Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Lydie Klementová. Dostupné z Metodického portálu ISSN: 1802-4785.

Prezentace na téma: "Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Lydie Klementová. Dostupné z Metodického portálu ISSN: 1802-4785."— Transkript prezentace:

1 Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Lydie Klementová. Dostupné z Metodického portálu http://rvp.cz/, ISSN: 1802-4785. Provozuje Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV).http://rvp.cz/ Bílkoviny, aminokyseliny, peptidy

2 Základní stavební jednotky živé hmoty Jsou přítomné ve všech buňkách Patří mezi biopolymery (přírodní makromolekulární látky) Jsou složeny z aminokyselin spojených peptidovou vazbou Jedná se o spojení zhruba 100 a více aminokyselin Bílkoviny – proteiny Kasein – bílkovina obsažená v mléce

3 V organismu mají různé funkce: stavební (kolagen, keratin) katalytickou (enzymy) regulační (hormony) obrannou (protilátky) transportní (hemoglobin )

4 Bílkoviny dělíme: a/ jednoduché – jsou složené pouze z aminokyselin b/ složené – kromě bílkovinné složky obsahují ještě nebílkovinnou složku

5 Skléroproteiny (fibrilární bílkoviny) –bílkoviny s vláknitou strukturou, nerozpustné ve vodě, stavební materiál živočišných organismů, např. kolagen je obsažen v kůži, ve šlachách, chrupavkách, kostech a tvoří asi 1/3 všech živočišných bílkovin; keratin je součástí vlasů, nehtů, kůže, peří Jednoduché bílkoviny

6 Sféroproteiny (globulární bílkoviny ) –bílkoviny s kulovitou strukturou, rozpustné ve vodě a v roztocích solí –Albuminy (rozpustné ve vodě; součást krevního séra, vaječného bílku, mléka) –Globuliny (málo rozpustné ve vodě, dobře rozpustné v roztocích solí; součást krevního séra, vaječného bílku, mléka; podílejí se na obranyschopnosti organismu) –Histony (vyskytují se v buněčných jádrech, kde jsou vázány na nukleové kyseliny)

7 Obsahují kromě bílkovinné složky i složku nebílkovinnou Zástupci: –Fosfoproteiny (obsahují kyselinu fosforečnou; patří sem například bílkovina kasein, která je obsažena v mléce, kde na sebe váže vápník) –Hemoproteiny (obsahují barevnou složku hem, která je součástí hemoglobinu nebo myoglobinu) Složené bílkoviny

8 –Glykoproteiny (obsahují sacharid; jsou součástí sekretů sliznic) –Lipoproteiny (obsahují lipidy, které se podílejí na stavbě buněčných membrán)

9 Denní přívod bílkovin závisí na věku, pohlaví, druhu práce Průměrná potřeba u dospělého člověka je 0,75g/kg, u vyvíjejících se dětí 1–1,5 g/kg, u dospívající mládeže 2 g/kg hmotnosti Zdravý dospělý organismus bílkoviny nehromadí (nadbytečné množství mění na energii – 1 g bílkovin uvolňuje 17 kJ) Bílkoviny jsou živinou nezastupitelnou, nemohou být nahrazeny tuky ani sacharidy Potřeba bílkovin

10 Aminokyseliny Jsou to substituční deriváty karboxylových kyselin Ve svých molekulách obsahují karboxylovou skupinu – COOH a aminoskupinu – NH 2 V bílkovinách (proteinech) se vyskytuje běžně 20 proteinogenních aminokyselin (jsou geneticky kódované)

11 Esenciální aminokyseliny (nepostradatelné) si lidské tělo nedokáže syntetizovat a musí je přijímat v potravě; jsou to např. valin, leucin, lysin atd. Neesenciální aminokyseliny (postradatelné) si lidské tělo dokáže syntetizovat z jiných aminokyselin přijímaných potravou

12 Peptidy Vznikají spojením dvou nebo více molekul aminokyselin (karboxylová skupina jedné aminokyseliny reaguje s aminoskupinou druhé aminokyseliny a uvolňuje se molekula vody) Vazba, která vzniká, se nazývá peptidická vazba Oligopeptidy obsahují 2–10 aminokyselinových zbytků Polypeptidy obsahují 11–100 aminokyselinových zbytků

13 Peptidy mají často fyziologické účinky; např.: –Inzulin je hormon slinivky břišní a reguluje hladinu glukózy v krvi –Peptidovou strukturu mají také některá antibiotika, některé peptidy jsou jedovaté a jsou obsaženy v hadích jedech

14 1.Z čeho se skládají bílkoviny? 2.Která bílkovina je součástí vlasů, nehtů nebo peří? 3.Kde najdeme bílkovinu kasein? 4.Mohou být bílkoviny zastoupeny jinou živinou (např. lipidy)? 5.Kolik druhů aminokyselin se v bílkovinách běžně vyskytuje? 6. Aminokyseliny jsou substituční deriváty kyselin. Kterých? Otázky:

15 Odpovědi: 1.Z aminokyselin. 2.Bílkovina keratin. 3.V mléce. 4.Nemohou, jsou nezastupitelné. 5.20 druhů. 6.Jde o substituční deriváty karboxylových kyselin.

16 Mgr. BENEŠOVÁ, Marie, Mgr. SATRAPOVÁ, Hana. Odmaturuj z chemie. 1. vyd. Brno: nakl. DIDAKTIS, spol. s. r. o., 2002. 208 s. ISBN 80-86285-56-1. str.157–163. Obrazový materiál: Amarant. [cit. 2013-07-11]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Glas_melk.jpg Zdroje