Pedagogika II LS seminář, Obsah vzdělávání

Prezentace na téma: "Pedagogika II LS seminář, Obsah vzdělávání"— Transkript prezentace:

1 Pedagogika II LS 2013 7. seminář, 15. 05. 2013 Obsah vzdělávání
1. prezentace, Pedagogika II LS seminář, Obsah vzdělávání 1 1 1

2 Obsah semináře: Obsah vzdělávání Učivo
Kurikulum:plánované, realizované, dosažené; skryté kurikulum Materiální a formální vzdělávání Všeobecné a odborné vzdělávání Tradiční uspořádání učiva Snahy o modernizaci vzdělávacích obsahů

3 Jak vzniká obsah, který učitel zprostředkuje žákům ve výuce:
1. krok: výběr vzdělávacího obsahu z „pokladnice lidského vědění, hodnot a zkušenosti“ 2. krok: didaktická transformace (ztvárnění, zjednodušení , elementarizace, rekonstrukce) vybraného vzdělávacího obsahu do podoby, v níž může být učitelem zprostředkován žákům v daných podmínkách → učivo

4 Obsah vzdělávání Jaké obsahy mají vstoupit do vzdělávacího procesu, aby bylo dosaženo cílů vzdělávání – u daných žáků, v daných podmínkách? Didakticky transformovaný obsah vzdělávání Cíle vzdělávání Výsledky žáků Vzdělávací proces

5 1. krok: Výběr obsahů vzdělávání
Vědecké poznání a umělecké poznání, systém idejí a hodnot, sociální zkušenost a vzorce chování, kulturní tradice společnosti Obsah vzdělávání Společenské funkce a cíle vzdělávání Podmínky vzdělávání

6 2. krok: učivo Učivo (syn.: učební látka) = věcný obsah výuky; to, co si má žák osvojit učením, tj. vědomosti a dovednosti - intelektové i psychomotorické, postoje a hodnoty. Učivo vzniká didaktickou transformací vybraných obsahů - obvykle na dvou úrovních: Na úrovni oborové didaktiky (např. didaktiky matematiky, didaktiky fyziky) – vybrané obsahy se přetvářejí, zjednodušují, rekonstruují, se zachováním vědecké správnosti (!) tak, aby byly splňovaly dva parametry: žáci dané úrovně (podle věku, studijního zaměření speciálních vzdělávacích potřeb apod.) jim mohou (mají potenciál) porozumět a osvojit si je transformované vzdělávací obsahy jsou prostředkem k dosažení vzdělávacích cílů (např. cílů a klíčových kompetencí podle RVP) Takto didakticky zpracované učivo bývá prezentováno v učebních materiálech, učebnicích, metodických příručkách, v článcích v oborově didaktických časopisech a na portálech apod. Na úrovni učitele, především v rámci jeho přípravy na výuku; učitel učivo dotváří pro konkrétní žáky a konkrétní podmínky své výuky. Hranice mezi těmito úrovněmi není ostrá; někdy učitel zpracovává učivo v obou krocích - od vědeckého obsahu k výběru vzdělávacího obsahu a jeho didaktické transformaci až pro použití při konkrétní výuce, jindy se učitel spokojí s didaktickým zpracováním učiva např. v učebnicích a bez dalšího dotvoření je prezentuje žákům.

7 Příklady zdrojů, v nich lze najít didakticky zpracované vzdělávací obsahy
Oborově didaktické časopisy: Matematika, fyzika, informatika Školská fyzika Příklad článku: Učitel matematiky Internetové portály: Fyzweb Mnoho dalších užitečných odkazů je na webu katedry didaktiky matematiky MFF UK Osobní stránky učitelů Vladimír Vaščák

8 Kurikulum = cíle + obsah vzdělávání Kurikulum = učivo
Tento pojem se často vyskytuje v pedagogických pojednáních teoretické i praktické povahy. Jeho chápání ale nebývá vždy jasné, zpravidla však má tento pojem souvislost se vzdělávacím obsahem. Lze najít řadu vymezení, od velmi širokého po velmi úzké – např.: Kurikulum = cíle vzdělávání + vzdělávací obsah + organizace výuky, metody a prostředky, atd. Kurikulum = cíle + obsah vzdělávání Kurikulum = učivo Často se používá pro označení uceleného projektu/programu vzdělávání popsanému ve vzdělávacím dokumentu nebo souboru dokumentů (národní kurikulum, školní kurikulum,…); někdy se jako kurikulum označuje samotný tento dokument (soubor dokumentů)

9 Učivo, učební požadavky
Úrovně kurikula: { Národní kurikulum Kurikulární dokumenty na úrovni státu; RVP stát RVP Požadavky k MZ Standardy vzdělávání Školní kurikulární dokumenty; ŠVP škola ŠVP Plánované kurikulum (příprava učitele) Realizované kurikulum Učivo, učební požadavky učitel Osvojené kurikulum výsledky vzdělávání žák

10 Kurikulum zamýšlené, realizované a dosažené
Plánované (zamýšlené) kurikulum – to, co je plánováno na úrovni státu (národní kurikulum, RVP), školy (ŠVP), konkrétního učitele Realizované kurikulum – to, co je skutečně realizováno konkrétními učiteli v konkrétních školách a třídách Dosažené (osvojené) kurikulum –skutečné výsledky osvojené žáky na základě toho, co bylo plánováno a realizováno (znalosti, dovednosti, postoje a hodnoty) Kromě těchto forem kurikula, které jsou vytvářeny vědomě, explicitně, působí ve vzdělávacím procesu tzv. skryté kurikulum – to, co na žáka působí, ovlivňuje jeho učení a výsledky mimo plánované kurikulum, mimo vědomou a záměrnou činnost učitele a školy.

11 Materiální a formální vzdělávání
Jsou to dva polární pohledy na roli vzdělávacího obsahu: Materiální vzdělávání : Zdůrazňuje vzdělávací obsah, učivo a jeho osvojení jako cíl sám o sobě Na žáka, jeho osobnost, individualitu, zájmy, motivaci se nebere zřetel, důležité jsou objektivní poznatky a jejich osvojení žákem Vede postupně k zahlcování učiva poznatky - bezbřehý tzv. encyklopedismus Podceňuje se didaktická transformace vzdělávacího obsahu, tendence ztotožňovat logiku vyučovacího předmětu s logikou vědního oboru; někdy se tento přístup označuje za vědecký objektivismus nebo scientismus Materiální vzdělávání nejvíce zakotvilo v přírodovědných předmětech; i dnes se s ním můžeme setkat Formální vzdělávání: Považuje vzdělávací obsah za pouhý prostředek k osvojení toho, co je „nad tím“: rozvíjení různých stránek osobnosti žáka: především představivosti a forem myšlení, ale i ostatních kognitivních funkcí, rovněž estetickou a etickou stránku Krajní formalismus vede k planému verbalismu a osvojování abstraktních schémat, bez vazby k reálnému poznatkového základu

12 Odborné a všeobecné vzdělávání
Odborné (syn. profesní) vzdělávání – vzdělávací cíle a obsahy jsou zaměřeny na přípravu žáka na určité povolání. Všeobecné vzdělávání – jeho cíle a vzdělávací obsahy nejsou podřízeny profesním požadavkům; mělo by být obecným základem pro další vzdělávání a budoucí pracovní, osobní a společenský život žáka

13 Tradiční uspořádání učiva
Učivo je uspořádáno do vyučovacích předmětů, které jsou didakticky transformovaným odrazem vědních oborů nebo oblastí lidské zkušenosti. Uvnitř vyučovacích předmětů je učivo uspořádáno lineárně (témata a učivo v tématech následují za sebou v logické souvislosti) nebo spirálově (lineárně uspořádaná témata se opakují na vyšší úrovni (např. téma mechanika se probírá elementárně v předmětu přírodověda na prvním stupni, na druhém stupni v pokročilejší podobě v předmětu fyzika a opět ve fyzice na střední škole). Tradičně uspořádané vzdělávací obsahy – a platí to mimo jiné (a zvláště) pro přírodovědné předměty a matematiku – jsou pod vlivem rozvoje vědy a jejích praktických aplikací doplňovány novými tématy. Tím učivo narůstá nad reálnou možnost žáků si je osvojit. Narůstáním vzdělávacích obsahů se zvyšuje tlak na učitele, kteří cítí povinnost „stihnout probrat učivo“, a na žáky, kteří si je mají osvojit. Důsledkem je sklouznutí na snazší cestu učení využívajícího především paměť, na úkor vyšších kognitivních funkcí , osvojování velkých objemů vědomostí na úkor intelektových a psychomotorických dovedností a na úkor rozvíjení postojů a hodnot žáků – tzv. encyklopedismus. Tento problém, a jím motivované snahy nalézt novou rovnováhu mezi důrazem na vědomosti a na ostatní složky výsledků učení, je velmi silně vnímán v posledních několika desetiletích. Vznikla řada konceptů, které se snaží přetíženost učiva překonat a posílit harmonické, všestranné rozvíjení osobnosti žáků. Podobná snaha se promítá i v rámcových vzdělávacích programech, které jsou postaveny na klíčových kompetencích. (Překonaly RVP přebujelost učiva ? )

14 Snahy o modernizaci vzdělávacích obsahů
Pokusy o redukci zbytnělých vzdělávacích obsahů a výběr podstatných prvků a jejich souvislostí: základní učivo, strukturalismus, exemplární přístup Pokusy o efektivní propojování vzdělávacích obsahů: integrace (přírodovědného) vzdělávání Konstruktivismus Problémové vyučování, projektové vyučování Koncept gramotnosti: matematická, přírodovědná, informační, funkční, finanční gramotnost

15 Základní učivo Koncept základního učiva zavedl u nás už v 50. letech pedagog O. Chlup Snaha odstranit encyklopedičnost učiva jeho novým výběrem: Výběr základního učiva Základní učivo je doplněno učivem rozšiřujícím

16 Didaktický strukturalismus a mentální mapování
Základem pro nové uspořádání učiva je konstrukce jeho struktury – vybrané základní (hlavní) stavební prvky (pojmy) a jejich vazby. Tato struktura není lineární – zpravidla stromová nebo centrální, může být i systémová (podobná vývojovému diagramu). Do základní struktury se doplňují další, vedlejší poznatky a souvislosti tak, aby celek vytvořil učivo přiměřené žákům, které tvoří didakticky transformovaný, ale vědecky správný obraz tématu. Při tvorbě struktury učiva je možné využít tzv. pojmové (mentální) mapování; pojmová mapa je diagram znázorňující vztahy mezi pojmy. Při výuce je možné se žáky pojmovou mapu využít pro jejich orientaci v probíraném učivu, uvědomění si celku, základních a vedlejších poznatků a souvislostí. Pojmové mapy mají univerzálnější použití než jenom pro strukturování učiva: znázornění myšlenek a postupu při učení, při řešení problémů; psaní poznámek. Mentální mapy se používají i pro strukturovaný záznam myšlenkového tvůrčího procesu, např. při brainstormingu.

17 Příklad pojmové mapy integrovaného tématu Voda (F, Bi, Ch) vytvořené žákem gymnázia

18 Exemplární vyučování Teorie exemplárního vyučování vychází z teze, že žák si může osvojit podstatné, obecné vědomosti a dovednosti prostřednictvím konkrétních reprezentativních příkladů To, co si žák osvojí na jednom konkrétním příkladu, je přenositelné na jiné situace Exemplární přístup bývá často využíván ve Waldorfských školách