KOMUNITNÍ SOCIÁLNÍ POLITIKA PREZENTACE K VÝUCE SOCIÁLNÍ POLITIKY

Prezentace na téma: "KOMUNITNÍ SOCIÁLNÍ POLITIKA PREZENTACE K VÝUCE SOCIÁLNÍ POLITIKY"— Transkript prezentace:

1 KOMUNITNÍ SOCIÁLNÍ POLITIKA PREZENTACE K VÝUCE SOCIÁLNÍ POLITIKY
dd KOMUNITNÍ SOCIÁLNÍ POLITIKA PREZENTACE K VÝUCE SOCIÁLNÍ POLITIKY dd

2 Zdravá komunita dokazuje smysluplnost své existence tím, že si uchovává svou čistou podobu a životaschopnost. Všechny projevy komunity počínaje legendárními postavami a dětskými říkankami, které jedno pokolení předává pokolení následujícímu, až po právní a zvykové uspořádání, jsou věčnými nositeli poučení a komunitu posilují.“ John W. Gardner (1999)

3 Cílem výuky celku Komunitní sociální politika je seznámit se s pojmy:
komunita komunitní sociální politika komunitní práce nástroje lokální sociální politiky – komunitní plánování sociálních služeb programy sociální prevence Nedílnou součástí tohoto celku je seznámení se sociální problematikou regionu školy.

4 Komunitní sociální politika- obsah:
I. Základní legislativa II. Pojmy III. Působnost obcí IV. Nástroje lokální sociální politiky, programy sociální prevence a podíl občanů na vytváření sociálního klimatu V. Sociální problematika regionu školy

5 ZÁKLADNÍ LEGISLATIVA zákon o obcích č. 128/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů zákon o sociálních službách č. 108/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů zákon o sociálním zabezpečení č. 100/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů ČR v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů

6 II. POJMY Komunita - společenství lidí žijících nebo spolupracujících v jedné lokalitě nebo instituci. V širším významu se výraz komunita používá pro komunikující profesionální či zájmová společenství. Typy komunit: komunita znevýhodněných lidí (postižení lidé, Romové...) místní komunita (intenzivně spolupracující společenství, uspokojuje potřebu blízkosti) komunita zájmová (zájmové organizace nebo asociace, naplňují zájmy svých členů) servisní komunita (komunita obyvatel, která organizovaně spolupracuje s profesionální organizací) obec (sociální prostor, kde se utváří vztahy mezi znevýhodněnými lidmi a poskytovateli služeb)

7 Komunitní práce metoda řešení sociálních problémů prostřednictvím komunity jde o proces pomáhající lidem, aby společnou aktivitou vyřešili problém místní komunity, popřípadě aby zlepšili podmínky svého života v komunitě. Tento proces obvykle vyžaduje účast profesionálních sociálních pracovníků.

8 Skupina x komunita Od ostatních sociálních skupin se komunita liší tím, že sami její členové ji definují příslušností k určitému geografickému a správnímu místu. Právě tím vzniká podle I. Úlehly můstek, který může spojit legislativní uvažování samosprávních orgánů s legitimní subjektivitou komunity. V souvislostech komunitního plánování lze říci, že komunita je uzavřený sociální systém, jehož formálnímu zajištění (zastoupení) slouží obecní zastupitelstvo a úřad. Území komunity tedy „pokrývají“ obce (města) případně jejich sdružení na základě dohod.

9 Komunitní plánování sociálních služeb
metoda, která umožňuje zpracovávat rozvojové materiály pro oblast sociálních služeb na úrovni obce i kraje. Sociální politika soubor aktivit, které promyšleně směřují ke zlepšení základních životních podmínek obyvatelstva jako celku, resp. určitých skupin obyvatelstva, k zabezpečování sociálního bezpečí a sociální suverenity v rámci daných hospodářských a politických možností země (cit. V. Krebs). Sociální prevence soubor aktivit, které ovlivňují proces socializace a sociální integrace. Jejím cílem je zamezit či zabránit vzniku a šíření sociálně-patologických jevů, mezi které řadíme kriminalitu, toxikománii, xenofobii, rasizmus, násilí a další. Nejširší záběr mají sociálně-preventivní aktivity na místní úrovni, kde je kladen důraz na práci s mládeží, která je ohrožena negativními společenskými jevy (cit. V. Krebs).

10 Obec základním územním samosprávným společenstvím občanů, tvoří územní celek, který je vymezen hranicí území obce. Má vlastní majetek, vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Obec pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů, při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem. (zákon o obcích)

11 III. PUSOBNOST OBCÍ je významným subjektem sociální politiky
Obec je nejmenší samosprávnou jednotkou státu je významným subjektem sociální politiky má svůj majetek realizuje zákon – musí např. něco konat pro své občany – financuje stát může se rozhodnout, že něco poskytne nebo vykoná – stát může finančně podpořit má-li alespoň 3000 obyvatele – město

12 pozdějších předpisů), již tradičně se starají o chudé
Určité aktivity spojené se státní sociální politikou jsou přenesené na obce: obce vyplácejí některé sociální dávky (viz. zák. č. 114/1988 Sb.,ve znění pozdějších předpisů), již tradičně se starají o chudé do určité míry je prostřednictvím obcí financované základní školství, mateřské školy do kompetence obcí spadá rozhodující podíl na realizaci bytové politiky rozhodující roli obce hrají i v rámci sociálních služeb vedle aktivit v rámci vymezené působnosti obce realizují i vlastní sociální politiku

13 Např. : Některá města se vedle výkonu sociální politiky vycházejícího z platného legislativního rámce hlásí k vlastní sociální politice. Snaha zabezpečit občanům potřebnou sociální pomoc a služby i v budoucnosti vedla k rozhodnutí zahájit komunitní plánování sociálních služeb. Komunitní plánování se totiž jeví jako nevhodnější způsob, jak zajistit efektivní pomoc pro občany, kteří se nacházejí v těžké životní situaci.

14 obec spravuje své záležitosti samostatně
Samostatná působnost obce obec spravuje své záležitosti samostatně státní orgány a orgány krajů mohou do samostatné působnosti zasahovat, je vyžaduje-li to ochrana zákona, a jen způsobem, který stanoví zákon rozsah samostatné působnosti může být omezen jen zákonem do samostatné působnosti obce patří záležitosti, kterou jsou v zájmu obce a občanů obce, pokud není stanoveno jinak může zřizovat a zakládat právnické osoby a organizační složky obce, pokud zákon nestanoví jinak může zřizovat obecní policii obce mohou při výkonu samostatné působnosti vzájemně spolupracovat, vytvářet svazky obcí

15 tento orgán jako svou přenesenou působnost
Přenesená působnost obce státní správu, jejíž výkon byl zákonem svěřen orgánu obce, vykonává tento orgán jako svou přenesenou působnost v základním rozsahu svěřeném obci vykonávána orgány obce určenými zákonem o obcích, území obce je správním obvodem v rozsahu pověřeného obecního úřadu vykonávána tímto úřadem – obce s pověřeným obecním úřadem stanoví zvláštní zákon v rozsahu obecního úřadu obce s rozšířenou působností vykonávána tímto úřadem – obce s rozšířenou působností určuje zvláštní zákon

16 Při výkonu přenesené působnosti se orgány obce řídí :
zákony a právními předpisy metodickou a odbornou pomoc vykonává vůči orgánům obcí krajský úřad obce obdrží ze státního rozpočtu příspěvek na plnění úkolů v přenesené působnosti (příspěvek na výkon státní správy)

17 Obce a ukládání povinností
Povinnosti mohou ukládat : v samostatné působnosti- obecně závaznou vyhláškou v přenesené působnosti - může obec vydávat nařízení obce obce s rozšířenou působností mohou vydávat nařízení obce pro správní obvod stanovený zvláštním předpisem Občan obce je státním občanem ČR a je v obci hlášen k trvalému pobytu občan starší 18 let – má právo volit a být volen do zastupitelstva obce, hlasovat v místním referendu, vyjadřovat se na zasedání zastupitelstva obce, atd.

18 Orgány obce Starosta Obecní úřad Zastupitelstvo obce Rada obce

19 Starosta zastupuje obec navenek volen zastupitelstvem obce svolává a zpravidla řídí zasedání zastupitelstva a rady podepisuje právní předpisy obce

20 Obecní úřad tvořen starostou, místostarostou, tajemníkem (pověřené obecní úřady a v obcích s rozšířenou působností) a zaměstnanci obce zařazenými do obecního úřadu v čele obecního úřadu je starosta rada obce může zřídit pro jednotlivé úseky činnosti odbory a oddělení v oblasti samostatné působnosti- plní úkoly, které mu uložilo zastupitelstvo nebo rada, pomáhá výborům a komisím v jejich činnosti, rozhoduje v případech stanovených zákonem v oblasti přenesené působnosti- vykonává vše dle zákona s výjimkou věcí, které patří do působnosti jiného orgánu obce

21 Zastupitelstvo obce je složeno z členů zastupitelstva obce, počet členů dle velikosti obce mandát vzniká zvolením a složením slibu, jde o veřejnou funkci (uvolněný, neuvolněný zastupitel) člen zastupitelstva má právo předkládat návrhy na pojednání, vznášet dotazy, připomínky, podněty člen zastupitelstva je povinen zúčastňovat se zasedání zastupitelstva obce, plnit uložené úkoly, hájit zájmy občanů obce zastupitelstvo má řadu pravomoci – rozpočet, zřizovací funkce, vydávání vyhlášek,...

22 Rada obce výkonný orgán obce v samostatné působnosti v obci, kde se rada nevolí plní tuto funkci starosta (méně než 15 členů zastupitelstva) připravuje návrhy pro jednání zastupitelstva obce a zabezpečuje plnění jím přijatých usnesení

23 ORGÁNY ZASTUPITELSTVA OBCE A RADY Komise Výbory
vždy finanční a kontrolní výbor, předsedou je vždy člen zastupitelstva plní úkoly, kterými je pověří zastupitelstvo obce, kterému se odpovídá ze své činnosti ze své činnosti odpovědná radě obce, ve věcech přenesené působnosti na svěřeném úseku odpovídá starostovi

24 Výbory a komise Rady města Chrudim
Výbory: kontrolní a finanční Komise: bytová, kulturní, pro mládež a sport, výchovy a vzdělávání, sociálních věcí a zdravotnictví, pro hospodářský rozvoj, pro občanské záležitosti, letopisecká, pro neziskový sektor, stavební a dopravní, životního prostředí, prevence kriminality, Zdravého města a místní Agendy 21, pro zahraniční vztahy

25 IV. NÁSTROJE LOKÁLNÍ SOCIÁLNÍ POLITIKY, PROGRAMY SOCIÁLNÍ PREVENCE A PODÍL OBČANŮ NA VYTVÁŘENÍ SOCIÁLNÍHO KLIMATU

26 Nástroje lokální sociální politiky
Komunitní práce Komunitní plánování (sociálních služeb) Projekty, kampaně - Zdravé město, Obec přátelská rodině Programy sociální prevence

27 Komunitní práce Cílem komunitní práce je podpora soběstačnosti, skupinové solidarity a spolupráce. „Komunita“ není správním ani legislativním pojmem. Fáze komunitní práce Monitoring : sledování lokality, odhalení problémů, sbírání informací o komunitě Výzkum a analýza : pracovník výzkumnou metodu, která odpovídá danému problému. Při volbě strategie se dotazuje jak u odborníků, tak i u lidí, kteří v komunitě žijí. Projektování : komunitní pracovník navrhuje projekt, jak budou problémy řešeny. V tomto projektu popíše problémy, cíle projektu, možnost využití zdrojů a konkrétní plány. Implementace : jedná se o podporu spolupráce, zabezpečení chodu projektu Hodnocení: komunitní pracovník hodnotí efektivitu projektu.

28 Komunitní plánování (sociálních služeb)
Komunitní plánování je proces, při kterém dochází k zjišťování stavu poskytovaných sociálních služeb v poměru k neuspokojeným potřebám v dané lokalitě. Hlavním cílem komunitního plánování je přispět k efektivnímu využívání zdrojů na potřebné sociální služby a zajistit tak jejich dostupnost. Krajské úřady jsou povinny ze zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, vypracovávat plány rozvoje sociálních služeb.

29 Fáze komunitního plánování
Příprava - zformování pracovní skupiny, - určení, koho je třeba do přípravy KP zapojit - přizvání dalších účastníků - plán na získání politické podpory obce (kraje) 2. fáze Vytvoření řídící struktury - zapojení všech účastníků při tvorbě řídící struktury - vytvoření řídící struktury - stanovení pravidel jednání řídící skupiny 3. fáze Definování problémů a potřeb - představení zájmů, potřeb a cílů všech účastníků - vytvoření postupů pro participaci veřejnosti ne KP - analýza potřeb a zhodnocení existujících zdrojů hodnocení slabých a silných stránek existujícího systému s. s. - formulace příležitostí a rizik týkajících se rozvoje SS.

30 4. Fáze Návrh rozvoje SS - formulace hodnot, které tvoří základ KP - formulace cílů a priorit - pojmenování překážek, které lze očekávat - vypracování přehledu regionálních a nadregionálních zdrojů - dosažení souhlasu většiny účastníků KP 5. fáze Formulace strategie rozvoje SS - formulace plánu a časových horizontů - zpracování konečné verze KP - zpracování systému sledování realizace KP - předložení KP k diskuzi veřejnosti - předložení KP ke schválení zastupitelstvem 6. fáze Provádění plánů - realizace plánu - informování veřejnosti o postupu realizace KP - průběžné vyhledávání a zapojování nových partnerů - případné revize výchozího plánu a formulace alternativ Zdroj: Matoušek O. a kol.

31 Účastníky komunitního plánování jsou:
Uživatelé – klienti sociálních služeb. Jsou to lidé v nepříznivé nebo tíživé sociální situaci, kteří služby využívají, kterým jsou určeny. Tito lidé mohou v procesu komunitního plánování vyjádřit svůj názor, zviditelnit své zájmy, přímo se vyslovit k tomu, co vnímají jako nejlepší a nejpotřebnější a spolupodílet se tak na utváření podoby sociálních služeb. Poskytovatelé sociálních služeb jsou subjekty, které služby poskytují a nabízejí. Vědí jak služby fungují, znají systémové a provozní záležitosti. Dokážou popsat stávající poptávku i předpokládané trendy a v dané problematice se dobře orientují. Zadavateli sociálních služeb rozumíme zejména obce, jsou odpovědni za zajištění sociálních služeb v regionu. Zadavatelé jsou garanty realizace výstupů komunitního plánování. Podpora komunitního plánování ze strany obce a jejích politických reprezentantů představuje nejzákladnější podmínku pro jeho uskutečňování.

32 Např. Město Chrudim začalo komunitně plánovat v roce V tomto období bylo komunitní plánování sociálních služeb schváleno Radou a Zastupitelstvem města, kdy bylo stanoveno, že Komunitní plán sociálních služeb města Chrudim bude vypracován a schválen Zastupitelstvem města do Tento dokument byl zpracován na období let 2008 – V roce 2005 proběhlo školení některých pracovníků a byl vypracován projekt s žádostí o finanční podporu komunitního plánování.

33 Projekty, kampaně Zdravé město, Obec přátelská rodině Zdravé město Cílem Zdravých měst ČR je udržitelný rozvoj, jehož výsledkem jsou dlouhodobě stabilizované podmínky pro zdraví a kvalitu života. Zdravá města, obce a regiony se promyšleně snaží utvářet město (obec, region) jako kvalitní a příjemné místo pro život na základě dohody s obyvateli. Věří, že občané získají "zdravý patriotismus", že lidé budou svou komunitu i krajinu považovat za svůj domov a budou o ně také takto pečovat.

34 Město Chrudim je do Projektu Zdravé město zapojeno od roku 2001.
Realizované projekty: ekologické audity školských zařízení bezpečná komunita v Chrudimi bezpečná cesta do školy udržujeme si zdravé zuby zdravá rodina nekouří kampaň „Na kolo jen s přilbou“ „Učíme se zdravě sedět a cvičit“

35 Obec přátelská rodině- od roku 2008
Cílem soutěže je motivovat obce a města k podpoře rodin s dětmi a vyvolat zájem o realizaci prorodinných aktivit. Soutěž hodnotí, jak se v různých místech republiky vychází vstříc dětem, jejich rodičům a prarodičům. Je třeba přesvědčit komisi, že právě v jejich obci nejlépe podporují rodiny svých obyvatel. Šanci mají malé obce i větší města, protože se soutěží v šesti velikostních kategoriích. Programy sociální prevence Sociální prevence soubor aktivit, které ovlivňují proces socializace a sociální integrace jejím cílem je zamezit či zabránit vzniku a šíření sociálně-patologických jevů, mezi které řadíme kriminalitu, toxikománii, xenofobii, rasizmus, násilí a další nejširší záběr mají sociálně-preventivní aktivity na místní úrovni, kde je kladen důraz na práci s mládeží, která je ohrožena negativními společenskými jevy

36 Sociálně- preventivní aktivity města Chrudim
Hlavní projekty za finanční a metodické podpory Ministerstva vnitra ČR: kamerový systém skatepark nízkoprahový klub Futur projekt Jupiter- cílovou skupinou jsou oběti domácího násilí Kopretina- komunitní projekt víkendové pobyty

37 V. SOCIÁLNÍ PROBLEMATIKA REGIONU ŠKOLY
Státní správa a samospráva: Sociální péče- kraje, obce a jejich úřady Zaměstnanost- Úřad práce ČR Sociální zabezpečení- ČSSZ, OSSZ Nestátní poskytovatelé sociálních služeb

38 Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR (Praha)
MPSV ČR bylo zřízeno s účinností od 1. července 1990 zákonem České národní rady č. 203/1990 Sb., o změnách v organizaci a působnosti ministerstev České republiky jako ústřední orgán státní správy České republiky působnost ministerstva je vymezena v § 9 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČSR, ve znění pozdějších předpisů, takto: MPSV je ústředním orgánem státní správy pro pracovněprávní vztahy, bezpečnost práce, zaměstnanost a rekvalifikaci, kolektivní vyjednávání, mzdy a jiné odměny za práci, důchodové zabezpečení, nemocenské pojištění, nemocenské zabezpečení, sociální péči, péči o pracovní podmínky žen a mladistvých, právní ochranu mateřství, péči o rodinu a děti, péči o občany, kteří potřebují zvláštní pomoc, a pro další otázky mzdové a sociální politiky

39 Kraje – Pardubický kraj- Krajský úřad Pardubického kraje
podílí na vytváření regionálních podmínek v poskytování sociálních služeb (zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů) krajský úřad je nadále povinen vypracovávat střednědobý plán rozvoje sociálních služeb na svém území, který musí obsahovat ekonomickou analýzu kraje, jeho potřeby a finanční zajištění. V rámci své samostatné působnosti kraje mohou zřizovat sociální služby, a to stejně jako obce buď ve formě svých organizačních složek, nebo jako příspěvkové organizace. Po roce 2002 se kraje staly zřizovateli většiny zařízení sociální péče, kterou do té doby zřizovaly okresy poskytují dotace provozovatelům sociálních činností, aby zabezpečily poptávku po sociálních službách na svém území krajský úřad – Odbor sociálních věcí – mj. odvolací orgán pro správní řízení kontrolní a metodická činnost

40 Obce jsou nejblíže ke svým občanům, a tak mohou nejlépe vyhodnocovat jejich potřeby a na základě zjištěných událostí pružně reagovat vhodným rozhodnutím ze statutu jejich samostatné působnosti mohou v rámci sociálních služeb vytvářet takovou sociální politiku, která bude nezbytná pro udržení sociálního rozvoje na jejich území mohou zřizovat vlastní organizační složky nebo příspěvkové organizace s právní subjektivitou v přenesené působnosti obce s rozšířenou působností jsou povinny vykonávat státní správu

41 Obce k tomu, aby byly obce schopny zajistit všem potřebným vhodné sociální služby,jim slouží komunitní plánování, ve kterém vytvoří plán sociálních služeb a jejich rozvoj na svém území, ze zákona nejsou povinny tento plán zpracovávat, ale je jim to pouze doporučeno obec s rozšířenou působností Chrudim pověřené obecní úřady: Heřmanův Městec, Chrast, Chrudim, Nasavrky, Skuteč a Třemošnice odbory sociální věcí v rámci těchto úřadů

42 Odbor sociálních věcí a zdravotnictví Městského úřadu Chrudim
Organizační struktura Městského úřadu Chrudim je dána Organizačním řádem. Odbor řídí vedoucí odboru, který přímo řídí ekonoma odboru. Oddělení : Sociálních služeb Péče o rodinu a dítě Sociální prevence Hmotné nouze

43 Úřad práce České republiky
Úřad práce České republiky je správním úřadem s celostátní působností a sídlem v Praze řízený Ministerstvem práce a sociálních věcí. Úřad práce České republiky zřizuje zákon č. 73/2011 Sb. (zákon o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů). Účinnost zákona je od Úřad práce České republiky plní úkoly v oblastech: zaměstnanosti ochrany zaměstnanců (při platební neschopnosti zaměstnavatele) státní sociální podpory další úkoly v rozsahu a za podmínek stanovených jinými předpisy (např. zákoník práce). Struktura: generální ředitelství krajské pobočky

44 Okresní správa sociálního zabezpečení v Chrudimi
Organizační struktura Ředitel OSSZ Oddělení nemocenského pojištění Oddělení důchodového pojištění Oddělení OSVČ Oddělení vymáhání pojistného Oddělení účtárny pojistného a dávek  Oddělení kontroly  Oddělení vnitřní správy 

45 Okresní správy sociálního zabezpečení se zřizují pro obvody, které jsou
shodné s územními obvody okresů. Česká správa sociálního zabezpečení je samostatnou rozpočtovou organizací podřízenou Ministerstvu práce a sociálních věcí. Byla ustavena, s účinností od 1. září 1990, zákonem ČNR č. 210/1990 Sb., o změnách v působnosti orgánů České republiky a o změně zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, kterým byl novelizován zákon ČNR č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů ČSR v sociálním zabezpečení.

46 Obecně prospěšné společnosti Církevní právnické osoby
NESTÁTNÍ POSKYTOVATELÉ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Občanská sdružení Obecně prospěšné společnosti Církevní právnické osoby Ostatní poskytovatelé

47 Příklad organizací působících na území města Chrudim v sociální oblasti
Amalthea o.s.- Archa (zřizuje DDŠ v H. Týnci) – Centrum J.J. Pestalozziho, o.p.s. – Centrum pro zdravotně postižené Pardubického kraje, detaš. pracoviště Chrudim – Centrum psycho-sociální pomoci, Rodinná a manželská poradna Pardubického kraje – Centrum sociálních služeb a pomoci Chrudim, příspěvková organizace města Chrudim – Český červený kříž, oblastní spolek Chrudim Sociální služba v Nemocnici v Chrudimi Šance pro tebe –

48 Dia – Svaz diabetiků ČR, územní organizace Chrudim
Příklad organizací působících na území města Chrudim v sociální oblasti Dia – Svaz diabetiků ČR, územní organizace Chrudim Svaz sluchově postižených a nedoslýchavých Chrudim Domov sociálních služeb Slatiňany – Farní Charita Laxus o.s. – Péče o duševní zdraví – region Pardubice – Pedagogicko-psychologická poradna Chrudim Rytmus o.s. Sdružení Prometheus o.s.- .cz Sociální služba v Nemocnici v ChrudimiŠance pro tebe – TyfloCentrum Pardubice o.p.s. – pracoviště Chrudim –

49 Kontrolní otázky Jaký je rozdíl mezi pojmy komunita, komunitní práce a komunitní plánování? Jaký význam má komunitní práce pro sociální politiku obce? Jaká je působnost obce v sociální politice? V čem spočívají hlavní principy komunitního plánování sociálních služeb? Jaké instituce se podílejí na výkonu státní sociální správy na území města Chrudim? Jaké iniciativy vyvíjí město Chrudim v sociální politice? Jaké programy sociální prevence jsou realizovány ve městě Chrudim a kým? Do jakých projektů v sociální oblasti se mohou občané města Chrudim aktivně zapojit?

50 Kontrolní otázky Jaké orgány má obec? Co znamenají pojmy samostatná působnost a přenesená působnost? Jaké organizace poskytují sociální služby v Chrudimi a jaké jsou jejich cílové skupiny? Které „sociální“ orgány státní správy a samosprávy působí v Chrudimi a jaký je hlavní předmět jejich činnosti?