Krize a konkurenceschopnost Ing. Jaroslav Humpál.

Prezentace na téma: "Krize a konkurenceschopnost Ing. Jaroslav Humpál."— Transkript prezentace:

1 Krize a konkurenceschopnost Ing. Jaroslav Humpál

2 2 Osnova presentace Mezinárodní ekonomická situace Prognózy produkce a cen – signály trhu Ekonomické výsledky EU 27 – porovnání Sektorové porovnání – mléko, prasata, obilí Kontrola zdraví SZP Budoucí SZP Závěr

3 Vznik světové krize

4 Příčiny krize Podcenění rizik, podceňování obezřetnosti Eroze ziskovosti tradičního bankovnictví Nedostatečný dohled nad bankami Politika simulování „Růstu a blahobytu“ Uvolněná měnová politika (nejen v USA)

5 Psychologické příčiny = základní povahové rysy homo sapiens Zbožná přání Naivita Neznalost Lhostejnost Nedbalost Krátkozrakost Chamtivost Arogance

6 Přelom hospodářské krize Hospodářská krize je jen jiné jméno pro mravní bídu. Je mnoho lidí, kteří se domnívají, že hospodářský úpadek lze sanovat penězi. Potřebujeme mravní stanoviska k lidem práci a veřejnému majetku. Nepodporovat bankéře, nedělat dluhy, nevyhazovat hodnoty za nic a nevydírat pracující. Tomáš Baťa, 1932

7 7 Krize a zemědělství Ceny v roce 2007 zemědělských komodit vysoké – neúroda v některých částech světa, volný kapitál, spekulativní nákupy, nebezpečí konkurence biopaliv Rok 2008 Finanční krize v celém světě, spekulativní nákupy vrženy na trh, zrušení set-aside v EU 15 – 10 % výměry se dostalo do produkce (až 12,5 mil. ha = 3,5 x zemědělská využívaná půda v ČR)

8 8 Prognóza cen (OECD)

9 9 Predikce světových reálných cen obiloviny (1997 = 1)

10 10 Predikce světových reálných cen olejniny (1997 = 1)

11 11 Predikce světových reálných cen maso (1997 = 1)

12 12 Predikce světových reálných cen máslo, sýry (1997 = 1)

13 13 Predikce světových reálných cen sušené mléko (1997 = 1)

14 14 Pšenice – produkce, ceny

15 15 Predikce produkce a užití - zrniny

16 16 Porovnání zemědělství v EU 27 Výchozí data EUROSTAT Z ČR dodává data ČSÚ Je vždy o průměru za celý členský stát Pokud chci být dobrý manager, tak se nesmím spokojit s porovnáním s průměrem, ale musím se srovnávat se špičkovými podniky, jinak se „zlaté medaile“ nevyhrávají.

17 17 Výrobní spotřeba v EU 27

18 Produktivita práce

19 19 Produkce na hektar z.p.

20 20 Hodnota produkce v paritě kupní síly

21 21 Hodnota produkce v €/ha a €/AWU

22 22 Intenzita a produktivita

23 23 Struktura produkce

24 24 Komplexní porovnání

25 25 Náklady 2007

26 26 Struktura nákladů

27 27 Výrobní spotřeba €/ha (2007)

28 28 Struktura výrobních nákladů

29 29 FADN

30 30 Přidaná hodnota €/ha (stálé ceny) zeměs PPbez PPzeměs PPbez PP ČR 20649Belgie1422978 Slovensko 306182 Německo 759418 Polsko 389272Francie835551 Maďarsko 350211 Holandsko 37523302 Slovinsko 760581 Rakousko 748518

31 31 Přidaná hodnota 2009 (€/ha) stálé ceny

32 32 Přidaná hodnota bez dotací €/ha

33 33 Vysvětlení rozdílů struktura výroby v dané zemi – částečně daná historicky a také s ohledem na přírodní podmínky účinnost (efektivnost), s jakou jsou vstupy ve výrobě spotřebovávány cenové podmínky, s jakými se zemědělci střetávají – vzhledem k volnému vnitřnímu trhu je možné předpokládat jednotné ceny napříč států EU

34 34 Podíl pronajaté půdy

35 35 Vývoj cen nájemného €/ha

36 36 Nájemné a přímé platby

37 37 Cena půdy Nájemné se pohybuje od cca 10 % průměrné výše přímých plateb na hektar (Slovensko), přes 13 % v ČR až přes 100% průměrné výše přímých plateb na hektar (Rakousko 123 %, Dánsko 117 % a 134 % v Itálii) v roce 2013

38 38 Podíl najmuté půdy ČR (86 %) a Slovensko (92%) mají nejvyšší % najmuté půdy, Francie 73 % a Německo 64 %. Pokud přepočteme nájemné jako nákladovou položku na hektar využívané zemědělské půdy, pak se dostaneme na troj až pětinásobek nájemného v ČR (Dánsko 380 %, Německo 400%, Francie 356 %, Itálie 488 %, Nizozemí 555 %, Rakousko 287 %). V některých případech je výše nájemného vyšší nežli jsou přímé platby na hektar

39 39 Přímé platby a cena práce

40 40 Mléko, dojnice Průměrný počet laktací - ČR 2,4 - Bavorsko 3,6 Dopady zrušení kvót – ceny až – 10% Zvýšení produkce o cca 4,5 %, ale v ČR plus minus nula Predikce snížení stavů dojnic pro ČR v jednom scénáři až o 100 000 Ks.

41 41 Mléko zahraniční obchod (tis. t) Výrobek vývozydovozy 200620072008200620072008 mléko a smetana nezahuštěná 557,8585,6643,7105,1130,8123 mléko a smetana zahuštěná 38,539,3386,29,46,9 jogurty, kefíry aj. 51,468,160,833,439,838,5 syrovátka 40,55052,929,153,337,9 máslo 20,821,314,911,613,315,6 sýry, tvarohy 23,721,522,157,269,464,4

42 42 Mléko – bilance ZO a ceny Výrobek saldo (tis. t)průměrná cena (Kč/kg) 20072008 dovozvývoz 2007200820072008 mléko a smetana nezahuštěné 454,8520,710,6712,0710,319,78 mléko zahuštěné 29,931,145,235,8474,759,59 jogurty, kefíry aj. 28,322,326,782728,0132,14 syrovátka -3,3157,524,520,388,95 máslo 8-0,7100,678,960,6963,26 sýry, tvarohy -47,9-42,369,457482,673,5

43 43 Prasata Země Denní přírůstek v kg/ks/KD Konverze krmiva v kg/ks/KD Pracovní hodiny/vykrmené prase DK0,8692,670,54 NL0,7842,710,50 FR0,7782,901,00 AT0,7562,951,52 IR0,7502,740,94 DE0,7252,921,02 CZ0,7093,001,52 ES0,6952,850,74 GB0,6832,751,12 IT0,6353,901,68 BE0,6172,980,84

44 44 Prasata

45 45 Odchovaná selata

46 46 Struktura variabilních nákladů pšenice ozimé

47 47 Health Check – kontrola stavu SZP První návrhy podzim 2007 Konkrétní návrhy v květnu 2008 Finální politický kompromis listopad 2008 Změny legislativy leden 2009

48 48 Health Check - změny tří nařízení Nahrazení Nařízení Rady (EC) č. 1782/2003 z 29. září 2003 stanovující společná pravidla pro přímé podpory v rámci SZP a zřizující některé podpory pro zemědělce - nové nařízení č. 73/2009 Nařízení Rady (EC) č. 1234/2007 z 22. října 2007 stanovující společnou organizaci zemědělských trhů a specifické podmínky pro některé zemědělské produkty (nařízení o jednotné Společné organizaci trhů) – změna č. 72/2009 Nařízení Rady (EC) č. 1698/2005 z 20. září 2005 o podpoře rozvoje venkova v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD) – změna č. 74/2009

49 49 Článek 68-70 Využití 10% vnitrostátního stropu od roku 2010 na ( počítá se z obálky pro rok 2013): a) i - Zemědělskou činnost pro ochranu ŽP a) ii - Zlepšení jakosti zem. produktů a) iii - Zlepšení uvádění zem. produktů na trh a) iv – Podpora pohody zvířat a) v – zvláštní zemědělské činnosti, z nichž vyplývají dodatečné agro-envi výhody b) Na vyrovnání nevýhod u přežvýkavců v ekonomicky nebo ekologicky citlivých oblastech c) V oblastech restrukturalizace a rozvoje - zamezení opouštění půdy d) Příspěvek na pojistné za pojištění úrody e) Fondy pro choroby rostlin a zvířat Pro body a), b) a e) je stanoven limit 3,5 % z vnitrostátního stropu PP, Dále na podporu sektoru mléka může dát ČS až 55 % z částky odpovídající 3,5 % jako státní pomoc

50 50 Na vyrovnání nevýhod u přežvýkavců v ekonomicky nebo ekologicky citlivých oblastech Nelze paušálně, nutno definovat ohrožené oblasti Navrhuje se podle podílu tržeb za mléko na tržbách ze zemědělské činnosti bez dotací Nutná aplikace plateb spojených s produkcí u ovcí a koz (50 %) a masných krav (100 %), Předpokládaný objem financí ve výši 3,5 % z 909 mil. € je cca 800 mil. Kč

51 51 Podíl tržeb za mléko návrh Podíl tržeb 0-15 %15-30 %Nad 30 % Počet farem 51311803 931 Počet dojnic 12 240113 787274 168 Na dojniciBez podpory 45 € 1200 Kč 90 € 2400 Kč

52 52 Mléčná kvóta Kvóty rozděleny do marketinkového roku 2014/15 Měkké přistání - Soft landing: zvyšování kvóty ročně o 1 % od roku 2009 do 2013, od 2015 zrušení Možnost zřídit národní mléčný fond Zrušení omezení ohledně podpory investic do produkce mléka

53 53 Mléko – celosvětový problém Ceny v roce 2007 zemědělských komodit vysoké – volný kapitál, spekulativní nákupy Finanční krize v celém světě Podpora mléka i v USA Ceny např. v Holandsku již na úrovni 0,3224 €/kg, tedy více nežli v 1. pololetí 2007

54 54 Mléko, cenový vývoj

55 55 Mléko ceny

56 56 Mléko EU – ceny (DG AGRI, 4,2% tuk, 3,4% bílkoviny)

57 57 Mléko, rentabilita predikce ÚZEI

58 58 Výkrm býci predikce ÚZEI

59 59 Teoretická potřebná výše platby pro nulovou rentabilitu 2011-2013 Mléko - dojnice Rentabilita bez podpor = – (22 – 24) % Potřebná podpora cca 80 - 117 € na dojnici Býci - výkrm Rentabilita bez podpor = – (34 – 37) % Potřebná podpora cca 180 - 260 € na vykrmovaného býka

60 60 Modulace - Současný stav Pro EU 15 začala v roce 2005. Byla zavedena franšíza 5 000 € na podnik, tedy tato částka se nemoduluje. Nové ČS (EU-10+2) byly z této modulace vyloučeny až do doby, kdy dosáhnou stejného procenta výše přímých plateb jako v EU 15. Vše zůstane v NČS, nutné kofinancování Rozhodnutí, jak podělit stávající osy, bude spíše politické.

61 61 Finální podoba modulace EU 15 NČS suma přímých plateb2009201020112012 2013 0-5000 €000000 5000 € - 300000 €7%8%9%10%0 nad 300 000 €11%12%13%14%4%14%

62 62 Dopady pro ČR (pro 255 €/ha – rok 2013) Suma přímých plateb počty podnikůha v pásmu částka modulace mil Kč 0-5000€10 249297 9970 5000 € - 300000 €10 0092 379 0661 517 nad 300 000 €856805 034 513 205 celkem21 1143 482 096 2 235

63 63 Předpoklad SAPSU rok20092010201120122013 obálkamil. €559,6654,2739,9832,1909,3 z.p.mil. ha3,5 SAPS€/ha160187211235255 čl.68mil. €90,9 obálkamil. €563,3649,0741,2818,4 SAPS€/ha161185210230

64 64 Změna intervenčního nákupu Nařízení Komise č. 1272/2009 z 11. prosince 2009 – prováděcí k 1234/2007 U obilovin od 1. července 2010 jen pšenice obecná, minimální nabízené množství 80 tun, celkem pro EU 27 limit 3 mil. tun. Cena zůstává 101,31 €/t plus 0,46 €/t za skladování každý měsíc Nově se bude skládat kauce 20 €/t.

65 65 Problematika stanovení výše přímých plateb Nejvyšší podíl na obálce přímých plateb mají platby na některé plodiny na orné půdě Vzhledem k poklesu světových ceny byla zavedena v podstatě kompenzace ve výši 63 €/t referenčního výnosu Pro ČR byly pro všechny národní kvóty brány historické údaje z ČSÚ

66 66 Příklady výše referenčního výnosu/ skutečnost 2005-08 (t/ha) ČR4,20/4,71Slovensko4,06/4,27 Belgie6,24/8,52Itálie3,90/5,30 Německo5,66/6,63Portugalsko2,90/2,98 Dánsko5,22/6,00Rakousko5,27/6,15 Francie6,02/6,91Maďarsko4,73/4,97 UK5,83/7,20Polsko3,00/3,07

67 67 Referenční a skutečný výnos

68 68 Platba navíc podle skutečnosti v €/ha zemědělsky využívané půdy ČR20,11Slovensko6,93 Belgie49,74Itálie34,66 Německo36,52Portugalsko1,37 Dánsko36,86Rakousko20,53 Francie25,53Maďarsko9,08 UK22,93Polsko2,71

69 69 Přímé platby ČR podle skutečnosti Přežvýkavci neplníme speciální prémie na býky a porážkové prémie telata a dospělý skot Pokud podle skutečnosti, pak přežvýkavci by v plném systému přímých plateb přišli o cca 22,5 mil. €, tedy podle kursu asi o 563 mil. Kč Pokud bychom vypočítali obálku na SAPS podle skutečnosti 2008 (plodiny na orné podle let 2005-2008), pak bychom získali celkem více o 13,8 €/ha v případě 100% plateb.

70 70 Porážkové prémie dospělý skot

71 71 Porážkové prémie telata

72 72 Historické hledisko je překonané U masných krav, pak např. v ČR, Belgii, Německu, Španělsku, Velké Británií a Francii jsou skutečné stavy vyšší, naopak např. v Itálii, Maďarsku, Dánsku, Rakousku a Polsku jsou skutečné stavy nižší. U porážkových prémií dospělého skotu a telat je skutečnost většinou nižší nežli jsou přidělená práva.

73 73 Národní doplňkové platby - top-up Obecně do výše o 30 % nežli jsou přímé platby v rámci postupného zvyšování, ne však přes 100 % Pokud před vstupem byla platba obdobná jako v EU 15, pak do výše roku 2003 ( převedeno na € v tehdejším kursu), zvýšeno o 10 % unijní sazby (len na vlákno, telata) Bramborový škrob do 100 % Mléčná platba do 100 % již od roku 2007 Vzhledem k tomu, že se SAPS zvyšuje a nelze přes 100 %, proto se top-up na VDJ bude i nadále snižovat

74 74 Top-up propočet u VDJ Propočte se maximální výše dorovnání a odečte se skutečný SAPS U VDJ přes ha krmné plochy – tedy přes zatížení Proč platba na VDJ – dostane se na všechny masné krávy a ovce a kozy, i když nemají premiová práva. Top-upy musejí být v souladu s principy reformy SZP, tedy decouplingem, nelze tedy na ornou půdu, požadavek na systém před 2007 nemá oporu v komunitárním právu Proto na VDJ historická nebo na historický chmel Spojení s produkcí může být od roku 2010 jen masné krávy, ovce a kozy, bramborový škrob, v žádném případě mléko

75 75 Teoretická výše přímých plateb €/ha (2013, BU a RO 2015) ČR255Slovensko200 Belgie445Itálie297 Německo345Portugalsko161 Dánsko289Rakousko232 Francie288Maďarsko227 UK238Polsko190 Bulharsko157Rumunsko126

76 76 Průměrná přímá platba €/ha

77 77 Změna výše přímých plateb €/ha v případě jedné sazby 252 €/ha (2013 - BU a RO 2015) ČR-3Slovensko+51 Belgie-193Itálie-46 Německo-94Portugalsko+91 Dánsko-137Rakousko+20 Francie-37Maďarsko+20 UK+14Polsko+61 Bulharsko+95Rumunsko+125

78 78 Výše plateb v rámci EAFRD (z rozpočtu EU)/národní kofinancování v €/ha v rámci finanční perspektivy 2007-2013 ČR113/32Slovensko145/44 Belgie43/75Itálie81/81 Německo68/43Portugalsko149/37 Dánsko24/20Rakousko172/172 Francie31/26Maďarsko94/33 UK69/36Polsko118/36

79 79 Výše národních plateb v €/ha, rok 2007, nejedná se o všechny podpory. ČR46Slovensko15 Belgie93Itálie54 Německo115Portugalsko4 Dánsko44Rakousko55 Francie82Maďarsko50 UK42Polsko36

80 Porovnání EU 27

81 81 Další rozdíly LFA a AEO, různé výše plateb a limitů nebo redukcí Zdanění příjmů Zahrnutí dotací do daňového základu Výše spotřební daně Výše zdravotního a sociálního pojištění Parita kupní síly

82 82 Platba na farmu – modely stanovení platebních nároků Historický – platební nároky zůstanou, ať již děláš cokoliv – nespravedlnost Regionální – všem v regionu stejně – ukaž co umíš Kombinovaný – část platby regionální, část historická Prozatím lze platební nárok pronajmout, prodat s půdou nebo bez půdy, nebo prodat půdu bez nároku V případě přechodu nájmu platební nárok přechází s nájmem

83 83 Platba na farmu Základní otázka, zda vůbec přejít na platbu na farmu, když nevíme, jak budou platby vypadat po roce 2013 Trend je postupný přechod na regionální model - tedy jedna sazba v regionu MZe rozhodne, zda a kdy se přejde na platbu na farmu a jak se stanoví platební nároky

84 Platba na farmu V každém případě jde o tom, že nebudou moci být vypláceny couplované platby, tedy spojené s produkcí. Ať vezmeme referenční historické období rok 2007 (podle top-upů), nebo zohledníme citlivé komodity rozdělením z národní reservy, principiálně nebude v podstatě žádné spojení peněz s výrobou (až na masné krávy a ovce/kozy) I platba za škrobové brambory, chmel, ovoce/zelenina a sušená krmiva budou zahrnuty do platby na farmu

85 85 Obecně po roce 2013 Další otevření světu, zrušení intervencí a kvót Předpoklad snížení podílu SZP na rozpočtu EU Předpoklad snížení podílu 1. pilíře – tedy přímých plateb (až o 30 %) Bude to systémem postupného snižování – opět soft landing Posílení 2. pilíře – zde peníze mají multiplikační efekt Pozice členských zemí jsou velmi rozdílné Cílem plateb není podpora produkce, ale mimoprodukčních funkcí – public goods

86 86 Otázky k diskuzi 1 Řešit otázku budoucí podoby přímých plateb po roce 2013 solo bez ohledu na celkovou podobu SZP? Nezahrnout do pravidel SZP i další otázky, které mají přímý dopad do ekonomiky zemědělství, tj. větší sjednocení daňových předpisů (zdanění dotací, spotřební daň u pohonných hmot, systém a limity/sazby DPH), limitů na státní podpory a jejich cílení, problematiku odvodů na zdravotní a sociální zabezpečení? Ponechat současný systém SZP - 1. pilíř (přímé platby, intervence, tržní opatření), 2. pilíř (investice, venkov, krajina)?

87 87 Otázky k diskuzi 2 Nepřesunout platby LFA a AEO do 1.pilíře? Neřešit platby ve více okruzích? - přímé platby na plochu jako základní sociální platbu - pracovníci? - přežvýkavci? - platbu za znevýhodněné oblasti (LFA) - platby za péči o životní prostředí, krajinu a za šetrné hospodaření ve vztahu k vodě

88 88 Otázky k diskuzi 3 Nerozdělovat přímé platby v systému jako SAPS a tím zjednodušit systém vypuštěním platebních nároků a jejich následné aktivace? Neinspirovat se Americkým modelem (Farm Bill) a přímé platby (jejich výši) odvíjet od tržních cen za minulé období? Jak velkou část národní obálky přímých plateb ponechat k rozhodnutí ČS k podpoře citlivých sektorů? Je systém článku 68 postačující?

89 89 Otázky k diskuzi 4 Jak řešit potřebnou cílenou podporu přežvýkavců, jsou stávající opatření v EAFRD dostačující? Otázka případného národního kofinancování přímých plateb. Jak stanovit spravedlivé podmínky přímých plateb při opuštění historického principu – zohlednění ceny práce, parity kupní síly, výměry trvalých kultur, odlehlých regionů (Francie), potřeby vyrovnání (subsidiarita) zaostalých regionů?

90 90 Jaká hlediska by měla budoucí SZP zohledňovat EkonomickéSociálníEnvironmentální Tržní orientaceStabilita příjmů farmy Udržitelný rozvoj z hlediska ŽP Konkurenceschopnost Životaschopnost venkova Biodiversita Rozpočtové nákladyZaměstnanostOčekávání z hlediska ŽP Efektivnost transferu financí Distribuce plateb Voda Administrativní zátěžZjednodušeníOstatní Náklady zemědělců Implementační pravidla Kompatibilita s požadavky WTO Náklady veřejné správyLepší cílení podpor Koherence s cíli ostatních politik

91 91 Děkuji za pozornost Kontakt: Mail: humpal.jaroslav@uzei.czhumpal.jaroslav@uzei.cz Telefon: 222 000 265 Mobil 739 610 805