OBSAH PŘEDNÁŠKY 1. ÚVOD: definice předmětu, příčiny vzniku, zaměření a cíle předmětu; SOUSTAVA: LES – DŘEVINY – ČLOVĚK 2. DŘEVINY – soubor převážně stromových.

Prezentace na téma: "OBSAH PŘEDNÁŠKY 1. ÚVOD: definice předmětu, příčiny vzniku, zaměření a cíle předmětu; SOUSTAVA: LES – DŘEVINY – ČLOVĚK 2. DŘEVINY – soubor převážně stromových."— Transkript prezentace:

1

2 OBSAH PŘEDNÁŠKY 1. ÚVOD: definice předmětu, příčiny vzniku, zaměření a cíle předmětu; SOUSTAVA: LES – DŘEVINY – ČLOVĚK 2. DŘEVINY – soubor převážně stromových taxonů, významný komponent lesa a trvalé rozptýlené zeleně (TRZ) v městské i venkovní (volné) krajině – se zaměřením na aspekty soudně-znalecké 3. METODA KONTAKTNÍHO OHODNOCOVÁNÍ ROSTLINSTVA „CFA“ (Contact Flora Assessment) 4. BEZPEČNOSTNÍ DIAGNOSTIKA 5. OHODNOCOVÁNÍ - OCEŇOVÁNÍ - DŘEVIN OSTOUCÍCH MIMO LES - P amátné stromy - zjištění věku dřevin rostoucích mimo les, původ: vegetativní, generativní

3 DEFINICE: „FORENZNÍ EKOTECHNIKA: LES a DŘEVINY je interdisciplinární nauka o vědeckém, systémovém zjišťování a posuzování stavů a vazeb znaleckého objektu – s důrazem na LES a DŘEVINY – za účelem jejich ohodnocení 1 pro potřeby soudně-znalecké“ (ALEXANDR, P., 2007). [1] [1] Výraz „ohodnocování (ohodnocení)“ užit ve smyslu společenské hodnoty představující ohodnocení všech společensky užitečných funkcí dřevin (biologické, ekologické, ochranné, estetické, kulturní, historické) v životním prostředí člověka (REŠ, B., 2003; dále ALEXANDR, P. – FÉR, F., 2006; SEJÁK, J – DEJMAL, I., 2007). Výraz tedy postihuje i kvalitativní vlastnosti řešeného znaleckého objektu.

4 Obor se tedy zabývá relevantními vztahy a kauzalitami reálných znaleckých objektů soustavy LES – DŘEVINY – ČLOVĚK získaných prostřednictvím multidisciplinárního přístupu a mezioborového prolnutí, při respektování kvantitativního i kvalitativního ohodnocení, zvláště: lesnických předmětů a disciplín v holistickém pojetí, matematicky verifikovaných, biologických (vč. biofyzikálních a biochemických) zákonitostí, ekonomických kritérií, morálních a etických zásad, vč. nezávislosti – nestrannosti – znalce ve „forensic level“ a v právním prostředí České republiky. Z výše zmíněného vyplývá, že jde o úhel pohledu na dřeviny, resp. rostlinstvo (vegetaci), jako takovou, současně však tyto přístupy respektují: neoddělitelnost vztahů mezi rostlinami a oboustranné vztahy mezi rostlinami a jejich prostředím.

5 Forenzní ekotechnika: les a dřeviny“ zahrnuje stávající obory znalecké činnosti (tak, jak jsou obsaženy ve Směrnici ministerstva spravedlnosti ):  lesní hospodářství: odvětví - dříví, těžba (149 znalců); myslivost (108 znalců)  bezpečnost práce: specializace les (6 znalců)  ochrana přírody: specializace les (23 znalci)  ekonomika: odvětví: ceny a odhady; specializace: oceňování lesních pozemků, lesních porostů, dřevin a škod na nich (specializace les 554 znalci)

6 DŘEVINY – soubor přev á žně stromových taxonů Charakteristika lesa a trvalé rozptýlené zeleně (TRZ) Potřebné minimálně ze dvou důvodů, a sice: již z předchozího víme o důležitosti objektivně definované terminologie a průběžné terminologické čistotě ve znaleckém posudku (je přirovnávána k jednomu ze základních „stavebních kamenů“ kvalitně vykonávané znalecké činnosti) v mnoha TZP, musí znalec správně definovat, o jakou kategorii vegetace jde, neboť toto ovlivňuje charakter dalších analytických kroků

7 DŘEVINY – soubor přev á žně stromových taxonů Pro definici ZELENĚ, je použita ČSN 83 9001 Sadovnictví a krajinářství – Terminologie – Základní odborné termíny a definice, zeleň: (1) soubor tvořený živými a neživými (přírodními nebo umělými) prvky zeleně, záměrně založenými nebo spontánně vzniklými, o které je zpravidla pečováno sadovnicko krajinářskými metodami; výjimečně jej může tvořit i jen jeden vegetační prvek (2) v územním plánování se zelení zpravidla rozumí funkční náplň území, která je rovnocenná jiným funkcím, jako je např. doprava nebo bydlení; rozlišuje se zeleň v hlavní, dominantní funkci, kdy je jedinou náplní území, např. parky a zeleň v doplňkové funkci, kdy je součástí ploch s jinou hlavní funkcí, např. s bydlením Norma obsahuje pro znalce další důležitou terminologii týkající se zeleně a to jak v kapitole 9. Zeleň a vegetace, z níž jsou výše uvedené definice, tak zvláště v kapitolách: 10. Prvky a doplňky zeleně 11. Druhy zeleně 12. Vlastnické vztahy a přístupnost zeleně

8 DŘEVINY – soubor přev á žně stromových taxonů Stromové taxony – požadavky na znalost Základní požadavky na znalost dřevin v sobě obsahují požadavek na určení – a tedy znalost - minimálně těchto skutečností: 1. Název dřeviny (vědecký = latinský, český) 2. Původ, případně areál rozšíření 3. Habitus (strom, keř, koruna) 4. Velikosti (výška, výčetní průměr) 5. Stáří (fyziologické) 6. Kůra, borka 7. Větévky, pupeny 8. Listy, jehlice 9. Květy, květenství 10. Plody a plodenství, semena 11. Vegetativní zmlazování (regenerace) 12. Hlavní rozlišovací znaky 13. Rozšíření a hlavní nároky na stanoviště – ekologie (světlostní, půdní /pH/, vlhkostní, ovzduší) 14. Použití (lesní porosty, skupiny, příměs „vtroušené“, solitéra) 15. Ostatní vlastnosti: mrazuvzdornost, toxicita, odolnost k solení, fytoncidnost

9 DŘEVINY – soubor přev á žně stromových taxonů Posledním – v současné době – a tedy celosvětově platným je Mezinárodní kód botanické nomenklatury zvaný: „Melbourne Code“, přijatý na 18. mezinárodním botanickém kongresu, jenž se konal v Melbourne, v červenci roku 2011 a byl vydán tiskem v r. 2012. Mezinárodní kód botanické nomenklatury je založen na určitých zásadách, z nichž pro práci znalce je zvláště podstatné: národní názvosloví - vychází z konkrétní etnické skupiny vědecké pojmenování šetřených taxonů - (nomenklatura) je latinské (zápis je vždy kurzívou!), platí jednotně na celém světě a řídí se mezinárodními pravidly, tzv. kódy V případě druhu je vědecké pojmenování binominální: jméno rodu (nomen genericum), např. Pinus + druhové epitetum (epitheton specificum), např. sylvestris a součástí jména je platná zkratka autora jména, kterou také určuje nomenklatorický kód.

10 FEld SYST É MOV Á METODOLOGIE, syst é mov é zji š ťov á n í a posuzov á n í stavů a vazeb znaleck é ho objektu s důrazem na LES a DŘEVINY

11 3. METODA „CFA“ (Contact Flora Assessment) Autoři této metody kontaktního ohodnocování rostlinstva (ALEXANDR, P. – FÉR, F. – ČERMÁK, J., 2006) vytvářejí objektivní – postupně na subjektivním posuzování znalce nezávislé – ohodnocování stromových taxonů, resp. jejich porostů. ke každému předmětnému (řešenému) znaleckému objektu – tj. např. lesnímu ekosystému, resp. stromovému jedinci – jako k „originálu“. METODA CFA = kontinuum Kořeny – Kmen – Koruna („3 K“) Podmínka nejen přítomnosti znalce na místě samém, ale také požadavek na kontaktní diagnostikování. Nejen vizuálně ohodnotit předmětný organismus, ale „nahlédnout dovnitř“ (detekce vnitřních pochodů, jako kvalitativních parametrů) = objektivní vyšetření, prostřednictvím funkčního ohodnocení. Metoda „CFA“ sestává ze tří subsystémů: A: ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ STROMOVÉHO JEDINCE (POROSTU) B: VIZUÁLNÍ DIAGNOSTIKA STROMŮ C: FUNKČNÍ DIAGNOSTIKA STROMŮ FEld SYST É MOV Á METODOLOGIE, syst é mov é zji š ťov á n í a posuzov á n í stavů a vazeb znaleck é ho objektu s důrazem na LES a DŘEVINY

12 Subsystém B. dále obsahuje „Speciální metodiky vizuálního hodnocení“  Metoda SIA (Statics Integrating Assessment)  Metoda WLA (Wind Load Analysis)  Metoda VTA (Visual Tree Assessment)  Metody a systémy užívané v USA a Kanadě Ve většině případů jde o metodiky, jež prostřednictvím modelů (matematických, empirických) řeší problematiku náležející do zvláště dvou významných oblastí znalecké činnosti a sice: a) bezpečnostní diagnostika, její část stromový jedinec - identifikace a hodnocení rizik, potenciální rizika selhání šetřeného stromu, detekce vad (vč. vad skrytých). Z těchto důvodů bude uveden přehled a postupy nejčastěji používaných speciálních metodik. V části 4. přednášky „Bezpečnostní diagnostika“ jsou uvedeny skutečnosti týkající se jejich aplikací v konkrétních oblastech znaleckých činností - typech znaleckých posudků (dále též TZP) V rámci oboru FEld je definován výraz „Bezpečnostní diagnostika“, pro jejíž část je používáno synonymum „provozní bezpečnost“ (např. KOLAŘÍK, J., 2003, 2005) b) oceňování okrasných rostlin (dřevin) – resp. objektivní určení hodnoty případných srážek a jejich prokazatelné zdůvodnění umožňující přezkoumatelnost znaleckého posudku (např. redukční koeficient RK FA ) FEld SYST É MOV Á METODOLOGIE, syst é mov é zji š ťov á n í a posuzov á n í stavů a vazeb znaleck é ho objektu s důrazem na LES a DŘEVINY

13 Redukční koeficient RK FA (ALEXANDR, P. – FÉR, F., 2006, 2008) vychází z potřeb a současných možností soudního znalectví, co možná objektivně určit hodnotu případných srážek - ve smyslu ekonomické hodnoty hmotného statku - stromových jedinců charakteru okrasných rostlin (stromových taxonů na nelesních pozemcích), při aktuálním právním stavu. Redukční koeficient nebyl vydán žádnou právní normou, prošel vnitřní oponenturou v rámci České unie soudních znalců v LH. Jde tedy pouze o jednu z možných pomůcek, která vznikla z podkladů při vykonávání praktické znalecké činnosti. Jeho účelem je objektivizace používání výše zmíněných srážek, jako jednoho z nejzodpovědnějších kroků v rámci oceňování předmětného stromového jedince. V mnoha případech totiž dochází - díky individuálnímu přístupu znalce - k významným odchylkám při použití těchto srážek, ať již z jakýchkoliv důvodů a příčin, ale zvláště – většinou - bez prokazatelného zdůvodnění. Tím se ovšem dostávají výsledky takovéhoto posudku – s odstupem např. již i několika měsíců – do pozice jeho nepřezkoumatelnosti. FEld SYST É MOV Á METODOLOGIE, syst é mov é zji š ťov á n í a posuzov á n í stavů a vazeb znaleck é ho objektu s důrazem na LES a DŘEVINY

14 používající jako kriteriální faktory:  zdravotní stav (symptomy poškození – celkové fytopatologické projevy)  biomechanická vitalita  sadovnická /estetická/ hodnota. VLASTNÍ VÝPOČET: Výsledný „Redukční koeficient RK FA “ je veličina získaná aritmetickým průměrem koeficientů, tj. K 1 a K 2, jako možný interval, jemuž jsou přiřazeny konkrétní výše procent pro redukci základní ceny, což je „know how“, autorů koeficientu RK FA, vzniklé na základě výsledků prací na „Metodě CFA“, verifikované v rámci soudně znalecké praxe autorů. K 1 + K 2 RK FA = ---------------- 2 FEld SYST É MOV Á METODOLOGIE, syst é mov é zji š ťov á n í a posuzov á n í stavů a vazeb znaleck é ho objektu s důrazem na LES a DŘEVINY

15 KOEFICIENT K 1 Použita část METODICKÉHO POKYNU č.j. 480/93, ze dne 15. 2. 1993, Českého ústavu ochrany přírody (1993), převzatý AOPK ČR, původní verze, část výpočet ideálního objemu biomasy koruny Oi (m 3 ) – dle průměru kmene ve výčetní výšce 1,3 m (Metodika – tabulka č. 3/3) – dále výpočet skutečného objemu biomasy koruny Os (m 3 ) – Metodika tabulka č. 3/2, stanovenými vzorci dle tvaru koruny, pro objem kuželovitý (např. topoly) – zaoblený (např. javory, jasany a jírovce) a kulovitý (zvláště lípy) – a podíl Os/Oi – jenž může oscilovat v intervalu 0-100+%: O S K 1 = ----------. 100 O i Po výpočtu Os, je tato veličina – v případě, že habitus koruny není pravidelný dle geometrického tvaru a celistvě jej nevyplňuje - snížena dle II. verze z 22. 9. 2007, autorů (MACHOVEC, J. – GRULICH, J., 2007), tabulky: „Tvary korun - úbytky“, č. 11 (jehličnany) a č. 12 (listnáče). Shodně obsahují 5 hodnoticích stupňů snížení o: 0-10%, 10-20%, 20-50%, 50-90% a nad 90%.

16 (Os/Oi). 100 K1 K1 0 - 205 21 - 404 41 - 603 61 - 802 81 - 100+1 FEld SYST É MOV Á METODOLOGIE, syst é mov é zji š ťov á n í a posuzov á n í stavů a vazeb znaleck é ho objektu s důrazem na LES a DŘEVINY TABULKA : velikost koeficientu K 1 na základě podílu objemů korun Použitím části této metodiky je znalec schopen částečně docílit konkrétní, věcné a prokazatelné zdůvodnění pro výši srážek, a sice na základě stavu stromové koruny.

17 FEld SYST É MOV Á METODOLOGIE, syst é mov é zji š ťov á n í a posuzov á n í stavů a vazeb znaleck é ho objektu s důrazem na LES a DŘEVINY KOEFICIENT K 2 ( K ZSB ) Zdravotní stav [1] = Z = 1 – 5, Tabulka „Z“ [1] Sadovnická hodnota= S = 1 – 5, Tabulka „S“ Biomechanická vitalita= B = 1 – 5, Tabulka „B“ Posuzování zdravotního stavu a biomechanické vitality je možno zpřesnit použitím „stádií vitality“ podle ROLLOFA, 1989 – přihlíží pouze k nadzemní části, viz Tabulka č. 15, textová část (upraveno pro potřeby RK FA ). Velikost druhého koeficientu K 2 se rovná K 2 = 1/3 (Z + S + B) jako výsledná hodnota stavu zdravotního, sadovnického a biomechanické vitality daného jedince, která osciluje v intervalu: 1 = strom zdravý - nejhodnotnější dřeviny - vitalita optimální až stupeň 5 = strom odumírající, nebo odumřelý - dřeviny nevyhovující - resp. vitalita žádná Základním kritériem je velikost odlistění koruny a případná choroba stromu. [1] [1] Modifikované klasifikace pro potřeby RK FA, viz TABULKY „Z, S, B“. Přizpůsobení spočívá např. u zdravotního stavu a biomechanické vitality v „posunutí stupňů“, tj. z 0-4 na 1-5; u sadovnické hodnoty nejhodnotnější jedinec má stupeň 1, nevyhovující stromový jedinec potom stupeň 5.

18 FEld SYST É MOV Á METODOLOGIE, syst é mov é zji š ťov á n í a posuzov á n í stavů a vazeb znaleck é ho objektu s důrazem na LES a DŘEVINY Redukční koeficient RK FA s přiřazenou konkrétní výší srážek, stav k 1.1. 2014

19 Pro potřeby úrovně požadované zadavatelem znaleckých posudků (soudy, policie ČR), však zjišťování klasických morfologických znaků nestačí. Vždyť jak vizuálně charakterizovat obvykle neviditelné podzemní části stromů, nebo zjistit jejich životní projevy, tedy fyziologické procesy, které jsou neviditelné apriori, ale mají pro stromy zásadní význam. V současné době platí, že studium takovýchto procesů (např. fotosyntézy a respirace při metabolizmu veškerého organického uhlíku, příjmu minerálních živin apod.) je technicky i finančně značně náročné a mohou se jím podrobně zabývat jen specializované výzkumné instituce. Z hlediska terénní práce rovněž představuje problém i to, že potřebná měření jsou většinou vázána na stacionáry, např. na klimatizované skleníky potřené pro pěstování geneticky definovaného rostlinného materiálu, výstavbu vysokých věží potřebných pro zpřístupnění korun, všeobecně vzato dlouhodobě sledované pokusné plochy apod. Pro některé účely je vhodný i dálkový průzkum (např. pro studium fluorescence indikující fotosyntetickou pralesů v povodí Amazonky), ovšem pokud nevadí vysoké náklady, postačí jeho rozlišovací možnosti a schematické snímkování v relativně dlouhých periodách. Mezi základní fyziologické procesy patří také i růst a jeho výsledek – struktura či architektura stromů (čímž opětovně navazujeme na morfologii) a také vodní provoz, tedy soubor s vodou spojených procesů, jejichž účelem je poskytovat vodík na stavbu organických sloučenin, zajišťovat většinu transportních procesů v rostlině a především zajišťovat optimální teplotu exponovaných rostlinných orgánů, aby v nich mohla účinně probíhat fotosyntéza (tedy svým odparem ochlazovat povrch listů). FEld SYST É MOV Á METODOLOGIE, syst é mov é zji š ťov á n í a posuzov á n í stavů a vazeb znaleck é ho objektu s důrazem na LES a DŘEVINY

20 SUBSYSTÉM C: FUNKČNÍ DIAGNOSTIKA Prof. Ing. Jan ČERMÁK, CSc. Funkční biometrie stromových jedinců a porostů představuje složitá měření (dendronika) a následnou interpretaci v oblasti funkčních biometrických parametrů - fyziologii rostlin – s obsáhlým matematicko- fyzikálním aparátem (ČERMÁK, J. 2007). V rámci těchto měření je venkovně zjišťována mj. velikost ploch desorpčních povrchů pro vodu a absorpčních pro CO 2 a spolu s aktuálním absorpčním povrchem kořenů docházíme následně k charakteristikám růstového potenciálu daných stromových jedinců. Jde o kvantifikaci volumetrických charakteristik aktivní rhizosféry každého arborescentního individua jako celistvé entity a bilanci jeho operačních ploch, z nichž vyplývá zvláště: o stanovení přímých zdrojů minerálních živin o pufrovací kapacity každého jednotkového subsystému o disponibility vody v něm o právě tak jako (zejména v době globálního oteplení rozhodujících) toků energie v kontinuu půda-rostlina-atmosféra o stav vodivých pletiv o změny entropie na kritické hierarchické úrovni. Neméně důležitá je biomechanická odolnost - z pohledu kotevních vlastností subterranního systému, aerodynamické rezistence skeletu fylomu spolu s flexibilitou či rigiditou kaulomu individua a integrujících poměrů (např. u celé hodnocené populace) - vůči silným atmosférickým perturbancím (poruchám), jejichž frekvence se v současné době i s výhledem do budoucna podstatně zvyšuje. FEld SYST É MOV Á METODOLOGIE, syst é mov é zji š ťov á n í a posuzov á n í stavů a vazeb znaleck é ho objektu s důrazem na LES a DŘEVINY

21 SOUČASNÝ STAV Z HLEDISKA VYUŹITELNOSTI FUNKĆNÍ DIAGNOSTIKY V SOUDNĚ-ZNALECKÉ PRAXI Na lesnické a dřevařské fakultě Mendelovy Univerzity v Brně a v posledních letech i v doktorandském studiu na Ústavu soudního inženýrství VUT Brno jsou – v rámci výzkumných a studijních programů dendroniky a forenzní ekotechniky:les a dřeviny - používány nové instrumentální metody pro měření struktur a vybraných fyziologických procesů u vzrostlých stromů. V současné době jde zvláště o měření:  struktury, tj. kvantitativní měření kořenového systému a stromové koruny  fyziologických procesů – sledovány jsou především ty, které lze měřit mobilním zařízením kdekoliv v terénu, na úrovni celých stromů a porostů  hodnocení mechanických parametrů stromů (dosud prováděno převážně pomocí vizuálních metod založených na identifikaci vizuálně patrných znaků vnitřního poškození a probíhajícího rozkladu, vnějších poškození a habituálních defektů). Tyto metody umožňují získání informací o funkčním stavu celých stromů (nikoli jen jejich dílčích pletiv) a jsou použitelné v jakýchkoli terénních podmínkách u nejrůznějších druhů dřevin. Metody byly na univerzitě ve spolupráci s několika dalšími institucemi přímo vyvinuty, nebo převzaty a adaptovány k danému účelu a jsou v současné době zaváděny v řadě dalších evropských zemí, v Austrálii i USA.

22 BEZPEČNOSTNÍ DIAGNOSTIKA, SAFETY DIAGNOSTICS Bezpečnostní diagnostika (BD) v oboru FEld se zabývá procesem vymezení (klasifikace), zjištění (rozpoznání) a stanovení kvantitativních a kvalitativních parametrů (úrovně) ve třech typologicky významných skupinách, které byly vytvořeny prostřednictvím typologie znaleckých posudků:  Porušení pracovních a technologických postupů ve smyslu bezpečnosti práce a ochrany zdraví a poranění osob (jak pracovníků, tak návštěvníků lesa),TZP: 3B, 4LB  Selhání stromových jedinců v nebezpečném (rizikovém) prostoru a poranění osob, případně i poškození majetku, TZP: 6LEB  Poškození ekosystému (dřevin, lesa), vč. např. havárie, z pohledu ekotechnického TZP: 9EBO

23 BEZPEČNOSTNÍ DIAGNOSTIKA, SAFETY DIAGNOSTICS 7.2.1. Hodnocení (posuzování) stavu stromového jedince a jeho stanoviště 7.2.1.1. Kořenový systém 7.2.1.2. Kmen 7.2.1.3. Koruna stromu 7.2.1.4. Stanoviště stromového jedince 7.2.2. Nebezpečný (rizikový) prostor 7.2.3. Potenciální rizika selhání šetřeného stromu

24 OHODNOCOVÁNÍ – OCEŇOVÁNÍ - DŘEVIN ROSTOUCÍCH MIMO LES Ohodnocování - oceňování dřevin a jejich porostů na nelesních pozemcích

25 OHODNOCOVÁNÍ – OCEŇOVÁNÍ - DŘEVIN ROSTOUCÍCH MIMO LES Postup znalecké činnosti může tedy vycházet ze tří zdrojů:  Zákon o oceňování a příslušná prováděcí vyhláška  Metodika ČUOP/AOPK ČR  Ostatní postupy – sem by autor zařadil zvláště: o Ústav racionalizace ve stavebnictví, a. s. (ÚRS) Praha, jehož základní činností jsou služby v oblasti oceňování stavební produkce. Společnost je zpracovatelem databází oceňovacích podkladů, směrných cen stavebních prací a znaleckým ústavem pro oceňování nemovitostí, staveb a podniků. Katalog 823-1 Plochy a úprava území: obsahuje směrné ceny stavebních prací i pro sadovnické a krajinářské úpravy. Katalog 823-2 Rekultivace: obsahuje směrné ceny pro oceňování rekultivačních prací, vč. zalesnění a parkové úpravy.

26 OHODNOCOVÁNÍ – OCEŇOVÁNÍ - DŘEVIN ROSTOUCÍCH MIMO LES o Metoda „CFA“ (ALEXANDR, P. – FÉR, F. – ČERMÁK, J., 2006) – metodicky vycházející z: toků energie v kontinuu půda – strom - atmosféra (viz princip „3K“): charakteristik růstového potenciálu (koruna - kořenový systém), efektivního, resp. biometrického tvaru koruny - dnes rozvíjená společnou prací ÚSI VUT Brno (zvláště doktorandská činnost) a Lesnické a dřevařské fakulty, Mendelovy univerzity v Brně (ČERMÁK, J., 1981, a další LITERATURA, až 2012). o Metodický postup (BULÍŘ, P., 2003), jež spočívá v sumarizaci materiálových a pracovních nákladů (tj. zvl. prodejní ceny dřevin, model, frekvence a spotřeba času pracovních operací v běžném roce, atd.) - tato metodika uvažuje úpravu této základní ceny prostřednictvím aplikace výsledků bonitace dřevin v terénu i koeficientů postihujících funkční efekty dřevin (úlohu jedince v systému zeleně a prostředí). O obdobný přístup se snaží – a existují oceňovací metodiky - na úrovni např. některých znaleckých sdružení, či jiných odborných subjektů a organizací o Vlastní postup znalce, v TZP, jejichž zadání výše zmíněné zdroje neumožňují a znalecká praxe je vyžaduje;

27 OHODNOCOVÁNÍ – OCEŇOVÁNÍ - DŘEVIN ROSTOUCÍCH MIMO LES Základním předpisem v současné době, je zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), účinnost dnem 1. 1. 1998, ve změnách (č. 188/2011 Sb.) Podle § 1 Předmět úpravy (1), zákon upravuje způsoby oceňování věcí, práv a jiných majetkových hodnot a služeb pro účely stanovené zvláštními předpisy (tj. zákony: o dani z nemovitostí, o náhradách při vyvlastnění staveb, pozemků, porostů a práv k nim, o způsobu výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na produkčních funkcích lesa, o investičních společnostech a investičních fondech). Zákon platí i tehdy: stanoví-li tak příslušný orgán v rámci svého oprávnění nebo dohodnou-li se tak strany. Dle odstavce (2) se zákon: nevztahuje na sjednávání cen (podle zákona o cenách) neplatí pro oceňování přírodních zdrojů kromě lesů.

28 OHODNOCOVÁNÍ – OCEŇOVÁNÍ - DŘEVIN ROSTOUCÍCH MIMO LES Podle § 1 odst. (3) se ustanovení tohoto zákona nepoužijí v případech, kdy zvláštní předpis [1] stanoví odlišný způsob oceňování [1] při převádění majetku podle zvláštního předpisu (zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů). Dle § 2 tohoto zákona, odstavce 1, se majetek a služba se oceňují obvyklou cenou, pokud tento zákon nestanoví jiný způsob oceňování. Obvyklou cenou se pro účely tohoto zákona rozumí, cituji: „cena, která by byla dosažena při prodejích stejného, popřípadě obdobného majetku nebo při poskytování stejné nebo obdobné služby v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění. Přitom se zvažují všechny okolnosti, které mají na cenu vliv, avšak do její výše se nepromítají vlivy mimořádných okolností trhu, osobních poměrů prodávajícího nebo kupujícího ani vliv zvláštní obliby. Mimořádnými okolnostmi trhu se rozumějí například stav tísně prodávajícího nebo kupujícího, důsledky přírodních či jiných kalamit. Osobními poměry se rozumějí zejména vztahy majetkové, rodinné nebo jiné osobní vztahy mezi prodávajícím a kupujícím. Zvláštní oblibou se rozumí zvláštní hodnota přikládaná majetku nebo službě vyplývající z osobního vztahu k nim“, konec citace. [1] Např. § 24 až 26 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, nařízení vlády ČR č. 20/1992 Sb., kterým se stanoví způsob výpočtu výše náhrad za živý a mrtvý inventář a zásoby, ve znění nařízení vlády ČR č. 57/1993 Sb., § 5 odst. 1 zákona ČNR č. 338/1992 Sb., ve znění zákona č. 315/1993 Sb., § 24, § 29 odst. 1 písm. a) až c) zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška Ministerstva financí č. 224/1996 Sb., o výpočtu hodnoty cenných papírů v majetku v podílovém fondu nebo majetku investičního fondu.

29 OHODNOCOVÁNÍ – OCEŇOVÁNÍ - DŘEVIN ROSTOUCÍCH MIMO LES

30

31 ocenění okrasné dřeviny POSTUP 1. DEFINOVÁNÍ ZNALECKÉHO OBJEKTU A ZNALECKÉHO PROBLÉMU 2. MÍSTNÍ ŠETŘENÍ 3. ZÁKLADNÍ CENA STROMOVÉHO JEDINCE 4. PŘÍPADNÉ ÚPRAVY ZÁKLADNÍ CENY PŘIRÁŽKAMI A SRÁŽKAMI 5. POUŽITÍ KOEFICIENTŮ K 5, K Z

32 OHODNOCOVÁNÍ – OCEŇOVÁNÍ - DŘEVIN ROSTOUCÍCH MIMO LES § 47 Ocenění zjednodušeným způsobem, použijeme pro účely daně z nabytí nemovitých věcí Celková pokryvná plocha trvalých porostů ovocných dřevin, vinné révy, okrasných rostlin a jejich smíšených porostů, oceňovaných podle tohoto ustanovení na pozemcích v jednotném funkčním celku může být nejvýše 1500 m 2 včetně. Pokryvnou plochou se v daném případě rozumí plocha kolmých průmětů obsahu všech korun jednotlivých rostlin na povrch pozemku, jehož jsou součástí. Pokud je pokryvná plocha těchto porostů větší než 1500 m 2, ocení se podle § 46.

33 METODIKY ČUOP, AOPK ČR Lze říci, že do současné doby existují – kromě původní metodiky vypracované v roce 1992 a poskytnuté k využití v únoru roku 1993 – další 3 aktualizované verze: a)1992: „Metodika ohodnocování dřevin rostoucích mimo les a výpočet náhradní výsadby“ autorů Grulich, J., Machovec, J., Fér, F., Čadil, J. a kol., Český ústav ochrany přírody, Praha. b)2005: „Aktualizovaná – bodová – verze metodiky AOPK ČR“, novelizovaná ČSOP Vlašim, autorským kolektivem Kolařík, J., Romanský, M. a Krejčiřík, P. c)2007: „Metodika oceňování trvalé zeleně (vegetačních prvků)“, autorů Machovec, J., Grulich, J., ze dne 22. 9. 2007, Praha d)2008: „Metodika oceňování dřevin dle AOPK ČR“, autorů: Kolařík, J., Romanský, M., Szórádová, A., Krejčiřík, P., Sebera J., Úradníček, L, Poulík, J., Smýkal, F., Klimešová, A.

34 VYHLÁŠKA č. 189/2013 Sb., z 27. 6. 2013, účinnost 15. 7. 2013, o ochraně dřevin a povolování jejich kácení

35 Zákon č. 114/1992 Sb., § 46 Památné stromy a jejich ochranná pásma (3) Je-li třeba památné stromy zabezpečit před škodlivými vlivy z okolí, vymezí pro ně orgán ochrany přírody, který je vyhlásil, ochranné pásmo, ve kterém lze stanovené činnosti a zásahy provádět jen s předchozím souhlasem orgánu ochrany přírody. Pokud tak neučiní, má každý strom základní ochranné pásmo ve tvaru kruhu o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výši 130 cm nad zemí. V tomto pásmu není dovolena žádná pro památný strom škodlivá činnost, například výstavba, terénní úpravy, odvodňování, chemizace. P A M Á T N É S T R O M Y