Hospodářská politika Pavel Janíčko. Role státu v ekonomice zásadě existují dva extrémní názory stát by neměl zasahovat do ekonomiky - historicky tomuto.

Prezentace na téma: "Hospodářská politika Pavel Janíčko. Role státu v ekonomice zásadě existují dva extrémní názory stát by neměl zasahovat do ekonomiky - historicky tomuto."— Transkript prezentace:

1 Hospodářská politika Pavel Janíčko

2 Role státu v ekonomice zásadě existují dva extrémní názory stát by neměl zasahovat do ekonomiky - historicky tomuto názoru odpovídá období kapitalismu 19. století, kde převládala dokonalá konkurence a stát prosazoval liberální hospodářskou politiku "laissez-faire". Hospodářství reguloval tržní mechanismus zákona nabídky a poptávky - neviditelná ruka trhu. Podobné principy prosazují od 70. let 20. století monetaristé. Typickým představitelem těchto teorií je Milton Friedman.monetaristé stát by měl do ekonomiky aktivně zasahovat - za základní důvody nutnosti státních zásahů do ekonomiky jsou uváděny: existence monopolů, které narušují hospodářskou soutěž a samoregulační funkce trhu, veřejné statky (vzdělávání, obrana, sociální a zdravotní péče apod.), které musí spravovat stát, externality trhu - mimotržní vztahy (znečištění životního prostředí - negativní externalita; opylení sadu včelami včelaře, za které sadař neplatí - pozitivní externalita). Zastáncem aktivních státních zásahů do ekonomiky byl John Maynard Keynes - tento teoretický směr se proto nazývá keynesiánství.keynesiánství V praxi se hospodářská politika státu s rozvinutým tržním systémem pohybuje obvykle mezi těmito extrémy, pouze některý z vlivů může převládat.hospodářská politika

3 Cíle hosp. politiky Hospodářská politika je souhrn cílů, nástrojů, rozhodovacích procesů a opatření státu v jednotlivých oblastech ekonomické reality. cíle - většina ekonomů se shoduje na čtyřech základních makroekonomických cílech (tzv.magický čtyřúhelník):magický čtyřúhelník vysoká úroveň a dynamika produktu (roční tempo růstu HDP),vysoká úroveň a dynamika produktu vysoká zaměstnanost a nízká nezaměstnanost (průměrná roční míra nezaměstnanosti),vysoká zaměstnanost a nízká nezaměstnanost stabilita cenové hladiny (průměrná roční míra inflace),stabilita cenové hladiny vyrovnaná bilance zahraničního obchodu (saldo obchodní bilance).vyrovnaná bilance zahraničního obchodu nástroje - pro nás základní členění bude monetární politika (nositelem je Česká národní banka - ČNB),monetární politika fiskální politika (systém veřejných rozpočtů, státní rozpočet navrhuje vláda a schvaluje parlament),fiskální politika důchodová politika (regulace mezd, regulace cen, nositelem je vláda, zprostředkovaně ČNB - hlídá inflaci),důchodová politika vnější obchodní a měnová politika (celní politika - vláda, kurzová politika - ČNB, apod.).vnější obchodní a měnová politika rozhodovací procesy - sem zařadíme například legislativní proces návrhu zákonů a jeho schválení parlamentem, rozhodovací procesy vlády, jednotlivých ministerstev, úřadu pro hospodářskou soutěž a dalších institucí, o kterých se budeme u jednotlivých témat učit. opatření - stát je v moderní společnosti demokratickou institucí, ze svých činů se musí zodpovídat a musí prokazovat, že jedná v souladu s platnou legislativou. Proto veškerá opatření státu mají písemnou podobu a podle významu je můžeme členit na zákony, podzákonná opatření, vyhlášky, metodické pokyny apod.

4 Magický čtyřúhelník Při hodnocení národního hospodářství sledujeme tzv. magický čtyřúhelník: velikost a tempo růstu celkového produktu stabilita cen ukazatel: hrubý domácí produkt (HDP) ukazatel: míra inflacecelkového produktucen HDPmíra inflace vyrovnanost vývozů a dovozů velikost a struktura nezaměstnanosti ukazatel: bilance zahraničního obchodu ukazatel: míra nezaměstnanostivývozů a dovozů nezaměstnanosti bilance zahraničního obchodumíra nezaměstnanosti Všechny uvedené makroekonomické veličiny spolu úzce souvisí a vzájemně se ovlivňují (nelze sledovat celkový produkt aniž bychom znali míru inflace, která ukazuje míru znehodnocování peněz pomocí kterých HDP měříme, nelze jásat nad růstem HDP pokud víme, že nám rapidně vzrůstá zahraniční zadluženost a nerovnováha obchodní bilance atd.).

5 Typy hosp.politiky podle cílů monetární politika (nositelem je Česká národní banka - ČNB),monetární politika fiskální politika (systém veřejných rozpočtů, státní rozpočet navrhuje vláda a schvaluje parlament),fiskální politika důchodová politika (regulace mezd, regulace cen, nositelem je vláda, zprostředkovaně ČNB - hlídá inflaci),důchodová politika vnější obchodní a měnová politika (celní politika - vláda, kurzová politika - ČNB, apod.).vnější obchodní a měnová politika apod.

6 Typy hosp.politiky podle cílů expanzivní hospodářskou politika nástrojem mohou být například nižší daně, nižší úroky z úvěrů, podpora exportu, dotační programy pro podnikatele apod. Možné pozitivní důsledky - růst HDP, snižování nezaměstnanosti. Možnénegativní důsledky - růst inflace, růst schodku státního rozpočtu, růst zahraničního zadlužení, nevyrovnaná obchodní bilance; restriktivní hospodářská politika. Nástrojem mohou být například vyšší daně, vyšší úroky z úvěrů, mzdová a cenová regulace apod. Možné pozitivní důsledky - snížení inflace, vyrovnaný státní rozpočet, snižování zadlužení. Možné negativní dopady - zhoršené podmínky pro podnikání, nárůst bankrotů firem, zvyšování nezaměstnanosti apod.

7 Fiskální politika Fiskální (rozpočtová) politika je pem hosp. politiky a jejím nástrojem je státní rozpočet. Rozpočet je schvalován ve formě zákona a musí být schválen Parlamentem. Fiskální politika se zabývá utvářením jak příjmové stránky rozpočtu (daně, cla sociální pojištění), tak výdajovou stránkou.schvalován ve formě zákona příjmové stránky rozpočtuvýdajovou stránkou

8 Cíle fiskální politiky Cíle fiskální politiky: Udržovat ekonomický růst a vysokou zaměstnanost; napomáhat zachování cenové stability, utlumit výkyvy hosspodářského cyklu (tento cíl zdůrazňuje keynesiánská teorie, monetaristé tento cíl vnímají jako sporný). keynesiánská teoriemonetaristé Veřejné rozpočty jsou součástí veřejných financí

9 Veřejné finance Státní rozpočet - finance, které v rámci jednoho roku vybere stát od subjektů dané ekonomiky (ve formě daní, cel, sociálního pojištění) a v tomtéž roce je vydá na veřejné účely (sociální dávky obyvatelstvu, výdaje na státní správu, obrana státu, státní vzdělávání, státní zdravotnictví apod.); rozpočty orgánů místní samosprávy - část daňových výnosů, která není odvedena do centrálního státního rozpočtu, zůstává v rozpočtech měst, obcí, krajů, aby byla vydána na potřeby daného správního celku; speciální fondy - stát zřizuje řadu účelových fondů, které hospodaří s vloženými prostředky. Finance státních podniků - stát vkládá do státních podniků státní prostředky a očekává jejich zhodnocování.

10 Příjmy SR Struktura příjmu státního rozpočtu závisí na hospodářské politice vlády dané země.V zásadě však zahrnuje tyto části: daně pojistné sociálního zabezpečení, cla a ostatní nedaňové příjmy.

11 Výdaje SR transferové platby Peníze určené jako platby obyvatelstvu formou sociálních dávek, důchodů, podpor v nezaměstnanosti atd. vládní výdaje Peníze na chod státních institucí, veřejného školství, zdravotnictví, obrany státu, vládní investice (např. výstavba dálnic), vládní dotační programy. Z jiného pohledu můžeme výdaje členit na: mandatorní - povinné (stát se k nim zavázal v rozličných zákonech), stát je musí uhradit bez ohledu na skutečnou výši svých příjmů, jinak by porušil své zákony a riskoval by rozvrat ekonomiky; nemandatorní - ostatní, které nemusí, ale chce realizovat (podle aktuální hospodářské politiky vlády).

12 Typy daní Přímé daně daně z příjmu fyzických osob a právnických osob, daň z nemovitosti, daň z převodu nemovitosti, dědická a darovací, daň silniční; Nepřímé daně daň z přidané hodnoty, daň spotřební,

13 Nástroje fiskální politiky vestavěné stabilizátory působí v hospodářství dlouhodobě a automaticky jako stabilizující prvky.Patří sem zejména: princip progresivní daně z příjmu (u nás u fyzických osob), princip pojištění v nezaměstnanosti a sociální transfery, existence subvencí do zemědělství, státní výkup zemědělských přebytků. záměrná opatření konkrétní jednorázová nebo krátkodobá opatření vyžadující schválení parlamentem.Tvoří doplněk k vestavěným stabilizátorům. Patří sem zejména: veřejné práce a výdajové programy, programy vytváření nových pracovních míst financovaných vládou, konkrétní změny míry zdanění fyzických a právnických osob, konkrétní změny v rychlosti amortizace (odpisů), konkrétní výše sociálních dávek a transferových výdajů, změny ve výši výdajů na státní správu apod.

14 Nástroje fiskální poltiky záměrná opatření (diskreční) konkrétní jednorázová nebo krátkodobá opatření vyžadující schválení parlamentem.Tvoří doplněk k vestavěným stabilizátorům. Patří sem zejména: veřejné práce a výdajové programy, programy vytváření nových pracovních míst financovaných vládou, konkrétní změny míry zdanění fyzických a právnických osob, konkrétní změny v rychlosti amortizace (odpisů), konkrétní výše sociálních dávek a transferových výdajů, změny ve výši výdajů na státní správu apod.

15 Monetární politika Monetární politika je souhrnem opatření a zásad, které mají prostřednictvím měnových nástrojů prosazovat plnění měnových cílů. měnových nástrojů Monetární politika je nástroj v rukou centrální banky a jejím základním cílem je hlídání a aktivní ovlivňování míry znehodnocení peněz - inflace. Centrální banka se zaměřuje především na:centrální bankyinflace. kontrolu množství peněz v ekonomice; regulaci úrokových měr, stanovení podmínek úvěrování. Monetární politika může být v zásadě: expanzivní - zvyšování nabídky peněz v ekonomice, restriktivní - snižování nabídky peněz v ekonomice. V podmínkách ČR je nositelem monetární politiky Česká národní banka ČNB a jejím současným cílem je tzv. cílování inflace, tedy udržení čisté inflace (bez administrativních deregulací cen nájemného, elektřiny apod.) v mezích 3 - 5% ročně. Tento cíl koresponduje s našimi snahami o vstup do Evropské unie a odpovídá konvergenčním kritériím, které pro vstup musíme splnit.

16 Typy monetární politiky Monetární politika může být v zásadě: expanzivní - zvyšování nabídky peněz v ekonomice, restriktivní - snižování nabídky peněz v ekonomice.

17 Nástroje monetární politiky Přímé nástroje jsou většinou administrativními nařízeními, které z určitého zorného úhlu narušují volné tržní fungování bankovního sektoru. Měly by proto být využívány pouze v nutných případech a krátkodobě. Nepřímé nástroje využívají zákonů trhu a jako takové mohou být využívány pro monetární politiku bez omezení času.

18 Diskontní sazba Patří mezi nepřímé nástroje centrální banky. V první polovině 20. století byla diskontní sazba hojně využívána jako základní úroková sazba, za kterou si mohly obchodní banky půjčit peníze od centrální banky. Dnes je změna diskontu používána především jako signál, kam chce centrální banka směřovat svou měnovou politiku. 1. zvýšením diskontu dochází ke zdražení peněz, obchodní banky si půjčují méně, zpomalení oběhu peněz - protiinflační restriktivní monetární politika; 2. snížením diskontu zlevňují peníze, dochází k nárůstu úvěrů, načerpávání peněz do ekonomiky, zrychlení oběhu peněz - expanzivní politika.

19 Operace na volném trhu Patří mezi nepřímé nástroje centrální banky. Centrální banka nakupuje a prodává na volném peněžním trhu státní cenné papíry (převážně státní pokladniční poukázky, popř. státní dluhopisy). Obchodní banky si také mohou půjčit u centrální banky peníze tím, že jí prodají své cenné papíry a dohodnou se na budoucím zpětném odkupu (repo obchod), nebo může jít o obchod bez budoucích ujednání (promptní obchod).

20 Operace na volném trhu Dopady obchodů na volném trhu jako nástroje monetární politiky: 1. centrální banka prodává státní cenné papíry dochází k odčerpávání peněz z obchodních bank, a tím i z ekonomiky, zpomalení oběhu peněz - protiinflační restriktivní monetární politika; 2. centrální banka nakupuje státní cenné papíry dochází k načerpání peněz do obchodních bank, a tím i do ekonomiky, zrychlení oběhu peněz - expanzivní politika.

21 Povinné min. rezervy Patří mezi nepřímé nástroje centrální banky. Centrální banka nařizuje obchodním bankám, že majípovinnost určité procento primárních vkladů uložit u centrální banky jako rezervu. Tím centrální banka omezuje úvěrovou schopnost obchodních banka (tyto aktiva, ač patří obchodní bance a ta z nich platí vkladateli úroky, nemůže banka použít ke svému podnikání, tedy půjčit je jako úvěr svým klientům)..

22 Povinné min.rezervy Dopady změn PMR jako nástroje monetární politiky: 1. zvýšení PMR dochází ke zdražení peněz, zpomalení oběhu peněz - protiinflační restriktivní monetární politika; 2. snížení PMR dochází ke zlevnění peněz, zrychlení oběhu peněz - expanzivní politika.

23 Důchodová a cenová politika Vláda má v rukou následující nástroje důchodové a cenové politiky: regulace mezd - vláda přímo ovlivňuje výši mezd ve státním sektoru Za formu regulace mezd můžeme považovat i minimální mzdu, kdy stát formou zákona přikazuje všem zaměstnavatelům (včetně soukromých), že nesmí dát nižší mzdu pracovníkovi v hlavním pracovním poměru na plný úvazek než je vládou vyhlášený limit. regulace cen - administrativním nařízením může stát stanovit u vybraných druhů zboží a služeb cenové stropy (elektřina, plyn, nájemné v bytech, voda, telekomunikační poplatky apod.) nebo minimální nákupní ceny (především při výkupu zemědělských produktů od zemědělců zpracovatelskými firmami).

24