Regionální nerovnosti a sociální problémy

Prezentace na téma: "Regionální nerovnosti a sociální problémy"— Transkript prezentace:

1 Regionální nerovnosti a sociální problémy

2 Literatura k přednášce
Blažek, B. (1998) Venkov, města média. Praha: SLON Kabele, J (1998). Přerody - principy sociálního konstruování. Praha: Karolinum Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 ze dne června 1999 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech

3 Nerovnosti a cíle regionálního rozvoje/rozvoje venkova
Regionální rozvoj i rozvoj venkova směřují k eliminaci takých nerovností (disparit) mezi regiony, které brání efektivnímu fungování regionů i národních (příp. nadnárodních) celků. Rozvoj venkova navíc usiluje i o zachování specifičnosti a specifických funkcí (multifunkčnosti) venkova (specifičnost je dána vazbou na přírodu a zemědělství), a tak bránit projevům některých výrazných nerovností, které přináší moderní civilizace

4 Otázky Kdy dochází k situaci, že nerovnosti brání fungování regionů a celého celku – co je toho příznakem, kdy toto můžeme tvrdit Je venkov skutečně specifický, není to pouze jeden z regionů společnosti? Máme mluvit o specifikách a na základě čeho?

5 Problém Situace, která znamená pochybnost, rozpaky nebo obtíže
Něco, s čím se obtížně něco dělá Otázka nabídnutá pro posuzování, diskusi nebo řešení Problém tak budeme chápat jako situaci nebo otázku, která pro nás znamená nějaké obtíže. Jsme zpochybnění, nevíme, co máme dělat. Naše vnímání a interpretace okolního světa neladí s tím, jak onen okolní svět vypadá. Problém tak narušuje řád a činí naše jednání obtížným, a proto vyžaduje řešení.

6 Vzhledem k tomu, že problém pro nás znamená situaci nejasnosti, je potřebné ho především (1) identifikovat, pak (2) prodiskutovat a (3) následně řešit (tedy i technickému řešení předchází identifikace a diskuse problémů). Identifikace problémů je především záležitostí sociálních věd (pro diskusi a řešení je nutno spolupracovat i s vědami dalšími), protože jsou spojeny s naším jednáním a sociálním řádem, a i při řešení je třeba vycházet ze sociálních věd (řešení je pro lidi) Proč: viz otázky, na které hledají sociální vědy odpovědi (porozumění světu)

7 Kdy jsou nerovnosti mezi regiony problémem a vyžadují řešení
V případě, že nerovnosti hrozí narušením (či již narušily) sociální řád a znemožňují lidem efektivně jednat. Nerovnosti přivedly k tomu, že naše zažité způsoby jednání jsou narušeny (tím je narušen i řád našeho jednání), obtížně se nám proto jedná a nevíme, proč k těmto obtížím dochází/došlo (chybí vysvětlení a naznačení východisek) Odstranění problémových nerovností je předpokladem vnitřní koheze a stability státu

8 Jak určit problémy Pro konkrétní projekty: viz seminář – důležité pro projekty – ukázat, že skutečně se jedná o stav problému Pro programy, strategie a plány regionálního rozvoje je nutno identifikovat ty předmětné oblasti a území, kde lze výskyt problém předpokládat především (či kde si již problémy vyskytují)

9 Způsoby řešení problémů ve vztahu k regionálnímu rozvoji (podle Strategie regionálního rozvoje ČR – způsoby překonávání regionálních disparit – příloha 28 Před rokem 1989 Současnost

10 Procesy rozvoje regionů (podle Strategie regionálního rozvoje ČR 2007-2013) – příloha 28
Mobilizace přírodního a kulturního potenciálu Šíření rozvojových inovací Využití komparativních výhod Prostorová soudržnost, rozvoj infrastruktury Diferenciovaný rozvoj lidských zdrojů v regionech Přeshraniční a meziregionální spolupráce Zvýšení sociální soudržnosti regionů Stabilizace sídelní struktury regionů a revitalizace venkovského prostoru Kvalita a otevřenost veřejné správy v regionech Životní prostředí

11 Principy regionálního rozvoje (podle Strategie regionálního rozvoje ČR 2007-2013) – příloha 28
Solidarita (přerozdělování zdrojů ve prospěch nejen příjemců, ale i poskytovatelů; vítězové a poražení) Soudržnost (vyrovnávání nefunkčních regionálních disparit – dopravní soudržnost) Růst (odstraňování bariér i růst kvality života) Konkurenceschopnost (podpora pozitivně působících komparativních výhod v regionech) Udržitelnost Propojení s EU regionální, sektorové a integrované operační programy

12 Co může mít vliv na problematičnosti ve spojitosti s nerovnosti mezi regiony, které ovlivňují jednání lidí a narušují řád společnosti?

13 Hlavní důvody problémů (předmětné oblasti problémů - podle EU)
(1) Když regiony výrazně zaostávají za ostatními regiony (nerovnosti) (2) Strukturální obtíže vzniklé vzhledem v důsledků sociálních a ekonomických přeměn v průmyslu, zemědělství, nebo v rybářství, na venkově ve městech (změny) (3) Kvalita a schopnosti lidí -- zaměstnanost/nezaměstnanost a vzdělání (lidé)

14 Hlavní důvody problémů (předmětné oblasti problémů - v ČR)
(1) Nedokončená restrukturalizace v územích těžebního a těžkého průmyslu a v územích s tradičními obory, které jsou řadu let v odbytové a technologické krizi (především textilní, obuvnický a sklářský průmysl a některé další) (změny) (2) nízká hospodářský výkonnost (hospodářská slabost) některých oblastí, které se pouze vnitřními silami rozvíjet nemohou; vzhledem k nízké investiční aktivitě jsou na „okraji“ - nedostatečná infrastruktura nepřitahuje podnikatelské aktivity a málo podnikatelských aktivit má vliv na nedostatečnou infrastrukturu (nerovnosti)

15 Hlavní důvody problémů (předmětné oblasti problémů - v ČR)
(3) periferní poloha (především venkovské regiony s neaktuální orientací zemědělské výroby s ohledem na podmínky a požadavky trhu, nízká koncentrace spotřeby je činí nepřitažlivými pro alokaci firem; vojenské oblasti, příhraniční oblasti (nerovnost) (4) vysoká nezaměstnanost daná kvalifikační úrovní a sociální strukturou (lidé)

16 Hlavní důvody problémů
Záležitosti spojené s objektivními nerovnostmi Záležitosti spojené se změnou Záležitosti spojené s lidmi

17 Problémová území (problémové regiony) podle EU
Důvod problémů: NEROVNOSTI: Charakteristika (určení): Regiony NUTS II, jejichž HDP na obyvatele měřený paritou kupní síly je nižší než 75 % průměru Společenství (počítáno za poslední 3 roky). Dále sem patří nejvzdálenější regiony (francouzské zámořské departementy, Azory, Kanárské ostrovy a Madeiru), jež se nacházejí pod prahovou hodnotou 75 % a oblasti s hustotou obyvatel pod 8 obyvatel/km2 (ve Finsku a Švédsku)

18 Problémová území (problémové regiony) podle EU
Důvod problémů: ZMĚNA: Charakteristika (určení): Regiony, čelící strukturálním obtížím, jejichž hospodářská a sociální přeměna a jejichž obyvatelstvo nebo plocha jsou dostatečně významné (zejména oblasti, procházející socio-ekonomickými změnami v oblasti průmyslu a služeb, upadající venkovské oblasti, městské oblasti v obtížích a krizí postižené oblasti závislé na rybolovu). Počet obyvatel těchto oblastí nesmí překročit 18 % celkového počtu obyvatel Společenství. V souladu s tím Komise stanoví pro každý členský stát horní mez počtu obyvatel na základě těchto činitelů (faktorů):

19 Změnou dotčená problémová území (problémové regiony) podle EU
Oblasti, jež procházejí socioekonomickými změnami musí představovat jednotku NUTS III (nebo do ní patřit), jež splňuje následující kritéria: a) průměrná míra nezaměstnanosti za poslední tři roky musí převyšovat průměr Společenství; b) procentní podíl zaměstnanosti v průmyslu musí odpovídat nebo převyšovat průměr Společenství v kterémkoli referenčním roce od roku 1985; c) existuje zjištěný pokles zaměstnanosti v průmyslu v porovnání s týmž referenčním rokem, jaký byl zvolen podle písmene b).

20 Změnou dotčená problémová území (problémové regiony) podle EU
Venkovské oblasti musí představovat územní jednotku NUTS III (nebo do ní patřit), jež splňuje následující kritéria: a) buď musí být hustota obyvatelstva nižší než osob na km2, anebo musí procentní podíl zaměstnanosti v zemědělství odpovídat dvojnásobku průměru Společenství v kterémkoli referenčním roce od roku 1985 nebo jej převyšovat; b) buď musí průměrná míra nezaměstnanosti za poslední tři roky převyšovat průměr Společenství, anebo počet obyvatel od roku 1985 poklesl.

21 Změnou dotčená problémová území (problémové regiony) podle EU
Městskými oblastmi se rozumějí hustě osídlené oblasti, které splňují alespoň jedno z těchto kritérií: a) míra dlouhodobé nezaměstnanosti je vyšší než průměr Společenství, b) vysoká úroveň chudoby, včetně neuspokojivých podmínek bydlení, c) mimořádně poškozené životní prostředí, d) vysoká míra kriminality a delikvence, e) nízká úroveň vzdělání obyvatelstva.

22 Změnou dotčená problémová území (problémové regiony) podle EU
Oblastmi závislými na rybolovu se rozumějí pobřežní oblasti, které vykazují významný procentní podíl pracovních míst v rybolovném průmyslu a které čelí strukturálním socioekonomickým obtížím spojeným s restrukturalizací rybářského průmyslu, jejímž důsledkem je významné snížení počtu pracovních míst v tomto odvětví.

23 Problémy spojené s lidmi podle EU
Důvody problémů: V LIDECH: Týká se všech regionů, které nespadají pod problematiku nerovností v závislosti na nízkém HDP/osobu. Jedná se o záležitosti ne teritoriální, ale tématické (lidský kapitál, sociální kapitál – nehmatatelné faktory v regionálním rozvoji)

24 Pro řešení těchto problémů a k naplnění článků Smlouvy o Evropské unii stanovila EU tyto prioritní cíle CÍL 1: podpora rozvoje a strukturálních změn: regionů, jejichž rozvoj zaostává, od r Cíl KONVERGENCE CÍL 2 podpora hospodářské a sociální přeměny oblastí, jež čelí strukturálním obtížím, od r Cíl REGIONÁLNÍ KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST CÍL 3: podpora přizpůsobování a modernizace politik a systémů vzdělávání, odborné přípravy a zaměstnanosti (poskytuje finanční pomoc regionům mimo regiony spadající pod cíl 1 a stanoví politický referenční rámec pro všechna opatření pro podporu lidských zdrojů na určitém státním území, aniž jsou dotčeny regionální zvláštnosti) od r Cíl REGIONÁLNÍ KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST

25 Nový cíl or r. 2007: EVROPSKÁ UZEMNÍ SPOLUPRÁCE (vychází z iniciativy Interreg)

26 Činnost Společenství pro naplnění cílů 158 a 160 Smlouvy o EU a prioritních cílů je prováděna prostřednictvím strukturálních fondů, Fondu soudržnosti, Fondu solidarity záruční sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu, Evropské investiční banky (EIB) jiných dostupných finančních nástrojů podporuje

27 Území spadající pod předmětné oblasti podle cílů 1 a 2
Pro roky červeně: Cíl 1 Modře: Cíl 2

28

29 Regiony cílů „konvergence“ a „regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost
Červeně: konkurenceschopnost (oranžově, které budou postupně odcházet z tohoto cíle) Modře: regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost (tmavě modře: které budou vstupovat do tohoto cíle)

30

31

32 Státem podporované regiony v souladu se zákonem 248/2000 Sb o podpoře regionálního rozvoje (podle úprav z r. 2003) - podpora podle charakteru síly regionálních nerovností

33 Regiony se soustředěnou podporou státu se podle charakteru svého zaostávaní dělí na
Strukturálně postižené regiony (změny) Hospodářsky slabé regiony (nerovnosti) Venkovské regiony Ostatní regiony Obecné vymezení viz zákon 248/2000 Sb, § 4

34 Současné konkrétní vymezení regionů se soustředěnou podporou státu

35 Strukturálně postižené regiony
jsou území s vysokým zastoupením průmyslu a vysokým stupněm urbanizace, jejichž průmyslová základna prochází výraznou restrukturalizací, spojenou s nadprůměrnou nezaměstnaností.

36 Strukturálně postižené regiony
Vymezení: 1) Podíl zaměstnanosti v průmyslu v roce 1995 na celkové zaměstnanosti 2) Vývoj zaměstnanosti v průmyslu v roce 1999, 2000, 2001 vzhledem k základnímu roku 1995 3) Souhrnné hodnocení nezaměstnanosti k roku 1999, 2000, 2001 4) Počet soukromých podnikatelů na 1000 obyvatel v  roce 1999, 2000, 2001 Stanovené váhy: v1 = 0,3; v2 = 0,2; v3 = 0,4; v4 = 0,1

37 Strukturálně postižené regiony
: Most, Karviná, Chomutov, Teplice, Ostrava-město, Louny, Bruntál, Frýdek-Místek, Jeseník, Nový Jičín : Most, Karviná, Chomutov, Teplice, Ostrava-město, Frýdek-Místek, Nový Jičín

38 Hospodářsky slabé regiony
území charakteristická nízkou životní úrovní, nadprůměrným podílem zaměstnanosti v primárním sektoru, nízkou hustotou osídlení, nadprůměrnou nezaměstnaností; obecně jde o venkovské oblasti s nižším stupněm urbanizace a ekonomického rozvoje, avšak s lepším přírodním prostředím

39 Hospodářsky slabé regiony
Vymezení: 1) Souhrnné hodnocení nezaměstnanosti k roku 1999, 2000, 2001 2) Daňové příjmy na 1 obyvatele v  roce 1999, 2000, 2001 3) Průměrná mzda v okrese v  roce 1999, 2000, 2001 4) Podíl zaměstnanosti v zemědělství, lesnictví a rybolovu na celkové zaměstnanosti v roce 1995 5) Vývoj zaměstnanosti v zemědělství, lesnictví a rybolovu v  roce 1999, 2000, 2001 oproti základnímu roku 1995 6) Hustota osídlení (počet obyvatel na 1 km2) v  roce 1999, 2000, 2001 Stanovené váhy: v1=0,3;v2=0,2;v3=0,2; v4=0,1;v5=0,15;v6=0,05

40 Hospodářsky slabé regiony
: Znojmo, Třebíč, Rakovník, Tachov, Přerov, Svitavy, Šumperk, Hodonín, Vyškov, Český Krumlov + vojenské újezdy Ralsko a Mladá Pozn: okresy Bruntál, Jeseník, Teplice, Louny a Most dle zásady, že soustředěná podpora může být poskytována konkrétnímu území jen v rámci jednoho typu podpory, jsou vzhledem ke svému zařazení do strukturálně postižených regionů, z vybraných hospodářsky slabých regionů vyňaty a jsou nahrazeny dalšími okresy, které se umístily v pořadí hned za nimi.

41 Hospodářsky slabé regiony
: Hodonín, Znojmo, Třebíč, Bruntál, Opava, Jeseník, Přerov, Šumperk, Svitavy, Louny území bývalých vojenských újezdů Ralsko a Mladá

42 Nový typ vymezení: regiony s vysoce nadprůměrnou nezaměstnaností
území okresů ve kterých souhrnné hodnocení nezaměstnanosti překračuje o 30 a více procentních bodů průměrnou hodnotu za území celé České republiky, a která nejsou zařazena mezi strukturálně postižené nebo hospodářsky slabé regiony.

43 Nový typ vymezení: regiony s vysoce nadprůměrnou nezaměstnaností
1) Souhrnné hodnocení nezaměstnanosti k , 2000, 2001, 2002 Okresy: Děčín, Ústí nad Labem, Litoměřice (i pro )

44 Nový typ vymezení: regiony s vysoce nadprůměrnou nezaměstnaností – obce s rozšířenou působností
: Ostrov, Frýdlant, Králíky, Bystřice n. Pernštejnem, Bučovice, Mikulov, Šternberk, Uničov, Kroměříž, Rožnov pod Radhoštěm, Valašské Klobouky

45 Regiony se soustředěnou podproou státu 2004-2006