Občanské právo. jeden ze subsystémů českého právního řádu jeden ze subsystémů českého právního řádu upravuje občanskoprávní vztahy a stanovuje, jak se.

Prezentace na téma: "Občanské právo. jeden ze subsystémů českého právního řádu jeden ze subsystémů českého právního řádu upravuje občanskoprávní vztahy a stanovuje, jak se."— Transkript prezentace:

1 Občanské právo

2 jeden ze subsystémů českého právního řádu jeden ze subsystémů českého právního řádu upravuje občanskoprávní vztahy a stanovuje, jak se mají lidé v těchto vztazích chovat upravuje občanskoprávní vztahy a stanovuje, jak se mají lidé v těchto vztazích chovat psané a kodifikované psané a kodifikované

3 PRÁVNÍ SYSTÉM (PRÁVNÍ SOUSTAVA) Souhrn všech právních norem rozdělených podle předmětu úpravy na a) veřejné ústavní právo ústavní právo správní právo správní právo trestní právo trestní právo finanční právo finanční právo živnostenské právo živnostenské právo b) soukromé občanské právo občanské právo obchodní právo obchodní právo pracovní právo pracovní právo rodinné právo rodinné právo PRÁVO

4 Pojem Souhrn právních norem, které upravují společenské vztahy tvořící předmět občanského práva zejména majetkové vztahy fyzických a právnických osob a státu, dále právní vztahy vyplívající z práva na ochranu osobnosti, pokud tyto občanskoprávní vztahy neupravují jiné zákony.

5 Občanské právo hmotné soubor právních norem, které stanovují, jak se mají jednotlivé subjekty ve společnosti chovat soubor právních norem, které stanovují, jak se mají jednotlivé subjekty ve společnosti chovat

6 Občanské právo procesní upravuje chování subjektů ve vztahu k státnímu orgánu při realizaci práva hmotného a v řízení před státním orgánem a také chování státního orgánu při samotném řízení upravuje chování subjektů ve vztahu k státnímu orgánu při realizaci práva hmotného a v řízení před státním orgánem a také chování státního orgánu při samotném řízení

7 Zákl. zásady soukromého práva 1. zásada autonomie vůle subjektů práva 2. zásada rovnosti účastníků 3. zásada právní jistoty 4. zásada ochrany třetích osob

8 5. pacta sunt servanda (smlouvy se mají dodržovat) 6. ochrana dobré víry 7. zákaz zneužití práva 8. prevence

9 Zásady občanského práva Základní zásada: „vše je dovoleno, co není výslovně zakázáno“ Základní zásada: „vše je dovoleno, co není výslovně zakázáno“ - v občanském zákoníku projevuje prostřednictví § 2 odst. 3: … účastníci občanskoprávních vztahů mohou vzájemná práva a povinnosti upravit dohodou odchylně od zákona, jestliže to zákon výslovně nezakazuje a jestliže z povahy ustanovení zákona nevyplývá, že se od něj nelze odchýlit. - v občanském zákoníku projevuje prostřednictví § 2 odst. 3: … účastníci občanskoprávních vztahů mohou vzájemná práva a povinnosti upravit dohodou odchylně od zákona, jestliže to zákon výslovně nezakazuje a jestliže z povahy ustanovení zákona nevyplývá, že se od něj nelze odchýlit. Pro orgány státní moci platí naopak zásada opačná, tj. „vše je zakázáno, co není výslovně dovoleno“. Pro orgány státní moci platí naopak zásada opačná, tj. „vše je zakázáno, co není výslovně dovoleno“. zásada autonomie vůle subjektu. - čtyři hlediska, vypovídajících o právních možnostech subjektu: zásada autonomie vůle subjektu. - čtyři hlediska, vypovídajících o právních možnostech subjektu: svoboda učinit či neučinit právní úkon ZDA? svoboda učinit či neučinit právní úkon ZDA? svoboda výběru adresáta právního úkonu S KÝM? svoboda výběru adresáta právního úkonu S KÝM? svoboda volby obsahu právního úkonu O ČEM? svoboda volby obsahu právního úkonu O ČEM? svoboda volby formy právního úkonu JAK? svoboda volby formy právního úkonu JAK?

10 Zásady občanského práva Zásada „bdělým náležejí práva“ (vigilantibus iura scripta sunt). Jejím smyslem je upozornit, že právo je nástroj v rukou schopných. Plné emancipace a rozvoje osobnosti dosáhne jen takový subjekt, který je způsobilý a odhodlaný využít všech možností, které mu systém občanského práva poskytuje. Zásada „bdělým náležejí práva“ (vigilantibus iura scripta sunt). Jejím smyslem je upozornit, že právo je nástroj v rukou schopných. Plné emancipace a rozvoje osobnosti dosáhne jen takový subjekt, který je způsobilý a odhodlaný využít všech možností, které mu systém občanského práva poskytuje.

11 Zásady občanského práva Zásada jistoty. Zásada jistoty. –není takto přímo zakotvena v předpisech občanského práva, ale její existence a působení jsou vyjádřeny v řadě míst (pro oblast vlastnického práva např. jako zásada nedotknutelnosti vlastnictví, v konkrétní podobě upravené, včetně právní ochrany vlastníka, v § 126 odst. 1 OZ, nebo § 493 OZ). (pro oblast vlastnického práva např. jako zásada nedotknutelnosti vlastnictví, v konkrétní podobě upravené, včetně právní ochrany vlastníka, v § 126 odst. 1 OZ, nebo § 493 OZ). § 126 (1) Vlastník má právo na ochranu proti tomu, kdo do jeho vlastnického práva neoprávněně zasahuje; zejména se může domáhat vydání věci na tom, kdo mu ji neprávem zadržuje. § 493 Závazkový vztah nelze měnit bez souhlasu jeho stran, pokud tento zákon nestanoví jinak.

12 Zásady občanského práva Zásada, že zákon nepůsobí zpětně (lex retro non agit). Její podstata spočívá v poskytnutí právní ochrany těm právům, která byla nabyta za účinnosti dřívější právní úpravy, jejichž právní opora však byla novým právním předpisem zrušena. Zásada, že zákon nepůsobí zpětně (lex retro non agit). Její podstata spočívá v poskytnutí právní ochrany těm právům, která byla nabyta za účinnosti dřívější právní úpravy, jejichž právní opora však byla novým právním předpisem zrušena. Zásada ochrany práv třetích osob. Její podstata je odvozena z pravidla, dle něhož smlouva (ale i např. většina soudních rozhodnutí) zavazuje pouze své adresáty, přičemž takovou právní skutečností by se postavení třetích osob nemělo zhoršit. Zásada ochrany práv třetích osob. Její podstata je odvozena z pravidla, dle něhož smlouva (ale i např. většina soudních rozhodnutí) zavazuje pouze své adresáty, přičemž takovou právní skutečností by se postavení třetích osob nemělo zhoršit. Zásada ochrany dobré víry (bona fides). Její význam spočívá v poskytnutí ochrany těm subjektům, které při svém jednání nevěděly o určitých právně významných souvislostech tohoto jednání, případně o nich nebyly povinny vědět. Zásada ochrany dobré víry (bona fides). Její význam spočívá v poskytnutí ochrany těm subjektům, které při svém jednání nevěděly o určitých právně významných souvislostech tohoto jednání, případně o nich nebyly povinny vědět.

13 Zásady občanského práva Zásada zákazu zneužití občanských práv. Zásada zákazu zneužití občanských práv. –Výkon práva je nepřípustný, jestliže může mít pouze účel způsobit jinému škodu. –V OZ výslovná zmínka chybí, ale je skryta v § 3 odst. 1 OZ. –„Výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. “ Zásada souladu práv (jejich výkonu) s dobrými mravy (§ 3 odst. 1 OZ). Dobré mravy netvoří společenský normativní systém, nýbrž jsou spíše měřítkem etického hodnocení konkrétních situací odpovídajícím obecně uznávaným pravidlům slušnosti, poctivého jednání apod. Není tedy vyloučeno, že i takový výkon práva, který odpovídá zákonu, může být shledán v rozporu s dobrými mravy a že mu proto bude soudem odepřena právní ochrana. Jsou posuzovány vždy vzhledem k danému času, danému místu s přihlížením ke všem okolnostem a povaze konkrétního případu. Zásada souladu práv (jejich výkonu) s dobrými mravy (§ 3 odst. 1 OZ). Dobré mravy netvoří společenský normativní systém, nýbrž jsou spíše měřítkem etického hodnocení konkrétních situací odpovídajícím obecně uznávaným pravidlům slušnosti, poctivého jednání apod. Není tedy vyloučeno, že i takový výkon práva, který odpovídá zákonu, může být shledán v rozporu s dobrými mravy a že mu proto bude soudem odepřena právní ochrana. Jsou posuzovány vždy vzhledem k danému času, danému místu s přihlížením ke všem okolnostem a povaze konkrétního případu. Zásada prevence. Tato zásada znamená příkaz předcházet ohrožování a porušování práv z občanskoprávních vztahů, který je uložen vedle fyzických a právnických osob též orgánům státu a místní samosprávy (§ 3 odst. 2 OZ). Výraznou roli hraje též tzv. klauzule generální prevence před vznikem škod v § 415 Zásada prevence. Tato zásada znamená příkaz předcházet ohrožování a porušování práv z občanskoprávních vztahů, který je uložen vedle fyzických a právnických osob též orgánům státu a místní samosprávy (§ 3 odst. 2 OZ). Výraznou roli hraje též tzv. klauzule generální prevence před vznikem škod v § 415 „Fyzické a právnické osoby, státní orgány a orgány místní samosprávy dbají o to, aby nedocházelo k ohrožování a porušování práv z občanskoprávních vztahů a aby případné rozpory mezi účastníky byly odstraněny především jejich dohodou.“ „ Každý je povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, na majetku, na přírodě a životním prostředí.“

14 Prameny občanského práva hmotného Ústava České republiky 1/1993 Sb. a Listina základních práv a svobod č.2/1993 Sb. Ústava České republiky 1/1993 Sb. a Listina základních práv a svobod č.2/1993 Sb. občanský zákoník (z.č. 40/1964 Sb.) občanský zákoník (z.č. 40/1964 Sb.) speciální zákony speciální zákony –o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským (z.č.121/2000 Sb.) –zákon o nájmu a podnájmu nebytových prostor (z.č.116/1990 Sb.) –zákon o vlastnictví bytů (z.č. 72/1994 Sb.) –zákon o vynálezech a zlepšovacích návrzích (z.č. 527/1990 Sb.) –zákon o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem (z.č. 265/1992 Sb.) –o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (z.č. 18/1997 Sb.) –Ad.

15 Právní skutečnosti jsou takové skutečnosti, se kterými právní řád spojuje vznik, změnu nebo zánik práv a povinností jsou takové skutečnosti, se kterými právní řád spojuje vznik, změnu nebo zánik práv a povinností

16

17 Právní úkony nejtypičtějšími právními skutečnostmi nejtypičtějšími právními skutečnostmi § 34 OZ - projev vůle směřující zejména ke vzniku, změně nebo zániku těch práv nebo povinností, které právní předpisy s takovým projevem spojují § 34 OZ - projev vůle směřující zejména ke vzniku, změně nebo zániku těch práv nebo povinností, které právní předpisy s takovým projevem spojují

18 Právní úkon Projev vůle směřující zejména ke vzniku, změně nebo zániku právního vztahu (§ 34) Projev vůle směřující zejména ke vzniku, změně nebo zániku právního vztahu (§ 34) Projev vůle … jednota dvou složek … projevu a vůle Projev vůle … jednota dvou složek … projevu a vůle Vůle vyjadřuje vnitřní psychický vztah jednajícího subjektu k zamýšleným právním následkům. Vůle vyjadřuje vnitřní psychický vztah jednajícího subjektu k zamýšleným právním následkům. –Nedostatek vůle znamená, že nejde o právní úkon (žert, hra) Projev - Projev - –výslovný (řečí mluvenou, psanou i posunkovou; u některých PÚ je stanoven určitý způsob projevu – např. písemná forma smlouvy) –konkludentní (jinak než výslovně, např. jednáním – roztrhání závěti, nebo opominutím- vyjádření vůle neuzavřít smlouvu tím, že nereagujeme na návrh) Zákon stanoví u určitých právních úkonů i náležitosti projevu – např. písemná forma (závěť, prominutí dluhu, výhrada vlastnictví, předkupní právo, smlouva o obstarání prodeje, cestovní smlouva) Zákon stanoví u určitých právních úkonů i náležitosti projevu – např. písemná forma (závěť, prominutí dluhu, výhrada vlastnictví, předkupní právo, smlouva o obstarání prodeje, cestovní smlouva)

19 NÁLEŽITOSTI PÚ K tomu, aby PÚ byl způsobilý vyvolat patřičné právní následky, je třeba aby obsahoval určité náležitosti. K tomu, aby PÚ byl způsobilý vyvolat patřičné právní následky, je třeba aby obsahoval určité náležitosti. –náležitosti subjektu –náležitosti vůle –náležitosti projevu

20 Náležitosti PÚ – 1) Náležitosti subjektu Náležitosti subjektu Náležitosti subjektu –právní subjektivita (způsobilost k právům a povinnostem)  právem přiznaná možnost mít práva a povinnosti FO vzniká narozením a zaniká smrtí (§ 7 odst1, 2 OZ) FO vzniká narozením a zaniká smrtí (§ 7 odst1, 2 OZ) Nasciturus – člověk doposud nenarozený – právní subjektivita od okamžiku, kdy je prokazatelně počat za podmínky, že se narodí živý. Nasciturus – člověk doposud nenarozený – právní subjektivita od okamžiku, kdy je prokazatelně počat za podmínky, že se narodí živý. Nelze ji člověka zbavit ani ji omezit Nelze ji člověka zbavit ani ji omezit PO vzniká účinností zápisu do obchodního nebo jiného zákonem určeného registru PO vzniká účinností zápisu do obchodního nebo jiného zákonem určeného registru –způsobilost k právním úkonům FO nabývá postupně v souvislosti s rozumovou a volní vyspělostí FO nabývá postupně v souvislosti s rozumovou a volní vyspělostí Dosažením 18 roku věku plná způsobilost (16 let, pokud uzavře sňatek, nepozbývá ani pokud rozvod do 18 let) Dosažením 18 roku věku plná způsobilost (16 let, pokud uzavře sňatek, nepozbývá ani pokud rozvod do 18 let) FO způsobilost může být omezena či jí může být zbavena – pouze soud – duševní porucha nebo choroba, nadměrné požívání alkoholu, omamných látek a jedů  soud ustanoví opatrovníka FO způsobilost může být omezena či jí může být zbavena – pouze soud – duševní porucha nebo choroba, nadměrné požívání alkoholu, omamných látek a jedů  soud ustanoví opatrovníka

21 Náležitosti PÚ – 2) Náležitosti vůle Náležitosti vůle:  skutečnost,  svoboda,  vážnost  a vůle prostá omylu

22 Náležitosti PÚ – 2) Náležitosti vůle Skutečnost  Neexistuje-li vůle, nevzniká PÚ, proto je třeba takový PÚ považovat za neexistující.  Zdánlivá existence vůle: např. vůle vynucená fyzickým násilím, tzn. že vůle jednajícího subjektu zde neexistuje, neboť projevuje vůli donucujícího – PÚ není  hypnóza,  držím ruku toho kdo podpisuje smlouvu

23 Náležitosti PÚ – 2) Náležitosti vůle Vážnost  vůle není vážná, jestliže jednající nechce vyvolat právní následky, které jsou s takovou vůlí a jejím projevem spojeny  např. vůle učiněná ve hře, ve filmu, v žertu, při výuce apod.  Neplatný právní úkon

24 Náležitosti PÚ – 2) Náležitosti vůle Svoboda  rozumí se tím svoboda vytvoření vůle (tj. volnost subjektu rozhodovat o právních vztazích, do nichž vstupuje prostřednictvím PÚ, jejichž základem je jeho vůle.)  vyloučena při 1. působení fyzického násilí (vis absoluta) –  zbraň u hlavy –následkem je absolutní neplatnost PÚ 1. bezprávné výhrůžce – psychické násilí (vis compulsiva) (musí být protiprávní, příčinná souvislost mezi učiněným projevem a hrozbou, musí mít takovou intenzitu, aby byla schopna vzbudit důvodný strach –„Jestli to nepodepíšeš, tak tě vyhodím“ –následkem je absolutní neplatnost PÚ) 1. nebo tísni – nápadně nevýhodné podmínky (objektivní stav jednajícího, který není závislý na tom, jak stav tísně vznikl a kdo jej vyvolal – pokud jí účastník zavinil nebo ji využil) - Nezpůsobuje neplatnost PÚ - následkem tísně je možnost odstoupení.

25 Náležitosti PÚ – 3) Náležitosti projevu vůle Náležitosti projevu vůle: Náležitosti projevu vůle: srozumitelnost, srozumitelnost, určitost (navrhovatel chce věc prodat, darovat, pronajmout?) určitost (navrhovatel chce věc prodat, darovat, pronajmout?) ve vymezených případech také forma ve vymezených případech také forma PÚ jsou absolutně neplatné PÚ jsou absolutně neplatné

26 Následky vadných právních úkonů 1. nicotnost  PÚ chybí některý z podstatných znaků. V podstatě jde o úkon, který pouze budí zdání PÚ, protože u něj chybí např. vůle, projev vůle apod. 2.neplatnost  PÚ chybí některá z náležitostí, jejíž nedostatek sankcionuje právní předpis neplatností.  PÚ vznikl, tj. považuje se za existující, ale protože trpí vadou, je neplatný.  Rozlišujeme:  neplatnost absolutní  (pro účastníky ani třetí osoby nevznikají právní následky; nastává přímo ze zákona; rozpor se zákonem, s dobrými mravy, obcházení zákona, nedostatek svobody a vážnosti vůle, neurčitost nesrozumitelnost projevu apod.; působí od počátku – ex tunc; působí definitivně)  neplatnost relativní  (PÚ se považuje za platný a vyvolává právní následky až do doby, než je jeho neplatnost namítnuta nebo prohlášena příslušným orgánem; přihlíží se k ní pouze na návrh oprávněného subjektu; neplatnosti se nemůže dovolávat ten, kdo ji sám způsobil; jde např. o nedostatek smluvené formy projevu, nedostatek souhlasu jiného subjektu; působí ex tunc – od počátku – avšak pouze za předpokladu, že došlo k uplatnění relativní neplatnosti; odpadne-li vada, která mohla vést k uplatnění relativní neplatnosti, je vada zhojena a neplatnosti se dovolat nelze).

27 Jiné právní skutečnosti vytvoření věci nebo díla vytvoření věci nebo díla konstitutivní rozhodnutí státního orgánu konstitutivní rozhodnutí státního orgánu události události stavy stavy protiprávní úkony protiprávní úkony

28 Subjekty občanskoprávních vztahů - fyzické osoby - právnické osoby - stát

29 Fyzické osoby

30 Pojem lidská bytost od narození (respektive početí) do smrti nezávisle na pohlaví, věku, jazyce, víře a náboženství, politickém či jiném smýšlení, majetku apod. lidská bytost od narození (respektive početí) do smrti nezávisle na pohlaví, věku, jazyce, víře a náboženství, politickém či jiném smýšlení, majetku apod. právně irelevantní má-li osoba české státní občanství či nikoli právně irelevantní má-li osoba české státní občanství či nikoli

31 U FO rozlišujeme způsobilost k právům a povinnostem (právní subjektivita) způsobilost k právům a povinnostem (právní subjektivita) způsobilost k právním úkonům (svéprávnost) způsobilost k právním úkonům (svéprávnost) způsobilost k zaviněným protiprávním úkonům (deliktní způsobilost) způsobilost k zaviněným protiprávním úkonům (deliktní způsobilost)

32 Způsobilost k právům a povinnostem (pr. subjektivita) je způsobilost mít v mezích právního řádu práva a povinnosti, neboli způsobilost být jejich subjektem je způsobilost mít v mezích právního řádu práva a povinnosti, neboli způsobilost být jejich subjektem nezcizitelná nezcizitelná nelze ji omezit nelze ji omezit

33 Vznik pr.subjektivity nabývá ji fyzická osoba narozením (§ 7 OZ) nabývá ji fyzická osoba narozením (§ 7 OZ) má ji i počaté dítě (nasciturus), za předpokladu, že se narodí živé (důležité u dědického práva) má ji i počaté dítě (nasciturus), za předpokladu, že se narodí živé (důležité u dědického práva)

34 Zánik pr.subjektivity smrtí smrtí prohlášením za mrtvého prohlášením za mrtvého Okamžik smrti – údaj zapsaný do protokolu o ohledání mrtvoly

35 Způsobilost k právním úkonům = svéprávnost je způsobilost vlastními úkony způsobit právem aprobované následky (jednat) je způsobilost vlastními úkony způsobit právem aprobované následky (jednat) –zejména nabývat práv, respektive stávat se subjektem povinností

36 Vznik způs.k pr.úkonům v plném rozsahu zletilostí (dovršením 18 let) v plném rozsahu zletilostí (dovršením 18 let) před dosažením tohoto věku uzavřením manželství (nejdříve v 16ti letech) před dosažením tohoto věku uzavřením manželství (nejdříve v 16ti letech)

37 Nezletilí mají způsobilost jen k takovým právním úkonům, které jsou svou povahou přiměřené rozumové a volní vyspělosti odpovídající jejich věku (objektivní hledisko!)

38 Způsobilost k zaviněným protiprávním úkonům tzv. deliktní způsobilost tzv. deliktní způsobilost je způsobilost vlastními zaviněnými protiprávními úkony zakládat svou odpovědnost je způsobilost vlastními zaviněnými protiprávními úkony zakládat svou odpovědnost plně se nabývá zletilostí plně se nabývá zletilostí

39 Osoby blízké příbuzný v řadě přímé (každý pokrevní předek potomek) příbuzný v řadě přímé (každý pokrevní předek potomek) sourozenec (příbuzný v řadě nepřímé) sourozenec (příbuzný v řadě nepřímé) manžel manžel partner partner jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném, jestliže by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném, jestliže by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní

40 Domácnost spolužití fyzických osob (nevyžaduje se, příbuzenský nebo jiný obdobném vztahu) spolužití fyzických osob (nevyžaduje se, příbuzenský nebo jiný obdobném vztahu) trvalý charakter a trvalý charakter a tyto osoby musí společně uhrazovat náklady na své potřeby tyto osoby musí společně uhrazovat náklady na své potřeby

41 Právnické osoby

42 je umělou formou, která je určitým způsobem odvozená od osob fyzických je umělou formou, která je určitým způsobem odvozená od osob fyzických

43 Způsobilost PO k pr.úkonům schopnost právnické osoby vlastním jednáním nabývat práv a brát na sebe povinnosti schopnost právnické osoby vlastním jednáním nabývat práv a brát na sebe povinnosti vzniká vzniká –dnem zápisu do obchodního nebo jiného zákonem určeného rejstříku nebo –ze zákona zaniká zaniká –výmazem z rejstříku

44 Druhy PO I. Sdružení fyzických nebo právnických osob I. Sdružení fyzických nebo právnických osob II. Účelová sdružení majetku II. Účelová sdružení majetku III. Jednotky územní samosprávy III. Jednotky územní samosprávy IV. Jiné subjekty, o nichž tak stanoví zákon IV. Jiné subjekty, o nichž tak stanoví zákon

45 Stát jako PO ČR je PO, vystupuje-li jako účastník občanskoprávních vztahů ČR je PO, vystupuje-li jako účastník občanskoprávních vztahů

46 Zastupování, plná moc Na koho přecházejí práva a povinnosti?  pokud zmocněnec jedná v mezích pověření (plné moci) pak práva a povinnosti přechází přímo na zmocnitele (toho kdo se nechává zastupovat) Co když zmocněnec překročí rozsah zastupování (plné moci)?  pak nezavazuje zmocnitele ale sám sebe – podmínka zmocnitel toto překročení namítá ihned poté co se jej dověděl – jinak platí, že dodatečně souhlasil.  Př. Nákup nemovitosti do 500 000,- v dražbě. Zmocněnec ji koupí za milion. Zmocnitel toto  namítne  pak povinnost zaplatit kupní cenu má zmocněnec  nenamítne  pak platí, že dodatečně souhlasil a musí platit on Mohu plnou moc, na základě které zastupuji, udělit další osobě?  PO ano vždy, FO jen pokud zmocnění k tomuto opravňuje Kdy zaniká plná moc?  a) provedením úkonu, na který byla omezena,  b) je-li odvolána zmocnitelem,  c) je-li vypovězena zmocněncem,  d) zemře-li zmocněnec.

47 Zastoupení, plná moc Kdo může zastupovat?  FO i PO Lze udělit plnou moc v jedné záležitosti i více osobám?  Ano, zákon stanoví, že musí jednat společně, pokud plná moc nestanoví odlišně. Kdo jedná jménem PO?  statutární zástupce Jak vzniká oprávnění?  na základě plné moci Musí být plná moc písemná?  zákon stanoví tuto povinnost pouze tehdy pokud PÚ má být učiněn v písemné formě. Dále tehdy, pokud se netýká jen určitého úkonu nebo stanoví-li tak zákon. Jak se nazývají strany?  zmocnitel  ten kdo uděluje plnou moc = nechává se zastupovat  zmocněnec  ten kdo zastupuje zmocnitele

48 Plná moc - vzor Plná moc Já.............................., datum narození....................... bytem................................., ZMOCŇUJI pana/paní..............................., datum narození...................... bytem................................., k zastupování ve všech záležitostech a jednáních před úřady, orgány státní správy a místní samosprávy a dále ve všech záležitostech a jednáních s právnickými a fyzickými osobami, dále jednat mým jménem, činit veškeré úkony včetně podávání písemných návrhů a žádostí, podávat i vzdávat se řádných a mimořádných opravných prostředků v rámci soudních, správních i či jiných řízení, přijímat plnění nároků a vymáhat neplnění povinností třetích osob, případně se nároků vzdávat, uzavírat smíry a narovnání. Tato plná moc se uděluje na dobu neurčitou V..................... dne......................................................Zmocnitel Prohlašuji, že výše uvedené zmocnění přijímám: V..................... dne......................................................Zmocněnec Zdroj: http://smlouvyzdarma.blogspot.com/2008/03/pln-moc-vzor-ke-staen-zdarma.html

49 Promlčení, prekluze Promlčení  právo se promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené  právo nezaniká, jen není vymahatelné Pokud dlužník splní, může se domáhat promlčení, tzn. požadovat plnění zpět?  Ne, neboť dluh jako takový nezanikl, jen se stal u soudu nevymahatelným. Které právo se nikdy nepromlčuje?  všechna nemajetková práva (autorské, osobnostní práva). Z majetkových právo vlastnické, práva z vkladů na vkladních knížkách a běžných účtech, pokud vkladový vztah trvá Kdy s promlčecí lhůta staví?  jestliže byla podána žaloba u soudu – promlčecí lhůta v tuto chvíli neběží

50 Promlčení, prekluze Promlčecí lhůta:  obecně 3 roky od okamžiku, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé  Náhrada škody  – subjektivní lhůta: 2 roky od okamžiku kdy se poškozený doví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá  Objektivní lhůta: 3 roky, je-li škoda způsobena úmyslně  10 let; objektivní lhůta se neuplatní při škodě na zdraví  Vyjímka: úplatky – náhrada škody subjektivně 3 roky, objektivně 10 let  Bezdůvodné obohacení  Subjektivní lhůta: 2 roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil  Objektivní lhůta: 3 roky, úmyslné bezdůvodné obohacení: 10 let  Právo z přepravy  Promlčecí lhůta 1 rok, s vyjímkou práv na náhradu škody u přepravy osob  Věcné břemeno  Právo odpovídající věcnému břemenu se promlčí, není-li po dobu 10 let vykonáváno.  Rozhodnutí soudu  Promlčecí lhůta 10 let

51 Promlčení, prekluze Prekluze (§ 583 OZ)  uplynutím doby a neuplatněním práva v této lhůtě právo ZANIKÁ  Soud přihlíží ex offo (z úřední povinnosti) Plní-li dlužník z preludovaného dluhu, plní bez právního důvodu  bezdůvodné obohacení Př. §626: Práva z odpovědnosti za vady věci, pro které platí záruční doba, zaniknou, nebyla-li uplatněna v záruční době.

52 Domácnost, osoby blízké Domácnost (§ 115 OZ) – tvoří fyzické osoby, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby  soužití min. 2 fyzických osob, které se vyznačuje trvalostí (soužití předem časově neomezené) a spotřebním společenstvím = sdružením aspoň části finančních prostředků k úhradě společných prostředků  fyzická osoba může být členem max. jedné domácnosti  relevantní např. při přechodu nájmu nedružstevního bytu – osoby, které žili se zústavitelem ve společné domácnosti nejméně tři roky před jeho smrtí a současně o pečovaly o společnou domácnost, nebo byli odkázáni na zústavitele výživou a nemají vlastní byt.

53 Osoby blízké Osoby blízké (§ 116 OZ) příbuzný v řadě přímé (předek i potomek), sourozenec (plnorodí i neplnorodí), manžel a partner, osvojitel a osvojenec; jiné osoby v poměru rodinném a obdobném (pěstoun, druh), pokud by újmu, kterou utrpí jedna považují za újmu vlastní TZ: Svědek může odmítnout svědeckou výpověď, pokud by jí způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě nebo osobě blízké.

54 Věcná práva

55 Pojem absolutní práva – působí proti všem absolutní práva – působí proti všem předmětem předmětem – věc hmotná nebo – právo

56 Třídění věcných práv 1. právo vlastnické 2. práva věcná k věci cizí: –práva z věcných břemen –právo zástavní (podzástavní) –právo zadržovací

57 Obsah vlastnického práva Jednotlivá dílčí práva (oprávnění), tzv. vlastnická triáda: Jednotlivá dílčí práva (oprávnění), tzv. vlastnická triáda: –oprávnění věc držet –oprávnění věc užívat a požívat –oprávnění s věcí nakládat –patří sem i povinnost nezneužívat vlastnického práva

58 Zásada „vlastnictví zavazuje“ právo jednoho vlastníka a povinnost ostatních ho v jeho právu nerušit právo jednoho vlastníka a povinnost ostatních ho v jeho právu nerušit i vlastník sám má určité povinnost i vlastník sám má určité povinnost – zákaz výkonu vlastnického práva, který by poškozoval lidské zdraví, přírodu a životní prostřední

59 Nabývání vlastnického práva vlastníkem věci a nositelem vlastnického práva se stane někdo, kdo jím dosud nebyl vlastníkem věci a nositelem vlastnického práva se stane někdo, kdo jím dosud nebyl nabytí vlastnictví: nabytí vlastnictví: –odvozené (derivativní) – zejména smlouvou –původní (originární) – děděním, rozhodnutím st.orgánu, vytvořením věci ad.

60 Tzv.sousedská práva § 127 OZ

61 § 127 zakazuje 1) obtěžovat jiného nad míru přiměřenou poměrům 1) obtěžovat jiného nad míru přiměřenou poměrům 2) vážně ohrožovat výkon práv jiného 2) vážně ohrožovat výkon práv jiného

62 Ohrožení sousedovy stavby či pozemku zákaz např. činností, které by mohly způsobit pohyb, poškození nebo sesutí půdy nebo stavby ve vlastnictví souseda zákaz např. činností, které by mohly způsobit pohyb, poškození nebo sesutí půdy nebo stavby ve vlastnictví souseda

63 Imise pronikání účinků činnosti konané na jedné nemovitosti na nemovitost druhou pronikání účinků činnosti konané na jedné nemovitosti na nemovitost druhou –hlukem –prachem –popílkem –kouřem –plyny –parami –pachy –pevnými a tekutými odpady –světlem –stíněním –vibracemi

64 Vnikání zvířat se jedná pouze o chovaná hospodářská se jedná pouze o chovaná hospodářská musí jít o opakované vnikání zvířat, nikoliv jednorázové musí jít o opakované vnikání zvířat, nikoliv jednorázové

65 Převisy a podrosty vlastník pozemku nesmí nešetrně, popřípadě v nevhodné roční době odstranit ze své půdy kořeny nebo větve stromu přesahující na jeho pozemek vlastník pozemku nesmí nešetrně, popřípadě v nevhodné roční době odstranit ze své půdy kořeny nebo větve stromu přesahující na jeho pozemek

66 PŘÍKLADY Adam B. vlastník nemovitosti přenechal svou nemovitost do nájmu Karlu D. na dobu dvou let. Ve smlouvě bylo uvedeno, že nájemce bude po dobu nájmu vykonávat běžnou údržbu na svůj náklad. V průběhu této doby došlo ke zřícení stromu nacházejícího se na zahradě, který poškodil sousední dům patřící manželům Z. Zabývejte se otázkou nároku manželů Z. na náhradu vzniklé škody, včetně toho, kdo za ni bude odpovídat. ŘEŠENÍ: Za škodu na sousedním domě manželů Z. bude odpovědný vlastník nemovitosti, pan Adam B. Jeho povinnost je zakotvena již v čl.11 odst.3 Listiny základních práv a svobod, kde je mj. uvedeno, že vlastnictví zavazuje a v ustanovení § 127 obč. zákoníku. Tím, že nezajistil nezávadný a neohrožující stav porostů, porušil svoji povinnost vlastníka a bude soused odpovídat podle § 420 obč. zákoníku. Pokud to bylo v nájemní smlouvě sjednáno, že nájemce se bude o porosty starat, pak je možný následný regres vlastníka vůči nájemci.Odpovědnost za škodu vzniklou pádem stromu by nevznikla pouze tehdy, kdyby se zřítil jinak zcela „zdravý“ strom v důsledku např. vichřice či povodně, příp. zásahu blesku.

67 Pojem vlastnictví a spoluvlastnictví subjektů vlastnického práva je více (spoluvlastnictví) subjektů vlastnického práva je více (spoluvlastnictví) X vlastníkem věci je jediný subjekt (výlučné vlastnictví) X vlastníkem věci je jediný subjekt (výlučné vlastnictví)

68 Podílové spoluvlastnictví

69 tzv. ideální spoluvlastnictví – každý ze spoluvlastníků je vždy vlastníkem celé věci tzv. ideální spoluvlastnictví – každý ze spoluvlastníků je vždy vlastníkem celé věci X reálné spoluvlastnictví - reálné vymezení podílů (v ČR není) X reálné spoluvlastnictví - reálné vymezení podílů (v ČR není)

70 Podíl určuje míru, jakou se jednotliví spoluvlastníci podílejí na spoluvlastnickém právu k jedné věci určuje míru, jakou se jednotliví spoluvlastníci podílejí na spoluvlastnickém právu k jedné věci nejsou-li výše podílů dohodnuty ve smlouvě, případně nejsou-li stanoveny právním předpisem, platí, že jsou podíly stejné nejsou-li výše podílů dohodnuty ve smlouvě, případně nejsou-li stanoveny právním předpisem, platí, že jsou podíly stejné

71 Hospodaření se společnou věcí bývá zpravidla upraveno dohodou spoluvlastníků bývá zpravidla upraveno dohodou spoluvlastníků nedosáhnou-li dohody, rozhodují o hospodaření hlasováním nedosáhnou-li dohody, rozhodují o hospodaření hlasováním při hlasování rozhoduje většina, počítaná podle velikosti podílů - tzv. princip majorizace při hlasování rozhoduje většina, počítaná podle velikosti podílů - tzv. princip majorizace

72 Výjimka z principu majorizace Půjde-li o důležitou změnu společné věci (změna podstaty věci nebo změna její funkce) může i přehlasovaný spoluvlastník podat návrh u soudu, aby o tom rozhodl Půjde-li o důležitou změnu společné věci (změna podstaty věci nebo změna její funkce) může i přehlasovaný spoluvlastník podat návrh u soudu, aby o tom rozhodl

73 z právních úkonů týkajících se společné věci jsou oprávněni a povinní všichni spoluvlastníci společně a nerozdílně z právních úkonů týkajících se společné věci jsou oprávněni a povinní všichni spoluvlastníci společně a nerozdílně = solidárně = solidárně

74 PŘÍKLADY Vdova po soukromém podnikateli a její dvě děti nabyly do podílového spoluvlastnictví činžovní dům. Vdova se stala spoluvlastnicí k ideální jedné polovině, každý ze synů pak nabyl vlastnictví k ideální jedné čtvrtině nemovitosti. V přízemí domu se nacházely nebytové prostory užívané zatím jako prodejna jízdních kol. Jeden ze synů společně s matkou se následně rozhodli změnit dispoziční uspořádání přízemí tak, že namísto prodejny jízdních kol zde měla být zřízena nebytová prostora určená k pronájmu nově založené cestovní kanceláři a zbývající prostory měly být změněny na minibar. Zbývající spoluvlastník s tímto záměrem využití nemovitosti nesouhlasil, neboť vzhledem ke svým profesním předpokladům mínil veškeré prostory dosavadní prodejny využívat v budoucnu jako prodejnu výpočetní techniky. Jak má nesouhlasící spoluvlastník postupovat? Řešení § 139 OZ – o hospodaření se společnou věcí rozhodují spoluvlastníci většinou (je tedy nutná 50%, počítanou dle velikosti podílů), při rovnosti hlasů nebo nedosáhne-li se většiny anebo dohody, rozhodne na návrh kteréhokoli spoluvlastníka soud. – tzv. majoritní princip Jde-li však o důležitou změnu společné věci, mohou přehlasovaní spoluvlastníci žádat, aby o změně rozhodl soud.

75 Společné jmění manželů (SJM)

76 Pojem může vzniknout pouze mezi manželi (ne mezi registrovanými partnery) může vzniknout pouze mezi manželi (ne mezi registrovanými partnery) nejsou zde vyjádřeny podíly, práva a povinnosti jim náležejí společně a nerozdílně nejsou zde vyjádřeny podíly, práva a povinnosti jim náležejí společně a nerozdílně

77 Předmět SJM A) majetek nabytý některým z manželů nebo jimi společně za trvání manželství A) majetek nabytý některým z manželů nebo jimi společně za trvání manželství B) závazky, které vznikly jednomu z manželů, případně oběma manželům společně za trvání manželství B) závazky, které vznikly jednomu z manželů, případně oběma manželům společně za trvání manželství

78 Výlučný majetek každého manžela = majetek, který netvoří předmět SJM: 1.majetek, který nabyl každý z manželů před uzavřením manželství 2. majetek, nabytý děděním nebo darováním 3. majetek získaný restitucí 4. věci, jež svou povahou slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů 5. majetek nabytý jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela

79 Hospodaření s majetkem v SJM obvyklou správu majetku může vykonávat kterýkoli z manželů obvyklou správu majetku může vykonávat kterýkoli z manželů pokud se jedná o záležitosti přesahující obvyklou správu, je třeba souhlasu obou manželů pokud se jedná o záležitosti přesahující obvyklou správu, je třeba souhlasu obou manželů

80 „Předmanželská smlouva“ touto smlouvou, uzavřenou povinně ve formě notářského zápisu, mohou upravit své budoucí majetkové vztahy muž a žena, kteří chtějí uzavřít manželství touto smlouvou, uzavřenou povinně ve formě notářského zápisu, mohou upravit své budoucí majetkové vztahy muž a žena, kteří chtějí uzavřít manželství

81 PŘÍKLADY Paní Jana uzavřela v březnu 2001 manželství s panem Karlem. Ze společných peněz zakoupili auto a malý domek na venkově, kam se také přestěhovali. Po roce šťastného manželství ale zjistili, že mají společného otce, který v roce 1968 emigroval do zahraničí. Společně tedy navštívili advokáta a požádali o radu. Jako kvalifikovaný právník zhodnoťte situaci paní Jany a pana Karla. O jaké manželství se v tomto případě jedná a jaké právní následky to bude mít z hlediska SJM? Řešení § 12 ZoR – manželství nemůže vzniknouT mezi sourozenci, jedná se o manželství neplatné, neplatnost vysloví soud i bez návrhu nicméně podle R 42/1972 SJM vzniká i v manželství neplatném, tudíž nutné vypořádání majetku

82 Neplatné manželství: jiné manželství příbuzenství nedostatek věku duševní choroba vada právního úkonu (bezprávná výhružka, omyl v totožnosti osoby, v právním úkonu) Zdánlivé manželství : nevyvolává žádné právní následky, nejsou vůbec splněny požadavky zákona o rodině. osoby téhož pohlaví donucení fyzickým násilím osoba mladší 16 let oba snoubenci neprojevili souhlas zástupce bez platné plné moci manželství uzavřeno před nepříslušným orgánem

83 PŘÍKLADY Manžel se rozhodl, že si zahájí podnikatelskou činnost v oboru zasilatelská a dopravní služba s tím, že bude pro klienty rozvážet různé zboží na jimi určená místa. K činnosti se rozhodl používat rodinné auto. Po dvou měsících užívání auta se ale manželka obrátila na svého právního zástupce s tím, že sice věděla o tom, že s ním její manžel podniká, ale že ona žádný výslovný souhlas s používáním jejich auta nedala. Vyhledejte příslušná ustanovení, která je možno aplikovat na tento případ. Jaká je v tomto případě předepsaná forma souhlasu manžela? Řešení § 146 OZ majetek v SJM může manžel použít k podnikání jen se souhlasem druhého souhlas se dává při prvním použití majetku, k dalším úkonům již není souhlasu třeba není zákonem stanovená forma souhlasu, může být učiněn i konkludentně

84 PŘÍKLADY Manžel s průměrným platem 10 000,- Kč měsíčně si půjčil od svého kamaráda 2 miliony Kč s tím, že je použije na založení své zámečnické firmy. Slíbil mu, že mu tyto peníze vrátí co nejdříve to bude možné, nejpozději do 6 měsíců. Živnost mu ale nešla tak, jak si představoval a po 6 měsících trval věřitel na vrácení půjčených peněz. Věřitel podal na dlužníka žalobu s tím, že žádal soud, aby uspokojil jeho pohledávku ze společného jmění manželů, neboť manželé vlastní velký dům na venkově a zahraniční auto. Patří tento závazek do společného jmění manželů? Odůvodněte. ŘEŠENÍ: do SJM patří závazky, které některému z manželů nebo oběma manželům společně vznikly za trvání manželství, s výjimkou závazků, týkajících se majetku, který náleží výhradně jednomu z nich, a závazků jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého.

85 PŘÍKLADY Manželé vlastnili dva domy na venkově. Jednoho dne se manžel rozhodl, že daruje jeden z domů svému nemanželskému synovi. Zašel tedy k notáři, aby mu smlouvu připravil a sepsal. Jako notář sepisující darovací smlouvu, jaké další informace byste si vyžádali? Co byste doporučili manželovi k bezvadnému právnímu úkonu darování? Řešení § 145 obvyklou správu majetku náležejícího do SJM může vykonávat každý z manželů. V ostatních záležitostech je třeba souhlasu obou manželů, jinak je právní úkon neplatný. R 21/1972 – k darování nemovitosti patřící do BSM/SJM je nutný souhlas obou manželů.

86 PŘÍKLADY Manželé žijící v panelovém domě získali od rodičů manželky peníze na koupi rodinného domku. Dům zakoupili a bydleli v něm několik let do doby, než manželka podala návrh na rozvedení manželství. Při vypořádání SJM žádala soud, aby nezařazoval předmětný dům do vypořádání SJM, neboť na dům v podstatě přispěla pouze ona, protože ho zaplatili její rodiče a že tudíž dům musí patřit do jejího výlučného vlastnictví. Odhadněte pravděpodobný výsledek soudního sporu. Řešení: Sou R NS č.11 – C 789: Jestliže manželé jako kupující projevili kupní smlouvou shodnou vůli nabýt nemovitost do SJM, pak bez ohledu na to, že kupní cena byla za oba účastníky zaplacena z peněz rodičů jednoho z účastníků, stala se nemovitost předmětem SJM. -- -- důraz kladen na vůli při uzavírání kupní smlouvy

87 Dědické právo

88 Předpoklady dědění 1. smrt fyzické osoby 2. existence dědictví 3. existence způsobilého dědice 4. právní důvod (titul) dědění 5. přijetí či odmítnutí dědictví dědicem

89 Právní důvod dědění dva dědické tituly: dva dědické tituly: –zákon –závěť

90 Dědění ze závěti

91 Závěť zůstavitelem za života projevená vůle, kterou disponuje se svým majetkem pro případ své smrti - jednostranný právní úkon zůstavitelem za života projevená vůle, kterou disponuje se svým majetkem pro případ své smrti - jednostranný právní úkon (závěť, poslední vůle, poslední pořízení, testament) (závěť, poslední vůle, poslední pořízení, testament)

92 Druhy závětí Závěť vlastnoruční (holografní) Závěť vlastnoruční (holografní) Závěť allografní Závěť allografní Závěť formou notářského zápisu Závěť formou notářského zápisu

93 Závěť vlastnoruční (holografní) musí být vlastní rukou zůstavitele napsána, datována a podepsána musí být vlastní rukou zůstavitele napsána, datována a podepsána

94 Závěť allografní sepsána jinak než vlastní rukou zůstavitele sepsána jinak než vlastní rukou zůstavitele tuto závěť musí zůstavitel vlastní rukou podepsat a před dvěma svědky projevit, že listina obsahuje jeho poslední vůli (svědci závěť podepíší) tuto závěť musí zůstavitel vlastní rukou podepsat a před dvěma svědky projevit, že listina obsahuje jeho poslední vůli (svědci závěť podepíší)

95 Závěť formou notářského zápisu alternativa k závěti vlastnoruční/allografní alternativa k závěti vlastnoruční/allografní povinnou formou je v případech, kdy pořizuje závěť nezletilý starší 15. let nebo v případě, že má podle závěti dojít ke zřízení nadace povinnou formou je v případech, kdy pořizuje závěť nezletilý starší 15. let nebo v případě, že má podle závěti dojít ke zřízení nadace

96 Vydědění znamená vyloučení neopomenutelného dědice – potomka - z jeho zákonného podílu znamená vyloučení neopomenutelného dědice – potomka - z jeho zákonného podílu důvody vydědění jsou stanovené zákonem důvody vydědění jsou stanovené zákonem

97 Neopomenutelný dědic pouze potomek zůstavitele, a to jak zletilý tak nezletilý pouze potomek zůstavitele, a to jak zletilý tak nezletilý –nezletilým potomkům se musí dostat aspoň tolik, kolik činí jejich dědický podíl ze zákona –zletilým potomkům aspoň tolik, kolik činí jedna polovina jejich dědického podílu ze zákona

98 Nabytí dědictví státem dědictví, které nenabude žádný dědic, připadne státu - tzv. odúmrť dědictví, které nenabude žádný dědic, připadne státu - tzv. odúmrť

99 Dědění ze zákona

100 Ze zákona se dědí: když: když: –zůstavitel zemře bez zanechání platné závěti –pokud se závětní dědic zůstavitelovy smrti nedožije –když dědicové dědictví odmítnou

101 Pojmy Systém parentel Systém parentel –souhrn osob, které pocházejí od společného předka (děti, vnuci, pravnuci…) Ascendenti Ascendenti –předkové v příbuzenské řadě přímé Descendenti Descendenti –potomci v příbuzenské řadě přímé Právo reprezentace Právo reprezentace –vstup vzdálenějších potomků na uvolněné místo jejich předka (bližšího potomka v poměru k zůstaviteli)

102 Dědické skupiny 4 dědické skupiny dle OZ 4 dědické skupiny dle OZ

103 1. dědická skupina zůstavitelovy děti a manžel (partner), pokud v den smrti zůstavitele manželství (partnerství) trvalo zůstavitelovy děti a manžel (partner), pokud v den smrti zůstavitele manželství (partnerství) trvalo rovnost dědických podílů - zůstavitelovy děti a manžel (partner) dědí stejným dílem rovnost dědických podílů - zůstavitelovy děti a manžel (partner) dědí stejným dílem nedědí-li některé dítě zůstavitele, nabývají jeho dědického podílu stejným dílem jeho děti (tj. vnuci zůstavitele), pakliže nedědí ani tyto děti nebo některé z nich, dědí stejným dílem jejich potomci nedědí-li některé dítě zůstavitele, nabývají jeho dědického podílu stejným dílem jeho děti (tj. vnuci zůstavitele), pakliže nedědí ani tyto děti nebo některé z nich, dědí stejným dílem jejich potomci

104 2. dědická skupina Dědí: Dědí: –manžel (partner) zůstavitele (pokud nedědil v 1.skupině – když neměli děti) –rodiče zůstavitele a –osoby, které žily se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázání výživou na zůstavitele

105 3. dědická skupina Dědí: Dědí: –zůstavitelovi sourozenci (plnorodí i polorodí) a –ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele.

106 4. dědická skupina dědí prarodiče zůstavitele (jak rodiče zůstavitelovy matky tak i rodiče zůstavitelova otce) dědí prarodiče zůstavitele (jak rodiče zůstavitelovy matky tak i rodiče zůstavitelova otce) pokud nedědí žádný z prarodičů, dědí stejným dílem jejich děti pokud nedědí žádný z prarodičů, dědí stejným dílem jejich děti

107 PŘÍKLADY Pan Karel a paní Milada hodlali uzavřít manželství. Paní Milada byla v té době těhotná. Několik dnů před plánovaným datem sňatku pan Karel zemřel, paní Miladě se po jeho smrti narodilo dítě. Posuďte zda může toto dítě dědit a za jakých předpokladů. Řešení: způsobilost být dědicem má každá osoba, která má způsobilost mít práva a povinnosti, tedy i nasciturus, narodí-li se živý (§7 odst.1) Narození živého dítěte= úplné vypuzení nebo vynětí z těla matčina, jestliže dítě projevuje alespoň jednu ze známek života (dech nebo akce srdeční, pulsace pupečníku nebo aktivní pohyb svalstva, i když pupečník nebyl přerušen nebo placenta nebyla porozena) a má určitou hmotnost (a) 500 g a vyšší (b) nižší než 500 g a přežije-li 24 hodin po porodu

108 PŘÍKLADY Pan Herbert sepsal za svého života platnou závěť a zemřel. Vlastnil dům na venkově a přiléhající vinohrad, obojí odkázal svým třem dětem, manželka zemřela již před 10 lety. Při projednávání dědictví ale soudní komisař zjistil, že pan Herbert vlastnil ještě louku při vinohradu, o které se nicméně ve své závěti nezmínil. Komu z dědiců připadne louka v případě, že se o ní pan Herbert nezmínil ve své závěti? Řešení: § 461 odst.2 – nabude-li se ze závěti jen část dědictví, nabývají zbývající části dědici ze zákona. § 461 odst.2 – nabude-li se ze závěti jen část dědictví, nabývají zbývající části dědici ze zákona.

109 PŘÍKLADY Pan Vlastimil sepsal závěť ve prospěch svého kamaráda z dětství. Po nějakém čase však propadl alkoholismu a to v takové míře, že nebyl schopen postarat se sám o sebe. Na návrh jeho manželky byl soudem zbaven způsobilosti k právním úkonům. Po jeho smrti namítala manželka neplatnost závěti, protože byl její manžel zbaven svéprávnosti. Má ztráta způsobilosti k právním úkonům vliv na platnost závěti? Jak by se postupovalo v případě, že by pan Vlastimil sepsal ještě jinou závěť těsně před svou smrtí? ŘEŠENÍ: platnost závěti, pokud jde o způsobilost k jejímu zřízení se posuzuje podle momentu, kdy byla zřízena. Následná ztráta způsobilosti k PÚ je proto bez vlivu na její platnost.

110 PŘÍKLADY Paní Elena sepsala vlastnoruční závěť doma, beze svědků. Na jejím konci se však podepsala pouze svým příjmením. Je tato závěť platná? Pokud ano, za jakých podmínek? Řešení: R 51/1984 – podepsal-li zůstavitel závěť alespoň svým příjmením, je tím splněna náležitost podpisu závěti podle § 476 odst.2, pokud o totožnosti podpisu zůstavitele nejsou žádné pochybnosti.

111 PŘÍKLADY Paní Anděla ustanovila ve své závěti dědici svého majetku synovce, neteře a sestry. Je tato identifikace dědiců dostačující? R 54/1991 – je jednoznačně určitelné, kdo jimi byli v době smrti zůstavitele, jeho dědici jsou tedy všichni synovci, sestry a neteře ve vlastním příbuzenském vztahu.

112 PŘÍKLADY Bezdětná a svobodná paní Hana vlastnila dům a rozsáhlé pozemky na venkově. Za svého života sepsala platnou závěť, ve které odkázala dům své neteři a pozemky svému synovci. Během několika měsíců se však dostala do finanční tísně a byla nucena část pozemků prodat. Je závěť sepsaná paní Hanou platná? ŘEŠENÍ: v tomto případě bude ustanovení závěti týkající se těchto pozemků bez právních následků.

113 PŘÍKLADY Paní Matylda sepsala doma závěť, ve které uvedla za svého jediného dědice svého šestnáctiletého synovce tak, že dostane vše, co jí patří, když jí bude po její smrti každý týden zalévat květiny na jejím hrobě a jednou za rok „Na všech svatých“ rozsvítí svíčku. Jedná se o platnou závěť? ŘEŠENÍ: jakékoliv podmínky nemají právní následky. Závěť je platná. § 478Jakékoliv podmínky připojené k závěti nemají právní následky; ustanovení § 484 odst. 1 věty druhé tím není dotčeno. § 484§ 484

114 PŘÍKLADY Pan Řehoř měl manželku a dvě děti ve věku 18 a 13 let. Ve své závěti odkázal vše své dlouholeté přítelkyni. A) Je daná závěť platná? B) Určete podíly výše zmíněných osob. ŘEŠENÍ: Kdyby závěť nebyla, dědila by M 1/3, SZ 1/3 a SN 1/3. V tomto případě však: M-nedostane nic, není neopomenutelná dědic, SZ dostane polovinu zákonného podílu tedy 1/6, SN zkrácen být nemůže a dostane 1/3. Přítelkyně dostane podíl, který by jinak připadl manželce, tedy 1/3 a z podílu SZ jednu polovinu, tedy 1/6, dohromady 3/6, tedy 1/2. § 479Nezletilým potomkům se musí dostat aspoň tolik, kolik činí jejich dědický podíl ze zákona, a zletilým potomkům aspoň tolik, kolik činí jedna polovina jejich dědického podílu ze zákona. Pokud závěť tomu odporuje, je v této části neplatná, nedošlo-li k vydědění uvedených potomků.

115 PŘÍKLADY Paní Ida sepsala závěť, ve které odkázala svůj dům své jediné tetě. Poté koupila ještě kus lesa, na kterém hospodařila několik let. V průběhu těchto let se velmi sblížila s lesníkem, který jí ochotně pomáhal ve všech věcech spojených se zaopatřováním lesa. Proto sepsala paní Ida závěť novou, ve které odkázala tento les výše zmíněnému lesníkovi. A) Která ze dvou závětí bude platná? B) Kdo z uvedených dědiců bude dědit? ŘEŠENÍ: pokud jsou obě závěti po formální stránce platné, budou dědit oba, závěti existují vedle sebe.

116 PŘÍKLADY Pan Josef Samuel bezdětný, ženatý, nezanechal žádnou závěť. Ve které dědické skupině bude manželka dědit? ŘEŠENÍ: Ve druhé skupině, v první sama dědit nemůže

117 Odpovědnost za škodu

118 Funkce poskytuje ochranu majetkovým vztahům poskytuje ochranu majetkovým vztahům stanoví také sankce za porušení osobních vztahů, ohrožení života, zdraví a jiných nehmotných statků stanoví také sankce za porušení osobních vztahů, ohrožení života, zdraví a jiných nehmotných statků

119 Tzv.generální prevence Obecně: každý se má chovat se tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, majetku, přírodě a životním prostředí Obecně: každý se má chovat se tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, majetku, přírodě a životním prostředí

120 Předpoklady vzniku tzv.subjektivní odpovědnosti za škodu každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti Jde o tzv. obecnou odpovědnost za škodu – užije se v případech, kdy nelze použít zvláštní ustanovení o odpovědnosti za škodu Jde o tzv. obecnou odpovědnost za škodu – užije se v případech, kdy nelze použít zvláštní ustanovení o odpovědnosti za škodu 1. Porušení právní povinnosti 2. Vznik škody 3. Příčinná souvislost 4. Zavinění 1. Porušení právní povinnosti 2. Vznik škody 3. Příčinná souvislost 4. Zavinění

121 Zavinění obecná (subjektivní) odpovědnost za škodu je založena na presumpci zavinění obecná (subjektivní) odpovědnost za škodu je založena na presumpci zavinění = došlo-li ke vzniku škody, má se za to, že škůdce škodu zavinil (je na škůdci, aby prokázal, že škodu nezavinil) = došlo-li ke vzniku škody, má se za to, že škůdce škodu zavinil (je na škůdci, aby prokázal, že škodu nezavinil)

122 Zvláštní případy odpovědnosti za škodu (tzv.objektivní odpovědnost) Předpoklady Předpoklady –Škodná událost –Způsobení škody –Příčinná souvislost mezi provozní činností a způsobenou škodou –NE zavinění

123 Patří sem: Odpovědnost za škodu způsobenou provozní činností Odpovědnost za škodu způsobenou provozní činností Ochrana převzaté věci Ochrana převzaté věci Odpovědnost za škodu způsobenou provozem dopravních prostředků Odpovědnost za škodu způsobenou provozem dopravních prostředků Odpovědnost za škodu na vnesených nebo odložených věcech Odpovědnost za škodu na vnesených nebo odložených věcech

124 Způsob náhrady škody peněžitá náhrada peněžitá náhrada když o to když o to a) požádá poškozený a) požádá poškozený b) je to účelné a možné b) je to účelné a možné hradí se náhrada škody uvedením v předešlý stav hradí se náhrada škody uvedením v předešlý stav

125 PŘÍKLADY Pan Igor byl zloděj. Věděl, že soused Pavel má v domě několik zlatých šperků, a když byl Pavel i se svou rodinou na dovolené, rozhodl se jej vykrást. Páčidlem si otevřel zadní dveře domu a vyšel do prvního patra. V obývacím pokoji ho zaujal vysoký proutěný košík. Když ho otevřel, vyskočil na něj zevnitř velký had, který Igora kousnul do ruky. Při vyšetřování vyšlo najevo, že had byl volně žijícím druhem, který je ohrožen na přežití, kterého si pan Pavel dovezl z Kuby, a nesplnil přitom všechny podmínky žádosti o povolení pro účely dovozu podle zák. o obchodování s ohroženými druhy, který upravuje ochranu volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, které jsou ohroženy na přežití, s cílem jejich zachování regulováním obchodu s nimi. Posuďte odpovědnost za škodu jednotlivých oso b. Řešení: Předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu - § 420/1 OZ? protiprávní úkon porušení speciální prevenční normy? – Pavel porušil právní normu, ale účelem této normy je ochrana hadů, nikoli předcházení vzniku škody na jiných lidech těmito zvířaty – Pavel neporušil speciální prevenční normu ve vztahu k újmě na zdraví Igora porušení absolutního práva/ § 415 OZ? – podle teorie adekvátnosti (objektivní pozorovatel) zkoumáme předvídatelnost – Pavel není odpovědný za porušení absolutního práva, protože objektivní pozorovatel nemůže s reálnou mírou pravděpodobnosti předvídat, že se mu někdo vloupe do domu, že otevře koš a kousne ho had škoda – není dán první předpoklad, nemusíme zkoumat další předpoklady příčinná souvislost - není dán první předpoklad, nemusíme zkoumat další předpoklady zavinění - není dán první předpoklad, nemusíme zkoumat další předpoklady Pavel nebude odpovědný Igorovi za újmu na zdraví vzniklou kousnutím hada, když se Igor vloupal k Pavlovi do domu.

126 § 415Každý je povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, na majetku, na přírodě a životním prostředí. § 420(1) Každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti. (2) Škoda je způsobena právnickou osobou anebo fyzickou osobou, když byla způsobena při jejich činnosti těmi, které k této činnosti použili. Tyto osoby samy za škodu takto způsobenou podle tohoto zákona neodpovídají; jejich odpovědnost podle pracovněprávních předpisů není tím dotčena. (3) Odpovědnosti se zprostí ten, kdo prokáže, že škodu nezavinil.

127 PŘÍKLADY Adam B. vlastník nemovitosti přenechal svou nemovitost do nájmu Karlu D. na dobu dvou let. Ve smlouvě bylo uvedeno, že nájemce bude po dobu nájmu vykonávat běžnou údržbu na svůj náklad. V průběhu této doby došlo ke zřícení stromu nacházejícího se na zahradě, který poškodil sousední dům patřící manželům Z. Zabývejte se otázkou nároku manželů Z. na náhradu vzniklé škody, včetně toho, kdo za ni bude odpovídat. Řešení: Za škodu na sousedním domě manželů Z. bude odpovědný vlastník nemovitosti, pan Adam B. Jeho povinnost je zakotvena již v čl.11 odst.3 Listiny základních práv a svobod, kde je mj. uvedeno, že vlastnictví zavazuje a v ustanovení § 127 obč. zákoníku. Tím, že nezajistil nezávadný a neohrožující stav porostů, porušil svoji povinnost vlastníka a bude soused odpovídat podle § 420 obč. zákoníku. Pokud to bylo v nájemní smlouvě sjednáno, že nájemce se bude o porosty starat, pak je možný následný regres vlastníka vůči nájemci.Odpovědnost za škodu vzniklou pádem stromu by nevznikla pouze tehdy, kdyby se zřítil jinak zcela „zdravý“ strom v důsledku např. vichřice či povodně, příp. zásahu blesku.

128 § 415Každý je povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, na majetku, na přírodě a životním prostředí. § 422(1) Nezletilý nebo ten, kdo je stižen duševní poruchou, odpovídá za škodu jím způsobenou, je-li schopen ovládnout své jednání a posoudit jeho následky; společně a nerozdílně s ním odpovídá, kdo je povinen vykonávat nad ním dohled. Není-li ten, kdo způsobí škodu, pro nezletilost nebo pro duševní poruchu schopen ovládnout své jednání nebo posoudit jeho následky, odpovídá za škodu ten, kdo je povinen vykonávat nad ním dohled. (2) Kdo je povinen vykonávat dohled, zprostí se odpovědnosti, jestliže prokáže, že náležitý dohled nezanedbal. (3) Vykonává-li dohled právnická osoba, její pracovníci dohledem pověření sami za škodu takto vzniklou podle tohoto zákona neodpovídají; jejich odpovědnost podle pracovněprávních předpisů není tím dotčena. § 114Jde-li o právo mezi zákonnými zástupci na jedné straně a nezletilými dětmi a jinými zastoupenými osobami na druhé straně, promlčení ani nepočíná ani neběží, nejde-li o úroky a opětující se plnění. To platí i o právech mezi manžely.

129 PŘÍKLADY Nezletilému Rudolfu B. /14 let/ byla způsobena újma na zdraví dne 18. 5. 1994, když hrál s dalšími nezletilými fotbal a jeden Daniel D. jej zranil. Nezletilý se na následky úrazu léčil a rodiče nezletilého Rudolfa B. uplatnili nárok na náhradu škody u rodičů Daniela D. s poukazem na to,že při způsobu hry, jakým si počínal Daniel D., si musel být vědom toho, že může spoluhráči způsobit újmu na zdraví. Rodiče Daniela D. odmítli škodu uhradit s tím, že provozování sportu je vždy spojeno s rizikem a že se nezletilý Rudolf B. musí nést škodu sám. Zabývejte se otázkou nároku Rudolfa B. na náhradu vzniklé škody. Řešení: Nárok nezl. Rudolfa B. bude závislý na posouzení, zda byly splněny předpoklady pro vznik odpovědnosti podle § 415 obč. zákoníku ve spojení s ust. § 422 obč. zákoníku. Podle ust. § 415 obč.zákoníku si každý má počínat tak, aby nedocházelo ke škodám…Neadekvátní chování člověka při provozování sportu, při kterém je vysoké riziko způsobení zdravotní újmy jinému, bývá judikaturou považováno za porušení pravidel stanovených v ust. § 415 obč. zák. Jedná se o nezletilé dítě, jehož odpovědnost je nutno posuzovat podle ust. § 422 obč. zákoníku. Pokud rodiče v danou chvíli nezanedbali svůj dohled (což je velmi pravděpodobné) a nezletilec byl schopen ovládat své jednání a posoudit jeho následky (což také lze u průměr. 14letého dítěte předpokládat), je možné, aby odpovědnost vznikla přímo Danielovi D. Povinnost hradit škodu bude pak uložena jeho zákonným zástupcům, kteří ji mohou nahradit z případných prostředků nezl. Daniela, popř. až bude zletilý, mohou se na něm regresně zhojit (ohledně promlčení jejich práva platí ustanovení § 114 obč. zákoníku).

130 PŘÍKLADY Žalobce se žalobou ze dne 17. 10. 1994 domáhal náhrady škody, která mu byla způsobena nezletilým, tím že rozbil dne 10. 6. 1992 úmyslně několik oken od budovy, jíž vlastnil žalobce. O škodě a o tom, že mu vznikla škoda a kdo ji způsobil se dozvěděl až na základě vyrozumění policie dne 5. 9. 1992. Žaloba směřovala jednak proti nezletilému a též proti jeho rodičům. Okna byla rozbita kovovými předměty, které žalovaný vystřeloval z praku z bytu, kde se svými rodiči bydlel. V průběhu řízení bylo zjištěno, že rodiče spolubydlící v domě opakovaně upozorňovali na závadné chování jejich syna. Rodiče argumentovali pro zamítnutí žaloby tím, že chování nezletilého syna nemohli zabránit, neboť byli v zaměstnání. Současně vznesli námitku promlčení uplatněného nároku. Posuďte tuto situaci. Řešení: Otázku vzniku odpovědnosti za škodu je třeba opět řešit na základě ustanovení § 422 obč. zákoníku. Pokud byli rodiče opakovaně upozorňováni na závadné chování nezl. syna, nemohou se své odpovědnosti zprostit poukazem na to, že chování nezl. nemohli zabránit. Při vědomí o jeho opakovaném závadném chování, měli zajistit či sami vykonávat dohled. Bude se posuzovat vyspělost nezletilého, a podle ní otázka, zda byl deliktně způsobilý. Podle toho bude dána odpovědnost buď pouze rodičů, případně rodičů a nezletilého syna společně a nerozdílně. Pravděpodobněji však jen odpovědnost rodičů. K otázce promlčení uplatněného nároku (nutno posuzovat podle § 106 odst.1 obč. zákoníku). Subjektivně daný počátek běhu promlčecí lhůty je dne 5.9.1992. Právo na náhradu škody se promlčí za 2 roky od tohoto dne, kdy škoda vznikla,ale v tomto případě, šlo o škodu způsobenou úmyslně. Uplatní se tedy speciální, 10ti letá promlčecí lhůta. Námitka promlčení je tedy neopodstatněná.

131 PŘÍKLADY Paní Božena L. byla jako spolujezdkyně účastna autohavárie, kterou způsobil pan Alois K. V důsledku těchto událostí došlo u paní Boženy k ochrnutí spodních končetin; nemohla porodit klasickým způsobem, ale jen císařským řezem a dále nebyla schopna samostatné péče o domácnost a o své dítě, přičemž byla odkázána na placenou výpomoc v domácnosti. Posuďte: A) podle kterých ustanovení bude třeba posuzovat odpovědnost pana Aloise K. vůči Boženě L. B) zda vůbec odpovědnost vznikla C) za jakých okolností by mohlo dojít k liberaci pana Aloise D) bude mít paní Božena nárok na náhradu škody a podle jakých ustanovení? Řešení: Ad a) Odpovědnost panu Aloisovi vznikla podle ustanovení § 427 občanského zákoníku. § 427(1) Fyzické a právnické osoby provozující dopravu odpovídají za škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. (2) Stejně odpovídá i jiný provozovatel motorového vozidla, motorového plavidla, jakož i provozovatel letadla. Ad b) a ad c) Odpovědnost by nevznikla pouze tehdy, pokud by p.Alois prokázal, že škoda byla způsobena okolnostmi nemajícími svůj původ v povaze provozu (např.vis maior) a že škodě nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat. Ad d) Paní Božena bude mít nárok na náhradu škody podle ustanovení §444 občan. zákoníku. Není vyloučen ani případný nárok z ochrany osobnosti podle ustanovení §§11 a násl., neboť nepochybně bylo do zdraví a života zasaženo. Nárok na náhradu škody promlčen nebude, neboť objektivně určená lhůta u náhrady zdravotní újmy nekončí.

132 § 444(1) Při škodě na zdraví se jednorázově odškodňují bolesti poškozeného a ztížení jeho společenského uplatnění. (2) Ministerstvo zdravotnictví stanoví v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí vyhláškou výši, do které lze poskytnout náhradu za bolest a za ztížení společenského uplatnění, a určování výše náhrady v jednotlivých případech. (3) Za škodu usmrcením náleží pozůstalým jednorázové odškodnění, a to a) manželovi nebo manželce 240 000 Kč, b) každému dítěti 240 000 Kč, c) každému rodiči 240 000 Kč, d) každému rodiči při ztrátě dosud nenarozeného počatého dítěte 85 000 Kč, e) každému sourozenci zesnulého 175 000 Kč, f) každé další blízké osobě žijící ve společné domácnosti s usmrceným v době vzniku události, která byla příčinou škody na zdraví s následkem jeho smrti, 240 000 Kč. § 11Fyzická osoba má právo na ochranu své osobnosti, zejména života a zdraví, občanské cti a lidské důstojnosti, jakož i soukromí, svého jména a projevů osobní povahy.

133 PŘÍKLADY Adam B. se dostavil do restaurace za účelem použití jejich služeb. Po příchodu do restaurace odložil kabát na věšák, který byl v provozovně umístěn k odkládání věcí. Když hodlal provozovnu opustit, zjistil, že mu byl kabát odcizen. Při řešení situace byl personálem provozovny upozorněn na tabulku s nápisem: „ Za odložené věci neručíme„. Zabývejte se otázkou, kdo odpovídá za škodu a vyhledejte příslušná ustanovení občanského zákoníku, aplikovatelná na tento případ. Řešení: Provozovatel restaurace bude odpovídat za ztrátu kabátu, a to podle ustanovení § 433 občan. zákoníku. Podle ust. § 433 odst. 3 se odpovědnosti nemůže zprostit ani jednostranným prohlášením ani dohodou. § 433(1) Provozovatel poskytující ubytovací služby odpovídá za škodu na věcech, které byly ubytovanými fyzickými osobami nebo pro ně vneseny, ledaže by ke škodě došlo i jinak. Vnesené jsou věci, které byly přineseny do prostor, které byly vyhrazeny k ubytování nebo k uložení věcí, anebo které byly za tím účelem odevzdány provozovateli nebo některému z pracovníků provozovatele. (2) Je-li s provozováním nějaké činnosti zpravidla spojeno odkládání věcí, odpovídá ten, kdo ji provozuje, fyzické osobě za škodu na věcech odložených na místě k tomu určenému nebo na místě, kam se obvykle odkládají, ledaže by ke škodě došlo i jinak. (3) Odpovědnosti podle odstavců 1 a 2 se nelze zprostit jednostranným prohlášením ani dohodou.

134 Bezdůvodné obohacení

135 Co je BO: majetkový prospěch získaný: majetkový prospěch získaný: –z plnění bez právního důvodu –z plnění na základě neplatného právního úkonu –plněním z právního důvodu, který odpadl –z nepoctivých zdrojů –plnění za toho, kdo měl po právu právní povinnost plnit sám

136 Co není BO: bylo-li přijato plnění promlčeného dluhu nebo bylo-li přijato plnění promlčeného dluhu nebo dluhu neplatného jen pro nedostatek formy dluhu neplatného jen pro nedostatek formy plnění ze hry nebo sázky uzavřené mezi fyzickými osobami plnění ze hry nebo sázky uzavřené mezi fyzickými osobami vrácení peněz do hry nebo sázky půjčených vrácení peněz do hry nebo sázky půjčených

137 Subjekty BO oprávněný (věřitel) = ten, na jehož úkor bylo bezdůvodné obohacení získáno oprávněný (věřitel) = ten, na jehož úkor bylo bezdůvodné obohacení získáno povinný (dlužník) = ten, kdo bezdůvodné obohacení získal povinný (dlužník) = ten, kdo bezdůvodné obohacení získal

138 Způsob vydání BO především obnovení původního stavu především obnovení původního stavu v případě, že to není možné musí být poskytnuta protihodnota (peněžitá náhrada) v případě, že to není možné musí být poskytnuta protihodnota (peněžitá náhrada)

139 Závazkové právo obecně

140 část občanského práva, kterou tvoří soubor právních norem o závazcích část občanského práva, kterou tvoří soubor právních norem o závazcích upravuje vztahy mezi věřiteli a dlužníky upravuje vztahy mezi věřiteli a dlužníky

141 Pohledávka subjektivní právo věřitele požadovat od dlužníka určité plnění (dát, konat, opomenout, strpět) subjektivní právo věřitele požadovat od dlužníka určité plnění (dát, konat, opomenout, strpět)

142 Dluh povinnost dlužníka poskytnout věřiteli jím požadované a dlužníkem slíbené plnění povinnost dlužníka poskytnout věřiteli jím požadované a dlužníkem slíbené plnění

143 Věřitel (creditor) subjekt oprávněný ze závazkového pr.vztahu subjekt oprávněný ze závazkového pr.vztahu subjekt závazkového pr.vztahu, který má pohledávku subjekt závazkového pr.vztahu, který má pohledávku

144 Dlužník (debitor) subjekt povinný ze závazkového pr.vztahu subjekt povinný ze závazkového pr.vztahu má povinnost pohledávku plnit má povinnost pohledávku plnit

145 Zásady zásada rovnosti stran zásada rovnosti stran zásada smluvní svobody jako projev autonomie vůle zásada smluvní svobody jako projev autonomie vůle zásada bezformálnosti právních úkonů zásada bezformálnosti právních úkonů pacta sunt servanda pacta sunt servanda zásada dobré víry zásada dobré víry nikdo se s úspěchem nemůže dovolávat své vlastní nepoctivosti nikdo se s úspěchem nemůže dovolávat své vlastní nepoctivosti nikdo nemůže mít prospěch ze svého protiprávního jednání nikdo nemůže mít prospěch ze svého protiprávního jednání nikdo se nemůže dovolávat neplatnosti právního úkonu, kterou sám způsobil nikdo se nemůže dovolávat neplatnosti právního úkonu, kterou sám způsobil

146 Vznik záv.pr.vztahů  z právních úkonů  z protiprávních úkonů  z úředního rozhodnutí státních orgánů  z jiných právních důvodů stanovených zákonem

147 Solidarita dlužníků  spoludlužníci jsou zavázáni témuž věřiteli splnit dluh společně a nerozdílně („rukou společnou a nerozdílnou“) = věřitel může požadovat plnění po kterémkoli z dlužníků Opakem je dílčí závazek dlužníků za dluh.

148 Solidarita věřitelů  dlužník může splnit pohledávku kterémukoli ze společných věřitelů, každý z nich může celou pohledávku po dlužníku požadovat

149 POSTOUPENÍ POHLEDÁVKY původní věřitel (postupitel) postupuje svou pohledávku vůči dlužníkovi třetí osobě – novému věřiteli (postupníkovi), dochází ke změně v osobě věřitele původní věřitel (postupitel) postupuje svou pohledávku vůči dlužníkovi třetí osobě – novému věřiteli (postupníkovi), dochází ke změně v osobě věřitele nevyžaduje se souhlas dlužníka nevyžaduje se souhlas dlužníka písemná forma písemná forma

150 PŘEVZETÍ DLUHU na místo původního dlužníka vstupuje nový dlužník, který přebírá dluh na místo původního dlužníka vstupuje nový dlužník, který přebírá dluh nutný souhlas věřitele – možné dát původnímu nebo i novému dlužníkovi nutný souhlas věřitele – možné dát původnímu nebo i novému dlužníkovi

151 PŘISTOUPENÍ K ZÁVAZKU písemná dohoda mezi 3.os. a věřitelem, (bez souhlasu dlužníka) že splní za dlužníka peněžitý závazek písemná dohoda mezi 3.os. a věřitelem, (bez souhlasu dlužníka) že splní za dlužníka peněžitý závazek oba jsou zavázáni společně a nerozdílně oba jsou zavázáni společně a nerozdílně

152 PRODLENÍ DLUŽNÍKA nesplní-li dlužník řádně a včas, dostává se do prodlení nesplní-li dlužník řádně a včas, dostává se do prodlení má tyto právní následky: má tyto právní následky: o dlužník musí plnit v dodatečné lhůtě, jinak má věřitel právo od smlouvy odstoupit o dlužník musí plnit v dodatečné lhůtě, jinak má věřitel právo od smlouvy odstoupit o jde-li o prodlení s plněním peněž.dluhu, má věřitel právo požadovat i úroky z prodlení (poplatek z prodlení)

153 Fixní smlouva § 518 byla-li ve smlouvě přesně stanovena doba splnění a ze smlouvy nebo z povahy věci vyplývá, že na opožděném plnění nemá věřitel zájem, a dlužník neplní včas smlouva se od počátku ruší byla-li ve smlouvě přesně stanovena doba splnění a ze smlouvy nebo z povahy věci vyplývá, že na opožděném plnění nemá věřitel zájem, a dlužník neplní včas smlouva se od počátku ruší Př. svatební šaty Př. svatební šaty

154 PRODLENÍ VĚŘITELE když věřitel nepřijme od dlužníka včas a řádně nabídnuté plnění nebo neposkytne dlužníkovi součinnost potřebnou ke splnění dluhu když věřitel nepřijme od dlužníka včas a řádně nabídnuté plnění nebo neposkytne dlužníkovi součinnost potřebnou ke splnění dluhu např.nedostaví se ke sjednanému převzetí např.nedostaví se ke sjednanému převzetí

155 RUČENÍ ručení je právní vztah mezi věřitelem a ručitelem, jehož obsahem je závazek ručitele uspokojit pohledávku věřitele, jestliže ji neuspokojí sám dlužník ručení je právní vztah mezi věřitelem a ručitelem, jehož obsahem je závazek ručitele uspokojit pohledávku věřitele, jestliže ji neuspokojí sám dlužník

156 SMLUVNÍ POKUTA povinnost zaplatit urč.částku, kterou si strany sjednaly pro případ, že bude porušena smluvní povinnost povinnost zaplatit urč.částku, kterou si strany sjednaly pro případ, že bude porušena smluvní povinnost výše musí být v souladu s dobrými mravy výše musí být v souladu s dobrými mravy

157 UZNÁNÍ DLUHU písemným jednostranným prohlášením, kterým dlužník uznává vůči věřiteli povinnost zaplatit dluh co do důvodu a výše písemným jednostranným prohlášením, kterým dlužník uznává vůči věřiteli povinnost zaplatit dluh co do důvodu a výše nová 10-ti letá promlčecí doba nová 10-ti letá promlčecí doba

158 Splnění dluhu předmětem plnění je to, co je dlužník povinen věřiteli poskytnout předmětem plnění je to, co je dlužník povinen věřiteli poskytnout

159 a) doba splnění závazku je určena především dohodou účastníků je určena především dohodou účastníků nebyla-li určena, je dlužník povinen plnit den poté, co ho o to věřitel požádá nebyla-li určena, je dlužník povinen plnit den poté, co ho o to věřitel požádá

160 Plní-li se peněžitý dluh prostřednictvím peněžního ústavu nebo provozovatele poštovních služeb, je dluh splněn připsáním částky na účet věřitele vedený u peněžního ústavu nebo vyplacením částky věřiteli v hotovosti Plní-li se peněžitý dluh prostřednictvím peněžního ústavu nebo provozovatele poštovních služeb, je dluh splněn připsáním částky na účet věřitele vedený u peněžního ústavu nebo vyplacením částky věřiteli v hotovosti

161 b) místo splnění  odnosný dluh – místem splnění je bydliště dlužníka  donosný dluh – místem splnění je bydliště věřitele

162 Odstoupení od smlouvy subjekty mohou odstoupit od smlouvy, jestliže je to stanoveno v zákoně nebo se na tom strany dohodly subjekty mohou odstoupit od smlouvy, jestliže je to stanoveno v zákoně nebo se na tom strany dohodly jednostranný právní úkon, adresovaný druhé straně, který ruší smluvní závazkový vztah okamžikem, kdy dojde druhé straně jednostranný právní úkon, adresovaný druhé straně, který ruší smluvní závazkový vztah okamžikem, kdy dojde druhé straně

163 Výpověď jednostranný právní úkon, kterým lze zrušit závazek či právo k nepřetržité nebo opakované činnosti jednostranný právní úkon, kterým lze zrušit závazek či právo k nepřetržité nebo opakované činnosti

164 Smrt dlužníka nebo věřitele smrtí dlužníka povinnost nezanikne, ledaže jejím obsahem bylo plnění, které mělo být provedeno osobně dlužníkem smrtí dlužníka povinnost nezanikne, ledaže jejím obsahem bylo plnění, které mělo být provedeno osobně dlužníkem smrtí věřitele právo zanikne, bylo- li plnění omezeno jen na jeho osobu smrtí věřitele právo zanikne, bylo- li plnění omezeno jen na jeho osobu

165 Speciální úprava při prodeji zboží v obchodě

166 Spotřebitel je při koupi spotřebního zboží chráněn zákonem ve větší míře než obvyklý kupující Spotřebitel je při koupi spotřebního zboží chráněn zákonem ve větší míře než obvyklý kupující

167 Odpovědnost za vady Prodávající má ze zákona odpovědnost vůči kupujícímu: Prodávající má ze zákona odpovědnost vůči kupujícímu: 1. za vady věci, které má věc při převzetí kupujícím a 2. za vady, které se vyskytnou na věci v záruční době Práv z odpovědnosti za vady se nelze předem vzdát jednostranně ani dohodou

168 Ad 1)Odpovědnost vztahující se k okamžiku převzetí věci Odpovědnost za rozpor s kupní smlouvou Odpovědnost za rozpor s kupní smlouvou –prodávající odpovídá kupujícímu, že prodávaná věc je ve shodě s kupní smlouvou, zejména že je bez vad (věc má mít užitné vlastnosti a jakost)

169 Nároky kupujícího jde-li o rozpor s kupní smlouvou v době převzetí aby prodávající podle volby kupujícího věc buď vyměnil nebo opravil aby prodávající podle volby kupujícího věc buď vyměnil nebo opravil není-li takový postup možný může kupující požadovat slevu z ceny nebo od smlouvy odstoupit není-li takový postup možný může kupující požadovat slevu z ceny nebo od smlouvy odstoupit

170 vady, které se projeví do 6 měsíců od převzetí se považují za vady, které věc měla již v době převzetí, pokud to neodporuje povaze věci nebo pokud se neprokáže opak vady, které se projeví do 6 měsíců od převzetí se považují za vady, které věc měla již v době převzetí, pokud to neodporuje povaze věci nebo pokud se neprokáže opak

171 Ad 2) Odpovědnost za vady v záruční době prodávající odpovídá za vady, které se na věci objeví v záruční době, s výjimkou věcí použitých a rychle se kazících prodávající odpovídá za vady, které se na věci objeví v záruční době, s výjimkou věcí použitých a rychle se kazících zákonná záruční doba je stanovena u spotřebního zboží na 24 měsíců, u potravin 8 dní, u prodeje zvířat 6 týdnů a u krmiv 3 týdny zákonná záruční doba je stanovena u spotřebního zboží na 24 měsíců, u potravin 8 dní, u prodeje zvířat 6 týdnů a u krmiv 3 týdny

172 Nároky kupujícího při vadě věci v záruční době

173 U odstranitelných vad –nárok na bezplatné, řádné a včasné odstranění vady –nárok na výměnu věci (není-li to vzhledem k povaze vady neúměrné) Není-li to možné potom Není-li to možné potom –sleva z ceny nebo odstoupení od smlouvy

174 U neodstranitelných vad, které brání řádnému užívání věci výměna věci nebo odstoupení od smlouvy výměna věci nebo odstoupení od smlouvy za neodstranitelnou vadu se považuje i pokud kupující pro opětovný výskyt vady po opravě nebo pro větší počet vad nemůže věc řádně užívat za neodstranitelnou vadu se považuje i pokud kupující pro opětovný výskyt vady po opravě nebo pro větší počet vad nemůže věc řádně užívat

175 Jde-li o jiné vady neodstranitelné: a nepožaduje-li výměnu věci, má kupující právo na přiměřenou slevu z ceny věci nebo může od smlouvy odstoupit a nepožaduje-li výměnu věci, má kupující právo na přiměřenou slevu z ceny věci nebo může od smlouvy odstoupit

176 U věcí použitých nebo prodávaných za nižší cenu místo práva na výměnu právo na slevu z ceny místo práva na výměnu právo na slevu z ceny

177 Uplatnění práv z odpovědnosti za vady KDE: Práva z odpovědnosti za vady se uplatňují u prodávajícího nebo u podnikatele určeného k provádění oprav v záručním listě KDE: Práva z odpovědnosti za vady se uplatňují u prodávajícího nebo u podnikatele určeného k provádění oprav v záručním listě

178 DO KDY: Své právo musí kupující uplatnit v záruční době, jinak zanikne. DO KDY: Své právo musí kupující uplatnit v záruční době, jinak zanikne. u věcí použitých může prodávající záruční dobu po dohodě s kupujícím zkrátit až na 12 měsíců, u věcí použitých může prodávající záruční dobu po dohodě s kupujícím zkrátit až na 12 měsíců, věci, které se rychle kazí je nutno reklamovat následující den věci, které se rychle kazí je nutno reklamovat následující den

179 Doba od uplatnění práva z odpovědnosti za vady do dne, kdy byl kupující povinen věc převzít se do záruční doby nepočítá Doba od uplatnění práva z odpovědnosti za vady do dne, kdy byl kupující povinen věc převzít se do záruční doby nepočítá

180 Prodávající je povinen vydat potvrzení o tom kdy bylo právo uplatněno, o provedení opravy a o jejím trvání Prodávající je povinen vydat potvrzení o tom kdy bylo právo uplatněno, o provedení opravy a o jejím trvání Při výměně věci počíná běžet nová záruční doba od převzetí věci Při výměně věci počíná běžet nová záruční doba od převzetí věci