Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Ing. Jaroslav Humpál ÚZEI Praha. Dne 18.11.2010 bylo vydáno sdělení „Společná zemědělská politika do roku 2020 – řešení budoucích problémů v oblasti.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Ing. Jaroslav Humpál ÚZEI Praha. Dne 18.11.2010 bylo vydáno sdělení „Společná zemědělská politika do roku 2020 – řešení budoucích problémů v oblasti."— Transkript prezentace:

1 Ing. Jaroslav Humpál ÚZEI Praha

2

3 Dne bylo vydáno sdělení „Společná zemědělská politika do roku 2020 – řešení budoucích problémů v oblasti potravin, přírodních zdrojů a územního plánování“. Současně bylo presentováno v Evropském parlamentu. Konkrétní návrhy legislativy včetně čísel/sazeb budou v říjnu 2011, původně mělo být v červenci, ale nejdříve musí být dohoda o budoucí finanční perspektivě

4  Udržitelná politika z hlediska ochrany přírodních zdrojů a boj proti klimatickým změnám  Zachování územní rovnováhy a rozmanitosti venkova  Efektivní produkce potravin

5  Postupná náprava nejnaléhavějších nedostatků  Posun k ekologičtější, spravedlivější, efektivnější a účinnější SZP  Odklon od podpory příjmů a tržních opatření směrem k ŽP  Zachování dvoupilířového systému  Opuštění historického principu

6  Odmítnutí flat rate (jedna stejná sazba v celé EU)  Postupné přerozdělení a lepší cílení  Spravedlivé platby však neznamenají stejné  Podpora pouze aktivních zemědělců  Zastropování s tím, že by měl brán ohled na pracovní místa a jejich udržení

7  Zefektivnění a zjednodušení  Lepší fungování potravního řetězce  Pokračující liberalizace  Zrušení všech intervenčních cen a exportních subvencí  Ponechání možnosti pro řešení krizí

8  Plné začlenění aspektů životního prostředí  Reakce na změny klimatu  Inovace  Podpora místních trhů a přímého prodeje  Podpora začínajících a mladých zemědělců  Nástroje pro řízení rizik

9 Dle návrhu finanční perspektivy pro roky budou v oblasti přímých plateb upraveny národní obálky přímých plateb těm členským státům, které mají méně než 90 % průměru EU 27. Ostatním budou poměrně sníženy.

10 jednotka a d á le n á rodn í ob á lkatis. € využ í van á zemědělsk á půdaha sazbaprůměrn á sazba př í mých plateb € /ha 254,12253,89253,65253,42 ob á lkyozeleněn í povinn é 30% př í rodn í omezen í dobrovoln é max.5% mal í farm á ři povinn é max.5% couplovan é platby dobrovoln é, lze i v í ce10% mlad í povinn é max.2% z á kladn í platba48% sazbaz á kladn í platba € /ha 121,98121,86121,75121,64

11  Diversifikace pěstovaných plodin – pěstování minimálně tří různých plodin, každá na více než pěti procentech maximálně na 70 procentech výměry orné půdy.  Udržení výměry trvalých travních porostů při zachování možnosti dočasných travních porostů v rotaci plodin, přičemž travní porost musí být na stanovišti minimálně pět let.  Ekologicky zaměřené plochy – musí být na minimálně pěti procentech výměry zemědělské půdy (mimo trvalé pastviny). Jedná se zejména o opatření ve vztahu k vodě

12  Jde o analogii stávajících horských a ostatních znevýhodněných oblastí (stávající LFA). Bude v podstatě doplněním těchto plateb z druhého pilíře. Výhodou bude, že tyto platby nebudou členské státy kofinancovat.  Platby pro tyto oblasti nebudou omezeny jen na trvalé travní porosty, jako je tomu doposud, ale budou se vyplácet na celou výměru zemědělské půdy v dané oblasti.  Jinak oblasti s přírodními omezeními a AEO zůstávají v 2. pilíři, jiné názvy

13  Minimální platba 100 € nebo 4 ha  Platba max. do 15 % průměrné platby na příjemce v členském státě  Měla by být povinná do max 10 % obálky ČS  Rozpětí 500 – 1000 €  Žádné povinnosti v oblasti ozelenění

14  Maximálně do 5 let po zahájení činnosti  Věk do 40 let  Odpovídající profesní schopnosti a pravomoci  V ČR max. do výměry 89 ha (průměrná velikost podniku  Příplatek 25 % příslušné platby

15  Půjde o pokračování stávajícího článku č 68 nařízení rady č. 73/2009. V letech 2010 a 2011 využila ČR článek č. 68 pro podporu dojnic, v letech 2012 a 2013 bude sloužit na podporu dojnic, masných krav, chovu ovcí a koz, pěstování škrobárenských brambor a pěstování chmele.  Nepůjde o paušální platbu, ale o podporu pro specifické zemědělské sektory v potížích, které jsou významné z hlediska ekonomického nebo sociálního. Platba má sloužit k zachování stávající úrovně produkce.

16  Pro následující sektory (na hektar nebo kusy dobytka): tvrdá pšenice, proteinové plodiny, energetické plodiny, bramborový škrob, mléko a mléčné produkty, osiva, ovce a kozy, hovězí a telecí, leguminózy, chmel, cukrovka, ovoce a zelenina  V žádném případě nebude možno z tohoto titulu poskytovat platby na prasnice, vepřové nebo drůbež. Pro ČR, jakožto zemi aplikující SAPS, lze na tyto platby použít až deset procent národní obálky přímých plateb, v případě potřeby po notifukaci i více  Jen k udržení produkce v ekonomicky, ekologicky nebo sociálně citlivých oblastech  Předpoklad sazby cca 120 €/VDJ – rozdělení dle aplikace čl. 68 pro roky 2012 a 2013

17  Platby spojené s produkcí nejsou povinné, jejich využití závisí na rozhodnutí daného členského státu. V roce 2016 by měly členské státy zhodnotit jejich aplikaci, popřípadě systém upravit a požádat o zvýšení podílu na ně vyčleněného. Zde se projevuje odklon od absolutního odpojení plateb od produkce zavedeného reformou SZP z roku 2003 a dále upřesněného kontrolou stavu SZP v roce 2009 (health check).

18  Základní platba bude v případě využití plateb spojených s produkcí ve výši deseti procent z národní obálky na úrovni eura na hektar.  Pro výplatu přímých plateb se bude aplikovat systém platby na farmu jako v EU-15. To znamená přidělení platebních nároků s ponecháním tří procent národní reservy. Následně budou zemědělci platební nároky aktivovat a podle jejich aktivace se propočte příslušná platba.

19  Myšlenka vychází z obecného ekonomického zákona výhody z velikosti, v českém zemědělství však nefunguje.  Do sumy přímých plateb se nebude počítat 30 procent za ozelenění (greening), tedy v případě pouze rostlinné výroby cca 50 procent sazby. Započtou se však platby spojené s produkcí. V současné době lze těžko odhadnout, jak Ministerstvo zemědělství ČR rozhodne o využití možnosti plateb spojených s produkcí a o dalších možnostech

20  Z vypočtené sumy všech plateb na podnik se odečtou mzdové náklady, včetně plateb na zdravotní a sociální pojištění za minulý rok. Teprve následně se pak bude krátit.Dopad krácení závisí na čtyřech faktorech:  které platby bude podnik brát,  kolik má zaměstnanců,  jak tyto zaměstnance platí,  jakou má výměru  Viz přiložený program v excelu, záložka model

21 Suma přímých plateb% krácení – € – € – € € a více100

22  Podnik RV – jen základní platba  Mzdový fond (včetně povinných odvodů) ve výši Kč/přepočteného pracovníka  Pokud bude mít více nežli 1 přepočteného pracovníka na 100 ha, pak s velkou jistotou žádné dopady krácení

23  Podnik s platbami na skot a za znevýhodněné podmínky  Mzdový fond Kč/přepočteného pracovníka  Zde bude záviset na počtu VDJ, obecně pokud bude zatížení dojnicemi a KBTPM nižší nežli 1 VDJ/ha zemědělské půdy a bude více nežli 1,5 přepočteného zaměstnance na 100 ha, pak žádné dopady krácení.

24  Velmi velké podniky v ČR zaměřené jen na rostlinnou výrobu mají cca 3,2 přepočteného pracovníka na 100 ha,  Podniky orientované na produkci mléka nebo chov skotu mají cca 4,4 přepočteného pracovníka na 100 ha  Podniky smíšené výroby mají cca 3,7 přepočteného pracovníka na 100 ha

25  Podle propočtů na základě FADN by se v ČR jednalo o krácení přímých plateb maximálně do jednoho procenta z celkové národní obálky přímých plateb.  V SZP po roce 2013 se nebude uplatňovat modulace (převod plateb z prvního do druhého pilíře).

26  Bude systém modelu platby na podnik – SPS, jako v EU 15  Stanovení platebních nároků  Následně jejich aktivace  Národní reserva ve výši 3 % platebních nároků.  Platí pro všechny platby mimo ozelenění  Z národního balíku přímých plateb se odečte 30 % na ozelenění, další platby podle skutečnosti a teprve zbytek bude rozdělen na aktivované platební nároky (hektary platebních nároků)

27 . V ekonomické oblasti jsou tyto nevýhody českého zemědělství: nízká přidaná hodnota na pracovníka a hektar, vysoká výrobní spotřeba a vysoká závislost zemědělského příjmu na dotacích. Neumíme využít konkurenční výhody: nízká cena pracovní síly, nízká cena půdy, výhoda z velikosti.

28 Podle Lisabonské smlouvy musí být dosaženo dohody mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí Europarlament – vítá stropy Greening – ozelenění 30 % z národní obálky Presentace příslušných návrhů nařízení 12. října 2011

29  Žádné stropy – vyjednán blokační počet hlasů v Radě  Žádné přechodné období na vyrovnání výše plateb  Na ozelenění maximálně 10 % národní obálky přímých plateb  Ponechání 10 % obálky na cílené platby k řešení citlivých sektorů zejména přežvýkavců. Bude možno i více na základě ekonomických argumentů a po notifikaci Komisí

30 EkonomickéSociálníEnvironmentální Tržní orientace Stabilita příjmů farmy Udržitelný rozvoj z hlediska ŽP Konkurenceschopnost Životaschopnost venkova Biodiversita Rozpočtové náklady Zaměstnanost Očekávání z hlediska ŽP Efektivnost transferu financí Distribuce plateb Voda Administrativní zátěž ZjednodušeníOstatní Náklady zemědělců Implementační pravidla Kompatibilita s požadavky WTO Náklady veřejné správy Lepší cílení podpor Koherence s cíli ostatních politik 30

31  Vzhledem k platnosti Lisabonu, se musí dosáhnout shody mezi Evropským parlamentem a Radou  Půjde o politické rozhodnutí Děkuji za pozornost Spojení: Tel


Stáhnout ppt "Ing. Jaroslav Humpál ÚZEI Praha. Dne 18.11.2010 bylo vydáno sdělení „Společná zemědělská politika do roku 2020 – řešení budoucích problémů v oblasti."

Podobné prezentace


Reklamy Google