Všeobecný přehled 2008 Mgr. Pavel Petr Katedra společenských věd Vysoká škola báňská – TUO Právnická fakulta MU.

Prezentace na téma: "Všeobecný přehled 2008 Mgr. Pavel Petr Katedra společenských věd Vysoká škola báňská – TUO Právnická fakulta MU."— Transkript prezentace:

1 Všeobecný přehled 2008 Mgr. Pavel Petr Katedra společenských věd Vysoká škola báňská – TUO Právnická fakulta MU

2 Politologie a státověda základní Politologie Politické směry Stát Státní občanství Volby a volební systémy

3 Politologie Politiké – umění řídit stát Logos – slovo, výklad  Věda o politice  Teorie politiky o Historicky se vyvinula z filozofie o Později se vyčlenila politická filozofie (zejm. Aristoteles) o Rozvoj nastává hlavně ve 20.století

4 Politologie Rozvoj 20.stol Rozdíl Evropa x USA Evropa - Hodnocení - Popis USA - Ovlivnění empirickou sociologií (E.de Mayo – výzkumy General Electrics) - Gallupův ústav - Hlavní metody: výzkum veřejného mínění, sociometrie

5 Politologie  V současnosti Politické vědy V rámci nich - vnitrostátní - zahraničně politická Francis F. Fukuyama Henry Kissinger Jacques Rupnik Bohumil Doležal aj.

6 Liberalismus  Lat. liberare (osvobodit)  Počátky 19.stol. Španělsko  Baruch Spinoza  John Locke  Montesquie  J.S. Mill Nejvyšší hodnotou jednotlivec Přirozená práva subjektů Nezávislé na politické moci ta by měla chránit

7 Liberalismus  Tolerance (náboženská, morální)  Univerzalizmus (práva všem bez rozdílů)  Soukromé vlastnictví  Omezení státního intervekcionizmu  Neoliberalizmus Milton Friedman – Svoboda volby F.A.Hayek – Cesta do otroctví N. Ovlivnil politiku Thatcherové a Reagana

8 Socialismus  Lat. socialis (společný, družný)  Krédo - likvidace společenských tříd - zespolečenštění výrobních prostředků (podniky, stroje) Opak liberalismu  Přednost kolektivu před jedincem  Požadavek společného vlastnictví výr.prostředků  Rovnost, sociální spravedlnost  Plánovitost x tržní hospodářství  Akcent na dělnickou třídu  převzetí moci

9 Socialismus  Karel Marxdílo Kapitál  Bedřich Engels dílo Vývoj socializmu od utopie k vědě Rozpor vzniká v rozdílném vlastnictví výrobních prostředků (vykořisťovatel) x výrobních vztahů (vykořisťovaný) Tzv. ukradená nadhodnota  SOCIÁLISTICKÁ REVOLUCE Stát = nástroj třídní nadvlády

10 Umírněný socialismus  Vyvinuly se dva druhy stran  Komunistické (marxistické, agresivní)  Sociálně demokratické (parlamentní, umírněné)  Fabiánský socialismus  Fabian Society – VB  Umírněný – vzdělání, reformy, parlamentní cesta  Stát považovali za neutrální prvek  Stáli u zrodu Labour Party

11 Liberalismus  Tolerance (náboženská, morální)  Univerzalizmus (práva všem bez rozdílů)  Soukromé vlastnictví  Omezení státního intervekcionizmu  Neoliberalizmus Milton Friedman – Svoboda volby F.A.Hayek – Cesta do otroctví

12 Fašismus  Lat. fascis (svazek prutů – symbol moci římských úředníků tzv. liktorů)  Otevřená diktatura a) Nacionalizmus b) Rasismus (ne vždy) Antiliberální, nedemokratická Itálie – 1919 Fasci di Combatimento 1921 Fašistická strana  pochod na Řím Německo – Hitler Portugalsko – Salazar Španělsko – Francova diktatura až do r.1975 Argentina – Peronismus

13 Fašismus  Důvody vzniku  Hospodářská krize  Nestabilita  Demokracie „v plenkách“  Protiváha socializmu  Klerofašismus – kombinace s katolickou církví SR  Korporativismus – lat. corporatio – sdružení  Sdružení na cechovním základě, skupiny si vzájemně nekonkurují – typické pro fašistickou Itálii, Jugoslávie po WWII

14 Konzervatismus  Lat. conservare uchovat  Opatrné, umírněné chování  Konvenční styl, odmítání radikálních změn, resp. obavy  Tradiční hodnoty Ekonomické, Kulturní, Politické Základní přístup v politice PRAGMATIZMUS - Pragma – jednání, přizpůsobení okolnostem, praktická hodnota - USA – Demokraté z jihu, Republikáni - VB – Konzervativní strana - ČR - ODS

15 Stát

16  Georg Jellinek  Obyvatelstvo  Území  Moc

17 Státní hranice

18 Státní občanství  Časově trvalý, místně neomezený úzký vztah mezi osobou a státem  Zpravidla nezrušitelný  Právo na ochranu od státu  Diplomatická ochrana  Povinnost občana – věrnost, obrana, výkon fcí (svědek, porota, volit (do r.´89 povinnost)  Bipolitismus – dvojí občanství

19 Státní občanství  Nabývání občanství A) Narození filiace Ius sanquinis (právo krve) odvozené od rodičů Ius soli (právo půdy) od místa, kde se narodil B) Naturalizace (na žádost) Splnění podmínek C) Ostatní Sňatek s cizincem Legitimace – uznání otcovství Hromadné udělení

20 Volby a volební systémy  Mandáty 1. Imperativní (vázaný) 2. Reprezentativní (volný)  Volební systém ČR  Upravují zákony o volbách…  Victor d´Hondt  Systém největšího průměru  Skrutinium

21 Ústavní právo  Historický vývoj ústav v ČR  Druhy ústav  Ústava ČR  Listina základních práv a svobod

22 Historický vývoj ústav od r. 1918 Ústavní zákon č. 37 13.11.1918 – Prozatímní ústava Symbolické postavení prezidenta Vláda volena Parlamentem (později novela 1919 prezident jmenuje vládu) Velmi stručná

23 Historický vývoj ústav od r. 1918 Ústavní zákon č. 121/1920 Sb. Ústava listina Československé republiky Přijata Revolučním národním shromážděním (vzniklo kooptací poslanců do Národního výboru dle výsledků voleb do Říšské rady 1911) Inspirováno Ústavou USA a Ústavou Fr. (např. sedmileté funkční období prezidenta a dvoukomorový Parlament); přejala katalog občanských práv z Prosincové ústavy Rakouska (1867) Parlament = Národní shromáždění – dvě komory – Poslanecká sněmovna (300) a Senát (150) Výrazná ochrana práv menšin

24 Historický vývoj ústav od r. 1918 Ústavní zákon č. 150/1948 Sb. Ústava Československé republiky (Ústava 9.května) Přijata po událostech v únoru ´48 Lidově demokratické zřízení Nová hospodářská soustava – znárodnění Zachovávala instituci náměstka prezidenta a další instituty předešlé demokratické ústavy ovšem realizace byla skutečně jen formální Vytvořeny Slovenské orgány – Slovenská národní rada a Sbor povereníkov

25 Historický vývoj ústav od r. 1918 Ústavní zákon č. 100/1960 Sb. Změna názvu státu na ČSSR Inspirována ústavou SSSR – Stalinova ústava 1936 Vedoucí úloha KSČ (čl.4) Vzdělávací a kulturní politika byla vedena ideou Marxismu a Leninismu Zrušen Sbor povereníkov

26 Ústava 100/1960 Sb.

27 Historický vývoj ústav od r. 1918 Ústavní zákon č. 143/1968 o čsl. federaci Dlouhodobá asymetrie; volání po federativním uspořádání Vznik tří státoprávních celků – ČSSR, ČSR a SSR Vznik dvoukomorového „federálního“ parlamentu – Federální shromáždění – Sněmovna lidu (200) a Sněmovna národů (150; 75 ČSR a 75 SSR) komory byly rovnocenné – nedělilo se na horní a dolní komoru Národní parlamenty – jednokomorové ČNR (200) a SNR (150) – ty poslaly 75 členů do Sněmovny národů Vytvoření vlád – federální, české a slovenské

28 Federální shromáždění

29 www.stránky.cz www.czech.czwww.czech.cz oficiální stránky ČR www.psp.czwww.psp.cz stránky Poslanecké sněmovny www.senat.czwww.senat.czstránky Senátu www.hrad.czwww.hrad.czoficiální stránky prezidenta www.vlada.czwww.vlada.czstránky vlády www.concourt.czwww.concourt.czstránky Ústavního soudu www.nku.czwww.nku.czstránky Nejvyššího kon. úřadu www.cnb.czwww.cnb.czstránky České nár. banky www.portal.gov.czwww.portal.gov.czportál veřejné správy

30 Ústava ČR Předcházel ústavní zákon č. 542/1992 Sb. O zániku ČSFR Zákon č. 1/1993 Sb. Přijala ČNR 16.12.1992 Účinnost od 1.1.1993 Ústavní zákon (změna jen ústavním zákonem) Součást ústavního pořádku

31 Typologie ústav Rigidní – nutnost zvláštního postupu při změně Flexibilní – lex posterior derogat priori Psané – jeden, event. několik zákonů Nepsané – doprovází jí precedenty, usance, obyčeje FCE Právní – základní zákon Politická – boj o moc, pravidla politického boje Ideologická – světonázor, náboženství

32 Ústavní pořádek ČR Definuje čl. 112 Ústava LZPS Ústavní zákony Ústavní zákony Národního shromáždění ČSR, FS ČSSR a ČNR upravující státní hranice Ústavní zákony přijaté ČNR po 6.6.1992

33 Systematika Ústavy 1. Hlava Základní ustanovení 2. Hlava Moc zákonodárná 3. Hlava Moc výkonná 4. Hlava Moc soudní 5. Hlava Nejvyšší kontrolní úřad 6. Hlava Česká národní banka 7. Hlava Územní samospráva 8. Hlava Přechodná a závěrečná ustanovení

34 Symboly 1. Velký státní znak 2. Malý státní znak 3. Státní barvy 4. Státní vlajka 5. Vlajka prezidenta 6. Státní pečeť 7. Státní hymna

35 Moc zákonodárná Náleží Parlamentu!!! Parlament = Poslanecká sněmovna a Senát (komory) Poslanecká sněmovna – někdy označována jako dolní komora Senát – někdy označován jako horní komora

36 Poslanecká sněmovna 200 poslanců Voleni na 4 roky Volby ve lhůtě počínající třicátým dnem před ukončením volebního období a končící jeho uplynutím Pokud rozpuštěna  volby do 60 dnů po rozpuštění Volby na základě poměrného volebního systému s uzavírací klauzulí 5% pro stranu, event. pro koalici dle počtu stran (strana x 5% max. 20%) Pasivní volební právo (být volen) 21+ Aktivní volební právo (jít volit) 18+ Mandát vzniká zvolením Mandát reprezentativní

37 Senát 81 senátorů Voleni na 6 let, každé dva roky 1/3 Volby ve lhůtě počínající třicátým dnem před ukončením volebního období a končící jeho uplynutím Nelze rozpustit – ústavní pojistka, prameny práva tzv. zákonná opatření  věci, které nesnesou odklad a vyžadovaly by přijetí zákona na návrh vlády (nutná následná ratihabice) Volby na základě většinového volebního systému „vítěz bere vše“ – nadpoloviční většina v I.kole nebo většina v kole druhém Pasivní volební právo (být volen) 40+ Aktivní volební právo (jít volit) 18+ Mandát vzniká zvolením

38 Parlament Neslučitelnost inkompatibilita (prezident, soudce); člen vlády, který je zároveň poslancem/senátorem nemůže být předsedou, místopředsedou PS a S, členem výborů, komisí Usnášení schopnost komor – přítomnost alespoň 1/3 svých členů Přijetí usnesení nadpoloviční většina přítomných Důležité usnesení (válečný stav aj.) nadpoloviční většina(kvórum - proměnlivé) všech /101/ Ústavní zákony, mezinárodní smlouvy – 3/5 (kvalifikovaná většina) všech poslanců /120/a přítomných senátorů

39 Zákonodárná iniciativa Právo podat návrh zákona Poslanec Skupina poslanců Senát (nikoliv jednotlivý senátor!) Vláda Zastupitelstvo vyššího územně samosprávného celku (jen kraje!!)

40 Moc výkonná - prezident Hlava státu (spíše reprezentativní) Volen/na Parlamentem (PS i S!!)  společná schůze Volitelný člověk, který je volitelný do Senátu (40+) Max. dvakrát tatáž osoba Návrh nejméně 10 poslanců nebo 10 senátorů Jmenuje soudce, rozpouští Poslaneckou sněmovnu, jmenuje členy rady ČNB

41 Prezidenti ČSR, ČSSR, ČSFR a ČR

42 Moc Výkonná - Vláda Vrcholný orgán výkonné moci (kolegiální – rozhoduje ve sboru) Předseda, místopředseda, ministři – počet ministerstev dán tzv.kompetenčním zákonem Předsedu jmenuje prezident (kohokoliv) existuje usance (zvyklost – že je to předseda nejsilnější strany ve volbách) Postup: Prezident  jmenuje premiéra (1)  žádost o důvěru PS (2)  pokud ne znovu 1+2  pokud znovu ne jmenuje prezident premiéra na návrh předsedy poslanecké sněmovny

43 Moc soudní Soustava soudů v ČR  Ústavní soudnictví  Obecné soudy  Správní soudnictví

44 Moc soudní – Ústavní soud 15 soudců na 10let Jmenuje prezident se souhlasem Senátu Volitelnost  40+, VŠ právník, 10let praxe Negativní zákonodárce – je-li zákon v rozporu s Ústavou  zruší část zákona Žaloba se nazývá – ústavní stížnost Sídlo Brno, Joštova 8 Předseda JUDr. Pavel Rychetský www.concourt.cz

45 Ústavní soud

46 Soustava obecných soudů

47 Soustava správního soudnictví

48 Podmínky na jmenování soudcem v ČR Právní bezúhonost Způsobilost k právním úkonům Věk minimálně 30 let VŠ vzdělání právnického směru dosažené v magisterském studijním programu Morální vlastnosti Souhlas s výkonem funkce Jmenuje prezident

49 Nejvyšší kontrolní úřad Nezávislý orgán Kontrola hospodaření se státním majetkem Kontrola plnění rozpočtu V čele prezident Ing. František Dohnal

50 Česká národní banka Ústřední (centrální) banka státu Péče o cenovou stabilitu Nezávislá na státu!! Emituje bankovky a mince V čele guvernér a bankovní rada Doc. Ing. Zdeněk Tůma, CSc.

51 Územní samospráva Obce – základní územní samosprávné celky Kraje – vyšší územně samosprávné celky (VÚSC) Vytvořit VÚSC jen ústavním zákonem ÚSC – veřejnoprávní korporace V čele zastupitelstvo voleno na 4 roky Mohou vydávat pramen práva obecně závazné vyhlášky

52 Ombudsman Původně Švédsko 18.stol (1713 – Král Karel XII. od 1809 zakotveno ve švédské ústavě) Ombud - zástupce Veřejný ochránce práv Volen PS – návrhy 2 prezident, 2 Senát 6 let, 40+ Sídlo Brno JUDr. Otakar Motejl

53 Listina základních práv a svobod Usnesení ČNR č. 2/1993 Sb. Hl.I. Obecná ustanovení Hl.II.Lidská práva a základní svobody Hl.III.Práva národnostních a etnických menšin Hl. IV. Hospodářská, sociální a kulturní práva Hl. V.Právo na soudní a jinou ochranu Hl. VI.Ustanovení společná Otázky se převážně týkají – kam by jste zařadili určité právo – např. právo na spravedlivou odměnu za práci je…. Práva hospodářská sociální a kulturní

54 Vysoké školy Rektor Správní rada (jen veřejná VŠ) Prorektoři (věda, výzkum aj.) Kvestor ($)Vědecká radaAkademický senát Děkan Ředitel Tajemníki Proděkani Akademický senát fakulty Vědecká rada Oddělení (např. aplikované matematiky aj.) Vědecká radaDisciplinární komise Katedry (např.: Katedra ekonomie) FakultaÚstav

55