Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

František Čermák Současná čeština očima korpusové lingvistiky.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "František Čermák Současná čeština očima korpusové lingvistiky."— Transkript prezentace:

1 František Čermák Současná čeština očima korpusové lingvistiky

2 1. Úvod. Cíl: jazyk dnes a vztah KL k němu Ale: co je jazyk současný a co minulý co je korpus, k čemu je a jak ovlivňuje naše poznání 1.1 Výchozí předpoklady V. Mathesius (1932) výstižně: „cesta českého purismu za posledních osmdesát let je vroubena hroby příkazů a zákazů, které jazyková praxe zašlápla“ Implikováno: příkazy a zákazy, dnes zvl. jako deskripce vs preskripce, vliv nár. obrození Lidé: všichni mluví, jen někteří/málokdo ale už (hodně) píše, někteří nepíšou vůbec

3 Východiska: 7 1-Základní je jazyk mluvený: dodnes nejsou jazyky zapsané všechny 2-Jaz. je něco jako přírodní jev, spontánní, je reakcí na komun. potřeby vnější (nomin) i vnitřní zákonitosti ale i konflikty v něm 3-Jaz. se odjakživa spontánně měnil a vyvíjel, a to skrze filtrování vývoj. variant (variabilita vs stabilita), živý j. beze změn a variant neexistuje, pak už není živý (srov. lat.)

4 4-Pokusy řídit, reglementovat vývoj jaz. se nikde nepodařily Klasik F. de Saussure: Většina institucí se dá předělávat, v jistých okamžicích opravovat a aktem vůle reformovat, zatímco v jazyce je, jak vidíme, takový čin nemožný a ani akademie nemůžou svými dekrety chod nastoupený institucí, kterou nazýváme jazyk, měnit. - pečlivě zamlčováno čes. preskriptivisty dodnes Až relativně nedávno (100 a víc let) se někde, bohužel i u nás, objevila obsese ho reglementovat Jinde mj. i pod vlivem nár. obrození (je zcela minulosti?), strachu z cizostí a vlivu němčiny Reglementace je z prakt. důvodů nemožná (angl., čín. příliš velké, ar. příliš roztříštěná) a neprovádí se.

5 Poptávka po vzdělaném a kulturním standardu, to ale není jazyk celý. Standardů je víc, nejen ten prestižní, kulturní a reglementovaný, který je navíc v lecčem špatně zaznamenaný. U nás spisovníci: představa, že malá skupinka ví, co je pro národ nejlepší a má právo to vnutit ostatním Dnes už se couvá a agresivita spisovnosti ustupuje ve prospěch demokrat. připouštění (někt.) alternativ Vliv spisovničení, zvl. ve školách vede k tomu, že Češi jsou inherentně od 6. třídy školy schizofrenici (tak se to neříká), znají mluvený jaz. z rodiny a ulice jinak a je jim pak nadále vštěpováno, že to bylo špatně a Patent na správnost má paní učitelka

6 5-Elita jakožto nositelé kultury jazyk přirozeně ovlivňuje, ale jen do urč. míry, dlouhodobě vítězí většinový úzus. Kde je demokracie při umělé demagogii ztělesňované Pravidly čes. pravopisu? Neústupnost spisovníků a neochota vidět mluv. jazyk a mezeru mezi ofic. spisovným a neofic. mluveným jazykem (zvl. obecná čeština) oživuje diskusi o české diglosii a tedy dvojjazyčnosti 6-Jaz. je nekonečný ve slovníku: žádný nemá vše, zvl. terminologii a kolokace, nikdo ho nezná celý a neví se, jak je velký, obv. se tedy myslí jen malé společné jádro

7 7-Jaz. se dá dnes v korpusu sledovat a studovat i obecně, není jen pro skupinku lingvistů, nabízí se sledovat většinový úzus a vše typické Dnes už spisovníci své snahy „brzdí“ (Pravidla čes. prav. jen doporučují, už nediktují) a ani se o nová pravidla tváří v tvář faktům korpusu moc zatím nesnaží

8 1.2 Jazyk a jeho zdroje a k čemu jsou. Zdroje dosud: individ. výpisky (O. Jespersen: rekord 300 tis. za život) nakladatelství : Oxford Reading programme měl 15 mil. kartiček, dnes mnohem víc (přes 200 tis. ročně) pro 3. vyd. ÚJČ: Archív? cca mil., ale končí komunist. dobou a excepcí RP Užití: hl. slovníky, ale i ostatní jaz. příručky, mluvnice aj., bohužel obv. jen psaný jazyk

9 1.3 Český národní korpus (ČNK, korpus.cz). ČNK je dnes hlavní a největší zdroj info, a to nejen jazykové, ale i o společnosti a jejím stavu: skrz jazyk prochází prakticky všechna info Historie obtížná: trad. univerzity a akad. Ústavy, finance dnes grant. zdroje a infrastruktura Co: jazyk psaný i mluvený, současný i minulý, obecný i speciální, sám o sobě i v kontrastu k jazykům (přes 30) přes 3 miliardy slov (psaný jaz.) a roste dál reprezentativnost podle sociolog. Kritérií odrážející proporce skutečného výskytu a úzu jazyka Pro: každého, volný (registrovaný) nekomerční přístup, lingvisti, studenti, univerzity, školy, zahraničí…

10 Cíl: původně slovník a odb. zdroj, dnes největší zdroj poznání jazyka vědecký i obecný, v úzu dnešním, ale i minulém, psaném i mluveném a v izolaci i komparaci s jinými jazyky (přes 30, InterCorp), korpus tedy shromažďuje všechny typy jazyky, nejen např. exkluzivní a parciální j. spisovný

11 2. Jazyk dříve Regulace nebyla, jen občasná dobová pojednání a hlav. literatura Pocit ohrožení cizostmi, zvl. nemčinou, obrození přineslo nesnášenlivost a nekvalifikované snahy o reglementaci Brusy (příručky správné češtiny, hl. morfologie a cizí slova, od 19. stol.) Pokusy o "vlastenecké" samotvoření: tělocvičná terminologie (Tyrš), nová chemická terminologie, E.Votoček -ný, -natý, -itý, -ičitý,.. -ičelý (jeho výmysl podle osmia) Obecně vzor dobrého autora, ale objevuje se kritika, autoři jsou různí.

12 Po 2. sv. válce: název televize, intezívně a zaujatě se diskutovalo, jak toto většinou jinde bez problémů přijímané internacionální slovo nahradit českým (výjimkou je např. němčina se svým Fernsehen) a objevilo se několik desítek umných a někdy zcela obrozenecky vypadajících návrhů, kde nějakou dobu vážným kandidátem byl rozvid; objevovaly se však i perly jiné jako činojev, dálkyjas, dálkohled, dálnozor, dějonos, kmitohra, lidobraz, obrazor, obrazovidec, prozřetín, přezřetna, rozhled, rozjev, rozkuk, rozsvit, rozzorka, světdoma, unásdoma, vidětín, videton, vidímvás, vidník, zrakonos, zvukobraz, zvukozír a další (vs starší rozhlas)

13 3. Jazyk dnes Dnešní jazyk se prudce mění (11% slov z první tisícovky jsou cizí slova) ve více směrech Lidé: konfrontace naučeného a jen zdánlivě nesporného ze školy (x série pravop. reforem) s živým a novým územ (je v korpusu), změnami a neologismy Nářky některých, konzervativismus a přehnané oprávnictví  dopisy do redakcí a jaz. poradny Ve skutečnosti: hlavní změny nejsou v pravopisu či neologii a anglicismech, ale ve změně kombinatoriky a sémantiky slov  "neviditelnost" sémantiky oproti viditelnosti formy

14 Problémy a postoje: A-Přirozená setrvačnost, staromilství: staré bylo dobré, na co ty novoty ? B-Přežívají stará nechuť a fobie k cizostem (slogan hezky česky), už od obrození, anglicismy m. germanismů C-Problém povahy a kvality kodifikace (proč se pořád mění pravopis?) vs realita, tj. úzus Důvody: Zaměňování kodif. verze češtiny. za celou č., možnost zákazu nekodifikovaného (jen ve školách), Netolerantnost k alternativám, zatracování mluvené a obecné češtiny Představa nejvyšší autority, imaginární správnosti (výmysl spisovníků, mluv. jazyk nezná)

15 Ukázky z dopisů a dotazy signalizující problémy a změny: TV -Nejde mi o redaktory nebo o moderátory, ale o hosty, kteří tak mluví. Zakažte jim to a nařiďte jim mluvit správně a krásně. -…výraz bude se soustředit, který opakovaně užila moderátorka není správný… Zakažte tento tvar a jeho užívání, dochází tím k zneuctívání naší mateřštiny -To bysme se měli dozvědět..... Jde jasně o použití slova z nespisovné češtiny… Jde o to, aby si to uvědomila a vy jí to zakázali. Není možné, aby byl spisovný jazyk v médiích takto ponižován a ničen  Nesnášenlivost a nenávistnost zaráží

16 Typy dotazů naznačují problémy související se změnami včetně neologismů: -anglicismy: už ne vždy odmítání, i když někdy snaha o počeštění (flexicurity), spíš jak skloňovat (hot dog), nebo jaký rod (cash flow), popř. pravopis (blog(g)er) -nerealizovaná analogie (druhak podle jednak) či přechýlení (hostka) -původ jinak přijímaného jsem za to rád (angl/češ- grateful for/vděčný za?) -nekomentované novotvary modelem "staré" (akceptovatelnost, audiovizuálnost) -téměř nekomentovaná změna sémantiky (mantinely, řešit) -některé problémy se dostávají i do kvízů správnosti. jak správný Instr. pl od dvě myši? (z: dvěmi/dvěma/dvouma + myšmi/myšma/myšima)  Signál, že systém a pravopisné regule nejsou v pořádku, pokud nechává lidi v nejistotě

17 Pár příkladů skutečného úzu v kontrastu: Realita: Syn 2010 fr. Američani vs Američané („správné“) 221 vs 2616 můžu vs mohu 7126: 6484 třeskutý (mráz), x bolest, tempo, legrace, úvod…

18 3.1 Obecné poznámky. Dnes studium zvl. už skrze ČNK: živý úzus a nová pozornost na sémantiku a kombinace slov (kolokace) První nezakrývaný pohled na (formální) varianty a variabilitu: jen malé jazyky se "bojí a brání" a protestují? (cf. absenci u angl, arab, čín) U nás: náraz na spisovná pravidla (dělaná na koleně, bez korpusu) a nutná kolize Pravidla úzu se teprve poznávají, vznikají nové gramatiky, začíná i nový slovník Ale i zcela nové poznatky, např. identifikace monokolokabilních slov (najevo, vstříc, vhod, holičkách, tratoliště, sedmitečné) Ale taky: neznámá pragmatika a málo známá sémantika, už dávno nejde jen a primárně o gram. de Saussure nemilosrdně: živé v jazyce je to, co je vyciťováno, vše ostatní je gramatikovým výmyslem

19 3.2 Srovnávací pohled (na příkladech a vzorcích). Význam i úzus historicky: poznat lze jen srovnáním a mírou analogie Význam i úzus obecně: poznat lze jen z kontextu, jeho velikost a kvalita, analogie Frekv. slovník -nejfrekv. slova (mimo gram.) být-bejt 1, 245 mil., rok/léta , velký škála až po hapaxy, kde kontext nestačí (jediný kontext): Poslední bitva na opuštěných vozech, v talutách u silnice (příkop, zvl. jihočesky) JAK: (tj. vedle studia jednoho slova a jeho variant) Konkordance: ukazuje úzus slova v kontextech  srovnání Kolokace (vl. mikrokontexty): typické kombinace podle významu a funkce Celý text obsahově, např. key-words  srovnání textu se standard. korpusem a typičnosti LÉPE: (srovnání korpusů, zvl. dobových)

20 3.21 Konkordance (úzus formy v kontextu). Kouzlo Náhodný vzorek lexému kouzlo má v korpusu SYN výskytů, zde jen ukázka pouhých 20 výskytů: 1 to tak cítil. „ Cara zná ten pocit, Adamova očního kontaktu, když k němu dojde ; také 2 chybu, spousta lidí je prostě takových a mají své. Mezi náma dobrý Dorota Masłowska 3 mnohem častěji jako živnost profesionály. Základní repertoár a triků se zdokonaluje a 4 talentovaná. Stala se Čarodějnicí noci. Vymýšlí noční a dohlíží na bytosti temnot. termálním 5 bazénu Oravice, nebo v Meander Parku. 2 léčivých pramenů Termální bazény Soudě podle 6 jejich chování, použil proti nim nejspíš matoucí. Nejspíš uvěřili, že je Black skutečnou, 7 objektivní pravdu, je to nejkulturnější a nejmocnější světa. V této zemi mnoho 8 lidí má tato kráva i cosi jako „ osobní.Když se na Mandy podíváte, dojdete 9 večer zjistili, že vyléčen není, tak ho zabili, a on se vrátil do lesa a už ho 10 omdlí. Málem se k němu rozběhla. Takové bylo onoho pokoje se zlatým klíčem. Ale 11 na Kurta Russella a proti němu byly i čáry a na nic. DĚDEČEK HŘÍBEČEK ( Andrej.

21 12 Jenom si s nimi se všemi pohrává, žongluje jako gumovými míčky nebo pomeranči. 13 jim poskytnout útočiště. Za to byli Torané potrestáni a vlastních předků posláni do 14 hluboký zvuk v temné místnosti. „ Ať jsou to, nebo ne. To mě nepřekvapuje. 15 Jako by... „ „ Jako by její přestala působit, „ dokončil za ni pomalu Lief. 16 Tajemná, mystická a plná podivuhodných vibrací, energie a. Ale skončila krásně. Pro mě 17 milovaného a bezbranného žáka, kterého rudý drak svázal rušícím. Nerozmýšlel se, a efektní 18 vzhled a mladistvou svěžest. Výstřední barvy často narušují mladé krásy. Do 30 let 19 tak dychtíš po nebezpečenstvích a po tom vyzkoušet si všechna, pár ti jich věnuji a vyšlu 20 pomyslela si. Chtějí mě omámit kouzly. Jenže i mají omezený dosah, nesmím připustit

22 (1) osobní přitažlivost (č. 1, 2, 8 aj.), (2) (mladý) půvab (č. 18), (3) jinou přitažlivost, např. místa (č. 5, 10), (4) magickou sílu a vliv (č. 4, 13) (5) dovedné trik/y a podfuk/y (č. 3, 12). Objevují se tu aspoň v jednom zastoupení ale i pevné kolokace, jako např. kouzla a triky, čáry a kouzla, mít své kouzlo i kolokace další, ne tak ustálené, např. použít, přestat působit. V důsledku sémantické povahy slova kouzlo je zřejmé, proč je jeho distribuce nevyrovnaná: frekvence v beletrii je 2614 výskytů, tedy mnohonásobně více než v publicistice, která má 889 a v odborných textech, které mají jeho frekvenci ještě nižší, tj Ukazuje to na jedné straně, že různá slova inklinují k užití v různých žánrech, na druhé straně však také to, že pojetí žánrů je široké.

23 Z jistého hlediska lze v publicistice nalézt slova všech žánrů (noviny píšou téměř o všem), z jiného zase, že se mezi odborné texty chápané široce počítá leccos periferního, tj. např. stejně matematika, logika, jako literární věda či hudba. Pro bližší poznání distribuce slova je tedy třeba hledat podle žánrů (viz 3.2).

24 3.22 Kolokace (ne/typické kombinace) Děravý děravý | Freq| T-score| MI | logDice Řešeto ementál cedník kotli zatéká míčkem střecha moskytiérou defenziva síto kotle paměť střechou obrana ponožky obranou pamětí stavení kapes plot místy boty střechy jeskyně střechu síť cestách kapsy paměti hlava

25 Nejčastější kolokát slova děravý je tu abstraktum řešeto, které je součástí frazému (být děravý jako řešeto). I když celkově hlavní tendence kolokátů tu je rekrutovat se z konkrétních jmen (jsou tu i jako komponenty frazémů, např. přirovnání děravý jako cedník), jsou i ještě další, výjimečná a frazeologizovaná abstrakta děravá paměť, děravá hlava, resp. mít děravou hlavu, ale i neustálené děravá defenzíva apod. Na druhou stranu tu jsou zastoupeny i kolokace běžné, které za ustálené může považovat jen mluvčí, pro kterého jsou aktuální, např. děravá střecha, děravá kapsa (majitel domu či pokrývač, resp. krejčí ap.). Aspekt ustálenosti tedy není vždy jednoznačný.

26 3.23 Key-Words (Témata textu) Shakespeare a Škvorecký 3.23 Key-Words (Témata textu) Shakespeare a Škvorecký Klíčová slova lze získat nástrojem zkoumajícím pro dané téma srovnáním s velkým referenčním a reprezentativním korpusem. Tak např. zjišťoval M. Scott (nástrojem WordSmith) mj. proti korpusu BNC klíčová slova Shakespearova dramatu Romeo a Julie. Ve srovnání s celým korpusem Shakespearových her pak vyděluje pro téma a dějství této hry sedm velmi příznačných slov love, lips, light, night, banished, death a poison; v širším podobě však nabízí i celou charakteristickou padesátku těchto klíčových slov (Scott-Tribble), která už slušně zachycují většinu obsahových rysů dané hry: Ah, art, back, banished, Benvolio, Capulet, Capulet’s, Capulets, cell, county, dead, death, early, friar, churchyard, Juliet, Juliet’s, kinsman, lady, Lawrence, light, lips, love, Mantua, married, Mercutio, Montague, monument, night, nurse, O, Paris, poison, Romeo, Romeo’s, she, slain, thee, thou, thursday, thy, torch, Tybalt, Tybalt’s, vault, Verona, watch, wilt

27 Hlavních, nejfrekventovanějších 50 klíčových slov (keywords) ze Škvoreckého Zbabělců bylo zjištěných pomocí AntConcu proti modelovému korpusu beletrie ze stomilionového korpusu SYN2005 (tj. z cca 356 titulů o tokenech a typech), srov. jsem, řekl, Benno, Harýk, Irena, Bohadlo, Přema, Danny, Ireno, Irenu, Lexa, jsme, sem, zas, nima, pivováru, vim, Fonda, doktor, Krpata, taky, nevim, Jo, mě, bylo, řekla, Smiřický, Benda, Čemelík, Irenou, chlap, tank, Tak, Já, to, automat, řek, kluci, No, chlapi, sme, Mici, pan, Sakra, Lucie, Angličani, já, miluju

28 3.24 Jazyk totality a dneška Aby se osud a povaha „totalitních“ slov a pojmů za nimi ze zvláštního korpusu dal nějak měřit, jsou konfrontována s lexikonem dnešním. Dobu komunistické totality zachycuje český totalitní korpus a na něm následně sestavený Slovník komunistické totality (Čermák, Cvrček, Schmiedtová, eds, 2010), dobu dnešní korpus SYN2010 v obdobném rozsahu zhruba odpovídajícím subkorpusu ze sbírky Českého národního korpusu. Zatímco takto první korpus (totalitní) staví na jazyku tří období (vzorcích z r. 1952, 1968 a 1977, jde hlavně o komunistický centrální deník Rudé právo a další) v rozsahu přes slov (a na celkem cca 2700 textech), druhý s rozsahem přes slov buduje na jazyku z doby nedávné (vročení 2010 ukazuje na jeho dokončení), a to výlučně na stejném a tedy srovnatelném typu jako korpus totality, tj. na žánru publicistiky (centrální, ale i oblastní deníky, Metro aj.).

29 Časový předěl mezi oběma zkoumanými korpusy je tedy v průměru 37 let a vezmeme-li v úvahu zachycené časové extrémy (rok 1959 a 2009), pak jde o úsek 50 let. Za tu dobu se jazyk komunismu nejen v zásadě cestou do dneška ztratil a zůstalo z něj máloco, ale dnešní jazyk se stačil mezitím taky obohatit o mnohá nová slova a jejich obsahy, dříve neznámé nebo neužívané. Pro totalitní období vystupují jako nejčastější následující lexémy (všude bez zřetele na polysémii či homonymii): být, rok, práce, sovětský, socialistický, nový, stát, země, moci, člověk, národní, výrobní, organizace, politický, lid, úkol, pracující, síla, závod, svaz, rozvoj, soudruh, výbor, společnost, den Pro dnešní období naopak vystupují jako nejčastější však tyto lexémy: být, mít, rok, moci/moct, člověk, velký, nový, stát, muset, chtít, český, říci/říct, koruna, místo, město, dobrý, den, strana, hodina, doba, dítě, poslední, dostat, uvést, firma

30 Nechce to mnoho fantazie zamyslet se nad tím, proč se za totality nezdůrazňovalo (A) sloveso mít a s ním spojené vlastnictví (které optimálně vůbec nemělo být soukromé). Vedle nadčasových pojmů (rok, den) jsou tu zásadně patrné však povaha a tedy vysoký úzus lexémů z oblasti (B) pracovní jako je práce (třetí nejčastější autosémantikon), výrobní, úkol, pracující, závod a (C) sociální a politické organizace, zvl. stát, země, výrobní, organizace, politický, lid, síla, soudruh, výbor, společnost; specifický význam tu má úzus dominantních a téměř všudypřítomných adjektiv sovětský a socialistický, která patřila k dobovým epitetům constans. Dodejme, že daná interpretace je zde nutně bezkontextová a týká se, jako u slovesa mít, jen základních významů. Dnešní lexikon je značně jiný a odráží frekvenčním sledem svých lexémů už v takto omezeném rozsahu zcela jiné dobové priority.

31 (A) Vlastnictví je už samozřejmé (mít, srov. ale implikovaně i firma, dostat) a s tím i přítomnost (B) ohledu na lidského jednotlivce (člověk, dítě) a jeho potřeby, v této souvislosti srov. už i rozvětvenou a zdůrazněnou modalitu v podobě sloves moci, muset, chtít, naznačující, že člověku nejsou věci jen dovolovány, ale že jako subjekt sám může v demokratické době něco chtít ap. Mluví se už také o jeho (C) sídle (místo, město) a ovšem o základní (D) komunikaci mezi ním a jinými (říci) včetně obchodní (koruna). Totalitou zdůrazňované momenty mizejí, resp. se odsouvají do pozadí, tj. momenty pracovní (B výše), sociální a politické (C výše). Takto silně ustupuje zvláště komunisty oblíbený lid a téměř se ztrácí kdysi všeobecné soudruh (užívaný dnes jen v některých kruzích). Při rozšíření záběru a zaměření se na oba celé korpusy (tj. cca a slov, avšak pouze na jejich nejčastějších 1000 slov) se pohled do složení lexikonu zjemní a prohloubí. Opět se podíváme napřed na korpus totalitní a pak dnešní a dodáme pár srovnávacích poznámek a komentářů.

32 Pro lexikon totalitního období je příznačné především prorůstání témat 1 politických a sociálních pojmů a témat s prací (témata B a C dál). Celkem výstižně celé totalitní období vystihují lemmata, prezentovaná v zásadě podle frekvence a tedy i společenské závažnosti: Především je to lexém strana (opět s odhlédnutím od polysémie, dobový význam ale dominoval), následovaný dalšími: sovětský, socialistický, národní, výroba, politický, úkol, pracující, závod, svaz, soudruh, výbor, vláda, politika, plán, hospodářský, podnik, sjezd, socialismus, komunistický, KSČ, třída, ÚV, stranický, lidový, SSSR, orgán (lexém nabyvší dobový specifický význam policie), hnutí, komunista, kapitalistický, družstvo, ČSSR, USA, pokrokový, zasedání, závazek, usnesení, imperialismus, říjnový, třídní, kolektiv, výchova, JZD, proletariát aj. Připomeňme si, že lemmata jako reakční se do tohoto celkového výběru nedostala, patřila především do prvního období roku 1952 a kolem, pak ustupují. Zajímavý je už dobový výskyt slova trh (2974x) a odbory (2896x), jakkoliv ve značném zúženém významu.

33 Dva související aspekty průběhu doby narážející na překážky se nazývaly otázka (15710x), problém (9643x), jejich řešení (kterým byl vždy boj) se však pojímalo kvázimilitaristicky, odtud vysoká frekvence bojovat a zvítězit (o tom viz víc v 3.). Tím se zároveň nastoluje snad druhé nejdůležitější téma doby 2 boj, válka a nepřítel naznačující, že se dobový režim permanentně bál. Opět tu kvázimilitaristickou situaci vystihuje dobře sled pojmů a lemmat boj, válka, revoluce, vojenský, armáda, vítězství, mírový, válečný, bojovat, nepřítel, zbraň, zvítězit, ozbrojený, vojsko. Stačí pohled na jednoduchou konkordanci např. lemmatu boj či bojovat, abychom si uvědomili, jaká byla inflace a absurdní sémantické rozmělnění těchto pojmů, která ovšem postihovala i naše myšlení a vnímání, eg. boj o každé zrno, boj o prapor sjezdu strany, boj o uzdravení v oblasti zábavné hudby. Dovršme tyto postřehy, které se dají rozvíjet dále, ještě dvěma zajímavostmi. První se týká modálních sloves (viz výše), která po moci přibírají na druhém místě už jasně sloveso signalizující vyžadovanou povinnost, muset.

34 Druhá je jen okrajová ale příznačná: v základním sledovaném lexikonu se s jedinou výjimkou nevyskytují názvy barev, která je ale výmluvná. Je to lexém rudý. Dnešní lexikon je pochopitelně zcela jiný, ani jedno z obou velkých totalitních témat se tu nijak zvlášť už neprojevuje, objevují se jiná a některá existující v pozadí už dříve. Základní nová témata jsou ekonomická a veřejno-správní, resp. politická, staré téma je sport. 3 ekonomika a obchod, v návaznosti na normální svět, zcela vyměnily své pojmosloví původně socialistické ekonomiky a obchodu. Takto tu figuruje sled dnes známých pojmů a lexémů jako procento, cena, peníze (v totalitním slovníku výše nejsou), trh, banka, miliarda, finanční, podnik, fond, dolar, provoz, akcie (ke které se totalitní režim neznal), ekonomický, poplatek, zákazník, investice, finance, euro. Dodejme ještě, že výše zmíněná dvojice lexémů označující překážky a řešení si své pořadí prohodila, základní je problém (s frekvencí 9924) nasledovaný otázkou (4879); nepřítel se ztratil a nahradil ho nemilitaristický soupeř.

35 4 Veřejno-správní a politická oblast reflektuje jádro celého základního pojmosloví dnešní demokratické doby. Úvodem snad stačí uvést, že samy centrální pojmy svobodný a demokratický ve sledovaném lexikonu vůbec zastoupeny nejsou, zřejmě pro svou samozřejmost, což pravdou nebylo pro období předchozí. Situaci zachycuje tedy opět v podstatě frekvenční sled pojmů a lexémů jako policie (v totalitě tabuizované slovo nemající však za tu řádku let ani slušnou dobovou náhradu), mluvčí, soud, starosta, projekt, informace, parlament, občanský, politický, radnice, právo aj. Staronové téma 5 sportu nabylo na významu a zkoumaný základní lexikon tu nabízí bohatý pojmový obsah ve sledu: hrát, hráč, soutěž, utkání, trenér, branka, závod, vyhrát, liga, gól, soupeř, rozhodčí, útok (v nevojenském smyslu především), turnaj aj.

36 Negativní pohled (absence podle nejfrekvent. slov): Totalita nemá slova: policie, peníze, akcie, špatný, soukromý, soukromý, smět Dnešní doba nemá: soudruh, kolektiv, komunista, komunistický, kádrový, uvědomělý, třídní, zvítězit, shánět, socialistický, sovětský Ve snaze o typickou povahu obou dob se poslední pohled věnuje kolokacím a tedy úzu 4 základních slov, pravda, cíl, bojovat a zvítězit (inspirováno předchozími výsledky).

37 Pravda Cíl historická hospodářský objektivní hlavní vědecká stanovený hluboká vytyčený skutečná konečný známá společný překrucování dosáhnout psát politiky mít realizace poznání agresívníi rozvoje politický poznat splnění

38 Bojovat Zvítězit proti nad za zaslouženě rozhodně družstvo aktivně mužstvo důsledně tým nesmiřitelně... přátelství mír proletariát splnění revoluce svobodu soutěži zachování boji imperialismu socialismus fašismu kapitalismem nedostatkům volbách

39 Doba dnešní (nejčastější kolokace, v pořadí cca 1-50/75) Pravda Cíl je hlavní máte projekt nepříjemná jasný Naprostá konkrétní vítězí programový svatá měnový známá útok stará turisté historická strategický říct zvýšit znát inflační vědecký politický hledání soutěž rozhodně dlouhodobý mluvit oblíbený

40 Bojovat Zvítězit proti zaslouženě záchranu volbách postup nad o kategorii titul rozum život přehledem statečně rozdílem svobodu soutěži přežití anketě kluci turnaji medaile těsně udržení boji tituly jednoznačně prvenství družstvo kůrovcem finále korupci závodě krizí převahou zloději konkurencí kvalifikaci štafetách únavou zlem

41 Pravda je sice obecný a základní filozofický pojem, nutně však propojený se situací, závislé silně na interpretaci, a proto se žadné období o její vymezení nepokouší. Nicméně komunistický přístup měl sklon ho často ztotožňovat s definitivní platností dobové ideologie a odtud i úzus objektivní pravda, dál už nikde nevysvětlovaná, popř. i historická pravda (užívaná v obou obdobích odlišně). Subjektivní a tedy i alternativní přístup k jiným než jediné možnosti naznačuje až dnešní doba, srov. dialogické máte pravdu, svatá pravda!, ale také nepříjemná pravda, naznačující už možnost vyjadřovat odlišnost a subjektivní postoj, která jako spojení je v komunistické době nemyslitelná. Proti komunistickému překrucování pravdy (v návaznosti na věčnou bojovou polemiku se západním světem, který pravdu mít nemůže a tu komunistickou ještě překrucuje) a danosti pravdy stojí v dnešní době typicky filozofické hledání pravdy.

42 Cíl je oproti pravdě pojem jasně dobový a proto i lépe odráží momentální preference společnosti a důrazy kladené na ně. Komunistický cíl, resp. cíle jsou jen politické a hospodářské, a jsou přitom jasně centrálně dané, předem vytyčené, stanovené či dokonce definitivní (konečné) a ty je třeba realizovat, splnit, resp. jich dosáhnout. Dnešní doba tak jasně přehledná ale není. Už se nemluví o rozhodnutích přicházejících shora, ale o jejich podmíněnosti rámcem (programový cíl), popř. otevřeně dokonce o jejich hledání či zkoumání (cíl projektu, soutěže). Navíc se tu vedle politických a ekonomických cílů už prosazují i jiné, sportovní (cíl útoku), popř. turistické (cíl turistů). Bojovat je dynamický pojem zkratkovitě vyjadřující problémový vývoj v různém smyslu. V komunistické totalitě se především bojovalo proti někomu/něčemu a za něco, a tedy konkrétně proti nepříteli a o nějaký cíl. Tím nepřítelem byl především imperialismus a fašismus (bojovat proti imperialismu, fašismu), ale i nepřítel pojatý dost abstraktně a hromadně (bojovat proti nedostatkům).

43 Tím cílem, o který se usilovalo (v dobovém žargonu bojovalo), byly poněkud heterogenně svoboda (bojovat za svobodu, kdy šlo především o svobodu tzv. utlačovaných národů mimo komunistické panství), mír (bojovat za mír), ale také vágně a obecně splnění (obv. splnění závěrů nějakého komunistického sjezdu). Silně se přitom zdůrazňoval způsob, který byl velmi intenzívní (srov. bojovat rozhodně, aktivně, důsledně, nesmiřitelně aj.). Moderní doba opět tak přímočarý a jednoduchý obrázek nenabízí, je složitější. Bojuje se sice stále proti, ale už ne tolik za něco, spíš o něco. Nepřítel už tu není ani personifikovaný stav jako v komunismu (bojovat proti imperialismu), ale jen negativní dobový, ale vlastně nadčasový jev (bojovat s korupcí); komunisté korupci ovšem nezmiňovali, a proto dobový termín v podstatě chybí. Mnohem více než proti se však objevuje u bojovat pojetí soupeřivé až soutěživé naznačované užíváním předložky s (srov. bojovat se zloději, kůrovcem, ale také s krizí, popř. i subjektivně s únavou).

44 Zmíněný aspekt soupeření však dominuje v jiném druhu bojování, a to sportovním. Takto se bojuje, vedle starého a základního boje o život, popř. o svobodu, především o titul, prvenství, medaile apod. Zvítězit dává hlavně smysl s předchozím bojovat a obojí je třeba vnímat společně. Přesto se úzus tohoto slovesa v obou obdobích zásadně liší. Komunistická doba dává výrazně přednost zdůraznění agenta, tedy vítěze ve vítězném postupu, poprvé však a na rozdíl od dobového úzu bojovat, i ve smyslu sportovním. Takto je „vítězem“ družstvo, mužstvo, ale i personifikované hnutí či situace (přátelství, proletariát, revoluce, socialismus zvítězil). Jasný cíl a tedy poražený objekt boje je tu především politický (zvítězit nad kapitalismem), objevuje se tu však i zajímavé procesuální pojetí objektu boje s jinou předložkou (zvítězit v boji, ve volbách), jejichž úzus může naznačovat výchozí nejednoznačnost a alternativní výsledek, ke kterému ovšem nedošlo.

45 Dnešní doba si sloveso zvítězit dominantně přisvojila, a to především v úzu sportovním (zvítězit v kategorii, turnaji, finále, závodě, štafetách); výjimku čestně naznačující i jiný druh boje než sportovní vyjadřuje zvítězit v anketě. Ojedinělé, avšak signifikantní při popisu cíle boje je, vedle zvítězit ve volbách, etická a filozofující kolokace zvítězit nad zlem. Obdobně se pojmenovává, na rozdíl od totalitní doby, subjekt boje a tedy vítěz jen zřídka, srov. však vedle sportovního družstvo zvítězilo také obecné a psychologické rozum zvítězil.

46 Bibliografie -Čermák, F., V. Cvrček, V. Schmiedtová, eds., Slovník komunistické totality. Praha: NLN Čermák, F., Slovník komunistické totality: lexémy, nominace a jejich užití, In: Slovník komunistické totality 2010, Čermák, F., Lexikon a sémantika, Praha NLN Čermák, F., Křen M. (eds.), Frekvenční slovník češtiny NLN Praha Čermák, F. -Jazyk totality a dneška: jak odráží realitu a ovlivňuje lidské vědomí. Language of Totalitarianism and of Today: How it Reflects Reality and Influences Human Consciousness. In Jazyk v politických, ideologických a interkultúrnych vzťahoch. Sociolinguistica Slovaca 8. Ed. J. Wachtarczyková, L. Satinská, S. Ondrejovič. Bratislava: Veda, vydavateľstvo SAV 2015, 50-60

47


Stáhnout ppt "František Čermák Současná čeština očima korpusové lingvistiky."

Podobné prezentace


Reklamy Google