Střípky z historie zdravotnických profesí 1. LÉKAŘSKÁ FAKULTA UNIVERZITY KARLOVY MGR. PAVLA KORDULOVÁ.

Prezentace na téma: "Střípky z historie zdravotnických profesí 1. LÉKAŘSKÁ FAKULTA UNIVERZITY KARLOVY MGR. PAVLA KORDULOVÁ."— Transkript prezentace:

1 Střípky z historie zdravotnických profesí 1. LÉKAŘSKÁ FAKULTA UNIVERZITY KARLOVY MGR. PAVLA KORDULOVÁ

2 HISTORIE BABICTVÍ A PORODNÍ ASISTENCE

3

4  OD BABICTVÍ K PORODNICTVÍ  Starý zákon – popis praxe porodnických bab a židovských žen  Řecký gynekolog Soranos z Efesu 98- 138 n. l.  Ebersův papyrus - gynekologie a porodnictví v Egyptě  Působení mnohých vlivů : náboženství, kultura, politika, ekonomie, rozvoj medicíny, poznatky z pedagogiky a nauky o dítěti  Slovo bábiti – roditi  Chvíle narození – nejdůležitější moment

5 HISTORIE BABICTVÍ A PORODNÍ ASISTENCE  Příklady pojmenování:  Sage – femme – označení z Francie - moudrá žena  Babka pupkořezná – Hippokrates  Muži porodníci – babič – porodník v 18. století v Čechách  Babák – manžel porodní báby

6 HISTORIE BABICTVÍ A PORODNÍ ASISTENCE  Porodní poloha – v kleče nebo vzpřímená  Porodní stolice  V Praze vzdělávání bab již na Univerzitě Karlově po roce 1348  Po období temna rozvoj vzdělání pro porodní báby v období Marie Terezie v roce 1783  1784 Brno založena první porodnice  1803 I. Porodnická klinika v Praze  1867 II. Porodnická klinika v Praze  V roce 1928 byl název Porodní bába změněn na Porodní asistentka

7 HISTORIE BABICTVÍ A PORODNÍ ASISTENCE

8

9

10  Vzdělávání porodních asistentek ve 20. století  1947 – Ústav pro výchovu porodních asistentek v Pardubicích a Ostravě  Dvouleté studium  1948 – vyšší sociálně zdravotní studium  1955 – jednotné čtyřleté studium s maturitou  1960 – pomaturitní dvouleté studium Porodní asistentka pro všeobecné a dětské sestry  1965 obor změněn na ženskou sestru

11 HISTORIE BABICTVÍ A PORODNÍ ASISTENCE  1974 – ukončené čtyřleté vzdělávání  Pomaturitní dvouleté studium pro absolventky gymnázia a SZŠ ženská sestra  V roce 1993 opět změněn obor na Porodní asistentka  1995/1996 – Diplomovaná porodní asistentka na VOŠ zdravotnických  2001/2002 Bakalářské studium Porodní asistence na Lékařských fakultách

12 HISTORIE BABICTVÍ A PORODNÍ ASISTENCE  Porodní asistentka 21. století  Česká asociace porodních asistentek – ČAPA  Unie porodních asistentek – UNIPA  Muzeum Porodní asistence na Fakultě zdravotnických studií v Olomouci  Historie Babictví a porodní asistence – Věra Vránová

13 HISTORIE DĚTSKÉHO OŠETŘOVATELSTVÍ  Péče o zdravé a nemocné děti má velmi dlouhou tradici. Pokyny kojícím matkám obsahují babylónské nápisy již před 2000 lety před našim letopočtem. Ze staré Indie, z doby Buddhovy jsou zachovalé návody, jak léčit děti.  Podrobnější popisy, např. o vypuzování cizopasníků, léčení záchvatů, jsou již od starých Řeků a Římanů, jak to dosvědčují spisy Hippokratovy, Galénovy, Aristetotelovy a jiné.  Léčbou dětí a jejich výchovou se také zabýval Avicenna ( r. 983 - 1038).  Poměrně málo zpráv o léčení dětí je ze středověku. Žádné dětské nemocnice v této době nebyly a nemocné děti byly ošetřovány doma. Pro děti odložené a nemanželské byly zřizovány nalezince. První byl založen v Miláně již v 8. století, u nás v Praze v roce 1600. Nacházel se ve Vlašské ulici na Malé Straně. Práce v nalezincích s pozorováním nemocných dětí v domácnosti umožňovala získávat zkušenosti o dětských chorobách.

14 HISTORIE DĚTSKÉHO OŠETŘOVATELSTVÍ  První dětská nemocnice byla zřízena v roce 1802 v Paříži, v roce 1834 v Petrohradě. U nás v Praze byla první dětská nemocnice německá, založena v roce 1842.  V průběhu 19. století se dětské lékařství rozvíjí poměrně rychle jako odvětví oddělené od vnitřního lékařství. Podnětem k práci byla vysoká kojenecká úmrtnost, a to mezi 20 - 30%!  Za začátek dětského lékařství u nás je možno pokládat rok 1884, kdy byl MUDr. Bohdan Neureutter jmenován prvním profesorem dětského lékařství. Jako klinika sloužil dům na rohu Kateřinské a Viniční ulice. Kojenci byli ošetřovány dále v nalezinci, pod dohledem porodníka, samostatná klinika pro kojence se oddělila až mnohem později.  K otevření české dětské kliniky došlo v roce 1891. K vystavění dětské nemocnice české dali podnět profesoři pražské univerzity, kteří v roce 1887 založili dobročinný spolek, jehož zásluhou byla vystavěna a v roce 1902 otevřena Česká dětská nemocnice. Stála na konci Sokolské nemocnice nad Nuselským údolím do r. 1970, kdy byla zbourána a všechny kliniky byly přemístěny do nových budov v Motole.  Již před první světovou válkou byly zakládány první poradny pro matky a děti v některých pražských čtvrtích a v roce 1917 bylo zřízeno v Praze - Krči zvláštní oddělení Ochrany matek a dětí.

15 HISTORIE DĚTSKÉHO OŠETŘOVATELSTVÍ  V Bratislavě byla založena dětská nemocnice v roce 1853 a v roce 1919 otevřena dětská klinika. V roce 1922 přibyla dětská klinika v Brně. Dětská nemocnice německá byla v Brně již od roku 1846. Se zřizováním dětských klinik přibývalo i odborných dětských lékařů.  Pražská I. dětská klinika, umístěná v budovách nalezince, vystavěných v letech 1896 až 1901, byla v roce 1931 reorganizována. V Praze - Krči byly pro II. dětskou kliniku a zřízeny výzkumné ústavy a později tam bylo vybudováno oddělení pro tuberkulózní děti. V některých městech českých zemí a na Slovensku ( Olomouc, Frýdek, Pardubice, Košice, Bytčice u Žiliny) byla dětská oddělení, další vývoj však byl zastaven německou okupací a válkou.  Po roce 1945 nastal značný rozvoj dětského lékařství a péče o dítě. Budovala se četná nová dětská oddělení, nejprve při větších nemocnicích, později i při okresních nemocnicích byla zřízena síť poraden, zřizovány kojenecké ústavy, ústavy pro chronická onemocnění, ozdravovny, jesle a dětské domovy a zakládaly se výzkumné ústavy.

16 HISTORIE DĚTSKÉHO OŠETŘOVATELSTVÍ  Postupně se rozvíjely kliniky dětského lékařství na speciální - chirurgickou, ortopedickou, otorinolaryngologickou, infekční, neurologickou, psychiatrickou, stomatologickou, oční apod. Ve městech Plzeň. Hradci Králové, Olomouci, Brně, Bratislavě, Martině a v Košicích vznikaly dětské kliniky.  Nová dětská oddělení a velký rozvoj péče o dítě si žádal dostatek vzdělaných lékařů a dětských sester, proto byly při lékařských fakultách v Praze, Brně a Bratislavě zřízeny větve pro posluchače dětského lékařství. V Praze v roce 1953 byla založena samostatná speciální fakulta dětského lékařství. Lékaři jsou seznámeny se všeobecnou medicínou, ale zároveň důkladně vzděláni v dětském lékařství.

17 HISTORIE DĚTSKÉHO OŠETŘOVATELSTVÍ  Po staletí byla péče o nemocné v rukou dobrovolníků a církevních řádů. Teprve kolem poloviny 19. století začíná do péče o nemocné zasahovat občanský svět a později vznikají první ošetřovatelské školy ve světě a u nás.Zvláštní školení pro péči o nemocné děti nebylo.  Když vznikly dětské nemocnice a nalezince, ukázala se potřeba školených dětských ošetřovatelek. Personál dětských zařízení, ať šlo o řádové sestry v dětských nemocnicích nebo o civilní sestry v nalezincích, se vzdělával pouze praxí. Teoretická školení nebyla. Většina ošetřovatelek v nalezincích pocházela z řad svobodných matek, které se tam uchýlily s dětmi. Pomáhaly v ústavech, a pokud se osvědčily v práci s kojenci, zůstaly tam a staly se vlastně prvními dětskými sestrami.  První česká ošetřovatelská škola vznikla za 1. světové války za velmi těžkých podmínek v Ječné ulici v Praze 2, výuka trvala dva roky a do školy se hlásilo mnoho dívek. Vládl v ní přísný režim. Studentky se musely zavázat, že po dobu tří let neopustí ošetřovatelská povolání.

18 HISTORIE DĚTSKÉHO OŠETŘOVATELSTVÍ  Ošetřovatelská škola pro dětské sestry byla založena v roce 1922 při Nemocnici ochrany matek a dětí v Praze - Krči. Vedl ji od začátku primář Quido Mann. Škola byla zpočátku jednoroční, zakrátko z důvodu nedostatku sester zkrácena na půl roku. Plnila výtečně své poslání mnoho let, neboť byla jedinou školou pro dětské sestry.  Další ošetřovatelské školy byly zakládány od třicátých let 20. století např. ošetřovatelská škola Československého červeného kříže v Martině.  Po druhé světové válce nastal rychlý rozvoj zdravotnického školství. Studium trvalo dříve dva rok, zkráceně jeden rok a následně upraveno na čtyři roky. školy byly zařazeny do systému jednotného školství připravující středního zdravotnického pracovníka.  Samostatný obor dětská sestra vznikl pro odlišnost ošetřovatelské práce u dětí, danou věkovým rozdílem i rozličností nemocí. Posluchačkám se dostávalo specializovaného vzdělání.

19 HISTORIE DĚTSKÉHO OŠETŘOVATELSTVÍ  V roce 1948 byl vydán Zákon o základní úpravě jednotného školství přinášející změny ošetřovatelských škol, které byly zařazeny do soustavy vyšších odborných škol III. stupně s názvem Vyšší sociálně zdravotní školy, které byly řízeny Ministerstvem školství, věd a umění.  Od počátku školního roku 1949/50 byly zavedeny nové učební plány a osnovy. Výuka trvala 4 roky a byla zakončena maturitní zkouškou. Ke studiu byly přijímány dívky věku 14 - 15 let. Vyšší sociálně zdravotní školy se členily na větev ošetřovatelek, dětských sester, zdravotnických pracovnic, sociálních pracovnic, porodních asistentek, zdravotních a zubních laborantů a pracovnic v oboru výživy. Studium mělo společný základ a od třetího ročníku bylo oborově zaměřeno.  Zákon z roku 1951 o středních zdravotnických pracovnících určoval povinnosti. Všem pracovníkům dával stejné zařazení, stejné společenské postavení. Tento zákon ruší ošetřovatelky a sociální pracovnice a vytváří jednotný typ - SZP. Mezi střední zdravotnické pracovníky se řadí : zdravotní sestry, dětské sestry, porodní asistentky - později ženské sestry, dietní sestry, rehabilitační pracovníky, sanitární pracovníky, skupinu laborantů - zdravotních, rentgenologických, lékárenských a zubních a oční optiky.  Od roku 1950/51 byly Vyšší sociálně zdravotní školy přejmenovány na Vyšší zdravotní školy a byly otevřeny další obory jako rehabilitační pracovník, asistent hygienické služby, farmaceutický laborant, radiologický laborant.

20 HISTORIE DĚTSKÉHO OŠETŘOVATELSTVÍ  V roce 1948 byl vydán Zákon o základní úpravě jednotného školství přinášející změny ošetřovatelských škol, které byly zařazeny do soustavy vyšších odborných škol III. stupně s názvem Vyšší sociálně zdravotní školy, které byly řízeny Ministerstvem školství, věd a umění.  Od počátku školního roku 1949/50 byly zavedeny nové učební plány a osnovy. Výuka trvala 4 roky a byla zakončena maturitní zkouškou. Ke studiu byly přijímány dívky věku 14 - 15 let. Vyšší sociálně zdravotní školy se členily na větev ošetřovatelek, dětských sester, zdravotnických pracovnic, sociálních pracovnic, porodních asistentek, zdravotních a zubních laborantů a pracovnic v oboru výživy. Studium mělo společný základ a od třetího ročníku bylo oborově zaměřeno.  Zákon z roku 1951 o středních zdravotnických pracovnících určoval povinnosti. Všem pracovníkům dával stejné zařazení, stejné společenské postavení. Tento zákon ruší ošetřovatelky a sociální pracovnice a vytváří jednotný typ - SZP. Mezi střední zdravotnické pracovníky se řadí : zdravotní sestry, dětské sestry, porodní asistentky - později ženské sestry, dietní sestry, rehabilitační pracovníky, sanitární pracovníky, skupinu laborantů - zdravotních, rentgenologických, lékárenských a zubních a oční optiky.  Od roku 1950/51 byly Vyšší sociálně zdravotní školy přejmenovány na Vyšší zdravotní školy a byly otevřeny další obory jako rehabilitační pracovník, asistent hygienické služby, farmaceutický laborant, radiologický laborant.

21 HISTORIE DĚTSKÉHO OŠETŘOVATELSTVÍ  Od roku 1953 byly Vyšší zdravotní školy řízeny Ministerstvem zdravotnictví  V roce 1954 byla škola změněna na Zdravotnickou školu.  Zákon o soustavě výchovy a vzdělávání v roce 1960 podle kterého všechny školy a výchovná zařízení tvořily jednotný systém. Na základě zákona byl změněn název školy na Střední zdravotnickou školu.  Období 1968 - 1969 se projevilo odklonem od jednotného školství. Po roce 1968 došlo k promítnutí politických a společenských změn do učebních plánů a osnov vydaných k 1. 9. 1972. Obsah vzdělávání byl orientován na metody práce v týmu tvořící lékařem, SZP a nižším zdravotnickým personálem.  V čerbnu roku 1976 byl schválen plán Dalšího rozvoje československé výchovně vzdělávací soustavy. Reforma kladla důraz na reformu středního školství. Základní škola byla snížena na osm let, povinná školní docházka na deset let. Nová koncepce školství se na Středních zdravotnických školách projevila změnou učebních plánů ve školním roku 1984/1985.

22 HISTORIE DĚTSKÉHO OŠETŘOVATELSTVÍ  Do roku 1997 probíhalo čtyřleté denní studium dětské sestry na Střední zdravotnické škole. Následně bylo ukončeno a vznikl nový obor Diplomovaná dětská sestra na Vyšší zdravotnické škole od roku 1997, který fungoval do roku 2004.  Od roku 2004 je možné studium všeobecné sestry na Vyšší odborné škole nebo formou bakalářského studia na vysoké škole. Pokud se chce stát všeobecná sestra dětskou sestrou, musí absolvovat specializační studium NCO NZO v Brně. Je nutné podat přihlášku s potvrzením zaměstnavatele, že sestra pracuje na dětském oddělení, kdy musí mít alespoň šest let praxe ve zdravotnickém zařízení.

23 HISTORIE DĚTSKÉHO OŠETŘOVATELSTVÍ  Specializační studium - Ošetřovatelská péče v pediatrii, Intenzivní péče v pediatrii, Intenzivní péče v neonatologii. Studium je tříleté, formou modulového systému, která obsahuje základní modul, odborný a specializovaný. Studium je ukončeno atestační zkouškou teoretickou i praktickou. Absolvent dosáhne specializované způsobilosti v pediatrii. Obdrží diplom o specializaci, který následně odešle do registru NCO NZO, kde mu bude přiřazena nová specializace.

24 HISTORIE ZÁCHRANNÉ SLUŽBY  Nejstarší záchrannou službou ve střední Evropě je Pražská, založená 8. 12. 1857, tj. šest let před založením mezinárodního červeného kříže, kdy byl na popud tehdejšího ředitele c. k. Policie pražské barona Páumanna ustaven Pražský dobrovolný sbor ochranný  Jeho zakládajícími členy bylo 36 dobrovolníků nejrůznějších profesí. Pouze tři členové sboru však byli zdravotníky.

25 HISTORIE ZÁCHRANNÉ SLUŽBY  Členové družstva byli označeni červeno-bílou stuhou na levé paži, později sborovým odznakem. Nepřetržitá služba byla zavedena v roce 1890, kdy také byly schváleny stanovy a získány první dopravní prostředky.

26 HISTORIE ZÁCHRANNÉ SLUŽBY  Snaha o organizovanou pomoc ohroženým však existovala na území hlavního města Prahy již předtím. Prováděla se i preventivní opatření při „hromadných akcích“.

27 HISTORIE ZÁCHRANNÉ SLUŽBY  Tak například při korunovační slavnosti Františka II., konané roku 1792, byla zřízena pohyblivá stanoviště lékařů, ranhojičů a porodních bab. Péče o raněné a na zdraví náhle postižené byla do konce II. světové války stavěna především na bázi dobrovolných zdravotníků Červeného kříže, tzv. samaritánů, kterou vedle ČSČK zabezpečovaly rovněž hasičské spolky a Sokol.

28 HISTORIE ZÁCHRANNÉ SLUŽBY  Systém zdravotnictví se u nás změnil po roce 1945. V 50. letech 20. století se značně zúžil význam zdravotní aktivity dobrovolných zdravotníků. Státní zdravotní správa postupně budovala rozsáhlou síť zdravotnických zařízení, prudkým tempem přibývalo lékařů a ostatních profesionálních zdravotnických pracovníků.

29 HISTORIE ZÁCHRANNÉ SLUŽBY  Odborná zdravotní služba se stávala každým rokem dostupnější jak ve městech, tak na venkově. Od 50. let v menších městech mimo ordinační dobu zajišťovali přednemocniční neodkladnou péči obvodní lékaři a ambulantní střední zdravotnický personál, tzv. lékařskou službu první pomoci.

30 HISTORIE ZÁCHRANNÉ SLUŽBY Vytváření zdravotnické záchranné služby začalo v prosinci 1974 podle Metodického opatření Ministerstva zdravotnictví, které bylo na tehdejší dobu velmi pokrokové. Počátky činnosti záchranné služby byly spjaty s odděleními ARO. Na výjezd vyjížděly sestry a lékaři z ARO, traumatologických ambulancí.

31 HISTORIE ZÁCHRANNÉ SLUŽBY Zásadním zlomem v budování a organizaci záchranných služeb, tehdy ještě v ČSFR, se stala vyhláška MZ ČR, která nabyla platnosti od 1. 1. 1993 o zdravotnické záchranné službě.

32 HISTORIE ZÁCHRANNÉ SLUŽBY Vznikají samostatné organizace záchranné služby a nastal trend osamostatňování středisek záchranné služby a jejich vyčlenění z nemocnic. Významnou změnu pro občany tohoto státu přineslo zejména ustanovení o dostupnosti PNP („Síť zdravotnické záchranné služby musí být organizována tak, aby byla zabezpečena dostupnost přednemocniční neodkladné péče a její poskytnutí do 15 minut od přijetí tísňové výzvy s výjimkou případu hodných zvláštního zřetele“).