Úvod kursu - Bezpečnostní politika

Prezentace na téma: "Úvod kursu - Bezpečnostní politika"— Transkript prezentace:

1 Úvod kursu - Bezpečnostní politika
Přednášející: PhDr. František Knobloch, CSc. Konzultace: individuální domluva před či po přednášce Spojení - mail: nebo lépe, přímo Ukončení kursu: Ústní zkouška (závislá na ohodnocení seminární práce) Seminární práce: Téma si každý si vybere samostatně podle toho, jaké problematice se chce věnovat, musí odpovídat zaměření a charakteru kursu. Rozsah práce cca stran

2 Bezpečnostní politika
Seznam přednášek kursu: Úvod a organizace kurzu; Co je to bezpečnost, bezpečnostní politika a bezpečnostní systém – vymezení terminologie a přístupů, vztah k veřejnému zájmu, aktéři bezpečnostní politiky Legislativní a institucionální rámec bezpečnostní politiky ČR, civilní řízení a demokratická kontrola ozbrojených sil Československá a česká bezpečnostní politika, hlavní milníky vývoje od r – po současnost Ozbrojené síly v ČR, typologie armád, transformace Armády ČR, profesionalizace OS Česká republika v mezinárodních bezpečnostních strukturách: OSN, OBSE, NATO a EU, vojenské mise AČR Vnitřní bezpečnost ČR a její proměny I. (Krizové řízení, organizovaný zločin, obecná kriminalita a problematika Policie ČR) Vnitřní bezpečnost ČR a její proměny II. (IZS, hasiči, soukromé bezpečnostní služby) Současná role a úkoly zpravodajských služeb Globální bezpečnostní problémy v geopolitickém pohledu, Současné bezpečnostní prostředí a jeho vývoj, geopolitické faktory, hrozby a rizika pro ČR, Životní prostředí, přírodní a energetické zdroje, migrace a bezpečnost, ochrana kritické infrastruktury, života, zdraví a majetku lidí Povolání v ozbrojených složkách (vojenský profesionál, policista, hasič), prestiž a změny Závěr kurzu (seminář)

3 Termíny odevzdání seminární práce a zkoušek
Termín odevzdání seminární práce: 2 výtisky Předat osobně při poslední přenášce či možno zaslat elektronicky – a druhý výtisk přinést s sebou na zkoušku Termíny zkoušek: domluvíme se na poslední přednášce Seminární práci poslat cca nejméně 3 dny před termínem zkoušky

4 Literatura/zdroje informací:
1,Dokumenty a legislativa (NATO, EU, Vlády, MO, MV,..) Severoatlantická smlouva, Strategická koncepce NATO (2010) Lisabonská smlouva, Evropská bezpečnostní strategie, Strategie vnitřní bezpečnosti EU Programové prohlášení vlády, Ústavní zákon č. 110/1998 Sb. o bezpečnosti České republiky, Bezpečnostní strategie ČR (2011), Zpráva o zajištění bezpečnosti ČR (2006) Vojenská strategie ČR (2008), Bílá kniha o obraně, koncepce výstavby profesionální armády, 2, Studie Česká bezpečnostní terminologie (2003). Ed. P. Zeman. ÚSS VA Brno Kapitoly o bezpečnosti, UK, Karolinum 2007. Rašek, A. a kol.: Polistopadový vývoj armády a bezpečnostní politiky ČR ve vztahu, Studijní text, UK FSV CESES, Praha 2004 3, Web stránky (Evropská unie) • (NATO) • (MZV ČR) • (MO ČR – Armáda ČR) • (MV ČR) • (HZS ČR) • (Policie ČR) • (ÚV ČR)

5 Bezpečnostní politika – zdroje informací
Civilní univerzity Civilní vysoké školy (Pardubice, Zlín, HK) Soukromé střední odborné školy ochrany osob a majetku Univerzita obrany, Policejní akademie Specializovaná pracoviště - resortní či civilní - (výzkumná, školící, výuka) Ministerstva obrany Ministerstvo vnitra Domácí: FSV UK Praha, MU BRNO Výzkumné pracoviště - CESES UK Praha BOOSS ( Asociace pro bezpečnost, obranu a ochranu společnosti a státu) Univerzita obrany Brno Policejní akademie

6

7 BP jako součást veřejné politiky (1)
Přednáška (osnova): Vymezení základních pojmů – Bezpečnost, bezpečnostní politika Obrana země a bezpečnost jako veřejný zájem Bezpečnostní systém ČR Aktéři bezpečnostní politiky Základní dokumenty BP ČR – bezpečnostní strategie ČR 2011

8 Bezpečnost Bezpečnost
Stav, kdy jsou na minimální míru sníženy hrozby pro daný objekt, Váže se vždy k nějakému objektu, koho se týká Rozhodujícími faktory pro vysvětlení a pojetí bezpečnosti jsou: jsou ohrožení a bezpečnostní rizika Ohrožení: objektivní charakter, negativní dopad na chráněný objekt – např. migrace …. Rizika (rizika) : co se podstupuje, aby snaha minimalizovat hrozby nepřekročila únosnou míru, např. rozhodnutí o existenci či neexistenci nadzvukového letectva, počty dopravních policistů apod.

9   Bezpečnost Obecně se pod pojmem „bezpečnost“ muže rozumět společností (státem) stanovená (garantovaná) schopnost zamezení toho, aby konkrétní riziko překročilo únosnou mez. Za zajištění bezpečnosti (omezení stávajících i potenciálních hrozeb) odpovídá stát jeho organizace a složky, má efektivně eliminovat možná ohrožení Hrozby mohou směrovat např. vůči obyvatelstvu, svrchovanosti státu, vnitrnímu pořádku, majetku, životnímu prostředí, plnění mezinárodních bezpečnostních závazku a dalším společenským zájmům. Čeština a anglická terminologie: Angličtina 2 výrazy - security (ve smyslu aktivní bezpečnosti – viz např. Security Guard = bezpečnostní stráž), safety (ve smyslu pasivní bezpečnosti užívané zejména k vlastnosti předmětu, charakteristice stavu apod. – viz např. Safety Belt = bezpečnostní pás,

10 BP jako součást veřejné politiky
Bezpečnostní politika je oblastí, součástí politiky, součástí veřejné politiky. Chápeme-li veřejnou politiku jako oblast, součást politiky, která je obrácena k veřejnému sektoru a zároveň představuje službu společnosti, pak bezpečnostní politika bezpochybně splňuje obě tyto kritéria Jinak: Bezpečnostní politika (def.): souhrnná kategorie zahrnující bezpečnost, obranu a ochranu občana a státu, tedy jako záležitost zahraniční politiky, obrany, armády, vnitřní politiky, důraz se klade na individuální ochranu občana státu. Bezpečnostní politika : vychází z národních zájmů, analýzy bezpečnostního prostředí a klasifikace hrozeb a rizik a mezinárodních zájmů, věnuje pozornost vnitřní a vnější bezpečnosti, deklaruje, jakým způsobem a při použití jakých prostředků hodlá hájit své zájmy Bezpečnostní politika je souhrnem opatření a kroků pro prevenci a eliminaci hrozeb a z nich vyplývajících rizik s cílem zajistit vnitřní a vnější bezpečnost, obranu a ochranu občanů a státu

11 BP jako součást veřejné politiky
Bezpečnostní politika - def.– soustava státních zájmů a cílů: Zajištění státní svrchovanosti a jednoty, ústavnosti a činnosti demokratických institucí, Ekonomického a sociálního rozvoje státu Vnitřní pořádek a bezpečnost (zákonnost) Ochrany zdraví a života občanů, majetku, kulturních statků a životního prostředí Plnění mezinárodních bezpečnostních záruk Bezpečnostní politika (3 resp. 5 základní součásti): Zahraniční politika v oblasti bezpečnosti státu Obranná a vojenská politika státu Zajištění vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku Politika zajišťující ekonomickou bezpečnost státu Ochrana obyvatelstva, jeho majetků a životního prostředí před následky živelných pohrom a havárií

12 Předmět bezpečnostní politiky
Deficit schopností Podstoupená rizika Hrozby ► rizika Potřebné schopnosti Pokrytá rizika nebezpečí Dosažená bezpečnost Politická odpovědnost Náklady - cena (politická, ekonomická) Výdaje státu na bezpečnost Snížení nákladů

13 Hrozby bezpečnostní politiky
Do r. 89 Nyní Vojenská agrese vůči ČR Napadení spojeneckého státu Akce cizí státní moci vůči ČR Migrace z východních zemí Organizovaný zločin Teroristické útoky Průmyslové havárie Živelné katastrofy Klimatické změny Přerušení toku důležitých surovin a zdrojů (voda, ropa, plyn atd.)

14 BP jako součást politiky
Vládní politika Bezpečnostní politika Ostatní politiky Sociální politika Obranná politika Politika vnitřní bezpečnosti Ekon. Politika (ek. bezpečnost) Ochrana zdraví a života lidí Zahraniční politika

15 BP jako součást veřejné politiky
Bezpečnost státu není nikdy absolutní, je proměnlivá vzhledem ke konkrétním hrozbám (vojenského či nevojenského charakteru). Objektivní stránka vyjadřuje reálně existující hrozby Subjektivní stránka vyjadřuje jak na dané hrozby stát (parlament + vláda) reaguje, jaký význam jim přisuzuje a co podniká Bezpečnostní politiku tvoří: Zahraniční politika a obranná politika Politika vnitřní bezpečnosti a pořádku Vnější a vnitřní bezpečnost (navzájem se prolínají): Vnitřní bezpečnost má vazby na mezinárodní situaci – mezinárodní terorismus, migrace. Země s nízkou vnitřní bezpečností – zdroj destabilizace v regionu Vnější bezpečnost má svůj vnitřní aspekt – suverenita státu, bezpečnost občanů Bezpečnostní politiku je nutno vnímat ve 2 rovinách: V rovině konceptuální, tj. politická zahrnuje stanovení zásad a principů směřování bezpečnostní politiky V rovině realizační, tj. praktické budování a činnost ozbrojených sil a policie

16 BPP jako součást veřejné politiky
Bezpečnost státu (zajištění po stránce): Legislativní rámec Finanční stránka Ekonomické aspekty Logistika „Nové“ přístupy k bezpečnosti: Národní bezpečnost se ve značné míře týká vždy více států, tzv. mezinárodní bezpečnost Dochází ke změně jednotlivých aspektů bezpečnosti, dosavadní ryze vojenské byly doplněny širokou škálou dalších nevojenských aspektů, životní prostředí, migrace apod. Bezpečnost státu je stále více nahrazována stále pojetím bezpečnosti jednotlivce a komunity (primární bezpečnost, Human security). Existují poněkud odlišná pojetí bezpečností (primárním referentem bezpečnosti jedinec – komunita – stát).

17 Bezpečnost jako veřejný zájem
Bezpečnost je základní podmínkou pro kvalitní a spokojený život občanů i pro udržitelný rozvoj společnosti 2 možnosti, veřejná služba či vlastní odpovědnost, situace – mezi těmi možnostmi. ČR nakloněna uložit tuto službu státu občané svěřují státu pravomoc zajistit jejich bezpečnost sami však stále nesou určitou odpovědnost stát nese primární odpovědnost za bezpečnost občanů v rámci svého pověření má právo klást na občany určité nároky ·        Je ČR – prostřednictvím svých bezpečnostních institucí – schopna vykonávat svou roli: plnit potřeby a očekávání občanů v zajišťování bezpečnosti a zároveň je do tohoto procesu zapojovat ? Česká republika by měla výrazně urychlit přechod mezi dvěma přístupy k zajišťování bezpečnosti: bezpečnost jako věc státu stát má zájem na bezpečnosti, nese odpovědnost a v roli poručníka ukládá občanům povinnosti bezpečnost jako veřejná služba stát kompetentně naplňuje potřeby občanů; občan však není jen zákazníkem, nýbrž především partnerem

18 Bezpečnostní systém ČR
Bezpečnostní systém (svědkem historie a obrazem současnosti): „Komplexně zabezpečuje bezpečnost ČR ve vzájemné propojenosti roviny politické (zahraniční a vnitřní), vojenské, vnitřní bezpečnosti, ochrany osob, hospodářské, finanční a legislativní“ V ČR jeden bezpečnostní systém – vše zahrnující, de facto zásadním způsoben nastaven v r (BRS) Země EU a NATO – není vždy jeden systém, ale několik, záchranný, obranný, systém krizového řízení, zpravodajský systém apod. Tedy spousta dílčích subsystémů a řada nadbytečných prvků a nepřesných legislativních vymezení. V současnosti se řeší ot. zda odpovídá potřebám, optimalizace či přestavba (různé názory) Oficiální dokumenty: Návrh na optimalizaci současného bezpečnostního systému ČR Posílení spolupráce mezi bezpečnostními radami a krizovými štáby všech stupňů upřesnění výkonných pravomocí BRS a Ústředního krizového štábu Zlepšení koordinace v oblasti vnitřní bezpečnosti Posílení koordinace zpravodajských služeb Literatura: Zpráva o stavu zajištění bezpečnosti ČR, část „Bezpečnostní systém ČR“

19 Bezpečnostní systém ČR
Bezpečnostní systém lze definovat jako systém orgánů zákonodárné, výkonné a soudní moci, ozbrojených sil, ozbrojených bezpečnostních, záchranných sborů a služeb, právnických a fyzických osob jejich vazeb a činnosti zabezpečující koordinovaný postup při zajišťování bezpečnosti ČR Moc zákonodárná Moc výkonná Ústřední správní úřady (podřízené vládě) Ústřední správní úřady (nejsou podřízené vládě) Nevládní organizace Bezpečnostní systém (v úžším pojetí): President, Parlament, Vláda ČR, Bezpečnostní rada státu (stálý pracovní orgán vlády), Ústřední krizový štáb (pracovní orgán vlády k vzniku a řešení krizové situace), Orgány na území krajů a obcí Bezpečnostní systém (v širším pojetí): vše, tzn. Orgány moci zákonodárné, Orgány moci výkonné, Orgány moci soudní, Ozbrojené síly, Ozbrojené bezpečnostní sbory, Zpravodajské služby, Záchranné sbory a služby

20 Bezpečnostní systém ČR
Systém je definován (zjednodušeně) ■ prvky systému a jejich funkcemi ■ vazbami mezi prvky uvnitř systému ■ vazbami systému (jeho prvků) s vnějším okolím ► neexistuje komplexní a úplný popis BS ČR ► prvky, funkce a vazby popsány jednotlivě v právních předpisech Bezpečnostní strategie ČR - VI. Bezpečnostní systém ČR

21 Bezpečnostní systém ústřední úroveň- schéma
Politické strany Vláda Parlament Prezident BRS Ministerstva VOB VKPR HS ÚKŠ MO MV Ozbrojené síly Policie ČR HZS IZS Mise a mezinárodní operace

22 Bezpečnostní systém v ČR
Systém komplexního řízení bezpečnosti ČR Koncepce bezpečnostního systému – od r. 1918, pojímána jako záležitost vojenské obrany – vývoj mezinárodní bezpečnostní situace Konec studené války (89) minimalizoval ozbrojený konflikt, poprvé ČSFR (1991) neměla žádného nepřítele. Zároveň však vzrostl význam hrozeb nevojenského charakteru, takže nyní je bezpečnost a bezpečnostní systém chápan v širokém slova smyslu Bezpečnostní systém (s nadresortními vazbami a propojením do zahraničí de facto vznikl až v roce 1998 – ústavní zákon o Bezpečnosti ČR, s Bezpečnostní radou státu, která je páteří celého systému, a Ústřední krizový štáb v době krizových situací. K tomu ale jedna důležitá poznámka: V zemích NATO a EU – většina zemí de facto disponuje několika „bezpečnostními systémy“ a různými orgány pro jejich řízení – na centrální úrovni se nacházejí jen některé z nich Bezpečnostní systém ČR – ovlivňuje členství v NATO a EU, reforma ozbrojených sil Otázka vojenských kapacit působící za mimořádné události či krizové situace ve prospěch Policie ČR a Integrovaného záchranného systému

23 Orgány moci zákonodárné a výkonné v ČR
Parlament: PS a Senát Ústavní soud (částečně) Orgány moci výkonné President republiky a jeho kancelář Vláda Ministerstva Další ústřední správní úřady (Správa hmotných reserv, Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Český báňský úřad, Energetický regulační úřad, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Komise pro cenné papíry Úřad pro veřejné informační systémy, Národní bezpečnostní úřad) Státní orgány a instituce s celostátní působností (Česká národní banka, Nejvyšší kontrolní úřad, Státní veterinární správa, Nejvyšší státní zastupitelství, Český červený kříž, Krizové meziresortní koordinační, pracovní a poradní orgány (Bezpečnostní rada státu, Výbor pro obranné plánování, Výbor pro civilní nouzové plánování, Výbor pro zpravodajskou činnost, Výbor pro koordinaci zahraniční bezpečnostní politiky, Ústřední krizový štáb, /střední povodňová komise, Ústřední nákazová komise) Orgány moci soudní (Ústavní soud, Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud, vrchní soud)

24 Bezpečnostní systém ČR – zákonodárná moc
Parlament ČR - Poslanecká sněmovna PČR - Orgány PS PČR I Výbory: Rozpočtový výbor Výbor pro obranu a bezpečnost Parlament České republiky - Senát PČR - Orgány Senátu PČR I Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost

25 MOC ZÁKONODÁRNÁ Parlament České republiky - Senát PČR - Orgány Senátu PČR I
Výbory * Ústavně - právní výbor Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Výbor pro záležitosti Evropské unie Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku Komise * Stálá komise Senátu pro ochranu soukromí Stálá komise Senátu pro sdělovací prostředky Stálá komise Senátu pro Ústavu ČR a parlamentní procedury * stav k

26 MOC ZÁKONODÁRNÁ Parlament České republiky - Senát PČR - Orgány Senátu PČR II
Stálé delegace * Stálá delegace PČR do Euro - středomořského parlamentního shromáždění Stálá delegace PČR do Meziparlamentní unie, Stálá delegace PČR do Parlamentního shromáždění NATO Stálá delegace PČR do Parlamentního shromáždění OBSE Stálá delegace PČR do Parlamentního shromáždění Rady Evropy Stálá delegace PČR do Středoevropské iniciativy Stálá delegace PČR ZEU - Prozatímního shromáždění pro Evropskou bezpečnost a obranu * stav k

27 MOC ZÁKONODÁRNÁ Parlament ČR - Poslanecká sněmovna PČR - Orgány PS PČR I
Výbory * Hospodářský výbor Petiční výbor Rozpočtový výbor Ústavně právní výbor Výbor pro evropské záležitosti Výbor pro obranu a bezpečnost Výbor pro sociální politiku Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj Výbor pro zdravotnictví Výbor pro životní prostředí Zahraniční výbor Zemědělský výbor * stav k

28 Stálá komise pro kontrolu činnosti BIS **
MOC ZÁKONODÁRNÁ Parlament ČR - Poslanecká sněmovna PČR - Orgány PS PČR II Komise* Stálá komise pro kontrolu činnosti BIS ** Stálá komise pro kontrolu činnosti NBÚ Stálá komise pro kontrolu Vojenského zpravodajství ** Stálá komise pro kontrolu použití odposlechů a záznamů telekomunikačního provozu a použití sledování osob a věcí, rušení provozu elektronických komunikací a kontrolu činnosti Inspekce Policie ** komise pro kontrolu činnosti ÚřZSI neexistuje Delegace* Stálá delegace do Meziparlamentní unie Stálá delegace do Parlamentního shromáždění NATO Stálá delegace do Parlamentního shromáždění OBSE Stálá delegace do Parlamentního shromáždění Rady Evropy Stálá delegace do shromáždění Západoevropské unie Stálá delegace do Středoevropské iniciativy * stav k

29 Bezpečnostní systém ČR – výkonná moc
předseda vlády BIS vláda ČR poradní a pracovní Výbor pro obranné plánování Výbor pro civilní nouzové plánování Výbor pro koordinaci zahraniční bezpečnostní politiky Výbor pro zpravodajskou činnost Ústřední krizový štáb orgány vlády Bezpečnostní RS VKZBP VOP VCNP VZČ ÚKŠ Ministerstvo spravedlnosti Ministerstvo obrany Ostatní Ministerstvo vnitra Ministerstvo zahraničních věcí ostatní subjekty ÚřZSI PČR IZS HZS AČR VZ VP zast.úřady NBÚ samospráva SSHR další

30 MOC VÝKONNÁ - STÁTNÍ SPRÁVA Prezident republiky
Vojenská kancelář prezidenta republiky (Praha) Hradní stráž (Praha) MOC VÝKONNÁ - STÁTNÍ SPRÁVA Úřad vlády Bezpečnostní informační služba Pracovní a poradní orgány vlády Bezpečnostní rada státu (pracovní orgán)-pracovní orgány BRS Výbor pro obranné plánování Výbor pro civilní nouzové plánování Výbor pro koordinaci zahraniční bezpečnostní politiky Výbor pro zpravodajskou činnost Ústřední krizový štáb Legislativní rada vlády Nestálé výkonné a koordinační orgány Ústřední povodňová komise

31 Bezpečnostní systém ČR – AČR výkonná moc
Armáda České republiky vojenské útvary a zařízení vojenské záchranné útvary vojenské správní úřady - krajská vojenská velitelství (sídla a územní obvody shodné s krajským členěním včetně hl. m. Prahy) Vojenská policie vojenský krizový štáb (řídící a koordinační orgán) Vojenské zpravodajství

32 Armáda České republiky
MOC VÝKONNÁ - STÁTNÍ SPRÁVA - MINISTERSTVA Ministerstvo obrany součástí MO je Generální štáb AČR, který zabezpečuje velení armádě (ústřední správní úřady v čele s členem vlády a jim podřízené správní úřady) Armáda České republiky vojenské útvary a zařízení vojenské záchranné útvary vojenské správní úřady - krajská vojenská velitelství (sídla a územní obvody shodné s krajským členěním včetně hl. m. Prahy) Vojenská policie vojenský krizový štáb (řídící a koordinační orgán) Vojenské zpravodajství - je součástí Ministerstva obrany

33 Bezpečnostní systém ČR –MV výkonná moc
Úřad pro zahraniční styky a informace (Praha) Policie ČR (útvary policie zřizuje ministr dle §3 zákona č. 283/1991 Sb.): Policejní prezídium (Praha): útvary s celorepublikovou působností útvary s územně vymezenou působností krajské správy PČR (hl. m. Prahy, Jihočeského, Středočeského, Východočeského Západočeského Severočeského, Jihomoravského a Severomoravského kraje) , okresní ředitelství PČR obvodní oddělení PČR Hasičský záchranný sbor : Generální ředitelství HZS (součást MV) (Praha): hasičské záchranné sbory krajů (sídla krajů, kromě HZS Středočeského kraje, jehož sídlem je Kladno) zařízení civilní ochrany

34 Úřad pro zahraniční styky a informace (Praha)
MOC VÝKONNÁ - STÁTNÍ SPRÁVA – MINISTERSTVA Ministerstvo vnitra (ústřední správní úřady v čele s členem vlády a jim podřízené správní úřady) Úřad pro zahraniční styky a informace (Praha) Policie ČR – je podřízena ministerstvu vnitra Policejní prezídium České republiky (Praha) útvary policie s celostátní působností (zřizuje ministr vnitra) krajská ředitelství policie (hl. m. Prahy, Středočeského, Libereckého, Jihočeského, Plzeňského, Karlovarského, Ústeckého, Pardubického, Královéhradeckého Jihomoravského, Olomouckého, Moravskoslezského a Zlínského kraje a kraje Vysočina) útvary zřízené v rámci krajského ředitelství (zřizuje policejní prezident) Hasičský záchranný sbor Generální ředitelství HZS (součást MV) (Praha): hasičské záchranné sbory krajů (sídla krajů, kromě HZS Středočeského kraje, jehož sídlem je Kladno) záchranný útvar (plní mimořádné úkoly HZS) Zařízení civilní ochrany

35 Bezpečnostní systém ČR – výkonná moc
Ústřední správní úřady podřízené vládě a jim podřízené správní úřady (vedoucí není z titulu své funkce ministrem) Český báňský úřad (Praha) obvodní báňské úřady (Kladno, Plzeň, Sokolov, Trutnov, Brno, Most, Ostrava, Příbram, Liberec), báňská záchranná služba : hlavní báňské záchranné stanice (územní celky stanoví ČBÚ) závodní báňské záchranné stanice (u organizací stanovených v §7 Vyhlášky č. 447/2001), báňské záchranné sbory záchranných stanic a státní báňské správy Úřad průmyslového vlastnictví (Praha) Správa státních hmotných rezerv (Praha) - ústředí (Praha) účelové organizační jednotky (z rozhodnutí předsedy SSHR) Státní úřad pro jadernou bezpečnost (Praha) (plní funkce Úřadu pro kontrolu zákazu chemických zbraní) Národní bezpečnostní úřad (Praha) Energetický regulační úřad (Jihlava) Český telekomunikační úřad (Praha)

36 Bezpečnostní systém ČR – MS výkonná moc
státní zastupitelství : Nejvyšší státní zastupitelství (Brno) Vrchní státní zastupitelství (Praha, Olomouc) krajská státní zastupitelství (Praha - Městské státní zastupitelství a Krajské státní zastupitelství, České Budějovice, Plzeň, Ústí nad Labem, Hradec Králové, Brno, Ostrava) okresní státní zastupitelství (sídla okresů) Vězeňská služba ČR (území ČR, nestanoví-li zákon či mezinárodní smlouva jinak - §1 zákona č. 555/1992 Sb.): generální ředitelství: vazební věznice věznice Vězeňská stráž Justiční stráž

37 státní zastupitelství* Nejvyšší státní zastupitelství (Brno)
MOC VÝKONNÁ - STÁTNÍ SPRÁVA - MINISTERSTVA Ministerstvo spravedlnosti (ústřední správní úřady v čele s členem vlády a jim podřízené správní úřady) státní zastupitelství* Nejvyšší státní zastupitelství (Brno) Vrchní státní zastupitelství (Praha, Olomouc) krajská státní zastupitelství (Praha - Městské státní zastupitelství a Krajské státní zastupitelství, České Budějovice, Plzeň, Ústí nad Labem, Hradec Králové, Brno, Ostrava) okresní státní zastupitelství (sídla okresů) Vězeňská služba ČR generální ředitelství: vazební věznice věznice ústavy pro výkon zabezpečovací detence Vězeňská stráž Justiční stráž * za stavu ohrožení státu a válečného stavu též vyšší a nižší polní státní zastupitelství

38 MOC SOUDNÍ Soustava soudů
Ústavní soud (Brno) Nejvyšší soud (Brno) Nejvyšší správní soud (Brno) Vrchní soudy (Praha, Olomouc) Krajské soudy s pobočkami (Praha - Městský soud a Krajský soud, České Budějovice, Plzeň, Ústí nad Labem, Hradec Králové, Brno, Ostrava) Okresní soudy s pobočkami (sídlech okresů)

39 Bezpečnostní systém ČR – výkonná moc
Nevládní organizace Český červený kříž oblastní spolky ČK Vodní záchranná služba ČK (místní skupiny) Horská služba (Praha, Frýdlant nad Ostravicí-Frýdlant, Bedřichov, Špindlerův Mlýn, Boží Dar, Deštné v Orlických horách, Železná Ruda-Špičák, Bělá pod Pradědem - Domašov) Beskydy, Jeseníky, Jizerské hory, Krkonoše, Krušné hory, Orlické hory, Šumava Speleologická záchranná služba Kynologická služba záchranné kynologické organizace záchranné brigády kynologů záchranné kynologická organizace Soukromé bezpečnostní služby Bezpečnostní komunita

40 Ministerstvo zahraničních věcí
MOC VÝKONNÁ - STÁTNÍ SPRÁVA - MINISTERSTVA (ústřední správní úřady v čele s členem vlády a jim podřízené správní úřady) Ministerstvo zahraničních věcí Stálá mise ČR při OSN (velvyslanec) Stálá delegace ČR při NATO (velvyslanec) Stálé zastoupení ČR při EU (velvyslanec) zastupitelské úřady v zahraničí

41 MOC VÝKONNÁ - STÁTNÍ SPRÁVA - MINISTERSTVA Ministerstvo zdravotnictví (ústřední správní úřady v čele s členem vlády a jim podřízené správní úřady) zařízení ambulantní péče, nemocnice, léčebné ústavy krajské hygienické stanice (sídla a správní obvody stanoveny v př zákona č. 258/2000 Sb.) územní pracoviště (místa stanovena v př. 3 zákona č. 258/2000 Sb.) zdravotnická záchranná služba územní střediska záchranné služby s výjezdovými skupinami (síť zařízení a pracovišť stanovena v §3 Vyhl. č. 434/1992 Sb.) letecká záchranná služba (§4 Vyhl. č. 434/1992 Sb. - součást příslušného územního střediska, kromě krajů Zlínského, Středočeského, Pardubického a Karlovarského) Státní zdravotní ústav, p. o. (Praha) Státní ústav pro kontrolu léčiv (Praha) Inspektorát omamných a psychotropních látek (součást MZ) (Praha)

42 Státní energetická inspekce (Praha) (energetická bezpečnost + ERÚ)
MOC VÝKONNÁ - STÁTNÍ SPRÁVA - MINISTERSTVA Ministerstvo průmyslu obchodu (ústřední správní úřady čele s členem vlády a jim podřízené správní úřady) Státní energetická inspekce (Praha) (energetická bezpečnost + ERÚ) ústřední inspektorát (Praha) územní inspektoráty (sídla a správní obvody shodné s krajským členěním včetně hl. m. Prahy) Česká obchodní inspekce (Praha) inspektoráty (sídla inspektorátů stanoví ústřední ředitel) Puncovní úřad (Praha)

43 MOC VÝKONNÁ - STÁTNÍ SPRÁVA – MINISTERSTVA Ministerstvo zemědělství potravinová bezpečnost (ústřední správní úřady v čele s členem vlády a jim podřízené správní úřady) Státní veterinární správa ČR (území ČR) krajské veterinární správy (sídla a správní obvody shodné s krajským členěním, na území hl. m. Prahy vykonává působnost Městská veterinární správa) Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv (Brno) Státní zemědělská a potravinářská inspekce (Brno) ústřední inspektorát (Brno) inspektoráty (sídla a správní obvody stanoveny v §1 zákona č /2002 Sb.) Rostlinolékařská správa (Praha) Česká plemenářská inspekce (Praha) Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (Brno)

44 Ústřední správní úřady podřízené vládě a jim podřízené správní úřady (vedoucí není z titulu své funkce ministrem) Český báňský úřad (Praha) obvodní báňské úřady (Kladno, Plzeň, Sokolov, Trutnov, Brno, Most, Ostrava, Příbram, Liberec), báňská záchranná služba : hlavní báňské záchranné stanice (územní celky stanoví ČBÚ) závodní báňské záchranné stanice (u organizací stanovených v §7 Vyhlášky č. 447/2001), báňské záchranné sbory záchranných stanic a státní báňské správy Úřad průmyslového vlastnictví (Praha) Správa státních hmotných rezerv (Praha) - ústředí (Praha) účelové organizační jednotky (z rozhodnutí předsedy SSHR) Státní úřad pro jadernou bezpečnost (Praha) (plní funkce Úřadu pro kontrolu zákazu chemických zbraní) Národní bezpečnostní úřad (Praha) Energetický regulační úřad (Jihlava) (energetická bezpečnost + SEI Praha) Český telekomunikační úřad (Praha)

45 Ostatní - nezávislé orgány
Ústřední správní úřady jež nejsou podřízeny vládě a jim podřízené správní úřady (vedoucí není z titulu své funkce ministrem) Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (Brno) Ostatní - nezávislé orgány Česká národní banka (Praha) Nejvyšší kontrolní úřad (Praha) Úřad pro ochranu osobních údajů (Praha) Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání (Praha) Veřejný ochránce práv (Brno)

46 Bezpečnostní systém ČR – výkonná moc
Integrovaný záchranný systém (IZS) základní složky integrovaného záchranného systému Hasičský záchranný sbor České republiky zdravotnická záchranná služba Policie České republiky jednotky PO zařazené do plošného pokrytí krajů jednotkami PO ostatní složky IZS síly a prostředky ozbrojených sil ostatní ozbrojené bezpečnostní sbory ostatní záchranné sbory orgány ochrany veřejného zdraví havarijní, pohotovostní, odborné a jiné služby zařízení civilní ochrany neziskové organizace a sdružení, použitelné k záchranným pracím stálé orgány pro koordinaci integrovaného záchranného systému operační a informační střediska IZS operační a informační středisko GŠ HZS operační střediska HZS krajů

47 Integrovaný záchranný systém speciální průřezový subsystém
základní složky integrovaného záchranného systému Hasičský záchranný sbor České republiky zdravotnická záchranná služba Policie České republiky jednotky PO zařazené do plošného pokrytí krajů jednotkami PO ostatní složky IZS vyčleněné síly a prostředky ozbrojených sil ostatní ozbrojené bezpečnostní sbory ostatní záchranné sbory orgány ochrany veřejného zdraví havarijní, pohotovostní, odborné a jiné služby zařízení civilní ochrany neziskové organizace a sdružení, využitelné k záchranným pracím stálé orgány pro koordinaci integrovaného záchranného systému operační a informační střediska IZS operační a informační středisko GŠ HZS operační střediska HZS krajů

48

49 Bezpečnostní systém ČR – územní samospráva
orgány kraje a ostatní org. s územní působností (vč. hl. m. Prahy) kraje bezpečnostní rada kraje krizový štáb Hasičský záchranný sbor kraje Policie ČR obce bezpečnostní rada obce krizový štáb obce Orgány krajů: zastupitelstvo kraje rada kraje hejtman krajský úřad (vykonává státní správu v přenesené působnosti) okresní střediska záchranné služby (s výjezdovými skupinami) stráže přírody poradní a pracovní orgány povodňová komise kraje

50 Orgány a instituce s krajskou působností
Orgány moci výkonné (zastupitelstvo kraje, rada kraje, hetman, krajský úřad, krajská hygienická stanice, celní ředitelství, krajské státní zastupitelství, ) Krizové koordinační a pracovní orgány (Bezpečnostní rada kraje, Krizový štáb kraje, povodňová komise) Orgány moci soudní (krajský soud) Ozbrojené síly, ozbrojené bezpečnostní sbory, záchranné sbory a služby Velitelství územní obrany, krajská správa policie ČR, hasičský záchranný sbor kraje, územní středisko zdravotnické záchranné služby, Poznámka: Báňská záchranná stanice, Horská služba, Speleologická záchranná služba a střediska Vodní záchranné služby – pouze vybrané lokality

51 Správní mapa ČR

52 Kraj - Vysočina

53 Bezpečnostní rada kraje
BRK je koordinačním orgánem kraje pro přípravu na krizové situace. Složení BRK (nejvíce 10 členů): 1 Hejtman (předseda BRK) 2 Zástupce hejtmana 3 Ředitel krajského úřadu 4 Ředitel krajské správy Policie ČR 5 Ředitel hasičského záchranného sboru kraje 6 Velitel územně příslušného velitelství územní obrany 7 Ředitel územně příslušného územního střediska ZZS 8 Zaměstnance kraje zařazený do krajského úřadu, hejtmanem zároveň jmenovaný tajemníkem BRK 9-10 Člen jmenovaný hejtmanem

54 Bezpečnostní systém ČR – územní samospráva
Orgány obcí zastupitelstvo obce rada obce obecní úřad obce s rozšířenou působností (vykonává státní správu v přenesené působnosti) obecní (městská) policie jednotka sboru dobrovolných hasičů obce zařízení civilní ochrany poradní a pracovní orgány povodňová komise obce s rozšířenou působností

55 Orgány a instituce s obecní a místní působností
Orgány moci výkonné (zastupitelstvo obce, rada obce, starosta, obecní úřad, ) Krizové koordinační a pracovní orgány (Bezpečnostní rada obce, Krizový štáb obce, povodňová komise obce) Ozbrojené bezpečnostní sbory a služby, záchranné služby Místní oddělení policie ČR, městská a obecní policie, soukromé bezpečnostní služby, místní výjezdová skupina zdravotnické záchranné služby Poznámka: možná Báňská záchranná stanice, Horská služba, Speleologická záchranná služba a střediska Vodní záchranné služby – pouze vybrané lokality

56 Bezpečnostní rada (pověřené) obce (ORP)
Bezpečnostní rada obce určené podle § 15 odst. 4 písm. a) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, je koordinačním orgánem pro přípravu na krizové situace. Takto určené obci je hasičským záchranným sborem kraje uložena povinnost rozpracovat vybrané úkoly krizového plánu kraje. Předsedou bezpečnostní rady obce určené je starosta příslušné obce, který jmenuje členy bezpečnostní rady obce. Krizový štáb obce Koordinačním orgánem na úrovni určené obce je krizový štáb starosty (primátora). Jeho základem je bezpečnostní rada obce (místostarosta, tajemník, zástupci Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru, velitel dobrovolných hasičů, tajemník Bezpečnostní rady obce a popřípadě další určení zaměstnanci obce). Podle druhu řešené situace v krizovém štábu obce dále pracují zástupci obecního úřadu a složek integrovaného záchranného systému.

57

58 Bezpečnostní systém ČR - vyhlašování stavů
Rozeznáváme: Běžný stav Mírový stav, ale 3 stupně ohrožení: Stav nebezpečí, Nouzový stav a Stav ohrožení státu Válečný stav Válečný stav: vyhlašuje Parlament na návrh vlády (nadpoloviční většina poslanců a senátorů) Je-li ČR napadena, nebo musí plnit mezinárodní závazky o společné obraně Stav ohrožení státu: vyhlašuje Parlament na návrh vlády Je-li bezprostředně ohrožena svrchovanost státu, územní celistvost nebo demokratické zásady Nouzový stav: vyhlašuje vláda ČR, na určité území, na 30 dní V případě živelných pohrom, ekologických nebo průmyslových havárií, které ohrožují životy, zdraví, majetkové hodnoty, případně pořádek a bezpečnost Stav nebezpečí: vyhlašuje vyšší územně správní celek –kraj – hejtman (na kraj nebo část kraje, na 30 dní) Z důvodů jakou nouzový stav, avšak intenzita ohrožení není značného rozsahu, není možné odvrátit ohrožení běžnou činností správních úřadů a složkami IZS (živelná pohroma, ekologie, havárie)

59 Bezpečnostní systém ČR – Ústřední krizový štáb
Schází se při hrozbě vzniku krizové situace v České republice, po vyhlášení nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu, při plnění spojeneckých závazků v zahraničí, při účasti ozbrojených sil ČR v mezinárodních operacích na obnovení a udržení míru, při organizaci humanitární pomoci většího rozsahu do zahraničí se stává pracovním orgánem BRS pro zabezpečení řešení krizových situací. ÚKŠ svolává jeho předseda, který může podle obsahu projednávané problematiky upřesnit, kteří členové štábu se nemusí zasedání zúčastnit. Řídí ho ministr vnitra nebo ministr obrany (podle povahy situace), MO – vojenské ohrožení, MV – havárie a živelné pohromy. Složení proměnlivé – z více než 30 na 17 osob. Může přizvat koho chce.

60 Režimy bezpečnostního systému
Stav Právní předpis Vyhlašuje Důvod Podmínky M í r o v ý s t a Běžný právní řád nebezpečí z. č. 240/00 Sb., o krizovém řízení, §3 hejtman z. č. 240/00 Sb., o krizovém řízení, §3 při živelní pohromě, ekolog. či průmysl. havárii, nebo jsou-li ohroženy životy, zdraví či majetek, pokud intenzita ohrožení nedosahuje značného rozsahu a nestačí aktivita státní správy a IZS ▪ jen s uvedením důvodů, na nezbytně nutnou dobu, pro celé území kraje nebo jeho část ▪ musí obsahovat krizová opatření a jejich rozsah ▪ nejvýše na 30 dnů Nouzový stav ú. z. č. 110/98 Sb., o bezpečnosti ČR, čl. 2 odst. 1 vláda ČR ú. z. č.110/98 Sb., o bezpečnosti ČR, čl. 5 při živelní pohromě, ekolog. či průmyslové havárii nebo jiném nebezpečí, značného rozsahu, jsou-li ohroženy životy, zdraví nebo majetek, nebo vnitřní pořádek a bezpečnost ▪ musí být uvedeny důvody ▪ na 30 dnů ▪ na určitou dobu a území ▪ ne při stávce na ochranu práv a oprávněných zájmů ▪ nutno stanovit jaká práva se omezují a jaké povinnosti se ukládají ohrožení státu ú. z. č. 110/98 Sb., o bezpečnosti ČR, čl. 2 odst. 1 Parlament ČR na návrh vlády ú. z. č.110/98 Sb., o bezpečnosti ČR, čl. 7 je-li ohrožena svrchovanost státu, nebo jeho územní celistvost, nebo demokratické základy k usnesení PČR je nutná nadpoloviční většina všech poslanců a senátorů Válečný stav Parlament ČR ú. z. č. 1/93 Sb., Ústava ČR, čl. 43 je-li ČR napadena nebo je-li třeba plnit spojenecké závazky

61 Grafické vyjádření stavu krizového řízení
SITUACE ČR Velká havárie na dálnici, Zastavení provozu na delší dobu, Velký počet mrtvých a raněných KRAJ MIMOŘÁDNÁ UDÁLOST (VELKÉHO ROZSAHU) Např. Povodně 2010, liberecko a ústecko POV. OBEC Požár Povodeň Nehoda OBEC Mim.udál. mal. rozsahu Běžný stav Jednotlivé složky IZS SLOŽKY IZS ORGÁNY KRIZ.ŘÍZENÍ HAVARIJNÍ PLÁNOVÁNÍ KRIZOVÉ PLÁNOVÁNÍ

62   Krizové řízení

63 Územní orgán krizového řízení

64

65 Ozbrojené síly, bezpečnostní sbory a zpravodajské služby
Armáda ČR Hradní stráž Vojenská kancelář Prezidenta republiky Ozbrojené bezpečnostní sbory Policie ČR Vězeňská stráž Justiční stráž Parlamentní stráž Celní a finanční stráž Vojenská policie * Územní samospráva –městská a obecní policie Zpravodajské služby Bezpečnostní informační služba (BIS) a Úřad pro zahraniční styky a informace Vojenské zpravodajství (VZ) tvořené Vojenskou zpravodajskou službou a Vojenským obraným zpravodajstvím a

66 Záchranné a další sbory a služby v ČR
Záchranné sbory a služby Hasičský záchranný sbor Zdravotnická záchranná služba Báňské záchranné sbory Letecká pátrací a záchranná služba Další záchranné sbory a služby – územní samosprávy Horská záchranná služba Lesní a vodní stráž Speleologická záchranná služba Kynologická služba Různé havarijní služby zahrnující provozovatele rizikových činností (energie, plyn, voda, doprava)

67 Právní úprava zajišťování bezpečnosti právní předpisy
Ústavní zákon č. 1/93 Sb., Ústava ČR Ústavní zákon č. 110/98 Sb., o bezpečnosti ČR Vyhláška MZV č. 30/47 Sb., Charta spojených národů Sdělení MZV č. 66/99 Sb., Severoatlantická smlouva Realizace bezpečnostní politiky exekutivní dokumenty Bezpečnostní strategie ČR - UV č. 1254/03 Programové prohlášení vlády Aktualizace optimalizace současného bezpečnostního systému České republiky - UV č. 7/2008

68 Obrana země jako veřejný zájem (2)
Systém komplexního řízení bezpečnosti ČR zahrnuje: komplexní řešení faktických i potenciálních ohrožení vojenského a nevojenského charakteru přesnou identifikaci a vyhodnocování bezpečnostních hrozeb a rizik optimalizaci výkonu složek bezpečnostního systému Rozsah působnosti systému řízení bezpečnostního systému - jako celku, krizové řízení, vnitřní a zahr. Pol. zpravodajské zabezpečení – vnější a vnitřní bezpečnost vnější bezpečnost a obrana – ozbrojené síly vnitřní bezpečnost a veřejný pořádek – (ozbrojené bezpečnostní sbory) ochrana životů, zdraví a majetku obyvatelstva (živelné pohromy, havárie, násilná činnost) – záchranné, havarijní, zdravotnické aj. služby ochrana ekonomiky(odolnost vůči živelným pohromám, havárií a násilná činnost) Synergický efekt komplexního řízení bezpečnosti: zvýšení vnější a vnitřní bezpečnosti země snížení rozpočtových výdajů na fungování systému (průhledné mechanismy financování) aktivní občanské a profesionální pojetí bezpečnosti zvýšení podílu občanů (přímo i prostřednictvím bezpečnostní komunity) na tvorbě a realizaci bezpečnostní politiky rozšíření kooperačních a koordinačních vazeb mezi subjekty racionalizace výkonu profesních rolí důsledná a efektivní civilní kontrola s eliminací nezamýšlených důsledků (neadekvátní růst kompetencí klíčových subjektů bezpečnostního systému či militarizace společnosti) zvýšení interoperability a kompatibility spojeneckých vazeb ČR (EU a NATO)

69 Bezpečnostní systém zahrnuje
Složky průřezově Jedná se o tyto orgány a instituce s celorepublikovou působností: Orgány moci zákonodárné Orgány moci výkonné Orgány moci soudní Ozbrojené síly Ozbrojené bezpečnostní sbory Zpravodajské služby Záchranné sbory a služby

70 Krizové meziresortní koordinační, pradovní a poradní orgány
Bezpečnostní rada státu (BRS) Ústřední krizový štáb (ÚKŠ) Ústřední povodňová komise Ústřední nákazová komise Výbor pro obranné plánování Výbor pro civilní nouzové plánování Výbor pro zpravodajskou činnost Výbor pro koordinaci zahraniční bezpečnostní politiky

71 Bezpečnostní prostředí vně ČR Zajištění bezpečnosti
EU OSN NATO ČR

72 Soukromé bezpečnostní agentury v ČR
Soukromé bezpečnostní agentury (cca pracovníků, roční obrat 17–22 mld. CZK): Soukromě bezpečnostní specialisté (projektanti, poradci, analytici apod.) Služby soukromých detektivů Služby ochrany majetku a osob Bezpečnostně technické služby Služby ochrany informací, dat počítačových a komunikačních systémů

73 Bezpečnostní komunita v ČR
Add 3, Bezpečnostní komunita (lidé zabývající se bezpečnostní problematikou): Management MO a AČR Ministerstva vnitra, policie BIS, vojenských zpravodajských služeb Představitelé MZV, Poslanci výboru pro obranu a bezpečnost Odborní novináři Nevládní experti a odborníci z civilní sféry Případně managery z oblasti zbrojního průmyslu a představitele humanitárních organizací BOOSS Občanské sdružení přispívající k rozvoji občanského a společenského vědomí odpovědnosti za bezpečnost, obranu a ochranu občana a státu. Platforma k diskusi o aktuálních i perspektivních otázkách bezpečnostní politiky Prohloubit spolupráci s vědeckovýzkumnými pracovišti Podílet se na poskytování kvalifikovaných informací o bezpečnostní politice státním subjektům, nevládnímu sektoru i mediím

74 Základní dokumenty BP Základní dokumenty – Ústava a zákony
Tzv. strategické dokumenty: Bezpečnostní strategie ČR Vojenská strategie ČR Koncepce zahraniční politiky ČR Národní akční plán boje proti terorismu Akční plán boje s nelegální migrací Záměr výstavby informačního systému krizového řízení ČR Možno scénáře vývoje krizových situací vyžadujících nasazení součásti ozbrojených sil ČR ve prospěch Policie ČR

75 BP jako součást veřejné politiky (7)
Pojem Branná – vyjadřuje určitou část bezpečnostní politiky, která se váže k – viz níže: Branná politika – požadavky na občana a stát Jedná se o proces aktivní přípravy občanů , občanské společnosti, státu a jeho území na obranu a ochranu před definovaným ohrožením Samotný pojem branná politika vyjadřuje způsob a formy přípravy obyvatelstva k obraně státu, kdo všechno se má na obraně podílet a jakým způsobem. Tzn. Od jednotlivých občanů, přes nevládní a neziskové organizace, přes veřejnou správu, až po profesionální bezpečnostní složky. Další termíny: Branec – osoba, která má odvodní povinnost – povinná služba státu Branná povinnost – souhrn povinností občana k vojenské službě Brannost – označuje kvalitu, stupeň připravenosti občanů (obyvatelstva k ozbrojenému zápasu) Branné organizace – dobrovolná občanská sdružení , které se zabývají zájmovými, sportovními a dalšími činnostmi podílející se na branné politice Civilní služba: služba, která se vykonávala z důvodu svědomí nebo náboženského vyznání jako náhrada za vojenskou službu u státních a nestátních organizací, jejichž předmětem nebyla výdělečná činnost

76 BPP jako součást veřejné politiky (8)
Branná politika – změny Braný zákon – na základě nové koncepce výstavby profesionální armády ČR Předpokládá doplňování armády až za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu Ukončení základní vojenské služby (31/12/2004) Zrušení civilní služby V době míru jsou ozbrojené síly zcela profesionální a jejich doplňování je založeno zcela na dobrovolnosti, na základě dobrovolného smluvního vztahu občana a státu.

77 Literatura a materiály
Původní přednáška Zpráva o stavu zajištění bezpečnosti ČR, část „Bezpečnostní systém ČR“ A. Rašek „K nové teorii středního dosahu v bezpečnostní strategii“ I. Hlaváč (2004), „Koncepce bezpečnostního systému ČR“