Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Energetické úspory v bydlení v legislativě EU a ČR 1. Energetická náročnost budov 2. Energetická účinnost u koncových uživatelů 3. Použití obnovitelných.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Energetické úspory v bydlení v legislativě EU a ČR 1. Energetická náročnost budov 2. Energetická účinnost u koncových uživatelů 3. Použití obnovitelných."— Transkript prezentace:

1 Energetické úspory v bydlení v legislativě EU a ČR 1. Energetická náročnost budov 2. Energetická účinnost u koncových uživatelů 3. Použití obnovitelných zdrojů energie 4. Stavební výrobky Ing. Daniel Kahuda REC ČR

2 hlavní legislativa ČR 183/2006 Sb. - stavební zákon a související předpisy 360/1992 Sb. - o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě 22/1997 Sb. - o technických požadavcích na výrobky a související předpisy 406/2000 Sb. - o hospodaření energií a související předpisy 458/2000 Sb. - energetický zákon a související předpisy 180/2005 Sb. - zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů a související předpisy

3 Směrnice 2010/31/EC o energetické náročnosti budov novelizace 2002/91/EC implementace: zákon 406/2006 Sb. o hospodaření energií vyhláška 148/2007 o energetické náročnosti budov

4 Energetickou náročností budovy se rozumí vypočtená celková roční dodaná energie v GJ potřebná na vytápění, větrání, chlazení, klimatizaci, přípravu teplé vody a osvětlení Energetická náročnost se počítá při standardizovaném užívání budovy bilančním hodnocením, tj. výpočtem na modelu budovy pro projektované i stávající budovy Bilanční hodnocení se provádí intervalovou metodou, nejlépe měsíční. V případě budov s nízkou tepelnou setrvačností se časový krok intervalové metody zkracuje až na hodinu.

5 Výsledkem výpočtu je ROČNÍ SPOTŘEBA ENERGIE ROZDĚLENÁ NA JEDNOTLIVÉ SUBSYSTÉMY A ENERGONOSITELE a v součtu pak CELKOVÁ SPOTŘEBA ENERGIE V BUDOVĚ –Takto spočítaná energie je porovnána s referenční hodnotou a na základě porovnání hodnot roční spotřeby energie je vypočten klasifikační ukazatel a budova je zařazena do jedné z klasifikačních tříd energetické náročnosti Výsledkem je průkaz energetické náročnosti, který je tvořen –protokolem obsahujícím textový popis a hodnocení budovy a systémů TZB –grafickým znázorněním průkazu energetické náročnosti budovy ve formě štítku. Kromě zatřídění navrhovaného řešení budovy je možné v průkazu energetické náročnosti vyhodnotit i důsledek energeticky úsporného opatření. V tomto případě se v grafickém znázornění zobrazí druhá hodnota hodnocení budovy, vyjadřující předpokládaný stav po aplikaci energeticky úsporného opatření.

6

7 novelizace Revidovaná směrnice vytyčuje cíle evropského společenství v oblasti energetiky do roku 2020 rozpracováním a úpravou kroků vedoucích ke snížení energetické spotřeby energie v Evropě. Tato směrnice ruší a nahrazuje směrnici 91/2002/ES v plném rozsahu a upřesňuje a v některých bodech zpřísňuje požadavky na energetickou náročnost budov. Mottem revidované směrnice je cíl , vyjadřující cíl v roce 2020 dosáhnout snížení spotřeby energie o 20%, snížení emisí skleníkových plynů o 20% a zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na 20% celkové výroby energie v Evropě v porovnání s rokem /31/EU - implementace do národních legislativ k červenci 2012

8 PRŮKAZY energetické náročnosti  Požadavky na certifikaci budov navazují na již započatý proces vydávání průkazu energetické náročnosti budov a stanovují ovšem nové údaje, které musí certifikát obsahovat  Certifikát energetické náročnosti musí obsahovat energetickou náročnost budovy a referenční hodnoty, jako jsou minimální požadavky na energetickou náročnost, a umožňovat tak vlastníkům nebo nájemcům budovy nebo ucelené části budovy porovnání a posouzení její energetické náročnosti  Kromě těchto údajů bude certifikát energetické náročnosti obsahovat i doporučení na snížení energetické náročnosti budovy nebo ucelené části budovy, které je optimální nebo efektivní vzhledem k vynaloženým nákladům, pokud ve srovnání s platnými požadavky na energetickou náročnost existuje pro taková zlepšení přiměřený potenciál.  Certifikát energetické náročnosti poskytne údaje o tom, kde vlastník nebo nájemce může získat podrobnější informace, včetně nákladové účinnosti doporučení uvedených v certifikátu energetické náročnosti.  Posouzení nákladové efektivnosti je založeno na souboru standardních podmínek, jako je posouzení úspor energie a základních cen energie a předběžný odhad nákladů.

9 Cíle směrnice  Adoptována v prosinci 2002 – hlavní legislativní nástroj ovlivňující spotřebu energie a efektivitu ve stavebnictví  Požadavky zajišťují, že všechny budovy jsou potenciálně předmětem alespoň jednoho kritéria směrnice  Její největší potenciální dopad je v požadavcích na: a) nové a stávající budovy ve smyslu PRŮKAZŮ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI v případě prodeje nebo pronájmu b) pro existující budovy od určité velikosti pro snížení jejich energetické náročnosti při renovaci

10 2002/91/ES2010/31/EU a) tepelné vlastnosti budovy (obvodový plášť, vnitřní příčky apod.). Tyto vlastnosti mohou rovněž zahrnovat průvzdušnost; b) zařízení pro vytápění a zásobování teplou vodou, včetně jejich izolačních vlastností; c) klimatizační zařízení; d) větrání; e) zabudované zařízení pro osvětlení (zejména nebytový sektor); f) umístění a orientace budovy, včetně vnějšího klimatu; g) pasivní solární systémy a protisluneční ochrana; h) přirozené větrání; i) vnitřní mikroklimatické podmínky, včetně návrhových hodnot vnitřního prostředí. 2. Při výpočtu se má v případě potřeby brát v úvahu příznivý vliv těchto hledisek: a) aktivní solární systémy a jiné otopné soustavy a elektrické systémy využívající obnovitelné zdroje energie; b) elektřina vyráběná formou kombinované výroby tepla a elektřiny; c) dálkové nebo blokové otopné a chladicí soustavy; d) denní osvětlení. a) následující skutečné tepelné vlastnosti budovy včetně jejích vnitřních příček - i) tepelná kapacita, ii) izolace, iii) pasivní vytápění, iv) prvky chlazení a v) tepelné mosty; b) zařízení pro vytápění a zásobování teplou vodou, včetně jejich izolačních vlastností; c) klimatizační zařízení; d) přirozené a nucené větrání, které může zahrnovat průvzdušnost; e) zabudované zařízení pro osvětlení (zejména v nebytovém sektoru); f) konstrukci, umístění a orientaci budov, včetně vnějšího klimatu; g) pasivní solární systémy a protisluneční ochranu; h) vnitřní mikroklimatické podmínky, včetně návrhových hodnot vnitřního prostředí; i) vnitřní spotřebu energie. 4. Při výpočtu se má v případě potřeby brát v úvahu příznivý vliv těchto hledisek: a) místní podmínky slunečního osvitu, aktivní solární systémy a jiné otopné soustavy a elektrické systémy využívající energii z obnovitelných zdrojů; b) elektřina vyráběná formou kombinované výroby tepla a elektřiny; c) ústřední nebo blokové otopné a chladicí soustavy; d) denní osvětlení. Společné požadavky na metodu výpočtu energetické náročnosti

11 Požadavky pro nové budovy  průkaz energetické energetické náročnosti  nastavení minimálních požadavků energetické náročnosti  pro budovy s podlahovou plochou >1000 m 2 musí být zvážen alternativní způsob vytápění a výroby energie – v projektové fázi

12 Požadavky pro existující budovy  u budovy s podlahovou plochou >1000m 2 procházejících významnou renovací je požadováno snížení energetické náročnosti za předpokladu technické, ekonomické a funkční udržitelnosti  Požadavek zavedení PRŮKAZŮ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI při prodeji a pronájmu budovy či bytu

13 EPBD formulace – směrem k budovám téměř s nulovou spotřebou energie  Všechny budovy postavené po musí mít téměř nulovou energetickou bilanci a musí ve velké míře využívat obnovitelné zdroje energie  Obce a orgány státní správy budou dohlížet, že všechny budovy jimi vlastněné či pronajímané po budou splňovat standardy téměř nulové spotřeby energie  Aplikace minimálních požadavků na účinnost pro všechny existující budovy (zrušena podmínka minima 1000m 2 podlahové plochy) při provádění významných rekonstrukcí  Členské země budou vyzvány k nastavení sytému pokut za neplnění

14 Budovy s téměř nulovou spotřebou energie  Základním požadavkem je, aby do všechny nové budovy byly "budovami s téměř nulovou spotřebou energie" a po dni 31. prosince 2018 nové budovy užívané a vlastněné orgány veřejné moci byly budovami s téměř nulovou spotřebou energie  Pro účely této Směrnice se rozumí "budovou s téměř nulovou spotřebou energie" budova, jejíž energetická náročnost určená podle metody, dané touto Směrnicí, je velmi nízká  Téměř nulová či nízká spotřeba požadované energie by měla být ve značném rozsahu pokryta z obnovitelných zdrojů, včetně energie z obnovitelných zdrojů vyráběné v místě či v jeho okolí.

15 Inspekce otopných soustav a klimatizačních systémů  Směrnice se zabývá i nadále problematikou pravidelné inspekce otopných soustav a klimatizačních systémů v budovách. V této části se blíže specifikují požadavky na způsob řešení provozu těchto zařízení a byla provedena jazyková změna, kdy zavádějící pojem "inspekce kotlů" byl nahrazen výstižnějším pojmem "inspekce otopných soustav". Blíže se též specifikuje obsah a forma inspekční zprávy

16 Nezávislé systémy kontroly certifikátů energetické náročnosti a inspekčních zpráv  Novým prvkem Směrnice je zavedení nezávislého kontrolního systému certifikátů energetické náročnosti a zpráv o inspekci otopných soustav a klimatizačních systémům úrovni jednotlivých členských zemí.  Kontrola bude prováděna namátkově na statisticky významném souboru každoročně vydaných certifikátu a inspekčních zpráv a bude zaměřena mimo jiné na platnost vstupních údajů o budově použitých k vydání certifikátu energetické náročnosti a výsledků uvedených v certifikátu, celkovou kontrola vstupních údajů o budově použitých k vydání certifikátu energetické náročnosti, celkové ověření výsledků uvedených v certifikátu, včetně uvedených doporučení, a je-li to možné, prohlídka budovy na místě za účelem kontroly srovnatelnosti specifikací uvedených v certifikátu energetické náročnosti a certifikované budovy.

17 Směrnice 2006/32/EC o energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách

18 Směr a účel Adoptována v březnu 2006 transponována v květnu 2008  Směřuje ke zvýšení energetické účinnosti v rozsahu celého řetězce od výroby přes distribuci po obchodování energií s koncovými uživateli  Pokrývá všechny formy energie: elektrickou energii, zemní plyn, kapalná paliva (kromě leteckých).  Cílové skupiny: - Poskytovatelé opatření pro zvýšení energetické účinnosti - Dodavatelé energie - Provozovatelé distribuční sítě - maloobchodní prodejci - koncoví uživatelé - ozbrojené síly

19  Nastavení indikativního cíle pro zvýšení energetické účinnosti o 9% v průběhu 9ti let od 2008 do 2016  Každá členská země zpracuje oddělený akční plán energetické účinnosti v letech 2007; 2011 a 2014  Pokrytí sektorů – domácnosti, zemědělství, komerčního a veřejného sektoru  Implementace opatření – certifikáty, monetární fondy, dobrovolnické smlouvy..ap.  Opatření pro oblasti: měření, účtování, propagace energetických služeb a povinnosti veřejného sektoru Hlavní význam

20 Definice dle směrnice EU 2006/32/ES o energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách: Energetickou službou se rozumí fyzický prospěch, užitek nebo dobro získané kombinací energie s energeticky účinnými technologiemi, nebo činnostmi, které mohou zahrnovat: provozní činnosti údržbu kontrolu nezbytnou pro dodávku služby Služba je dodávána na základě smlouvy a lze prokázat, že za normálních okolností vede k ověřitelnému a měřitelnému či odhadnutelnému zvýšení energetické účinnosti, nebo k úsporám primární energie. ENERGETICKÉ SLUŽBY

21 Směrnice 2009/28/EC o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a vývoje relevantní právní úpravy

22 Směrnice o obnovitelných zdrojích – ve vztahu ke stavební legislativě  k nastavení “kde vhodné”, minimálních podílů energie z obnovitelných zdrojů (včetně centrálního vytápění a chlazení) pro nové budovy a staré při významné rekonstrukci  zajištění příkladné role veřejných budov ve využití obnovitelných zdrojů energie po (včetně renovovaných existujících budov).  propagace využití bezemisních způsobů vytápění a chlazení stejně jako systémů vedoucích k významnému snížení spotřeby energie ve smyslu stavební legislativy  podpora technologií konverze biomasy s minimálně 85% účinností pro komerční a obytné účely a 70% pro průmyslové účely  propagace využití tepelných čerpadel, která splňují minimální požadavky EKO-štítků

23 Směrnice o obnovitelných zdrojích – ve vztahu k informacím a vzdělávání  zajistit dostupnost certifikačních a kvalifikačních schémat k pro následující kategorie zařízení:  Malokapacitní kotle a kamna na biomasu  Solární fotovoltaika  Solární vytápění  Mělké geotermální systémy  Tepelná čerpadla  Zpřístupnění informací:  Podpoře opatření směrem k relevantním aktérům mj., stavebníkům, instalatérům, architektům, dodavatelům obnovitelných zdrojů energie:  Čistý zisk, náklady a energetická účinnost při použití obnovitelných zdrojů energie pro vytápění, chlazení a výrobu elektrické energie  Certifikační schémata, seznam kvalifikovaných a certifikovaných dodavatelů

24 Směrnice 89/106/EEC o stavebních výrobcích

25 Souvislost s nutnými požadavky Stavební výrobky mohou být uváděny na trh, pokud jsou vhodné pro jejich zamýšlené použití. V tomto ohledu musí být takové, aby stavby, do kterých jsou začleněny splňovat pro ekonomicky přiměřené životnosti, základní požadavky s ohledem na mechanickou pevnost a stabilitu, bezpečnost v případě požáru, hygieny, ochrany zdraví a životního prostředí, bezpečnosti při užívání, ochrany proti hluku a úspory energie a tepla, Základní požadavky jsou definovány v prvním stupni v interpretačních dokumentech vypracovaných technických komisí a jsou pak dále rozvedeny v podobě technických specifikací. druhé se může skládat z: –harmonizovaných evropských norem přijatých evropskými standardizačními orgány (CEN a / nebo CENELEC) jednající na základě pověření Evropské Komise a po konzultaci se Stálým výborem pro stavebnictví –systém evropského technického schválení pro posuzování vhodnosti výrobku pro jeho zamýšlené použití v případech, kdy neexistuje harmonizovaná norma, uznaná vnitrostátní norma a žádný mandát pro evropskou normu, a pokud se Komise domnívá, po konzultaci s členskými státy v rámci Stálého výboru pro stavebnictví, že norma nemůže být připravena nebo dosud nemohla být připravena. Za účelem usnadnění tohoto úkolu, European Organisation of Technical Approvals(EOTA), která sdružuje národní orgány, by zpracovávala technická schválení pokynů, pokud jde o stavební výrobek nebo skupinu stavebních výrobků, působící na pověření od Komise a po konzultaci Stálého výboru pro stavebnictvíEuropean Organisation of Technical Approvals Pokud ani evropská norma, ani pokyny pro evropské technické schválení dosud neexistují, mohou stavební výrobky i nadále být posuzovány a uváděny na trh v souladu se stávajícími vnitrostátními předpisy a v souladu se základními požadavky.

26 CE značení Pouze stavební výrobky v souladu se státními normami, které přejímají harmonizované normy na evropské úrovni, nebo, v případě neexistence schválení tohoto typu, dle vnitrostátních technických specifikací v souladu se základními normami, jsou způsobilé nést označení "CE„ Podle novely zavedla směrnice 93/68/EHS podmínky pro jeho užívání jsou stejné pro celou řadu produktů, které jsou pravděpodobně přijdou současně v rámci jednotlivých směrnic, které byly dříve zapojeny různé značení systémy. Mezi tyto produkty patří: stavební výrobky, jednoduché tlakové nádoby, osobní ochranné prostředky, hračky, telekomunikační koncová zařízení, kotle na teplou vodu, elektrická zařízení, atd.


Stáhnout ppt "Energetické úspory v bydlení v legislativě EU a ČR 1. Energetická náročnost budov 2. Energetická účinnost u koncových uživatelů 3. Použití obnovitelných."

Podobné prezentace


Reklamy Google