Přednáška pro ČAK Brno 7. listopadu 2012

Přednáška pro ČAK Brno 7. listopadu 2012
Náhrada škody podle občanského zákoníku JUDr. Petr Vojtek, Nejvyšší soud ČR Přednáška pro ČAK Brno 7. listopadu 2012

Náhrada škody podle občanského zákoníku
Zdroje judikatury: R – Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek Soubor – Soubor civilních rozhodnutí NS ČR PrRo – časopis Právní rozhledy SoRo – časopis Soudní rozhledy SJ - časopis Soudní judikatura

Odpovědnost za škodu - obecná (§ 420 obč. zák.) - zvláštní (jednotlivé skutkové podstaty, např. § 427 obč. zák.)

Zvláštní odpovědnost za škodu - § 421 – škoda na věci, jež je předmětem závazku - § 421a – škoda vyvolaná povahou věci při plnění závazku - § 427 – škoda způsobená provozem dopravních prostředků - § 432 – škoda způsobená provozem zvlášť nebezpečným - § 433 – škoda na věcech vnesených či odložených

Podmínky odpovědnosti : 1) porušení právní povinnosti (kvalifikovaná skutečnost u zvláštní odpovědnosti) 2) vznik škody 3) příčinná souvislost 4) zavinění (jen u obecné odpovědnosti – presumováno, tj. škůdce musí prokázat opak)

1) porušení právní povinnosti (obecná odpovědnost) (kvalifikovaná skutečnost u případů zvláštní odpovědnosti) - protiprávní jednání či opomenutí jednat tam, kde to zákon ukládá protiprávnost - objektivní stav (nezávisle na vůli škůdce) – rozpor s ustanovením zákona, jiného právního předpisu či smluvním ujednáním okolnosti vylučující protiprávnost : výkon práva (v souladu se zákonem a dobrými mravy), krajní nouze a nutná obrana, souhlas poškozeného, dovolená svépomoc

Porušení právní povinnosti 25 Cdo 2029/98 SJ 2/99, č. 15 Porušení povinnosti založené inominátní smlouvou stejně jako postup v rozporu se smlouvou nominátní představuje porušení právní povinnosti ve smyslu ustanovení § 420 odst.1 obč. zák. R 34/ Cdo 2608/2000 PrRo 1/2003, str. 42 Rozhodnou-li spoluvlastníci většinou počítanou podle velikosti jejich podílů, že nebytové prostory ve společné nemovitosti nebudou po určitou dobu pronajaty, není to samo o sobě porušením právní povinnosti ve smyslu § 420 obč. zák. R 56/ Odo 379/ SJ 4/2003, č. 54 Porušení smluvní povinnosti je protiprávním úkonem i ve vztahu k poškozenému, který není účastníkem smlouvy.

Porušení tzv. generální prevence - § 415 obč. zák. R 12/1986 Porušením právní povinnosti organizace (jako předpokladem její odpovědnosti za škodu ve smyslu ustanovení § 421 odst. 1 o. z.) je také porušení povinnosti organizace počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám (§ 415 o. z.). Takovým počínáním je např. i péče o to, aby v ubytovacím zařízení byla provedena opatření zamezující nebo snižující možnost pádu ubytovaných osob z horního lůžka v ložnicích vybavených lůžky umístěnými nad sebou. 25 Cdo 1427/ Soubor C 1212 Aplikace ustanovení § 415 ObčZ přichází v úvahu, neexistuje-li konkrétní právní úprava vztahující se na jednání, jehož protiprávnost se posuzuje. Jednání v rozporu s tímto ustanovením je rovněž porušením právní povinnosti ve smyslu § 420 odst. 1 ObčZ. Byla-li škoda způsobena výlučně jednáním poškozeného, nese ji sám, a to i v případě, že mu nelze přičítat zavinění pro nedostatek jeho schopnosti ovládnout své jednání a posoudit jeho následky.

Porušení tzv. generální prevence - § 415 obč. zák. 25 Cdo 1106/ Soubor C 2775 Použití sportovního náčiní, které je pro svůj nedobrý stav nebezpečným sportovním zařízením a které ani neodpovídá požadavkům normy na bezpečný provoz pro sportovní činnost na dětském táboře, zakládá porušení povinnosti provozovatele tábora předcházet riziku vzniku škod. 25 Cdo 1960/ Soubor C 2352 Úder soupeře v rozporu s pravidly karate, při němž zasaženému vznikla škoda na zdraví, je postižitelný nejen v rámci pravidel zápasu karate, nýbrž představuje současně i porušení prevenční povinnosti; při splnění zbývajících předpokladů je dána obecná odpovědnost za škodu na principu presumovaného zavinění.

Porušení tzv. generální prevence - § 415 obč. zák. 25 Cdo 618/ Soubor C 1725 Podle § 415 obč. zák. je každý povinen zachovávat vždy takový stupeň bedlivosti (pozornosti), který lze po něm vzhledem ke konkrétní časové a místní situaci rozumně požadovat a který - objektivně posuzováno - je způsobilý zabránit či alespoň co nejvíce omezit riziko vzniku škod na životě, zdraví či majetku; uvedené ustanovení mu však neukládá povinnost předvídat každý v budoucnu možný vznik škody.

Porušení tzv. generální prevence - § 415 obč. zák. R 82/2007 Odpovědnost za škodu vzniklou porušením předsmluvní povinnosti – bezdůvodným ukončením jednání o uzavření smlouvy – se posuzuje podle ustanovení § 415 a § 420 obč. zák. Rozsudek NS ČR ze dne , sp. zn. 29 Cdo 1166/2004

Porušení tzv. generální prevence - § 415 obč. zák. R 66/2009 V místě zvýšeného výskytu a pohybu osob je chovatel povinen (§ 415 obč. zák.) zajistit svého psa takovým způsobem, aby zabezpečil ochranu okolí a aby minimalizoval riziko kontaktu psa s další osobou, a to i v případě, že útok psa byl reakcí na počínání kolemjdoucího dítěte. Rozsudek NS ČR ze dne , sp. zn. 25 Cdo 3117/2006

2) vznik škody R 55/1971 - "škoda" (jako kategorie občanského práva) - újma, která nastala (se projevuje) v majetkové sféře poškozeného a je objektivně vyjádřitelná všeobecným ekvivalentem, tj. penězi (a je tedy - nedochází-li k naturální restituci - napravitelná poskytnutím majetkového plnění, především poskytnutím peněz). Odškodňují se i některé nemajetkové újmy způsobené zásahem do osobněprávních vztahů poškozeného (vytrpěné bolesti, ztížení společenského uplatnění záležející v omezení schopnosti vykonávat běžné životní úkony a zúžení možnosti uspokojovat životní a společenské potřeby a plnit společenské úkoly). skutečná škoda + ušlý zisk - viz § 442 obč.

Vznik škody 25 Cdo 2146/ Soubor C 66 Poškozením, případně úplným zničením či ztrátou věci vzniká jejímu vlastníku škoda i tehdy, nezaplatil-li dosud (k okamžiku poškození) úplatu za nabytí věci zčásti či zcela, a to bez ohledu, zda tomu tak bylo v souladu s ujednáním o splatnosti této úplaty nebo v důsledku porušení platební povinnosti. R 14/ Soubor C 1717 Dokud dlužník nezaplatil dlužnou částku svému věřiteli, nemůže úspěšně uplatnit nárok na její náhradu z titulu odpovědnosti třetí osoby za škodu, neboť škoda mu zatím nevznikla; samotná existence pohledávky věřitele vůči dlužníku ani soudní rozhodnutí o povinnosti dlužníka zaplatit dluh není totiž skutečnou škodou ani ušlým ziskem.

Škoda R 55/1971 Skutečná škoda - nastalé zmenšení (úbytek) majetku poškozeného; představuje vlastně majetkové hodnoty potřebné k uvedení v předešlý stav, popř. k vyvážení důsledků plynoucích z toho, že nedošlo k uvedení v předešlý stav Ušlý zisk - ušlý majetkový prospěch, spočívající v nenastalém zvětšení (rozmnožení) majetku poškozeného, které bylo možno – kdyby nebylo škodné události – důvodně očekávat s ohledem na pravidelný běh věcí

Škoda R 7/1992 Škodu spočívající v tom, že poškozený vynaložil vyšší náklady na vypůjčení osobního automobilu ve srovnání s náklady, jež by jinak vynaložil na provoz svého automobilu, který nemohl použít v důsledku poškození, je třeba považovat za skutečnou škodu, kterou je škůdce povinen nahradit v rozsahu nutně a účelně vynaložených nákladů. 25 Cdo 965/99, 25 Cdo 1685/98 Ušlým ziskem ve smyslu ustanovení § 442 odst. 1 obč. zák. je i jakákoliv ztráta na výdělku či odměně, kterou lze odškodnit, jestliže škoda způsobená na věci znemožnila poškozenému vykonávat činnost vedoucí k dosažení prospěchu, který mu podle smlouvy přísluší a kterého by se mu jistě dostalo v případě, že by škodná událost nenastala.

Škoda – rozsah náhrady R 25/1990 Při stanovení výše náhrady škody způsobené na věci je třeba vycházet z nákladů (jejich ceny), které je třeba vynaložit na uvedení věci do původního stavu (§ 442 odst. 1 o. z.). Výši peněžité náhrady, vyjadřující náklady na uvedení věci do původního stavu, je třeba zjistit a stanovit objektivně a nezávisle na okolnostech nesouvisejících se škodnou událostí. Není-li uvedení věci do původního stavu možné, pak vodítkem pro stanovení výše náhrady škody je výše nákladů, které jsou nutné k tomu, aby odškodnění bylo poskytnuto jinak než uvedením věci v předešlý stav (např. náklady na obstarání stejné nebo obdobné věci).

Škoda – rozsah náhrady R 54/2003 Při stanovení výše škody poškozením věci použité a částečně opotřebované musí být přihlédnuto k obvyklé (tržní) ceně věci v době poškození a k rozsahu poškození, přičemž od částky vyjadřující náklady na opravu věci musí být odečtena částka odpovídající zhodnocení vozidla jeho opravou oproti původnímu stavu (v opačném případě by poškozenému vznikalo bezdůvodné obohacení zhodnocením věci, pokud by opotřebené součásti byly nahrazeny součástmi novými). - viz též stanovisko R 27/1977

Škoda – rozsah náhrady – věc použitá 25 Cdo 347/2000 Soubor C 871 Při stanovení výše škody vzniklé poškozením použité a částečně opotřebované věci není podstatné, zda poškozený věc opravil či nikoliv. Rozsah náhrady se určuje s přihlédnutím k obecné ceně věci v době poškození a k rozsahu jejího poškození; částka vyjadřující náklady na opravu věci se snižuje o částku odpovídající zhodnocení věci její opravou oproti původnímu stavu. 25 Cdo 2575/2000 Soubor C 1433 Výše škody na domě, který byl poškozen (částečně demolován) na základě nezákonného rozhodnutí správního orgánu o demolici domu, se určí částkou odpovídající nákladům na uvedení domu do stavu před provedením částečné demolice; z tohoto hlediska není podstatné, zda, za jakou částku a v jakém stavu vlastník později dům prodal.

Škoda na vozidle Tzv. obchodní znehodnocení opraveného vozidla Byly-li po nehodě poškozenému nahrazeny náklady na opravu, jíž se hodnota vozu opět dostala na úroveň původní obvyklé ceny, nepřichází v úvahu kromě takto určené peněžní náhrady ještě nějaká další náhrada z důvodu „snížené prodejnosti“ či „obchodního znehodnocení“. Rozsudek NS ČR ze dne , sp. zn. 25 Cdo 567/2007 (SoRo 10/2009, č. 111)

Škoda na vozidle Odečet tzv. amortizace po opravě poškozeného vozidla Při náhradě škody na ojetém motorovém vozidle je od ceny opravy třeba odečíst částku odpovídající případnému zhodnocení vozu použitím nových náhradních dílů, nikoliv její výši bez dalšího snížit podle kalkulace provedené pojišťovnou, opírající se o tzv. amortizaci. Rozsudek NS ČR ze dne , sp. zn. 25 Cdo 2659/2007 (Soubor C 7834)

Ušlý zisk Majetková újma způsobená tím, že škodná událost zasáhla do průběhu děje vedoucího k určitému zisku, se odškodňuje jen za předpokladu, že k ní došlo v příčinné souvislosti s protiprávním jednáním škůdce; pouhé tvrzené zmaření zamýšleného podnikatelského záměru poškozeného k odškodnění nestačí. Usnesení NS ČR ze dne , sp. zn. 25 Cdo 818/2005 (Soubor C 2310)

Ušlý zisk Podmínkou zjištění, že poškozenému ušel zisk ze zamýšleného provozování lékárenské péče, je okolnost, že k jeho žádosti mu bylo vydáno rozhodnutí o registraci příslušného okresního úřadu podle zákona č. 160/1992 Sb., o poskytování zdravotní péče v nestátních zdravotnických zařízeních, na jehož základě byl oprávněn lékárenskou péči poskytovat. Rozsudek NS ČR ze dne , sp. zn. 25 Cdo 142/2004 (Soubor C 2564)

Ušlý zisk R 39/2008 Ušlým ziskem může být i ztráta vyvolaná tím, že poškozený byl nucen zaplatit pokutu na základě rozhodnutí později zrušeného pro nezákonnost a přišel tak o výnos s těmito penězi spojený. Rozsudek NS ČR ze dne , sp. zn. 25 Cdo 296/2006 (SJ 2/2008, č. 18)

Ušlý zisk Ušlý zisk tvrzenou investicí při průtazích řízení Poškozeným tvrzená investice částky, která byla předmětem soudního sporu, do termínovaného vkladu na dobu pokrývající rozdíl mezi skutečnou délkou řízení a předpokládanou přiměřenou délkou bez průtahů, je pouhým zpětně dovozovaným záměrem, který se neodškodňuje, jestliže není prokázáno, že by taková dispozice byla očekávaným průběhem jeho činnosti za obvyklých okolností. Usnesení NS ČR ze dne , sp. zn. 25 Cdo 2973/2005 (Soubor C 5499)

Škoda – zbytečně vynaložené náklady Nedošlo-li v důsledku nečinnosti škůdce k přihlášení patentu v cizině, představují zaplacené poplatky a zbytečně vynaložené náklady patentového řízení skutečnou škodu. Rozsudek NS ČR ze dne , sp. zn. 25 Cdo 453/2005 (Soubor C 4467) Náklady na mzdy a další související náklady, které vynaložil poškozený zaměstnavatel zbytečně, tj. k jiné než zamýšlené činnosti, neboť jeho zaměstnanci nemohli vykonávat činnost, pro kterou byli zaměstnáni, případně nevykonávali ani jinou pracovní činnost ve prospěch poškozeného, ačkoliv jim byla mzda zaplacena, představují skutečnou škodu. Rozsudek NS ČR ze dne , sp. zn. 25 Cdo 1807/2001 (Soubor C 1866)

Škoda – zbytečně vynaložené náklady R 71/2008 Odstoupí-li prodávající od smlouvy o prodeji nemovitosti pro prodlení kupujícího se zaplacením kupní ceny, představují zbytečně vynaložené náklady prodávajícího na zaplacení daně z převodu nemovitostí skutečnou škodu, která je v příčinné souvislosti s porušením právní (smluvní) povinnosti kupujícího. Rozsudek NS ČR ze dne , sp. zn. 25 Cdo 2623/2005 R 19/2009 Náklady vynaložené na zaplacení provize realitní kanceláři za zprostředkování příležitosti k uzavření nájemní smlouvy se nestaly zbytečně vynaloženými, i když se práva a povinnosti z uzavřené nájemní smlouvy neuskutečnily. Rozsudek NS ČR ze dne , sp. zn. 25 Cdo 861/2006

Ušlý zisk a skutečná škoda Poškozenému může vzniknout nárok na náhradu ušlého zisku, daný rozdílem celkových výnosů z podnikání a nákladů potřebných k jejich dosažení a zároveň i nárok na náhradu skutečné škody, spočívající ve vynaložení zbytečných nákladů. Rozsudek NS ČR ze dne , sp. zn. 25 Cdo 1233/2006 (PrRo 4/2009, s. 144)

Škoda na zdraví – bolestné a ztížení společenského uplatnění § 444 odst. 1 obč. zák. - při škodě na zdraví se jednorázově odškodňují bolesti poškozeného a ztížení jeho společenského uplatnění vyhláška č. 32/1965 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění, ve znění vyhl. č. 84/67, 76/81 a 54/93 Sb. – účinná do vyhláška č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění, úč. od – podle § 9 bolest a ZSU, které vznikly přede dnem účinnosti, posuzují se podle dosavadních předpisů - § 7 odst. 1 - hodnota 1 bodu 120,- Kč, - § 6 možnost zvýšení podle způsobu léčení a závažnosti následků již při bodovém ohodnocení – max. o 50% - 7 odst. 3 - možnost přiměřeného zvýšení soudem ve zvlášť výjimečných případech hodných mimořádného zřetele – není limitováno

Vztah náhrady za ztížení společenského uplatnění a ztráty na výdělku 25 Cdo 1988/ SoRo 8/2007 V souvislosti s vlivem poškození zdraví na výkon zaměstnání se v rámci náhrady za ztrátu na výdělku odškodňuje snížení výdělku, zatímco v rámci náhrady za ztížení společenského uplatnění se odškodňuje omezení možnosti seberealizace a společenského uplatnění v návaznosti na výkon povolání (ve smyslu profese) bez přímé souvislosti s výší výdělku. Následky spočívající v tom, že poškozený ztratil možnost dalšího vzdělávání a v důsledku takto zvýšené kvalifikace i možnost dosahovat vyšších příjmů v rámci kariérního postupu, se však odškodňuje v rámci náhrady za ztížení společenského uplatnění podle § 444 ObčZ.

Mimořádné zvýšení náhrady za ztížení společenského uplatnění R 10/1992 Předpokladem přiměřeného zvýšení částky odpovídající základnímu počtu bodů zjištěnému lékařem (ve smyslu ustanovení § 6 odst. 2 vyhlášky č. 32/1965 Sb.) je existence takových skutečností, které umožňují závěr, že omezení poškozeného nelze vyjádřit jen základním odškodněním za bolest nebo ztížení společenského uplatnění, které již samo představuje náhradu za prokazatelné nepříznivé důsledky pro životní úkony poškozeného a pro uspokojování i plnění jeho životních a společenských potřeb a úkolů. Přiměřené zvýšení nad stanovené nejvyšší výměry odškodnění ve smyslu ustanovení § 7 odst. 3 vyhlášky č. 32/1965 Sb. přichází v úvahu jen zcela výjimečně v případech hodných mimořádného zřetele, kdy kulturní, sportovní či jiné zapojení poškozeného před úrazem bylo na vysoké úrovni a mimořádné.

Ústavní soud - sp. zn. III. ÚS 350/03 „Ústavnímu soudu z hlediska jeho postavení jako soudního orgánu ochrany ústavnosti (čl. 83 Ústavy ČR) sice nepřísluší konstatovat, v jaké konkrétní výši by náhrada za ztížení společenského uplatnění měla být přiznána, tzn. jaký by měl být násobek podle § 7 odst. 3 předmětné vyhlášky, vycházet je však nutno z principu proporcionality. Jinými slovy řečeno, obecné soudy při posuzování mimořádných případů mají určitý prostor k úvaze, jakého násobku použijí“.

Ústavní soud - sp. zn. III. ÚS 350/03 „Z hlediska ochrany ústavnosti však musí dbát o to, aby přiznaná výše náhrady za ztížení společenského uplatnění byla založena na objektivních a rozumných důvodech a aby mezi touto přiznanou výší (peněžní částkou) a způsobenou škodou (újmou) existoval vztah přiměřenosti.“

R 50/2011 I. Výše odškodnění za ztížení společenského uplatnění určená na základě bodového ohodnocení stanoveného lékařem představuje již sama o sobě náhradu za následky škody na zdraví, které jsou trvalého rázu a mají prokazatelně nepříznivý vliv na uplatnění poškozeného v životě a ve společnosti. II. Předpokladem přiměřeného zvýšení odškodnění stanoveného na základě bodového ohodnocení v lékařském posudku je ve smyslu ustanovení § 7 odst. 3 vyhlášky existence takových skutečností, které umožňují závěr, že omezení poškozeného nelze vyjádřit jen základním odškodněním za bolest nebo ztížení společenského uplatnění, že uplatnění poškozeného v životě a ve společnosti, zejména při uspokojování jeho životních a společenských potřeb, včetně výkonu dosavadního povolání nebo přípravy na povolání, dalšího vzdělávání a možnosti uplatnit se v životě rodinném, politickém, kulturním a sportovním, i s ohledem na věk poškozeného v době vzniku škody na zdraví, bylo na vysoké úrovni a mimořádné. Stanovisko NS, Cpjn 203/2010

R 50/2011 III. Možnost přiměřeného zvýšení odškodnění ztížení společenského uplatnění soudem podle ustanovení § 7 odst. 3 vyhlášky č. 440/2001 Sb. ve výjimečných případech hodných mimořádného zřetele není podmíněna tím, zda lékař ve svém posudku dospěl k závěru, že poškození zdraví postiženého vedlo ke zvlášť těžkým následkům ve smyslu ustanovení § 6 odst. 1 písm. c) vyhlášky. Stanovisko NS, Cpjn 203/2010

Judikatura NS ČR ke zvyšování náhrady za ZSU (SoRo 8/2007) 25 Cdo 847/2004 – mnohonásobné zvýšení (Soubor C 3129) 25 Cdo 2497/ zvýšení náhrady u mladého vrcholového sportovce (Soubor C 4016) 25 Cdo 2186/ výše náhrady při trvalém ochrnutí (Soubor C 4286) 25 Cdo 1575/ zvýšení náhrady při následcích vedoucích ke ztrátě zaměstnání a zájmové činnosti s řadou omezení v rodinném životě (Soubor C 4823) 25 Cdo 759/ výjimečné zvýšení náhrady při plné ztrátě sebeobsluhy (Soubor C 4277) 25 Cdo 2596/2006 – novorozená dívka - (Soubor C 6566)

Škoda na zdraví – nároky pozůstalých § 444 odst. 3 obč. zák. - za škodu usmrcením náleží pozůstalým jednorázové odškodnění, a to a) manželovi nebo manželce Kč, b) každému dítěti Kč, c) každému rodiči Kč, d) každému rodiči při ztrátě dosud nenarozeného počatého dítěte Kč, e) každému sourozenci zesnulého Kč, f) každé další blízké osobě žijící ve společné domácnosti s usmrceným v době vzniku události, která byla příčinou škody na zdraví s následkem jeho smrti, Kč. - s účinností od zákon č. 47/2004 Sb.

Škoda na zdraví – jednorázové odškodnění pozůstalých § 444 odst. 3 obč. zák. Rt 12/2007 Jednorázová odškodnění poškozeného (pozůstalého) v případě usmrcení některé z osob uvedených v ustanovení § 444 odst. 3 písm. a) až f) obč. zák. jsou sice vymezena pevnými částkami, avšak není vyloučeno jejich snížení podle příslušných ustanovení občanského zákoníku, a to především z důvodu případného spoluzavinění poškozeného (§ 441 obč. zák.), resp. z důvodů hodných zvláštního zřetele (§ 450 obč. zák.).

Příčinná souvislost - škoda vznikla následkem protiprávního úkonu škůdce, tedy je- li jeho jednání a škoda ve vzájemném poměru příčiny a následku, a tudíž je-li doloženo, že nebýt protiprávního úkonu, ke škodě by nedošlo. Byla-li příčinou vzniku škody jiná skutečnost, odpovědnost za škodu nenastává; příčinou škody může být jen ta okolnost, bez jejíž existence by škodný následek nevznikl.

Příčinná souvislost R 21/1992 Příčinná souvislost mezi zaviněným protiprávním jednáním žalovaného a vznikem škody na zdraví musí být bezpečně prokázána; nestačí tu pouhá pravděpodobnost; nelze ji však vylučovat jen z toho důvodu, že protiprávní jednání škůdce dovršilo již stávající nepříznivý zdravotní (duševní) stav poškozeného. Pokud některou ze skutečností, jež přicházejí v úvahu jako příčiny vzniku škody, bez nichž by škodlivý následek nebyl nastal, je třeba posoudit z toho hlediska, zda šlo o jednání nebo opomenutí protiprávní, potom důkazní povinnost ohledně protiprávního úkonu i příčinné souvislosti má poškozený žalobce. Hledisko časové souvislosti mezi porušením právních povinností škůdce a skutkovou událostí, z níž vznikla škoda, není samo o sobě rozhodující; věcná souvislost příčiny a následku je rozhodující, zatím co časová souvislost napomáhá při posuzování věcné souvislosti.

Příčinná souvislost R 7/1992 Příčinná souvislost je dána tehdy, jestliže škodná událost skutečně způsobila škodu, o jejíž náhradu jde. Příčinnou souvislost nelze zaměňovat za souvislost časovou.

Příčinná souvislost R 7/1979 Příčinnou souvislost mezi jednáním škůdce a vzniklou škodou nelze dovodit ze skutečnosti, která je již sama následkem, za nějž škůdce odpovídá z jiného právního důvodu. Tak je tomu např. tehdy, utrpěl-li někdo škodu v důsledku reakce (šoku) na zprávu o smrtelném úrazu jiné osoby, který škůdce způsobil a za škodu z něhož (srov. § 448 o. z.) odpovídá. Byl-li poškozený sám účastníkem dopravní nehody, při níž došlo k úmrtí jeho manželky, lze dopravní nehodu považovat za přímou příčinu jeho psychické újmy. Usnesení NS ČR ze dne , sp. zn. 25 Cdo 1858/2007 (Soubor C 6327)

Příčinná souvislost 25 Cdo 1946/2000 Soubor C 512 Znemožnil-li škůdce zaviněným poškozením vozidla poškozenému, aby se dostavil k obchodnímu jednání, odpovídá mu za ušlý zisk, o nějž poškozený přišel absencí u tohoto jednání; okolnost, že škůdce zároveň odpovídá za škodu na vozidle poškozeného, nevylučuje příčinnou souvislost mezi porušením právní povinnosti ústícím v poškození vozu a škodou, která poškozenému vznikla tím, že nedošlo k uzavření smluv, z nichž mu měl vzniknout prospěch.

Příčinná souvislost R 65/2004 Z titulu odpovědnosti za škodu způsobenou provozem dopravního prostředku neodpovídá škůdce (provozovatel) poškozenému za škodu v rozsahu částky odpovídající zvýšení sazby pojistného (tzv. ztrátě bonusu) ze smluvního havarijního pojištění za následující pojistné období. R 6/2008 Škůdce, který při dopravní nehodě poškodil vozidlo ve vlastnictví leasingového pronajímatele, neodpovídá leasingovému nájemci za újmu vzniklou tím, že účastníci leasingové smlouvy sjednali pro případ jejího předčasného zrušení takové podmínky, které vedly k tomu, že aniž se nájemce stal vlastníkem vozu, zaplatil ze svého pohledu nevýhodně vysoké částky za nájem vozidla a platby s tím spojené.

4) zavinění - prezumováno (škůdce musí prokázat opak), zásadně postačuje nevědomá nedbalost, pouze u § solidární odpovědnost těch, kdo úmyslně škůdce uvedli do stavu, v němž není schopen ovládnout své jednání ani posoudit jeho následky, § způsobení škody úmyslným jednáním proti dobrým mravům (není prezumováno) úmysl - § 447 odst. 2 věta druhá před středníkem - neplatí omezení výše odškodnění podle pracovněprávních předpisů - nelze moderovat podle § 450 - delší objektivní promlčecí doba (10 let, nejde-li o škodu na zdraví) - § 442 odst. 3 - výjimečný způsob uspokojení nároku poškozeného - úmyslný trestný čin

Přednáška pro ČAK Brno 7. listopadu 2012

Podobné prezentace

Prezentace na téma: "Přednáška pro ČAK Brno 7. listopadu 2012"— Transkript prezentace:

Podobné prezentace

O projektu

Kontaktní formulář

Přihlásit se

Přihlásit se přes sociální síť:

Přednáška pro ČAK Brno 7. listopadu 2012

Podobné prezentace

Prezentace na téma: "Přednáška pro ČAK Brno 7. listopadu 2012"— Transkript prezentace:

Podobné prezentace

O projektu

Kontaktní formulář