Nová právní úprava povolování kácení dřevin

Prezentace na téma: "Nová právní úprava povolování kácení dřevin"— Transkript prezentace:

1 Nová právní úprava povolování kácení dřevin
Poznatky z odvolacích řízení Mgr. Petr Mach Oddělení ochrany přírody a krajiny Krajského úřadu Jihomoravského kraje

2 Nová právní úprava povolování kácení dřevin
Nová prováděcí vyhláška č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení S účinností od nahradila ust. § 8 vyhlášky č. 395/1992 Sb. Provádí ust. § 8 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, jež upravuje režim kácení na základě povolujícího rozhodnutí a výjimky z této povinnosti Důvodem přijetí bylo přizpůsobit právní úpravu současným požadavkům Podstatné změny návrhu v meziresortním přípomínkovém řízení Nová vyhláška přináší v 7 § některé pro praxi zásadní změny (nové pojmy, změny ve vymezení dřevin kácených bez povolení)

3 V. č. 189/2013 Sb., - změny právní úpravy
§ 1 „Vymezení pojmů“ zapojený porost dřevin - soubor dřevin, v němž se nadzemní části dřevin jednoho patra vzájemně dotýkají, prorůstají nebo překrývají, s výjimkou dřevin tvořících stromořadí, pokud obvod kmene jednotlivých dřevin měřený ve výšce 130 cm nad zemí nepřesahuje 80 cm; jestliže některá z dřevin v souboru přesahuje uvedené rozměry, posuzuje se vždy jako jednotlivá dřevina společenské funkce dřevin - soubor funkcí dřeviny ovlivňujících životní prostředí člověka, jako je snižování prašnosti, tlumení hluku či zlepšování mikroklimatu; mezi společenské funkce patří také funkce estetická, včetně působení dřevin na krajinný ráz a ráz urbanizovaného prostředí zahrada - pozemek u bytového domu nebo u rodinného domu v zastavěném území obce, který je stavebně oplocený a nepřístupný veřejnosti (odkazy na stavební zákon) stromořadí - souvislá řada nejméně deseti stromů s pravidelnými rozestupy; chybí-li v některém úseku souvislé řady nejméně deseti stromů některý strom, je i tento úsek považován za součást stromořadí; za stromořadí se nepovažují stromy rostoucí v ovocných sadech a plantážích dřevin

4 § 2 – „Nedovolené zásahy do dřevin“
Nedovolené zásahy do dřevin – zásahy vyvolávající poškozování nebo ničení dřevin, které způsobí podstatné nebo trvalé snížení jejích ekologických nebo společenských funkcí nebo bezprostředně či následně způsobí jejich odumření. O nedovolený zásah se nejedná: Je prováděn za účelem zachování nebo zlepšení některé z funkcí dřevin Slouží k zajištění péče o zvláště chráněný druh rostliny nebo živočicha Je prováděn v souladu s plánem péče o zvláště chráněné území

5 § 3 – dřeviny kácené bez povolení
Povolení není třeba: U dřevin s obvodem kmene do 80 cm (ve výšce 130 cm nad zemí) Pro zapojené porosty dřevin do 40 m2 Pro dřeviny na pozemcích vedených v KN jako plantáž dřevin Pro dřeviny rostoucí v zahradách Platí pouze pro dřeviny, které nejsou součástí VKP a stromořadí!!!

6 § 4 - „Náležitosti žádosti o povolení kácení a náležitosti oznámení o kácení dřevin“
Obecné náležitosti dle SŘ (údaje o žadateli) Vymezení místa růstu vč. situačního zákresu a stručného popisu místa Doložení vlastnického práva (nájemního, úživatelského vztahu) včetně souhlasu vlastníka pozemku Specifikace dřevin (obvod kmene ve výšce 130 cm nad zemí); u zapojených porostů dřevin lze uvést výměru plochy a druhové zastoupení dřevin Náležitosti oznámení Není nutný souhlas vlastníka pozemku u havarijního kácení, při údržbě břehových porostů a při odstraňování dřevin v ochranném pásmu energovodů V případě havarijního kácení doložit, že byly splněny podmínky pro tento postup (fotografie)

7 § 5 – „Období, ve kterém se kácení dřevin zpravidla provádí“
Kácení dřevin se provádí zpravidla v období jejich vegetačního klidu Obdobím vegetačního klidu se rozumí období přirozeného útlumu fyziologických a ekologických funkcí dřevin

8 Užitečné podklady Metodika KrÚ JMK povolování kácení dřevin rostoucích mimo les Dostupné z: Metodika KrÚ JMK ke kácení dřevin v nemovité kulturní památce Metod. doporučení MŽP k aplikaci některých ust. v. č. 189/2013 Sb. Dostupné z: Věstník MŽP 8/2013; Metod. Instrukce MŽP k zajišťování ochrany dřevin v okolí el. soustavy Dostupné z: Věstník MŽP 7/2013;

9 Poznatky z odvolacích řízení
Povolení ke kácení dřevin § 8 odst. 1 „Povolení lze vydat ze závažných důvodů po vyhodnocení funkčního a estetického významu dřevin“ V koruně stromu prosychají větve. Strom je na vrcholu své životnosti. Správní orgán po vyhodnocení funkčního a estetického významu kácení stromu povolil. Správně!!! Zhodnocení stromu (zapojeného porostu) v kontextu okolí Analýza toho jaké funkce dřevina plní (standardní x významné) Důvod pro povolení kácení (měl by vycházet ze žádosti) Vyhodnocení závažnosti důvodu ve vztahu k významu (funkcím) dřeviny

10 Povolení kácení na PUPFL – nicotné rozhodnutí
Z.č. 114/1992 Sb. – ochrana dřevin rostoucích mimo les SO vydal povolení pro dřeviny rostoucí na PUPFL SO k tomu nebyl věcně příslušný a rozhodnutí bylo nicotné § 77 odst. 1 SŘ nicotnost rozhodnutím prohlašuje nadřízený SO V předmětné věci KrÚ obdržel podnět od SO a na jeho základě prohlásil nicotnost rozhodnutí

11 Uplatnění náhrady škody v přestupkovém řízení
Majitel poškozené dřeviny se odvolal proti rozhodnutí o zastavení řízení o přestupku s tím, že měl být účastníkem řízení Poškozený je účastníkem pouze tehdy pokud dle § 70 odst. 1 PřZ uplatní náhradu škody způsobenou přestupkem Uvedeného se majitel výslovně nedomáhal, avšak v průběhu řízení doložil správnímu orgánu vyčíslení škody Pouhé vyčíslení škody nestačí; je nezbytný jednoznačný projev vůle; o tom však musí správní orgán podatele poučit O uplatněné škodě se vede tzv. adhezní řízení, v němž může poškozený uplatňovat svá práva pouze ve vztahu k projednání škody (expl. § 81 odst. 2 PřZ odvolání jen ve věci náhrady škody) § 70 odst. 2 PřZ – jestliže není škoda spolehlivě zjištěna odkáže SO poškozeného na soud Obtížné stanovení Není přímá právní úprava Objevují se ocenění dle vyhlášky k z. o oceňování majetku, kalkulačky AOPK ČR, cena řeziva, cena sadby apod.

12 Nové rozhodnutí věci x nové rozhodnutí dle § 101 SŘ
Oprávněný nepokácel dřeviny v době stanovené rozh., avšak má zájem kácet Dva možné postupy Nové rozhodnutí ve věci dle § 8 odst. 1 Není překážka věci rozhodnuté Nové řízení (úplná žádost, procesní úkony, věcné posouzení, odůvodněné rozhodnutí) Lze uplatnit dřívější podklady, avšak transparentně Nové rozhodnutí dle § 101 písm. c) SŘ V řízení je nutné posoudit, zda nastal závažný důvod Není nutné věcné posouzení Nové rozhodnutí doplňuje předchozí Pozor!!! Stanovení lhůty pro kácení – účinnost x platnost Stanovení lhůty pro náhradní výsadbu

13 Následky nedodržení lhůty pro vydání rozhodnutí
§ 83 odst. 3 – v jednoduché věci rozhodnutí bezodkladně, jinak do 60 dnů, ve zvláště složitých případech do 90 dnů Následky nedodržení lhůty Rozhodnutí lze/musí být vydáno i po lhůtě Nedodržení lhůty není závažnou vadou zákonnosti Nevydání rozhodnutí ve lhůtě je nesprávným úředním postupem dle z.č. 82/1998 Sb. (vznik a prokázání škody) Postih v rámci pracovního poměru nadřízeným Lhůtu je zapotřebí dodržovat!!! § 80 odst. 4 písm. d) – za splnění stanovených podmínek lze lhůtu prodloužit

14 Nedostatky souhrnných vyjádření SO
Odvolatel v rámci odvolání proti ÚR napadl souhrnné vyjádření KrÚ OÚPSŘ dožádal OŽP o přezkoumání dle § 156 SŘ Jde o méně formální akt dle části čtvrté SŘ Je nutné přiměřené odůvodnění, např.: „SO není záměrem dotčen z hlediska svých kompetencí dle zvláštního zákona“ Námitky týkající se věcné problematiky vypořádá SÚ ve spolupráci s dotčeným orgánem Častý problém – dovozování nutnosti rozhodnutí jiného orgánu. Správné je upozornění na možnost dotčení daného institutu a nezbytnost konzultace věci s příslušným orgánem

15 Systémová podjatost v judikatuře
tzv. „Systémová podjatost“ – „úředník je závislý na ÚSC jako zaměstnavateli a proto ve smyslu dikce § 14 odst. 1 SŘ lze pochybovat o jeho nepodjatosti v případě rozhodování věci, která je v zájmu ÚSC, a je tak vyloučen ze všech úkonů v takovém řízení“ = vyloučení všech úředníků ÚSC R. NSS ze dne , č.j. 2 As 21/2004 – zákon s takovou situací počítá a nelze tak a priori dovozovat podjatost a k jejímu dovození by musely přistoupit ještě další skutečnosti (důvodná obava z ovlivnění zaměstnavatelem) R. NSS ze dne , č.j. 2 As 21/2004 – rozšíření na z. č. 500/2004 Sb. ,SŘ Součást konstantní judikatury Potvrzeno i Ústavním soudem (usn. Sp. zn. I ÚS 553/07 z a II ÚS 555/07 z ), avšak pouze pro posuzovanou věc

16 Modifikace právního názoru
Kauza tří správních řízení, ve kterých bylo ÚMČ Praha 7 povoleno kácení dřevin v souvislosti se stavbou pražského městského okruhu – dostala se před NSS, kdy senát dospěl k odlišnému názoru a věc postoupil k řešení rozšířenému senátu Usn. RS ze dne , č.j. 1 As 89/2010 (1 As 19/2010, 1 As 68/2012) – významná modifikace předchozího názoru Úředník ÚSC není a priori vyloučen z rozhodování věci týkající se přímo či nepřímo ÚSC, avšak je dáno „systémové riziko podjatosti“, tj. podjatost je nutné posuzovat se zvýšenou opatrností a postačuje nízká míra podezření, a to je-li z povahy věci či jiných okolností patrné, že v důsledku zaměstnaneckého poměru by mohl postoj úředníka k věci být ovlivněn jinými než zákonnými hledisky. Postačuje indicie, že existuje někdo, kdo má zájem na určitém výsledku řízení (prezentuje v médiích) a přitom má či může mít schopnost působit na příslušnou úřední osobu Za určitých okolností samotná povaha věci – (kontroverznost, politické zájmy) Důvodem není pouze skutečnost, že se rozhodnutí dotýká ÚSC Senát NSS rozhodl – jedná se o známou kauzu, avšak povolení kácení následující po územním rozhodnutí nemá potenciál být vystaveno tlakům a žalobce uvedl pouze obecná tvrzení. Rozsudek i rozhodnutí ve věci však zrušil, neboť podkladem pro jejich vydání nebylo stanovisko EIA

17 Závěry pro činnost správních orgánů
Pro podjatost stačí existence osoby s možností rozhodování ovlivnit a nemusí jít o osobu působící v rámci ÚSC a ÚSC ani nemusí být účastníkem řízení Námitka podjatosti musí být posouzena i tehdy, není-li ve smyslu § 14 odst. 2 SŘ podána včas (v prvoinstančním i odvolacím řízení), avšak nebude o ní rozhodnuto usnesením Systémová podjatost = vyloučení všech úředníků. Řešení postupem dle ust. § 14 odst. 4 a ust. § 131 odst. 4 SŘ – nadřízená osoba předá spis nadřízenému orgánu, a ten určí jiný věcně příslušný správní orgán, jehož správní obvod sousedí Uvedená rozhodnutí NSS naznačila přístup k posuzování námitky systémové podjatosti, avšak teprve další judikatura ukáže, za jakých konkrétních okolností bude podjatost soudy dovozována

18 Systémová podjatost v judikatuře NSS
Děkuji za pozornost Mgr. Petr Mach Krajský úřad Jihomoravského kraje