Návrh klasifikátoru inovací

Prezentace na téma: "Návrh klasifikátoru inovací"— Transkript prezentace:

1 Návrh klasifikátoru inovací
Management inovací

2 Co je považováno za inovaci?
Inovace představuje nový způsob využití existujících zdrojů firmy k získání nových podnikatelských příležitostí - k nalezení nových možností ke zvýšení výnosů z podnikatelských aktivit firmy Vytvoření něčeho nového, výsledek kreativity pracovníků firmy, musí být vždy zaměřeno na zákazníka, musí mu nabídnout vyšší hodnotu. Inovace musí proto být orientována ryze podnikatelsky: inovace není svým pojetím technologický proces. Technický objev má charakter inovace pouze tehdy, když se podnikatelsky zhodnotí, když povede ke zvýšení výnosů z podnikání firmy.

3 Podstatné a průběžné inovace
Inovační cyklus Průběžná inovace: Vylepšování kvality Skoková změna Kvalita nabízeného produktu/služby Skoková změna - Podstatná inovace Čas

4 Inovační podněty jsou impulsem k účelné reakci firmy na vývoj v okolí
Podněty registrované při hodnocení vývoje v okolí firmy: demografický vývoj změny ve spotřebitelském chování zákazníků nové znalosti Podněty registrované ve vnitřním prostředí firmy: vznik neočekávaného vývojové diskontinuity nové potřeby procesu změny ve struktuře oboru anebo trhu Podnikatelské příležitosti pro inovace KOMERČNÍ Stupeň neuspokojené zákaznické potřeby Řešení aktuálních potřeb zákazníka Odlišnost od nabídky konkurence Silné postavení na trhu Vhodné distribuční kanály TECHNOLOGICKÉ Unikátnost technického řešení Zvýšení hodnoty produktu pro zákazníka Vyrobitelnost produktu na stávajících technologických zařízeních Schopnost zajistit prodej nového produktu

5 Jak zajistit rozvoj podnikání inovačními aktivitami firmy?
Zdrojem rozvoje podnikatelské výkonnosti firmy jsou její podstatné inovace. Problémem je, že manažeři na všechny aktivity firmy uplatňují stejný podnikatelský model, což vede k neúspěchu podstatných inovací. Organizační struktura procesů přípravy podstatné inovace na trh musí být výrazně odlišná od organizačního uspořádání rutinních podnikatelských procesů. Podstatná inovace přináší novou kvalitu, průběžná inovace je vylepšováním stávající základní úrovně kvality. Inovační cykly nejsou shodné s podnikatelskými cykly. Klesají-li příjmy firmy, nesmí hledat úspory v programech, které se zaměřují na její budoucnost (programy přípravy skokové změny kvality svých produktů). Podstatné inovace často přinášejí nové a neočekávané konkurenční výhody, mohou umožnit vstup do nového oboru podnikání a na nové trhy.

6 Postupy systematického inovačního myšlení
Tyto postupy jsou odpovědí na otázku: Jak vytvořit inovaci, která bude schopna vyvolat změnu v nákupních zvyklostech zákazníků a zároveň byla v rámci stávajících komerčních a výrobních schopností organizace? Odpověď spočívá v tom, že firma věnuje pozornost nejenom připomínkám a názorům svých zákazníků, ale také systematicky analyzuje vlastnosti svých produktů. Je však nutno dokázat vidět produkt jinak. 1. pohled: Eliminace některých stávajících prvků existujícího produktu odejmout některý (i ten zdánlivě nepostradatelný) prvek umožňuje zamyslet se nad tím, zda ho nelze nahradit něčím lepším. 2. pohled: Znásobení téhož prvku v sestavě existujícího produktu je však nutné tyto kopie upravit tak, aby nepřinášely pouze kvantitativní rozšíření, ale vedly ke změně kvality fungování produktu.

7 3. pohled: Rozdělení stávajícího produktu do komponentů
pokusit se pohlédnou na integrovaný celek prizmatem jeho složek a pokusit se je sestavit jiným způsobem (včetně možnosti ponechat některé komponenty mimo nově sestavený produkt); je možné uplatnit fyzickou anebo funkční dekompozici. 4. pohled: Rozšíření funkcí některých prvků existujícího produktu pokusit se rozšířit funkční možnost prvku tím, že bude zabezpečovat některé funkce dalšího prvku celku nebo dokonce jeho bezprostředního okolí. 5. pohled: Provázat některé vlastnosti existujícího produktu s vlastnostmi jeho okolí. Tato metodologie, která vychází z uplatnění prioritní pozornosti vůči charakteru a vlastnostem existujícího produktu co je podstatné pro jeho účelnost? co může být odstraněno, co přidáno a co jinak začleněno? může výrazně rozšířit inovační schopnosti firmy při přípravě podstatných inovací a zkrátit délku jejích inovačních cyklů.

8 Proč je mnohdy obtížné zastavit ve firmě neperspektivní inovační projekty?
Důvodem je kolektivní víra manažerů v nevyhnutelnost úspěšného vstupu inovace na trh. Tato víra zaslepuje a manažeři odmítají vnímat signály o tom, že výsledný úspěch je nejistý nebo je ohrožen. Tato víra, jejímž zdrojem je nadšení projekčního týmu pro přípravu inovace, se rychle šíří firmou, zejména jedná-li se o nové, originální technické řešení nového produktu. Jak se bránit této zaslepenosti očekávaným úspěchem: vhodnou sestavou projekčního týmu, nezačleňovat do něj jen nadšené podporovatele, ale také skeptické pochybovače; fungováním systému včasného varování, prověřovat životaschopnost inovačního záměru před přechodem do další fáze jeho projekčního řešení; zdůrazněním role „šampióna ukončení“ - často je to právě spíše silná osobnost, která dokáže zastavit neperspektivní inovační projekt, mnohem spíše než množící se varovné signály finálního neúspěchu. Víra je silná, kolektivní víra v budoucí úspěch ještě silnější - dokáže podpořit i trvání i zjevně neperspektivního projektu.

9 Zásady hodnotového pojetí inovací: Uplatnění tohoto pojetí je jedinou schůdnou cestou k zabezpečení trvalé prosperity firmy prostřednictvím souběžného zvyšování kvality nabízených produktů/služeb a snižování nákladů na jejich produkci. Usilujte o zvýšení hodnoty pro zákazníka nezávisle na tom, o co se pokoušejí konkurenti v oboru [nepovažujte stav v oboru svého působení za daný a neměnný]. Sledujte aktivity svých konkurentů, ale nesnažte se je kopírovat jako vzor hodný následování. Poohlédněte se po námětech k řešení požadavků svých zákazníků i za hranice oboru, ve kterém podnikáte. Nesnažte se za každou cenu uplatnit své silné stránky, pokuste se uvažovat o tom, co byste dělali, pokud byste s podnikáním začínali znovu [nestávejte se zajatci vlastních aktiv]. Zaměřte se na vlastnosti nabízených produktů/služeb, které klíčoví zákazníci nejvíce oceňují.

10 Účinek integrované architektury a modularity na konkurenceschopnost nabízených produktů
Nenaplněná očekávání: Konkurenční výhody z vysoké kvality a provozní spolehlivosti Vývoj potřeb a očekávání zákazníků Unikátní řešení, integrovaná produkce Provozní vlastnosti produktu Modulární řešení, kombinovaná produkce Přesah očekávání: Konkurenční výhody z rychlosti dodávky, ze snadné dostupnosti, z výhodné ceny a z jednoduchosti obsluhy. Rozdíl v kvalitě mezi unikátním a modulárním řešení Čas

11 Model působení spojitých a nespojitých inovačních změn.
SPOJITÁ INOVACE zvyšování kvality produktů nabízených na stabilním trhu Provozní výkonnost Provozní výkonnost (jiné měřítko) 1. Oslovení méně náročných skupin zákazníků 1 Čas 2 2. Oslovení nových zákazníků - vytvoření nového trhu Neexistující (dosud) zákazníci nebo dosud neexistující cílové trhy Čas

12 Využití informací pro sekvenční
manažerské funkce Informace Rozhodování Ovlivňování 1 podnik.vize 2 plánování 3 organizování 4 operativa kontrola Regulační odchylka

13 projektová dokument. záznam o přezkoumání Vývoj / inovace produktu
APLIKAČNÍ PŘÍKLAD ? Akreditační řízení  rozhodnutí pilotní ověření zadání k realizaci Žádost o akreditaci projektová dokument. záznam o přezkoumání Zpracování projektu stanovení řešitele vypracování zadání Podání návrhu Vývoj / inovace produktu

14 Návrh klasifikátoru pro odlišení perspektivních inovací
K3=rizikovost K1=ZPKI K2=finanční aspekt Vstupy Popis vstupních kritérií ZPKI – zbytkový potenciál komercializované inovace K2-např. pomocí NPV K3-pomocí fundamentální analýzy nebo distribuční fce

15 Kritérium (koeficient) K1 Vzniká agregací dvou faktorů: Reziduálním časem inovace tR, který je vyjádřený pomocí časového poměru mezi dobou již využívání dané inovace a předpokládanou dobou životního cyklu inovace. Druhý faktorem je tzv. Reziduální nenasycenost inovace nR, která je charakterizovaná pomocí poměru mezi počtem producentů, kteří již inovaci komercializovali k předpokládanému počtu producentů, kteří tuto inovaci využijí

16 Koeficient (kritérium) K3 - Rizikovost komerčního úspěchu inovace
Výstup z řídícího mechanismu systému pro automatizovanou klasifikaci komerčně perspektivních a neperspektivních inovací:

17 Pravdivostní tabulka: Přehled možných hodnot kritérií ovlivňující úspěšnost inovace s předpokládanými hodnotami komerčního úspěchu produktu stav K1 K2 K3 Y 1 2 3 0 ! ( nejhorší kombinace) 4 5 6 7 1 ! ( nejlepší kombinace) 8

18 Kombinační funkce charakterizující kauzální předpoklad komerčního úspěchu/neúspěchu produktu Y sestavíme sjednocením požadavků vyjádřených řádky 2, 7, 8. Tedy: K1 K2 Y K3

19 Navržený integrovaný obvod představující technickou realizaci automatizovaného klasifikátoru inovací podle skladby 3 kritérií ovlivňující komerční úspěch LEGENDA …hradlo ‘NOR’ …hradlo ‘NAND’ __ __ K1× K2×K3 __ K1 K3 K2 K1×K2×K3 _____ K1×K3 ________  ≥1

20 DISKUZE – PRAKTICKÉ VYUŽITÍ
V současném podnikovém řízení je inovační fenomén často spojován s možností vytvoření konkurenční výhody. Jedním z důsledků je zvyšující se frekvence změn v okolí firmy, a také zvyšování se konkurenčního tlaku, který se projevuje zkracováním vývojového cyklu produktů. Protože inovačních nápadů je obvykle více, něž kolik z nich je ve zdrojových možnostech organizace prakticky realizovat, je potřeba vybrat ten s největším potenciálem komerčního úspěchu. Návrh představeného klasifikátoru, (vycházejícího z obecného modelu vytváření znalosti), je možné použít k této selekci inovační nápadů.

21