období 2014+  V září v tomto partnerství zahájíme práce na této investiční strategii.  Cílem je definování představy o využití veškerého lidského, hospodářského a přírodního potenciálu našeho kraje k definování toho, co chceme – co nejlépe přispěje k rozvoji našeho kraje.  Účinná a aktivní spolupráce a partnerství na zpracování investiční strategie je klíčová.

17 SHRNUTÍ DŮLEŽITÝCH SOCIOEKONOMICKÝCH DOPADŮ AKTIVIT ZLÍNSKÉHO KRAJE 17 HDP ve stálých cenách zaznamenal kromě roku 2009 ve Zlínském kraji růst, který byl částečně ovlivněn také investicemi veřejného sektoru Vypočtené krátkodobé dopady infrastrukturních investic ze strukturálních fondů na HDP činí v letech 2004-6 v objemu 0,8 – 1,1 procentního bodu a dlouhodobé dopady přibližně s pětiletým odstupem tyto krátkodobé dopady překonávají Zdroj: ČSÚ Dle odhadů znamenal příliv investic ze strukturálních fondů do regionu v letech 2007-9 zvýšení růstu (zmírnění poklesu) HDP cca o 1,2 procentní body, multiplikační přínosy do budoucna lze očekávat v oblasti dopravy, cestovního ruchu a stimulace dalších smysluplných rozvojových investic Příležitost k posílení multiplikace v programovacím období 2014+ představuje také aplikace návratných finančních nástrojů

18 SHRNUTÍ DŮLEŽITÝCH SOCIOEKONOMICKÝCH DOPADŮ AKTIVIT ZLÍNSKÉHO KRAJE 18 Zdroj: ČSÚ (v %, ve stálých cenách) Vývoj HDP ve Zlínském kraji v %, ve stálých cenách Rok20002001200220032004200520062007200820092010 Růst / pokles HDP4,73,12,04,11,98,99,25,99,4-3,01,8

19 PŘÍPRAVA BUDOUCÍHO OBDOBÍ 2014+ Do budoucna očekáváme nižší objem disponibilních prostředků veřejných zdrojů i méně příznivý vývoj ekonomiky, navíc v současnosti celá řada aktivit podpořených ze strukturálních fondů EU nevedla k žádoucím výsledkům Bude třeba se soustředit na klíčové rozvojové aktivity a smysluplně využít podpůrné finanční zdroje (dotace a finanční nástroje), zejména ve vazbě na vytváření nových pracovních míst ve Zlínském kraji Nyní se připravují pravidla pro čerpání v budoucím období (2014 – 2020) – aktivní role Zlínského kraje při přípravě pravidel, snaha o zajištění prostředků pro pokračování smysluplných rozvojových aktivit s měřitelnými cíli Zlínský kraj také tvoří PRÚOZK 2013-16, který bude v souladu se Strategií rozvoje Zlínského kraje do roku 2020 reagovat na končící stávající plánovací období a možnosti budoucího období 2014+ Usilujeme o využití zdrojů strukturálních fondů k dosažení růstu HDP, aby se Zlínský kraj přiblížil průměrné úrovni EU Pro budoucí rozvoj Zlínského kraje je nutné respektovat specifika různých typů území (průmyslové oblasti, oblasti s potenciálem cestovního ruchu atd.) a nadále rozvíjet partnerství veřejného a soukromého sektoru 19

20 INTEGROVANÉ PŘÍSTUPY – NOVÉ NÁSTROJE Jedná se o sofistikovanější nástroje, které by měly v období 2014+ ve spolupráci hráčů na regionální (kraje) a místní úrovni (obce, MAS) přinést více adresnosti a koncentrace prostředků s výraznějším dopadem snižování disparit ekonomického rozvoje: 20 Integrované územní investice (Integrated Territorial Investments - „ITI“) Integrované plány měst a území, v rámci více než jedné prioritní osy jednoho nebo více operačních programů Místní rozvoj s využitím místních komunit (Community Led Local Development – „CLLD“) vychází z podoby programu LEADER, bude řešeno územní a tematické vymezení Společné akční plány (Joint Action Plan – „JAP“) dosud není vyjasněna podoba nástroje

21 Tomáš Baťa: „Každá lidská činnost se musí nakonec projevit nějak v číslech.“ 21

22 22 Libor Lukáš statutární náměstek hejtmana Zlínského kraje libor.lukas@kr-zlinsky.cz DĚKUJI VÁM ZA POZORNOST!