Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Nový Občanský zákonník Od 1.1.2014.  Odstránění právního dualizmu  z Obchodního zákonníku (513/1991 Sb.) se stal Zákon o obchodních korporacích (90/2012.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Nový Občanský zákonník Od 1.1.2014.  Odstránění právního dualizmu  z Obchodního zákonníku (513/1991 Sb.) se stal Zákon o obchodních korporacích (90/2012."— Transkript prezentace:

1 Nový Občanský zákonník Od

2  Odstránění právního dualizmu  z Obchodního zákonníku (513/1991 Sb.) se stal Zákon o obchodních korporacích (90/2012 Sb.) – upravuje jen korporátní právo  Oblast práva smluvního je jenom v NOZ (89/2012 Sb.)  NOZ obsahuje specifikcé smlouvy, které jsou relevantní pro výkon podnikatelské činnosti

3 Hlava II Závazky z právních jednání Díl 2 přenechání věci k užití jinému Pododdíl 3 ( § )  Zvláštní ustanovení o nájmu prostoru sloužicího na podnikání Pododíl 4 ( § )  Zvláštní ustanovení o podnikatelskem pronájmu věcí movitých

4 Hlava II Závazky z právních jednání Díl 4 Závazky ze schovacích smluv Oddíl 1 Úschova Pododdíll 2 Úschova cenného papíru (§ )

5  Hlava II Závazky z právních jednání  Díl 5 Závazky ze smluv příkazního typu (§ 2430 – 2520) Oddíl 1 Příkaz Oddíl 2 Zprostředkování Oddíl 3 Komise Oddíl 4 Zasílatelství Oddíl 5 Obchodní zastoupení

6  Hlava II Závazky z právních jednání  Díl 11 Závazky ze smlouvy o účtu, jednorázovem vkladu, akreditívu a inkasu (§ ) Oddíl 1 Účet Oddíl 2 Jednorázový vklad Oddíl 3 Akreditív Oddíl 4 Inkaso

7  Hlava II Závazky z právních jednání  Díl 15 Závazky z odvážnych smluv (§ ) Oddíl 1 Obecná ustanovení Oddíl 2 Pojištění Oddíl 3 Sázka, hra, los

8 Díl 2 Přenechání věci k užití jinému Pododdíl 3

9  Doposud – nájem „nebytového prostoru“  Od je relevantní, zda-li bude najímaný prostor sloužit na výkon podnikatelské činnosti  Ustanovení § NOZ je budou aplikovat na nájemní smlouvy, jejichž předmětem je prostor sloužíci na výkon podnikání

10  Předmětem nájmu je prostor nebo místnost  Nesmí sloužit na bydlení!!! (pak by šlo o nájem bytu, domu)  Rozhodující je, jestli je účel (způsob užívání) prostoru bydlení čí provozování podnikatelské činnosti

11  „vystavěná nebo jinak vybudovaná část nemovitosti, která má podle ujednání stran sloužit podnikání, zejména výkonu či provozu živnosti maloobchodní, restaurační, hospodské (včetně tzv. rychlého občerstvení, kaváren, čajoven), nebo roznáškové, hotelové, nebo výkonu živnosti řemeslnické, jiné činnosti výrobní nebo skladovací nebo poskytování služeb, bez ohledu na to, zda při tom bude docházet ke styku s veřejností či nikoli“

12  Důvodová zpráva dále uvádí, že podnikání bude zcela jistě sloužit i místnost, ve které se provozují tzv. svobodná povolání, umělecká tvorba, ale i lékařské či zubařské činnosti, přičemž nevylučuje, že pod tento pojem lze podřadit i prodejní místa (pulty, stánky).  podnikáním se rozumí činnost ve smyslu § 420 NOZ

13  § 2304  Nájemce nemá právo provozovat jinou činnost nebo změnit způsob či podmínky jejího výkonu, než jak to vyplývá z účelu nájmu nebo z jiného ujednání stran.....

14  § 2305  Nájemce může nemovitou věc, kde se nalézá prostor sloužící podnikání, opatřit se souhlasem pronajímatele v přiměřeném rozsahu štíty, návěstími a podobnými znameními.....

15  § 2307  Převod nájmu prostoru sloužícího podnikání  Nájemce může s předchozím souhlasem pronajímatele převést nájem v souvislosti s převodem podnikatelské činnosti, jíž prostor slouží; souhlas pronajímatele i smlouva o převodu nájmu vyžadují písemnou formu.

16  § 2308  Nájem na dobu určitou může nájemce vypovědět i před uplynutím ujednané doby,  a) ztratí-li způsobilost k činnosti, k jejímuž výkonu je prostor sloužící podnikání určen,  b) přestane-li být najatý prostor z objektivních důvodů způsobilý k výkonu činnosti, k němuž byl určen, a pronajímatel nezajistí nájemci odpovídající náhradní prostor, nebo  c) porušuje-li pronajímatel hrubě své povinnosti vůči nájemci.

17  § 2309  Jedná-li se o nájem na dobu určitou, má pronajímatel právo nájem vypovědět i před uplynutím ujednané doby,  a) má-li být nemovitá věc, v níž se prostor sloužící podnikání nachází, odstraněna, anebo přestavována tak, že to brání dalšímu užívání prostoru, a pronajímatel to při uzavření smlouvy nemusel ani nemohl předvídat, nebo  b) porušuje-li nájemce hrubě své povinnosti vůči pronajímateli, zejména tím, že přestože jej pronajímatel vyzval k nápravě, chová se nájemce v rozporu s ustanovením § 2305, nebo je po dobu delší než jeden měsíc v prodlení s placením nájemného nebo služeb spojených s užíváním prostoru sloužícího podnikání.

18  § 2310  (1) Ve výpovědi musí být uveden její důvod; výpověď, v níž není uveden její důvod, je neplatná.  (2) Výpovědní doba je tříměsíční.

19  § 2315  Skončí-li nájem výpovědí ze strany pronajímatele, má nájemce právo na náhradu za výhodu pronajímatele, nebo nového nájemce, kterou získali převzetím zákaznické základny vybudované vypovězeným nájemcem. Nájemce toto právo nemá, byl-li z nájmu vypovězen pro hrubé porušení svých povinností.

20 Díl 2 Přenechání věci k užití jinému Pododdíl 4

21  § 2316 ods. 1  Nájemní smlouvou se pronajímatel, který je podnikatelem a jehož podnikání spočívá v pronajímání věcí, zavazuje přenechat nájemci na určitou dobu užívání movité věci a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

22 § 2317  Pronajímatel se při předání věci nájemci přesvědčí, že věc je v dobrém stavu, předvede nájemci, že věc je funkční, pokud je to obvyklé, a seznámí nájemce s pravidly pro zacházení s věcí nebo mu pro to předá pokyny v písemné formě.

23  § 2318 ods. 1  Má-li věc vadu, pro kterou ji nelze řádně užívat nebo pro kterou ji lze užívat jen se značnými obtížemi, má nájemce právo, aby mu pronajímatel poskytl jinou věc sloužící témuž účelu.  § 2318 ods. 2  Po dobu, po niž nájemce nemohl věc řádně užívat vůbec nebo jen se značnými obtížemi, má nájemce právo na prominutí nájemného, anebo na slevu z nájemného nebo snížení nájemného; své právo musí nájemce uplatnit u pronajímatele do konce ujednané doby nájmu, jinak zanikne.

24 Právo na poskytnutí jiné věci Právo na snížení nájemného Věc s vadou NÁJEMCE PRONAJÍMATEL PODNIKATEL

25  Oznámit poškození, ztrátu nebo zničení věci bez zbytečného odkladu (§ 2319 ods. 1)  Platit nájemné ( § 2319 ods. 2)  Nájemce neodpovídá za opotřebení věci způsobené řádným užíváním ( § 2319 ods. 3)

26  § 2320  Nájemce má právo nájem kdykoli vypovědět.  Výpovědní doba je desetidenní.

27 Díl 4 Závazky ze schovacích smluv

28  Smlouvou o úschově se schovatel zavazuje převzít věc, aby ji pro uschovatele opatroval.  Ve smlouvě lze ujednat, že schovatel může věc odevzdat do úschovy dalšímu schovateli.

29  Schovatel opatruje převzatou věc, jak bylo ujednáno, jinak tak pečlivě, jak to odpovídá povaze věci a jeho možnostem, aby na věci nevznikla škoda,  a po uplynutí doby úschovy věc uschovateli vrátí spolu s tím, co k ní přibylo.

30  Uschovatel nahradí schovateli nezbytné náklady, které na věc při jejím opatrování vynaložil;  náhrada jiných nákladů schovateli náleží, nebylo-li jinak ujednáno, jako nepřikázanému jednateli.

31  A.S.  Schovatel drží cenné papíry v úschově odděleně od vlastních cenných papírů nebo cenných  Schovatel vede evidenci o cenném papíru uloženém do úschovy papírů jiných uschovatelů;

32  Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech  Cenné papíry jsou listiny, díky kterým uplatňujeme určitý nárok.  Cenný papír vytváří vztah mezi dlužníkem a věřitelem. Dlužník je ten, kdo cenný papír vystavuje a má závazek a věřitel je vlastník vystaveného cenného papíru

33  Význam cenných papírů je především ten, že emitent získá finanční prostředky, které nutně potřebuje ke svému podnikání a věřitel díky tomu může investovat a vytvářet zisk.  kdo může být emitentem (vydavatelem cenného papíru)????

34  Nejčastějším emitentem cenného papíru je podnik (akcie, dluhopisy), banka (investiční certifikáty), stát (státní dluhopisy), občané (směnky, šeky) a město (komunální dluhopisy).akciedluhopisysměnkyšeky  Tito emitenti vystavují cenné papíry a vystavují doklady o tom, že jim byl svěřen majetek nebo peníze.

35  Při hromadné úschově se cenný papír uschová společně s cennými papíry ostatních uschovatelů odděleně od cenných papírů schovatele.  Cenné papíry v hromadné úschově náleží všem uschovatelům společně, ale každý uschovatel může uplatňovat svá práva vůči schovateli samostatně

36 Díl 5 Závazky ze smluv příkazního typu

37  Příkazní smlouvou se příkazník zavazuje obstarat záležitost příkazce.

38  § 2431 § 2431  Obstarává-li někdo určité záležitosti jako podnikatel, má povinnost, byl-li o obstarání takové záležitosti požádán, dát druhé straně bez zbytečného odkladu výslovně najevo, zda na sebe obstarání záležitosti bere nebo ne; jinak nahradí škodu tím způsobenou. odpovědnost konajícího

39  poctivě  pečlivě  podle svých schopností;  použije přitom každého prostředku, kterého vyžaduje povaha obstarávané záležitosti,  jakož i takového, který se shoduje s vůlí příkazce

40  § 2433 § 2433  Obdrží-li příkazník od příkazce pokyn zřejmě nesprávný, upozorní ho na to a splní takový pokyn jen tehdy, když na něm příkazce trvá.

41  Příkazník provede příkaz osobně.  Jinak  Svěří-li provedení příkazu jinému, odpovídá, jako by příkaz prováděl sám

42 § 2437 ods. 1 Příkazce nahradí příkazníkovi i tu škodu, která mu vznikla v souvislosti s plněním příkazu. Bezplatné obstaraní příkazu  § 2437 ods. 2 Zavázal-li se příkazník provést příkaz bezplatně, nahradí mu příkazce škodu, kterou příkazník utrpěl při plnění příkazu náhodou. Příkazníkovi však nenáleží více, než by mu bylo náleželo jako obvyklá odměna, která byla ujednána.

43 Příkazce poskytne příkazníkovi odměnu, byla-li ujednána nebo je-li obvyklá, zejména vzhledem k příkazcovu podnikání. Příkazce poskytne odměnu, i když výsledek nenastal, ledaže byl nezdar způsoben tím, že příkazník porušil své povinnosti

44  Příkazník může příkaz vypovědět nejdříve ke konci měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena.  Vypoví-li příkazník příkaz před obstaráním záležitosti, kterou byl zvlášť pověřen, nebo s jejímž obstaráním začal podle všeobecného pověření, nahradí škodu z toho vzešlou podle obecných ustanovení.

45  Příkazce může příkaz odvolat podle libosti, nahradí však příkazníkovi náklady, které do té doby měl, a škodu, pokud ji utrpěl, jakož i část odměny přiměřenou vynaložené námaze příkazníka.

46  Závazek z příkazu zaniká smrtí příkazce i smrtí příkazníka. To platí i tehdy, zanikne-li právnická osoba, aniž má právního nástupce.  Při zániku příkazu odvoláním, výpovědí, anebo smrtí zařídí příkazník vše, co nesnese odkladu, dokud příkazce nebo jeho právní nástupce neprojeví jinou vůli.

47  Ustanovení o příkazu se použijí přiměřeně i na případy, 1. kdy má někdo podle smlouvy nebo podle jiných ustanovení zákona 2. povinnost zařídit záležitost 3. na účet jiného.

48  Smlouvou o zprostředkování se zprostředkovatel zavazuje, že zájemci zprostředkuje uzavření určité smlouvy s třetí osobou, a zájemce se zavazuje zaplatit zprostředkovateli provizi.

49  Zprostředkovatel sdělí zájemci bez zbytečného odkladu vše, co má význam pro jeho rozhodování o uzavření zprostředkovávané smlouvy.  Zájemce sdělí zprostředkovateli vše, co pro něho má rozhodný význam pro uzavření této smlouvy.

50  Provize je splatná dnem uzavření zprostředkované smlouvy; byla-li tato smlouva uzavřena s odkládací podmínkou, je provize splatná až splněním podmínky.

51  Zprostředkovatel má právo na náhradu nákladů spojených se zprostředkováním, pokud nebyla ujednána provize. Byla-li provize ujednána, má se za to, že provize zahrnuje i tyto náklady.  Zprostředkovatel nemá právo na provizi a na úhradu nákladů, byl-li v rozporu se smlouvou činný také pro druhou stranu zprostředkovávané smlouvy.

52  Zprostředkovatel nesmí navrhnout zájemci uzavření smlouvy s osobou, o které má důvodnou pochybnost, zda povinnosti ze zprostředkované smlouvy řádně a včas splní, nebo o které vzhledem k okolnostem takovou pochybnost mít měl.

53  Závazek zaniká, není-li zprostředkovávaná smlouva uzavřena v ujednané době.  Není-li doba ujednána, může kterákoli strana závazek zrušit oznámením druhé straně.

54  Komisionářskou smlouvou se komisionář zavazuje obstarat pro komitenta na jeho účet vlastním jménem určitou záležitost, a komitent se zavazuje zaplatit mu odměnu.

55  Z právního jednání učiněného komisionářem vůči třetí osobě nevznikají práva ani povinnosti komitentovi, nýbrž komisionáři samotnému.

56  Od pokynů komitenta se může komisionář odchýlit, je-li to v zájmu komitenta a nemůže-li si vyžádat jeho včasný souhlas; jinak komitent nemusí uznat jednání za provedené na svůj účet, odmítne-li účinky jednání pro sebe bez zbytečného odkladu poté, co se o obsahu jednání dozvěděl.

57  Obstará-li komisionář záležitost komitenta za výhodnějších podmínek, než jaké mu komitent určil, náleží prospěch jen komitentovi.  Komisionář chrání komitentovy zájmy, které zná, a zpraví ho o každé okolnosti, která může mít vliv na změnu komitentova příkazu.

58  Zasílatelskou smlouvou se zasílatel zavazuje příkazci obstarat mu vlastním jménem a na jeho účet přepravu zásilky z určitého místa do jiného určitého místa, případně i obstarat nebo provést úkony s přepravou související, a příkazce se zavazuje zaplatit zasílateli odměnu.

59  Není-li smlouva uzavřena v písemné formě, má zasílatel právo žádat, aby mu příkazce doručil příkaz k obstarání přepravy (zasílatelský příkaz).  Zasílatel může užít k obstarání přepravy dalšího zasílatele (mezizasílatele).

60  způsob a podmínky přepravy zasílatel ujedná s vynaložením potřebné péče tak, aby co nejlépe vyhovovaly zájmům příkazce, které zasílatel zná. Povinnost pojistit zásilku má zasílatel, jen bylo-li to ujednáno.

61  Smlouvou o obchodním zastoupení se obchodní zástupce jako nezávislý podnikatel zavazuje dlouhodobě vyvíjet pro zastoupeného činnost směřující k uzavírání určitého druhu obchodů zastoupeným nebo k ujednání obchodů jménem zastoupeného a na jeho účet a zastoupený se zavazuje platit obchodnímu zástupci provizi.  Smlouva o obchodním zastoupení vyžaduje písemnou formu.

62  Obchodním zástupcem právnické osoby nemůže být osoba, která může zavazovat zastoupeného nebo osobu, s níž má být obchod uzavřen, jako člen jejího orgánu, ani nucený správce právnické osoby nebo insolvenční správce. K opačným ujednáním se nepřihlíží.

63  Není-li ujednáno, kde má obchodní zástupce vyvíjet činnost, platí za ujednané území Česká republika; je-li obchodním zástupcem zahraniční osoba, platí za ujednané území stát, kde má obchodní zástupce sídlo v době uzavření smlouvy.

64  Bylo-li ujednáno výhradní obchodní zastoupení, nemá zastoupený právo na rozhodném území nebo pro určený okruh osob využívat jiného obchodního zástupce;  Zastoupený má právo uzavírat obchody, na které se vztahuje výhradní obchodní zastoupení, i bez součinnosti obchodního zástupce. V takovém případě však obchodnímu zástupci vzniká právo na provizi, jako by tyto obchody byly uzavřeny s jeho součinností.

65  Nevyplývá-li ze smlouvy, že je obchodní zastoupení výhradní, může zastoupený pověřit i jinou osobu stejným obchodním zastoupením, jaké ujednal s obchodním zástupcem, a obchodní zástupce může vykonávat činnost, ke které se zavázal vůči zastoupenému, i pro jiné osoby, popřípadě uzavírat obchody, jež jsou předmětem obchodního zastoupení, i na vlastní účet nebo účet jiné osoby.

66  KONEC

67 Díl 11 Závazky ze smlouvy o účtu, jednorázovem vkladu, akreditívu a inkasu


Stáhnout ppt "Nový Občanský zákonník Od 1.1.2014.  Odstránění právního dualizmu  z Obchodního zákonníku (513/1991 Sb.) se stal Zákon o obchodních korporacích (90/2012."

Podobné prezentace


Reklamy Google