Subjekty sociální správy

Prezentace na téma: "Subjekty sociální správy"— Transkript prezentace:

1 Subjekty sociální správy
Prosinec 2013

2 Typy subjektů Právnická osoba – musí mít oprávnění tak jednat
Fyzická osoba – poskytující služby Rodina Sousedská výpomoc – náhodná, neformální pomoc Spolky a cechy - historie Obce

3 Právnické osoby podle NOZ
Rozdílně od člověka s jeho přirozenými právy jsou právnické osoby umělé útvary, které vytváří právo, aby sloužily zájmům lidí. Od toho se odvozuje i odlišné právní postavení fyzických a právnických osob. Právnické osoby slouží buď soukromým zájmům (např. běžná obchodní banka), anebo zájmu veřejnému (např. Česká národní banka). Právnické osoby veřejného práva se řídí hlavně zvláštními zákony (§ 20 odst. 2), např. zákonem o obcích, zákonem o ČNB, zákonem o vysokých školách apod. Pokud však obec, kraj nebo Česká lékařská komora vystupují jako soukromníci – např. jako smluvní strana nebo závětní dědic, mají vzhledem k zásadě rovnosti stejné právní postavení jako jiné osoby. To platí i o státu (§ 21). Nový občanský zákoník dále jasně vymezuje veřejné rejstříky jako souborné označení pro všechny typy rejstříků osob, s kterými NOZ počítá (§ 120). Pravidla pro vedení, správu a rozhodování ve věcech těchto rejstříků budou upraveny zvláštním zákonem. V něm je zachována zvláštní regulace pro obchodní rejstřík, neboť do něj se i nadále nezapisují toliko právnické osoby, ale i fyzické osoby (nadále je též zachováno, že kdo je zapsán do obchodního rejstříku, považuje se za podnikatele – § 421). Veřejné rejstříky je třeba odlišit od veřejných seznamů, ve kterých se neevidují osoby, ale věci (veřejným seznamem je např. katastr nemovitostí). Proti osobě, která právně jedná důvěřujíc údaji zapsanému do veřejného rejstříku, nemá ten, jehož se zápis týká, právo namítnout, že zápis neodpovídá skutečnosti. Ustanovení nového občanského zákoníku rozlišují tři typy právnických osob: korporace, fundace a ústavy. Pro korporace – typicky spolky (§ 210 – 302). Je příznačné, že je tvoří členové nebo společníci neboli osobní složka (corpus = tělo). V současné právní úpravě jde především o občanská sdružení. Pro fundace – typicky nadace či nadační fondy (§ 303 – 401). Je naopak typické, že jejich základ (fundus) tvoří majetek určený k určitému účelu. V ústavech (§ 402 – 418) je osobní i majetková složka propojena: ústav nemá členy jako korporace, ale zaměstnance, a majetek ústavu není tak chráněn jako u fundací. V současné době jde především o obecně prospěšné společnosti.

4 ROLE Státní sociální správy správy Samosprávných územních celků
Samosprávných oborových a profesních celků Mezinárodních organizací Občana v sociální správě NNO jako subjektů sociální správy

5 Stát jako subjekt sociální správy
Disponuje mocí konat ve veřejném zájmu Právo omezovat soukromé subjekty, nutit je chovat se určitým způsobem Disponuje rozhodovacími, realizačními, donucovacími, kontrolními mechanismy

6 Stát jako subjekt sociální správy - 2
Úkoly státu Regulovat (pravidla pro chování soukromých institucí) Chránit (nařídit a vynucovat určité chování občanů) Pečovat (poskytuje dávky a služby)

7 Stát jako subjekt sociální správy - 3
Rozhodovací mechanismy – volené orgány – parlament, obecní zastupitelstva, krajská zastupitelstva. Realizační mechanismy Nástroje právní: stát sociálním subjektům – přikazuje, zakazuje, omezuje, zvýhodňuje, stejné podmínky pro všechny Nástroje institucionální – stát je vytváří _ spravuje sám (byrokracií) nebo deleguje správu na jiné subjekty. Nástroje finanční – výběr přímých a nepřímých (DPH) daní – prostředky na financování subjektů + realizace sociální politiky daněmi (zvyšování, snižování) Donucovací – stát nutí subjekty k určitému chování + respektu práva, páteří donucování je soud, Pravidla – ústava + kodexy (občanský, soudní, obchodní, pracovní…) Kontrolní – stát jimi zabezpečuje výkon práva. Kontrola při vstupu (akreditace, registrace), průběžná kontrola činnosti – audit finanční + inspekce.

8 Kraje a obce – role samosprávných celků
Kraje – vyšší územní samosprávné celky (14) Obce – základní samosprávné celky Ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních celků a o změně zákona č. 1/1993 Sb., Ústava ČR Zákon š. 128/2000 Sb., o obcích (obec - znak, vlajku, územní samosprávné společenství občanů – samostatná a přenesená působnost – v přenesené je to orgán státní správy). Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze § 94 Obec a) zjišťuje potřeby poskytování sociálních služeb osobám nebo skupinám osob na svém území, b) zajišťuje dostupnost informací o možnostech a způsobech poskytování sociálních služeb na svém území, c) spolupracuje s dalšími obcemi, kraji a s poskytovateli sociálních služeb při zprostředkování pomoci osobám, popřípadě zprostředkování kontaktu mezi poskytovatelem a osobou, d) může zpracovat střednědobý plán rozvoje sociálních služeb ve spolupráci s krajem, poskytovateli sociálních služeb na území obce a za účasti osob, kterým jsou poskytovány sociální služby, e) spolupracuje s krajem při přípravě a realizaci střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb kraje; za tím účelem sděluje kraji informace o potřebách poskytování sociálních služeb osobám nebo skupinám osob na území obce, o možnostech uspokojování těchto potřeb prostřednictvím sociálních služeb a o jejich dostupných zdrojích. § 95 Kraj c) spolupracuje s obcemi, s dalšími kraji a s poskytovateli sociálních služeb při zprostředkování pomoci osobám, popřípadě zprostředkování kontaktu mezi poskytovatelem a osobou, d) zpracovává střednědobý plán rozvoje sociálních služeb ve spolupráci s obcemi na území kraje, se zástupci poskytovatelů sociálních služeb a se zástupci osob, kterým jsou poskytovány sociální služby, a informuje obce na území kraje o výsledcích zjištěných v procesu plánování; při zpracování plánu kraj přihlíží k informacím obce sděleným podle § 94 písm. e) a k údajům uvedeným v registru podle § 85 odst. 5, e) sleduje a vyhodnocuje plnění plánů rozvoje sociálních služeb za účasti zástupců obcí, zástupců poskytovatelů sociálních služeb a zástupců osob, kterým jsou sociální služby poskytovány, f) informuje ministerstvo o plnění plánů rozvoje sociálních služeb, g) zajišťuje dostupnost poskytování sociálních služeb na svém území v souladu se střednědobým plánem rozvoje sociálních služeb.

9 Kraje a obce – role samosprávných celků - 2
Rozdíl oproti učebnici: Odpovídají za hmotnou nouzi – NE – Sociální reforma I. – ÚP ČR + odvolání MPSV /detašované pracoviště/ Odpovídají za realizaci zákona o sociálních službách – ANO (§ 96 ZSS) Realizace SSP – NE – ÚP ČR (Systém státní sociální podpory je upraven zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Podle tohoto zákona se poskytují následující dávky: přídavek na dítě, rodičovský příspěvek, příspěvek na bydlení, porodné, pohřebné)

10 Role samosprávných oborových a profesních celků
Subjekty sociální správy Personální – korporace, komory Majetkové – fondy, nadace

11 Role samosprávných oborových a profesních celků - 2
Korporace Veřejnoprávní korporace členský princip, sdružení osob založeno na základě zákona a svěřena pravomoc plnit vymezené úkoly veřejné správy – veřejný zájem. Může jít o územní veřejnoprávní korporace (obce a kraje), o veřejnoprávní korporace osobní - pojištěnci, stejný zájem a účel – veřejný podnik, ale i jako různé profesní komory (např. advokátní komora nebo lékařská komora) – povinné členství. Soukromoprávní korporace vzniká na základě rozhodnutí svých zakladatelů a může jít např. o obchodní společnost nebo družstvo.

12 Role samosprávných oborových a profesních celků – 3
Nadace a fondy Soukromoprávní nebo veřejnosprávní korporace Spravuje majetek či peníze

13 Role mezinárodních organizací
Ovlivňují národní subjekty sociální správy Stanovují obecné principy - doporučení a mezinárodní úmluvy a pakty, charty – národní státy ratifikují Sledují počiny států - KDO ? Rada Evropy, Komise OSN pro lidská práva a jejich komisaři, nestátní neziskové organizace. Vydávají zprávy Trestají křivdy - Evropský soud pro lidská práva se sídlem ve Štrasburku byl zřízen roku 1959 k projednávání porušení Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (1950).

14 Občan a sociální správa
SAMOSTUDIUM

15 Role NNO jako subjektů sociální správy
je organizace nezřizovaná státem a na státu nezávislá, která je určena k veřejně prospěšné činnosti nebo k neziskové činnosti pro soukromý prospěch Základní kategorie nestátních subjektů: A) Právnické osoby (ne sdružení § 3045 NOZ, ale spolky, ústavy nebo sociální družstvo, ne nadace – ale fundace) Fyzické osoby (jako zaměstnavatelé) B) Podnikatelského charakteru – s.r.o., a.s. Nepodnikatelského charakteru ne sdružení, ale spolky, ústavy nebo sociální družstvo, nadace § 3049 – nově fungování § nadace, nadační fondy… dobrovolníci, zájmová sdružení – ne § 3052 – buď stávající forma či spolek, o.p.s. – ne § 3050 stávající podoba, nové nebudou zakládány - nově ústavy (§ 402 a násl.),   OBČANSKÁ SDRUŽENÍ – s účinností NOZ budou automaticky považována za spolky ve smyslu ustanoveními § 214 a násl. NOZ obsahuje řadu ustanovení nad rámec zákona o sdružování, který naopak upravuje vznik a existenci občanských sdružení zcela volně. Ustanovení stanov v rozporu s donucujícími ustanoveními NOZ se stanou neúčinná a bude třeba upravit stanovy tak, aby byly s novou právní úpravou v souladu, a to ve lhůtě tří let. V opačném případě může být organizace zrušena (viz přechodná ustanovení NOZ § 3041 a násl.). Fungování jako NNO je třeba mít v sociální sféře oprávnění.

16 Síť sociálních služeb Síť služeb za účelem podpory a pomoci osobám.
Stát garantuje minimum Stát primárně chrání občany Povoluje činnost v sociální sféře Stanovuje a ověřuje profesní způsobilost Činnosti financuje a kontroluje auditem Činnost kontroluje inspekcí – dodržování zákona

17 SUBJEKTY VEŘEJNÉ sociální správy

18 SUBJEKTY VEŘEJNÉ sociální správy
Poradní orgány Senátu, Poslanecké sněmovny činné v sociální správě Poradní orgány při Úřadu vlády Ústřední orgány vlády (ministerstva, další – ČSU) Kraje a KÚ Obce a OÚ s přenesenou působností Obce a OÚ s rozšířenou působností rozpočtové kapitoly NázevPočet zaměstnanců (2007) 304Úřad vlády České republiky454308Národní bezpečnostní úřad288328Český telekomunikační úřad463344Úřad průmyslového vlastnictví241345Český statistický úřad Český úřad zeměměřický a katastrální Český báňský úřad211349Energetický regulační úřad95353Úřad pro ochranu hospodářské soutěže120374Správa státních hmotných rezerv420375Státní úřad pro jadernou bezpečnost294Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětíÚřad pro zahraniční styky a informaceBezpečnostní informační službaRada pro rozhlasové a televizní vysílání

19 Poradní orgány PS a Senátu
Výbor pro sociální politiku PS (Jaroslav Zavadil) Nově obnovená Komise pro rodinu, rovné příležitosti a národnostní menšiny (15 členů) – zřízena PS Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku Senátu Výbory – poradní struktura pro komory zákonodárného sboru Podvýbory – projednávání běžné agendy – zákonodárné činnosti poslanců a senátorů Projednávají návrhy zákonů, zvou ministry, formulují doporučení pro jednání sněmovny a senátu, sledují práci ministrů.

20 Poradní orgány při úřadě vlády
Koordinace otázek, které nemůže vyřešit 1 resort Národní ekonomická rada vlády Legislativní rada vlády Etická komise České republiky pro ocenění účastníků odboje a odporu proti komunismu Výbor pro Evropskou unii Rada vlády pro záležitosti romské menšiny Rada vlády pro lidská práva Rada vlády pro národnostní menšiny Rada vlády pro nestátní neziskové organizace Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky Vládní výbor pro zdravotně postižené občany Zmocněnec vlády pro lidská práva Poradní a pracovní orgány, jejichž činnost nezajišťuje Úřad vlády ČR: ) Rada hospodářské a sociální dohody (zabezpečuje Ministerstvo práce a sociálních věcí) Rada vlády pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (zabezpečuje Ministerstvo práce a sociálních věcí) Rada vlády pro seniory a stárnutí populace (zabezpečuje Ministerstvo práce a sociálních věcí) Rada vlády pro rovné příležitosti žen a mužů (zabezpečuje Ministerstvo práce a sociálních věcí)

21 Ústřední orgány státní správy
Ministerstva ČR - 2/1969 Sb. Ministerstvo dopravy  Ministerstvo kultury  Ministerstvo práce a sociálních věcí  Ministerstvo průmyslu a obchodu  Ministerstvo spravedlnosti  Ministerstvo zahraničí Ministerstvo zemědělství  Ministerstvo financí  Ministerstvo obrany  Ministerstvo pro místní rozvoj  Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy  Ministerstvo vnitra  Ministerstvo zdravotnictví  Ministerstvo životního prostředí 

22 MPSV § 9 Ministerstvo práce a sociálních věcí je ústředním orgánem státní správy pro pracovněprávní vztahy, bezpečnost práce, zaměstnanost a rekvalifikaci, kolektivní vyjednávání, mzdy a jiné odměny za práci, důchodové zabezpečení, nemocenské pojištění, sociální péči, péči a pracovní podmínky žen a mladistvých, právní ochranu mateřství, péči o rodinu a dětí, péči o občany, kteří potřebují zvláštní pomoc, a pro další otázky mzdové a sociální politiky.

23 MPSV – ústřední orgán státní správy
Agenda MPSV Právní činnost MPSV – základní zákony z. č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev z. č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím z. č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla) z. č. 500/2004 Sb., správní řád z. č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení – NE z. č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání z. č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení z. č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře z. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění z. č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí z. č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti z. č. 108/2006 Sb., o sociálních službách z. č. 111/2006, o pomoci v hmotné nouzi z. č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění z. č. 262/2006 Sb., zákoník práce

24 Hlavní cíle a priority sociální politiky v ČR
Strategie sociální ochrany a sociálního začleňování - Dlouhodobá vize resortu práce a sociálních věcí pro oblast sociálního začleňování do roku 2020 Inkluzívní trh práce/ aktivní politiky trhu práce: Zvyšování uplatnitelnosti osob sociálně vyloučených a osob ohrožených sociálním vyloučením a chudobou na trhu práce a podpora jejich pracovní integrace, včetně podpory sociálního podnikání. Přístup ke kvalitním službám: rozvoj sociálních služeb a služeb pro rodiny a děti, za účelem sociálního začleňování a prevence sociálního vyloučení a chudoby. … Důchodová reforma Aktivní politika zaměstnanosti Podpora rodiny, Rovné příležitosti Koncepce prevence a řešení problematiky bezdomovectví v ČR do roku 2020.

25 Organizační členění MPSV
Ministr – člen vlády, representuje MPSV navenek Poradci – stanoviska pro ministra, pravomoc vyžadovat podklady zaměstnanců MPSV odbor kabinetu ministra Ing. Luisa Petráková ředitelka odboru 111. oddělení kancelář ministra 112. oddělení parlamentní a vládní agendy 113. oddělení poradců 114. oddělení tiskové

26 2 Ministr Náměstci Ředitelé odborů Vedoucí zaměstnanci
Zaměstnanci s oprávněním řídit jiné zaměstnance + odborné orgány MPSV + instituce přímořízené MPSV

27 Kraje a krajské úřady, obce a obecní úřady
Téma na příští přednášky!