Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

NOZ – Věci a věcná práva Mgr. Andrea Tetourová. Krajský úřad – Jihočeský kraj IV a V 2014 Věci a věcná práva.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "NOZ – Věci a věcná práva Mgr. Andrea Tetourová. Krajský úřad – Jihočeský kraj IV a V 2014 Věci a věcná práva."— Transkript prezentace:

1 NOZ – Věci a věcná práva Mgr. Andrea Tetourová

2 Krajský úřad – Jihočeský kraj IV a V 2014 Věci a věcná práva

3 VĚCI A JEJICH ROZDĚLENÍ (§§ 489 – 510, §§ 1083 – 1087 NOZ) Věci - a) hmotné b) nehmotné Věci – a) movité b) nemovité Nemovitosti: pozemky podzemní stavby se samostatným účelovým určením dočasné stavby věcná práva k nemovitostem další práva, o nichž to prohlásí zákon věci, o nichž zákon stanoví, že nejsou součástí pozemku a nelze – li takovou věc přenést z místa na místo bez porušení její podstaty.

4 VĚCI A JEJICH ROZDĚLENÍ (§§ 489 – 510, §§ 1083 – 1087 NOZ) Součást věci a příslušenství věci Součástí věci je vše, co k ní podle povahy patří a nemůže být od ní odděleno, aniž by se tím znehodnotila. Do NOZ se promítla staronová zásada superficies solo cedit (povrch ustupuje půdě – ve smyslu stavba je součástí pozemku). Pokud podzemí stavba není nemovitostí, je také součástí pozemku, i když zasahuje pod pozemek sousední. Inženýrské sítě, zejména vodovody a kanalizace nebo energetické nebo jiné vedení nejsou součástí pozemku, za jejich součást se považují také stavby a provozní zařízení, která s nimi provozně souvisí, není – li prokázáno něco jiného. Příslušenstvím věci je vedlejší věc vlastníka, která je určena, aby byla užívána společně s věcí hlavní s přihlédnutím k jejímu účelu užití. Příslušenství sleduje právní osud věci hlavní, pokud není prokázáno jinak. Pokud je stavba součástí pozemku, vedlejší věci u stavby jsou příslušenstvím pozemku, pokud jsou užívány společně se stavbou a pozemkem k trvalému hospodářskému účelu.

5 Stavba na cizím pozemku Stavba zřízená na cizím pozemku připadá vlastníkovi pozemku, který uhradí osobě, jež stavbu zřídila na cizím pozemku v dobré víře, účelně vynaložené náklady, z rozhodnutí soudu lze také na návrh vlastníka pozemku nařídit odstranění stavby na náklady zřizovatele stavby a uvedení pozemku do předešlého stavu (tzv. possessorní žaloba). Na návrh některé ze stran může soud také přikázat pozemky do vlastnictví zřizovatele stavby, zároveň rozhodne o jeho povinnosti zaplatit vlastníku pozemku náhradu. Přestavek (t. j. přesah malé části trvalé stavby zřízené na vlastním pozemku na malou část pozemku cizího) Ten, kdo zřídil stavbu na cizím pozemku v dobré víře, že mu k tomu svědčí právo, má právo domáhat se vlastníkovi pozemku, aby mu pozemek prodal za obvyklou cenu, pokud tento o zřizování stavby věděl a bez zbytečného odkladu ji nezakázal. Stejné právo svědčí také majiteli pozemku, který může požadovat na zřizovateli stavby, aby pozemek za cenu obvyklou od něho koupil. VĚCI A JEJICH ROZDĚLENÍ (§§ 489 – 510, §§ 1083 – 1087 NOZ)

6 Věcná práva jsou práva působící erga omnes (vůči všem) umožňující úplné nebo částečné právní panství nad věcí. Absolutní majetková práva podléhají principu publicity formou zápisů do veřejných seznamů (typicky nejčastěji katastr nemovitostí). Mezi věcná práva se typicky řadí vlastnické právo, držba, právo služebnosti, právo stavby, mobilární právo zástavní. Posílení principu publicity - je – li právo zapsáno do veřejného seznamu, jeho neznalost nikoho neomlouvá a má se za to, že je zapsáno v souladu se skutečným právním stavem. Není – li stav zapsaný ve veřejném seznamu v souladu se skutečným právním stavem, může se osoba, jejíž věcné právo je dotčeno, domáhat odstranění nesouladu žalobou u soudu, o tom lze na její žádost poznamenat do veřejného seznamu poznámku spornosti zápisu ještě před podáním žaloby (žaloba na určení vlastnického práva). VĚCNÁ PRÁVA (§§ 979 – 986 NOZ)

7 DRŽBA Držba je v NOZ koncipována pouze jako držba práva nikoliv držba věci, neboť se má za to, že držba vlastnického práva představuje právo neomezeného nakládání s věcí v rámci právního řádu – tzn. věc držet a užívat ji, ba ji i zničit nebo s ní jinak nakládat, z čehož vlastník není nikomu odpovědný. Držet lze pouze právo, které připouští trvalý a opětovný výkon a je převoditelné právním jednáním (vedle vlastnického práva jde také například o právo služebnosti, právo stavby, právo autorské, patentní, známkové apod.). Držitelem je pak ten, kdo vykonává právo pro sebe. Držba je řádná, pravá a poctivá – jedná se o vyvratitelnou právní domněnku. Držba je chráněna, kdo je v držbě rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení zdržel a vše uvedl v předešlý stav (possessorní žaloba) nebo žaloby na vydání věci pro držitele vypuzeného z držby. Žaloba na ochranu nebo uchování držby musí být podána v prekluzivní, subjektivní lhůtě 6 týdnů ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o svém právu i o osobě, která držbu ohrožuje nebo ruší nejdéle však v objektivní lhůtě 1 roku ode dne, kdy žalobce mohl své právo uplatnit poprvé. Držba zaniká, pokud se jí držitel vzdá nebo ztratí možnost ji vykonávat. VĚCNÁ PRÁVA (§§ 979 – 986 NOZ)

8 VLASTNICTVÍ Vlastnické právo drží ten, kdo se věci ujal jako její vlastník na základě své vlastní moci. Vlastnické právo je právo neodvozené – nepodmíněné mocí někoho jiného. Předmětem vlastnictví mohou být pouze věci nikoliv práva, a to jak věci hmotné tak i nehmotné. Vlastník má právo v mezích právního řádu se svou věcí libovolně nakládat. Výkon vlastnického práva může být omezen pouze zákonem a na základě zákona a souvisí s takovým způsobem výkonu vlastnického práva, kterým se zasahuje do právní sféry subjektů odlišných od vlastníka (typicky se bude jednat o ochranu sousedských práv, o protiprávní jednání atp.) NOZ zavádí nové termíny související s vlastnictvím - jako je rozhrada a společná cesta a jejich právní režim. Právní úprava omezení a odejmutí vlastnického práva zůstává zachována, dochází však ke zpřesnění specifikace náhrady spojené s těmito instituty práva – když je stanoveno, že vlastníkovi náleží plná náhrada odpovídající míře, v jaké byl jeho majetek těmito opatřeními dotčen. VĚCNÁ PRÁVA (§§ 979 – 986 NOZ)

9 Z hlediska ochrany vlastnického práva zůstává zachován institut soudní ochrany typicky prostřednictvím určovací žaloby, reivindikační žaloby, possessorní žaloby a žaloby negatorní a také institut svépomoci v mezích krajní nouze. Odlišně od předchozí právní úpravy je však v NOZ upraven institut tzv. ochrany pokojného stavu, jíž se již nelze domáhat u příslušného orgánu státní správy, ale u orgánu veřejné moci, kterým je s odchylkami stanovenými v zákoně, soud. Obdobně je také poskytována ochrana oprávněnému držiteli. VĚCNÁ PRÁVA (§§ 979 – 986 NOZ)

10 Nabytí vlastnického práva přivlastnění a nález a.věc nalezená b.věc opuštěná c.věc skrytá přírůstky a.přirozené přírůstky -přírůstek nemovité věci (přirozené plody pozemku včetně stromů), naplavenina a strž, přirozený přírůstek movité věci (mláďata narozená zvířatům) b.umělé přírůstky - zpracování věci, smísení věcí, stavba, smíšený přírůstek vydržení VĚCNÁ PRÁVA (§§ 979 – 986 NOZ)

11 Právo stavby (§§ 1240 – 1256 NOZ) Právo stavby je jako ostatní věcná práva k cizím věcem věc nemovitá. Stavba vyhovující právu stavby je součástí tohoto práva, ale také podléhá ustanovením o nemovitých věcech. Právo stavby opravňuje zřizovatele stavby umístit nebo mít na cizím pozemku svoji stavbu, tento institut lze tedy využít jak pro stavby již existující tak i ty, které budou zřízeny v budoucnu. Právo stavby se nabývá smlouvou, vydržením nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci v případech, kdy tak stanoví zákon. Smlouva o právu stavby nabývá účinnosti zápisem do veřejného seznamu (zde katastru nemovitostí). Právo stavby vzniklé rozhodnutím orgánu veřejné moci také podléhá zápisu do veřejného seznamu. Typické znaky práva stavby - dočasnost - vzájemné předkupní právo vlastníka pozemky a stavby - právo na převod stavby do vlastnictví vlastníka pozemku po zániku práva stavby VĚCNÁ PRÁVA K CIZÍM VĚCEM (§§ 1240 – 1399)

12 VĚCNÁ BŘEMENA (§§ 1257 – 1259 NOZ) Služebnosti (§§ 1260 – 1302 NOZ) Služebnosti se zřizují jako věcné právo a spočívají v povinnosti vlastníka zatížené nemovitosti něco strpět nebo se něčeho zdržet ve prospěch jiného. Zřizuje – li se služebnost k nemovitostí zapsané do veřejného seznamu právním jednáním, vzniká zápisem do takového seznamu, vzniká – li na základě jiných právních skutečností, zapíše se do veřejného seznamu i v takovém případě. Zřizuje – li se služebnost k věci nezapsané do veřejného seznamu, vzniká účinností smlouvy. Spojením vlastnictví panující a služebné věci v jedné osobě služebnost nezaniká. Oprávněná osoba nese náklad spojené se zachováním a opravami věci, která pro služebnost slouží, v případě spoluužívání věci s povinným ze služebnosti nesou náklady poměrně. Věc lze zatížit i několika služebnostmi, pokud novější nevylučuje nebo není na újmu starším právům. NOZ dále demonstrativně uvádí některé druhy služebností – služebnost inženýrské sítě, opora cizí stavby, služebnost okapu, právo na svod dešťové vody, právo na vodu, služebnost rozlivu, služebnost stezky, průhonu a cesty a právo pastvy jako pozemkové služebnosti a užívací právo a požívací právo jako způsoby výkonu osobní služebnosti, konkrétně je zde upravena služebnost bytu. VĚCNÁ PRÁVA K CIZÍM VĚCEM (§§ 1240 – 1399)

13 REÁLNÁ BŘEMENA (§§ 1303 – 1308 NOZ) Reálná břemena zavazují vlastníka služebné nemovitosti něco dávat nebo něco konat ve prospěch oprávněné osoby (např. povinnost pravidelně čistit studnu za účelem zajištění kvality pitné vody). Pro totéž reálné břemeno lze zatížit i několik věcí. Pokud je reálné břemeno zřízeno jako časově neomezené musí být zásadně vykupitelné a podmínky výkupu musí být stanoveny již při jeho vzniku. Reálné břemeno, které se zřizuje právním jednáním, vzniká zápisem do veřejného seznamu. Vlastník zatížené věci se zdrží všeho čím by se věc zhoršila v neprospěch osoby oprávněné z reálného břemene. VĚCNÁ PRÁVA K CIZÍM VĚCEM (§§ 1240 – 1399)

14 Zástavní právo (§§ 1309 – 1399 NOZ) Dalším z věcných práv, které může mít jedna osoba vůči cizímu majetku, je zástavní právo. Poskytnutím zástavy dává zástavce věřiteli jistotu za splnění povinnosti dlužníka. Pokud dlužník svůj dluh řádně a včas nesplní, může zástavní věřitel uspokojit svou pohledávku z výtěžku prodeje zástavy, nebo např. i tak, že mu zástava tzv. propadne do jeho vlastnictví. Zástavním právem lze zajistit dluh peněžitý i nepeněžitý. Rozsah zajištění nepeněžitého dluhu se nemusí nutně řídit výší obvyklé ceny v době vzniku zástavního práva. Zástavní právo k movité věci vznikne odevzdáním zástavnímu věřiteli. Požádá-li o to zástavce, vydá mu věřitel zástavní list, v němž zástavu popíše tak, aby byla od jiných věcí dostatečně odlišena. Odevzdání movité věci lze nahradit znamením tak, že se věc označí jako zastavená. Zástavce (osoba, která zřizuje zástavu) může dát jako zástavu cizí věc jen se souhlasem vlastníka. Dá-li zástavce jako zástavu cizí movitou věc bez souhlasu vlastníka, vznikne zástavní právo, je-li věc odevzdána zástavnímu věřiteli a ten ji přijme v dobré víře, že zástavce je oprávněn věc zastavit. VĚCNÁ PRÁVA K CIZÍM VĚCEM (§§ 1240 – 1399)

15 Pokud dojde k tomu, že dlužník svůj dluh řádně a včas nesplní, má věřitel právo uspokojit svou pohledávku výkonem zástavního práva. Ten zásadně spočívá ve zpeněžení zástavy ve veřejné dražbě (tj. v rámci soudního, resp. exekučního prodeje či ve veřejné dražbě dle zvláštního zákona). Bylo-li tak ujednáno, věřitel si může zástavu za libovolnou či předem určenou cenu ponechat. NOZ upravuje zánik zástavního práva podrobněji než dosavadní OZ. NOZ výslovně řeší např. situaci, kdy dojde k převodu zástavy na jinou osobu, která byla v dobré víře, že na věci žádné zástavní právo nevázne. Pokud se nabyvatel nemohl o existenci zástavního práva dozvědět z veřejného seznamu či z rejstříku zástav, je třeba jeho dobrou víru chránit. Nabytím vlastnictví zástavy proto dojde k zániku zástavního práva. Stejně jako u uvolněné zástavy ani u záměny zástavního práva nesmí nově zajištěný dluh převyšovat ten, pro který byla věc zastavena původně. Zápis uvolněné zástavy i záměnu zástavního práva připouští NOZ jen u věcí evidovaných ve veřejném seznamu. VĚCNÁ PRÁVA K CIZÍM VĚCEM (§§ 1240 – 1399)

16 Promítnutí NOZ do stavebního řízení a řízení o vyvlastnění § 3029 odst. 2 NOZ Nestanoví – li tento zákon něco jiného, nejsou dotčena ustanovení právních předpisů z oboru práva veřejného, jakož i ustanovení jiných právních předpisů, upravujících zvláštní soukromá práva. § 1086 odst. 1 NOZ Ten, kdo zřídil stavbu na cizím pozemku v dobré víře, že mu k tomu svědčí právo, má právo domáhat se vlastníkovi pozemku, aby mu pozemek prodal za obvyklou cenu, pokud tento o zřizování stavby věděl a bez zbytečného odkladu ji nezakázal. Stejné právo svědčí také majiteli pozemku, který může požadovat na zřizovateli stavby, aby pozemek za cenu obvyklou od něho koupil. V případě předložení smlouvy prokazující oprávnění k realizaci stavby pro stavebníka se svolením vlastníka pozemku, tak jak ji vyžaduje stavební zákon pro stavební řízení, lze dovodit dobrou víru zřizovatele stavby ve smyslu § 1086 odst. 1 NOZ. VĚCNÁ PRÁVA

17 § 3029 odst. 1 NOZ Dovolávají – li se právní předpisy ustanovení, která se tímto zákonem zrušují, vstupují na jejich místo jim odpovídající ustanovení tohoto zákona. Zákonná věcná břemena zřizovaná rozhodnutím správních orgánů musí odpovídat hmotněprávní úpravě občanskoprávní, v této souvislosti budou v souladu s NOZ napříště zřizovány orgány veřejné správy služebnosti v případech, kdy tak zákon stanoví (dosud právo odpovídající věcnému břemeni). Institut práva stavby ve smyslu NOZ nebude možné užít, dokud nebude tato možnost výslovně obsažena se speciálních právních předpisech upravujících výkon veřejné správy - právo stavby se nabývá rozhodnutím orgánu veřejné moci v případech, kdy tak stanoví zákon. VĚCNÁ PRÁVA

18 Děkuji vám za pozornost Andrea Tetourová e – mail:


Stáhnout ppt "NOZ – Věci a věcná práva Mgr. Andrea Tetourová. Krajský úřad – Jihočeský kraj IV a V 2014 Věci a věcná práva."

Podobné prezentace


Reklamy Google