léto 2014 Ing. Arnošt Klesla, Ph.D. Skupiny: N_MaEk/R3PH

Prezentace na téma: "léto 2014 Ing. Arnošt Klesla, Ph.D. Skupiny: N_MaEk/R3PH"— Transkript prezentace:

1 léto 2014 Ing. Arnošt Klesla, Ph.D. Skupiny: N_MaEk/R3PH
N_MaEk Manažerská ekonomika 4. cvičení Úloha zisku v podnikání, vztahy mezi ziskem, objemem výroby, cenou a náklady, analýza bodu zvratu, stanovení limitu variabilních a fixních nákladů a limitů ceny, provozní páka léto 2014 Ing. Arnošt Klesla, Ph.D. Skupiny: N_MaEk/R3PH

2 Program cvičení LS 2014 1. Marketingová východiska podnikatelského projektu. Ot.SZZ Majetková a kapitálová struktura podniku, rozvaha, finanční páka. Ot.SZZ. 28, 29 Mejzlík, Vojáčková Náklady a výnosy, klasifikace nákladů, manažerské pojetí nákladů, variabilní a fixní náklady, kalkulace nákladů, rozpočty a plánování. Ot.SZZ. 22, Úloha zisku v podnikání, vztahy mezi ziskem, objemem výroby, cenou a náklady, analýza bodu zvratu, stanovení limitu variabilních a fixních nákladů a limitů ceny, provozní páka. Ot.SZZ. 20 Outrata, Kováčik Financování podniku – klasická finanční analýza, pyramidové rozklady ukazatelů a souhrnné ukazatele. Ot.SZZ. 24,Lainová, Vlčková, 25, Hesová Řízení provozního kapitálu, řízení cash flow. Ot.SZZ. 21 Voštiarová Value Based Management, optimalizace kapitálové struktury podniku. Ot.SZZ Metody posuzování efektivnosti investic, plánování investic, zdroje financování. Ot.SZZ.26,Podzolkova, Reabaia 27Avdienko, Kari, Kaliyeva Řízení rizik při investičním rozhodování, investiční portfolio. Ot.SZZ Controlling a interní audit, strategické scénáře, tvorba finančních rezerv. . Cherepanova, Pyatkova Oceňování a řízení hodnoty podniku. Ot.SZZ. 29 Dubatolkina, Prymak 12.Cizoměnové operace (finanční deriváty – forwardy, futures, opce)

3 N MaEk Manažerská ekonomika Otázky ke státní závěrečné magisterské zkoušce obor Řízení podniku a podnikové finance podle osnovy témat pro letní semestr 2014 Oborový předmět I – Ekonomika a management:

4 Cíle předmětu Po absolvování předmětu student získá základní znalosti a dovednosti manažerských praktik, které jsou předpokladem pro výkon vrcholových řídících a ekonomických funkcí. Předmět Manažerská ekonomika se opírá o základní aplikace manažerské ekonomiky do podnikatelských, řídících a rozhodovacích procesů. Studenti si zopakují a propojí znalosti podnikové ekonomiky, účetnictví, makro- a mikroekonomie. Studenti získají základní přehled o kategoriích manažerské ekonomiky, funkcích a provázanosti činností v rámci podnikové architektury.

5 Literatura povinná literatura
SYNEK, M. a kol. Manažerská ekonomika. Praha: Grada Publishing, ISBN ŠULÁK, M., VACÍK, E. Měření výkonnosti firem. Praha: EUPRESS, ISBN FOTR, J., SOUČEK, I. Investiční rozhodování a řízení projektů. Praha: Grada, ISBN doporučená literatura KISLINGEROVÁ, E. a kol. Manažerské finance. Praha: C. H. Beck, ISBN ŠULÁK, M., VACÍK, E., IRCINGOVÁ, J. Teze k přednáškám předmětu Řízení podnikatelských projektů. Plzeň: ZČU, ISBN MAŘÍK, M. a kol. Metody oceňování podniku. Praha: Ekopress, ISBN

6 Výnosy jsou peněžní částky, které podnik generoval na základě svých podnikatelských aktivit za určité účetní období, a to bez vazby na reálné inkaso. Tím se odlišují od příjmů. Podkladem pro plánování výnosů je marketingový a obchodní plán. Výnosy podniku tvoří: provozní výnosy získané v provozně-hospodářské činnosti podniku; finanční výnosy získané z finančních investic; mimořádné výnosy získané z mimořádných aktivit (například odprodej nepotřebných aktiv)

7 Náklady jsou peněžní objemy, které podnik účelně vynaložil na získání výnosů; opět bez vazby na reálné platby. Tak se odlišují od výdajů. Náklady podniku tvoří: běžné provozní náklady (spotřeba materiálu, energie, osobní náklady); odpisy investičního majetku; ostatní provozní náklady; finanční náklady (úroky a jiné finanční náklady); mimořádné náklady (dary, odměny, mimořádné odměny).

8 Plánování tržeb a dalších výnosů
Rozhodující položkou výnosů jsou tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb. Z dalších položek výkonů jsou významné tržby z prodeje dlouhodobého majetku, případně i finanční výnosy. Agregované přístupy určují prognózu budoucí výše tržeb jakožto časovou řadu - trendové křivky, které promítají trendy z předcházejícího období do vývoje v plánovacím časovém horizontu; - Nevýhodou agregovaných metod je, že nerespektují změny externích faktorů, které mohou objemy prodejů podniku ovlivňovat, ale ani strategii podniku v oblasti tržního zaměření produkce. Dále se nerozlišuje naturální vyjádření prodeje a prodejní cena. Desagregovaný přístup je založen na rozčlenění výrobního programu do určitého počtu komodit, které se plánují separátně v členění podle konkrétních trhů. - Desagregovaný přístup umožňuje vytvářet scénáře tržeb, a tak posilovat připravenost podniku na zvládání situací při vzniku odchylek skutečnosti od plánovaných hodnot. Užitečné je pracovat s variantními předpoklady absorbující dopad rizika. 8

9 Plánování nákladů Přímé (variabilní) – odvozené od objemu produkce a technologie; Závislé na strategii – například na struktuře kapitálu; Fixní a režijní – závislé na konkrétní rozvrhové základně. Odpisy závisí na: Vyřazování či odprodeji DHM, DNHM (divestice); Investičním plánu podniku; Výši leasingů (jsou ve službách). Pro výpočet daňové základny se používají daňové odpisy (lineární, zrychlené) Finanční náklady zohledňují způsob financování: Emise akcií vyvolává emisní náklady; Bankovní úvěry jsou zatíženy úroky; Dluhopisy představují nákladové úroky i emisní náklady. Finanční náklady zahrnují skutečný vývoj splátek úroků Režijní náklady se projevují jako: Služby; Režijní spotřeby; Fixní náklady. Daně, poplatky, tvorba rezerv a opravných položek 9

10 Bod zvratu Analýza bodu zvratu (BEP Break-Even-Point), neboli objemu prodaných výkonů, při kterém dosažené výnosy uhradí vynaložené náklady. Jedná se o nástroj krátkodobého rozhodování, který modeluje matematicky a graficky vztahy mezi náklady, výnosy, ziskem a objemem produkce. Vychází z členění nákladů na fixní a variabilní a slouží především ke zjištění: kritického množství produkce, minimální prodejní ceny, maximálně přípustných nákladů. Analýza bodu zvratu poskytuje nejen primární rozhodnutí o tom, kolik má podnik vyrobit a prodat, aby se tržby a náklady rovnaly, ale také kolik by měl podnik vyrobit a prodat, aby dosáhl plánovaného zisku, protože z tržeb musí být uhrazeny nejen náklady, ale také zisk.

11 Bod zvratu

12 Bod zvratu Q (BZ) = FN / (p- vn) TR = TC p*q = FN + vn*q
Bod zvratu (anglicky break even point) je takové množství produkce firmy, při kterém nevzniká žádný zisk ani ztráta. Dosahuje-li firma této produkce, pak se tržby rovnají nákladům. Při spuštění kolmice na horizontální osu procházející průsečíkem celkových nákladů a výnosů zjistíme jaké minimální množství variabilního výstupu je nutné pro výsledný zisk roven nebo větší než nula. Zvyšováním produkce Q od tohoto bodu dále budeme dosahovat vyšších zisků. Vzorec pro výpočet bodu zvratu: Q = FN / (p-b) FN - fixní náklady p - cena ks b - variabilní náklady na ks Bod zvratu (anglicky break even point) je takové množství produkce firmy, při kterém nevzniká žádný zisk ani ztráta. Dosahuje-li firma této produkce, pak se tržby rovnají nákladům. Při spuštění kolmice na horizontální osu procházející průsečíkem celkových nákladů a výnosů zjistíme jaké minimální množství variabilního výstupu je nutné pro výsledný zisk roven nebo větší než nula. Zvyšováním produkce Q od tohoto bodu dále budeme dosahovat vyšších zisků. Vzorec pro výpočet bodu zvratu: Q = FN / (p-b) FN - fixní náklady p - cena ks b - variabilní náklady na ks Bod zvratu (anglicky break even point) je takové množství produkce firmy, při kterém nevzniká žádný zisk ani ztráta. Dosahuje-li firma této produkce, pak se tržby rovnají nákladům. Při spuštění kolmice na horizontální osu procházející průsečíkem celkových nákladů a výnosů zjistíme jaké minimální množství variabilního výstupu je nutné pro výsledný zisk roven nebo větší než nula. Zvyšováním produkce Q od tohoto bodu dále budeme dosahovat vyšších zisků. Vzorec pro výpočet bodu zvratu: Q = FN / (p-b) FN - fixní náklady p - cena ks b - variabilní náklady na ks Bod zvratu (anglicky break even point) je takové množství produkce firmy, při kterém nevzniká žádný zisk ani ztráta. Dosahuje-li firma této produkce, pak se tržby rovnají nákladům. Při spuštění kolmice na horizontální osu procházející průsečíkem celkových nákladů a výnosů zjistíme jaké minimální množství variabilního výstupu je nutné pro výsledný zisk roven nebo větší než nula. Zvyšováním produkce Q od tohoto bodu dále budeme dosahovat vyšších zisků. Vzorec pro výpočet bodu zvratu: Q = FN / (p-b) FN - fixní náklady p - cena ks b - variabilní náklady na ks Bod zvratu Bod zvratu (anglicky break even point) je takové množství produkce firmy, při kterém nevzniká žádný zisk ani ztráta. Dosahuje-li firma této produkce, pak se tržby rovnají nákladům. Vzorec pro výpočet bodu zvratu v naturálním vyjádření: TR = TC p*q = FN + vn*q Q (BZ) = FN / (p- vn) FN - fixní náklady p - cena ks vn - variabilní náklady na ks V hodnotovém vyjádření Q x p p – vn marže p-vn/p příspěvek k tržbám

13 Příklad - BEP Příklad – BEP
Podnik vyrábí ročně ks produktu za cenu 1250,- Kč. Variabilní náklady jsou 850,- Kč/ks, celkové fixní náklady jsou celkem Kč. Vypočítejte: Marži výkonu a příspěvek k tržbám výrobku Plánovaný zisk za rok Bod zvratu v naturálním a hodnotovém vyjádření

14 Příklad 1: Fixní náklady činí Kč a variabilní náklady 265 Kč na 1 výrobek. Vypočtěte, kolik by měl činit minimální prodej při ceně: a) 490 Kč b) 505 Kč c) 512 Kč

15 Řešení: 950 200 / 490 – 265 = 4 224 ks b) 950 200 / 505 – 265 = 3 960 ks c) 950 200 / 512 – 265 = 3 847 ks

16 Bod zvratu pro více produktů
Firmy většinou vyrábějí více druhů produktů, proto musíme vyjádřit bod zvratu v penězích. Bod zvratu pak vyjadřuje minimální výši tržeb, která bude potřebná k tomu, aby podnik začal dosahovat zisku. Bod zvratu pro více produktů = fixní náklady celkový krycí příspěvek : tržby

17 Příklad: Firma vyrábí dámské kožené a koženkové kabelky. Variabilní náklady u koženkové kabelky činí 570 Kč na 1 ks, u kožené kabelky Kč. Cena koženkové kabelky je 890 Kč u kožené 1 650 Kč. Předpokládáme roční prodej ks koženkových a 900 kožených kabelek. Fixní náklady činí Kč. Položka koženková kožená plánované tržby variabilní náklady celkem krycí příspěvek Bod zvratu = (352   000) : ( 979   000) = 2  Kč Zisk začneme tvořit až po dosažení tržeb ve výši 2 182 320 Kč (pokud se nezmění poměr ve vyráběném sortimentu).

18 Firma vyrábí 3 druhy výrobků: výrobek A – variabilní náklady – 72 Kč
Příklad: Firma vyrábí 3 druhy výrobků: výrobek A – variabilní náklady – 72 Kč výrobek B – variabilní náklady – 59 Kč výrobek C – variabilní náklady – 81 Kč Fixní náklady činí 450 000 Kč Vypočtěte bod zvratu, který je daný výši tržeb. Položka Výrobek A Výrobek B Výrobek C plánovaný prodej 5 000 12 000 3 000 tržby variabilní náklady

19 Řešení: Bod zvratu = 450 000 (100     000) : (460     000) = = 2 491 695 Kč Zisk začneme tvořit až po dosažení tržeb ve výši 2  Kč (pokud se nezmění poměr ve vyráběném sortimentu).

20 Kalkulace neúplných nákladů pro více produktů
Pokud vyrábíme více druhů, pak platí, že fixní náklady odečítáme v celkové výši. Zisk nevyčíslujeme pro jednotlivé produkty, ale za podnik jako celek.

21 Rozdíl mezi výnosy a náklady tvoří hospodářský výsledek podniku;
Je-li > 0 , pak zisk – výnosy převýší náklady, Je-li < 0, pak ztráta – náklady převyšují výnosy, Funkce zisku: Kritérium pro rozhodování ve všech základních otázkách strategické výstavby podniku; Hlavní zdroj akumulace, tedy tvorby finančních zdrojů pro další rozvoj podniku; Základ rozdělování důchodů mezi vlastníky, investory a stát. Základní motiv veškerého podnikání; Důležitá součást měřítek výkonnosti (poměrové ukazatele, EVA, apod.)

22 Plánování hospodářského výsledku
Ke stanovení základu daně z příjmů se dospěje korekcí zisku před zdaněním o: Přičitatelné položky (daňově neuznatelné položky); Odečitatelné položky (výnosy z cenných papírů, kladný rozdíl účetních a daňových odpisů); Odečty (daňové ztráty z minulých let, náklady na projekty V&V), Slevy na dani mohou vznikat z důvodu vyplácení dividend a podílu na zisku a zaměstnání pracovníků se sníženou pracovní schopností. Základním předmětem plánování je provozní HV, ve kterém se projevuje síla a využití investičního majetku. Finanční HV odráží strategii financování. Mimořádný HV zachycuje mimořádné operace (prodej majetku), obvykle jde o jednorázové úvahy ve strategickém plánování 22

23 Kategorie zisku

24 Originální anglická vyjádření různých forem zisku
EBIT …… zisk před úroky a daněmi, koresponduje s naším PHV; NOPAT… tentýž zisk upravený o daňový úrokový štít = EBIT * (1 – sdp); EBT …… zisk před zdaněním (hrubý zisk) = EBIT – nákladové úroky; EAT …… zisk po zdanění (čistý zisk) = EBT – daně, Další známí ukazatelé odvození ze zisku jsou: EBDIT…… zisk před odpisy, úroky a daněmi = PHV + odpisy; EBITDA… zisk před úroky, daněmi, odpisy a amortizací = EBDIT – amortizace.

25 Sestavování výsledovky pro potřeby manažerského plánování
Plánování výnosů I Agregované přístupy určují prognózu budoucí výše tržeb jakožto časovou řadu - trendové křivky, které promítají trendy z předcházejícího období do vývoje v plánovacím časovém horizontu; - Nevýhodou agregovaných metod je, že nerespektují změny externích faktorů, které mohou objemy prodejů podniku ovlivňovat, ale ani strategii podniku v oblasti tržního zaměření produkce.

26 Sestavování výsledovky pro potřeby manažerského plánování
Plánování výnosů II. Desagregovaný přístup je založen na rozčlenění výrobního programu do určitého počtu komodit, které se plánují separátně v členění podle konkrétních trhů. Přitom se vychází z: - marketingového výzkumu trhu; - ekonomické výhodnosti jednotlivých komodit (tržních cen); - zásadních rozhodnutí podniku z hlediska strategických cílů a strategií jejich dosažení; - identifikované míry rizika. Desagregovaný přístup umožňuje vytvářet scénáře tržeb, a tak posilovat připravenost podniku na zvládání situací při vzniku odchylek skutečnosti od plánovaných hodnot.

27 setrvačný blok + odpisy nově pořízeného IM = celkový objem odpisů
Plánování investic Vývoj investičních aktivit podniku během plánovacího období je zpracován v plánu investic. Plán investic vychází z jasně formulovaných krátkodobých cílů, kde je již investice konkretizována (feasibility study byla již provedena dříve – o investici je již rozhodnuto); V investičním plánu musí být jasně stanoven rozpočet pro investiční fázi, vymezen okamžik aktivace – uvedení do provozu a udáno provozní CF. Současně k investičnímu plánu se váže plán odpisů: poč. stav IM + pořízený IM – zůstatková cena vyřazeného/prodaného IM – odpisy IM = konc. stav IM. Odpisy se stanovují jako: setrvačný blok + odpisy nově pořízeného IM = celkový objem odpisů 27

28 Rozpočtová výsledovka
Základ rozpočtové výsledovky tvoří rozpočet výnosů, který je odvozený z plánu prodeje: kalkulace jednicových nákladů, odvozená z plánu výroby a využívající zejména informace o nákladové náročnosti výkonů (v průmyslových podnicích se tyto rozpočty opírají obvykle o podklady technické přípravy výroby a jsou standardizovány v systému podnikohospodářských norem); rozpočet přímých nákladů konkrétního druhu výkonu, odvozený jednak z rozpočtů některých strategických aktivit (například se jedná o výzkum a vývoj, výrobní technologické operace, licenční smlouvy apod.); rozpočet režijních nákladů, kde se odděleně rozpočtuje minimálně jejich fixní a variabilní složka, případně se provádí analýza míry jejich participace na tvorbě hodnoty příslušné aktivity. Na rozdíl od výkazu zisků a ztrát finančního účetnictví je při tvorbě podnikatelského plánu upřednostněno účelové členění nákladů, kombinované s členěním nákladů podle závislosti na objemu výkonů.

29 Výkaz zisku a ztrát - výsledovka, informace o hospodaření podniku
Výsledek z provozní a finanční činnosti udává hospodářský výsledek za běžnou činnost, ten se zdaňuje daní z příjmů. Mimořádný výsledek podléhá rovněž zdanění. HV = výnosy – náklady

30 Samostatné části rozpočtové výsledovky
rozpočty nákladů a výnosů, které vycházejí z předpokládaného prodeje stálých aktiv a finančních investic; rozpočty nákladů a výnosů, které vycházejí z předpokládaného prodeje dalších aktiv, jejichž držení není pro dosažení vytčených strategických cílů důležité; rozpočet zúčtovaných nákladových a výnosových úroků, resp. ostatních nákladů a výnosů souvisejících s investičními a finančními činnostmi podniku; Hospodářský výsledek, který je stěžejním výstupem rozpočtové výsledovky, bývá často sám o sobě rozpočtové kritérium, mnohdy i jedním z prioritních strategických cílů. Jeho naplnění podmiňuje úpravy v rozpočtech nákladů i organizační změny v dílčích procesech firmy. Stanovený hospodářský výsledek je následně doplněn o rozpočet rozdělení zisku.