Toky peněz v místní ekonomice Petr Brož, 2012. Fiskální multiplikátory Účinek fiskálních opatření na reálný produkt je vždy vyšší než prvotní fiskální.

Prezentace na téma: "Toky peněz v místní ekonomice Petr Brož, 2012. Fiskální multiplikátory Účinek fiskálních opatření na reálný produkt je vždy vyšší než prvotní fiskální."— Transkript prezentace:

1 Toky peněz v místní ekonomice Petr Brož, 2012

2 Fiskální multiplikátory Účinek fiskálních opatření na reálný produkt je vždy vyšší než prvotní fiskální impuls (je tedy multiplikován). Na úrovni národní ekonomiky prosazoval již britský ekonom J.M. Keynes Podstata multiplikačního efektu: zvýšení veřejných výdajů (příp. snížení daňových příjmů) o jednotku zvýší agregátní poptávku o více než o jednotku. A to dokonce i v případě, kdy je zvýšení veřejných výdajů plně kryto zvýšením daní. Fiskální multiplikátor = koeficient, který ukazuje, jak dalece zvýšení fisk. opatření ovlivní rovnovážnou úroveň důchodů.  Tři typy fiskálních multiplikátorů, které zkoumají předpokládanou změnu agregátní poptávky v důsledku fiskální politiky (tj. operací na příjmové a výdajové straně rozpočtu).  Jejich analýza ukazuje, jaká bude výsledná změna agregátní poptávky při změně veřejných výdajů o jednotku, při změně daňových příjmů o jednotku nebo pokud zvýšíme o jednotku veřejné výdaje a daně zároveň. Z toho plynou základní typy fiskálních multiplikátorů:  výdajový multiplikátor  daňový (de)multiplikátor  multiplikátor vyrovnaného rozpočtu Multiplikátor vyrovnaného rozpočtu  Jaký bude výsledný efekt na agregátní poptávku, zvýšíme-li veřejné výdaje, ale zároveň kryjeme jejich zvýšení zvýšením daní?  Rozpočtově se oba vlivy vyruší a výsledný efekt bude neutrální. Nedochází ke vzniku rozpočtového salda, rozpočet zůstává vyrovnán. Fiskálně ale účinek současného protipohybu veřejných výdajů a příjmů neutrální není, protože hodnoty fiskálních multiplikátorů se liší - výdajový multiplikátor je vyšší než daňový demultiplikátor.

3 Koncept multiplikátoru v místní ekonomice  Pro místní rozvoj je důležitý nejenom objem peněz, které do regionu přicházejí, ale i doba, po kterou v regionu setrvávají.  Výdaje jednoho subjektu (osoby) jsou příjmem jiného subjektu (osoby)  Pokud tedy subjekt (osoba) utrácí své peníze v místě, pomáhá tím rozvoji svého regionu, protože podporuje místní výrobu a místní zaměstnanost  Čím více je funkčních ekonomických vztahů v dané lokalitě (v regionu), tím větší je potenciál multiplikace  Různé ekonomické aktivity mají různý multiplikační potenciál – záleží na přidané hodnotě  A také každý region nebo obec má různý přirozený multiplikační potenciál  Nejdůležitější ale je, že multiplikační efekty lze podpořit nebo i zcela nastartovat a významnou roli v tom mohou sehrát jakékoliv subjekty, tedy i obce (viz Hostětín)  Pokud v obci nejsou žádné služby, nevytváří se místní ekonomika, a tím i sociální vazby  Satelitní městečka fungují v mnoha případech pouze jako ubytovna a jsou často příkladem nulové multiplikace  Jaký mají multiplikační potenciál obchodní, skladovací, průmyslové zóny x vědeckovýzkumné parky??  Co znamená pro multiplikační efekty vysoká nezaměstnanost???

4 Lokální multiplikátor LM3 I Lokální multiplikátor dle Trastu pro ekonomiku a společnost:  Lokální multiplikátor umožňuje lidem pochopit dopady místní ekonomiky, ale také objasňuje možnosti, jak místní ekonomiky posílit.  Problémem není nutně to, že do komunity proudí málo peněz. Podstatně důležitější je to, co spotřebitelé, veřejná správa a podnikatelé s těmito penězi dělají. Příliš často se získané prostředky použijí na služby mimo komunitu a tak okamžitě opouštějí sledovanou oblast.  Představte si místní ekonomiku jako kbelík. Místní komunita může mít libovolnou velikost - rodina, sousedy, obec, okres, cokoliv. V kbelíku jsou smícháni všichni, kdo vytvářejí tuto místní ekonomiku - lidé, organizace, školy, banky, obchody.  Řekněme, že jste v tomto kbelíku místní podnikatel. Zaplatíte 1000 Kč umývači oken z vaší obce (kbelíku) a tak celých 1000 Kč zůstane ve kbelíku. Objednáte-li umývače z jiného města, peníze opustí kbelík. Je to díra, kterou peníze odtékají z vaší místní ekonomiky.  Plný kbelík představuje dost peněz na to, aby si místní lidé mohli koupit to, co potřebují k zajištění kvalitního života. Nechcete-li, aby váš kbelík byl prázdný, tak máte jen dvě možnosti jak zařídit, aby byl kbelík stále plný. Můžete stále pumpovat další a další peníze, nebo ucpat díry. „Lokální multiplikátor ve své verzi LM3 hodnotí, jaký ekonomický blahobyt způsobí v definované místní ekonomice určitý vklad. Místní politici se často chlubí, kolik peněz dokáží do regionu přinést z různých dotačních systémů. Kdyby se víc starali o rozvoj místních vazeb a malých hospodářských cyklů, mohli by získat více ekonomické prosperity za méně peněz,“ (S. Kutáček, Trast pro ekonomiku a společnost).

5 Lokální multiplikátor LM3 II Metodika výpočtu lokálního multiplikátoru LM3 (jedná se o standardizovanou metodiku vyvinutou londýnským výzkumným institutem New Economics Foundation)  Je potřeba vymezit zájmový prostor – podle účelu analýzy  Následně se sčítají částky ve 3 kolech 1. Vymezení typu a objemu příjmu (100 % = př. 100 Kč): a) příjem organizace b) příjem osob 2. Výdaje organizace (osoby) utrácené lokálně x mimo daný region (0 – 100 %, reálně např. 50 % = 50 Kč) 3. Kolik lokálně utratili příjemci z druhého kola (0 - 100 % z částky v kole č. 2, např. opět 50 % = 25 Kč)  Vlastní výpočet 1. součet utracených peněz participujících subjektů v jednotlivých kolech tzn. 100 + 50 + 25 = 175 2. následně LM3 = 175 / 100 (počáteční příjem) = 1,75  LM 3 logicky může dosáhnout mezních hodnot mezi 1 až 3, v praxi hodnotu automaticky snižují daně apod., tzn. hodnota nad 2 je velmi dobrá  Ve finále je samozřejmě důležitá nejen hodnota LM3, ale i samotný objem peněz vstupující do multiplikačních procesů – vyplývá z toho dopad působení organizace na region  Podrobně viz publikace Penězům na stopě, Trast pro ekonomiku a politiku, 2007 (www.thinktank.cz – ke stažení v pdf) www.thinktank.cz

6 Vliv subjektů lokálního a regionálního rozvoje  Obce  DSO – dobrovolné sdružení obcí, ZSPO - zájmové sdružení práv. osob  Kraje  Příspěvkové organizace (obce, kraje)  Společnosti s podílem obce nebo kraje  Úřad regionální rady  Státní instituce (ministerstva, státní fondy)  NNO  Církve  Profesní organizace (HK)  neformální iniciativy  Podnikatelské subjekty – FO, PO Co může přinést partnerství veřejného, neziskového a soukromého sektoru z hlediska toku peněz??? Různé subjekty do obce nejenom přinášejí přímo nebo nepřímo peníze, ale i různě fungují z hlediska multiplikačních efektů. Vzájemnou komunikací lze řadu věcí vč. toků peněz ovlivnit.