Přednáška pro ČAK Brno 17. dubna 2013

Přednáška pro ČAK Brno 17. dubna 2013
Náhrada škody podle občanského zákoníku JUDr. Petr Vojtek, Nejvyšší soud ČR Přednáška pro ČAK Brno 17. dubna 2013

Náhrada škody podle občanského zákoníku
Zdroje judikatury: R – Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek Soubor – Soubor civilních rozhodnutí NS ČR PrRo – časopis Právní rozhledy SoRo – časopis Soudní rozhledy SJ - časopis Soudní judikatura

Odpovědnost za škodu - obecná (§ 420 obč. zák.) - zvláštní (jednotlivé skutkové podstaty, např. § 427 obč. zák.)

Obecná odpovědnost za škodu § 420 obč. zák. 1) Každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti. 2) Škoda je způsobena právnickou osobou, anebo fyzickou osobou, když byla způsobena při jejich činnosti těmi, které k této činnosti použili. Tyto osoby samy za škodu takto způsobenou podle tohoto zákona neodpovídají; jejich odpovědnost podle pracovněprávních předpisů není tím dotčena. 3) Odpovědnosti se zprostí ten, kdo prokáže, že škodu nezavinil.

Podmínky odpovědnosti : 1) porušení právní povinnosti (kvalifikovaná skutečnost u zvláštní odpovědnosti) 2) vznik škody 3) příčinná souvislost 4) zavinění (jen u obecné odpovědnosti – presumováno, tj. škůdce musí prokázat opak)

1) Porušení právní povinnosti (obecná odpovědnost) (kvalifikovaná skutečnost u případů zvláštní odpovědnosti) - protiprávní jednání či opomenutí jednat tam, kde to zákon ukládá protiprávnost - objektivní stav (nezávisle na vůli škůdce) – rozpor s ustanovením zákona, jiného právního předpisu či smluvním ujednáním okolnosti vylučující protiprávnost : - výkon práva (v souladu se zákonem a dobrými mravy), krajní nouze a nutná obrana, souhlas poškozeného, dovolená svépomoc

Porušení tzv. generální prevence - § 415 obč. zák. R 12/1986 Porušením právní povinnosti organizace (jako předpokladem její odpovědnosti za škodu ve smyslu ustanovení § 421 odst. 1 o. z.) je také porušení povinnosti organizace počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám (§ 415 o. z.). Takovým počínáním je např. i péče o to, aby v ubytovacím zařízení byla provedena opatření zamezující nebo snižující možnost pádu ubytovaných osob z horního lůžka v ložnicích vybavených lůžky umístěnými nad sebou. Aplikace ustanovení § 415 ObčZ přichází v úvahu, neexistuje-li konkrétní právní úprava vztahující se na jednání, jehož protiprávnost se posuzuje. Jednání v rozporu s tímto ustanovením je rovněž porušením právní povinnosti ve smyslu § 420 odst. 1 ObčZ. Byla-li škoda způsobena výlučně jednáním poškozeného, nese ji sám, a to i v případě, že mu nelze přičítat zavinění pro nedostatek jeho schopnosti ovládnout své jednání a posoudit jeho následky. Usnesení NS ČR ze dne , 25 Cdo 1427/2001 (Soubor C 1212)

Porušení tzv. generální prevence - § 415 obč. zák. R 82/2007 Odpovědnost za škodu vzniklou porušením předsmluvní povinnosti – bezdůvodným ukončením jednání o uzavření smlouvy – se posuzuje podle ustanovení § 415 a § 420 obč. zák.

Porušení tzv. generální prevence - § 415 obč. zák. Podle § 415 obč. zák. je každý povinen zachovávat vždy takový stupeň bedlivosti (pozornosti), který lze po něm vzhledem ke konkrétní časové a místní situaci rozumně požadovat a který - objektivně posuzováno - je způsobilý zabránit či alespoň co nejvíce omezit riziko vzniku škod na životě, zdraví či majetku; uvedené ustanovení mu však neukládá povinnost předvídat každý v budoucnu možný vznik škody. Rozsudek NS ČR ze dne , sp. zn. 25 Cdo 618/2001 (Soubor C 1725)

2) Vznik škody R 55/1971 - "škoda" (jako kategorie občanského práva) - újma, která nastala (se projevuje) v majetkové sféře poškozeného a je objektivně vyjádřitelná všeobecným ekvivalentem, tj. penězi (a je tedy - nedochází-li k naturální restituci - napravitelná poskytnutím majetkového plnění, především poskytnutím peněz). Odškodňují se i některé nemajetkové újmy způsobené zásahem do osobněprávních vztahů poškozeného (vytrpěné bolesti, ztížení společenského uplatnění záležející v omezení schopnosti vykonávat běžné životní úkony a zúžení možnosti uspokojovat životní a společenské potřeby a plnit společenské úkoly). skutečná škoda + ušlý zisk - viz § 442 obč. zák.

Škoda R 55/1971 Skutečná škoda - nastalé zmenšení (úbytek) majetku poškozeného; představuje vlastně majetkové hodnoty potřebné k uvedení v předešlý stav, popř. k vyvážení důsledků plynoucích z toho, že nedošlo k uvedení v předešlý stav Ušlý zisk - ušlý majetkový prospěch, spočívající v nenastalém zvětšení (rozmnožení) majetku poškozeného, které bylo možno – kdyby nebylo škodné události – důvodně očekávat s ohledem na pravidelný běh věcí

Škoda – rozsah náhrady R 25/1990 Při stanovení výše náhrady škody způsobené na věci je třeba vycházet z nákladů (jejich ceny), které je třeba vynaložit na uvedení věci do původního stavu (§ 442 odst. 1 o. z.). Výši peněžité náhrady, vyjadřující náklady na uvedení věci do původního stavu, je třeba zjistit a stanovit objektivně a nezávisle na okolnostech nesouvisejících se škodnou událostí. Není-li uvedení věci do původního stavu možné, pak vodítkem pro stanovení výše náhrady škody je výše nákladů, které jsou nutné k tomu, aby odškodnění bylo poskytnuto jinak než uvedením věci v předešlý stav (např. náklady na obstarání stejné nebo obdobné věci).

Škoda – rozsah náhrady R 54/2003 Při stanovení výše škody poškozením věci použité a částečně opotřebované musí být přihlédnuto k obvyklé (tržní) ceně věci v době poškození a k rozsahu poškození, přičemž od částky vyjadřující náklady na opravu věci musí být odečtena částka odpovídající zhodnocení vozidla jeho opravou oproti původnímu stavu (v opačném případě by poškozenému vznikalo bezdůvodné obohacení zhodnocením věci, pokud by opotřebené součásti byly nahrazeny součástmi novými). - viz též stanovisko R 27/1977

Škoda na vozidle Odečet tzv. amortizace po opravě poškozeného vozidla Při náhradě škody na ojetém motorovém vozidle je od ceny opravy třeba odečíst částku odpovídající případnému zhodnocení vozu použitím nových náhradních dílů, nikoliv její výši bez dalšího snížit podle kalkulace provedené pojišťovnou, opírající se o tzv. amortizaci. Rozsudek NS ČR ze dne , sp. zn. 25 Cdo 2659/2007 (Soubor C 7834)

Rozsah náhrady škody při zhodnocení věci její opravou R 123/2012 Jestliže celkové náklady vynaložené poškozenými na opravu věci nesloužily v plném rozsahu k uvedení věci do předešlého stavu, nýbrž šly zčásti na úpravu součástí věci nepoškozených škodnou událostí a zčásti došlo provedením opravy ke zlepšení dosavadního stavu věci, není škůdce povinen hradit náklady přesahující prostředky nezbytné k obnovení stavu do původní hodnoty. Na tom nic nemění okolnost, že poškození pečlivě vybírali z nabídek na provedení opravy a že zároveň využili škodnou událost ke zkvalitnění věci.

Ušlý zisk Majetková újma způsobená tím, že škodná událost zasáhla do průběhu děje vedoucího k určitému zisku, se odškodňuje jen za předpokladu, že k ní došlo v příčinné souvislosti s protiprávním jednáním škůdce; pouhé tvrzené zmaření zamýšleného podnikatelského záměru poškozeného k odškodnění nestačí. Usnesení NS ČR ze dne , sp. zn. 25 Cdo 818/2005 (Soubor C 2310)

Náhradní vozidlo R 7/1992 Škodu spočívající v tom, že poškozený vynaložil vyšší náklady na vypůjčení osobního automobilu ve srovnání s náklady, jež by jinak vynaložil na provoz svého automobilu, který nemohl použít v důsledku poškození, je třeba považovat za skutečnou škodu, kterou je škůdce povinen nahradit v rozsahu nutně a účelně vynaložených nákladů.

Ušlý zisk a skutečná škoda Poškozenému může vzniknout nárok na náhradu ušlého zisku, daný rozdílem celkových výnosů z podnikání a nákladů potřebných k jejich dosažení a zároveň i nárok na náhradu skutečné škody, spočívající ve vynaložení zbytečných nákladů. Rozsudek NS ČR ze dne , sp. zn. 25 Cdo 1233/2006 (PrRo 4/2009, s. 144)

Dílčí nároky u škody na zdraví - škoda na věci - náhrada za ztrátu na výdělku po dobu a po skončení pracovní neschopnosti - náhrada za ztrátu na důchodu - náhrada nákladů léčení a pohřbu - náhrada nákladů na výživu pozůstalých - odškodnění bolesti - náhrada za ztížení společenského uplatnění - jednorázové odškodnění pozůstalých při usmrcení osoby blízké

Škoda na zdraví – bolestné a ztížení společenského uplatnění § 444 odst. 1 obč. zák. - při škodě na zdraví se jednorázově odškodňují bolesti poškozeného a ztížení jeho společenského uplatnění vyhláška č. 32/1965 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění, ve znění vyhl. č. 84/67, 76/81 a 54/93 Sb. – účinná do vyhláška č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění, účinná od – podle § 9 bolest a ZSU, které vznikly přede dnem účinnosti, posuzují se podle dosavadních předpisů – zrušena zákonem č. 89/2012 Sb. - § 7 odst. 1 - hodnota 1 bodu 120,- Kč, - § 6 možnost zvýšení podle způsobu léčení a závažnosti následků již při bodovém ohodnocení – max. o 50% - 7 odst. 3 - možnost přiměřeného zvýšení soudem ve zvlášť výjimečných případech hodných mimořádného zřetele – není limitováno

Mimořádné zvýšení náhrady za ztížení společenského uplatnění R 10/1992 Předpokladem přiměřeného zvýšení částky odpovídající základnímu počtu bodů zjištěnému lékařem (ve smyslu ustanovení § 6 odst. 2 vyhlášky č. 32/1965 Sb.) je existence takových skutečností, které umožňují závěr, že omezení poškozeného nelze vyjádřit jen základním odškodněním za bolest nebo ztížení společenského uplatnění, které již samo představuje náhradu za prokazatelné nepříznivé důsledky pro životní úkony poškozeného a pro uspokojování i plnění jeho životních a společenských potřeb a úkolů. Přiměřené zvýšení nad stanovené nejvyšší výměry odškodnění ve smyslu ustanovení § 7 odst. 3 vyhlášky č. 32/1965 Sb. přichází v úvahu jen zcela výjimečně v případech hodných mimořádného zřetele, kdy kulturní, sportovní či jiné zapojení poškozeného před úrazem bylo na vysoké úrovni a mimořádné.

Ústavní soud - sp. zn. III. ÚS 350/03 „Ústavnímu soudu z hlediska jeho postavení jako soudního orgánu ochrany ústavnosti (čl. 83 Ústavy ČR) sice nepřísluší konstatovat, v jaké konkrétní výši by náhrada za ztížení společenského uplatnění měla být přiznána, tzn. jaký by měl být násobek podle § 7 odst. 3 předmětné vyhlášky, vycházet je však nutno z principu proporcionality. Jinými slovy řečeno, obecné soudy při posuzování mimořádných případů mají určitý prostor k úvaze, jakého násobku použijí“.

Ústavní soud - sp. zn. III. ÚS 350/03 „Z hlediska ochrany ústavnosti však musí dbát o to, aby přiznaná výše náhrady za ztížení společenského uplatnění byla založena na objektivních a rozumných důvodech a aby mezi touto přiznanou výší (peněžní částkou) a způsobenou škodou (újmou) existoval vztah přiměřenosti.“

I. Výše odškodnění za ztížení společenského uplatnění určená na základě bodového ohodnocení stanoveného lékařem představuje již sama o sobě náhradu za následky škody na zdraví, které jsou trvalého rázu a mají prokazatelně nepříznivý vliv na uplatnění poškozeného v životě a ve společnosti. II. Předpokladem přiměřeného zvýšení odškodnění stanoveného na základě bodového ohodnocení v lékařském posudku je ve smyslu ustanovení § 7 odst. 3 vyhlášky existence takových skutečností, které umožňují závěr, že omezení poškozeného nelze vyjádřit jen základním odškodněním za bolest nebo ztížení společenského uplatnění, že uplatnění poškozeného v životě a ve společnosti, zejména při uspokojování jeho životních a společenských potřeb, včetně výkonu dosavadního povolání nebo přípravy na povolání, dalšího vzdělávání a možnosti uplatnit se v životě rodinném, politickém, kulturním a sportovním, i s ohledem na věk poškozeného v době vzniku škody na zdraví, bylo na vysoké úrovni a mimořádné. Stanovisko NS, Cpjn 203/2010

R 50/2011 III. Možnost přiměřeného zvýšení odškodnění ztížení společenského uplatnění soudem podle ustanovení § 7 odst. 3 vyhlášky č. 440/2001 Sb. ve výjimečných případech hodných mimořádného zřetele není podmíněna tím, zda lékař ve svém posudku dospěl k závěru, že poškození zdraví postiženého vedlo ke zvlášť těžkým následkům ve smyslu ustanovení § 6 odst. 1 písm. c) vyhlášky. Stanovisko NS, Cpjn 203/2010

Škoda na zdraví – nároky pozůstalých § 444 odst. 3 obč. zák. - za škodu usmrcením náleží pozůstalým jednorázové odškodnění, a to a) manželovi nebo manželce Kč, b) každému dítěti Kč, c) každému rodiči Kč, d) každému rodiči při ztrátě dosud nenarozeného počatého dítěte Kč, e) každému sourozenci zesnulého Kč, f) každé další blízké osobě žijící ve společné domácnosti s usmrceným v době vzniku události, která byla příčinou škody na zdraví s následkem jeho smrti, Kč. - s účinností od zákon č. 47/2004 Sb.

Škoda na zdraví – jednorázové odškodnění pozůstalých § 444 odst. 3 obč. zák. Rt 12/2007 Jednorázová odškodnění poškozeného (pozůstalého) v případě usmrcení některé z osob uvedených v ustanovení § 444 odst. 3 písm. a) až f) obč. zák. jsou sice vymezena pevnými částkami, avšak není vyloučeno jejich snížení podle příslušných ustanovení občanského zákoníku, a to především z důvodu případného spoluzavinění poškozeného (§ 441 obč. zák.), resp. z důvodů hodných zvláštního zřetele (§ 450 obč. zák.).

Škoda na zdraví – jednorázové odškodnění pozůstalých § 444 odst. 3 obč. zák. Souběh nároků R 56/2011 Není přípustné, aby se osoba dotčená na zdraví pokoušela žalobou na ochranu osobnosti nahrazovat či navyšovat své nároky z titulu náhrady škody.

3) Příčinná souvislost - škoda vznikla následkem protiprávního úkonu škůdce, tedy je-li jeho jednání a škoda ve vzájemném poměru příčiny a následku, a tudíž je-li doloženo, že nebýt protiprávního úkonu, ke škodě by nedošlo. Byla-li příčinou vzniku škody jiná skutečnost, odpovědnost za škodu nenastává; příčinou škody může být jen ta okolnost, bez jejíž existence by škodný následek nevznikl.

Příčinná souvislost R 21/1992 Příčinná souvislost mezi zaviněným protiprávním jednáním žalovaného a vznikem škody na zdraví musí být bezpečně prokázána; nestačí tu pouhá pravděpodobnost; nelze ji však vylučovat jen z toho důvodu, že protiprávní jednání škůdce dovršilo již stávající nepříznivý zdravotní (duševní) stav poškozeného. Pokud některou ze skutečností, jež přicházejí v úvahu jako příčiny vzniku škody, bez nichž by škodlivý následek nebyl nastal, je třeba posoudit z toho hlediska, zda šlo o jednání nebo opomenutí protiprávní, potom důkazní povinnost ohledně protiprávního úkonu i příčinné souvislosti má poškozený žalobce. Hledisko časové souvislosti mezi porušením právních povinností škůdce a skutkovou událostí, z níž vznikla škoda, není samo o sobě rozhodující; věcná souvislost příčiny a následku je rozhodující, zatím co časová souvislost napomáhá při posuzování věcné souvislosti.

Příčinná souvislost R 7/1992 Příčinná souvislost je dána tehdy, jestliže škodná událost skutečně způsobila škodu, o jejíž náhradu jde. Příčinnou souvislost nelze zaměňovat za souvislost časovou.

Příčinná souvislost R 7/1979 Příčinnou souvislost mezi jednáním škůdce a vzniklou škodou nelze dovodit ze skutečnosti, která je již sama následkem, za nějž škůdce odpovídá z jiného právního důvodu. Tak je tomu např. tehdy, utrpěl-li někdo škodu v důsledku reakce (šoku) na zprávu o smrtelném úrazu jiné osoby, který škůdce způsobil a za škodu z něhož (srov. § 448 o. z.) odpovídá. Byl-li poškozený sám účastníkem dopravní nehody, při níž došlo k úmrtí jeho manželky, lze dopravní nehodu považovat za přímou příčinu jeho psychické újmy. Usnesení NS ČR ze dne , sp. zn. 25 Cdo 1858/2007 (Soubor C 6327)

Příčinná souvislost R 65/2004 Z titulu odpovědnosti za škodu způsobenou provozem dopravního prostředku neodpovídá škůdce (provozovatel) poškozenému za škodu v rozsahu částky odpovídající zvýšení sazby pojistného (tzv. ztrátě bonusu) ze smluvního havarijního pojištění za následující pojistné období. R 6/2008 Škůdce, který při dopravní nehodě poškodil vozidlo ve vlastnictví leasingového pronajímatele, neodpovídá leasingovému nájemci za újmu vzniklou tím, že účastníci leasingové smlouvy sjednali pro případ jejího předčasného zrušení takové podmínky, které vedly k tomu, že aniž se nájemce stal vlastníkem vozu, zaplatil ze svého pohledu nevýhodně vysoké částky za nájem vozidla a platby s tím spojené.

4) Zavinění - prezumováno (škůdce musí prokázat opak), zásadně postačuje nevědomá nedbalost, pouze u § solidární odpovědnost těch, kdo úmyslně škůdce uvedli do stavu, v němž není schopen ovládnout své jednání ani posoudit jeho následky, § způsobení škody úmyslným jednáním proti dobrým mravům (není prezumováno) úmysl - § 447 odst. 2 věta druhá před středníkem - neplatí omezení výše odškodnění podle pracovněprávních předpisů - nelze moderovat podle § 450 - delší objektivní promlčecí doba (10 let, nejde-li o škodu na zdraví) - § 442 odst. 3 - výjimečný způsob uspokojení nároku poškozeného - úmyslný trestný čin

Zvláštní odpovědnost za škodu - § – škoda na věci, jež je předmětem závazku - § 421a – škoda vyvolaná povahou věci při plnění závazku - § – škoda způsobená provozem dopravních prostředků - § – škoda způsobená provozem zvlášť nebezpečným - § – škoda na věcech vnesených či odložených

§ 421a obč. zák. (1) Každý odpovídá i za škodu způsobenou okolnostmi, které mají původ v povaze přístroje nebo jiné věci, jichž bylo při plnění závazku použito. Této odpovědnosti se nemůže zprostit. (2) Odpovědnost podle odstavce 1 se vztahuje i na poskytování zdravotnických, sociálních, veterinárních a jiných biologických služeb.

§ 421a obč. zák. R 30/2010 Při posouzení, zda zjištěné okolnosti, jež způsobily poškození zdraví pacienta při lékařském zákroku, mají původ v povaze použitého přístroje, nelze oddělovat působení typických vlastností operačního přístroje od metody (způsobu) použití přístroje při operačním výkonu. Nejde přitom o otázku znaleckou, nýbrž o právní posouzení, jež náleží soudu.

§ 427 obč. zák. 1) Fyzické a právnické osoby provozující dopravu odpovídají za škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. 2) Stejně odpovídá i jiný provozovatel motorového vozidla, motorového plavidla, jakož i provozovatel letadla. Objektivní odpovědnost – odpovídá tomu, že provoz dopravních prostředků je zdrojem zvýšeného nebezpečí a zvýšené možnosti vzniku škod

Zvláštní povaha provozu - není blíže definována - působení na okolí či dovnitř způsobem, který je projevem typických vlastností provozu, jehož součástí je určitá nebezpečnost vzhledem k rychlosti, síle apod., náročnost na ovládání a technická složitost, což vše může potenciálně vyvolat nepříznivý škodlivý účinek

Zvláštní povaha provozu R 20/1975 Odpovědnost za škodu způsobenou provozem dopravních prostředků se posuzuje podle ustanovení § 427 o. z. jen tehdy, je-li škoda vyvolána zvláštní povahou provozu dopravního prostředku, a nikoliv tedy byla-li způsobena porušením právní povinnosti v souvislosti s provozem dopravního prostředku škoda nevyvolaná povahou tohoto provozu.

§ 430 obč. zák. (1) Místo provozovatele odpovídá ten, kdo použije dopravního prostředku bez vědomí nebo proti vůli provozovatele. Provozovatel odpovídá společně s ním, jestliže takové užití dopravního prostředku svou nedbalostí umožnil. (2) Je-li dopravní prostředek v opravě, odpovídá po dobu opravy provozovatel podniku, v němž se oprava provádí, a to stejně jako provozovatel dopravního prostředku.

Střet provozů § 431 obč. zák. Střetnou-li se provozy dvou nebo více provozovatelů a jde-li o vypořádání mezi těmito provozovateli, odpovídají podle účasti na způsobení vzniklé škody. - speciální ustanovení upravující vztah provozovatelů při střetu provozů, není-li jeden z účastníků střetu provozovatelem, jeho případný nárok na náhradu škody se řídí § 427 obč. zák. a jeho odpovědnost podle § 420 obč. zák.

§ 433 (1) Provozovatel poskytující ubytovací služby odpovídá za škodu na věcech, které byly ubytovanými fyzickými osobami nebo pro ně vneseny, ledaže by ke škodě došlo i jinak. Vnesené jsou věci, které byly přineseny do prostor, které byly vyhrazeny k ubytování nebo k uložení věcí, anebo které byly za tím účelem odevzdány provozovateli nebo některému z pracovníků provozovatele. (2) Je-li s provozováním nějaké činnosti zpravidla spojeno odkládání věcí, odpovídá ten, kdo ji provozuje, fyzické osobě za škodu na věcech odložených na místě k tomu určeném nebo na místě, kam se obvykle odkládají, ledaže by ke škodě došlo i jinak. (3) Odpovědnosti podle odstavce 1 a 2 se nelze zprostit jednostranným prohlášením ani dohodou.

§ 435 Stejně jako provozovatel poskytující ubytovací služby odpovídají i provozovatelé garáží a jiných podniků podobného druhu, pokud jde o dopravní prostředky v nich umístěné a jejich příslušenství.

Provozní činnost § 420a obč. zák. (1) Každý odpovídá za škodu, kterou způsobí jinému provozní činností. (2) Škoda je způsobena provozní činností, je-li způsobena a) činností, která má provozní povahu, nebo věcí použitou při činnosti, b) fyzikálními, chemickými, popřípadě biologickými vlivy provozu na okolí, c) oprávněným prováděním nebo zajištěním prací, jimiž je způsobena jinému škoda na nemovitosti nebo je mu podstatně ztíženo nebo znemožněno užívání nemovitosti.

Provozní činnost – liberační důvod § 420a (3) Odpovědnosti za škodu se ten, kdo ji způsobil, zprostí, jen prokáže-li, že škoda byla způsobena neodvratitelnou událostí nemající původ v provozu anebo vlastním jednáním poškozeného.

Přednáška pro ČAK Brno 17. dubna 2013

Podobné prezentace

Prezentace na téma: "Přednáška pro ČAK Brno 17. dubna 2013"— Transkript prezentace:

Podobné prezentace

O projektu

Kontaktní formulář

Přihlásit se

Přihlásit se přes sociální síť:

Přednáška pro ČAK Brno 17. dubna 2013

Podobné prezentace

Prezentace na téma: "Přednáška pro ČAK Brno 17. dubna 2013"— Transkript prezentace:

Podobné prezentace

O projektu

Kontaktní formulář