Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Obchodní akademie, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace Vzdělávací materiál/DUMVY_52_INOVACE_01A31 AutorIng. Helena Svršková Období vytvořeníProsinec.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Obchodní akademie, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace Vzdělávací materiál/DUMVY_52_INOVACE_01A31 AutorIng. Helena Svršková Období vytvořeníProsinec."— Transkript prezentace:

1 Obchodní akademie, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace Vzdělávací materiál/DUMVY_52_INOVACE_01A31 AutorIng. Helena Svršková Období vytvořeníProsinec 2012 Ročník/věková kategorie4. ročník Vyučovací předmět/klíčová slova Nástroje hospodářské politiky, fiskální(rozpočtová politika), příjmy a výdaje do státního rozpočtu, cíle a nástroje fiskální politiky, stabilizátory, záměrná opatření,expanzivní a restriktivní rozpočtová politika, důchodová a cenová politika, regulace cen a mezd Anotace Studenti se seznamují s nástroji a cíly fiskální (rozpočtové) politiky, jejich vlivem na HDP a další národohospodářské ukazatele. Funkcí důchodové a cenové politiky a jejími dopady na mzdy a ceny.

2 Fiskální a důchodová politika Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Helena Svršková,

3 Nástroje hospodářské politiky Stát dosahuje cílů hospodářské politiky nástroji, kterými disponuje. Jsou to tyto skupiny nástrojů: 1) Právní systém, legislativní proces (funkce právní jistoty a bezpečí) 2) Monetární politika (peněžní) 3) Rozpočtová politika (fiskální) 4) Důchodová a cenová politika 5) Zahraničně obchodní politika K jednotlivým cílům hospodářské politiky nelze jednoznačně přiřadit konkrétní nástroje. Ty mají často vliv na několik cílů současně a naopak jeden cíl lze splnit kombinací několika nástrojů.

4 Fiskální politika (rozpočtová) je nástrojem hospodářské politiky. Stát k plnění svých funkcí potřebu peníze, které jsou zajišťovány formou státního rozpočtu, tzn., že fiskální politika je úzce spojena se státním rozpočtem a s rozpočty orgánů místní správy (měst a obcí). Fiskální politika je založena na přerozdělování prvotních důchodů (mezd, zisku, renty, úroků) prostřednictvím státního rozpočtu..

5 Fiskální politika má dvě relativně samostatné části: 1. Příjmy do SR Příjmy do SR jsou zabezpečovány prostřednictvím daňové soustavy. Jedná se o způsob zdanění jednotlivých tržních subjektů. (domácnosti a firmy) 2. Výdaje ze SR Největšími výdaji SR jsou tyto položky: - výdaje směřující do hospodářství - výdaje na školství, zdravotnictví, sociální politiku, na obranu - náklady na státní správy (policie, soudy, vládní úřady)

6 Cíle fiskální politiky ekonomický růst a vysokou zaměstnanost, napomáhat zachování cenové stability, utlumit výkyvy hospodářského cyklu. Nástroje fiskální politiky Jedno z možných členění rozlišuje nástroje podle toho, zda je k jejich použití potřebné jednorázové schválení parlamentem či nikoliv.

7 Vestavěné stabilizátory Po svém zavedení působí v hospodářství automaticky a nevyžadují žádná další rozhodnutí státních orgánů. Instalují se, aby napomáhaly trhu zajistit efektivní využití výrobních zdrojů a aby skutečně vyrobený produkt se co nejméně odchyloval od potencionálního produktu. Patří sem zejména:  princip progresivní daně z příjmu,  princip pojištění v nezaměstnanosti a sociální transfery,  existence subvencí do zemědělství,  státní výkup zemědělských přebytků.

8 Záměrná opatření Konkrétní jednorázová nebo krátkodobá opatření vyžadující schválení parlamentem, např. změna daňových sazeb, změny ve struktuře výdajů, změny ve výši položek rozpočtu. Tyto změny vyvolají změny ve velikosti reálného HDP. Mají tedy vliv na agregátní poptávku a nabídku. Patří sem zejména:  veřejné práce a výdajové programy,  programy vytváření nových pracovních míst financovaných vládou,  konkrétní změny míry zdanění fyzických a právnických osob,  konkrétní výše sociálních dávek a transferových výdajů,  změny ve výši výdajů na státní správu apod.

9 ad a) Expanzivní fiskální politika Expanzivní fiskální politika podporuje agregátní poptávku. Jedná se o snížení čistých daní, zvýšení vládních nákupů apod. Krátkodobý efekt: stát buď sníží daně, nebo zvýší své nákupy což vede k růstu hrubého národního produktu, růstu zaměstnanosti, ale často také k růstu cenové hladiny. Dlouhodobý efekt: vede zpravidla ke zvyšování cen a tedy k inflaci, to znamená, že se nemění úroveň produktu a zaměstnanosti, ale zvyšuje se úroveň cen. Rozpočtová politika musí mít charakter: a)Expanzivní (zvyšování výdajů) b)Restriktivní (snižování výdajů)

10 ad b) Restriktivní fiskální politika Restriktivní fiskální politika omezuje nebo snižuje agregátní poptávku Může se jednat o zvýšení čistých daní nebo snížení vládních nákupů. Krátkodobý efekt: snižuje úroveň cenové hladiny, snižuje produkt a zaměstnanost. Dlouhodobý efekt: působí na zvýšení soukromých investic, snížení cenové hladiny, úrokové míry, a pokud soukromé investiční výdaje plně nehradí státní výdaje na nákup, nedochází ke změně v úrovni reálného produktu a zaměstnanosti.

11 Důchodová a cenová politika Důchodová a cenová politika je dalším významným nástrojem hospodářské politiky. Řeší příjmy a výdaje obyvatel (ceny výrobních faktorů, mzdy, zisky) a jejich případnou regulaci ze strany státu. Uskutečňuje se formou mzdové a cenové politiky. Své záměry může stát prosazovat administrativní kontrolou mezd (stanovení horní a dolní hranice mezd) a cen některých druhů zboží. Důchodová politika se využívá tehdy, jestliže inflace se dostane mimo kontrolu a stát hledá cestu jak stabilizovat ceny.

12 Ceny výrobků a služeb velmi úzce souvisí se mzdami (cenou práce) a přenesený vliv mají i na nezaměstnanost. Obvykle platí, že rostoucí ceny dávají v tržní ekonomice prostor pro rozvoj podnikání a zvyšování zaměstnanosti – viz. expanze a konjunktura hospodářského cyklu. A naopak nízké ceny většinou provází vyšší nezaměstnanost - viz fáze recese hospodářského cyklu.

13 Vývoj cen a mezd je pečlivě sledován státem, neboť velmi úzce souvisí s inflací. Významný je rozbor vztahu nominálních a reálných mezd. nominální mzda je číselným vyjádřením odměny za práci (to, co dostane zaměstnanec ve výplatním sáčku) reálná mzda vyjadřuje to, co je schopen zaměstnanec za mzdu koupit

14 Podle výsledků Českého statistického úřadu (ČSÚ) průměrná hrubá měsíční mzda oproti stejnému období vzrostla o 3,6 procenta. Když se ale do výpočtu zahrnula inflace, reálně mzda klesla o 0,1 procenta. Její výše v prvním čtvrtletí roku 2012 byla korun.

15 Vláda má v rukou následující nástroje důchodové a cenové politiky: regulace mezd - vláda přímo ovlivňuje výši mezd ve státním sektoru (asi 800 tisíc pracovníků, celkový počet ekonomicky aktivních lidí v ČR je asi 4,800 milionu lidí). V privátní sféře může stát dočasně využít administrativní regulace celkového objemu vyplacených mezd. Za formu regulace mezd můžeme považovat i minimální mzdu regulace cen - administrativním nařízením může stát stanovit u vybraných druhů zboží a služeb cenové stropy (elektřina, plyn, nájemné v bytech, voda, telekomunikační poplatky apod.) nebo minimální nákupní ceny (především při výkupu zemědělských produktů od zemědělců zpracovatelskými firmami). Tato regulace na jedné straně chrání sociální smír, na druhé straně je však narušením fungování zákona nabídky a poptávky a plodí řadu neefektivností

16  ŠVARCOVÁ, Jena. Ekonomie stručný přehled 2009/2010. Zlín: CEED, s ISBN Zdroje:


Stáhnout ppt "Obchodní akademie, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace Vzdělávací materiál/DUMVY_52_INOVACE_01A31 AutorIng. Helena Svršková Období vytvořeníProsinec."

Podobné prezentace


Reklamy Google