Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Centrum empirických výzkumů Fakulta veřejných politik Slezská univerzita v Opavě 3. září 2015, Opava.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Centrum empirických výzkumů Fakulta veřejných politik Slezská univerzita v Opavě 3. září 2015, Opava."— Transkript prezentace:

1 Centrum empirických výzkumů Fakulta veřejných politik Slezská univerzita v Opavě 3. září 2015, Opava

2 Centrum empirických výzkumů Fakulta veřejných politik Slezská univerzita v Opavě Děti ze sociálně vyloučených lokalit v předškolním vzdělávání doc. PaedDr. Radmila Burkovičová, Ph.D. 3. září 2015, Opava

3 Vzdělávání: -v popředí zájmu české společnosti -významná hodnota Cíl: od nejrannějšího věku zajišťovat zařazení každého dítěte do předškolního vzdělávání Strategie sociálního začleňování 2014 – 2020 » rámcový dokument ČR pro oblast sociálního začleňování » popisuje prioritní oblasti sociálního začleňování a definuje jejich cíl » účelem je plnění národního cíle redukce chudoby a snižování míry sociálního vyloučení » další strategie, „integruje a vhodně doplňuje”

4 Vzdělávací politika ČR Strategie vzdělávací politiky státu do roku 2020: » navazuje na NPRV-BK » vychází ze základní legislativy, tj. zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (dále jen školský zákon) » zásady vzdělávání; » cílem je zejména rozvoj osobnosti člověka s respektem k etnické, kulturní a jazykové identitě každého; » vyučovacím jazykem -jazyk český; » při hodnocení dětí v předškolním věku, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami - přihlížet k povaze znevýhodnění Rozdílná úroveň příležitostí a aspirací k učení - hlavní příčina: rodinné prostředí, socioekonomický status, region, národnost, původ v kulturně odlišném prostředí, časná vnější diferenciace žáků = šetření PISA 2012, PIAAC a REFLEX Průřezová priorita - snižovat nerovnosti ve vzdělávání.

5 Prioritní úkoly v roce 2015: Systematické a intenzivní zavádění inkluzivního vzdělávání Nastolení rovného přístupu ke vzdělávání všech Cíl: podpořit soudržnost společnosti Situační zpráva o inkluzivním vzdělávání » posiluje prvky inkluzivního vzdělávání » Zavádí možnost vzdělávání v PT pro všechny- jedním z očekávaných účinků = vyloučení rizika segregace romských žáků v rámci předškolního vzdělávání

6 Předškolní vzdělávání a péče o dítě byla v České republice: » tradičně poskytována jeslemi a MŠ » po roce 1989 byl fungující systém jeslí poskytujících úspěšně zavedenou ranou péči dětem do 3 let zrušen Strategie 2020 navrhuje: » vytvořit ve spolupráci s ostatními věcně příslušnými resorty systémové řešení v oblasti vzdělávání a péče o děti do 3 let » deklaruje systematicky posilovat síť MŠ » vytvářet podmínky pro zařazení dětí ze sociálně vyloučených lokalit

7 Školský zákon: k předškolnímu vzdělávání zpravidla od tří do šesti let Cíl pro předškolní vzdělávání: rozvoj osobnosti dítěte předškolního věku, citový, rozumový a tělesný rozvoji, osvojení základních pravidel chování, základních životních hodnot a mezilidských vztahů (podoba z hlediska majoritní společnosti) 1.místo v MŠ - musí zajistit obec, v níž má dítě místo trvalého pobytu, a to ve spádové oblasti MŠ 2.přípravné třídy zřízené při ZŠ V důsledku rozrůzňování ekonomického statusu obyvatel žije celá řada dětí v našem státě v tzv. vyloučených lokalitách.

8 V teoretické rovině řeší problematiku zejména materiály: » Koncepce včasné péče o děti ze socio-kulturně znevýhodňujícího prostředí v oblasti vzdělávání » Strategie sociálního začleňování 2014 – 2020 » Národní program reforem České republiky 2014, kapitola k sociálnímu vyloučení a začleňování (vychází ze strategie Evropa 2020) » Strategie romské integrace do roku 2020 » Národní akční plán inkluzivního vzdělávání Národní strategie ochrany práv dětí (priority na léta )

9 Význam prostředí ve vzdělávání dítěte předškolního věku » Dítě jako jedinec je členem více sociálních skupin. » Základní sociální skupinou pro dítě v předškolním věku je rodina » Zejména to, co je vytvořeno v předškolním věku, má v pozdějším věku tendenci setrvávat, odolávat jakémukoliv přesvědčování i předkládaným objektivním informacím. » Lokalita - konkrétní oblast, místo, na němž děti žijí, na němž se trvale se svými rodiči, sourozenci, popř. členy širší rodiny zdržují, zde dochází k jeho výchově a vzdělávání. » Prostředí - soubor podmínek, v nichž jedinec existuje, a činitelů, kteří formují jeho osobnost a kteří působí trvale nebo delší čas (Špičák, 1993, s. 5). Na dítě předškolního věku - vliv prostředí přírodní.

10 Jevy, stavy, procesy a vztahy, které člověka obklopují v rodině, v sociální skupině, ve společenské vrstvě a v celé společnosti vytvářejí prostředí sociální, společenské (matka). Úroveň kulturního prostředí –materiální vybavení a úroveň domácího prostředí. Sociokulturní prostředí: - prostředí života určité sociální skupiny se specifickými charakteristikami její kultury = způsoby komunikace, trávení volného času, hodnotová orientace, náboženství, socioekonomický status, materiální charakteristiky = počet knih v domácnosti = důležitá determinanta vzdělávacích procesů v rodině, v níž se rozvíjí dítě ještě před zahájením povinné školní docházky

11 Socio-kulturně znevýhodňující prostředí: sociální (tedy i rodinné) a kulturní prostředí, dítěti neposkytuje dostatek vhodných podnětů pro rozvoj kognitivního, psychomotorického, sociálně-emocionálního a morálního potenciálu, v důsledku čehož dítě předškolního věku nemá tolik poznatků jako jeho vrstevníci a sociálně a emocionálně, popř. v jiné oblasti se v některém ohledu projevuje jinak, než jeho stejně staří vrstevníci - dítě je sociálně znevýhodněné

12 Jedinec sociálně vyloučený - v současných společenských vědách se označuje situace, kdy se určitá skupina obyvatel dostane do jisté formy izolace od ostatních členů společnosti.“ Sociálním začleňováním naopak označujeme proces, který zajišťuje, že osoby sociálně vyloučené nebo sociálním vyloučením ohrožené dosáhnou příležitostí a možností, které jim napomáhají plně se zapojit do ekonomického, sociálního i kulturního života společnosti a žít způsobem, který je ve společnosti považován za běžný. Termíny „sociální vyloučení“ a „sociální začlenění“ se podle materiálu Strategie romské integrace týkají především socio- ekonomické dimenze soužití většiny a menšiny.

13 Význam prostředí pro vzdělávání dítěte: » přínos všechny druhy prostředí » dostatečně podnětné z hlediska množství, rozsahu, síly podnětů » působit v určitém rytmu » vývojově a druhově přiměřené » ne podněty edukačně nežádoucí » různé druhy kompenzačního vzdělávání (např. v USA program Head Start) » dítě v předškolním věku více než by přemýšlelo a vyhodnocovalo, tak napodobuje » Názory na význam prostředí ve vzdělávání dítěte oscilují od absolutního vlivu prostředí až po marginalizaci tohoto vlivu a absolutizaci dědičnosti (Štech (ed.), 2010).

14

15 Děti ze sociálně vyloučených lokalit : » jejich životní kontext je jiný než u dítěte většiny » sociální učení a osobnostní růst od počátku probíhá v podmínkách významně odlišných od podmínek většiny dětí stejného věku majority Životní podmínky: » vše, co představuje předpoklady pro existenci dítěte a zajišťuje podklad pro jeho další vývoj = kategorie kvality života, představující a zahrnující např. (době a místu odpovídající) kvalitu životního prostředí, (dostatečnou) kvalitu výživy, dosažitelnou zdravotní prevenci a péči, (době a místu odpovídající) postačující příjem peněžních prostředků na osobu » bez vlastního přičinění, ale s vyrovnáváním handicapu jim nejsou schopni pomoci ani rodiče, sourozenci, sousedé či vrstevníci, neboť jejich situace je přinejmenším obdobná

16 Současnost vzdělávání dítěte ze sociálně vyloučené lokality Ekonomická a sociální úroveň jednotlivců i celých rodin souvisí se zaměstnáním a vykonávaným druhem práce jejich dospělých členů - podmíněny stupněm, druhem i kvalitou vzdělání jednotlivců. » sociální znevýhodnění dítěte - důsledkem předchozího života jeho rodičů » zapříčiněno dřívější (ne)aktivitou rodičů při vlastním vzdělávání – ta předurčila, ztížila uplatnitelnost a zaměstnatelnost, zapříčinila sociální vyloučení - i dítěte » Dítě: musí v ní bez možnosti situaci ovlivnit, pobývat - osvojují a upevňují si hodnoty, způsob života a jeho sociokulturní souvislosti své socioekonomické skupiny – malá možnost se seznámit s většinovou společností.

17 Přípravné třídy (PT) při ZŠ = forma kompenzačního vzdělávání v ČR Cíl: u kterých dětí je předpoklad, že zařazení vyrovná jejich vývoj, v posledním roce před zahájením jejich povinné školní docházky. Úspěch záleží na - pravidelnosti docházky dítěte z vyloučené lokality do PT (záleží na rodičích dítěte). V zákoně další podmínky - musí podat žádost zákonný zástupce dítěte. Rodiče bývají vyřazeni ze sociálních sítí, musejí je o postupu, případně dalších potřebných záležitostech poučit učitelé ZŠ. Legislativa: PT lze zřídit nejméně pro 7 dětí, horní četnost PT 10, (je důležitější než spodní četnost) Dítě z vyloučené lokality potřebuje: » zvýšenou péči, pozornost, individuální pomoc, ohleduplnost ze strany pedagogů v PT » efektivita výsledku bude odvislá i od naplněnosti třídy

18 Co se změní zařazením dětí ze sociálně vyloučených lokalit do PT? » budou opět mezi dětmi své komunity » setkají se s dětmi, které jsou do PT zařazeny ze stejných důvodů » souběžným cílem „vyrovnávání vývoje“ dítěte - sociální začleňování dětí z vyloučených lokalit do skupiny dětí majority » PT nevytváří pro děti ze sociálně vyloučených lokalit „přirozené“ sociální prostředí, v němž by se mohly děti spontánně učit v situacích, které jim jejich rodinné prostředí nenabízí » v PT nedochází k integraci dětí z vyloučených lokalit do společnosti ostatních dětí » pokud je PT zřízená ve škole, v níž převládají děti z vyloučené lokality, a škola se v této lokalitě přímo nachází, po absolvování PT se následně jakožto fakticky totožná sociálně homogenní skupina opět setkávají v jedné 1. třídě, často v rámci ghettoizované školy v daném městě či obci

19 » děti v PT mají velmi málo možností poznávat běžný život majority v přirozených situacích » zařazení dítěte do PT až rok před předpokládaným vstupem do 1. třídy -je to pozdě Přípravné třídy - suplují nedostatek míst v mateřských školách. Někde - místa v MŠ nedostupná nejen pro děti ze sociálně vyloučených lokalit. zejména v oblastech s vyšší přítomností dětí ze sociálně vyloučených lokalit. Ale: děti mnohdy MŠ nenavštěvují ani tehdy, když místa jsou - rodiče či zákonní zástupci je nepřivádějí

20 V MŠ - s dětmi, v otevřeném, inkluzívním a nárokovém Pv, absolvovaném v plném rozsahu = nejspolehlivější cesta k odstranění znevýhodnění vzniklého odlišnou socializací. Výhody: společný pobyt dětí z majoritní společnosti a odlišného kulturního prostředí Materiální podmínky a vybavení tříd MŠ » hygienické zařízení velikostně přizpůsobené věku dětí a jejich počtu » uspořádání dne dětí vychází z desetiletí prověřených časových rozptylů odpovídajících potřebám dětského organismu » důsledně hlídány pitný režim, střídání fyzické aktivity a odpočinku, kalorické a jiné hodnoty dětské stravy, zdravotní a edukační náplň pravidelného pobytu venku Materiální podmínky a vybavení PT Pozitiva: část připomínající herny v MŠ - hračky, stavebnice, pomůcky pro děti předškolního věku (také stoly a židle uspořádány jako v klasické ZŠ) Negativa: velmi odlišné hygienické vybavení—˃ nedostačující podmínky pro stravování dětí a dodržování pitného režimu, rozdílné časové a činnostní uspořádání dne

21 Institut odložené školní docházky » pro dítě, které dovršilo 6. rok věku, ale tělesně nebo duševně není vyspělé tak, aby povinnosti školáka v 1. třídě zvládlo » zákonného zástupce dítěte o možnosti informovat při zápisu do 1. třídy ZŠ » zákonný zástupce dítěte požádat podle legislativy písemně o její odložení » lidé v sociálně vyloučených lokalitách - vyloučeni ze společenských sítí - pro ně dosti problematické bez pomoci zainteresovaných odborníků tyto podmínky splnit » po splnění legislativních podmínek ředitel školy začátek povinné školní docházky odloží o jeden školní rok » nedostatečná tělesná nebo duševní vyspělost dítěte v prvním pololetí v 1. třídě - po souhlasu rodičů dítě vráceno do MŠ nebo zařazeno nově nebo zpětně do PT (krajní řešení sehrávající úlohu v postoji dítěte ke vzdělávání, ke škole)

22 Rámec aktivit s dětmi z vyloučených lokalit v MŠ Základními principy ve vzdělávání dětí předškolního věku v MŠ (nejen) z vyloučených lokalit pro učitele/ky je: » poznat dítě a jeho osobnostní specifika » poznat společenské i materiální prostředí, v němž dítě žije, představující podmínky jeho života » dítěti z vyloučené lokality zprostředkovat navázání vztahů s dětmi z běžného prostředí V MŠ vzdělávání dětem poskytováno podle RVP PV: » jako 1. kurikulum pro děti předškolního věku v poválečné době se věnuje i vzdělávání dětí se sociálním znevýhodněním » vychází z respektování individuálních potřeb a možností každé dětské osobnosti » základní předpoklad pro vzdělávání dítěte - vytvoření podmínek » vzdělávací procesy - obsah pro dítě potřebný » realizována včasná diagnostika, uplatňovány speciální vzdělávací metody a rozvojová stimulace

23 » školní, třídní a individuální VP konkrétního dítěte připraveny na základě identifikovaných vzdělávacích potřeb a možností dětí Jasná představa: jak dítě z vyloučené lokality vést, jak jej podporovat, jak postupovat při uspokojování jeho odůvodněných požadavků, jak konkrétní dítě rozvíjet. Plány individuální podpory: plní zadání vyhlášky č. 147/2011 Sb., …o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných - zavádí pro vzdělávání dětí se sociálním znevýhodněním, ze sociálně vyloučených lokalit vyrovnávací a podpůrná opatření (= využívání pedagogických, popřípadě speciálně pedagogických metod a postupů, které odpovídají vzdělávacím potřebám dětí, a služeb asistenta pedagoga). Podle § 19 školského zákona obsah vzdělávání v PT je součástí ŠVP, vytvářen podle RVP PV.

24 Děti přichází do MŠ (nebo do PT) z prostředí, které má své vlastní zvyklosti –˃ » porozumět, poznat situaci v rodině dítěte » počet dětí v rodině, pořadí, v němž se dítě do rodiny narodilo, » pravidla se ve společenském styku v rodině, zda jsou vůbec nějaká ustanovená, zda v rodině romské platí pravidla historicky tradovaná —˃pochopení jednání a chování dětí v mnoha situacích v MŠ a promyslet možné výchovné scénáře » vedeme děti, spolupracovat a pomáhat kamarádovi i dospělým je samozřejmé —˃ odrazový můstek pro veškerou pospolnou edukaci ve skupině dětí Dítě si v MŠ v každé činnosti musí být jisté svým místem ve skupině dětí. Jistotu zařazení získá: » vyrovnaným, spravedlivým vztahem učitelky ke všem dětem včetně jeho » učitelkou ke všem dětem projevovanou shodnou zpětnou vazbou, identickou emocionální úrovní komunikace učitelky s každým z dětí, jejím podporujícím dorozumíváním

25 Pedagogové MŠ: » uplatňovat vysoce profesionální postoje při vytváření a přemosťování vztahů ostatních dětí k dítěti ze sociálně vyloučené lokality, při regulaci vztahů některých rodičů ostatních dětí jak k tomuto dítěti, tak k rodičům, k prarodičům, k sourozencům dítěte z vyloučené lokality Přístup k dítěti s vědomím: » že již má jisté individuální životní a sociální zkušenosti » že některé ze zkušeností získalo uplatněním ve své komunitě » že na základě zkušeností jejich využití bylo ve své komunitě přijímáno - !ale leckteré z nich mohou být těmi činiteli, kteří v dětské skupině v MŠ mohou naopak zapříčiňovat selhávání dítěte, hůře se prosazovat, v horším případě i ve vztazích narážet (např. menší schopnost autoregulace dítěte) Pedagogický princip: » nedávat častěji než ostatním dětem negativní zpětnou vazbu » poskytnout pomoci

26 Při rozvoji osobnosti dítěte: uplatnit konstruktivistický postup: » vycházet z toho, co dítě doposud poznalo, pozitivní podpořit a vytvářet situace, v nichž a jimiž bude dítěti umožněno jeho dosavadní poznatky zejména vlastní aktivitou rozšiřovat » dát dítěti možnost objevovat, zkoumat, odhalovat » poskytnout dítěti čas si poznání jako proces i jeho výsledek prožívat » vytvářet zajímavé situace a v nich poskytnout dítěti (nabízet) prostor se zapojit » efekt - okamžitý, časově neodkladný —˃ účinek se váže na rozvoj vůle dítěte, vůle zapojit se příště do dalších aktivit učitelkou nabízených. A tím si měnit vytvořená a tvořit nová schémata chápání okolí a světa.

27 Dítě: nemá vytvořen ohleduplný vztah k nábytku, k zařízení, k předmětům denní potřeby: » postupně názorem ostatních dětí (a samozřejmě učitelek) » prostřednictvím účelu a významu, který dítěti vybavení a materiálně didaktické prostředky včetně hraček přinášejí » využijeme působení na emoce dítěte » objevovat, k čemu jsou zásuvky u dětské soupravy i u skříní » jak různě a s jakými pocity lze na rozličném nábytku sedět » k čemu všemu se dá stůl využít » že může být potěšující uschovat hračky a stavebnice každý den na totéž místo a další den je v pořádku najít V tomto smyslu - vedeme děti k: » udržování pořádku ve vlastních věcech » k úklidu svého místa po jakékoliv aktivitě » význam i pro rozvoj vůle dítěte, jejíž dostatečná úroveň mj. podmiňuje pozdější školní úspěšnost dítěte

28 Pracovní činnosti, které dítě svými psychickými a fyzickými silami zvládne... » prolínají celým procesem edukace v MŠ » mají organizační charakter - zvyká si na pravidelně se opakující činnosti v určitém denním čase » dítě v nich řeší i nenáročné problémové situace » vytváří si pracovní návyky přiměřené a odpovídající jeho věku » rozvíjí smysl pro pořádek » vedou k přemýšlení, k sebeovládání, k potřebné komunikaci s ostatními dětmi, k navazování vztahů, k součinnosti, ke kooperaci » poznání, jaké prostředí z hlediska výbavy, čistoty je standardní » zprostředkováváme dítěti funkci prostředí, způsoby jeho využívání, ochrany i tvorby v návaznosti na vytváření pozitivních zkušeností a libých pocitů dítěte při setrvávání v jeho bezpečí » seznamujeme se způsobem stolování v naší kultuře obvyklým, s pravidelným stravováním, s chutným, zajímavým a zdravým jídlem a pitím a jejich přípravou

29 » seznamujeme s různými potravinami, vedeme a přivykáme děti z širšího mravního pohledu ke způsobům nakupování pro společnost přijatelným » samostatná péče o vlastní osobu, oděv - činnostně zkušenost s vhodným a dostatečným oblékáním pro každé roční období, udržování osobní hygieny » zprostředkováváme informace o druzích prací, jejichž průběh dáme dítěti možnost pozorovat s poukázáním na to, že je vykonávají pro jiné lidi a jaký je význam práce pro dítě samotné » vytváříme u dítěte poznatek, že každý pracuje a práci se nevyhýbá » seznamujeme děti s možnostmi vyplňování volného času po práci a o víkendech, o zapojení se do některého z různých druhů sportů Konkrétní obsahové vzdělávací celky by měly vždy odpovídat specifikům lokality, v níž dítě žije a zjištěným individuálním nedostatečnostem dítěte a jeho potřebám.

30 Podmínkou pro vzdělávání: » ovládnutí jazyka na úrovni porozumění a aktivní - komunikace » pro dítě předškolního věku - dostatečné osvojení slovní zásoby ČJ a její aktivní využívání v komunikaci = -předpokladem vzdělávání v předškolním věku i později -předpokladem adaptace v prostředí odlišném od domácího prostředí -podmínkou pro porozumění a pro přijímání hodnot majority, pro pochopení významů a důvodů pokynů, jež jsou mu učitelkou zprostředkovávány Úkolem MŠ: » trvale dbát o nekonfliktní srozumitelnou komunikaci v rámci navazování, rozvíjení a upevňování kontaktů dětí mezi sebou. Poznávání knih, dětských časopisů v didakticky zacílených činnostech či hrách využít k rozvoji ČJ, které v širší souvislosti představuje přípravu k povinnému základnímu vzdělávání.

31 Nástup dítěte do MŠ až v posledním roce před jeho předpokládaným vstupem do 1. třídy: » zvážit, čemu dát v přípravě pro budoucí úspěšnou cestu dítěte životem přednost s ohledem na čas, který je vymezen a omezen » osobnostní model rozvoje dítěte » komunikace s dítětem vždy, když dítě má potřebu kontaktu » učitelka svůj zájem o dítě mu dává najevo také - iniciativně se obrací a oslovuje ho, avšak nemanipuluje s ním Dítě si v MŠ osvojuje: » způsoby chování a komunikace mezi dětmi, mezi dospělými, a mezi dětmi a dospělým, které jsou běžné a přijatelné v majoritní společnosti » získává zpětnou vazbu, co je a co není přijatelné z hlediska jeho jednání, chování, a to způsobem odpovídajícím stupni jeho rozvoje » osvojuje si slovní zásobu

32 » Rodiče dětí z běžných rodin – žádají o místo v MŠ. » Rodiče dětí ze socio-kulturně znevýhodněného prostředí o zařazení svého dítěte do MŠ zpravidla neusilují. Důvod: -požadavek pravidelné docházky dítěte do MŠ je pro ně komplikací z hlediska časové denní i týdenní pravidelnosti -mají problémy s vhodností případně dostatečností oblečení dítěte -Problém: požadovaná ukázněnost při vyzvedávání dítěte z MŠ. Docházku do MŠ, s ní spojené vzdělávání dítěte - nevnímají jako vklad do budoucnosti vlastního dítěte. Jedním z očekávaných výsledků veškerých opatření na podporu vzdělávání dětí ze socio-kulturně znevýhodněného prostředí: - zvyšování počtu těchto dětí jako žáků povinného vzdělávání v hlavním vzdělávacím proudu a zvýšení jejich školní úspěšnosti (Čermák, 2006).

33 Kvalifikace pedagogů pro edukaci dítěte ze sociálně znevýhodněného prostředí Současně platný školský zákon: » v PT pracuje s dětmi učitel příslušné školy (ZŠ a MŠ) » kvalifikace učitele v PT: učitel mateřské školy a učitel 1. stupně ZŠ » PT - zřizovány při ZŠ - na 1. stupni ZŠ je vyžadována kvalifikace učitelství 1. stupně ZŠ na magisterské úrovni » v MŠ: středoškolské vzdělání ukončené maturitou vysokoškolské vzdělání Učitelství pro mateřské školy bc stupně magisterské vzdělání v oboru Pedagogiky předškolního věku Obsazování místa učitele v PT - podle kádrové situace na škole Zkušenosti Podle věku dítěte, obsah vzdělávání v PT má být připraven podle RVP PV —˃ s dětmi pracovat učitelka s kvalifikací pro dítě tohoto věku

34 Učitelky s uvedenými rozdílnými kvalifikacemi: -používají při práci s dětmi rozdílné metody -rozdílné jsou jejich přístupy k dítěti -odlišná je i jejich organizace dětí Dítě v předškolním věku, dítě s odloženou školní docházkou: » zpravidla si potřebuje ještě hrát—˃ didaktická hra, didakticky zacílená činnost učitelky, hra podle vlastního výběru dítěte s možností jejího usměrnění učitelkou = nejvýznamnější aktivity jak pro dítě, tak z hlediska pedagogické práce i pro učitelku. » Osobnostní model - vyznává unikátnost a originalitu každé dětské osobnosti …vybízí k individuálnímu vzdělávání = způsob přístupu k dítěti v MŠ nejefektivnější » A bude efektivní i ve vzdělávání dítěte z vyloučených lokalit.

35 Asistent pedagoga » výkon přímé pedagogické činnosti se vztahuje: ke třídě, ve které se vzdělávají děti, žáci se SVP ke škole zajišťující vzdělávání dětí a žáků formou individuální integrace náplň práce po vzájemné dohodě sestavuje ředitel V PT se předpokládá: - pomoc dětem při aklimatizaci na školní prostředí -pomoc pedagogům při vlastní výchovné činnosti při komunikaci se žáky -spolupráce s rodiči žáků a spolupráce s komunitou v místě školy RVP PV upozorňuje: zařazení dítěte ze sociálně vyloučených lokalit, které může být z pohledu vzdělání znevýhodněné, klade zvýšené nároky na učitelku, která má takovéto dítě zařazeno ve své třídě—˃ musí zvážit, zda je schopná zvýšené nároky v oblasti podmínek materiálních, psychosociálních, personálních, odborných a dalších, zvládnout.

36 V PT a MŠ s dětmi ze socio-kulturně znevýhodněného prostředí pracovat: » pedagogičtí pracovníci s delší pedagogickou praxí » zejména ti, kteří nechápou práci s dětmi ze socio- kulturně znevýhodněného prostředí jako potíž, problém, komplikaci, která jim zhoršuje profesní a narušuje osobní život.

37 Závěr J. Průcha: „není v možnostech pedagogické praxe a výzkumu odstraňovat existující sociální nerovnosti ve vzdělávání, je však možné a potřebné je identifikovat, objasňovat a navrhovat kompenzační opatření k jejich zeslabování“ (Průcha, 2009, s. 457).

38 Děkuji za pozornost…


Stáhnout ppt "Centrum empirických výzkumů Fakulta veřejných politik Slezská univerzita v Opavě 3. září 2015, Opava."

Podobné prezentace


Reklamy Google