Přírodovědný seminář – chemie 9. ročník

Prezentace na téma: "Přírodovědný seminář – chemie 9. ročník"— Transkript prezentace:

1 Přírodovědný seminář – chemie 9. ročník
Redoxní reakce, soli Přírodovědný seminář – chemie 9. ročník ZŠ Benešov, Jiráskova 888 Ing. Bc. Jitka Moosová

2 Redoxní reakce Redoxní reakce (nebo Oxidačně-redukční reakce) jsou chemické reakce, při kterých se mění oxidační čísla atomů. Každá redoxní reakce je tvořena dvěma poloreakcemi, které probíhají současně. Tyto dvě poloreakce jsou oxidace a redukce. Při oxidaci se oxidační číslo atomu zvyšuje, atom tedy ztrácí elektrony, při redukci se oxidační číslo snižuje, atom tedy elektrony přijímá.

3 Příklady redoxních reakcí
V přírodě se často setkáváme s hořením a korozí. Oba dva procesy jsou redoxní. Rozklad chlorečnanu draselného: 4 KClO3 → 3 KClO4 + KCl Reakce arsenu s vodným roztokem kyseliny dusičné: 3 As + 5 HNO3 + 2 H2O → 3 H3AsO4 + 5 NO Reakce kyseliny dusičné s mědí a reakce kyseliny chlorovodíkové s manganistanem draselným: 3 Cu + 8 HNO3 → 3 Cu(NO3)2 + 2 NO + 4 H2O 2 KMnO HCl → 5 Cl2 + 2 MnCl2 + 2 KCl + 8 H2O

4 Vyčíslování rovnic redoxních reakcí
Rovnice redoxních reakcí se vyčíslují jiným způsobem než neredoxní rovnice. Například rovnice reakce sulfidu olovnatého s peroxidem vodíku: PbS + 4 H2O2 → PbSO4 + 4 H2O Nejprve musíme v rovnici najít jednotlivé poloreakce: SII- → SVI+ O2I- → OII- Poté zapíšeme rozdíly oxidačních čísel před a po reakci: u síry rozdíl činí 8 u kyslíku rozdíl činí 2 Nakonec obě čísla zkrátíme a výsledek přiřadíme druhému reaktantu. Takže v našem případě se dvojka vykrátí na jedničku a osmička na čtyřku. Poté se obě čísla prohodí. U kyslíku bude 4 a u síry 1. Nakonec stačí tato čísla zapsat na obě strany rovnice ke sloučeninám kyslíku a síry. 1 PbS + 4 H2O2 → 1 PbSO4 + 4 H2O

5 Soli-I Soli jsou chemické sloučeniny iontového charakteru. Obsahují kladnou (kation) i zápornou složku (anion), takže celá sloučenina je neutrální. Jednotlivé složky mohou být organické i anorganické, jedno i víceatomové. Soli jsou většinou pevné krystalické látky. V roztoku a tavenině vedou elektrický proud. neutralizací KOH + HCl ---> H2O + KCl reakcí kovu s kyselinou Zn + H2SO4 ---> H2 + ZnSO4 reakcí kovu s nekovem 2 Cu + S ---> Cu2S

6 Soli-II reakcí oxidu kovu s oxidem nekovu CaO + CO2 ---> CaCO3
reakcí kyselinotvorného oxidu s hydroxidem CO2 + 2 KOH ---> K2CO3 + H2O reakcí zásadotvorného oxidu s kyselinou CaO + 2 HNO3 ---> Ca(NO3)2 + H2O reakcí dvou solí (srážecí reakcí) AgNO3 + KBr ---> AgBr + KNO3

7 Soli Názvy solí bezkyslíkatých kyselin jsou složeny z podstatného jména a přídavného jména. Podstatné jméno je zůstatek bezkyslíkaté kyseliny s koncovkou - id ( bromid, jodid, fluorid, chlorid). Přídavným jménem je název kationtu s koncovkou, která odpovídá jeho oxidačnímu číslu. Cl- - zůstatek kyseliny chlorovodíkové (HCl) - chlorid. K+ - kationt draslíku s oxidačním číslem +1. Podle tabulky má koncovku -ný - draselný. Chlorid + draselný = chlorid draselný. Názvy solí kyslíkatých kyselin jsou složeny z podstatného jména a přídavného jména. Podstatné jméno je zůstatek kyslíkaté kyseliny se zakončením, odpovídajícím oxidačnímu číslu kyselinotvorného prvku podle níže uvedené tabulky. Přídavným jménem je název kationtu s koncovkou, která odpovídá jeho oxidačnímu číslu dle tabulky Síran sodný = Na2SO4 Dusičnan draselný = KNO3 Síran železitý = Fe2(SO4)3

8 Tabulka koncovek aniontů a kationtů
Ox. č. zakončení podstatného jména soli (aniontu) Zakončení přídavného jména soli (kationtu) I -nan -ný II -natan -natý III -tan -itý IV -ičitan -ičitý V -ičnan -ečnan -ičný -ečný VI -an -ový VII -istan -istý VIII -ičelan -ičelý

9 Literatura, zdroje informací
Vše dostupné online ale-byly-unavne-i-vybusne-p5m- /tec_technika.aspx?c=A080208_002642_tec_technika_pka kovovy-plat/212#.TpHIZWFdyeo CHEMIE8/vzniksoli.html obsahuje-az-ctyrikrat-vice-soli-nez-by-mela.html