Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

LOP2009UdrzitelneStav09_05_19r1.ppt. 1.2 Výbor je přesvědčen, že ve stavebnictví dřímá nesmírný potenciál úspory energie, zejména pokud jde o spotřebu.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "LOP2009UdrzitelneStav09_05_19r1.ppt. 1.2 Výbor je přesvědčen, že ve stavebnictví dřímá nesmírný potenciál úspory energie, zejména pokud jde o spotřebu."— Transkript prezentace:

1 LOP2009UdrzitelneStav09_05_19r1.ppt

2

3 1.2 Výbor je přesvědčen, že ve stavebnictví dřímá nesmírný potenciál úspory energie, zejména pokud jde o spotřebu energie k vytápění, chlazení, pohonu a osvětlení, o techniky tepelné izolace, a to ve fázi projektování i užívání nemovitostí. 1.5 Je třeba najít nové pobídky a nové podněty jednak ke kompenzování vysokých nákladů a jednak ke zvýšení zájmu o: — výzkum zaměřený na nové projekty, — přezkoumání stavebních metod, — využívání lepších stavebních materiálů a — nová konstrukční řešení.

4 1.6 CEN musí zajistit aby měření ve stávajících budovách a v nově stavěných budovách bylo prováděno s využitím jednotných norem pro certifikaci a inspekční postupy. 1.8 Musí být zaručen rovný přístup k lepší energetické účinnosti, zejména v případě obytných budov postavených nebo spravovaných v rámci sociální politiky a bydlení v činžovních domech, především v nových členských státech, v nichž jsou činžovní domy většinou typovými stavbami. U těchto staveb lze použít standardní certifikáty.

5 Cíl zvýšení energetické účinnosti budov je předmětem četných opatření Společenství, mj. směrnice 89/106/EHS o stavebních výrobcích z roku 1989 a – pro část o stavebnictví – směrnice SAVE z roku 1993, směrnice 93/76/EHS o energetické certifikaci budov, směrnice 93/76/EHS zrušená směrnicí 2006/32/ES z roku 1993, směrnice 2002/91/ES o energetické náročnosti budov z roku 2002, směrnice 2005/32/ES o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign energetických spotřebičů z roku 2005, směrnice 2006/32/ES o energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách z roku 2006, zatímco existuje mnoho dalších legislativních opatření týkajících se výrobků jako směrnice 92/42/EHS o kotlích, rozhodnutí 2006/1005/ES o kancelářských přístrojích, směrnice 92/75/EHS o energetických štítcích spotřebičů pro domácnost, směrnice 96/57/ES o energetické účinnosti chladniček, směrnice 2000/55/ES o předřadnících k zářivkám. Směrnice o energetické náročnosti budov z roku 2002 se týká konkrétně zvyšování energetické účinnosti v nově stavěných i stávajících obytných a neobytných budovách.

6 EN ISO 6946 Stavební prvky a stavební konstrukce – Tepelný odpor a součinitel prostupu tepla – Výpočtová metoda, EN Ocelové trubky pro potrubí uložená v zemi nebo ve vodě – Vnitřní výstelka epoxidovou pryskyřicí na ochranu proti korozi, UNI Vytápění a chlazení budov, UNI Vytápění budov, UNI Vytápění budov – klimatické údaje EN Větrání budov – Výpočtové metody pro stanovení průtoku vzduchu v obydlích, EN Větrání nebytových budov – Základní požadavky na větrací a klimatizační zařízení, EN ISO Tepelné chování budov – Měrná ztráta prostupem tepla – Výpočtová metoda, EN ISO Tepelné chování budov – Výpočet potřeby energie na vytápění, EN ISO Tepelné chování oken, dveří a okenic – Výpočet součinitele prostupu tepla – Část 1: Všeobecně, EN ISO Tepelné chování oken, dveří a okenic – Výpočet součinitele prostupu tepla – Část 2: Výpočtová metoda pro rámy, EN ISO Tepelné chování budov – Přenos tepla se zeminou – Výpočtové metody, EN ISO Tepelné mosty ve stavebních konstrukcích – Výpočet tepelných toků a povrchových teplot – Část 1: Základní metody, EN ISO Tepelné mosty ve stavebních konstrukcích – Výpočet tepelných toků a povrchových teplot – Část 2: Lineární tepelné mosty, EN ISO Tepelné mosty ve stavebních konstrukcích – Lineární činitel prostupu tepla – Zjednodušené postupy a orientační hodnoty, EN ISO Tepelně vlhkostní chování stavebních dílců a stavebních prvků – Vnitřní povrchová teplota pro vyloučení kritické povrchové vlhkosti a kondenzace uvnitř konstrukce – Výpočtové metody, EN ISO Tepelně vlhkostní chování budov – Výpočet a uvádění klimatických dat – Část 1: Měsíční a roční průměry jednotlivých meteorologických prvků, EN ISO Tepelné chování stavebních dílců – Dynamické tepelné charakteristiky – Výpočtové metody, UNI Stavební materiály, UNI Zdivo a stropy, EN 410 Sklo ve stavebnictví – Stanovení světelných a slunečních charakteristik zasklení, EN 673 Sklo ve stavebnictví – Stanovení součinitele prostupu tepla (hodnota U) – Výpočtová metoda, EN ISO 7345 Tepelná izolace – Fyzikální veličiny a definice.

7 požaduje, aby stavba a její zařízení pro vytápění, chlazení a větrání byly navrženy a provedeny tak, aby spotřeba energie při provozu byla nízká s ohledem na místní klimatické podmínky a požadavky uživatelů.

8 požaduje, aby členské státy vytvářely a prováděly programy v oblasti energetické účinnosti ve stavebním odvětví a podávaly o nich zprávy Je však nutný doplňkový právní nástroj pro stanovení konkrétnějších opatření s cílem dosáhnout rozsáhlých a dosud nevyužitých možností úspor energie

9 požaduje, aby členské státy stanovily minimální požadavky na energetickou náročnost nových a existujících budov, zabezpečily energetickou certifikaci budov a požadovaly pravidelnou inspekci kotlů a klimatizačních systémů v budovách

10 V návaznosti na změny zák. č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií vyvolané zapracováním požadavků směrnice 2002/91/ES o energetické náročnosti budov došlo také k úpravě postupu při udělování oprávnění k provádění energetického auditu, nově k vypracování průkazu energetické náročnosti budov, provádění kontrol kotlů a klimatizačních systémů. směrnice 2002/91/ES

11 Členské státy musí pro nové budovy a pro stávající velké budovy, které procházejí větší renovací, stanovit minimální požadavky týkající se energetické náročnosti. Členské státy musí zavést program certifikátů energetické náročnosti, který poskytuje informace o energetické kvalitě budovy a o tom, co se může zlepšit. Certifikáty platí 10 let a měly by se předkládat potenciálním kupujícím či nájemcům..

12 A: Práh 1000 m 2 pro stávající budovy, pokud procházejí větší renovací Možnost A1: Snížení prahu na 500 m²; Možnost A2: Snížení prahu na 200 m²; Možnost A3: Zrušení ustanovení o 1000 m².

13 B: Certifikáty energetické náročnosti – zlepšení kvality B1: Požadavky na kvalitu certifikátů a jejich soulad s předpisy. Navrhuje se, aby veřejné orgány nebo akreditované instituce vykonávaly náhodné kontroly kvality certifikátů a souladu s energetickými předpisy týkajícími se budov. B2: Vyžadovat, aby se doporučená nákladově efektivní opatření certifikátů prováděla v rámci určitého časového období. B3: Učinit certifikáty povinnou součástí dokumentů spojených s inzercí nemovitostí a/nebo s transakcemi týkajícími se nemovitostí. B4: Vyžadovat propojení certifikátů s dalšími mechanismy podpory či odrazování. Navrhuje se, aby zlepšení energetické náročnosti budovy, kterých bylo dosaženo v důsledku finančního stimulu, byla prokázána nebo odůvodněna certifikátem.

14 C: Inspekce otopných soustav a klimatizačních systémů C1: Vyžadovat „zprávu o inspekci“ otopných soustav a klimatizačních systémů. Navrhuje se, aby „zprávu o inspekci“, která má zahrnovat hodnocení energetické účinnosti otopné soustavy a klimatizačního systému a doporučení na jejich zlepšení, vypracoval nezávislý odborník a aby se odevzdala majiteli budovy. C2: Zavedení požadavku na soulad s předpisy. Navrhuje se, aby se zavedly náhodné vzorové kontroly zpráv o inspekci s různými stupněmi podrobnosti.

15 D: Požadavky na energetickou náročnost D1: Stanovit požadavky na energetickou náročnost pro celou EU. D2: Zavedení mechanismu referenčních hodnot. Mechanismus referenčních hodnot by jasně ukázal, zda členské státy jsou pod optimálními úrovněmi D3: Vyžadovat program postupného zlepšování pro soubor budov se soustředěním se na budovy s nejvyšší energetickou náročností. Navrhuje se, aby členské státy připravily akční plány zaměřené na zvýšení míry obnovy a energetické účinnosti budov s nejvyšší energetickou náročností. D4: Stanovit pro celou EU požadavky na budovy/pasivní domy s nízkou nebo nulovou spotřebou energie a nízkými nebo nulovými emisemi oxidu uhličitého.

16 Minimální celkový vliv nejvýhodnějších možností, které bylo možno vyčíslit, představuje: úsporu energie ve výši 60–80 milionů tun ekvivalentu ropy ročně do roku 2020, tedy snížení spotřeby konečné energie EU o 5–6 % v roce 2020; úsporu CO 2 ve výši 160 až 210 milionů tun ročně do roku 2020, tedy 4–5 % celkových emisí v EU v roce 2020; (až ) potenciálních nových pracovních míst do roku 2020, zejména v odvětví stavebnictví, při vydávání energetických certifikátů a na pozicích auditorů a inspektorů otopných soustav a klimatizačních systémů. Zrušení hranice 1000 m 2 na úrovni EU by vedlo k dodatečným kapitálovým nákladům ve výši 8 miliard EUR ročně, podnítily by však úsporu nákladů na energie ve výši 25 miliard EUR ročně do roku 2020, a tedy vznik záporných nákladů na snižování emisí CO 2.

17 předkládá soubor ambiciózních opatření, která se soustřeďují na to, čeho lze dosáhnout v krátkodobém horizontu jak pomocí odvětví IKT, tak plným využitím možností IKT ve všech odvětvích společnosti a hospodářství. Je podkladem pro doporučení, které má Komise přijmout ve druhé polovině roku Doporučení stanoví úkoly, cíle a termíny, aby zúčastněné strany z odvětví a členské státy mohly urychlit pokrok v tomto směru.

18 IKT mohou přispět k dalšímu využití tohoto potenciálu používáním systémů řízení budov a energie, inteligentních technologií měření, osvětlení využívajícího diody LED a systémů řízení osvětlení, inteligentních čidel a optimalizačního softwaru. Rozvoj a předvedení zelených technologií a energeticky účinných systémů a materiálů v budovách s ohledem na radikální snížení jejich spotřeby energie a emisí uhlíku.

19 (23) K podpoře vybudování evropského trhu pro inovované výrobky a služby je třeba, aby členské státy a Komise vytvořily pro inovované výrobky a služby přitažlivé podmínky, a to i prostřednictvím aktivního přístupu k veřejným zakázkám s cílem přispět k budování hlavních trhů a současně zlepšit přístup pro malé a střední podniky a kvalitu veřejných služeb, jakož i prostřednictvím dokonalejší regulace a lepších norem založených na včasném odhadu potřeb. Komise by měla vypracovat pokyny k problematice veřejných zakázek, které jsou vstřícné vůči inovacím.

20

21

22

23 a) zlepšování energetické účinnosti a racionálního využívání energie, zejména ve stavebnictví a průmyslu, s výjimkou akcí pro zefektivnění dopravy; b) podporu přípravy legislativních opatření a jejich uplatňování.

24

25

26

27

28

29

30  Stavebnictví vytváří 10% HDP EU a dává práci 32 milionům lidí  V budovách se spotřebovává 40% vyrobené energie a produkují 33% skleníkových plynů  Cílem je prudce zredukovat spotřebu energie Tématické okruhy projektů: Nanotechnologie, materiály, výroba (NMP) Energie a energetika (ENERGY) Informační a komunikační technologie (ICT) Životní prostředí (ENV) 1 miliarda € v létech 2010 až 2013

31 Rozpočet (M€) DOPRAVANMP ENER- GIE INFSPENV CELKEM FP7 CELKEM PPP Zelené auto ,000 Energeticky účinná budova ,000 Továrny pro budoucno ,200

32

33 LOP2009UdrzitelneStav09_05_19r1.ppt


Stáhnout ppt "LOP2009UdrzitelneStav09_05_19r1.ppt. 1.2 Výbor je přesvědčen, že ve stavebnictví dřímá nesmírný potenciál úspory energie, zejména pokud jde o spotřebu."

Podobné prezentace


Reklamy Google