Jak poznávat veřejnou politiku Témata: a) Úskalí vědeckého poznávání veřejných politik b) Pravidla postupu poznávání c) Metody veřejné politiky d) Doporučená.

Prezentace na téma: "Jak poznávat veřejnou politiku Témata: a) Úskalí vědeckého poznávání veřejných politik b) Pravidla postupu poznávání c) Metody veřejné politiky d) Doporučená."— Transkript prezentace:

1 Jak poznávat veřejnou politiku Témata: a) Úskalí vědeckého poznávání veřejných politik b) Pravidla postupu poznávání c) Metody veřejné politiky d) Doporučená struktura odborné studie Prameny: Mills, Ch. W.: Sociologická imaginace. Praha, Sociologické nakladatelství 2002. Dodatek. Intelektuální mistrovství, s. 211-244. Potůček, M. (ed.): Manuál prognostických metod. Praha, Sociologické nakladatelství 2006. Veselý, A. – Nekola, M. (eds.): Analýza a tvorba veřejných politik. Praha, Sociologické nakladatelství 2007. Motta: „Máme-li ve světě jednat, místo abychom jej pouze zkoumali, musíme jej brát takový, jaký je, s celou jeho komplexností a musíme se zabývat všemi důležitými relevantními faktory, podmínkami a vlivy. V takovém případě jsou obsažnější paradigmata účinnější než paradigmata velmi úsporná, ale vysoce koncentrovaná.“ Amitai Etzioni „Myšlení je úsilí o řád a zároveň o obsažnost.“Ch. Wright Mills

2 Otázka: Proč patří analýza a tvorba veřejných politik k nejobtížnějším úlohám sociálních věd? Komplikace:  Hodnotové a zájmové ukotvení poznávacího, konceptorského a implementačního procesu  Změny v čase  Vnořenost dané veřejné politiky do dalších sociálních procesů, včetně uplatňování jiných veřejných politik  Nejasná determinace jevů, daná mimo jiné průřezovostí veřejné politiky  Deficity (bílá místa) poznání limitující pochopení souvislostí  Pluralita aktérů vedených vlastními intencemi a uplatňujících svébytné, často soupeřící strategie  Dlouhodobost a nejednoznačnost efektů veřejných politik  Časová a zdrojová náročnost samotného procesu poznání Jak poznávat veřejnou politiku a) Úskalí vědeckého poznávání veřejných politik

3 Příklad: Zdraví populace a jeho determinanty Běžné mínění (common sense): Zdravotní stav populace bude tím lepší, čím kvalitnější bude zdravotní péče. Její kvalita závisí na množství peněz, které má zdravotnictví k dispozici. Běžný závěr: S růstem finančních zdrojů pro zdravotnictví se zlepšuje zdravotní stav. Empirická evidence: USA vynakládají na zdravotnictví nejvíce, nicméně zdravotní stav Američanů zaostává za zdravotním stavem obyvatel některých jíných zemí. Veřejně politický výklad: Zdraví populace závisí: na genetických faktorech (2-4% vlivu); na kvalitě životního prostředí (do 10%); na struktuře a kvalitě zdravotní péče (do 30%); na životním stylu: na pohybovém režimu, na stravovacích návycích a kvalitě potravin, na rozšířenosti toxikománie, kouření, alkoholismu, obezity, na míře rizikového chování (zbytek do 100 %). (Pozn.: Procentní odhady jsou expertním soudem, který není odbornou komunitou obecně přijímán.) Veřejně politický závěr: Prevence nemocí a podpora zdraví, jsou-li vhodně podpořeny systémem organizace a řízení zdravotní péče, přispívají k lepšímu užití dostupných finančních prostředků. Tam, kde zdravotnictví zasahuje až v okamžiku, kdy je nemoc diagnostikována, dochází k neefektivnímu a neúčelnému plýtvání finančních zdrojů. Jak poznávat veřejnou politiku a) Úskalí vědeckého poznávání veřejných politik

4 Otázka: Jak nalézat v oboru veřejná politika (a nejenom v něm) správné odpovědi na dobře položené otázky? Jak se stát „imaginativním“ výzkumníkem à la Ch.W.Mills (2002)  Vést v patrnosti hodnotová východiska vlastní výzkumné práce.  Nepoznávat již dříve poznané. Řešení poznávacího problému zahájit důkladnou rešerší již dosažených výsledků.  Vést si archiv poznatků, postřehů, nápadů. Užívat možností internetu.  Myslet v souvislostech, usilovat o ucelený a koherentní výklad zkoumaného poznávacího problému.  Srovnávat, typologizovat, třídit podle různých kritérií a v jejich kombinacích, hledat extrémy a polární protiklady.  Hledat plausibilní teorie (výklady, výkladová schémata) poznávacích problémů a navazovat na ně (kultivovat hypotézy). Shromážděné výklady přijímat, odmítat nebo upravovat a rozvíjet.  Inspirovat se vším, co život přináší: četbou novin, časopisů i krásné literatury, filmy, divadelními hrami, rozhovory s přáteli a kolegy. Neodmítat jak pramen nic: užitečná je například analýza korespondence, soudních případů, afér - tak, jak se zrcadlily v médiích.  Nikdy neoddělovat poznávání od života = užívat v poznávání vlastních životních zkušeností (zúčastněné pozorování).  Hledat vždy co nejjednodušší a nejsrozumitelnější vyjádření. Aristotelův doplněk: Hledat vždy jenom tolik přesnosti, kolik povaha věci připouští. Jak poznávat veřejnou politiku b) Pravidla postupu poznávání

5 Identifikace poznávacího problému Správné položení otázky je klíčové pro pochopení a výklad poznávané skutečnosti a pro efektivnost celého poznávacího procesu. Ve veřejné politice bude dáno identifikací příslušného veřejně politického problému, vymezením napětí mezi identifikovanými a uznanými veřejnými zájmy a způsoby jejich uspokojování, identifikací skutečně dosahovaných a/nebo předpokládaných efektů i technickými aspekty formování a realizace veřejné politiky.  Hledání a výběr teorií schopných vysvětlit identifikovaný poznávací problém (Teorie = zobecněná minulá zkušenost)  (Modelové) vyjádření celostních souvislostí poznávacího problému (konceptuální schéma/ta)  Soustředění empirické evidence o identifikovaném poznávacím problému s užitím příslušných metod (data a kvantitativní analýzy, analýza dokumentů, případové studie, srovnávání, rozhovory s experty…)  Vyloučení nadbytečných a zařazení scházejících prvků a vztahů  Stanovení otevřených problémů, dosud nevyřešených otázek Jak poznávat veřejnou politiku b) Pravidla postupu poznávání Prvky řešení poznávacího problému

6 c) Metody veřejné politiky Motto: „Člověka lze vyškolit jenom v tom, co je již známo; školení ho proto někdy zbavuje schopnosti hledat nové cesty.“ C. Wright Mills Otázka: Jak dospíváme při řešení určitého poznávacího problému ve veřejné politice k výběru té či oné metody (nebo jejich kombinace)? Jak poznávat veřejnou politiku Přehled metod často užívaných v analýze a tvorbě politik Analýza politik Tvorba politik 1. BrainwritingX 2. Nezúčastněné a zúčastněné pozorováníX 3. Biografická metodaX 4. Historická analýza / Případová studie / Analýza událostíX 5. Obsahová analýzaX 6. Strom problémůX 7. Statistická analýza datX 8. Analýza výnosů a nákladůX 9. RozhovoryX

7 c) Metody veřejné politiky Jak poznávat veřejnou politiku Přehled metod často užívaných v analýze a tvorbě politik Analýza politik Tvorba politik 10.Brainstorming XX 11.Reprezentativní šetření / Výzkumy veřejného mínění XX 12.Expertní šetření / Focus Groups XX 13.Srovnávací analýza XX 14.Analýza procesů XX 15.Simulační modelování / Ekonometrické modely / Hry XX 16.Analýza trendů / Extrapolace X 17.Morfologická analýza X 18.Strom cílů X 19.ProgramováníX 20.Metoda DelphiX 21.Psaní scénářůX Legenda: X označuje převažující pole uplatnění metody. Poznámka: S těmito i dalšími metodami a možnostmi jejich uplatnění se setkáte v navazujících výzkumných praktikách Metody analýzy politik a Metody tvorby politik.

8 d) Doporučená struktura odborné studie Jak poznávat veřejnou politiku Název, autor Shrnutí (česky, anglicky) Obsah Úvod 1.Vymezení poznávacího problému (v čem studie přispívá k lepšímu pochopení problematiky) 2.Rekapitulace dosavadní úrovně poznání (s odkazy na příslušné autory a prameny) 3.Teoretická východiska (fakultativně: hypotézy, konceptuální model/y) 4.Charakteristika užitých metod (důvody volby, omezení, způsoby aplikace) 5.Postup a výsledky zkoumání (možno dále strukturovat) 6.Závěr (včetně kritického zhodnocení dosažených výsledků a doporučení dalšího směru zkoumání) 7.Použité prameny Přílohy (fakultativně)