Terénní sociální práce jako nástroj pomoci sociálně vyloučeným rodinám.

Prezentace na téma: "Terénní sociální práce jako nástroj pomoci sociálně vyloučeným rodinám."— Transkript prezentace:

1 Terénní sociální práce jako nástroj pomoci sociálně vyloučeným rodinám

2 Obsah Definice pojmů - chudoba, sociální vyloučení Terénní sociální práce Terénní sociální práce s rodinou Rodinný sociální asistent Znojmo Film 1

3 Sociální vyloučení jedinec nebo kolektivita neparticipuje plně na ekonomickém, politickém a sociálním životě, přístup k příjmu a ostatním zdrojům neumožňuje dosáhnout životní standard, který je považován ve společnosti za běžný V sociálním vyloučení se často ocitají lidé, kteří: neznají dobře svá práva a povinnosti, jsou zadluženi, nějakým způsobem diskriminováni, mají špatné vzdělání, mají špatné rodinné zázemí, nejsou schopni uplatnit se na trhu práce, pochází z menšin, jsou cizinci, nebo nějak handicapovaní zanedbali své povinnosti nebo nedokázali uspět ve společnosti i přes snahu prosadit se v konkurenci senioři 2

4 Příčiny sociálního vyloučení Vnější příčiny jsou takové jevy, které jsou mimo dosah a kontrolu vyloučených osob. trh práce a jeho charakter bytová politika sociální politika praxe samospráv ve vztahu k sociální oblasti; rasismus a diskriminace na základě rasy, etnicity, národnosti Vnitřní vlivy jsou jevy, které jsou důsledkem jednání konkrétních lidí, jichž se sociální vyloučení týká. ztráta pracovních návyků při dlouhodobé nezaměstnanosti; dlouhodobá neschopnost hospodařit s penězi a dostát svým finančním závazkům; orientace na okamžité uspokojení potřeb vyplývající z dlouhodobé frustrace; apatie a nízká motivace k řešení vlastních problémů vzdělání 3

5 Chudoba Sociální status člověka, vyznačující se hmotným nedostatkem absolutní chudoba - člověk dostane do stavu, kdy není schopen uspokojit své nejzákladnější potřeby, jako je zajištění potravy a ošacení. relativní chudoba - jedinec nebo rodina uspokojují své sociální potřeby na výrazně nižší úrovni než je průměrná úroveň v dané společnosti. objektivní chudoba - určuje stát, který konkrétně řekne co znamená uspokojování základních lidských potřeb a určí komu přísluší jaká pomoc. subjektivní chudoba - vlastní hodnocení svého stavu, které nemusí být shodné s objektivní chudobou a neplynou z toho žádné důsledky. příjmová chudoba – osoba má příjem, který ale je pod hranicí chudoby 4

6 Terénní sociální práce - výhody Terénní sociální práce je jedním z významných a účinných nástrojů, jak předcházet sociálnímu vyloučení rodin z určitých interakcí a z provozu sociálních institucí, které jsou ve společnosti přístupné většině. (Černá, 2008). Výhody terénní sociální práce: je poskytována v přirozeném sociálním prostředí. Přirozeným sociálním prostředím má zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, na mysli rodinu a sociální vazby k osobám blízkým, domácnost osoby a sociální vazby k dalším osobám, se kterými sdílí domácnost, a místa, kde osoby pracují, vzdělávají se a realizují běžné sociální aktivity, tzn. místa, kde se cílová skupina běžně pohybuje např. hřiště, nádraží, park, prostory před domem apod. (Jabůrková, 2008). přizpůsobivost – terénní soc. práce je přizpůsobivá potřebám a zájmům cílové skupiny, tzn. není vázána na jednu lokalitu, ale provází uživatele při dočasné a trvalé změně sociálního prostředí. mobilita - spočívá v možnosti a schopnosti terénního pracovníka pružně reagovat na okamžitou situaci. Cílem terénní sociální práce je kontaktovat ty skupiny, které potřebují pomoc z vnějšku, ale samy ji nevyhledávají, popř. ji zpočátku i odmítají, a nabídnout jim podporu při zvládání jejich těžkých životních situací (Jabůrková, 2008). Umožňuje pracovat s jednotlivcem, rodinou i komunitou Více času pro klienty, možnost lépe si zorganizovat čas dle potřeb klientů 5

7 Terénní sociální práce - výhody Méně formální přístup Bezprostřední kontakt s realitou, ve které klient žije Lepší účinnost a vyšší efektivita u určitých typů problémů a klientů Zachycení problémů v období jeho snadnější řešitelnosti Přímá pomoc v krizi Možnost působit preventivně, předcházet nepříznivým situacím Zmapování lokality a následná snažší orientace v ní Lepší dostupnost pro klienta Intenzivnější kontakt s klientem Možnost získání důvěry v komunitě, v dané lokalitě Možná anonymita klienta Bezplatnost služby 6

8 Terénní sociální práce - nevýhody Neochota spolupráce ze strany klienta Obtížně udržitelné hranice profesionálního vztahu Zvýšená rizikovost pro pracovníky (hrozící nebezpečí, nemoci, kriminalita) Neprovázanost spolupráce s institucemi, špatná komunikace Nemožnost vyřešit některé problémy na místě (nedostupnost PC, internetu, tel. signálu) Složité pracovní podmínky (špatné počasí, nepohodlí, pohyb pěšky, rušivé vlivy z prostředí) Střety zájmů (klienti mezi s sebou, úřady, ostatní instituce) Pracovník je v terénu často sám, nemá podporu druhého pracovníka v krizových situacích Riziko syndromu vyhoření může být vyšší ve vztahu k výše uvedeným nevýhodám 7

9 Terénní sociální práce s rodinami V terénní sociální práci s rodinami se užívá také pojmu sociální nebo terénní asistence. To znamená terénní – návštěvní službu v rodinách s dětmi, založenou na pozvání pracovníka do rodiny, tedy na dobrovolnosti, nedirektivním přístupu pracovníka, s charakterem doprovázení – odvozeno od pojmu asistence (účast, podpora, přispění). Uživateli takových služeb bývají členové rodin označovaných jako dysfunkční nebo problémové s ohroženým vývojem dětí, který rodina bez vnější pomoci není schopna zvládnout. Mnohoproblémová rodina, je rodina, která má dlouhodobě více než jeden problém. Soubor problémů takové rodiny se týká řady sfér rodinného života, přičemž rodina sama je nedokáže řešit ani nedokáže využít existujících sociálních služeb. Determinanty, které mají nejvýznamnější vliv na utváření mnohoproblémových rodin, lze identifikovat takto: (a)oblasti vnějších obtíží – zahrnují sféry vzdělání a práce, hospodaření s penězi, provozu domácnosti, stravování, bydlení, výchovy dětí, vztahů v širší rodině, kontaktu s jinými lidmi a rodinami i kontaktů s institucemi (komunitní vazby) (b) oblasti vnitřních obtíží (individuální problémy) – zahrnují zločinnost, závislost na návykových látkách, závislost na hazardních hrách, nezaměstnanost, prostituce, nechtěné případně předčasné těhotenství, zanedbávání, týrání a zneužívání dětí, záškoláctví, útěky dětí z domova, osobnostní poruchy, duševní nemoci, poruchy chování a učení dětí, předčasné ukončení vzdělávání u dětí a mladistvých. Matoušek (2005) 8

10 Možnosti pomoci rodině a) formální stránka fungování rodiny zajištění matričních dokladů a platných dokladů totožnosti evidence na ÚP, na zdravotní pojišťovně, u lékaře apod. zajištění dávek SSP a HN hledání a udržitelnost zaměstnání sestavení rodinného rozpočtu zajištění splátkových kalendářů s reálnou perspektivou umořování dluhů nastavení systému udržování domácnosti udržitelnost bydlení úprava bytových poměrů tak, aby děti mohly zůstat v rodině, či jezdit domů z VÚ b) obsahová stránka fungování rodiny posílit vztahy mezi rodiči a dětmi a mezi sourozenci navzájem aktivizovat rodiče k běžným činnostem v domácnosti např. vaření, pečení, drobné opravy apod. aktivizovat rodiče, aby trávili volný čas se svými dětmi (hraní her, společné povídání, vycházky), aby se podíleli na domácí školní přípravě dětí, aby se s dětmi uměli učit, aby se zajímali, kde a s kým tráví jejich děti volný čas 9

11 Konkrétní pomoc rodinám v nouzi aktivizační činnosti – nácvik vaření, pečení chleba, levné recepty, vychytávky při vaření pomoc při přípravě do školy společně s rodiči bydlení - pomoc při shánění bydlení, udržení stávajícího bydlení, pomoc při zlepšování nevyhovujících bytových podmínek sociální dávky - pomoc při jejich vyřízení, asistence při žádostech, pomoc s porozuměním dokumentů zaměstnání - pomoc při shánění zaměstnání (nácvik chování u prac. pohovoru, sepsání životopisu) neplacení a dluhy - pomoc při hledání vhodných postupů na splácení dluhů (oslovení věřitelů, splátkové kalendáře) pomoc při prosazování práv a zájmů (výživné, pomoc se soudními podáními) výchovné poradenství (denní režim dětí, jak postupovat v určitých situacích, jak pečovat o dítě) využití příjmu – pomoc účinně nakládat s příjmy (sestavení rodinného rozpočtu) pomoc při řešení sporů mezi rodinami, uživatelem a okolím, cílovým společenstvím a okolím (např. doprovod při jednání ve škole, na obecním úřadě) 10

12 Konkrétní terénní práce nácvik běžných životních dovedností (telefonování, vyřizování běžných záležitostí) podpora uživatele, sdílení problémů, přijetí (podpůrné rozhovory, naslouchání) komplexní sociální poradenství (jednorázové i opakované) v oblasti rodiny a mezilidských vztahů, sociálních dávek a sociální pomoci pro rodinu, bydlení a zaměstnanosti, školství a vzdělávání, finančního hospodaření a dluhové problematiky pomoc či doprovod při jednání s institucemi např. při vyřizování dávek SSP nebo HN, registrace na ÚP založení bankovního účtu, při jednáních na odborech MÚ nebo obecních úřadech (např. platba odpadů, matrika), s majiteli domů či bytů (tzn. zajištění formálního fungování rodiny) poskytování informací o skutečnostech, které je při rozhodování o řešení potřeba znát a vycházet z nich (pracovník poskytuje informace o legislativních podmínkách, existujících školských zařízení atd., konkrétně např. pravomoci a cíle orgánů sociálně právní ochrany dětí, Jde o sdělování informací, faktů, která jsou chápána jako východiska poskytování informací o alternativách řešení (pracovník poskytuje informace o možnostech řešení dluhů o příležitostech levnějšího bydlení vzhledem k dané lokalitě 11

13 Cíle terénní práce s rodinou posilovat rodičovské dovednosti a schopnosti, poskytovat rodičům pomoc při řešení běžných záležitostí rodiny zachovat přirozené rodinné prostředí umožnit dítěti setrvat v biologické rodině a zachovat vazby mezi dítětem a rodiči. pomoc rodičům, kteří mají dítě/děti v ústavní výchově, aby zajistili takové podmínky, aby se jejich děti mohly vrátit zpět do rodiny. vytvořit podnětné rodinné prostředí, které zabezpečí zdárný sociální vývoj dětí a umožní tak dětem žít co nejkvalitnějším životem prevence sociálního vyloučení a jeho prohlubování sociální začleňování rodiny a zejména dětí zmírňování nerovností, včetně nerovného přístupu ke službám – podpora vzdělávání předávání informací – poradenství v záležitostech rodinného života – partnerství, výchova dětí, oddlužení apod. pomoc rodinám získávat nebo znovu nabývat sociální kompetence – co a jak udělat, zařídit, jak jednat na úřadech apod. 12

14 DĚKUJI ZA POZORNOST 13 Použité zdroje: Černá, D. 2008. Úvod do terénní sociální práce. In Janoušková. K., Nedělníková. D. (Eds.) Profesní dovednosti terénních sociálních pracovníků. Sborník studijních textů. Ostrava: Ostravská univerzita. Mareš, P. 2004. Sociání exkluze a inkluze. In Sirovátka. T., ed. Sociální exkluze a sociální inkluze menšin a margilizovaných skupin. Brno: Masarykova Univerzita. TOUŠEK, L. 2007. Co je to sociální vyloučení? In Kdo drží Černého Petra: sociální vyloučení v Liberci, Plzni a Ústí nad Labem. Člověk v tísni, o.p.s. Bechyňová, V., Konvičková, M. 2011. Sanace rodiny. Praha: Portál s.r.o.

15 PODPOŘENO GRANTEM Z ISLANDU, LICHTENŠTEJNSKA A NORSKA V RÁMCI EHP FONDŮ. WWW.FONDNNO.CZ WWW.EEAGRANTS.CZ WWW.FONDNNO.CZWWW.EEAGRANTS.CZ Aby rodina byla domovem Projekt na podporu rodin s dětmi se sociálním znevýhodněním Projekt realizován od 1. 4. 2015 do 31. 3. 2016 14

16 15 Program „Fond pro nestatní neziskové organizace“, jež je financován z EHP fondů 2009–2014, se zaměřuje na podporu nestátních neziskových organizací prosazujících veřejný zájem. Hlavním cílem programu je posílení rozvoje občanské společnosti a zvýšení příspěvku k sociální spravedlnosti, demokracii a udržitelnému rozvoji. Program se konkretně zaměřuje na podporu demokracie, lidských práv a genderové rovnosti a na posilovaní kapacit nestátních neziskových organizaci stejně jako na specifické potřeby minoritních skupin, včetně Romů. Program se také zaměřuje na ochranu životního prostředí a klimatické změny.