1 Právní otázky spojené s podnikáním na německém trhu 2015 Lektorka Marcella Pawelka.

Prezentace na téma: "1 Právní otázky spojené s podnikáním na německém trhu 2015 Lektorka Marcella Pawelka."— Transkript prezentace:

1 1 Právní otázky spojené s podnikáním na německém trhu 2015 Lektorka Marcella Pawelka

2 2 Marcella Pawelka studovala práva na Univerzitě Karlově v Praze a Univerzitě Johanna Wolfganga Goetha ve Frankfurtu nad Mohanem. Od roku 1993, kdy získala oprávnění k výkonu advokacie, vede Marcella Pawelka úspěšně vlastní advokátní kancelář a poskytuje svým klientům poradenství v otázkách mezinárodního práva, a to převážně práva soukromého, obchodního a pracovního. Advokátka Marcella Pawelka podporuje již více než 21 let hospodářské komory v České a Slovenské republice přednáškami k aktuálním otázkám práva. Advokátka Marcella Pawelka

3 3 I. Výměna zkušeností Výměna zkušeností českých a slovenských firem, které své zaměstnance vysílají pracovně do SRN po změnách zákona květen 2011

4 4 Příslušné úřady Úřad práce Cizinecký úřad Finanční úřad Celní úřad

5 5 Úřad práce ZAV Frankfurt Abteilung Werkvertragsverfahren [Oddělení pro řízení při zaměstnávání v rámci smluv o dílo] Hainerweg 44 60599 Frankfurt am Main Právní stav Informace Zvláštní řízení

6 6 Cizinecký úřad Ausländerbehörde Frankfurt [Cizinecký úřad Frankfurt] Ordnungsamt [Správní úřad] Rebstöcker Straße 4 60326 Frankfurt am Main Udělování oprávnění k pobytu (Aufenthaltstitel) Přihlašovací povinnost V určitých případech není nutný souhlas ZAV s udělením oprávnění k pobytu.

7 7 Finanční úřad Finanzamt Chemnitz-Süd [Finanční úřad Chemnitz-jih] Paul-Bertz-Straße 1 09120 Chemnitz-Süd Formuláře a dokumenty, které je třeba odevzdat Ustanovení zmocněnce Srážková daň ve stavebnictví Daň z přidané hodnoty Přihlašovací povinnost

8 8 Celní úřad Bundesfinanzdirektion West [Spolkové finanční ředitelství Západ] Wörthstraße 1 – 3 50668 Köln Přihlašování zaměstnanců Evidence docházky (pracovní doby) a povinnost mít dokumenty připravené k předložení Následky nerespektování

9 9 2. Opožděná hlášení Zjišťovací řízení celního úřadu z důvodu opožděných hlášení pracovníků - vyslání pracovníků  Následky opožděných hlášení  Náklady  Ukončení řízení

10 10 II. Volný pohyb pracovníků III. Přenechávání zaměstnanců IV. Insolvenční právo

11 11 II. Volný pohyb pracovníků čl. 45-48 smlouvy o fungování EU (AEUV) Z ásadně zaručuje zaměstnancům se státní příslušností členského státu právo na vstup, pobyt, nediskriminační přijetí do zaměstnání a odměnu za práci.

12 12 Volný pohyb pracovníků představuje společně se svobodou usazování zvláštní formu volného pohybu osob. Volný pohyb osob představuje kromě toho podle čl. 15 základní právo Listiny základních práv EU. Svobody volného pohybu pracovníků se také může dovolávat zaměstnavatel. (EuGH, Rs. 350/96, Clean Car, I-2521)

13 13 Plnohodnotný volný pohyb osob pro (nové) východní státy EU platí v SRN od 01.05.2011, pro zaměstnance z Rumunska a Bulharska platí plnohodnotný volný pohyb osob teprve od 01.01.2014

14 14 1. Pojem zaměstnanec Právní definice EU: (1) výkon činnosti hospodářského významu, (2)za odměnu, (3)v podřízenosti

15 15 2. Adresáti (kromě zaměstnance) např. také: - Zaměstnanec na částečný úvazek - Uchazeč o práci - Studenti - Profifotbalista (Bosman – rozsudek) ne: např. rodinný příslušník

16 16 6. Výjimky z práva volného pohybu osob např. pro vnitřní správu státu: Policie, justice, armáda (ozbrojené síly), ministerský úředník ne: Nemocnice, vzdělávání a jiné, zde platí volný pohyb osob

17 17 III. Přenechávání zaměstnanců Zaměstnavatelé, kteří přenechávají zaměstnance třetím osobám v rámci hospodářské činnosti, § 1 I S. AÜG = zapůjčení práce k jinému zaměstnavateli Upravuje zákon o přenechávání zaměstnanců, AÜG

18 18 1. Znaky a) Zapůjčený pracovník je v pracovním poměru s firmou, která ho zapůjčila b) Pracovní výkon podává zapůjčený pracovník třetí osobě (vypůjčovateli) c) Právo dávat pokyny má třetí osoba (vypůjčovatel) Mezi firmou, která zapůjčila pracovníka a zapůjčeným pracovníkem existuje obvykle pracovní smlouva, kde je upraveno, že zaměstnavatel, která zapůjčuje pracovníky může tyto pracovníky zapůjčit třetí osobě za účelem práce.

19 19 2. Povinnost mít povolení V SRN potřebují zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají zapůjčené pracovníky, povolení, § 1 AÜG Předpokladem pro udělení povolení českým a slovenským firmám je mimo jiné to, že tyto firmy mají k dispozici také povolení k přenechávání pracovníků od svých úřadů.

20 20 Český pojem „zprostředkování práce“ obsahuje tři varianty: 1. Vlastní zprostředkování práce 2. Přenechávání pracovníků 3. Poradenskou a informační činnost Proto je nutné respektovat následující:

21 21 Česká povolení jsou vystavena: dle§ 14 odst. 1 b českého zákona o zaměstnanosti nebo dle § 14 Abs. 1 a nebo 1 c českého zákona o zaměstnanosti Základem je německý pojem, § 1 AÜG.

22 22 Kompetence (příslušnost): Příslušný pracovní úřad Bez povolení se jedná o přestupek, který může být pokutován až do výše 30.000,- EUR.

23 23 Je rozdíl mezi přenecháváním pracovníků a zprostředkováním práce. Soukromé zprostředkování práce obsahuje všechny činnosti, které směřují k založení pracovně-právního vztahu mezi uchazečem o zaměstnání a zaměstnavatelem. § 35 I SGB III K tomuto zprostředkování práce není potřeba povolení!

24 24 Co je při uzavírání smlouvy nutné respektovat?

25 25 Které body musí být nutně upraveny Náhrada škody  Kvůli zpoždění dodávky  Kvůli dodávce závadného zboží  Druhy náhrad škody  Důkazní povinnost

26 26 Problematika při zhotovení výkresů Změna výkresů Schválení nebo povolení Následky v případě, kdy potvrzení změn neproběhne písemnou formou.

27 27 3. Služba Firma, která si zapůjčila pracovníka, využívá činnost zapůjčeného pracovníka, aniž by z toho vznikly pracovněprávní nároky. Je nutno dbát na § 10 AÜG, který upravuje neúčinnost smluv mezi firmou, která pracovníky zapůjčuje a která si pracovníky zapůjčila. Pokud by některá taková smlouva byla neúčinná, pak vzniká mezi firmou, která pracovníky zapůjčuje (vypůjčovatel) a dočasnými pracovníky zákonná fikce pracovně-právního vztahu.

28 28 Časté problémy se vyskytují při vymezení Např. při záměně pojmu zprostředkování práce s pojmem přenechávání pracovníků Pro případ osvobození od sociálního pojištění je příslušný Svaz německého důchodového pojištění.

29 29 4. Rozdíl mezi servisní smlouvou a smlouvou o dílo Pracovní smlouva (smlouva o poskytnutí služeb, § § 611 ff. BGB), která se obvykle uzavírá mezi zapůjčeným pracovníkem a firmou, která pracovníka zapůjčuje (zaměstnavatel), otevírá otázku rozdílu mezi servisní smlouvou a smlouvou o dílo, protože v určitých případech může dojít k tomu, že se servisní smlouvy mohou stát smlouvami o dílo v případě, pokud jsou splněny určité předpoklady.

30 30 a) Servisní smlouva Touto smlouvou se zavazuje poskytovatel služby k provedení dohodnuté služby a druhá strana (objednatel) se zavazuje uhradit dohodnutou odměnu, § 611 I BGB To znamená závazek k poskytnutí služby, přičemž předmětem smlouvy může být jakákoliv služba, § 611 II BGB

31 31 b) Smlouva o dílo Předmětem smlouvy o dílo je oproti tomu vyrobení nebo upravení věci nebo výsledek, který vznikne provedením výroby nebo poskytnutí služby, § 631 BGB. Předmětem servisní smlouvy je provedení služby oproti smlouvě o dílo, kde předmětem smlouvy je vyhotovení věci.

32 32 c) Příklad: Montáž Judikát: „Pokud chybí u smluvně stanoveného díla podíl zaměstnance na provedení výkonu, v takovém případě sotva přichází v úvahu smlouva o dílo, protože zaměstnavatel musí poté dílčími pokyny určovat předmět plnění poskytovaného zaměstnancem a tímto způsobem závazně organizovat jeho práci a nasazení“. BAG, 25.09.2013, 10 AzR 282/12.

33 33 d) Zapojení do pracovního procesu Servisní smlouva (+) Smlouva o dílo (-) Dodavatel na rozdíl od půjčovatele určuje způsob a průběh prací sám a přebírá také organizaci práce. V případě zapůjčení pracovníků budou tito zapojeni do pracovního a organizačního procesu. V případě smlouvy o dílo má právo vydávat pokyny vždy pouze zaměstnavatel, neboť zde je riziko a povinnost zhotovitele poskytnout záruky.

34 34 Podstatným znakem u smlouvy o dílo je: Převzetí, podle §§ 631, 640 BGB. „Objednatel je povinen převzít dle smlouvy zhotovené dílo tehdy, pokud nebude vyloučeno převzetí díla z důvody nedodržení kvality díla, § 640 I S. 1 BGB Při zapůjčování pracovníků nedochází k takovému převzetí díla, neboť se nejedná o dílo/věc, nýbrž o výkon práce.

35 35 e) Projev vůle při uzavření smlouvy určitá vůle popis pracovního úkonu 35

36 36 Výjimky: Stavebnictví zde je zásadně zakázáno přenechávání zaměstnanců stavebním podnikům pro práce, které obvykle tito pracovníci vykonávají, § 1b S. 1 AÜG. Výjimka z výjimek: - mezi stavebními firmami, při předložení tarifních (kolektivních) smluv - mezi stavebními firmami, když je firma prokazatelně alespoň 3 roky v evidenci rámcových sociálních tarifních smluv nebo dodržuje jejich všeobecnou závaznost

37 37 5. Problém povinného sociálního pojištění Při kvalifikaci pracovního vztahu může nastat situace, že pracovní poměr bude podléhat povinnosti k sociálnímu pojištění, ačkoliv toto nebylo záměrem. Přitom je nutné dbát na následující:

38 38 Nejdříve je nutno rozlišovat mezi podmíněným (závislým) a nezávislým (samostatným) pracovním vztahem Závislý pracovním vztah znamená: Závislost na zaměstnavateli: - nesamostatná práce - vázanost pokyny - zařazení do pracovní organizace

39 39 Oproti tomu je charakteristické pro OSVČ: - vlastní riziko podnikání - možnost disponovat svou vlastní pracovní sílou - v zásadě volná pracovní činnost a volná pracovní doba (BSG, rozsudek z 31.05.2005, B 2 U 35/04 R) Příklad: Obchodní zástupce

40 40 Pro určení, zda se jedná o samostatného obchodního zástupce je směrodatné dle § 84 I HGB, zda je obchodní zástupce oprávněn si sám uzpůsobovat svou pracovní činnost a sám si určovat svou pracovní dobu. (BSG, rozsudek z 08.08.1990, 11 Rar 77/89; LAG Nürnberg, 26.01.1999, 7 Sa 958/98) K tomu ale ještě náleží: Nést rizika podnikání

41 41 Předtím zmiňované charakteristiky, které vedou ke kvalifikování samostatné činnosti, musí vyplývat z pracovní smlouvy/servisní smlouvy mezi zaměstnavatelem a např. obchodním zástupcem, takže může být vyloučen vznik povinnosti k sociálnímu pojištění dle § 7 I SGB IV.

42 42 IV. Insolvenční právo Definice: O insolvenci se mluví tehdy, pokud dlužník nemůže své věřitele uspokojit ze svého majetku. Cílem je: Insolvenční řízení slouží k tomu, aby byli věřitelé dlužníka společně uspokojeni tak, že majetek dlužníka bude zhodnocen a výnos rozdělen, § 1 S 1 InsO

43 43 Rozdíly mezi německým a českým insolvenčním řízením

44 44 Německé insolvenční řízení Podání návrhu jedním věřitelem je postačující. České insolvenční řízení K podání návrhu je zapotřebí min. dvou věřitelů.

45 45 Délka řízení Způsob jednání v průběhu řízení Důležité: Včasné podání žádosti je nezbytné!

46 46 Problematika uznání pohledávky Popření pohledávky ze strany insolvenčního správce Postup při popření pohledávky

47 47 Následek neuznání pohledávky Soudní řízení Náklady soudního řízení Prosazení pohledávky Uspokojení z majetku dlužníka

48 48 1. Formální a materiální insolvence a) Formální insolvence je dána tehdy, když je insolvenční řízení zahájeno insolvenčním soudem. Předpokladem je: b) materiální insolvence je dána tehdy, pokud je dlužník platebně neschopný (§ 17 InsO) nebo je předlužený (§ 19 InsO).

49 49 Platební neschopnost = pokud dlužník není schopen splácet své závazky. Platební neschopnost se předpokládá, když dlužník přestane splácet své závazky, § 17 II InsO. Předlužení = pokud stávající majetek dlužníka nepokrývá existující pohledávky, § 19 II S. 1 InsO.

50 50 2. Insolvenční řízení se zahajuje: 1. Podáním návrhu ze strany dlužníka nebo 2. ze strany věřitele Ověření zda je dlužník způsobilý k insolvenci, popř. při tzv. návrhu ze strany věřitele, zda je věrohodný ten fakt, že platební neschopnost nebo předlužení existuje. Použití ZPO, pokud není stanoveno nic jiného.., § 4 InsO

51 51 3. Účastníci řízení a) Dlužník b) Insolvenční soud c) Insolvenční správce d) Insolvenční věřitel

52 52 a) Dlužník Fyzická nebo právnická osoba, vgl. § 11 InsO

53 53 b) Insolveční soud Příslušnost Zásady řízení Ručení

54 54 c) Insolvenční správce Jmenování/Ustanovení Povinnosti Ručení

55 55 d) Insolvenční věřitel Pojem Uspokojení

56 56 4. Insolvenční řízení a) Návrh b) Přípustnost c) Odůvodnění d) Trestní předpisy

57 57 a) Návrh  Řízení je zahájeno na návrh: § 13 InsO - věřitele, § 14 I InsO - dlužníka, § 13 I InsO

58 58 b) Přípustnost Návrh je přípustný, pokud: - je podán písemný návrh - je dána příslušnost soudu - existuje právo navrhovatele k podání návrhu - existuje způsobilost strany být navrhovatelem - existuje procesní způsobilost navrhovatele - existuje insolvence dlužníka - existuje přípustnost volby řízení návrh ze strany věřitele „Věrohodnost pohledávek a důvod k zahájení řízení a taktéž právní zájem insolvence

59 59 c) Odůvodnění - předložení důvodu k insolvenci (§ 17, § 18 a popř. nebo § 19 InsO), § 16 InsO a majetek dlužníka v insolvenci pokryje alespoň náklady řízení, § 26 I InsO

60 60 d) Trestněprávní předpisy Zde se nejdříve zohledňuje hlavní právní předpis: - Porušení povinnosti k podání návrhu § 15a IV InsO zde je potrestán ten, kdo v rozporu s odst. 1 věty 1 a také ve spojení s větou 2 nebo odst. 2 nebo 3 nepodá návrh nebo ho nepodá řádně nebo ho nepodá včas.

61 61 Dle § 15a IV InsO je trestné: kdo poruší povinnost vyplývající z odst. 1: Odstavec 1 upravuje povinnost podat insolvenční návrh, - u právnické osoby členové statutárního orgánu nebo likvidátor - bez zbytečného prodlení - nejpozději ale 3 týdny po vzniknutí platební neschopnosti nebo předlužení.

62 62 Důležité: Také nedbalost je trestná! § 15a V

63 63 Kromě toho připadá v úvahu: - Podvod, § 263 StGB - Bankrot, § 283 StGB - Porušení povinnosti vést účetnictví, § 283b StGB - Zvýhodňování věřitele, § 283c StGB - Zvýhodňování dlužníka, § 283d StGB - Zpronevěra, § 266 Dále: Trestněprávní předpisy v: Úvěrový zákon, zákon o dohledu nad platebním stykem nebo zákon o podmínkách investování

64 64 e) Otázky odpovědnosti: 1. Jednatel společnosti s.r.o. Jednatelé jsou vůči společnosti zavázáni k náhradám plateb, které byly poskytnuty po vzniknutí platební neschopnosti nebo předlužení, § 64 S. 1 GmbHG. Na základě zahájení insolvenčního řízení se společnost ze zákona zrušuje, § 60 I Nr. 4 GmbHG.

65 65 Jednatel společnosti (jednatelé) ručí také osobně dle § 43 GmbHG. Dle odst. 1 v záležitostech společnosti se použije péče řádného hospodáře K takové péči patří rovněž trvalé ověřování solventnosti firmy a také být o všem informován.

66 66 2. Pokračování firmy Dle § 25 I HGB ručí za všechny odůvodněné závazky při provozu podniku předchozí majitel, pokud ten, kdo pokračuje v podnikání pod dosavadním označením firmy a zároveň bez dodatku označujícího nástupnictví.

67 67 Firma: Pro ručení dle § 25 I S. 1 HGB není důležitá doslovný soulad mezi starou a novou firmou, nýbrž to, zda se i přes provedené změny jedná o pokračování firmy. Rozhodující je to, zda je provoz nové firmy identický s provozem staré firmy (BGH NJW 92, 912).

68 68 Předpoklady ručení dle § 25 I HGB: Obchodní jednání - nabývá mezi žijícími, - pokračuje pod dosavadní firmou

69 69 3. Občanskoprávní ručení § 15a IV InsO jako ochranný zákon i. S. d. § 823 II BGB

70 70 Příslušnost soudů

71 71 Soudy a jejich příslušnost Řádný německý soud nebo český nebo slovenský soud Rozhodčí soud Příslušnost soudů Délka řízení Náklady

72 72 Výkon rozhodnutí Výkon rozhodnutí německých soudů  v Německu  v České republice  na Slovensku Výkon rozhodnutí německých soudů v České nebo Slovenské republice.

73 73 Výkon rozhodnutí Výkon rozhodnutí českých nebo slovenských soudů ve Spolkové republice Německo Výkon rozhodnutí rozhodčích soudů v Německu

74 74 Způsoby výkonu rozhodnutí Soudním vykonavatelem Povinnosti a náklady soudního vykonavatele Místopřísežné ujištění

75 75 Diskuse

76 76 Advokátní Kancelár Marcella Pawelka Karpfenweg 24 D-60327 Frankfurt am Main Německo Telefon +49 (0)69 27 22 09 20 Fax +49 (0)69 27 22 09 21 Mobil +49 (0)175 40 262 42 E-mail mp@kanzleipawelka.de Webové stránky www.kanzleipawelka.de