Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

P OLITIKA ZAMĚSTNANOSTI. C ÍLE KAPITOLY stručně charakterizovat základní pojmy rozlišovat jednotlivé druhy nezaměstnanosti empaticky zaujmout stanovisko.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "P OLITIKA ZAMĚSTNANOSTI. C ÍLE KAPITOLY stručně charakterizovat základní pojmy rozlišovat jednotlivé druhy nezaměstnanosti empaticky zaujmout stanovisko."— Transkript prezentace:

1 P OLITIKA ZAMĚSTNANOSTI

2 C ÍLE KAPITOLY stručně charakterizovat základní pojmy rozlišovat jednotlivé druhy nezaměstnanosti empaticky zaujmout stanovisko k situacím, které jsou spojené s nezaměstnaností charakterizovat a rozlišit aktivní a pasivní politiku zaměstnanosti a zároveň dokázat vysvětlit jednotlivé druhy aktivních nástrojů politiky zaměstnanosti získat přehled o tom, kdo a jak vykonává státní politiku zaměstnanosti dozvědět se, v jakém případě je vhodné registrovat se na příslušném úřadu práce nebo se zaregistrovat v agentuře práce rozlišit mezi uchazečem a zájemcem o zaměstnání poznat specifika při zaměstnávání občanů se zdravotním postižením orientovat se v současných problémech týkajících se politiky zaměstnanosti – prognostický vývoj, rozdíly v jednotlivých krajích, aktuální míra nezaměstnanosti apod.

3 P OJMY KTERÉ JE DOBRÉ SI PAMATOVAT Politika zaměstnanosti Právo na zaměstnání Nezaměstnanost a její druhy Nezaměstnaný Aktivní a pasivní politika zaměstnanosti Aktivní nástroje politiky zaměstnanosti Úřady práce Agentury práce Uchazeč x zájemce o práci

4 K ONTROLNÍ OTÁZKY Co je skryto pod obecným pojmem politika zaměstnanosti? Jaké jsou její cíle a prostřednictvím koho jsou realizovány? Charakterizujte cílovou populaci politiky zaměstnanosti. Co znamená právo na zaměstnání? Rozdělte druhy nezaměstnanosti a seřaďte je dle uvážení od méně po více závažnou. Jaká je v současné době míra nezaměstnanosti? Rozlište aktivní a pasivní politiku zaměstnanosti. Jaké využívá aktivní politika nástroje? Vymezte jednotlivé funkce úřadů práce. Jaký je rozdíl mezi uchazečem a zájemcem o zaměstnání? zjistěte jak dlouhá by byla podpůrčí doba pro poskytování podpory v nezaměstnanosti pro vás, pro vaše rodiče nebo sourozence a blízkou rodinu Jakých možností mohou využít v oblasti zaměstnávání osoby se zdravotním postižením?

5 Ú VOD, ZÁKLADNÍ POJMY, PRÁVO NA ZAMĚSTNÁNÍ, HLAVNÍ ÚKOLY A CÍLE POLITIKY ZAMĚSTNANOSTI, POSTAVENÍ STÁTU V POLITICE ZAMĚSTNANOSTI, NEZAMĚSTNANOST, DŮSLEDKY NEZAMĚSTNANOSTI

6 P OLITIKA ZAMĚSTNANOSTI Je realizována MPSV Příslušné úřady práce Hlavním cílem je udržet stabilitu, rovnováhu mezi stále se měnícím trhem práce a pracovními silami, které jsou k dispozici.

7 H LAVNÍ ÚKOLY STÁTNÍ POLITIKY ZAMĚSTNANOSTI zabezpečení práva občanů na zaměstnání podpora rovnováhy na trhu pracovních sil podpora produktivního využívání zdrojů pracovních sil snižování nezaměstnanosti

8 P RÁVO NA ZAMĚSTNÁNÍ právo občanů, kteří chtějí a mohou pracovat a o práci se ucházejí. Jedná se o právo na: pracovní uplatnění těch, kteří chtějí a mohou pracovat a práci skutečně hledají zprostředkování pracovního uplatnění ve vhodném zaměstnání rekvalifikaci nezbytnou k pracovnímu uplatnění hmotné zabezpečení před nástupem do zaměstnání a v případě ztráty zaměstnání

9 P RÁVO NA PRÁCI Právo na určitou práci Právo na pomoc od státu při získávání práce Právo na podporu v nezaměstnanosti Občan má právo si své zaměstnání zvolit svobodně a vykonávat je na celém území ČR (nebo si může zabezpečit zaměstnání i v zahraničí, pokud bude chtít).

10 H LAVNÍ CÍLE POLITIKY ZAMĚSTNANOSTI tvorba nových pracovních příležitostí podpora samostatné ekonomické aktivity příprava osob na zaměstnání nebo jinou ekonomickou činnost

11 P OSTAVENÍ STÁTU V SYSTÉMU POLITIKY ZAMĚSTNANOSTI upravuje podmínky pro uzavírání a ukončování pracovních smluv (viz. právo - pracovně-právní zákonodárství) pro plnění základních cílů politiky zaměstnanosti vytváří specializované instituce reguluje pohyb pracovních sil především ve směru přes hranice účastní se formulace a realizace cílů politiky zaměstnanosti

12 N EZAMĚSTNANOST vyznačuje se především ztrátou výdělku, který vyplývá z toho, že osoba, která chce pracovat, je schopna pracovat a nabízí své pracovní uplatnění na trhu práce (své znalosti, dovednosti, svou kvalifikaci) nemůže v daný okamžik (někdy po kratší jindy po delší dobu) získat vhodné zaměstnání.

13 N EZAMĚSTNANOST JAKO SOCIÁLNÍ UDÁLOST Je dána: nedobrovolným charakterem (nemožnost získat zaměstnání) pracovní schopností (způsobilost být zaměstnán) připraveností pro výkon zaměstnání aktivním hledáním zaměstnání (především docházením na úřad práce)

14 K DO JE NEZAMĚSTNANÝ ? Je jím vždy člověk, který: který chce pracovat je schopný práce ale i přes snahu sehnat si práci je v daný okamžik bez zaměstnání

15 Nejvíce ohroženi nezaměstnaností mladiství a absolventi škol ženy pracovníci předdůchodového věku občané s handicapem národnostní menšiny uvedené skupiny obyvatel jsou rovněž považovány za cílovou populaci politiky zaměstnanosti

16 Z VÝŠENÁ POZORNOST JE PŘI ZPROSTŘEDKOVÁNÍ ZAMĚSTNÁNÍ VĚNOVÁNA PŘEDEVŠÍM : občanům se změněnou pracovní schopností mladiství po skončení povinné školní docházky, kteří nepokračují v další přípravě na povolání absolventi středních a vysokých škol při prvním nástupu do zaměstnání těhotné ženy, občané pečující o dítě do 15 let věku nebo o dlouhodobě zdravotně postiženého člena rodiny, vyžadujícího mimořádnou péči

17 Z VÝŠENÁ POZORNOST JE PŘI ZPROSTŘEDKOVÁNÍ ZAMĚSTNÁNÍ VĚNOVÁNA PŘEDEVŠÍM : uchazeči o zaměstnání starší 50 let věku a ti, kteří byli uvolněni ze zaměstnání v důsledku strukturálních změn uchazeči o zaměstnání, kteří jsou v evidenci déle než 6 měsíců občané, kteří potřebují zvláštní pomoc občané ohrožení společenským vyloučením

18 D RUHY NEZAMĚSTNANOSTI Frikční Běžné změny zaměstnání Krátkodobá v aj nazýváno „lidé mezi dvěma zaměstnáními“ Strukturální rozpad neefektivních podniků a institucí, likvidace umělé přezaměstnanosti jsou požadovány nové profese, kvalifikace, nové dovednosti ztráta zaměstnání v důsledku rušení pracovních míst a ještě stále nahrazení živé práce technikou Cyklická a sezonní odbytové potíže, zimní sezónní nezaměstnanost např. ve stavebnictví, pokrývači služby spojené např. s turistikou, zemědělská oblast skrytá lidé bez práce, kteří ale nejsou registrováni na úřadech práce lidé účastnící se rekvalifikace, veřejně prospěšných prací apod. lidé, kteří předčasně odcházejí do důchodu, zdravotně postižení – invalidita

19 D ALŠÍ DRUHY NEZAMĚSTNANOSTI jedná se o situaci, kdy se o jedno pracovní místo dělí více lidí Neúplná registrovaní nezaměstnaní, kteří pracují „načerno“, nelegálně registrovaní občané na úřadu práce, ale nehledající si práci Nepravá i lidé silně nespokojení se svou prací nechtějí v době vysoké nezaměstnanosti riskovat problémy s hledáním jiného pracovního místa a setrvávají ve svém často stávajícím zaměstnání, které je může frustrovat Job stagnation

20 D LOUHODOBÁ NEZAMĚSTNANOST Nejzávažnější jev – člověk ztrácí schopnost být zaměstnán z několika důvodů ztráta kvalifikace ztráta pracovních návyků získaný zvyk žít ze sociálních dávek a podpor

21 M ÍRA NEZAMĚSTNANOSTI Počítá se dle vzorce u = U x 100 (%) L u – míra nezaměstnanosti U – počet nezaměstnaných L – počet pracovních sil

22 M ÍRA NEZAMĚSTNANOSTI Současná míra registrované nezaměstnanosti je: 9,6 % (k )

23 V ÝZNAM PRÁCE PRO ČLOVĚKA penízeaktivitaseberealizace Sociální kontakt Samostatnost a nezávislost

24 R EAKCE NA ZTRÁTU ZAMĚSTNÁNÍ psychická reakce na ztrátu zaměstnání je tím větší, čím jsou motivy silnější reakce na změnu sociální role, ekonomické znevýhodnění Fáze: šok – aktivní hledání nového místa – úzkost a deprese – adaptace na styl života nezaměstnaného změny kognitivních a afektivních procesů, negativní změna sebehodnocení změny v uspokojování potřeb změny v chování změna životního stylu psychosomatické potíže ztráta sociální role, snížení sociální prestiže, soc. degradace, ztráta soc. statusu omezení sociálních kontaktů, sociální izolace – sociální vyloučení a) Psychické a somatickéb) Sociální aspekty

25 D ŮSLEDKY NEZAMĚSTNANOSTI Ekonomické Sociální snížení životní úrovně ovlivnění rodiny – viz níže ovlivnění struktury dne a vnímání času ovlivnění fyzického i psychického zdraví

26 D ŮSLEDKY NEZAMĚSTNANOSTI Rodinné ztráta zaměstnání jednoho z členů zatěžuje celou rodinu - může vést ke krizi a následnému rozpadu rodiny změna ve vztazích mezi rodinnými příslušníky ztráta rolí narušení stereotypu rodinného života narušení rodinných zvyků v oblasti spotřeby vlivem nedostatku finančních prostředků, nutnost redukce potřeb všech členů rodiny důležitá je solidarita rodiny – podpora nezaměstnaného člena

27 A KTIVNÍ X PASIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI - Cíle, nástroje, opatření, aktuality, financování, evropské fondy a projekty PASIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI – úřady práce – evidence uchazečů a zájemců, otazníky v oblasti evidence úřadu práce, povinnosti a práva uchazečů o zaměstnání, délka podpory v nezaměstnanosti, výše podpory v nezaměstnanosti a rekvalifikaci, agentury práce

28 2 ZÁKLADNÍ SMĚRY ORIENTACE POLITIKY ZAMĚSTNANOSTI Jedná se především o podporu vytváření nových pracovních příležitostí, profesní přípravu uchazečů, rekvalifikaci apod. hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání po dobu jejich nechtěné absence na trhu práce – kompenzace ztráty pracovního příjmu AktivníPasivní

29 A KTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI je souhrn opatření směřujících k zajištění maximálně možné úrovně zaměstnanosti Aktivní politiku zaměstnanosti zabezpečuje ministerstvo a úřady práce; podle situace na trhu práce spolupracují při její realizaci s dalšími subjekty.

30 A KTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti jsou určeny k zajištění maximálně možné úrovně zaměstnanosti a k prohloubení individuálního přístupu k uchazeči o zaměstnání.

31 A KTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI NÁSTROJE 1) Rekvalifikace Rekvalifikací se rozumí získání nové kvalifikace a zvýšení, rozšíření nebo prohloubení dosavadní kvalifikace, včetně jejího udržování nebo obnovování. Za rekvalifikaci se považuje i získání kvalifikace pro pracovní uplatnění fyzické osoby, která dosud žádnou kvalifikaci nezískala. V jaké formě se uskutečňuje rekvalifikace? Ve formě vzdělání, a to v následujících možnostech : ve vzdělávacích programech dalšího profesního vzdělávání ve speciálních programech k získání konkrétní pracovní dovednosti ve vzdělávacích aktivitách v rámci mezinárodních programů a další

32 A KTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI NÁSTROJE 2) investiční pobídky (kterým se u zaměstnavatele, kterému bylo vydáno rozhodnutí o příslibu investiční pobídky podle zvláštního právního předpisu hmotně podporuje a) vytváření nových pracovních míst, b) rekvalifikace nebo školení nových zaměstnanců)

33 A KTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI NÁSTROJE 3) veřejně prospěšné práce (časově omezené pracovní příležitosti spočívající zejména v údržbě veřejných prostranství, úklidu a údržbě veřejných budov a komunikací nebo jiných obdobných činnostech ve prospěch obcí nebo ve prospěch státních nebo jiných obecně prospěšných institucí, které vytváří zaměstnavatel nejdéle na 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, a to i opakovaně, k pracovnímu umístění uchazečů o zaměstnání. Pracovní příležitosti jsou vytvářeny na základě dohody s úřadem práce, který na ně může zaměstnavateli poskytnout příspěvek)

34 A KTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI NÁSTROJE 4) společensky účelná pracovní místa (pracovní místa, která zaměstnavatel zřizuje nebo vyhrazuje na základě dohody s úřadem práce a obsazuje je uchazeči o zaměstnání, kterým nelze zajistit pracovní uplatnění jiným způsobem. Společensky účelným pracovním místem je i pracovní místo, které zřídil po dohodě s úřadem práce uchazeč o zaměstnání za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti. Na společensky účelná pracovní místa může úřad práce poskytnout příspěvek)

35 A KTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI NÁSTROJE 5) příspěvek na zapracování (může úřad práce poskytnout zaměstnavateli na základě s ním uzavřené dohody, pokud zaměstnavatel přijímá do pracovního poměru uchazeče o zaměstnání, kterému úřad práce věnuje zvýšenou péči. Příspěvek se poskytuje na základě dohody mezi úřadem práce a zaměstnavatelem. Příspěvek lze poskytovat maximálně po dobu 3 měsíců. Měsíční příspěvek na jednu fyzickou osobu, která zapracovává, může činit maximálně polovinu minimální mzdy)

36 A KTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI NÁSTROJE 6) příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program (může úřad práce poskytnout zaměstnavateli na základě s ním uzavřené dohody, pokud zaměstnavatel přechází na nový podnikatelský program a z tohoto důvodu nemůže zabezpečit pro své zaměstnance práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby. Příspěvek lze poskytovat na částečnou úhradu náhrady mzdy, která zaměstnancům přísluší podle pracovněprávních předpisů. Příspěvek lze poskytovat maximálně po dobu 6 měsíců. Měsíční příspěvek na jednoho zaměstnance může činit nejvýše polovinu minimální mzdy)

37 S OUČÁSTÍ OPATŘENÍ AKTIVNÍ POLITIKY ZAMĚSTNANOSTI JSOU ROVNĚŽ poradenství, které provádějí nebo zabezpečují úřady práce za účelem zjišťování osobnostních a kvalifikačních předpokladů fyzických osob pro volbu povolání, pro zprostředkování vhodného zaměstnání, pro volbu přípravy k práci osob se zdravotním postižením a při výběru vhodných nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, podpora zaměstnávání osob se zdravotním postižením cílené programy k řešení zaměstnanosti

38 A KTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI - NOVINKA Nově od roku Zavedení překlenovacího příspěvku: pro ty osoby, které se rozhodnou řešit nezaměstnanost zahájením samostatné výdělečné činnosti úřad práce poskytne těmto osobám na základě dohody příspěvek na zřízení společensky účelného pracovního místa překlenovací příspěvek bude možné vyplácet nejdéle po dobu pěti měsíců a jeho výše se bude odvíjet od průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího tomu kalendářnímu roku, ve kterém byla uzavřena dohoda o poskytnutí překlenovacího příspěvku (např. průměrná mzda v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí roku 2010 činila Kč)

39 A KTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI - FINANCOVÁNÍ Aktivní politika zaměstnanosti je financována z prostředků státního rozpočtu a hospodaření s těmito prostředky se řídí zvláštním právním předpisem. Z těchto prostředků lze rovněž přispívat na programy nebo opatření regionálního a celostátního charakteru a projekty zahraničních subjektů přispívající ke zvýšení zaměstnanosti a na ověřování nových nástrojů a opatření aktivní politiky zaměstnanosti.

40 A KTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI – EVROPSKÉ FONDY A PROJEKTY ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ) usiluje o rovné příležitosti na trhu práce ve smyslu zlepšení přístupu ke vzdělávání a k zaměstnání Jednotlivé projekty jsou zaměřeny na nejrůznější vzdělávací a rekvalifikační kurzy a na poskytování profesního a sociálně-právního poradenství OP LZZ se dělí na několik oblastí podpory, ve kterých se realizují projekty zaměřené na určité aktivity a osoby

41 EVROPSKÉ FONDY A PROJEKTY – 1. R EKVALIFIKAČNÍ KURZY (Oblast podpory 2.1 – Posílení aktivních politik zaměstnanosti) Díky projektům jsou realizovány rekvalifikační kurzy v oblasti: informačních technologií (obsluha počítače, tvorba www. stránek, programátorství, grafika, správa sítě) ekonomiky (účetnictví) dopravy (řízení motorových vozidel) služeb provozních a osobních (kadeřnictví, kosmetika) masérských služeb sociální péče zdravotnictví skladového hospodářství řízení motorového vozíku strojírenství prodavačských prací gastronomie a pohostinství (barmanství, kuchařství, číšnictví) základů podnikání elektrotechniky administrativy stavebnictví (malířství, truhlářství, zednictví) textilu a vazby květin

42 EVROPSKÉ FONDY A PROJEKTY – 1. R EKVALIFIKAČNÍ KURZY kurzy poskytují úřady práce, vzdělávací a poradenské instituce, organizace sociálních partnerů a nestátní neziskové organizace kromě rekvalifikačních kurzů je možné využít i poradenské služby a programy, bilanční a pracovní diagnostiku, nabídku motivačních aktivit, zajištění odborné praxe či zprostředkování zaměstnání kurzů se mohou účastnit uchazeči o zaměstnání a zájemci o zaměstnání při zprostředkování zaměstnání je věnována zvýšená péče osobám, které jsou například kvůli zdravotnímu stavu, věku nebo péči o dítě ohroženy dlouhodobou nezaměstnaností nebo jsou již dlouhodobě nezaměstnané

43 EVROPSKÉ FONDY A PROJEKTY – 2. OSOBY OHROŽENÉ NA TRHU PRÁCE (Oblast podpory 3.3 – Integrace sociálně vyloučených skupin na trhu práce) Projekty jsou zaměřeny na osoby ohrožené na trhu práce, a to zejména: osoby do 25 let věku a mladiství do 18 let bez kvalifikace nebo s nízkou kvalifikací osoby starší 50 let etnické menšiny a osoby z jiného sociokulturního prostředí osoby se zdravotním postižením osoby pečující o osobu blízkou nebo o závislého člena rodiny imigranti a azylanti veteráni válečných konfliktů osoby připravující se na opuštění nápravného zařízení a po ukončení výkonu trestu odnětí svobody osoby do 26 let věku vyrůstající bez rodin osoby závislé na návykových látkách

44 EVROPSKÉ FONDY A PROJEKTY – 2. OSOBY OHROŽENÉ NA TRHU PRÁCE Projekty podporují pracovní začleňování a zlepšování přístupu ke vzdělávání a k zaměstnání prostřednictvím: poskytování profesních, poradenských a asistenčních služeb motivačních a aktivizačních kurzů rekvalifikačních kurzů a vzdělávání v měkkých dovednostech tréninkového zaměstnávání a zajištění odborné praxe

45 Ú ŘADY PRÁCE jsou základním článkem, který realizuje politiku zaměstnanosti zajišťují služby zaměstnanosti v daném území Práva a povinnosti uchazeče a zájemce o zaměstnání stanoví zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů

46 4 ZÁKLADNÍ FUNKCE ÚŘADŮ PRÁCE Informační Poradenskou Zprostředkovatelskou Podnikatelskou

47 ZÁKLADNÍ FUNKCE ÚŘADŮ PRÁCE Informační – aktuální přehledy o struktuře nabídky pracovních sil a vývoji na trhu práce v daném území, o volných pracovních místech, mzdových požadavcích apod. Poradenskou – poskytují poradenství v otázkách právních, ekonomických, sociálních, psychologických apod., pokud jde o pracovní uplatnění a rekvalifikace

48 ZÁKLADNÍ FUNKCE ÚŘADŮ PRÁCE Zprostředkovatelskou – tj. zajišťují zprostředkování práce uchazečům o zaměstnání na základě jejich evidence a evidence volných pracovních míst, zabezpečují rekvalifikace, poskytují hmotné zabezpečení, pracovní místa handicapovaným apod. Podnikatelskou – tj. podílejí se (i finančně) na tvorbě nových pracovních míst, na pracovním uplatnění uchazečů o zaměstnání (podpora drobného podnikání a zaměstnávání absolventů škol) a na rekvalifikace

49 Z AŘAZENÍ DO EVIDENCE UCHAZEČŮ O ZAMĚSTNÁNÍ Již před uplynutím výpovědní doby má každý možnost požádat kterýkoliv úřad práce o zařazení do evidence zájemců o zaměstnání; v tomto případě bude každý úřadem práce informován o vhodných pracovních místech. Po skončení výpovědní doby požádejte úřad práce v místě svého trvalého pobytu o zprostředkování zaměstnání vyplněním Žádosti o zprostředkování zaměstnání. Můžete také vyplnit elektronickou verzi Žádosti o zprostředkování zaměstnání. Výhodou elektronické verze je, že data vyplněná v této žádosti můžete použít také například v Žádosti o podporu v nezaměstnanosti. Pokud jsou obě žádosti správně vyplněny, při tisku se na formuláři vytiskne čárový kód.Žádosti o zprostředkování zaměstnání Žádosti o zprostředkování zaměstnáníŽádosti o podporu v nezaměstnanosti

50 M USÍM NA ÚŘAD PRÁCE OSOBNĚ ? D O KDY ? Do evidence uchazečů o zaměstnání budete zařazeni ode dne podání žádosti o zprostředkování zaměstnání. Požádáte-li o zprostředkování zaměstnání nejpozději do tří pracovních dnů po skončení zaměstnání, budete zařazeni do této evidence ode dne následujícího po skončení zaměstnání. Pro ujasnění: pokud Vám skončil pracovní poměr např. k , potom se zajděte na úřad práce zaevidovat mezi až Pokud na tyto dny vychází státní svátek nebo sobota či neděle, lhůta se o tyto dny prodlužuje. Pokud je tedy sobota a neděle, můžete se zaevidovat do úterý a v evidenci přitom budete vedeni úřadem práce od 1. 8.

51 M USÍM NA ÚŘAD PRÁCE OSOBNĚ ? D O KDY ? Žádosti o zprostředkování zaměstnání je třeba podat osobně, zaslání žádosti poštou nebo elektronicky zákon neumožňuje. Úřad práce Vás, pokud splňujete zákonem stanovené podmínky, zařadí do evidence uchazečů o zaměstnání. Nesplňujete-li tyto podmínky, vydá o tom úřad práce rozhodnutí.

52 P OKUD BERU PODPORU V NEZAMĚSTNANOSTI, MOHU SI JEŠTĚ PŘIVYDĚLAT ? Od ledna 2011 NE !!! Již toto není možné. Dříve ano. Pokud se nezaměstnaný evidoval na úřadu práce před 1. lednem 2011, platí pro něj podle přechodných ustanovení k novele zákona o zaměstnanosti i nadále podmínky platné v roce 2010, a může si tak přivydělat až 4000 korun, tedy polovinu minimální mzdy Platné v roce 2010: Ano, možné to je, ale musíte postupovat podle jedné z následujících možností. Kombinace uvedených možností je povolena, ale pozor: odměny z přivýdělků se sčítají a nesmí přesáhnout polovinu minimální mzdy. Pracovní nebo služební poměr – měsíční výdělek roven max. polovině minimální mzdy (v současnosti se jedná o Kč hrubého). Dohoda o provedení práce – měsíční odměna rovna max. polovině minimální mzdy. Dohoda o pracovní činnosti – měsíční odměna rovna max. polovině minimální mzdy. Krátkodobé zaměstnání – je zprostředkované úřadem práce, a to maximálně na 3 měsíce. Odměna není sledována.

53 M USÍM ŽÁDAT O ZPROSTŘEDKOVÁNÍ ZAMĚSTNÁNÍ ? N ESTAČÍ ZAŽÁDAT O PODPORU ? Vždy se žádá o zprostředkování zaměstnání Nelze žádat jen o podporu v nezaměstnanosti uchazečů o zaměstnání Také nelze požadovat zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání jen z toho důvodu, aby osoba splnila podmínku pro poskytnutí sociální dávky

54 J AKÉ DOKLADY PO MNĚ NA ÚŘADĚ PRÁCE BUDOU CHTÍT ? M OHU SE PŘIPRAVIT DOMA ? Při první návštěvě na úřadu práce je nutné mít s sebou (abyste mohli být ihned zařazeni do evidence uchazečů o zaměstnání) platný občanský průkaz nebo jiný doklad, kterým prokážete svoji totožnost a místo trvalého pobytu doklad o ukončení pracovního poměru doklad o výkonu jiné výdělečné činnosti u osoby samostatně výdělečně činné potvrzení o době trvání účasti na důchodovém pojištění a o vyměřovacím základu potvrzení o ukončené náhradní době (např. návrat z mateřské dovolené, péče o osobu blízkou, pobírání plného invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně)

55 J AKÉ DOKLADY PO MNĚ NA ÚŘADĚ PRÁCE BUDOU CHTÍT ? M OHU SE PŘIPRAVIT DOMA ? Pokud máte k dispozici potvrzení o zaměstnání (zápočtový list) a potvrzení o výši průměrného výdělku nebo evidenční list důchodového pojištění, vezměte si tyto doklady také s sebou V případě, že uvedené doklady nemáte, je možné na adrese použít pro zaměstnavatele formulář potvrzení zaměstnavatele pro účely posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti.

56 K DO ZA MĚ BUDE PLATIT ZDRAVOTNÍ A SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ ? Zdravotní pojištění za vás po dobu evidence na úřadu práce bude hradit stát. Sociální pojištění vám hrazeno nebude, pouze doba, po kterou budete vedeni v evidenci uchazečů o zaměstnání, se vám započítává jako účast na důchodovém pojištění, a to po dobu, kdy vám náleží podpora v nezaměstnanosti, a nejvýše v rozsahu jednoho roku po dobu, kdy vám podpora nenáleží.

57 M USÍM VZÍT KAŽDOU PRÁCI, KTEROU MI NA ÚŘADĚ PRÁCE NABÍDNOU ? Pracovníci úřadu práce se Vám budou snažit najít takovou práci, která by vyhovovala Vašim možnostem a představám, pokuste se je proto přesně formulovat. Přesto se může stát, že budete posláni na volné místo, které se Vám nebude zdát úplně ideální. V takovém případě je dobré vědět, že: v případě odmítnutí vhodného zaměstnání bez uvedení vážných důvodů můžete být z evidence sankčně vyřazeni;

58 A KTERÉ ZAMĚSTNÁNÍ JE VHODNÉ ? vhodné zaměstnání je takové zaměstnání, které odpovídá zdravotní způsobilosti uchazeče a pokud možno jeho kvalifikaci, schopnostem, dosavadní délce doby zaměstnání, možnosti ubytování a dopravní dosažitelnosti zaměstnání; délka pracovní doby vhodného zaměstnání musí činit nejméně 80 % stanovené týdenní pracovní doby a zaměstnání musí být sjednáno na dobu neurčitou, nebo na dobu určitou delší než 3 měsíce. Vhodné zaměstnání dále musí zakládat povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.

59 U CHAZEČ O ZAMĚSTNÁNÍ JE PODLE ZÁKONA POVINEN : poskytovat úřadu práce potřebnou součinnost při zprostředkování zaměstnání a řídit se jeho pokyny sdělit úřadu práce údaje o svých zdravotních omezeních v rozsahu potřebném pro vyhledání vhodného zaměstnání, rekvalifikaci a pro stanovení vhodné formy pracovní rehabilitace, a dále sdělit, zda je osobou se zdravotním postižením; uplatňuje-li pracovní omezení ze zdravotních důvodů, je povinen je doložit lékařským posudkem registrujícího praktického lékaře podrobit se na žádost úřadu práce vyšetření za účelem posouzení svého zdravotního stavu a vydání lékařského posudku, pokud žádá o zabezpečení pracovní rehabilitace, poskytnutí příspěvku na vytvoření chráněného pracovního místa, uvádí zdravotní důvody, které mu brání v plnění povinností uchazeče o zam. nebo v nástupu na rekvalifikaci, nebo pokud jde o posouzení vhodnosti doporučeného zaměstnání z hlediska jeho zdravotní způsobilosti

60 U CHAZEČ O ZAMĚSTNÁNÍ JE PODLE ZÁKONA DÁLE POVINEN : oznámit úřadu práce výkon činnosti (na základě pracovního nebo služebního poměru, dohody o provedení práce, dohody o pracovní činnosti), který nebrání zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání do 8 kalendářních dnů ode dne vzniku pracovního nebo služebního poměru nebo ode dne uzavření dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, a ve lhůtě stanovené úřadem práce dokládat výši měsíčního výdělku nebo odměny,

61 U CHAZEČ O ZAMĚSTNÁNÍ JE PODLE ZÁKONA DÁLE POVINEN : oznámit úřadu práce nejpozději do 8 kalendářních dnů změny skutečností rozhodných pro zařazení nebo vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, které osvědčil v žádosti o zprostředkování zaměstnání, důvody, pro které se nedostavil na úřad práce ve stanoveném termínu, a změnu bydliště v průběhu vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání.

62 U CHAZEČ O ZAMĚSTNÁNÍ MÁ PRÁVO na zprostředkování zaměstnání, tj. na vyhledávání vhodného zaměstnání, poradenství a poskytování informací o pracovních příležitostech na podporu v nezaměstnanosti při splnění zákonem stanovených podmínek na zvýšenou péči při zprostředkování zaměstnání, pokud ji potřebuje na pracovní rehabilitaci, pokud je osobou se zdravotním postižením.

63 V HODNÝM ZAMĚSTNÁNÍM JE ZAMĚSTNÁNÍ a) které zakládá povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, b) jehož délka pracovní doby činí nejméně 80 % stanovené týdenní pracovní doby, c) které je sjednáno na dobu neurčitou, nebo na dobu určitou delší než 3 měsíce a d) které odpovídá zdravotní způsobilosti fyzické osoby a pokud možno jeho kvalifikaci, schopnostem, dosavadní délce doby zaměstnání, možnosti ubytování a dopravní dosažitelnosti zaměstnání.

64 P ODPŮRČÍ DOBA PRO POSKYTOVÁNÍ PODPORY V NEZAMĚSTNANOSTI Podpůrčí doba pro poskytování podpory v nezaměstnanosti činí u uchazeče o zaměstnání, kterému je ke dni podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti Do 50 let 5 měsíců 50 – 55 let 8 měsíců 55 a více let 11 měsíců

65 N ÁROK NA PODPORU V NEZAMĚSTNANOSTI MÁ UCHAZEČ O ZAMĚSTNÁNÍ, KTERÝ a) získal v rozhodném období zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění podle zvláštního právního předpisu v délce alespoň 12 měsíců; překrývají-li se doby důchodového pojištění, započítávají se jen jednou, b) požádal úřad práce, u kterého je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, o poskytnutí podpory v nezaměstnanosti a c) ke dni, k němuž má být podpora v nezaměstnanosti přiznána, není poživatelem starobního důchodu.

66 N ÁROK NA PODPORU V NEZAMĚSTNANOSTI NEMÁ UCHAZEČ O ZAMĚSTNÁNÍ, KTERÝ a) se kterým byl v době posledních 6 měsíců před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání zaměstnavatelem skončen pracovněprávní vztah z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem; to platí i v případě skončení jiného pracovního vztahu z obdobného důvodu, b) který v posledních 6 měsících před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání bez vážného důvodu opakovaně sám ukončil vhodné zaměstnání zprostředkované úřadem práce, c) kterému vznikl nárok na výsluhový příspěvek podle zvláštních právních předpisů a tento příspěvek je vyšší než podpora v nezaměstnanosti, která by uchazeči o zaměstnání náležela, pokud by neměl nárok na výsluhový příspěvek.

67 O podpoře v nezaměstnanosti rozhodne úřad práce

68 N ÁROK NA PODPORU PŘI REKVALIFIKACI má uchazeč o zaměstnání, který se účastní rekvalifikace zabezpečované úřadem práce a ke dni, k němuž má být podpora při rekvalifikaci přiznána, není poživatelem starobního důchodu. O podpoře při rekvalifikaci rozhodne úřad práce Podpora při rekvalifikaci se poskytuje po celou dobu rekvalifikace.

69 V ÝŠE PODPORY V NEZAMĚSTNANOSTI 2 měsíce 65% Další 2 měsíce 50% Po zbývající dobu 45% průměrného měsíčního čistého výdělku, kterého uchazeč o zaměstnání dosáhl ve svém posledním ukončeném zaměstnání nebo z posledního vyměřovacích základu přepočteného na 1 kalendářní měsíc, pokud uchazeč o zaměstnání naposledy vykonával samostatnou výdělečnou činnost.

70 V ÝŠE PODPORY V NEZAMĚSTNANOSTI Ukončíte-li poslední zaměstnání před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání bez vážného důvodu sami nebo dohodou se zaměstnavatelem, činí výše podpory v nezaměstnanosti 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu.

71 V ÝŠE PODPORY V NEZAMĚSTNANOSTI Pokud nebyl výdělek: 0,15 násobek první 2 měsíce, 0,12 další 2 měsíce a po zbytek podpůrčí doby 0,11 násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházející kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o tuto podporu. Maximální výše podpory v nezaměstnanosti činí 0,58 násobek průměrné mzdy.

72 Podpora v nezaměstnanosti nebude poskytována tomu uchazeči o zaměstnání, kterému náleží zákonné odstupné, odbytné nebo odchodné - podpůrčí doba pro poskytování PvN se v těchto případech nebude krátit, pouze se posune její počátek o dobu, po kterou uchazeči o zaměstnání přísluší zákonné odstupné, odbytné nebo odchodné

73 Z ÁJEMCE O ZAMĚSTNÁNÍ Může jím být ta osoba, která má zájem o zprostředkování zaměstnání a za tímto účelem požádá o zařazení do evidence zájemců o zaměstnání. O zařazení do evidence zájemců o zaměstnání lze požádat kterýkoliv úřad práce na území České republiky Zájemci o zaměstnání úřad práce zprostředkovává vhodné zaměstnání a může mu zabezpečit rekvalifikaci. Vedení v evidenci zájemců o zaměstnání lze ukončit na základě žádosti zájemce o zaměstnání nebo v případě, že zájemce o zaměstnání neposkytuje úřadu práce při zprostředkování zaměstnání potřebnou součinnost nebo ji maří.

74 A GENTURY PRÁCE Agentury práce mohou provádět zprostředkování zaměstnání na území České republiky nebo z území České republiky do zahraničí a ze zahraničí na území České republiky. Zprostředkování zaměstnání mohou agentury práce provádět bezplatně nebo za úhradu, včetně úhrady, při které je dosahován zisk. Při zprostředkování zaměstnání za úhradu nemůže být od fyzické osoby, které je zaměstnání zprostředkováváno, požadována úhrada. Ve prospěch agentury práce nebo uživatele jsou při zprostředkování zaměstnání za úhradu rovněž zakázány jakékoliv srážky ze mzdy nebo z jiné odměny poskytované zaměstnanci za vykonanou práci.

75 A GENTURY PRÁCE JSOU POVINNY VÉST EVIDENCI a) počtu volných míst, na které je požadováno zprostředkování zaměstnání b) jimi umísťovaných fyzických osob c) jejich zaměstnanců, jimž zprostředkovávají zaměstnání Agentury práce pro statistické účely sdělují do 31. ledna běžného roku ministerstvu zejména tyto údaje za předchozí kalendářní rok a) počet volných míst, na která bylo požadováno zprostředkování zaměstnání b) počet jimi umístěných fyzických osob, c) počet jejich zaměstnanců, kteří byli dočasně přiděleni k výkonu práce u uživatele

76 U DĚLENÍ POVOLENÍ K PROVOZOVÁNÍ AGENTURY PRÁCE Povolení ke zprostředkování zaměstnání vydává ministerstvo na základě žádosti právnické nebo fyzické osoby. Další podmínkou pro udělení povolení ke zprostředkování zaměstnání právnické nebo fyzické osobě je souhlas Ministerstva vnitra; o tento souhlas žádá ministerstvo. Ministerstvo vnitra je povinno do 15 kalendářních dnů ode dne obdržení této žádosti doručit ministerstvu své stanovisko k udělení povolení ke zprostředkování; neučiní-li tak do konce této lhůty, má se za to, že s udělením povolení ke zprostředkování souhlasí.

77 Z AMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

78 D EFINICE OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM Ustanovení § 67 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, definuje osoby se zdravotním postižením, kterým je poskytována zvýšená ochrana na trhu práce Osobami se zdravotním postižením jsou fyzické osoby, které jsou orgánem sociálního zabezpečení uznány invalidními v třetím stupni (dále jen "osoby s těžším zdravotním postižením"), orgánem sociálního zabezpečení uznány invalidními v prvním nebo druhém stupni, rozhodnutím úřadu práce uznány zdravotně znevýhodněnými (dále jen "osoby zdravotně znevýhodněné").

79 Z DRAVOTNĚ ZNEVÝHODNĚNÁ OSOBA Za zdravotně znevýhodněnou osobu se považuje fyzická osoba, která má takovou funkční poruchu zdravotního stavu, při které má zachovánu schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, ale její schopnosti být nebo zůstat pracovně začleněna, vykonávat dosavadní povolání nebo využít dosavadní kvalifikaci nebo kvalifikaci získat jsou podstatně omezeny z důvodu jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.

80 D LOUHODOBĚ NEPŘÍZNIVÝ ZDRAVOTNÍ STAV A DOKLAD O INVALIDITĚ Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se pro účely tohoto zákona považuje nepříznivý stav, který podle poznatků lékařské vědy má trvat déle než jeden rok a podstatně omezuje psychické, fyzické nebo smyslové schopnosti a tím i možnost pracovního uplatnění. Skutečnost, že je osobou invalidní, dokládá fyzická osoba potvrzením nebo rozhodnutím orgánu sociálního zabezpečení. Skutečnost, že je osobou zdravotně znevýhodněnou, dokládá fyzická osoba rozhodnutím úřadu práce.

81 Lidem se zdravotním postižením se poskytuje zvýšená ochrana na trhu práce.

82 1. P RACOVNÍ REHABILITACE souvislá činnost zaměřená na získání a udržení vhodného zaměstnání osoby se zdravotním postižením, kterou na základě její žádosti zabezpečují úřady práce v místě bydliště osoby se zdravotním postižením a hradí náklady s ní spojené Úřad práce v součinnosti s osobou se zdravotním postižením sestaví individuální plán pracovní rehabilitace

83 1. P RACOVNÍ REHABILITACE Zahrnuje zejména poradenskou činnost zaměřenou na volbu povolání, volbu zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti, teoretickou a praktickou přípravu pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, zprostředkování, udržení a změnu zaměstnání, změnu povolání a vytváření vhodných podmínek pro výkon zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti

84 2. T EORETICKÁ A PRAKTICKÁ PŘÍPRAVA Teoretická a praktická příprava pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost osob se zdravotním postižením zahrnuje a) přípravu na budoucí povolání podle zvláštních právních předpisů, b) přípravu k práci, c) specializované rekvalifikační kurzy

85 3. P ŘÍPRAVA K PRÁCI Zapracování osoby se zdravotním postižením na vhodné pracovní místo na základě dohody s úřadem práce Příprava k práci může být prováděna s podporou asistenta Tato příprava trvá nejdéle 24 měsíců.

86 3. P ŘÍPRAVA K PRÁCI – KDE SE PROVÁDÍ ? a)na pracovištích jejího zaměstnavatele individuálně přizpůsobených zdravotnímu stavu této osoby; příprava k práci může být prováděna s podporou asistenta, b)v chráněných pracovních dílnách a na chráněných pracovních místech právnické nebo fyzické osoby, nebo c)ve vzdělávacích zařízeních státu, územních samosprávných celků, církví a náboženských společností, občanských sdružení a dalších právnických a fyzických osob.

87 3. P ŘÍPRAVA K PRÁCI Dokladem o absolvování přípravy k práci je osvědčení vydané právnickou nebo fyzickou osobou, u níž byla příprava k práci prováděna Osobě se zdravotním postižením, která nepobírá dávky nemocenského pojištění, starobní důchod nebo mzdu (plat) nebo náhradu mzdy (platu), náleží po dobu účasti na přípravě k práci na základě rozhodnutí úřadu práce podpora při rekvalifikaci

88 3. P ŘÍPRAVA K PRÁCI Zaměstnavateli, který provádí na svém pracovišti přípravu k práci osob se zdravotním postižením, může úřad práce uhradit náklady na přípravu k práci těchto osob

89 4. S PECIALIZOVANÉ REKVALIFIKAČNÍ KURZY jsou uskutečňovány za stejných podmínek jako ostatní rekvalifikace

90 5. C HRÁNĚNÉ PRACOVNÍ MÍSTO A CHRÁNĚNÁ PRACOVNÍ DÍLNA Chráněné pracovní místo je pracovní místo vytvořené zaměstnavatelem pro osobu se zdravotním postižením na základě písemné dohody s úřadem práce Chráněné pracovní místo musí být provozováno po dobu nejméně 2 let ode dne sjednaného v dohodě Chráněná pracovní dílna je pracoviště zaměstnavatele, kde je zaměstnáno nejméně 60 % zaměstnanců se zdravotním postižením

91 P ŘÍSPĚVKY PRO ZAMĚSTNAVATELE Úřad práce může poskytnout příspěvek zaměstnavateli na vytvoření chráněného pracovního místa a chráněné pracovní dílny. Zaměstnavateli, který provádí na svém pracovišti přípravu k práci osob se zdravotním postižením, může úřad práce uhradit náklady na přípravu k práci těchto osob.

92 P ŘÍSPĚVKY PRO ZAMĚSTNAVATELE Zaměstnavateli zaměstnávajícímu více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců se poskytuje příspěvek na podporu zaměstnávání těchto osob. Příspěvek náleží zaměstnavateli měsíčně ve výši skutečně vynaložených mzdových nákladů na zaměstnance v pracovním poměru, který je osobou se zdravotním postižením, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance, nejvýše však Kč. Pro účely stanovení výše příspěvku se skutečně vynaložené mzdové náklady snižují o částku odpovídající výši poskytnuté naturální mzdy.

93 P OVINNÝ PODÍL ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru jsou povinni zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši 4 % z celkového počtu svých zaměstnanců. Způsoby plnění, tj. zaměstnávání v pracovním poměru, odběr výrobků a služeb nebo odvod do státního rozpočtu, jsou považovány za rovnocenné a lze je vzájemně kombinovat.

94 P ODPORA OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM Zlepšením postavení osob se zdravotním postižením na trhu práce se zabývá např. projekt Diverzita pro OZP Webová stránka projektu: Diverzita pro OZP V Chrudimi např. agentura Rytmus o.p.s. – agentura pro podporované zaměstnávání

95 J OB CLUB je poradenský program hlavním cílem je motivovat a aktivizovat jeho účastníky k uplatnění na trhu práce, a to získáním orientace na trhu práce a nácvikem dovedností a technik vyhledávání zaměstnání probíhá formou opakovaných skupinových setkávání v malých skupinách o 8 – 10 účastnících (5 – 6 schůzek, 3 – 4 hodiny, 1 – 2krát týdně, popř. přizpůsobeno potřebám skupiny).

96 K OMU JE JOB CLUB URČEN ? Původně byl Job club určen zejména uchazečům o zaměstnání, kterým úřad práce věnuje zvýšenou péči při zprostředkování zaměstnání podle ustanovení § 33 zákona o zaměstnanosti, a to jsou…

97 K OMU JE JOB CLUB URČEN ? A to jsou: fyzické osoby se zdravotním postižením fyzické osoby do 20 let věku těhotné ženy, kojící ženy a matky do devátého měsíce po porodu fyzické osoby pečující o dítě do 15 let věku fyzické osoby starší 50 let věku fyzické osoby, které jsou vedeny v evidenci uchazečů o zaměstnání nepřetržitě déle než 5 měsíců fyzické osoby, které potřebují zvláštní pomoc; těmito osobami se rozumí zejména fyzické osoby, které se přechodně ocitly v mimořádně obtížných poměrech nebo které v nich žijí, fyzické osoby společensky nepřizpůsobené, fyzické osoby po ukončení výkonu trestu odnětí svobody nebo po propuštění z výkonu ochranného opatření zabezpečovací detence a fyzické osoby ze sociokulturně znevýhodněného prostředí.a účastníkům pracovní rehabilitace, v současné době.

98 K OMU JE JOB CLUB URČEN ? V současné době je však Job club určen všem uchazečům o zaměstnání, kteří si chtějí vylepšit sebeprezentaci, pracovat na svém osobním i duchovním růstu, posílit sebevědomí a naučit se zvládat stresové situace spojené s nezaměstnaností.

99 S ČÍM JOB CLUB POMÁHÁ ??? orientovat se na trhu práce pojmenovat cíle své profesní kariéry a najít uspokojující zaměstnání naučit se prezentovat sebe sama vytvořit osobní portfolio (strukturovaný životopis, motivační dopis, doklady o vzdělání a praxi..) připravit se na přijímací pohovor, výběrové řízení (nácvik přijímacího pohovoru, modelové situace) využívat různé způsoby hledání zaměstnání a různé zdroje informací o volných místech

100 S ČÍM JOB CLUB POMÁHÁ ??? získat dovednosti v mezilidské komunikaci a umění naslouchat orientovat se v pracovněprávní problematice naučit se zvládat stres zvýšit si sebevědomí osvojit si další komunikativní dovednosti osvojit si asertivní techniky připravit se na účast v assesment centru (speciální diagnosticko-výcvikový program, jehož podstata tkví v tom, že reálné činnosti z pracovního života jsou simulovány a aplikovány na podmínky výběrového řízení v konkrétní firmě na konkrétní podmínky) osvojit si metody osobního růstu a sebepoznání osvojit si různé podpůrné a relaxační metody

101 J OB CLUB ZPROSTŘEDKUJE aktuální kontakty na seznamy volných pracovních míst evidovaných úřadem práce inzertní nabídky denního tisku webové stránky nabízející zaměstnání kontakty na agentury zprostředkující zaměstnání doma i v zahraničí databáze profesiogramů (popisy povolání) nabídku rekvalifikačních kurzů a projektů ESF finanční poradenství (oddlužování, splátkový kalendář, ČEZ - pojištění záloh na elektřinu, slevy)

102 P ŘÍNOS JOB CLUBŮ uchazeč má možnost dostat se mimo své bydliště a do nového pro něj neznámého prostředí překonání nejistoty, obav a strachu z neznámého navázání nových kontaktů, seznámení s novými lidmi, souznění s nimi, zpětná vazba od ostatních účastníků a lektorů poznání sama sebe a svých omezení, ale zejména svých možností nácvik nových dovedností způsobu chování, jednání, sebeprezentace, sebepoznání vypovídání se a otevření se druhým (překonání zábran v sobě) odreagování se mimo domov

103 J AK SE DOSTAT DO JOB CLUBU ? Požádejte zprostředkovatelku na ÚP o zařazení do skupinového programu Job club

104 Z AJÍMAVOST NAVÍC Výkon umělecké, kulturní, sportovní nebo reklamní činnosti dítěte řeší ustanovení § 121 až 124 zákona číslo 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Povolování výkonu činnosti dítěte řeší ustanovení § 122 a 123 výše uvedeného zákona s tím, že o povolení rozhoduje úřad práce příslušný podle místa trvalého pobytu dítěte, na základě písemné žádosti podané zákonným zástupcem dítěte nebo jinou osobou odpovědnou za výchovu dítěte, do jejíž péče bylo dítě svěřeno rozhodnutím soudu

105 P OUŽITÉ ZDROJE K TÉMATU POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI Goldmann, Radoslav. Vybrané kapitoly ze sociálních disciplín. Olomouc: UP Olomouc, ISBN Halásková, R. Politika zaměstnanosti. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Filozofická fakulta, 2008, ISBN Knausová, I. Vybrané kapitoly ze sociální politiky. Olomouc: UP ISBN Krebs, Vojtěch a kol. Sociální politika. Praha: ASPI, s. ISBN Krebs, V. a kol. Sociální politika. 5., přepracované a aktualizované vydání. Praha : Walters Kluwer ČR, s. ISBN Mareš, Petr. Nezaměstnanost jako sociální problém. Praha: Sociologické nakladatelství, s. ISBN: Potůček, M. Sociální politika. Praha: Sociologické nakladatelství, zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti v platném znění Sirovátka, T. Hodnocení programů aktivní politiky zaměstnanosti v ČR. Praha: VÚPSV, výzkumné centrum Brno, 2006, ISBN Šlapák, Č. T., Pánek, Z., Kotous, J. Zaměstnanost a personální řízení. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Právnická fakulta v nakl. IFEC, 2006, ISBN

106 D ALŠÍ POUŽITÉ ZDROJE K TÉMATU POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI Dále byly využity především tyto zdroje: zde jsou ke stažení potřebné formuláře při registraci na úřadu práce apod. A především pro aktuální informace o daném tématu: MPSV Č.j. 2010/ Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2009 – vydáno v dubnu noviny na – sociální politikawww.mpsv.cz


Stáhnout ppt "P OLITIKA ZAMĚSTNANOSTI. C ÍLE KAPITOLY stručně charakterizovat základní pojmy rozlišovat jednotlivé druhy nezaměstnanosti empaticky zaujmout stanovisko."

Podobné prezentace


Reklamy Google